Předmluva a poděkování. Milí čtenáři,

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Předmluva a poděkování. Milí čtenáři,"

Radomír Vopička
před 10 lety
Počet zobrazení:

1 1

2 2

3 Předmluva a poděkování Milí čtenáři, děkujeme panu profesoru Josefu Tomíčkovi, dlouholetému předsedovi Ještědu, že v hodině dvanácté zachránil historii sboru, neúnavnou korespondencí se zakládajícími členy získával nejstarší údaje a během svého působení i po něm zaznamenával aktuální dění. V letošním jubilejním roce 2007 na žádost řady členů našeho sboru a navzdory zdravotním potížím sepsal tuto brožuru, aby více zájemců mělo možnost nahlédnout do tajemství, jak je vlastně možné udržet spolek v chodu sto let. Velice děkujeme také Jarušce Zvolánkové za shrnutí posledních let činnosti. Gabriela Hradecká 3

4 Sté výročí existence pěveckého sboru J e š t ě d! Krásné výročí! Jak při něm nebilancovat a nevzpomínat! Vítání císaře při otevření živnostenské výstavy v Liberci 1906 Slavnost vítání císaře i pění německého sboru na přihlížející Čechy dost zapůsobilo. Samotná touha po zpěvu však k založení sboru nestačila, musely tu být podmínky k tomu, aby sbor nejen vznikl, ale aby se i po delší dobu udržel. Tyto podmínky v Liberci již vznikaly. Byl to neustálý růst české menšiny v dosud téměř výhradně německém městě a její boj o národní práva, o české školy. Další příznivou okolností bylo narůstající dělnické hnutí bojující o práva politická. V menšinovém hnutí měl vedoucí úlohu spolek Česká beseda a v dělnickém hnutí sociálně demokratická strana. Obojí hnutí se většinou navzájem podporovalo a vítalo vznik každé další organizace. Vznikající Dělnický zpěvácký spolek Ještěd spojoval v sobě cíle obou hnutí. Slavnostní foto Ještědu v roce 1909 Jen vzácně se stává, že může bilancovat sto let svého života sám člověk, ale stejně vzácně má tuto příležitost skupina lidí spojených svými zájmy a činností ve spolek. Jen s obtížemi si vzpomíná stoletý člověk na všecky podrobnosti svého života, zvlášť na ty nejdávnější, a stejně obtížné je nalézt v paměti spolku všecko to, jak kdysi vznikl, čím žil a co během sta let vytvořil. Při vzpomínání nám vytane v paměti spíš jen řada obrázků, které, při překlenutí mezer dějů a věcí již zcela zapomenutých, můžeme sestavit do alba ilustrujícího alespoň v hlavních rysech onu stoletou cestu dějinami. Pokusme se tedy sestavit ze vzpomínek, obrázků i dokumentů album stoleté historie pěveckého sboru, který vznikl nedlouho po začátku dvacátého století v městě Liberci pod svahem hory, jež mu propůjčila svoje jméno. A tu je hned obrázek prvý, nejstarší podobenka sboru Ještěd na jeho cestě k dnešku. Část I. Předválečný Ještěd VZPOMÍNKY ZAKLADATELŮ Jak došlo k založení sboru Ještěd, který se dožívá tak dlouhého věku, kdo byl tím mužem, který v onu památnou chvíli řekl svým přátelům: Založme si pěvecký sbor!? Při hledání okolností vzniku zpěváckého spolku jsme odkázáni na několik vzpomínkových líčení jeho hlavních tvůrců. Z těch zaznamenaných vzpomínek vysvítá, že k tomu došlo za zvláštních okolností, a že to musel být jeden ze sedmi mužů, kteří stáli nejen u zrodu, ale po řadu let tvořili i nosnou páteř tohoto sboru. Nejkonkrétněji to líčí Jaroslav Kittler: V roce 1906 byla slavnost otevření liberecké přehrady a otevření živnostenské výstavy, na kterou zavítal i císař František Josef I. Před radnicí bylo slavné vítání císaře německým pěveckým sborem, řečmi, 4

5 Hostinec U města Norimberka - první zkušebna O valné hromadě je zápis v jednatelské knize od tehdejšího jednatele spolku Vojtěcha Hampla: V neděli 28.července 1907 o desáté hodině ráno zahájil soudruh Vrabec, jeden z prvních činovníků a fedrovatelů tohoto sdružení, ustavující valnou hromadu poukázav v delší řeči na severočeské hnutí dělnické, které až po nynější dobu postrádalo spolku, jenž dělnictvu by dal příležitost v umění zpěváckém se vycvičiti a nejen sobě, nýbrž i širším kruhům příležitost dáti se účastniti na zábavách ušlechtilých, obzvláště nám dělnictvu po denních trampotách velevítaných. JOSEF ČAPEK ( ) autor myšlenky, zakladatel sboru, předseda sboru , člen Červené desítky (více o něm na str. 16) hudbou, a pak vyšel průvod k přehradě. Na náměstí přecpaném lidmi v nacionálních německých krojích jsme se krčili i my, a to Josef Čapek, Jaroslav Šimek, Karel Slezák, Karel Hůla, Emil Velechovský, Václav Černoušek a já. Po odchodu průvodu přišel nápad Josefa Čapka, že bysme si mohli ustavit také zpěvácký spolek, ale dělnický! Ustaven výbor, agitováno v továrnách, dílnách, českých obchodech a odborových organizacích, všude tam, kde pracovali čeští lidé, truhláři, obuvníci, krejčí. Tato událost se vryla do paměti účastníků velmi silně a kromě nepřesnosti v datování otevření přehrady (došlo k tomu dva roky před výstavou) líčí tato vzpomínka situaci zcela věrohodně. Podle slov Jaroslava Kittlera byl tedy původcem myšlenky na založení pěveckého spolku Josef Čapek. Zřejmě tomu tak bylo, neboť to odpovídalo jeho povaze, schopnostem i pozdější úloze, kterou ve spolku hrál. Měl ze všech ostatních nejvíc spolkových zkušeností a organizačního talentu. V odborové organizaci dřevodělníků (tedy námezdně pracujících truhlářů), kterou Čapek vedl, došlo dokonce k pokusu o zřízení pěveckého sboru již o pár roků dříve, jak vzpomíná jiný pamětník Josef Frydrych. Ten pokus ale ještě ztroskotal. A jak vzniklo jméno budoucího zpěváckého spolku? To popisuje vzpomínka Jaroslava Šimka: Jednalo se o tom, jak se má spolek jmenovat a každý měl na mysli návrh svůj a rád by ho prosadil. Až konečně učiněn návrh, aby se spolek jmenoval Ještěd, že je to název nejpřípadnější a má budoucnost. Tak vznikl zatím jen nápad, myšlenka na založení zpěváckého spolku. Ke vzniku skutečně fungujícího sdružení ale bylo ještě daleko. Přejděme tedy k druhému obrázku: Jsme před hostincem U města Norimberka, který tenkrát stál na začátku Rochlické ulice (dnes Třída M. Horákové, budova garáží). Hostinský Huyer tu poskytoval přístřeší sociálně demokratickým organizacím na schůze, na zkoušky dělnického divadla, a od podzimu 1906 i těm, kdo zakládali dělnický zpěvácký spolek. Na první schůzce v říjnu 1906 se jich sešlo osmnáct. Většinou to byli truhláři, ale i obuvník, holič, krejčí. Nejdřív se uvažovalo jen o založení mužského sboru. Ženy se objevily ve spolku až později.. Místnost na zkoušky poskytl zdarma hostinský Huyer. Byla malá, ale začínajícímu sboru stačila. Když po roce přišly do spolku také ženy, musela se hledat místnost větší. 5

Podobné dokumenty

ZŠ ČESKÝ DUB, Komenského 46, Český Dub

ZŠ ČESKÝ DUB, Komenského 46, Český Dub ZŠ ČESKÝ DUB, Komenského 46, 463 43 Český Dub Naše město a okolí VY_32_INOVACE_01_VL_5_13 Autor: Mgr. Jana Pechancová Období: březen 2012 Ročník: 5. Tematický okruh: Lidé kolem nás Téma: Společenský život