Právě v tento den se uskutečnila 1. jízda MEMORIÁLu JOSEFA KUBÁLKA nazvaná S kolem kolem Svídnice.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Právě v tento den se uskutečnila 1. jízda MEMORIÁLu JOSEFA KUBÁLKA nazvaná S kolem kolem Svídnice."

Veronika Švecová
před 8 lety
Počet zobrazení:

Právě v tento den se uskutečnila 1. jízda MEMORIÁLu JOSEFA KUBÁLKA nazvaná S kolem kolem Svídnice.

1 1. května panovalo nejkrásnější počasí právě v rodném kraji Josefa Kubálka. Bylo jasno, padaly teplotní rekordy (23,3 ) a všude kolem převládala optimistická žlutá a uklidňující zelená barva. Právě v tento den se uskutečnila 1. jízda MEMORIÁLu JOSEFA KUBÁLKA nazvaná S kolem kolem Svídnice. Ve zkratce: Začátek a konec cesty Svídnice (okr.nymburk). Délka trasy 21,5km. Čas strávený na kole, včetně pořizování fotodokumentace, 3 hodiny. Obtížnost lehká. Dojmy nezapomenutelné. Odpočinek naprostý. Počet cyklistů 2. Tak vypadala celá cesta na mapě (oranžová).

2 Jak to všechno bylo, Vám bude na další stránce vyprávět a ukazovat Vendula a Markéta. Po příjezdu do Svídnice už šlo všechno neuvěřitelně hladce. Parkujeme za budovou staré školy na severním konci návsi. Připravujeme kola, přilby a speciální cyklistické oblečení s logem školy a HLAVNĚ svačinu. Něco málo o Svídnici. Svídnice je malebná vesnička ležící 20km severně od Poděbrad. Dnes je součástí nedaleké obce Dymokury. Jméno Svídnice je odvozeno od keře svídy obecné. Zajímavosti socha Nejsvětější trojice, zvonička, jednotřídní škola s pamětní deskou prof. Josefa Kubálka, pomník padlým v 1. sv. válce Celou Svídnicí prochází naučná stezka s informačními tabulemi (tabule č. 4 je věnována profesoru Josefu Kubálkovi a je v ní zmínka i o naší škole). Na poměrně dlouhé návsi, proti tabuli č. 4, stojí také rodný dům Josefa Kubálka.

Svídnice je malebná vesnička ležící 20km severně od Poděbrad. Dnes je součástí nedaleké obce Dymokury. Jméno Svídnice je odvozeno od keře svídy obecné.

3 A jedééém. Vyrážíme od rodného domu Josefa Kubálka (v mapě č. 1) Opouštíme Svídnici její severovýchodní částí (č.2). Během příjemného sjezdu k železniční trati míjíme malebný hřbitov po levé straně. Za přejezdem odbočujeme vpravo a hurrrá do Dymokur (č. 3).

Během příjemného sjezdu k železniční trati míjíme malebný

4 Před Dymokurami mírně stoupáme (č.4 a 5) Vjíždíme do Dymokur (č. 6).

5 Něco málo o Dymokurech. Dymokury leží 15 km severně od lázeňského města Poděbrady. V okolí se rozkládají lesy a rybníky Pustý, Jakubský, Komárovský, Vražda a řada menších, jako vzpomínka na středověké rybníkářské hospodaření. Zajímavosti zámek (dnes opět v rukou Czerninů), kostel Zvěstování Panny Marie, bývalý pivovar Dymokury opouštíme severovýchodním směrem (č.7). Během dalšího příjemného sjezdu míjíme vlevo dymokurskou školu s dětským a sportovním hřištěm a kamenictví Donát vpravo (č.8).

6 Na konci obce zahýbáme za tratí vpravo a hned za můstkem ostře vlevo a ejhle, kde se vzala, tu se vzala, závora (č.9). Za vodou (Pustý rybník) odbočujeme vlevo a pak se mírně děsíme, když modrá značka odbočuje na pěšinu vpravo, přímo vzhůru do lesa (č.10). Protože má náš výlet v názvu s kolem nikoli na kole, můžeme i tlačit (č.11). Po pár metrech se cesta rozšiřuje a narovnává (č.12).

Za vodou (Pustý rybník) odbočujeme vlevo a pak se mírně děsíme, když modrá značka odbočuje na

7 Je nutné pravidelně doplňovat tekutiny a hlavně zahnout vlevo. (č.13). Krásný lesní úsek (č.14). Barevné hospodářství a za ním dobrodružný sjezd lesem ke Komárovskému rybníku (č.15).

Protrhlá hráz nám znemožnila pokračovat dál po naplánované cyklotrase.

8 Komárovský rybník nás vítá ohlušujícím skřehotáním žab. No, rybník, on tam byl, ale pak se hráz protrhla a voda utekla do Křince (č.16). Protrhlá hráz nám znemožnila pokračovat dál po naplánované cyklotrase. Musíme se tedy otočit a hledat jinou cestu (č.17). Jak je ale známo, všechny cesty vedou do Svídnice. I když, cestou, necestou, polem, nepolem (s malotraktorem?). A ty výhledy.

Známá křižovatka pod Svídnící (č.3), tentokrát z druhé strany. Jedeme opět vpravo (č.18). Za přejezdem odbočujeme vlevo (č.19) a překonáváme terénní vlnku.

9 Známá křižovatka pod Svídnící (č.3), tentokrát z druhé strany. Jedeme opět vpravo (č.18). Za přejezdem odbočujeme vlevo (č.19) a překonáváme terénní vlnku. Za ní se můžeme rozhodnout, zda pojedeme do Nových Zámků po silničce nebo soukromé cestě těsně kolem luxusního penzionu. Všechny cesty se ale sejdou u můstku přes říčku Mrlinu. My jely po silničce.

Za ní se můžeme rozhodnout, zda pojedeme do Nových Zámků po silničce nebo soukromé cestě

10 Za můstkem přes Mrlinu odbočíme na křižovatce vlevo (č.20) a čeká nás stoupáníčko kolem vrchu Kuncberk, kde kdysi stál hrad. Odměnou je pak klesání, sjezd do Křince (č.21) a odpočinek v parku u křineckého zámku (č.22).

Něco málo o Křinci. Možná byste nečekali, že je zde k vidění (vlastně k přejití či přejetí) kulturní památka České republiky - železobetonový most z r.1915, osazený barokními sochami čtyř živlů.

11 Něco málo o Křinci. Možná byste nečekali, že je zde k vidění (vlastně k přejití či přejetí) kulturní památka České republiky - železobetonový most z r.1915, osazený barokními sochami čtyř živlů. Dalšími zajímavostmi, kromě zámku a zámeckého parku, je socha sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Jiljí na náměstí, kostel sv. Jiljí a přírodní památka - vrch Chotuc s bývalým židovským hřbitovem na úpatí. Nevídanou věc ocení žízniví cyklisté na náměstí - automat na vodu. Za korunu necelý půllitr! A kdo je hýřil, může si dát za dvě koruny sodu!! Opouštíme Křinec východním směrem přes most se čtyřmi živly na něm a třemi nutriemi pod ním. Projíždíme kolem nádraží a přes přejezd uhýbáme vlevo směrem na Zábrdovice (č.23).

Jiljí a přírodní památka - vrch Chotuc s bývalým židovským hřbitovem na úpatí. Nevídanou věc ocení žízniví cyklisté na náměstí - automat na vodu. Za korunu necelý půllitr!

Zhruba uprostřed Zábrdovic, které jsou součástí Křince, uhýbáme před kapličkou doleva mezi domy a překonáváme největší převýšení naší cesty (č.23).

12 Zhruba uprostřed Zábrdovic, které jsou součástí Křince, uhýbáme před kapličkou doleva mezi domy a překonáváme největší převýšení naší cesty (č.23). Ocitáme se na travnaté polní cestě s výhledem na Svídnici schovanou v údolí pod námi (č.24). Poslední společné foto u památné hrušky se Svídnicí v pozadí (č.25). Na konci polní cesty zabočujeme vlevo a sjíždíme do Svídnice (č.26), projíždíme náves, vracíme se zpět k autu a říkáme: To byla NÁÁÁDHERA.

Ocitáme se na travnaté polní cestě s výhledem na Svídnici schovanou v údolí pod námi (č.24).

13 Mapa bez popisků, pro srovnání. Závěrem něco pro štěstí. Na shledanou při 2. jízdě Memoriálu Josefa Kubálka se těší Vendula a Markéta.

Podobné dokumenty

Tak vypadala celá cesta na mapě (zelená). Jak to všechno proběhlo, Vám teď dopodrobna ukážeme a popíšeme.

Tak vypadala celá cesta na mapě (zelená). Jak to všechno proběhlo, Vám teď dopodrobna ukážeme a popíšeme. 1. května panovalo, oproti loňskému roku, podstatně chladnější počasí (11 C). Stejně jako vloni, všude kolem převládala optimistická žlutá a uklidňující zelená barva a nás, možná právě proto, po celou