Seniorský zpravodaj. Jaro 2011 č. 21. Vážení obyvatelé, Čtvrtletník uživatelů a zaměstnanců Domova pro seniory Kamenec

Transkript

1 Seniorský zpravodaj Jaro 2011 č. 21 Čtvrtletník uživatelů a zaměstnanců Domova pro seniory Kamenec Vážení obyvatelé, Nový rok máme za námi, a proto se plní síly, všichni vrháme do roku nového. Jako každý rok si spousta z Nás dala různá předsevzetí a my se je v průběhu roku budeme snažit plnit. A protože i my, redakční rada, jsme si slíbili dále Vás bavit čtením našeho Seniorského zpravodaje, předkládáme první číslo roku V tomto čísle nebudou chybět Vaše oblíbené rubriky, a také již budou některé příspěvky vonět jarem a Velikonocemi. Přejeme Vám všem pohodové čtení, a články či postřehy kohokoli z našich čtenářů rádi přivítáme. Vaše redakční rada

2 Seniorský zpravodaj 21 2 Obsah Informace z našeho Domova str. 2 Co jsme společně prožili str. 4 Ach, ta paměť?!... str. 9 Rozhovor. str. 12 Naši uživatelé píší str. 14 Vaše příběhy.. str. 23 Informace z našeho Domova Multifunkční místnost V prosinci minulého roku, byla slavnostně otevřena Naše nově zrekonstruovaná jídelna. Jistě mi dají všichni za pravdu, že oprava stála opravdu zato. Rázem zde máme místnost, která září barvami a je vybavena moderní technikou. Krásné prostředí nám jistě zpříjemní společné akce, které se budou v Naší nové multifunkční místnosti pořádat. A proč multifunkční? Jednoduše proto, že její využitelnost je veliká. Prostory je možno využít jako jídelnu, konferenční místnost, promítací sál a jiné. Prostory si také mohou pronajmout firmy, školy atd., k pořádání svých akcí. (S. K.)

3 Seniorský zpravodaj 21 3 Dotazníkové šetření spokojenosti uživatelů za rok 2010 Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na spokojenost uživatelů s poskytovanými službami v Domově pro seniory Kamenec. Otázky byly koncipovány tak, aby bylo možno zjistit, zda je plněn veřejný závazek (poslání organizace, cíle organizace a zásady práce), který je stanoven a zda je v souladu s potřebami uživatelů. Dotazníkové šetření se připravovalo již od roku 2010 a zapojilo se 83 respondentů, (S. K.) kteří vyplňovali 26 otázek. Dotazníky byly anonymní. Z dotazníkového šetření byla jednoznačně zjištěna spokojenost uživatelů s poskytovanými službami. Z vyhodnocení dotazníkového šetření nevyplynulo žádné závažné porušování poslání organizace, cíle organizace a zásady práce, s kterými by se uživatelé setkávali. Cíle, zásady a poslání organizace jsou dle uživatelů plněny. Velikonoční jarmark Dne 19.4 v našem zařízení proběhne velikonoční jarmark, který bude přístupný také veřejnosti. Celá akce bude probíhat po celý den, a to od 10:00 do 16:00 hod. A na co se můžete těšit? Můžete si sami vyrobit různé velikonoční dekorace, které si můžete odnést domů a použít na výzdobu svého pokoje. Bude se jednat o barvení vajíček, zdobení perníčků a pletení košíčků. Akci přijdou podpořit svým vystoupením tanečnice historického tance a zájemci mohou využít našeho karaoke. Těšíme se na Vaši účast a zveme tímto také rodinné příslušníky a širokou veřejnost. (S. K.).

4 Seniorský zpravodaj 21 4 Finanční referent Od 1. března nastoupila nová pracovnice na pozici finančního referenta. Jmenuje se Jaroslava Polášková a má na starosti depozitní pokladnu. Nahradila tímto paní Kateřinu Milevovou, které přejeme mnoho úspěchů jak v životě, tak také v novém zaměstnání. Úřední hodiny finančního referenta najdete na každém patře na nástěnce. Přejeme nové pracovnici paní Poláškové, ať se jí u Nás líbí a také mnoho pracovních úspěchů. (S. K.) Co jsme společně prožili Ocenění uživatelů s karaoke Dne jsme Nový rok zahájili akcí, která u Nás v Domově proběhla poprvé, a máme v úmyslu z ní udělat tradici. Jednalo se o ocenění těch uživatelů, kteří v průběhu roku reprezentovali náš domov například při veřejných akcích, nebo jinak přispěli ke kvalitě života v Našem Domově. Mezi oceněnými byla p. Vavračová, p. Nemeškalová, p. Brašová, p. Venclová, p. Hlubocká, p. Beneš, p. Trač a p. Miček. Ještě jednou gratulujeme. Při této akci bylo uživatelům představeno karaoke. Jedná se o zpívání písniček, jejichž text vidíme před sebou na plátně. Je velmi náročné udržet tempo s hudbou, ale všichni uživatelé i pracovníci, kteří zpěv vyzkoušeli, to zvládli skvěle. (S. K.)

5 Seniorský zpravodaj 21 5 Přednáška Procházka okolím Ostravy V lednu jsme také mohli vyslechnout přednášku o okolí Ostravy, kterou pro nás připravilo občanské sdružení Senior servis. Přednášela paní Rolčíková. Slovem i obrazem jsme si mohli užít popis míst v okolí našeho města, které stojí za zmínku a vzácnou flóru, která se v okolí Ostravy nachází. Děkujeme o. s. Senior servis a doufáme v pravidelnou spolupráci. (S. K.) Přednáška Zdravý životní styl V sobotu 19. února 2011 se uskutečnila zajímavá přednáška pod názvem: Jiný pohled na podporu zdraví. Přednášejícím byl MUDr. Dalibor Ostrý, který pracuje jako ortoped v Kopřivnici. Hlavním tématem byla péče jednak o celkový stav našeho těla udržení hmotnosti a jak se stravovat a také jaký má dopad špatná životospráva a nadbytečné kila na naše klouby. Popsal a ukázal deformace páteře a kloubů a různé nemoci. A samozřejmě následovaly rady a doporučení,jak se těmto potížím lze vyhnout anebo alespoň zlepšit dosavadní zdravotní stav. Odpovídal i na dotazy seniorů. Přednáška zaujala a líbila se. (D. M.)

6 Seniorský zpravodaj 21 6 Turnaj - Člověče nezlob se Celkem dvanáct uživatelů našeho domova se přihlásilo do turnaje ve společenské hře, která je jistě všem známa, a to Člověče nezlob se. Soutěžící byli rozděleni na tři skupinky po čtyřech. Ke každému stolu byl přidělen rozhodčí, který měl za úkol kontrolovat regulérnost hry. Všichni soutěžící dali do hry celé své srdce, ale přesto mohl vyhrát jen jeden. Vítězem tohoto klání se stala paní L. Hlubocká, která za první místo získala sladkou odměnu. Gratulujeme. Věříme, že příštího turnaje se zúčastní ještě více soutěžících. (S. K.) Přednáška - Kolumbie Dne nám slečna Mgr. Veronika Foltýnková obohatila odpoledne svou přednáškou o Kolumbii. Poutavé vyprávění doplňovala fotografiemi, a protože sama tuto zemi navštívila, bylo její povídání o to zajímavější. Celou přednášku doplňovala příběhy, které zažila při své cestě. Je vidět, že nejen odborník může nabídnout velmi poutavou a přínosnou zábavu. Slečně Veronice děkujeme. (S. K.)

7 Seniorský zpravodaj 21 7 MDŽ K mezinárodnímu Dni žen, nám přišly zahrát a zazpívat děti z mateřské školky z Kamence. Děti si připravily moc hezké vystoupení, které nebylo dlouhé, přesto je obdivuhodné, kolik se toho takové malé děti dokážou naučit. Vystoupení dětí, jistě nejen ženám zvedlo náladu. Po vystoupení jsme pokračovali ve skupinovém zpívání, které může kdokoliv navštívit, a to každý čtvrtek od půl desáté. (S. K.) Za samotou do kanadské pustiny Ve čtvrtek 10. března 2011 nás navštívil cestovatel PhDr. Radim Ptáček s přednáškou na téma Za samotou do kanadské pustiny. Projekce nás zavedla do kraje medvědů a sobů, na řeky plné táhnoucích lososů, mezi zlatokopy i původní obyvatele, a taky do rozlehlých oblastí, kde bychom nepotkali stovky kilometrů všemi směry ani živáčka. Společně jsme projeli legendární trans-kanadskou dálnicí, navštívili města z dob zlaté horečky, spluli Malou a Velkou lososí řeku, pádlem zbrázdili vody zlatonosného Yukonu a zamrzající Forty Mile River, pomyslně ochutnali lososa čerstvě uloveného v peřejích, pohlédli do očí grizzlymu, obdivovali majestátného losího býka a za zvuku tam-tamů si vychutnali důstojnou atmosféru

8 Seniorský zpravodaj 21 8 totemových polí a dávných kultur. Přednáška byla velmi zajímavá a už se všichni společně těšíme na další. Videoprojekce, tentokrát na téma Za kajmany a coro-coro do orinocké delty, proběhne v pátek 22. dubna od 14. hodin v multifunkční místnosti (velká jídelna v přízemí). (L. H.) Vystoupení dětí 16.3 nám zpříjemnily dopoledne děti ze základní školy z Ostravy-Vítkovic, které si připravily hodinové vystoupení. Své dovednosti nám ukázala děvčata z tanečního souboru Šeherezáda a hudební kroužek základní školy. dodávaly celému vystoupení správný ráz. Všem divákům se vystoupení líbilo a děti byly odměňovány hojným potleskem. Děvčata předváděla tance orientální i moderní, jako např. Zumbu. Dojem umocňovaly kostýmy, které Členové hudebního kroužku zpívali a hráli na klavír, buben, kytaru a flétnu. Všem dětem i jejich pedagogům děkujeme za příjemné strávené dopoledne. (S. K.)

9 Seniorský zpravodaj 21 9 Ach, ta paměť?! 19 lekce - Velikonoce Protože je toto číslo z větší části věnováno velikonočním svátkům, objeví se téma také v oblíbené rubrice Trénování paměti. Každý z Vás jistě zná velikonoční tradice a zvyky s tímto svátkem spojené, proto si v tomto vydání tyto tradice a zvyky zopakujeme pomocí dnešního trénování paměti. Bohužel jsou v dnešní době Velikonoce poněkud zanedbávány na úkor Vánoc. Proto je dobré udržovat v paměti podstatu velikonočních svátků. Lekce trénování paměti probíhají v pravidelných intervalech na každém patře našeho domova jak skupinovou, tak individuální formou. (Správné odpovědi naleznete na str. 22) (S. K.) Velikonoční kvíz Odpovězte na následující otázky: 1. Co znamená řecké slovo pascha? a) Probuzení b) Utrpení c) Oslavy 2. Co se Velikonocemi oslavuje? a) Příchod jara b) Zmrtvýchvstání Ježíše Krista c) První jarní neděli 3. Co je to pomlázka? a) Vrbové proutí, které je ozdobeno pletenou rukojetí a barevnými stužkami b) Řehtačka nahrazující zvuk zvonů c) Druh velikonočního pečiva 4. Kdy vítáme první jarní den? a) 8. března b) 21. března c) 24. Března

10 Seniorský zpravodaj Co nepatří mezi tradiční velikonoční pochoutky? a) Jidáši b) Beránci c) Kapr 6. Co je to paškál? a) Nadávka b) Velká svíce, která se obřadně zapaluje u kostelů na Bílou sobotu c) Jiný název pro pomlázku 7. Jakou květinu můžeme označit za první jarní? a) Kopretinu b) Růži c) Sněženku Doplňovačka Doplňte do následujícího textu známé velikonoční koledy správná slova Panímámo..., darujte nám.,.. vajíčka, uteče vám. do. rybníčka a z do louže, kdo jí odtud..?

11 Seniorský zpravodaj Velikonoční bludiště Pomozte zajíčkovi najít cestu k vajíčku.

12 Seniorský zpravodaj Rozhovor V tomto čísle Seniorského zpravodaje uvádíme rubriku, která je věnována paní Vlastě Venclové, která již v našem zařízení žije 30 let. Proto bylo na místě, že s paní Venclovou byl udělán rozhovor, ve kterém vzpomíná na časy minulé a hodnotí časy současné. Tato rubrika nebude pravidelnou součástí Seniorského zpravodaje, bude zařazena pouze při významné události jak uživatelů, tak pracovníků domova. Rozhovor s paní Vlastou Venclovou Jak dlouho užíváte naše služby? Bude tomu už 30 let, co jsem nastoupila spolu s manželem do tehdejšího Penzionu pro důchodce. Vzpomínám si na vedení penzionu - pí. Jarošovou, pí. Sýkorovou, pí. Vantuchovou, p. Zapletala, p. Barana, p. Henycha a nyní p. Chomiče. V čem a jak Vám naše služby pomáhají? Nejsem schopna samostatně bydlet a nemám žádné přímé příbuzné, kteří by se o mě postarali. Služby mi pomáhají zajistit veškerou péči, kterou potřebuji. Když porovnáte minulost se současností, v čem spatřujete rozdíl? Když jsme tehdy s manželem do penzionu nastoupili, byli jsme ještě zdraví, dostatečně pohybliví a dokázali jsme se o sebe postarat sami. Po 30. letech je to jiné: přišly zdravotní problémy, dostavilo se stáří. Vždyť když jsem nastoupila do penzionu, bylo mi 59 a teď je mi 89 let. Jste spokojena s životem v zařízení? Dříve to tu bylo více rodinné. Když měl někdo narozeniny, tak jsme se společně sešli a oslavili je. Dobou se mnohé změnilo, všichni jsme více zestárli, ale já si na nic nestěžuji. Čeho si v zařízení nejvíce ceníte? Poskytované služby jsou pro mě neocenitelné, protože se již hůře pohybuji. Moje aktivity se omezují na domov. Co Vám zde naopak vadí, a chtěla byste změnit? Přála bych si, aby to tu bylo rodinnější a přátelštější. Chtěla bych se častěji dostávat ven, ať už na vycházky, menší výlety nebo na nákupy do centra Ostravy. Jaké volnočasové aktivity v zařízení nejvíce využíváte?

13 Seniorský zpravodaj Mám radost z rukodělné dílny. Práce mě tam moc baví, hodně jsem se tam naučila. Nejraději mám keramiku, malbu na sklo a na hedvábí, výrobu různých sušených dekorací. Jaké další služby nebo aktivity byste uvítala? Uvítala bych, kdyby v domově byl větší zájem ze strany obyvatel o poslech oper z DVD, abych je nemusela sdílet sama. Jaké služby pro seniory ještě využíváte? Kromě služeb v domově využívám navíc služeb spol. Aldio k přepravě a služeb Senior servisu. Jednu dobu mi dělala společnost dobrovolnice, se kterou jsem navázala přátelský vztah. Ta se mi však odstěhovala mimo Ostravu. Na novou bych si zvykala těžko. Napadá Vás nějaká další služba mimo domov, která by pro Vás byla užitečná? Zvenčí už žádnou další službu nepotřebuji. V případě, kdy nemohu využít služby zařízení (např. nákupy), pomáhá mi synovec, který mě pravidelně navštěvuje. Na co z minulosti ráda vzpomínáte? Na každoroční plesy až do rána, na spousty zájezdů - procestovali jsme Beskydy, Jeseníky, navštívili jsme Oravskou přehradu, Chopok, Trenčín, Lednici, Safari v Hradci Králové. Jezdili jsme na houbařské zájezdy. Pravidelně jsme navštěvovali divadla. Vše jsme si byli schopni uhradit sami. Zažila jste tu po dobu svého pobytu něco zajímavého? Za tu dobu se tu staly 3 sebevraždy, pak jedna obyvatelka odešla na procházku a už se nevrátila, nikdy se nenašla. Pamatuji se, že 3krát došlo k požáru, dvakrát z neopatrnosti obyvatele a jednou z důvodu poruchy televizoru. Měli jsme tu také jednu svatbu. Jakou jste měla představu o vlastním stáří? O stáří jsem vůbec nepřemýšlela. Já to beru tak, že stáří je stáří a já se s tím musím smířit. Jako věřící člověk jsem vděčná, za to co ještě ve svém věku zvládám.

14 Seniorský zpravodaj Naši uživatelé píší Bazaly V Domově seniorů na Kamenci bydlím ve 3. patře nad rušnou křižovatkou Bohumínské ulice. Okno i balkon směřují přímo na Bazaly. Stráň vlevo je porostlá vysokými stromy a zprava pulzuje život v části zástavby. Během roku se mění jako čtvero ročních období. Krásná je svou jarní zelení. Kouzelná zalitým vycházejícím sluncem a azurovou oblohou. Plující mračna jsou zajímavá měnící se formou a barvou. Od bílé až k těžkým černým mrakům. Ani v jediném okamžiku nejsou stejná. Přijde večer, zešeří se a celé panorama prosvítí množství pouličního osvětlení i světla oken z lidských příbytků. Jsem dalekozraká a každé světýlko vidím jako šesticípou hvězdičku. Když je spočítám tak dojdu k číslu 88. Připomíná mi to louku s bílými sedmikráskami. Když opadne listí stromů, stráň se stává průhlednou mezi větvemi a otevře se další část vilové čtvrti v ulici Bukovanského. A světýlek opět přibývá. Ráno, když se probouzím říkám: dobrý den a jim patří můj první pohled. Již 12 let tomu tak je, patří to do mého života. Jsem v pohodě a spokojená, co si mohu více přát snad zdraví. (Z. N.) Bazaly v minulosti Jak je krásný a rozmanitý současný pohled na Bazaly zvenku, stejně krásné je i nitro Bazalů. Bazaly tvoří vlastně hřeben pohoří mezi Ostravou a Karvinou. Je složen z vrstev pravěkých hornin tvořených pískovci, břidlicemi i zbytky pravěkých rostlin dnes přeměněných v uhelné bohatství, které jsme necelých 250 let vytěžili, zatímco ukládání trvalo několik desítek milionů roků. Země však v minulých dobách nebyla vždy tak klidná jako dnes. Někdy se dokázala pořádně rozzlobit a vyplivnout ze svého nitra

15 Seniorský zpravodaj žhavou lávu. To se stalo právě tady na Bazalech. Láva se dokázala prokousat z několika kilometrové hloubky až na povrch, kde se rozlila a vytvořila souvislý lávový příkrov. Protože toto vše se odehrávalo na pobřeží moře, jehož zbytkem je dnes Středozemní moře, silný příboj tohoto moře zvaného Tethys, dokázal lávový příkrov rozbít a drobné úlomky obrousit na valouny, které na pobřeží vytvořily několikametrovou vrstvu. Když moře ustoupilo asi 1000 km na jih k dnešnímu Jadranu, přišla doba ledová. Ze Skandinávie se k nám přisunula masa ledu asi 400 m mocná, jež měla v sobě zarostlé valounky červené švédské žuly, štěrk, písek a hlínu. Po roztátí ledu, zde tento materiál zůstal a spolu se spraší, což byla jemná hlína navátá větrem, vytvořil dnešní povrch. Valounky čedičové lávy různých velikostí, zde rovněž zůstaly. Při úpravě stadionu na Bazalech, byly nalezeny čedičové balvany o velikosti až 1 m 3 a jsou vystaveny u křižovatky silnic Českobratrská a Bohumínská. Drobné valounky čediče byly ukryty pod spraší na svahu Hladnovského kopce, kde se později těžily v jámách. Poněvadž se čedič řekne německy der Basalt, místu, kde se tyto valounky těžily, se začalo říkat Bazaly a říká se jim tak dosud. Důkazy o krásách nitra Hladnovského kopce a tedy i Bazalů, můžeme dnes spatřit v sálech Staré radnice jako exponáty Muzea. Kdo jste tam ještě nebyli, zajděte se podívat, stojí to za prohlídku. Nebo že bychom se tam vypravili na organizovanou exkursi? (J. K.) Měsíc březen (r. 1939) ve světle našich dějin Vraťme se však víc než ½ roku před toto datum. Politický obzor se zatahuje černými mraky, dochází k Anschlussu Rakouska připojení k Německu. Počátkem října 1938 opuštěni a zrazeni západními spojenci, kterým jsme věřili a kteří měli být zárukou naší státní samostatnosti, jsme vyklidili pohraniční pevnosti a předali území Němcům, kteří si tak hojili komplex národa poraženého v první světové válce. K tomuto roztrhání našeho státu se ochotně připojili Poláci záborem Těšínska a Maďaři záborem jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi. Slovensko dostalo autonomii a z Československa se stalo Česko Slovensko. Vojáci propuštění z armády

16 Seniorský zpravodaj byli nasazeni v pracovních četách na výstavbu dálnice zhruba v trase dnešní D1, která však nebyla dokončena. President Beneš se vzdává úřadu a odjíždí do Anglie s mnoha českými politiky. Do čela státu je zvolen president Nejvyššího soudu, Dr. Emil Hácha. Dne 14. března 1939 povolává Hitler do Berlína presidenta Háchu, kde tvrdými vyhrůžkami diktuje presidentu Háchovi své podmínky, kterému nezbývá, než je přijmout. 15. března ráno pak vstupují německá vojska na naše území, z Česko Slovenska se stává Protektorát. Do Ostravy vtrhli Němci už 14. března večer. 15. březen 1939 jsem prožíval u svého dědečka a babičky ve Valašském Meziříčí. Dědeček v 7:00 hod. ráno pustil zprávy, které jenom německy ohlašovaly, že Vůdce a Říšský kancléř Adolf Hitler zabral naše území pod svou ochranu a zřizuje na něm Protektorát Böhmen und Mähren Protektorát Čechy a Moravu. Slovensko vyhlašuje Slovenský štát a stává se samostatným. Podkarpatskou Rus obsazují Maďaři, i když na její obranu padlo od našich vojáků několik výstřelů. Na veřejných místech byly vylepeny červené vyhlášky velitele německých vojsk generála Blaskovitze o zachování klidu, psané velice špatnou češtinou. Brzy nato se ukázaly stinné stránky okupace.

17 Seniorský zpravodaj Židovští právníci a lékaři byli zbaveni svého povolání, jejich majetky byly zabírány, osobnosti našeho národního života byly zavírány a popravovány, později byly dvě vesnice Lidice a Ležáky, vypáleny a srovnány se zemí, lidé vyvražděni. V září 1939 začíná druhá světová válka přepadením Polska, kterému vpadl do zad Sovětský svaz obsazením bývalé Haliče. Za Polsko se však postavila Anglie a Francie. V červnu 1940 Německo vtrhne do Francie, nastává 40 denní válka /la guére drolle podivná válka/, v níž je Francie poražena. Brzy přijde na řadu Belgie, Holandsko, Dánsko, Norsko, Jugoslávie, Řecko a Sovětský svaz. Nakonec soustředěným náporem Spojenců - SSSR, Anglie, Francie, USA a partyzánských bojů na obsazených územích Evropy je Německo poraženo, v Norimberském procesu byli tvrdě potrestáni němečtí vojenští i civilní představitelé tohoto zrůdného režimu. Hitler i několik jiných pohlavárů spáchali v dubnu 1945 sebevraždu. A i když potom mezi bývalými spojenci docházelo občas k nedorozumění nebo ke stavu studená válka, žijeme teď více jak 60 let v míru. Ve válečném ovzduší jsme žili až do 8. května 1945, kdy jsme po více jak šesti letech mohli zase svobodně vydechnout. Ve válce padlo víc jak 20 milionů lidí. Podkarpatská Rus se však k nám už nevrátila. My a zejména mladší generace si můžeme 15. březen 1939 jen připomínat jako smutnou episodu našich národních dějin, která však netrvala dlouho a nakonec šťastně skončila. Kéž by si i z této historie vzali ponaučení naši potomci, kterým naznačené připomenutí se jeví jako pohádka o Červené Karkulce. (J. K.) Hrušov zašlá sláva, dobrá budoucnost Městská část Hrušov bývala výstavnou lokalitou. Kostel sv. Františka (vysvěcen v roce 1893) je jednou z mála zachovaných budov. Byla tam hornická kolonie dolu Stachanov, ve které jsem bydlela s rodiči od svých 6-ti let a začala jsem tam chodit do bývalé obecné školy. Byly tam 3 obecné školy a jedna bývalá měšťanská od 6. do 9. třídy. Tohle bylo v dolní části Hrušova a nahoře za železničním mostem byla obytná kolonie z chemické továrny, která byla naproti.

18 Seniorský zpravodaj V Hrušově byly všechny obchody tj. potraviny - Budoucnost, řeznictví, textilní obchod s látkami a prádlem a obchod s oděvy. Dále tam bylo papírnictví, Baťa, cukrárna, hračky. Do těchto obchodů jezdili lidé z okolních obcí Koblova, Vrbice, Muglinova a Heřmanic. Pro sportování vybudovali pracovití a podnikaví obyvatelé Hrušova fotbalové hřiště, koupaliště a tenisové kurty. Bylo tam také nádraží pro osobní a nákladní vlaky, které jezdí dodnes na Přerov a na Slovensko. Zastupitelé rozhodli asi v roce 1954, že most přes železnici je nízký, jelikož železnice se elektrifikovaly a proto se postavil nový most vyšší a přitom se rozšířila silnice (v Hrušově) a přibralo se i kousek náměstí. Tím začal Hrušov upadat. Zbourala se obecná škola, rodinné domky se zahrádkami na náměstí a obchody. Zkázu zástavby z bývalých rodinných domků a hornické kolonie uspíšila katastrofální povodeň v roce Území je také postiženo bývalou důlní činností, která způsobila jeho propad zhruba o 4 metry. V červnu 2010 město požádalo o dotaci přes 1,5 mld. Kč. Dotace je určena na přípravu technické infrastruktury a především na navýšení terénu o 3,5m. Rozvojová zóna Hrušov nabídne po dokončení dokumentace plochu o rozloze 40 hektarů. Při nedostatku místa v již existujících průmyslových zónách jde o významnou lokalitu vhodnou pro podnikání malých a středních firem. (V. Š.) Zákony profesora Parkinsona Máme spoustu různých zákonů. Jednak oficielní, přijaté v Parlamentu a uveřejněné ve Sbírce zákonů a nařízení a druhé jsou ty neveřejné, které se však s železnou pravidelností objevují, když je člověk nejméně očekává. Mezi ně patří třeba utržená tkanička u bot, které si ve spěchu obouváme, abychom stihli autobus. Nebo třeba telefon zazvoní v okamžiku, když jsme ve vaně. Ty patří mezi série tzv. zákonů schválnosti. Další zákony už vymysleli lidé, kteří je vyhmátli ze života a zveřejnili. Mezi ně patří tzv. Murphyho zákony, více méně známé a taky zákony profesora Parkinsona. Podotýkám, že s tzv. Parkinsonovou chorobou nemají nic společného. Profesor Parkinson, který je sestavil, byl před druhou světovou válkou profesorem na universitě v Singapuru

19 Seniorský zpravodaj v Malajsii, která byla britskou kolonií. Když ve čtyřicátých letech vstoupili Japonci do války proti Americe a Velké Británii, profesor Parkinson se octl jako britský občan v armádě. Jako ekonom se v bojových složkách nemohl uplatnit, proto ho dali do štábu, kde měl vyhodnocovat letecké snímky nepřátelského území. Za dva dny zdůvodnil veliteli, že na to nestačí a potřebuje pomocníka. Dostal jej a s ním první povýšení. Po třech měsících vedl Parkinson skupinu 85. lidí a dostal hodnost podplukovníka. Od té doby neviděl jedinou fotografii a byl plně vytížen administrativními záležitostmi skupiny. To plně odpovídá slovenskému rčení: Každý robí to čo nevie. V civilu se vrátil profesor Parkinson ke své původní profesi ekonoma a svých znalostí a zkušeností využil k tomu, že zevšeobecnil některé jevy z běžného života, sepsal je a vydal jako Parkinsonovy zákony. Soudil o nich, že mají všeobecnou platnost a dalo by se říci, že ani naši zemi se nevyhýbají. Mezi počtem úředníků a množstvím práce neexistuje žádný vztah. Politikové i daňoví poplatníci předpokládají, že je stoupající počet státních zaměstnanců zřejmě nutný vzhledem k stálému růstu jejich úkolů. Vzrůst počtu úředníků je víceméně neměnný bez ohledu na to, je-li práce více nebo méně nebo není-li vůbec žádná. Ale i růst počtu zaměstnanců má své zákony: 1. Úředník chce rozmnožovat své podřízené a nikoliv konkurenty. 2. Úředníci si vzájemně přidělávají práci. V konečném důsledku pak úředník usiluje o přidělení dvou zaměstnanců. Každého z nich zasvětí pouze do poloviny své práce. Jsou udržování v kázni a pořádku jedině strachem z povýšení druhého. Navrhne-li později vedoucí přijetí dvou dalších pomocníků, je jeho povýšení prakticky zajištěno, takže nakonec pak sedm zaměstnanců vykonává práci původně jednoho. Těch sedm lidí si vzájemně přidělává tolik práce, že jsou plně vytíženi. Všichni se činí, jak nejlépe dovedou. Nelze přitom zapomínat ani na odchod šéfa do důchodu, kde platí jednoznačná rovnice. Čím má šéf více

20 Seniorský zpravodaj zaměstnanců, tím vyšší má plat. Čím vyšší plat. Tím vyšší důchod. Množství práce je pak otázkou naprosto nepodstatnou, ba téměř zanedbatelnou. Vysoké finance: Správní rada se má vyjádřit k částce 10 mil. liber na postavení atomového reaktoru. Po krátké debatě trvající 2,5 min. je náklad schválen. Této složité technické záležitosti téměř nikdo nerozumí a nechce se před druhými zbytečně shodit. Proto všeobecný souhlas. Na pořadu je další bod, opravna střechy pro kůlnu na kola za 350 liber. Debata o tomto bodu trvá 45 minut, částka je snížena na 300 liber. Závěr: Částku 10 mil. liber si nikdo neumí představit a diskuse o technických záležitostech by byla nanejvýš trapná. Zato částka 350 liber je každému jasná. Krytině na střechu a ceně za pokrytí rozumí každý a může k ní bez obav pronést kritickou připomínku. Z historie je prokázáno, že nejlépe prosperující firma je ta, která pracuje v kůlně na dvoře. Začne-li budovat paláce, je to známka úpadku a v konečné fázi i krachu. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Stačí podívat se na 25tiletý skelet vedle Krajského hejtmanství. Pakliže v tomto článku někomu něco připomíná třeba i poměry u nás, místopřísežně prohlašuji, že se jedná o podobnost čistě náhodnou. (J. K.) Poděkování Novoroční poděkování Za všechny seniory bych chtěla moc poděkovat našim PSS pracovnicím, které nám vydávají jídlo a hlavně všem ostatním kolem nás, kteří odvádějí výbornou práci. Hlavně Pavlínce Děcké, že vždy když za ní přijdeme, tak se nám snaží vyhovět a pomoci. Dále děkujeme paní Radce Řezaninové, protože je velmi šikovná a výborně odvádí práci volnočasových

21 Seniorský zpravodaj pracovnic. Taktéž VČA pracovnice Petra Šlachtová a Renata Rychlíková nám velmi pomáhají. Paní Rychlíková nám velmi chyběla, a všichni jsme ji přáli brzké uzdravení. Diplomovaným sestrám Soni, Yvě, Marcelce, Janě a Majce chceme za celý rok poděkovat, protože se nám vždy snaží v naší bolesti ulehčit a pomoci nám. Diplomovaná sestra Jana zaslouží dík za svou všímavost, kterou téměř každé ráno vyjádří a tím udělá radost a dobrou náladu po celý den. Je to maličkost, ale vždy potěší. Ze srdce děkujeme sestrám na noční službě. Tyto sestry jsou velmi vnímavé a přívětivé. Obrovské dík patří paní Alence Bestové, která s námi cvičí a je opravdu milá na všechny obyvatele domova. I našim uklizečkám na D3 i z ostatních pater chceme poděkovat, jelikož jsou k nám vždy velice vstřícné a ohleduplné. Nesmím zapomenout ani na pracovníky kuchyně, kteří připravují velmi chutnou stravu a pracovnicím prádelny, díky nimž máme prádlo vždy voňavé a nažehlené. Za seniory děkuje i nové paní vedoucí Veronice Foltýnkové, že je vždycky usměvavá a vždy nás zdraví a hlásí se k nám. Díky patří taktéž paní Tomšů, která vždy, pokud mohla, nám vyhověla a pomohla nám ve vyřizování našich přání a žádostí. Také panu řediteli děkujeme za celkové vedení domova a za trpělivost s uživateli. (L.H.) Poděkování Vážení přátelé a všichni klienti z Domova seniorů. Chtěla bych tímto poděkovat za ocenění, které nám udělili volnočasové pracovnice za naši aktivitu a zájem s nimi spolupracovat. Já osobně se různých aktivit a prací či cvičení paměti zúčastňuji velmi ráda. Alespoň se nenudím. Ráda se zúčastňuji i všech společenských akcí. Také chci poděkovat panu řediteli Ing. Juraji Chomiči, že upravil velkou jídelnu tak, že se tam mohou konat

22 Seniorský zpravodaj různé schůze, zpěv či koncerty a koupil zařízení ke čtení. S jeho použitím se může pořádat i pro nás nová zábava Karaoke. Tak si může každý zkusit zpívat do mikrofonu. A také chci poděkovat obětavé a vstřícné osobě a to naši paní Mgr. Ilonce Nemeškalové, naši paní knihovnici, která nás naučila ovat. Je to velmi zajímavé a člověk má radost, že může poslat zprávu např. bratranci až do Prahy, nebo přítelkyni až do Rožnova a ušetří i 10,- Kč za známku na dopis. Chodím na hodinu na internet moc ráda každý čtvrtek. Umí velmi vše vysvětlit nebo i opravit. Ale myslím, že mi to jde už čím dále lépe. Tímto paní Nemeškalové z celého srdce děkuji. (E. B.) Vzpomínka Ráda bych tímto způsobem vyjádřila soustrast za zemřelého pana vrátného Miroslava Slaměnu. Byl vždy příjemný a vykonával perfektně svou práci. Budeme na něj jistě všichni vzpomínat jen v dobrém. (L. H.) Správné odpovědi velikonočního trénování paměti: Kvíz: 1b,2b,3a,4b,5c,6b,7c. Koleda: zlatíčka, vajíčka, nedáte-li, slepička, rybníčka, pomůže. Bludiště:

23 Seniorský zpravodaj Vaše příběhy Moje první housle Můj otec hrál krásně na housle. Ráda jsem ho poslouchala a chtěla se to naučit. Když mi bylo 10 let, tak mne otec dal do hudební školy vedené paní profesorkou Staňkovou. Dostala jsem tedy první housle ¾, protože jsem prsty nedosáhla na hmatník. Po dvou letech jsem dostala celé. Vždy koncem roku jsme měli veřejné vystoupení, abychom předvedli, co jsme se naučili. Teorie i hra mi docela šla. Po dvou letech mi paní profesorka k vystoupení vybrala Serenádu Nicóla Paganiniho. Líbila se mi a já pilně cvičila, měla i slova, tak se lépe pamatovala. Zahrála jsem ji bez not a slyšela první potlesk. Otec byl spokojený. Paní profesorka měla tři děti a začala učit doma. Otci se to nelíbilo, tak mne přihlásil k panu dirigentu Pešatovi. Byl přísným učitelem a neposlušné prsty káral smyčcem. To mi bylo 14 let a stala se nemilá věc. Na hodinu před a po mně chodili dva bratři. Já před nimi dostala napomenutí smyčcem a mne se to dotklo. Přestala jsem chodit do hodin. To se otec po dvou měsících dověděl a s učením byl konec. Já na housle nikdy nezanevřela a pro radost si s otcem zahrála. (Z. N.) Velikonoční svátky Těšíme se vždy všichni na svátky vánoční, ale také na svátky velikonoční. To už jsme kupovali, nebo kdo umí, dělali kraslice, nebo jen barvou obarvovali vajíčka a těšili se, kdo z kamarádů či spolužáků přijdou polít nás vodou, pokapat voňavkou a vyšvihat karabáčem zadek, aby prý jsme nebyly líné. Měly jsme s maminkou ve zvyku dávat sousedovic dětem pětikorunu, nějaké