ŽIVOT S ŘEKOU. projekt VODA SPOJUJE ZŠ VRANÉ NAD VLTAVOU 7. A

Transkript

1 ŽIVOT S ŘEKOU projekt VODA SPOJUJE ZŠ VRANÉ NAD VLTAVOU 7. A 2014

2 Obsah Cíle a metodika - 3 A) Základní charakteristika Vltavy a Vraného nad Vltavou - 3 B) Proměny Vltavy v našem okolí v čase Regulace řeky Přehrada - 4 C) Kvalita vody ve Vltavě a porovnání řeky v místě jezera a pod hrází - 9 D) Využití řeky Zdroj vody Doprava Mlýny Energie Rybáři Sport a rekreace - 27 E) Problémy řeky Znečištění Invazivní druhy - 33 a) rostliny křídlatka japonská, netýkavka žláznatá, štětinec laločnatý - 33 b) živočichové - norek, nutrie, rak pruhovaný Vypouštění jezera při opravě hráze - 38 F) Ochrana řeky Ochranné pásmo vodního zdroje Čistička odpadních vod - 40 G) Problémy s řekou - povodně - 42 H) Život v řece Vzácní živočichové ve Vltavě Naše vlastní výzkumy Zajímaví živočichové na řece a v jejím okolí Labutě u přívozu Tragédie kormorána u přívozu - 52 I) Vltavě v tvorbě umělců Ota Pavel Vladislav Vančura Bedřich Smetana František Škroup Jan Morávek - 56 J) Vzpomínky pamětníků - 56 K) Názory současníků - 57 L) Vlastní tvorba - 59 M) Porovnání historických fotografií se současností - 60 SHRNUTÍ - přehled problémů a návrhy na jejich řešení - 66 INFORMAČNÍ PLAKÁTY - 69

3 Cíle projektu 1. Žáci zmapují různé úrovně a proměny vztahu mezi lidmi a řekou v průběhu času. 2. Žáci interpretují různými způsoby řeku, u které žijí, popíší její jedinečné rysy a svůj vztah k ní. 3. Žáci na základě vlastního pozorování a průzkumu vyjádří, zda považují řeku za harmonickou, narušenou či zdevastovanou a své vyjádření zdůvodní. 4. Žáci popíší problémy, které může mít řeka s lidmi a naopak, zformulují k nim své stanovisko a realisticky navrhnou, případně i uskuteční kroky k omezení vybraných problémů. 5. Žáci shromáždí a porovnají informace z vlastního pozorování a z různých informačních zdrojů, rozhovorů či dotazníků; shromážděná data vyhodnotí. 6. Žáci závěry svých výzkumů prezentují ostatním žákům i veřejnosti vhodným způsobem. Metodika práce 1. Výběr tématu a jeho konkretizace, zpracování myšlenkové mapy (využití metody brainstormingu) zpracovávaných okruhů. 2. Rozdělení práce mezi řešitelské skupiny. 3. Samostatná práce skupin dle zadaných úkolů dotazování, ankety, vyhledávání informací v dostupných informačních zdrojích. 4. Společné výzkumy řeky. 5. Zpracovávání výstupů. 6. Prezentování výstupů. Poznámka: současné fotografie pocházejí (pokud není uvedeno jinak) z archívu ZŠ Vrané nad Vltavou autoři Jan Vrtiška a žáci školy pracující na projektu A) Základní charakteristika Vltavy a Vraného n. Vlt. 1. Vltava Vltava je nejdelší řekou v ČR její délka od pramene až do místa, kde se vlévá do Labe, měří 430, respektive 433 km. Pramení na Šumavě (v české části Teplá Vltava, v německé části Studená Vltava) a během svého toku přibírá vodu z několika větších řek Malše, Lužnice, Otava, Sázava, Berounka. Její povodí je km 2. Na řece byla od 30. let 20. století vytvořena kaskáda přehrad (Lipenská, Hněvkovická, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané), které byly budovány za různými účely energetický, protipovodňový, dopravní, rekreační, 2. Vrané nad Vltavou První zmínka o Vraném se nachází v zakládací listině Břevnovského kláštera z roku 993 a tento rok je považován za rok vzniku obce. Obec se skládá ze 2 částí Vrané nad Vltavou a Skochovice a v současné době v ní žije přes obyvatel. Rozloha obce je 416 ha a patří do ní i přilehlý úsek Vltavy. Západní hranice obce tvoří řeka Vltava, obec leží na náplavovém břehu této řeky, na tzv. vltavských terasách. Původně tekla řeka v místech dnešní Březové, postupně svou erozní činností posouvala své koryto směrem k západu a vytvářela terasy, které jsou dodnes trochu patrné na jedné z teras leží škola, na jiné nádraží apod. Bývalou přítomnost řeky prozrazují i kamenné valouny, které je možno najít daleko od dnešního koryta a které vznikly činností vody. Vltava život obce hodně ovlivňovala v minulosti, podobně tak činí i dnes. A o životě lidí s řekou je naše práce.

4 B) Proměny Vltavy v našem okolí v čase 1. Regulace řeky Regulace řeky začala na horním toku již ve 14. století a měla za úkol zjednodušit dopravu nákladů po Vltavě. Významné zásahy na dolním toku (za ten je považována v současnosti část řeky od hráze Slapské přehrady) proběhly hlavně v oblasti bývalých Svatojánských proudů a uskutečnily se v 16. a 17. století. Další úprava koryta proběhla v 19. století, kdy byly vybudovány modřanské nádrže (dnes tůně), které měly pomoci v případě povodní. Ve 30. letech 20. století začala úprava, která dolní tok řeky proměnila vlastně v plavební kanál. Současně s tím byla zahájena výstavba vltavské kaskády vranskou přehradou. Problém: Kvůli regulaci celého toku jsou břehy nepřátelské vůči živočichům, nenabízejí na většině úseku mezi Vraným a Modřanami snadný přechod živočichů na břeh (výjimkou je prostor modřanských tůní a částečně i Krňáku u Zbraslavi). V oblasti vranského přehradního jezera jsou vytvořeny pro živočichy atraktivní tůně v blízkosti davelských tunelů. Jak můžeme přispět k řešení problému: Navrhujeme vytvořit v některém úseku lagunu (např. v prostoru jarovské louky), která by tento úsek pro ptáky zatraktivnila. Dále navrhujeme podporovat břehové porosty 2. Přehrada Vodní nádrž Vrané byla postavena v letech jako první část vltavské kaskády. Má plochu 263 ha a je dlouhá 13,4 km. Ačkoli bylo vodní dílo Vrané postaveno primárně kvůli plavbě, dnes slouží především k vyrovnávání nepravidelných odtoků z hydrocentrál Štěchovice a Slapy, k zajištění minimálního odtoku v řečišti Vltavy pod vodním dílem a taktéž k výrobě elektrické energie: Její maximální hloubka je 10,5 m. Díky ní došlo ke zvýšení hladiny řeky v místě jezera zhruba o 10 m vzdutí hladiny dosahuje až k Pikovicím a ke Štěchovicím. V důsledku toho zmizelo původní koryto, které vedlo po levé straně dnešního jezera, několik objektů muselo být zbouráno a lidé z nich se museli přestěhovat např. Pařízkův statek ve Skochovicích stojí nyní v horní části obce, zbourán byl i mlýn Holubov v Měchenicích. Byl zatopen i ostrov, který se nacházel v těsné blízkosti mlýna. Ve Vraném nad Vltavou býval na řece ostrov, který rozděloval koryto řeky na tzv. Velkou a Malou řeku. Ostrov byl zarostlý vegetací a byl využíván hlavně mládeží pro rekreaci a plavání. Někdy se jednalo i o nebezpečnou zábavu, protože podle jednoho pamětníka se kluci rádi chytali projíždějících parníků a nechávali se jimi vytáhnout proti proudu. Malá řeka se nacházela vpravo od ostrova a s Velkou řekou se spojovala zhruba 100 metrů nad přívozem. Před tím ale byla jezem zvýšena hladina vody a část z ní byla oddělena, aby protékala mlýnem a později papírnou a sloužila jako zdroj energie. Tento náhon pak dále vedl v místě dnešní silnice na Zbraslav a do Velké řeky se napojoval až pod Homolí. Přívoz byl spojen s obcí můstkem přes malou řeku. Při budování přehrady byl materiál vytěžený při stavbě zdymadla použit k zasypání Malé řeky, tím zanikl ostrov a v jeho místě dnes stojí ČOV, bytové domy a fotbalové hřiště. V r při povodních se řeka snažila obnovit Malou řeku a nahlodala kus břehu v blízkosti dnešního Megafytu. Oprava břehu (a jeho zpevnění velkými balvany) jí v této činnosti následně (dočasně?) zabránila.

5 1933 stavba zdymadla 1935 téměř dokončená stavba přehradní hráze Foto: J. Dvořák z archívu L. Ryšánka

6 Zdroj: a Upravili: Petr Stránský a Honza Zvolánek

7 Foto Foto: J. Dvořák - z archívu L. Ryšánka Na snímku je patrný ostrov spojený s areálem papírny jezem a také Malá řeka, která vede v místech dnešní silnice na Zbraslav. Obec je s přívozem spojena můstkem. Foto: J. Dvořák - z archívu L. Ryšánka Pohled na Skochovice před napuštěním vranské přehrady

8 přehrada v různých ročních obdobích

9 C) Kvalita vody ve Vltavě a porovnání řeky v místě jezera a pod hrází Při našich výzkumech jsme se ptali pamětníků, jak by porovnali kvalitu vody v řece v současnosti s dobou jejich mládí. Dozvěděli jsme se v souhrnu toto: Z paměti mohu konstatovat, že v době mého mládí po 2. světové válce se mi jevila kvalita vody bezvadná. Později se postupně zhoršovala s přibývající industrializací kolem řeky a jejích přítoků a také v souvislosti s tím, že všechny splašky z obcí kolem řeky a odpady z papírenského provozu byly vylévány do řeky nebo její těsné blízkosti. Např. v naší obci se fekální vozy vylévaly buď na louku před tunelem (do doby, než tam byly vyvrtány záložní zdroje na pitnou vodu), nebo na louku mezi Vraným a Skochovicemi. Velkým nepřítelem kvality vody byly i zemědělské splachy z polí a odpady z Kovohutí Mníšek, které zamořily Bojovský potok a tím i Vltavu těžkými kovy, např. vanadem. V poslední době se kvalita vody opět zvyšuje, i když na přívozu to není někdy znát a stěžují si i rybáři. V obci existuje čistička odpadních vod, která byla při povodních v roce 2002 i 2013 velice poničena, v době, kdy ještě fungovaly papírny, měly i ony svoji vlastní čističku odpadních vod. Stavba přehrady rozdělila Vltavu na dva rozdílné úseky nad hrází a pod hrází. Ty se od sebe liší různými biologickými, fyzikálními i chemickými parametry. Jezero nádrže slouží jako usazovací nádrž a protože se pod hráz pouští spodnější voda, je řeka pod hrází prokysličenější, čistší, v létě chladnější, v zimě teplejší. Kdyby přehrada neexistovala, měla by řeka ve Vraném charakter parmového až cejnového pásma. Nyní má řeka pod přehradou parametry spíše pstruhového a lipanového pásma, což vedlo dříve k tomu, že rybáři označili tento úsek jako pstruhové pásmo a vysazovali tam hlavatky a pstruhy. Snažili jsme se získat nějaké rozbory vody, ale to se nám podařilo jen částečně. Starší údaje z 9é. let 20. století a z prvního desetiletí 21. století k dispozici jsou, ale novější jsme nesehnali. V následujících grafech a tabulkách uvádíme některé údaje: Teplota vody na jezeře: Zdroj:

10 Zdroj: hodnocení množství chlorofylu Zdroj: Víme, že kvalita vody v povrchových tocích se třídí podle jakosti do 5 tříd (ČSN ): I. neznečištěná voda ukazatele nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v toku II. mírně znečištěná voda dosud umožněna existence bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému III. znečištěná voda podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému nemusí být vytvořeny IV. silně znečištěná voda podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému V. velmi silně znečištěná voda podmínky umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému Tato třída kvality se určuje pro každou zkoumanou látku např. olovo, rtuť, dusičnany, nerozpouštěné látky, a celková kvalita vody se hodnotí podle nejhoršího ukazatele z dané kategorie (chemické ukazatele, biologické ukazatele, ). Základní hodnoty jakosti povrchové vody v profilu Vrané (Vltava) rok látka jednotka aritmetický charakteristická průměr hodnota třída jakosti 2008 BSK5 mg/l II CHSKcr mg/l II.

11 2008 Rozp. látky 105 C mg/l I Nerozp. látky 105 C mg/l I N - amoniakální mg/l I N - dusičnanový mg/l II TP mg/l II Cd µg/l I Hg µg/l II Pb µg/l I PCB µg/l AOX µg/l Zdroj dat: ČHMÚ Zdroj: Závěry: Z výše uvedených tabulek a map vyplývá, že voda ve Vltavě je z hlediska zobrazené veličiny BSK 5 kvalitní až k soutoku se Sázavou je zařazena do třídy 1, po soutoku se Sázavou se její kvalita zhorší do třídy 2 (Sázava je ve třídě 3), a po soutoku s Berounkou se její kvalita zhorší do třídy 3 (Berounka je ve třídě 4). Profil BSK Vltava - Vrané 2,44 2,13 2,55 2,78 2, Vltava - Podolí 2,86 3,45 3,73 3,92 2, Vltava - Libčice 7,03 5,27 5,39 4,83 4, Berounka - Lahovice 3,84 4,02 4,02 4,27 3,95 CHSK(CR) 1044 Vltava - Vrané 11,15 6,54 6,68 18,60 21, Vltava - Podolí 10,53 7,94 6,93 20,20 22, Vltava - Libčice 11,23 8,33 7,83 22,70 23, Berounka - 7,97 8,85 8,93 28,30 27,40

12 Lahovice NO Vltava - Vrané 13,60 23,60 19,00 17,10 16, Vltava - Podolí 14,80 21,40 18,10 17,20 17, Vltava - Libčice 14,70 20,70 17,00 16,30 17, Berounka - Lahovice 22,50 18,90 25,50 27,20 20,60 P - celkový 1044 Vltava - Vrané 0,17 0,12 0,12 0,16 0, Vltava - Podolí 0,23 0,17 0,16 0,17 0, Vltava - Libčice 0,52 0,78 0,43 0,33 0, Berounka - Lahovice 0,41 0,42 0,36 0,33 0,24 Průtok [m 3.sec -1 ] 1044 Vltava - Vrané 56,7 85,7 66,1 86,7 115, Vltava - Podolí 75,9 112,1 93,5 121,8 169, Vltava - Libčice 76,6 113,4 94,4 121,9 171, Berounka - Lahovice 18,8 27,6 26,6 34,9 49,8 Zdroj: Tab. 2.3 Třídy jakosti vod v povrchových tocích - hodnocení podle ČSN , období VL 1044 = Vrané nad Vltavou; VL 1045 = Praha, Podolí; VL 1046 = Vltava, Libčice Kód Název VL1044 VL1045 VL1046 A Ukazatele kyslíkového režimu RO 2 Rozpuštěný kyslík BSK Biochemická spotřeba kyslíku CHC Chemická spotřeba kyslíku dichromanem CHM Chemická spotřeba kyslíku manganistanem B Chemické ukazatele - základní TPV Teplota vody PH Reakce vody SPV Vodivost NH 4 Amoniak NO 3 Dusičnany NO 2 Dusitany RL Rozpuštěné látky NRL Nerozpuštěné látky PCL Celkový fosfor FE Železo MN Mangan C Chemické ukazatele - doplňující CA Vápník MG Hořčík 1 1 1

13 SO 4 Sírany CL Chloridy NEL Nepolární extrahovatelné látky TEN Tenzidy ABS Absorbance (254 nm) D Těžké kovy CU Měď ZN Zinek CR Chrom AS Arzen CD Kadmium NI Nikl PB Olovo HG Rtuť E Biologické a mikrobiologické ukazatele COL Koliformní bakterie FEK Fekální koliformní bakterie SAP Saprobní index biosestonu Zdroj: Tab. B2.4 Průměrné hodnoty vybraných ukazatelů (koncentrace v mg.l -1 ), Profil BSK Vltava Vrané 2,06 1,76 2,14 1,53 1,53 1, Vltava Podolí 1,74 2,14 2,53 2,21 2,10 2, Vltava Libčice 3,30 2,98 3,05 2,87 2,66 3, Berounka Lahovice 3,65 3,15 6,24 4,51 3,49 3,49 CHSK (Cr) 1044 Vltava Vrané 21,50 22,46 17,29 17,81 18,57 20, Vltava Podolí 20,60 23,55 23,10 19,43 19,39 22, Vltava Libčice 24,10 23,64 21,83 22,03 20,27 22, Berounka Lahovice 20,80 19,18 23,92 20,33 17,19 17,66 NO Vltava Vrané 3,23 3,70 2,91 3,09 3,05 2, Vltava Podolí 3,17 3,68 2,86 3,10 3,06 2, Vltava Libčice 3,62 3,86 3,12 3,24 3,29 3, Berounka Lahovice 4,01 4,16 2,64 2,84 3,20 2,89 P celkový 1044 Vltava Vrané 0,16 0,10 0,11 0,10 0,15 0, Vltava Podolí 0,18 0,15 0,14 0,13 0,12 0, Vltava Libčice 0,24 0,27 0,21 0,19 0,16 0, Berounka Lahovice 0,21 0,21 0,16 0,17 0,13 0,12 Průtok [m 3.s -1 ] 1044 Vltava Vrané 109,60 170,67 109,84 98,25 104,20 121, Vltava Podolí 168,00 275,93 175,64 120,64 137,78 151, Vltava Libčice 169,60 248,35 177,32 121,80 139,10 153, Berounka Lahovice 42,00 67,38 51,16 23,42 29,91 42,41 Zdroj: ČHMÚ, MHMP

14 Tab. B2.5 Třídy jakosti vod v povrchových tocích, Ukazatel A OBECNÉ, FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ UKAZATELE VL1044 VL1045 VL1046 BE1090 BO01 DL01 KU00 RO01 SP01 III. III. III. IV. V. V. IV. IV. IV. Elektrolytická konduktivita I. I. I. II. III. V. IV. IV. IV. Rozpuštěné látky I. I. I. II Nerozpuštěné látky II. II. II. II. III. IV. II. III. III. Rozpuštěný kyslík II. II. I. I. I. I. I. I. I. Biochemická spotřeba kyslíku II. III. III. III. III. III. IV. IV. III. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem Chemická spotřeba kyslíku dichromanem II. II. III. II II. II. III. III. III. III. III. III. III. Organický uhlík II. III. III. III. V. II. III. III. III. Absorbovatelné organické halogeny (AOX) III. III. III. IV Amoniakální dusík I. I. II. II. III. II. III. IV. II. Dusičnanový dusík II. II. II. II. II. III. II. II. III. Celkový fosfor III. III. III. III. III. IV. IV. IV. III. Chloridy I. I. I. I. II. III. III. II. II. Sírany I. I. I. I. II. III. III. III. III. Vápník I. I. I. I. I. II. I. I. I. Hořčík I. I. I. I. I. I. I. I. I. B SPECIFICKÉ ORGANICKÉ LÁTKY II. II. II. II. III. IV. II. II. II. Dichlorbenzeny směs I. I. I. I Chlorbenzen I. I. I. I ,2-dichloretan I. I. I. I Trichloreten I. I. I. I Tetrachloreten I. I. I. I Chloroform I. I. I. I. 0 0 II. 0 II. Tetrachlormetan I. I. I. I Lindan I. I. I. I SUMA kongenerů PCB I. I. I. I. 0 IV SUMA PAU (6 látek) II. II. II. II. III. 0 0 II. 0 C KOVY A METALOIDY II. II. II. II. II. III. II. III. II. Chrom I. I. I. I. 0 0 I. I. 0 Mangan II. II. II. II. II. I. II. III. II. Železo I. II. II. II. II. II. I. II. II. Nikl I. II. I. II. II. I. II. II. 0 Měď I. I. I. I Zinek II. II. II. II I. Kadmium I. II. II. II. 0 III Rtuť I. I. I. I Olovo I. I. II. II

15 Arsen II. II. II. II. II. I. II. II. II. D MIKROBIOLOGICKÉ A BIOLOGICKÉ UKAZATELE II. I. III. II. II. I. II. I. II. Fekální koliformní bakterie I. I. III. I. II. I. II. I. II. Enterokoky II. I. 0 II Index saprobity bentosu Chlorofyl Zdroj: ČHMÚ, Lesy hl. m. Prahy, MHMP Zdroj: Závěry: Z porovnání údajů vyplývá, že se kvalita vody ve Vltavě ve Vraném postupně zlepšuje (v chemických ukazatelích se ze třídy 4 dostala do třídy 3, v biologických ukazatelích ze třídy 3 do třídy 2). V posledních letech se objevují ale znečišťující rizika, která si dříve nikdo neuměl představit viz kapitolka o znečištění řeky. Se třídou jsme uskutečnili i naše malé vlastní výzkumy nad přehradou a pod ní zkoumali jsme průhlednost, teplotu, ph a konduktivitu. Ty samé veličiny jsme zkoumali mi u Zvolského potoka těsně před tím, než vteče do Vltavy. odběrné místo T ph průhlednost konduktivita 500 m nad hrází přehrady 6 7, m nad hrází přehrady 6 7, m pod hrází přehrady 7,5 7, m pod hrází přehrady 7,5 7, Zvolský potok 7, Na nějaké závěry jsme získali málo údajů. Je jen vidět, že teplota vody pod hrází je vyšší než nad hrází, protože se jedná o spodní vodu, to se ale v průběhu roku vymění ve chvíli, kdy bude hladina jezera prohřívána sluncem. Konduktivita na řece je výrazně nižší než na Zvolském potoce. Konduktivita (elektrická vodivost) naznačuje, kolik je ve vodě přítomno rozpuštěných minerálních látek, které zvyšují její vodivost. Nemusí se tedy nutně jednat o zhoršení kvality vody, ale např. o zvýšení tvrdosti vody.

16 D) Využití řeky 1. Zdroj vody Vltava odjakživa sloužila jako zdroj užitkové, ale i pitné vody pro lidi i pro domácí zvířata. Ve Vraném nad Vltavou byla ještě koncem 19. st. jen jedna studna (na Hrábkově louce blízko Zvolského potoka) její voda pocházela z okolních lesů. Zbývající voda potřebná pro život obce byla brána z řeky. Později byla voda z ní využívána hlavně pro provoz papírny a s ní spojených objektů. Studna je dosud v provozu. V roce 1953 si vlastníma rukama vybudovali občané Nových Skochovic říční vodovod na užitkovou vodu. Jednalo se o zásobování vodou části obce, které se lidově říká žíznivé vršky a která odjakživa trpěla nedostatkem vody. Vodovod byl určen hlavně pro hospodářská zvířata pro zalévání na zahrádkách a využívalo ho přibližně 30 domů. Později se připojili i další domácnosti a v současné době má Sdružení vodovodu Nové Skochovice 80 uživatelů, tím je naplněna technická kapacita vodovodu a není možné napojovat další nemovitosti výkopy pro ukládání potrubí pro říční vodovod a usazování nádrží 1953 slavnostní spouštění vodovodu do provozu - Zdroj: archív p. L. Ryšánka

17 2002 ukládání ochranné roury pro čerpadlo říčního vodovodu archív L. Ryšánka 2014 dnešní stav místa odběru vody archív ZŠ Vrané nad Vltavou Další využití vody z řeky: Velký význam má Vltava i jako zdroj vody pro požární zásahy ve Skochovicích sídlí organizace dobrovolných hasičů a při svých zásazích v obci využívají převážně vodu z řeky.

18 2. Doprava a) Vory a prámy Dopravní využití řek má dlouholetou tradici. Na počátku se plavilo nesvázané dříví (palivové i stavební), to se u Davle zachycovalo a nakládalo na lodě, které ho následně odvezly do Prahy Později byly kmeny svazovány do tzv. tabulí, které se propojovaly za sebe a vznikaly tzv. prameny. První historicky doložená zmínka o voroplavbě na Vltavě pochází z roku 1316, kdy král Jan Lucemburský udělil Starému Městu pražskému privilegium předkupního práva na dřevo, dopravené po Vltavě. Cílem vorařů byla nejen doprava dřeva do Prahy, ale později také doprava jiných důležitých surovin jiných nákladů, např. od pol. 16. st. soli (ta se původně vozila v soudcích na lodích, ale jelikož se pak musely prázdné lodě tahat zpět proti proudu, začaly být pro přepravu soli využívány vory. O tom, že voroplavba na Vltavě a plavba vůbec byly považovány za důležitý veřejný zájem, svědčí např. i výnos Karla IV., kterým se nařizovalo, že všechny jezy na Vltavě musí mít zařízení pro voroplavbu, tj. vorové propusti. Největší překážku plavbě vorů a lodí však kladly nesplavné úseky řeky, k nimž patřily zejména Svatojanské (dříve Štěchovické) proudy. O jejich splavnění, byť částečné v rámci možností doby, se již v 17. stol. zasloužil opat Strahovského kláštera Kryšpín Fuk (dokončení těchto splavňovacích prací připomíná dodnes pamětní sloup, umístěný na levém břehu pod hrází Slapské přehrady). Běžně vory proplouvaly po Vltavě ještě před 2. světovou válkou, poslední pak bylo možné vidět v roce V roce 2012 proplul od Štěchovic přes Prahu až do Hamburku 80 m dlouhý vor, který byl vyroben stejnou technologií, jaká byla využívána v 19. a v 1. pol. 20. století. Vor byl tvořen 5 prameny, ale podle předpisů byl tažen remorkérem. b) Lodní doprava I lodní doprava na Vltavě měla od počátku problémy hlavně s těžce splavnými úseky řeky například v okolí Štěchovic. K lodnímu provozu patřila i řada povozníků, kteří se zabývali vlekem lodí proti vodě. Tahání lodí vyžadovalo velmi zkušené kočí a množství silných koní. Zpětný vlek s koňmi trval z Prahy do Štěchovic jeden den a do Budějovic 5 až 10 dnů podle stavu vody. Se zlepšením plavebních podmínek na Vltavě se od 16. století začala rozvíjet i dálková lodní doprava. Skutečný rozvoj plavby parníků nastal na Vltavě až v první polovině 19. století, po regulačních a splavňovacích pracích prováděných firmou Lanna, která provozovala i vlastní dopravu. Úpadek nákladní lodní dopravy na Vltavě nastal zejména po spojení Prahy a Českých Budějovic železnicí v roce V dolní části řeky (tedy u nás) nákladní plavba dále pokračovala vozil se např. kámen z požárských a středovltavských lomů (z okolí Kozárovic). V 30. letech 20. století byla řeka proměna regulací v plavební kanál a počítalo se, že bude řeka formou přehrad s plavebními komorami prostupná pro lodě o výtlaku do 1000 tun až do Českých Budějovic. Nahrávala tomu i stavba prvních dvou přehrad vranské a štěchovické.

19 Po válce došlo ale k přehodnocení názorů a další přehrady vltavské kaskády byly stavěny jako vysoké (pro lodě neprostupné) a jejich hlavním významem byla výroba el. energie. Vltava se tak stala slepou cestou. Dnes je dolní Vltava vodní cestou mezinárodního významu E20-06 ale jen po hráz Slapské přehrady. V celé své délce je splavná pro lodě nebo tlačné soupravy maximálních rozměrů 110 x 10,6 metrů při ponoru 1,8 m. Cenné je na ní to, že po celou zimu nezamrzá, protože přehrady odpouštějí spodní teplejší vodu. Přestože v úseku nad Prahou ztrácela nákladní doprava postupně svůj význam (občas se dnes jen dopravuje písek do přístavu ve Štěchovicích pro společnost NAVIKA s.r.o.), velký význam hlavně ve 30. letech 20. století nabrala osobní doprava. Velkou atrakcí byly totiž Svatojánské proudy. Po jejich zatopení jezerem štěchovické přehrady během 2. světové války ale zájem o osobní dopravu začal upadat a dnes probíhá po řece pouze rekreační plavba parník Roudnice n. L. v místě Boudníkovy restaurace na Leznici 30. léta 20. st. Foto: J. Dvořák - z archívu L. Ryšánka Kolem Vraného projíždějí v současné době parníky během letního období (přesněji od do ) o víkendech a svátcích míří do Třebenic pod hrází Slapské přehrady (zastávky má v okolí na Zbraslavi, v Měchenicích, v Davli a ve Štěchovicích). Dříve byly zastávky i ve Vraném a ve Skochovicích. Občas po řece pluje parník najatý soukromou společností a soukromé jachty. Oživení především osobní a rekreační plavby se však očekává po výhledové výstavbě lodního zdvihadla na přehradě Slapy.

20 Problém: Mrzí nás, že víkendový parník již nestaví v naší obci staví na Zbraslavi, v Měchenicích, v Davli a ve Štěchovicích. Myslíme si, že by ho i vranští občané rádi využívali pro rekreační účely. Jak můžeme přispět k řešení problému: Aby mohl parník ve Vraném přistávat, bylo by potřeba zřídit přístaviště. Víme, že to by nemohlo být v místech nad přehradou, protože na naší straně břehu je mělká voda. Navrhujeme jeho umístění do míst, kde stával kdysi tedy do blízkosti přívozu. Také by se muselo domluvit s provozovatelem jízd parníku, což je Pražská paroplavební společnost, a.s parník odváží z Vraného účastníky oslav 1. máje do Davle (přistávací molo stávalo kousek pod přívozem) Foto: z archívu L. Ryšánka c) Přívozy V minulosti byly přívozy a brody často jediným místem, kde se lidé mohli dostávat na druhou stranu vodního toku. V naší obci a v jejím nejbližším okolí (mezi Davlí a dnešním modřanským jezem)m existovalo 9 přívozů: Libřice Davle dnes již nefunguje (v Davli je k dispozici silniční most a lávka pro pěší) Skochovice Měchenice zhruba v místech současného železničního mostu Skochovice Trnová/Leznice dnes již nefunguje, trochu ztratil význam od té doby, co na Leznici není Boudníkova hospoda a lidé nemají potřebu se tímto způsobem dopravovat do Trnové Vrané n. Vlt. Strnady dodnes funkční, ale již jen pro přepravu lidí Jarov Strnady dnes již nefunguje, ztratil částečně význam po zániku továren, které na strnadském břehu stávaly Hradiště Záběhlice dnes již nefunguje Závist Zbraslav dnes již nefunguje ztratil význam, protože je na Zbraslavi most Komořany Lahovice Modřany Lahovičky zrušen, od roku 2009 obnoven na podobné trase Modřany Velká Chuchle zanikl při stavbě modřanského zdymadla

21 Přívoz Vrané nad Vltavou Strnady přes řeku Vltavu vede z přístaviště v blízkosti centra obce Vrané nad Vltavou k výzkumnému ústavu lesnickému na okraji zbraslavské osady Strnady. Přístaviště ani výzkumný ústav však katastrálně nepatří k pražské Zbraslavi, ale k obci Jíloviště, k níž však jinak nemají žádnou vazbu. Nalézá se na říčním kilometru 70,200 (počítáno od Mělníka), dle starého systému řkm 174,60. Nejstarší dochovaná zmínka o rybáři a přívozníkovi v jedné osobě je kronice z roku Od roku 1909 je provozovatelem přívozu obec Vrané nad Vltavou. Do roku 1939 byl v provozu dřevěný prám s nosností 6 tun a dřevěná loďka pro přepravu osob. Po roce 1939 si nechal přívozník Jaroslav Císař postavit prám o nosnosti 16 tun. V únoru 1958 byl postaven nový prám o nosnosti 12,8 tuny pro 160 osob. V roce 1966 v rámci spojeneckého cvičení armád Varšavské smlouvy byl v místě přívozu stavěn brod z betonových panelů (ten byl odstraněn v období od listopadu 1999 do září 2000). Neopatrnou manipulací s tankem byl nákladní prám v roce 1966 neopravitelně zničen. Od té doby slouží přívoz jen pro osobní dopravu vranský přívoz s autem Praga 1930 prám a loďka návrat rekrutů ze Zbraslavi Obě fota: z archívu L. Ryšánka

22 Prám je poháněn říčním proudem tak, že pomocí lana zavěšeného na horní vodič je loď nastavena do potřebného úhlu. V roce 1988 se zprovozněním modřanského zdymadla stoupla hladina u vranského přívozu asi o 1 metr a proud se zmírnil. Loď proto byla místo dosavadního bidla s háčkem vybavena vesly. Přívoz jezdí celoročně, avšak jen v pracovní dny, což snižuje jeho význam pro turistiku. Přepravuje osoby, kočárky a jízdní kola. Denně převeze kolem 150 až 200 lidí, rekord je 3500 lidí za měsíc. Ve třicátých letech 20. století přepravoval i dvoustopá vozidla. Dopravní souvislosti Význam přívozu byl v minulosti o to vyšší, že ještě nevedly žádné cesty podél strmých břehů Vltavy. Přívoz zajišťoval spojení Vraného se Zbraslaví, Radotínem a Prahou. Roku 1896 byl postaven první Zbraslavský most a téhož roku byl proražen železniční tunel u Jarova (trať je v provozu od roku 1897). V roce 1936 byla na navážce zřízena silnice po levém břehu ze Zbraslavi do Davle. V roce 1951 byl zrušen přívoz ve Skochovicích. V letech byla v akci Z vybudována silnice po pravém břehu přes Jarov na Zbraslav. Nejbližší most je zbraslavský most Závodu míru asi 4 km po proudu řeky níže. Proti proudu jsou nejbližší veřejné mosty v Davli, ve Skochovicích je železniční most. Zdroj: informace jsou vybrány z textu, který vytvořil p. Ryšánek pro obecní časopis Zrcadlo a pro potřeby tohoto projektu Problém: Přívoz funguje pouze ve všední dny a my si myslíme, že ho lidé rádi využili i o víkendech v návaznosti na autobusovou dopravu směrem na Prahu a na Štěchovice a jejich okolí zjednodušila by se tak cesta hlavně za poznáváním Prahy a regionu formou výletů. Přívoz by mohl jezdit v ranních a odpoledních hodinách Jak můžeme přispět k řešení problému: Můžeme uspořádat anketu mezi lidmi, abychom zjistili, zda by o víkendový provoz přívozu byl zájem a na základě zjištěných výsledků případně oslovit zřizovatele přívozu tedy Obec Vrané nad Vltavou. d) Silnice Historie opravdových silnic údolím Vltavy nemá dlouhou tradici. Strmé skály na obou březích komplikovaly dopravu kolem vody, takže občané Vraného museli dlouhá staletí využívat strmou cestu, která vedla dnešní ulicí V Zídkách směrem na Zvoli. Až ve 30. letech 20. století a částečně před tím, při stavbě železničního tunelu pod Homolí, byla částečně odstřelena skála u Jarova a vznikla široká pěšina, kterou s obtížemi projížděly povozy. Zároveň byla zasypána Malá řeka. Až v roce 1969 byla po několikaleté brigádnické činnosti občanů cesta upravena v silnici, která obec propojila se Zbraslaví.