Vážení krajania, priatelia, milí čitatelia,

Transkript

1

2 Vážení krajania, priatelia, milí čitatelia, Dostáva sa vám do rúk ôsmy ročník časopisu Říčka. Tak ako v minulosti, bol pre vás pripravený so starostlivosťou a láskou. Naša publikácia Vás informuje o činnosti KČSPJ - našej krajanskej organizácie, dianí v našej komunite a úspechov jej jednotlivcov. Pripomína udalosti a osobnosti bohatej českej a slovenskej kultúry a histórie, a je doplnená a odľahčená o stránky pre voľný čas a informácie, ktoré Vás môžu zaujímať. Vydávanie publikácie Říčka nám súčasne umožňuje preklenúťmosty medzi našim starým a novým domovom, zviditeľniťnašu organizáciu a česko-slovenskú komunitu v Kanade a vo svete. Dúfame, že sa vám vianočné číslo Říčky bude páčiťa že redakcia obdrží vaše príspevky, pripomienky a ohlasy vo väčšom množstve ako v uplynulom roku. Vedzte, že Vaše písomné a finančné príspevky sú pre nás motivačnou silou do budúcna. Ako iste viete, na príprave Říčky-Riečky sa podiela hŕstka dobrovoľníkov, ktorí obetujú svoj voľný čas a neraz aj vlastné financie aby zabezpečili úspešné vydanie časopisu. Jedným z dobrovoľníkov je moja maličkosť, ktorá trávi nespočetné hodiny výskumom a prípravou materiálov, kontaktovaním a urgovaním dopisovateľov a inštitúcií, editovaním článkov, atď... Boli by sme radi, keby sa našej KČSPJ, ktorá vydávanie publikácie financuje, vrátila aspoňčasťsumy vynaloženej na náklady spojené s vydávaním časopisu. Naša organizácia je nezisková, udržovaná členskými príspevkami, starostlivo pripravovanými akciami a dotáciami. Pokiaľmôžete, milí priatelia, podporte našu krajanskú organizáciu, či už finančne, alebo osobným zapojením sa do jej činnosti. Blíži sa nám koniec roka Nežodtrhneme poslednú stránku z kalendára, zamyslime sa nad tým, aký bol a či splnil naše očakávania. Keď si premietneme bohatosť a rôznorodosť vybraných akcií, naplánovaných KČSPJ za uplynulý rok, môžeme byťskutočne hrdí. Chceli by sme toto cestou poďakovaťčlenom Výkonného výboru KČSPJ a všetkým dobrovoľníkom, ktorí sa zaslúžili o úspešný priebeh roka. Tešíme sa na budúce stretnutie s Vami, milí priatelia, krajania, čitatelia Říčky. VESELÉ VIANOCE A ŠŤASTNỲNOVỲ ROK Vám praje Redakcia

3 Z počítače presidenta... Jak užasi víte, o půlnoci 31. října 2007, bez jakékoliv fanfáry na této straněoceánu, Kanada zrušila vízovou povinnost pro návštěvníky z České republiky. Bylo mi zvěstováno z mnoha stran. Lidé věděli, že jsem se po dost let a dost tvrdědomáhal objasnění nelogického rozhodování paní konzulky v Praze o tom, kdo visa dostane a kdo ne. Psal jsem si tehdy s celou škálou byrokratůa jejich politických šéfůkonče ministerskými předsedy Chrétienem a Martinem. Jejich reakce mě mimo jiné doživotněvyléčily z chronického liberalismu. O tom ale někdy jindy, jen se sklenkou červeného... Kanada si zrušením víz v mých očích opravila velkou kaňku na kádrovém profilu. O to víc, protože víza zrušila bez toho, že tak učinily USA. Tam v srpnu prezident Bush podepsal zákon nazvaný Visa Waiver Program. Ten jmenuje 27 zemí, kde víza nejsou potřeba. ČR na tomto seznamu není. Zákon stanovuje podmínky, za kterých se zeměna seznam dostane. Mezi ty nejdůležitější patří statisticky nízký výskyt odmítnutí žádosti o vízum (ménějak 10 %, ovšem číslo je plněpod kontrolou USA), zneužívání volných návštěv (ménějak 2%) a nový pas s biometrickými daty. Velvyslanec USA v Praze Richard Graber ve svém provolání nazvaném Good News (MF 5. září) tvrdí, že ČR je na dobré cestě podmínky splnit. Bohužel také píše o nutnosti USA zajistit počítačovou kontrolu nových pasůve všech bodech vstupu na jejich území. Slibuje, že to do roku 2009 zvládnou. Radost z kanadského úspěchu kalí skutečnost, že víza nejsou zrušena pro Slovenskou republiku. A tohleto měpřivádí k dúvodu, pročo vízech píši. Nátlak na kanadskou vládu přišel ze dvou stran - z venku od vlády ČR prostřednictvím zastupitelských úřadůa zevnitřprostřednictvím Českého a Slovenského Sdružení v Kanadě. Nášvelvyslanec v OttavěPavel Vošalík svým systematicky logickým přednesem statistických faktůodvedl kus velmi dobré práce. Stejněusilovněa vytrvale apelovalo na vládu Sdružení. Po léta, kongres po kongresu, rezoluce kanadské vláděpoukazovaly na diskriminaci a ostatní problémy spojené se způsobem, jak se o víza žádalo. Zatímco Pavel Vošalík může hrděhlásit, že velký ůkol byl splněn, práce ČSSK na tomto poli neskončila. Jsem si jist, že někdo na příštím kongresu navrhne vložit do závěrečné resoluce žádost o zrušení vízové povinnosti pro Slovenskou republiku. Bude se poukazovat na historickou blízkost obou státůa bude se žádat vysvětlení rozdílu přístupu. A pokud se situace radikálněnezmění, jsem si jist, že kongres návrh schválí. Tolik pro mou jistotu. Nejsem si jistý, že zástupci SR objeví ČSSK, i teď, když blízkost obou národůbude pro něvhodným faktem ve vyjednávání s kanadskou vládou. Ještěménějsem si jistý, že Sdružení se od krajanské veřejnosti dostane uznání, i kdyžto většiněkrajanůušetří spoustu nejistoty, starostí, výdajůa práce při zprostředkování návštěv z ČR. Užvůbec si nejsem jistý, že se uznání krajanů promění v nějaký konkrétní příspěvek v práci aťjižpro ČSSK nebo pro CCBA. Nezbývá neždoufat. Joe Dobrovolný, CCBA president 3

4 Potřebujete něco barevněvytisknout? Takhle vypadá nejnovější přírůstek počítačového vybavení v CCBA Je to Magic Colour Minolta 2400W laserová barevná tiskárna. Přineste si počítačový soubor na memory stick nebo i na rychle zastarající floppy diskette, nebo si ho pošlete přes web mail a můžete lehce získat barevné výtisky vysoké quality. Kdyžji potkáte, poděkujte paní Anně Tumilson. Tiskárna je její dar organizaci. CCBA děkuje užnyní. Podĕkování dobrovolníkům Večeře a film "Pánská Jízda" - Gabi Beňadik, Eva Vanĕk, Marcela & Tony Štĕdronsky, Jarka & Karol Palička, Jana Wenzel, Vĕra Pražák, Karel Bulandra, Večeře a film "Rozmarné Léto" - Jana Wenzel, Eva Vanĕk, Ernie & Slavka Haverda, Jarka Chaloupka, Tony & Marcela Štĕdronský, Karel Bulandra, Vĕra Pražák "Toulavé Kamery" - slide show - Joe Dobrovolný, Jana Wenzel, Láďa Hlas, Eva Vanĕk, Jarka Chaloupka, Susan Kováč, Slávka & Ernie Haverda, Vĕra Pražák, Tony Štĕdronský Film: Pomocnik Eva Vanĕk, Misha Gogela, Marcela & Tony Štĕdronský, Jarka Chaloupka, Marie Sichler, Karel Bulandra, Ernie a Slavka Haverda, Vĕra Pražák * Dĕkujeme EvĕVaňkové za vzornou čistotu, s jakou udržuje pořádek v budovĕnašeho klubu. * Dĕkujeme JanĕWenzlové za dotaci CD-ček v hodnotĕ100 kanadských dolarů.- * Dĕkujeme Jirkovi Eliášovi, který nám ochotnĕdováží z Toronta tovar do konzumu. * Dĕkujeme všem dobrovolníkům, kteří neúnavnĕvaří a pečou na klubové akce a tráví svůj volný čas úklidem kuchynĕa společenské haly. * Redakce dĕkuje Vĕrce Pražákové za její pomoc při vydávání Říčky a reklamovaní klubových akcí a klub Karlu Bulandrovi za tištĕní lístkůa plakátůna filmy. * THANK YOU to Marlene and John Pauls of Winnipeg for the donation of two beautiful dolls dressed in ethnic costumes. The dolls, purchased in 1989 during their Prague s visit, are now proudly displayed in our social hall. 4

5 KALENDARIUM AKCIE KČSPJ DECEMBER 2007 MAREC decembra 07 Mikulášská zábava pro dĕti, 14: decembra 07 Silvestrovská zábava, 20:00 hod. 12. januára Večeře a film 'Noční Jazdci' slovenský film, 18:00 hod 26. januára 'Toulavá kamera' s Frankem Křížem, India, 19:00 hod 9. februára 'Slavíme s vámi šedesátiny' 20:00 hod 24. februára 08. Výroční členská schůze a volby, 14:00 hod 8. marca 08 - Večeře a film 'Katakomby', komedie s Vlastou Burianem, 18:00 hod. Starting January 2008, tickets for all Dinner/Movie evenings are: CCBA members $12, Non-members $17 Vstupné na všechny Večeře s filmem jsou: členové KČSPJ $12, nečlenové $17 Oznamy o promítaní filmůnajdete na webových stránkách KČSPJ a vyvěšeny na klubové nástence. TĚŠÍME SE NA VAŠI ÚČAST! TEŠÍME SA NA VAŠU ÚČASŤ! LOOKING FORWARD SEEING YOU AT THE CLUB 5

6 Říčka Zima 2007 Vydanie tejto publikácie bolo umožnené nasledujúcimi sponsormi: Magna -Tech Graphics Inc. - príprava a dizajn titulnej stránky B/W Imaging tlača zhotovenie brožúry Jana Wenzel a Zlatica Stauder - fotografie Příspěvky na Říčku TomášDvoráček Dr. Bob Procházka Anna Nĕmeček K. a J. Palička Giselle Majerský Eva Kadlec Misha Gogela Zlatica Stauder Anna Tumilson Czech-books.com Příspěvky na klub Zlatica Stauder Eva Kadlec MishaGogela Jana Wenzel Anna Nĕmeček Božena Dobrovolná Jan Orihel , reklama reklamný materiál Membership Paid Fall/Winter 2007: Petrák, Milan Nemetchek, Becky Eliáš, Jiří Nemetchek, Karel Chaloupka, Jarka Štauder, Milan Mucska, Miro Štauder, Zlatica Mucska, Alena Silber, William T. Mucska, Andrea Marcinco, Marika 2008 Tchitembo, Markus Marcinco, Miki 2008 Samek, Jaromír Rossmeisl, Jana Samek, Michaela Rossmeisl, Filip Novotný, Viktor Procházka, Dr. Bob 2008 Tobolková, Margita Procházka, Líba 2008 Vanĕk, Eva Cech-Manek, Paul Zahradník, Jaromír Dobrovolná, Betty 6

7 Kanada, Winnipeg a Česko s odstupem času... C est la vie... říkají Francouzi a možná ani netuší, co všechno se dá za tímto sloganem schovat. Nikdy jsem si nepředstavila, že budu žít v Kanadě. Ta zeměnikdy nebyla na mém cestovním seznamu. V mých představách byla Kanada země chladu a zimy. Kdyžjsem poprvé v říjnu v roce 1998 do Winnipegu přijela, přivítal měkrásný kanadský podzim, americky vypadající nesourodé město a lidé, o kterých se jsem nic nevěděla. S nimi jsem se měla teprve postupně seznámit. Vzalo to dalšich 7 let. Jako většina lidi nacházející se v novém prostředí jsem srovnávala. Architekturu, kulturu, obchody, jídlo, úřady, místní zvyky a lidi. Počáteční jazyková bariéra se postupněrozplývala s tím, jak jsem si rozšiřovala okruh mých známých i mezi Kanaďany. Našla jsem si svoje místo na slunci v nové zemi, v novém městě, s novými lidmi a stěny na měpřestaly padat. Člověk nemá být v zajetí svých zvykůa předsudků, kdyžse rozhodne žít v cizí země: Nikdy by se nevžil do nového prostředí. A tak jsem zakoušela a objevovala všechno možné od muffins, Caesar salátů, rostbífu přes Toastmasters, kurzy anglické výslovnosti, pravidelné čtení Winnipeg Free Pressu, sledovaní kanadské politické scény, dějin a osídlování Kanady a především diskuze s Kanaďany o všem možném. Určitěmoje angličtina byla kostrbatá a broken, ale většina z nás, která přišla v dospělém věku, zná tyto úskalí. Nesmí se však vzdát, je třeba zahodit stud a mluvit a mluvit. Všechno chce svůj čas a ani já jsem nebyla výjimka. A tak jsem vklouzávala do angličtiny a do kanadského prostředí čím dál hlouběji. Stesk po domověa blízkých pomalu otupoval hrany a nové prostředí mě začalo pohlcovat. Díky lepší znalosti angličtiny jsem si začínala všímat a rozumět běžným záležitostem a začalo srovnávání. Absolutněkultura byla v Kanaděv mínusu ve srovnání s tím, co jsem znala z Evropy a ČR. Ale Winnipeg Royal Ballet neměl chybu, Fringe Festival a Folklorama rovněž. Hold, každý kontinent má jiný přístup ke kultuře, ale důležitý je konečný efekt a chtít vidět umění i z jiného úhlu. Architektura na americkém kontinentu, nás v Evropě, nemůže nikdy dohnat. Jídlo, na to nám Čechům nesahejte, máme přece tu nejlepší kuchyňna světě. Obchody, šílená nuda, buďhezký design a blbý střih nebo naopak, jediněto mohl zachránit Winners. Copak úřady, řidičáky, daněapod.? Pekelně dobře srovnané, navazující na sebe, průhledné, nebuzerující občana, ale daňového poplatníka upozorňující, že zaplatit daněje základní instinkt občana. Zdravotnictví, raději pryčod nemocnic a odborných vyšetření, dlouhé čekací doby, odborné zubní práce drahé, kdo může, nechá se zubní protézy udělat během své návštěvy v ČR. Školství, nemohu posuzovat, nevlastní dcera sice chodila na High School, ale úroveňveřejného školství byla otevřeněkritizována v kanadském tisku. Technické služby pracovaly zodpovědně, sníh byl hbitěodstraněn, obyvatelstvo bylo informováno o přicházejících kalamitách počasí včas. Lidé milí, starající se o druhé, ažto někdy vyznívalo pokrytecky, jako kdyby úsměvy personálu v obchodech 7

8 a ve službách byly nacvičeny na povel. Řečeno krátce zeměfungovala a žilo se v ní dobře. C est la vie najednou se může každý z nás ocitnout v osobní situaci, kterou musí řešit. Po krátké životní zastávce v Calgary jsem zpět doma v České republice. Zpět v české realitě. A začíná opět srovnávání. Že český jogurt nebo brambory jsou lepší není pochyb, ale na tom nestojí svět. Služby i úřady melou lépe nežpřed léty, číšníci a prodavačky jsou vlídnější, tunelování užnení tak snadné tak jako v 90.letech, jenom ti politici ještěnemají tu správnou kulturu a někteří z nás jsou schopni hodit do kotle na tuhá paliva i PET flašky /flašky z umělé hmoty / jenom aby ušetřili za palivo. Že třídit odpadky je běžné ve světě, ještěnedošlo některým Čechům a životní prostředí jim stále nic neříká. Řidiči, jezdí občas jako prasata. Především mladíci mající ještěmokrý řidičák v kapse, jsou nejčastější dárci orgánů. Silní koněpod kapotou je ženou do rizika v předjíždění za každou cenu, a tak cizinec si asi připadá na českých cestách v permanentím ohrožení. Veřejná doprava vás doveze všude, i kdyžpravda jízdenka užnestojí 3 Kč, ale detailní jízdní řád je vylepený na každé zastávce. I Česko začíná být multinárodní zeměa lidé si začínají zvykat na cizince. Slováci byli vždy součástí nás, a tak že pracují ve zdravotnictví či bankách nebo stavbách je jaksi pro nás samozřejmost. Ale co Ukrajinci, Bulhaři, Poláci či dokonce lidi jiné pleti či rasy? Na trhu práce se stávají žádanými a zalepují díry, kde český člověk nechce pracovat nebo chybí lidi. Vidět fandit vietnamské děti místnímu fotbalovému klubu, je nejlepší vizitka asimilace. Češi se naučili chodit do čínských a asijských bister na obědy a kdo chce vařit doma čínu, užnakoupí i nejrůznější ingredience. Globalizace nás postihla naplno. C est la vie. je odsouhlašena služební cesta do Calgary, odjezd 2.září Chopím se příležitosti a odskočím si i do Winnipegu. Po 16 měsících zpět ve Winnipegu. Mám radost, že jsem doma. Letištěse rozšiřuje, znak toho, že se s Winnipegem počítá i pro budoucnost. Jih města se nebývale zvětšil, nové hezké developmenty a s tím i spojené služby. Jenom severní část města kolem Selkirk av. a našeho klubu vypadá neutěšenější nežpředtím. Klub sám o soběje stejný, ale prý bude lepší, více investic v nejbližší doběho zjevněvylepší. Jenom chybí více pracovitějších rukou a zájem návštěvníků, jak slyším večer u baru. Úředníci na Revenue Canada vstřícní, káva u Tima Hortona dle mého gusta, lidé milí a krajané mí přátelé fantastičtí, nezapomněli! Odjíždím zpět do Calgary. Vychutnávám Winipeg, těch posledních pár metrůnežvrátím auto na letišti. Je měsmutno. Přesto, že není Winnipeg jako Calgary nebo Toronto či Vancouver, má svoje kouzlo, alespoňpro mě. Ptáte se v čem? Přece ve vás v lidech! A co Kanada? Zůstane pro měvždy druhým domovem. Betty Dobrovolná, Listopad 2007 Ostrava, Česká republika 8

9 Mikulášská nadílka pro děti Neděle, 2. prosince 2007 ve 14:00 hodin Občerstvení pro děti zdarma, pro rodiče, babičky a dědáčky za mírné ceny. Vstupné dobrovolné Prosíme nahlašte počet dětí do 28. listopadu Věra Pražáková , prazakv@mts.net Aby se během nadílky udržela pozornost i těch nejmenších, připravte pro každé dítějen jeden dárek ========================================================= Historie obdarovávání Užve starém Říměsi lidé na oslavu Nového roku dávali dárky. Později se zimní slunovrat stal vánočním svátkem a obdarovávání zůstalo. Stalo se projevem přátelství a křesťanské lásky k bližnímu. Od šestnáctého století existují důkazy o vyměňování dárků mezi přáteli a příbuznými. Nejvíce dárků dostávaly především děti. V následujících dvou stech letech užnosil dárky Ježíšek, Santa Claus či Vánoční muž. Bývalo zvykem, že se dárky začaly rozbalovat ažv okamžiku, kdy se objevila na nebi první hvězdička. Tím se připomínala betlémská hvězda, která zářila nad Betlémem v doběnarození Ježíška. Zdroj: MF Dnes. 9

10 Srdečné pozvání na V hale KČSPJ 31. prosince 2007, začátek ve 20:00 hodin. Veselá silvestrovská zábava se společenskými hrami a soutěžemi o ceny, tombola, hudba do tance a na poslech, promítání silvestrovských estrád, tradiční silvestrovské pohoštění, bohatý studený bufet a půlnoční přípitek. Vstupné $30 Prosíme reservujte si vstupenky nejpozději do 21.prosince 2007 Věra Pražáková prazakv@mts.net 10

11 Srdečné pozvanie na večeru a slovenský film režiséra Martina Hollého NOČNÍ JAZDCI Tento film nemá anglické titulky! Sobota, 12. januára 2008 o 18:00 hodine V hale KČSPJ Dobrodružná dráma o pašování koní na slovensko poľskom pohraničí krátko po prvej svetovej vojne. Proti sebe stoja dve silné osobnosti vodca pašerákov koní Orban a veliteľ pohraničnej stráže Halva. Každý z nich háji vlastné záujmy a ich vzájomné stretnutie dramaticky končí. Hrajú: Radoslav Brzobohatý, Michal Dočolomanský, Leopold Haverl, Jozef Adamovič, Karol Čálik, Ivan Palúch, Soňa Valentová, Ľubomír Paulovič, Hana Gregorová Lístky na film si záujemci môzu objednať v klube, tel.: , alebo u pani Very Pražákovej, tel Členovia CCBA $12 Ostatní $17 11

12 Srdečné pozvání na večeři a český film s anglickými titulky KATAKOMBY komedie s Vlastou Burianem Sobota, 8. března 2008 v 18:00 hodin V HALE KČSPJ Místo generálního tajemníka lze získat různě, někdy stačí hrát dobře karty Archiv pozemkového úřadu je umístěn v suterénních prostorách, zvaných katakomby. Vládne jim svérázný oficiál Borman. Jindy poklidnou atmosféru narušuje večírek, pořádaný na počest novějmenovaného tajemníka, kam jsou pozváni i úředníci z katacomb. Hraji: Vlasta Burian, Jaroslav Marvan, Čeněk Šlégl, Theodor Pištěk 12

13 SLAVÍTE V 2008 ŠEDESÁTINY? Srdečnězveme všechny oslavence, i vás ostatní dříve či později narozené, kteří se chcete pobavit se známými a přáteli, pochutnat si na domácích dobrotách i vínečku, zazpívat pár národních písniček, anebo si zatancovat Přijďte na ZÁBAVU PRO ŠEDESÁTNÍKY SOBOTA, 8. ÚNORA 2008 v 20:00 hodin V hale KČSPJ Občerstvení, ceny, společenská zábava a hudba. Vstupené $15.00 Všechno nejlepší našemu barmanovi Pepíkovi Skácelovi k jeho jubileu. Aťti služí zdraví, aťsi obklopen dobrými přáteli a krásnými ženami. Hodne štĕstí, lásky a lidského porozumnĕní ti přeje redakce a přátelé z KČSPJ 13

14 The Annual Consular Dinner For the Slovak Community and Friends The event, held on Saturday, October 27th at the Marlborough Hotel in Winnipeg was hosted by the Honorary Consul of Slovak Republic, Jozef Kiska, Winnipeg. A record attendance of 104 guests included members of the local Slovak community, ex-patriots of Manitoba Slovak community now living in British Columbia, Alberta, Saskatchewan, friends from the Winnipeg Czech community, members of the Winnipeg consular core. Special guests at this year s Consular dinner were Rudolf Schuster, former President of Slovakia; Ivan Chomo, the Head of the Visa and Consular Section, the Embassy of Slovak Republic in Ottawa, the Hon. Vic Toews, PC, QC, MP, Member of Parliament for Provencher and President of the Treasury Board, and the Hon. Doug Martindale MLA for Burrows representing the Hon. Gary Doer, the Premier of Manitoba. The CCBA was represented by Mr. Joe Dobrovolny, the President, and Danka Orihel, Public Relations Secretary. The highlight of the evening was the presentation by the former President Suster of the Presidential medallions to two members of our community. The Honorary Consul Mr. Joe Kiska and Mr. Andy Koprajda were the recipients of the medallions, in recognition for their long time contribution to the Slovak community in Winnipeg. The members of our community had an opportunity to meet with the Consul Mr. Ivan Chomo earlier in the day to discuss their concerns and to process passport applications. Zlatica. Stauder Foto:Former president R.Suster, Joe Kiska Mr. I. Chomo, D.Orihel, Mr. Brasko, Mr.Koprajda Mr. Ivan Chomo, D. Orihel, former president Rudolf Suster 14 Mr. Ivan Chomo, Mr. DougMartindale, expresident. R.Suster

15 Návštěva Evropy 2007 Vilém A. Kun Po několika letech jsme s manželkou opět navštívili Evropu. Píšu Evropu, jelikožjsme došli k názoru, že Evropská Unie se opravdu stává vlastí všech 27. zůčastněných zemí. Napřed začnu od matičky Prahy kam jsme přiletěli docela v pohodě, cožse nemůže říct o zpáteční cestěs 5 hodinovým zpožděním ve Frankfurtu. Praha nás přivítala na říjen hezkým počasím a obrovským ruchem na silnicích i v ulicích města. Jen 3 roky uplynuly od naší poslední návštěvy a nabyl jsem dojmu, že počet aut se v Praze aspoňzdvojnásobil. Pravděpodobněnení to jen dojem, ale skutečnost. Narazil jsem na článek v Metru, kde píšou o nutnosti postavit parkovací domy v Praze pro veliký nedostatek parkovacích míst. V článku píšou: Praha má více aut nežsousední Vídeň. Na 1000 Pražanůpřipadne 550 automobilů. Také nemusím nikomu připomínat, že to nejsou Trabanty nebo Wartburgy. Jezdí tam veliké množství Mercedesů, Audi, BMW, a hodně japonských aut. V neposlední řaděškodovky, které jsou velice pěkné a dobré. Moje půjčená Fabie s obsahem 1,2L se nedala zahambit velikýmy auty. Musím však také připomenout jezdecké způsoby českých řidičů. Nemůžu se zbavit dojmu, že co řidič, to závodník. Vycházím ze svých zkušeností na dálnicích, které jsou dobré, ale nedostatečné na provoz který tam je. Člověk nechce překážet druhým, tak také šlape aspoňstodvacítkou. Při takové rychlosti se nechce hned zařadit za nějaký pomalý náklad ák, ale snaží se je napřed předjet nežuhne. Zatím se však český závodník nalepí za tebe, tak na 2 metry a bliká světlama. Uhnout! Já jedu! Opravdu nevím, zda v Čechách majitel většího auta má také větší nárok na silnici? Bohužel tento způsob řízení má smutný výsledek. Z novin jsem se dočetl, že na silnicich zahyne v průměru 90 osob měsíčně. (Ze statistiky, za posledních deset měsícůbylo v ČR 149 tisíc nehod, při kterých bylo osob těžce zraněno.) Abych se užnevracel k tomuto tématu dodávám, že na okružní dálnici z Ruzyněna Brno a Teplice se u Barrandova denněnahromadí kolona nákladních aut 4-5 km dlouhá. Stalo se mi též, že jsem jel dvěhodiny magistrálou z Holešovic do Zahradního města (asi 16km). Nemluvěo požitku se standartní převodovkou, kdyžse popojíždí jen po metrech. Ulice Prahy, stejnějako zhora popsané silnice byly i koncem září plné turistů. Jak je vidět, ani podražení, od minula prakticky všeho, neodrazuje návštěvníky Česka. Pivo je stále dobré a levné. U Kalicha na bojišti, kam jsme také zavítali bylo nabyto. Můj tuplák s ležákem stál zhruba jako půlitr zde, v našem klubu. Nízké ceny lahvového piva v supermarketech byly ažk nevíře. Takový Gambrínus 9-10Kč. Bráník 10 stál pouhých 6.50Kč. Také v restauracích si ted nechají zaplatit více za jídla. Změna je také v tom, že servírují větší porce, někdy ažmoc veliké. 27. září se konaly Slavnosti vinné révy na Náměstí míru, kde se seskupilo dost stánkůhlavněs lahodným burčákem. 15

16 Nejvíce šel naodbyt burčák z Gröbovky, z pražských královských vinohradů, které se znova obnovily. Nacházejí se tak 2 bloky od náměstí směrem k Nuslím. Následující pátek 28. října byl svátek Sv.Václava. Slavnostně, v prezidenské limuzíněs policejním doprovodem byla do Staré Boleslavi (do místa, kde kníže Václav byl zavražděn svým bratrem) převezena lebka Sv.Václava na které byla nasazena Česká koruna. V Boleslavi na Vojsko Švédů náměstí sloužil kardinal Vlk slavnostní mši pro poměrněveliký dav choulící se pod parapletama v dešti. V sobotu naše cesta vedla na věhlasné Mělnické vinobraní. Bylo to opravdu zjímavé a veliké. Od zámku je krásný výhled na soutok Labe a Vltavy a téžna památnou horu Říp a České středohoří. Za kostelem Sv.Petra a Pavla v dobové vojenské výzbroji předváděli středověký boj Čechůse švédským vojskem. Bohužel bitva končila neuspěchem Čechů. Švédové dobyli hrad odkud, jak jsme viděli, si odnesli veliký lup. Na stejném místětaké vystoupila skupina se starodobou muzikou. Oblečeni v kožených suknicích jako z doby Přemysla Oráče. 3 dudáci a malý a velký buben hráli italské a španělské kantilie, které ač nám neznámé, zněly moc hezky. Různé atrakce a nepřehledný počet stánkůse vším možným, hlavnělahodným burčákem, naplnily oběnáměstí i vedlejší ulice. Ze stánkůmusím obzvláštěvyzvednout Staročeský Trdelník, který se pekl na mnoha místech. Nabyl jsem přesvědčení, že toto Staročeké Trdlo byl největším hitem poslední doby. Pokusím se krátce vysvětlit o co jde (možná není potřeba). Z těsta, jehožsložení nevím, (odhadem, mazancové těsto), se udělá nudle o průměru tak 3cm a 30cm dlouhá, která se namotá na válec. Takto připravené se vyválí v cukru se skořicí a peče se na nepřímo otevřeném ohni, při rotaci válečku. Po krátkém pečení se čerstvé pečivo stáhne z válce a máte Staročeskou pochoutku. (Kviz: Kolik kuchařek ví co je Trdlo? Malá nápověda - Není to manžel!) Na jevišti vystupovali různé kapely a zpěváci, Josef Zíma s Ivetou Simonovou. Josef dojemně(aspoňpro naše ročníky) zazpíval Užkamarádi pomalu stárnem a nad svým mládím, jen rukou mávnem... Další moc hezké až kouzelné vystoupení Točte se pardálové předvedla dvojice Český Pepík a pražská slečinka.. Hlavnězpívali Hašlerovy písničky jako Po starých zámeckých schodech, Vltavo,Vltavo. Tu Naší písničku českou zpívalo celé publikum společně. Bralo nás to u srdce. Středověká kapela 16

17 Pro mne byla návštěva Mělnického Vinobraní obzvláštěvýznamná. Uplynulo přesně50 let co jsem naposledy byl na těchto slavnostech. Tenkrát jsme bydleli na statku Úpor, který je na soutoku Labe a Vltavy, kam naše rodina byla exilována komunistickým režimem. Jak se říká svět je malý, tak k milému překvapení jsme se na Vinobraní potkali s krajankou z Winnipegu M. Staňkovou. Nakonec bych jěštěpřidal, že v den našeho odjezdu otevírali na Náměstí republiky, naproti Kotvěnejvětší obchodní centrum v Praze Palladium. Z bývalých kasáren ponechali jen hezky opravenou fasádu a vevniřvybudovali komplex ve kterém se nachází 170 obchodů, 30 restaurací a parkování pro 900 aut. Kdyžužnakupovat, tak po Česku mohutně nebo ted užpo Evropsku? Text a foto V. Kun Danielle s pick 1 Elizabeth Hay: Late Nights on Air - crisp novel, 2007 Giller Prize winner A/Cross Section: New Manitoba Writing - a rich assortment of stories, poems, memoirs, novels, plays... written in the last 25 years [*so much talent in our province!] 3. Ken Follet: World Without End - historical fiction epic **************************************************************** Congratulations, Danka Orihel, on having your stories published in the Prairie Writers II. & III. Anthology. D.Myers QUOTES We write to taste life twice. --Anais Nin The great art of writing is knowing when to stop. Josh Billings Words are sacred. They deserve respect. If you get the right ones, in the right order, you can nudge the world a little. Tom Stoppard Zlepšovák Milý pane Bože, měl bych pro Tebe malý zlepšováček. Život by měl začít smrtí a ne obráceně. Zkus si to pane Bože představit: Ležíšztuhlý v zatuchlé hlíně, je tma a najednou se začnešhrabat vstříc světlu. Vylezešna světlo boží, jdešdo domova důchodců, odkud Těza pár letvyhodí, neboťomládneš. Protože máštučný důchod a naspoříno, budešjezdit po lázních a hrát golf. Na uvítanou v práci dostanešzlaté hodinky a přestože začneš pomalu,docelapomalupracovat, budou se lidé kolem k Toběchovat velice mile a laskavě. Ažskončíšs prací, budešstudovat na vejšce. Mášdost peněz, aby sis vychutnával studentský život plnými doušky. Zkusíšto s drogami,v hlavěnemáš nic jiného nežženské a celý den si můžešnalévat alkohol do palice. Ažz toho dostatečněotupíš, nastane čas jít do základní školy. Ve škole budešrok od roku blbější, ažz ní konečněvyletíš. Potom si budešpár let hrát na pískovišti a nakonec se budešválet 9 měsícův děloze. A svůj život ukončíšjako orgasmus! No řekni Bože - nebyla by to paráda? Zaslala B. Dobrovolná 17

18 Thoughts On Aging The aging process could be slowed down if it had to work its way through Congress. You're getting old when you're sitting in a rocker and you can't get it started. You're getting old when you wake up with that morning-after feeling, and you didn't do anything the night before. It's hard to be nostalgic when you can't remember anything. Last Will and Testament: Being of sound mind, I spent all my money. When you lean over to pick something up off the floor, you ask yourself if there is anything else you need to do while you are down there. You find yourself in the middle of the stairway, and you can't remember if you were downstairs going up or upstairs going down. Freckles An elderly woman and her little grandson, whose face was sprinkled with bright freckles, spent the day at the zoo. Lots of children were waiting in line to get their cheeks painted by a local artist who was decorating them with tiger paws. "You've got so many freckles, there's no place to paint!" a girl in the line said to the little fella. Embarrassed, the little boy dropped his head. His grandmother knelt down next to him. "I love your freckles. When I was a little girl I always wanted freckles," she said, while tracing her finger across the child's cheek. "Freckles are beautiful." The boy looked up, "Really?" "Of course," said the grandmother. "Why, just name me one thing that's prettier than freckles." The little boy thought for a moment, peered intensely into his grandma's face, and softly whispered, "Wrinkles." The Vancouver Czech and Slovak Meetup Group Meet other local Slovak and Czechs or students and speakers. We'll get together for cultural events, movies, food, and anything else that might be of interest to the group. It can also be a time to practice your Slovak/Czech together. We welcome both those of Czech/Slovak descent as well and only Englishspeaking members. You may be simply interested in learning a few words for an upcoming trip to the Czech/ Slovak Republic, or perhaps you are a historian or writer interested in the culture, or your partner is of Czech/Slovak heritage. I am not fluent myself, and neither are many of the other members. The gatherings will mostly be in English, but as many of us share the goal of learning Czech/Slovak, we will be occasionally conversing in the language. Our first few meet-ups have been primarily social in nature in order for us to get to know each other. However, I envision organizing meetups that will focus on dialogue in the near future. In this sense, we could start our own regular Czech/Slovak language course. January would be an ideal time for something like this to begin. So there are many reasons for your to join our group today. Hope to see you at our next meetup event! Location: Vancouver, BC, Canada Founded: Oct 4, 2007 by Jane Orihel Member Fee: none, Members: 9, Rating: ***** WHY CANNOT THE YOUNG PEOPLE IN WINNIPEG DO THE SAME??? 18

19 ČARO ŠTĚDROVEČERNÉ Setkáváme se u nĕj témĕřkaždý den, známe detailnĕatmosféru společných večeří, a přece na Štĕdrý večer k nĕmu sedáme s bázní a pokorou. Podobné pocity provokuje nejen vůnĕ zelňačky a smaženého kapra či slavnostní prostírání, ale i zvyky nebo jejich torza, kterých se jako poslíčkůdĕtských vzpomínek vĕtšina z nás úskostlivĕ drží. Vzpomeňme aspoň nĕkteré, dýchne jimi na nás sice minulost, ale tak to má být: Akceptovat v moderním komfortním životĕi staré provĕřené pravdy. Vždyťjsou tak kouzelné. Například rozkrojené jablíčko. Když se vám podaří rozříznout zřetelnou hvĕzdici, příští rok vám zaručí zdraví, štĕstí a úspĕch. Červavé jablíčko p ředvídá choroby a zármutek. Stejnĕvyschnuté a zkažené jádro ořechu. Bĕhem večeře by nemĕl vstát nikdo od stolu, protože potom v dalších mĕsících odejde od rodiny. Jablíčko, ořech i oplatka s medem by se mĕly rozdĕlit mezi všechny stolovníky počínaje nejstarším, a s podáváním každého chodu by se mĕlo po čkat, dokud předešlý nezkonzumuje i ten nejpomalejší jedlík. Med samotný má speciální poslání i v období svátků. Jeho přítomnost ve vícerých receptech a přímá konzumace při večeři upozorňuje na jeho symbol tmelení, spojování rodiny. A podle slovanského zvyku si zabezpečíte oblíbenost mezi lidmi tak, že si natřete medem tvář. Nezapomeňte si odložit pár šupin z kapra a vložit je pod talířnebo do penĕženky, cožvám přinese dostatek penĕz. A ještĕjedna rada. Bochník chleba na štĕdrovečerním stole je prý tou nejlepší zárukou, že ho bude dost po celý rok. Zaslala Kvĕta Matoušková Štědrovečerní stůl a zvyky okolo něho Smysl Vánoc spočíval především ve vzájemné úctě, lásce a přátelství. Byl dobou, kdy se scházela celá rodina pohromadě u svátečně prostřeného stolu.ještěnežmohli všichni zasednout společněu jednoho stolu, všude se drhlo, všechno se čistilo, uklízelo a urovnávalo. Hospodyně od rána připravovala štědrovečerní pokrmy. Vařila hrách, čočku, bramborovou a rybí polévku, pekla kubu z krup a česneku. Chléb a v bohatších domech i vánočku mívali upečenou jižněkolik dní předem, schovanou v ošatce. Všichni se od rána postili, aby viděli zlaté prasátko. Kdyžměla hospodyněuvařeno, snažila se zabavit děti, zatímco hospodářopatřil stromeček a tajnějej ozdobil. K večeru vybíhali děti čím dál častěji ven a pozorovali oblohu, zda jižnevyšla první 19

20 hvězdička, která měla ukončit půst. Právěs první hvězdičkou na obloze se symbolicky zapalovala svíčka a celá rodina usedala ke slavnostní večeři. Prostírání stolu se věnovala velká pozornost. Většinou se symbolicky na jeden roh pokládal pecen chleba, aby měla rodina stále co do úst. Na druhý roh slaměnka s trochou všeho, co pole dalo proto, aby i v následujícím roce byla dobrá úroda. Na třetí roh se pokládaly peníze, které měly slibovat blahobyt. Na čtvrtý roh se někde pokládala miska na kousky jídla pro dobytek a slepice. Jinde misku dávali pod stůl. Samotný stůl se pak obepínal řetězem nebo provazem, cožmělo zaručit ochranu stáda ovcí před vlky, ochranu statku před zloději a také soudržnost celé rodiny po celý další rok. Řetěz nebo provaz potom hospodyně stočila do kruhu a do něj se sypalo slepicím. Slepice, které zobaly mimo kruh, byly tzv. tulačky, které zanášely mimo hnízdo. Byl-li počet stolujících lichý, prostírala hospodyněpro jednoho navíc. Podle lidové pověry prý chodila smrt těsněpřed večeří obhlížet prostřené stoly a kde by byla napočítala lichý počet, tam by se v následujícím roce pro někoho vrátila. Nežse zasedlo ke stolu, stoupl si každý bosou nohou na zemi ležící sekeru, to aby ho v příštím roce nebolely nohy. Před večeří se všichni společněpomodlili a vzpomněli na vše dobré i špatné, co je v uplynulém roce potkalo. Někde přišel na talířnejprve hrách, který symbolicky spojoval stolovníky v dobrém i zlém, poté se podávala polévka, aby všichni měli sílu, čočka zas měla přinést rodiněpeníze a nakonec kuba, popř. ryba či jiný masitý pokrm pro radost a pohodu. Kosti z ryby se dávali vždy na jeden talířa po večeři je hospodářodnesl pod jabloň. Počet a rozmanitost chodů byla v každém kraji jiná. Někde se po polévce podávaly křížaly, někde měly místo kuby kapra, jinde třeba jen slanečka. Jediné co bylo téměřvšude společné byla vánočka, kterou hospodyněpřinesla na stůl spolu s cukrovím, kdyžvšichni povečeřeli. K tomu se pila káva, čaj, ale i víno, pivo nebo dokonce pálenka. Od stolu se nesměl nikko zvednout, dokud všichni nedojedli. Lidé věřili, že by se rodina o dalších Vánocích nesešla celá. Tam, kde měli kapra, schovala hospodyně lesklé šupiny, věříce přitom, že se budou v domácnosti držet peníze. Zbytky večeře se rozdělily mezi dobytek, který tuto noc prý mluvil lidskou řečí, stromům v saděkvůli dobré úroděa studni, aby měla čistou vodu. Poté přinesl hospodářdo světnice stromeček ozdobený sušenými jablíčky, švestkami, cukrovím, ořechy a řetězy. Zapálily se svíčky na stromečku a všichni kolem zpívali koledy. Koledy pak zpívali každý večer až do odstrojení stromečku. Tam kde stromeček neměli či ho neznali, strojili jesličky. Figurky přidávali k jesličkám podle biblických událostí. Malého Ježíška vkládali do jesliček na Štědrý večer. Spolu s ním anděla a pastýře. Figurky Tří králůpřicházeli na řadu až6.ledna. ceske-. tradice.cz 20