Spolupráce v pastorační oblasti

Transkript

1 Pracovní sešit k listu arcibiskupa kolínského ze 6. června 2000

2 Tento pracovní sešit byl vydán hl. odborem pro pastoraci Arcibiskupského generálního vikariátu Köln Vedoucí: Dr. Heiner Koch (zodp.) Vypracovali: Oddělení farní pastorace (vedoucí: Alfred Lohmann) Alfred Lohmann Martin Degener Fridolin Löffler Raymund Weber Redakční spolupráce: Hl. právní odbor (str. 31) Personální oddělení (str ; 42) Diecézní úřad pro pastorační doprovázení (str ) Diecézní rada katolíků (str ) Textové zpracování a korektury: Monika Etges, Angelika Nunziante, Monika Etges, Claudia Zalfen, Gisela Schwadorf Projektové vedení / koncepce / produkce: Martin Degener Layout/sazba: Ellen Utech, Dormagen Tisk: cede DRUCK GmbH, Köln Titulní grafika: Christian Wehrmann, Solingen

3 Pozvání ke spolupráci Předkládaný pracovní sešit je formou pozvání: hlavní pastorační oddělení jím chce všem v pastorační službě a všem církevním představeným, pastoračním radám a dalším grémiím v pastoračních oblastech předat nezbytné podklady, aby bylo možno uskutečnit další plánování a rozvoj pastorace v pastoračních oblastech. Ze společných porad a úvah pak na místě vyplyne správná forma spolupráce ve vaší pastorační oblasti. Snažili jsme se všechny podstatné body postavit vedle sebe a vypracovat materiál tak, aby byl pro vás co nejpřehlednější a transparentní. Vedle některých důležitých dokumentů, různých vyobrazení a schémat i nabídek poradenství obsahuje tato složka především tipy na koncepci místní pastorace. Současně jsme zvolili formu, která umožní dobré a efektivní zacházení s předloženým materiálem jak pro vlastní čtení a úvahy, tak pro porady a práci ve skupinách a grémiích. Chtěli bychom vás tak povzbudit, abyste včas zahájili své porady a rozpoznali i využili pastorační šance, které se tu nabízejí. Do vašich porad vám přejeme hodně radosti a zdaru. prelát Heinrich Koch vedoucí hl. pastoračního odboru Alfred Lohmann vedoucí oddělení pro farní pastoraci

4 Arcibiskup kolínský 15. června 2000 Farářům, pastoračním pracovníkům, farním radám a představenstvům, radám děkanátů v Arcibiskupství kolínském. Milí spolubratři v duchovním úřadu, milí pastorační pracovníci a pracovnice, vážené dámy a pánové, Protože stále méně lidí zakouší a zná křesťanské poselství a jeho zaslíbení, a tito lidé proto nemohou sdílet křesťanskou víru, potřebuje svět církev více než kdy dříve. Kdo, když ne církev, může dnes lidem pomoci najít jejich opravdový život? Proto církev musí napnout všechny síly, aby dnes dostála svému úkolu a zjevila světu Boží lásku. Musíme evangelium zvěstovat tak, aby ho lidé slyšeli a zakoušeli jako životní sílu. Abychom tento úkol splnili, musí zodpovědné osoby profesionálové i dobrovolníci promyslet, jak se dnes k lidem dostat. Musejí plánovat a utvářet pastoraci ve farních obcích, protože farní obce a pastorační prostory jsou místem, kde se lidé setkávají, navzájem se sobě věnují a společně slaví liturgii. V budoucnu nebude každá jednotlivá farní obec moci zvládnout všechny pastorační úkoly v požadovaném rozsahu. Obce v pastorační oblasti se budou spojovat ve prospěch účinné společné pastorace. Společná a diferencovaná pastorační činnost více farních obcí však nesmí být ponechána náhodě. Je k tomu potřeba duchovní síly a dobře promyšlených koncepcí, ale také podpůrných struktur. Po rozsáhlých rozhovorech v radách a grémiích arcibiskupství předkládám tři strukturální modely, z nichž si každá farní obec každé pastorační oblasti může vybrat. Modely jsou tyto: Model 1: Jedna farnost (do níž se sloučí více farností). Model 2: Společenství farností (farnosti zůstanou samostatné a založí společnou farní radu a svaz farních obcí). Model 3: Spojené farnosti (samostatné farnosti v pastorační oblasti založí svaz farností a svaz farních obcí). Farnostem, společenství farností nebo spojeným farnostem bude předsedat vedoucí farář. Diecézní rada, kněžská rada a diecézní pastorační rada podporují můj cíl, aby v každé pastorační oblasti byla nalezena nejvhodnější forma pro to, aby se život víry v obcích zachoval a rozvíjel. Proto péči o pastoraci přiděluji každé jednotlivé farní obci. Bližší informace získáte z přiložené tabulky a z Pastoračního listu z 1. ledna 1999 a 15. června Podkladem pro rozhodnutí pro jeden ze tří předkládaných modelů by měla být koncepce budoucí pastorace v jednotlivých pastoračních oblastech. Pro svoje pastorační plánování využijte podpory odborníků, kterou vám na vícero místech nabízí biskupství a diecézní rady. Tipy na poradenské nabídky a podrobnější informace k modelům obsahuje pracovní sešit, který si spolu s přiloženým listem můžete objednat.

5 Ze srdce vás prosím, abyste podpořili arcibiskupa v jeho pastorační péči o rozvoj života víry v našem arcibiskupství. Prosím, poraďte se ve svých pastoračních oblastech o znovuoživení a dalším rozvoji pastorace ve vašich obcích, zvláště se zřetelem na misijní úkol. Plnění našeho úkolu, totiž pomoci lidem zakoušet lásku Boží v jejich životech, může být úspěšné jen tehdy, když kněží, ostatní pastorační pracovníci, grémia a členové obcí budou konstruktivně a optimisticky spolupracovat. Jakmile se porady zodpovědných osob v grémiích pastoračních oblastí rozběhnou natolik, že se na základě svých pastoračních plánů rozhodnete pro jeden ze tří modelů, dejte mi to prosím na vědomí; nejdéle do konce roku S modelem spolupráce ve svazu farních obcí existuje dosud velmi málo zkušeností. Eventuálně může dojít k přizpůsobení platných norem, pokud to na základě prvních zkušeností bude potřebné. Pokud budou těžkosti ohledně právní spolupráce ve spolku farních obcí, může být závazné rozhodnutí v tomto bodě odsunuto až na 31. prosinec Na závěr ještě jedna prosba: i když máte na své rozhodnutí ještě dostatek času, začněte raději dříve než později. Začněte již nyní s utvářením kooperativních struktur, které v budoucnu podpoří pastoraci ve vaší pastorační oblasti. Děkuji vám za vaši snahu o život z víry v pastoračních oblastech našeho arcibiskupství a přeji vám Boží požehnání. + Joachim kardinál Meisner

6 Úřední list z 15. června 2000 Kooperativní pastorace v místní duchovní péči Po rozsáhlých poradách rad a grémií arcibiskupství stanovuji tímto následující hlavní linie pro rozvoj kooperativní pastorace v místní duchovní péči a jejích struktur: A. Arcibiskup prosí faráře, pastorační pracovníky a grémia farností, aby se poradili o oživení a dalším rozvoji pastorace ve své současné pastorační oblasti, zvláště s ohledem na svůj misijní úkol. Průběh těchto porad, výsledek a další vývoj bude při vizitacích prodiskutován s biskupem.na základě uskutečněného pastoračního plánování vypracují jednotlivé farní obce společný konsensus o vhodné struktuře pastorační oblasti a tento výsledek povinně odevzdají biskupovi, a to nejpozději do B. Farním obcím pastorační oblasti jsou k dispozici následující strukturální modely: 1. Jedna farní obec (farnost) Dosud samostatné farnosti v pastorační oblasti založí samostatnou farní obec (farnost) pod vedením faráře, s farní radou a představenstvem. 2. Společenství farností Farnosti zůstanou samostatné a založí pod vedením faráře společnou farní radu a svaz farních obcí pro všechny farnosti v pastorační jednotce. Svaz farních obcí převezme coby právnická osoba plnění společných úkolů v pastorační oblasti. 1 Farnosti zůstanou právnickými osobami a budou spravovat místní církevní majetek. 3. Spojené farnosti Samostatné farnosti v pastorační oblasti založí svaz farností (pastorační kooperace) a svaz farních obcí (právní kooperace). Zde se ohledně vedení naskýtají tyto možnosti: a) Jediný farář vede svaz farností a svaz farních obcí. b) Mezi vícero kanonickými faráři vede jeden z nich svaz farních obcí a svaz farností i kolegium farářů. c) Mezi vícero faráři jmenovanými podle can jeden moderující farář vede svaz farností a svaz farních obcí; spolupráce faráře jmenovaného podle can bude upravena povinným řádem farářů (can ) (List arcibiskupa ze 6. července 2000). C. V této době existuje jen málo zkušeností se svazy farních obcí. Mnohé mluví pro to, že založením spolků farních obcí se pastorační a správní činnost v pastorační oblasti zlepší a farářům bude odlehčeno od správních povinností. Eventuálně může dojít k přizpůsobení platných norem týkajících se spolků farních obcí, pokud to na základě prvních zkušeností bude potřebné. Pokud budou těžkosti ohledně právní spolupráce ve svazuz farních obcí, může být závazné rozhodnutí v tomto bodě odsunuto až na 31. prosinec Pokud do té doby nebude dosaženo dohody, je třeba to sdělit biskupovi jako podklad pro jeho rozhodnutí. Kolín, 6. června Joachim kard. Meisner, arcibiskup kolínský 1 srv. Listina o zřízení spolku farních obcí ABL z 15. června 2000

7 pracovní materiál Kooperativní pastorace správným směrem! Od roku 1968 byla v Arcibiskupství kolínském téměř v každé farnosti zvolena farní rada začala nová kapitola života farností. Duch obnovy Druhého vatikánského koncilu vanul farnostmi a farními radami. Život farností na mnoha místech charakterizovala spolupráce mezi kněžími, jáhny, laiky v pastorační službě a členy farních rad, katechety/kami, a to v liturgii, zvěstování a charitní službě.. Již brzy bylo zřejmé, že nové struktury rad nežijí samy ze sebe. Biblická víra, spiritualita a liturgie z těchto pramenů se napájí dobrovolnická spolupráce. V některých farnostech byly novoty přátelsky přivítány, uskutečněny a naplněny životem. V jiných farnostech byla nová cesta namáhavá, obtížná a spolupráci ochromovaly překážky. Spolupráce dobrovolných spolupracovníků se uskutečňuje v různou formou od poradenství přes spolupráci, vize až k rozhodování a vlastní iniciativě. Církev tu není sama pro sebe, ale pro lidi. Proto se osobní svědectví a organizovaná spolupráce laiků nemá jednostranně omezovat na liturgii, katechezi a službu ve farnosti, ale má vzít v potaz charitativní a společenskou oblast v celé její šíři. Profesionálové i dobrovolníci jsou na sebe navzájem odkázáni a společně utvářejí církev ve světě. Tato spolupráce uspěje tam, kde je záležitostí srdce. V roce 1979 poskytl kardinál Höffner kněžím, jáhnům a všem laikům hlavní pastorační linii: Církev je společenství. Tento dokument byl několik let diskutován a vypracováván v procesu dialogu s farními radami a všemi lidmi činnými v pastorační službě. V tomto zásadním programu jde o bohatství církevního života: farnost žije jako společenství mnoha společenství, menších skupinek a kroužků. A přesto se v mnoha farnostech rozšířila pečující mentalita a přání, aby se profesionální zaměstnanci v pastoraci starali především o členy farnosti a její skupiny. Mottem příštích let tedy bylo? od farnosti, o kterou je pečováno k farnosti, která pečuje. Vedle spolupráce profesionálů a dobrovolníků nyní nastupuje také spolupráce mezi farnostmi. V roce 1982 byla vytvořena pastorační sousedství, v roce 1992 dosud fungující pastorační oblasti, které obsahují v průměru tři až čtyři farnosti. Úkol ve světě a světu se tu a tam uskutečňoval v nadfarních pracovních skupinách. Do popředí se dostal svaz farních obcí jako forma pastorační spolupráce a byl upřednostněn coby perspektivní. Na první postní neděli roku 1993 otevřel kardinál Meisner celodiecézní pastorační diskuzi, která byla uzavřena v roce 1996 zveřejněním 230 závěrů a nových názorů. Do budoucna byla jako nepostradatelná nahlížena nutnost spolupráce uvnitř farností, mezi farnostmi pastorační oblasti a mezi profesionály a dobrovolníky. Kooperativní pastorace vyžaduje spolehlivé kooperativní struktury. Arcibiskupovi byly předloženy tři strukturální modely pro tuto kooperativní pastoraci: společenství farností, spolek farností a centrální farnost (závěr 1.2). Jako šance a výzva bylo navrženo dvojí pastorační úsilí (závěr 1.3): posílení jednotlivé farnosti (malá jednotka) a současně budování farní spolupráce v pastorační oblasti (větší jednotka). Kardinál Meisner si vzal prosbu pastoračních rozhovorů za svou a počátkem roku napsal všem farnostem v arcibiskupství list s názvem K budoucnosti farností. V něm zdůraznil, že pastorace musí odpovídat výzvám doby a v jejím centru musí stát jednotlivý člověk. Budoucí cestu farností popsal jako duchovní, diakonickou a misijní. Vypíchl duchovní a teologický fundament každé spolupráce a povzbudil profesionály i dobrovolníky k zodpovědné spolupráci a utváření pastorace na úrovni farností a pastoračních oblastí. V listopadu 1999 předložil kardinál Meisner kněžské radě koncepci dalšího rozvoje kooperativní pastorace a kooperativních struktur v místní pastoraci. Ta se orientuje na tři již známé strukturální modely: 1. jedna farnost, 2. společenství farností a 3. spojené farnosti. Pastorační spolupráce více farností je nyní rozšířena o spolupráci v oblasti

8 pracovní materiál finanční a správní skrze zřízení svazu farních obcí. Ve svazu farních obcí spolupracuje více představenstev v oblastech, které si sami určí (dětská denní centra, osobní farnosti, jednotlivé pastorační oblasti), přičemž úkoly ohledně správy majetku zůstávají na jednotlivých představenstvech. Tato koncentrace úkolů je stejně jako alternativní sjednocení více farností také rozhodujícím příspěvkem k ulehčení farářům od správních úkolů. Na základě pastoračního plánování pro celou pastorační oblast, které se uskuteční, by se farnosti pastorační oblasti měly do konce roku 2002 rozhodnout pro jeden ze tří strukturálních modelů a toto rozhodnutí sdělit arcibiskupovi. Na doporučení kněžské rady, která se naprostou většinou vyslovila pro tento postup, předložil kardinál Meisner svoji koncepci diecézní pastorační radě, diecézní radě, jáhenské radě a pastoračním a farním asistentům a asistentkám k posouzení. Poté, co tato grémia vyslovila jednoznačný souhlas k navrhovanému rozvoji kooperativní pastorace a jejích struktur, uvedl kardinál Meisner koncepci Kooperativní pastorace do praxe svým listem ze 6. června 2000 a oznámením z 15. června Alfred Lohmann / Raymund Weber

9 ALTERNATIVY VÝVOJE PASTORAČNÍ OBLASTI Utváření budoucnosti pastorace přizpůsobení místním podmínkách definované perspektivy 1. Jedna farnost 2. Společenství farností 3. Spojené farnosti Všechny farnosti definované v pastorační oblasti perspektivy (PO) se spojí v samostatnou farní obec s farní radou (FR) a představenstvem (P). Všechny farnosti v pastorační oblasti (PO) vytvoří jednu farní radu a svaz farních obcí (SFO). Všechny farnosti pastorační oblasti (PO) vytvoří svaz farností a svaz farních obcí (SFO) jasné vedení Farář v PO s těmito úkoly: Farář v PO s těmito úkoly: poradenství skrze FR Poradenství skrze (FR) Předsednictví P Vedení SFO formální předsednictví představenstva (P) a b c Farář v PO s těmito úkoly: Mezi více kan. jmenovanými Mezi více knězi jmenovanými Farář spolku farností Vedoucí SFO faráři je jeden vedoucí farář s těmito úkoly: podle can jeden kněz s těmito úkoly: formální Farář jako Vedoucí spolku předseda P a vedoucí spolku farností a poradenství farností a současně skrze FR současně vedoucí SFO a vedoucí SFO moderátor další pastorační služby kaplan, jáhen, pastorační asistent/ka, farní asistent/ka kaplan, jáhen, pastorační asistent/ka, farní asistent/ka kaplan, jáhen, PA, FA kaplan, jáhen, PA, FA kaplan, jáhen, PA, FA Struktura Jedna farní rada (s možností místních výborů pro farní oblast) Jedna farní rada (s možností místních výborů pro farní oblast) Svaz farností A B C D Jedno představenstvo Svaz farních obcí A B C D Svaz farních obcí Vždy 2 členové z každé farní rady A B C D A B C D Předseda a vždy 2 členové představenstva Předseda a vždy 2 členové představenstva A B C D A B C D Legenda Farní rada Svaz farností Představenstvo Svaz farních obcí PA Pastorační asistent/ka FA farní asistent/ka

10 Alternativy pro budoucnost pastoračních oblastí přehled modelů Spolupráce v pastorační oblasti pracovní materiál Ve svém listu z 15. června 2000 povzbudil kardinál Meisner k tomu, aby se v prvé řadě uskutečnilo pastorační plánování v pastoračních oblastech. Jde o společnou odpověď profesionálů i dobrovolníků na otázku, jak a s jakými těžišti bude má být utvářena pastorace ve vaší pastorační oblasti. Tyto pastorační úvahy tvoří základ všech následujících kroků, které z těchto úvah budou vycházet. K tomu patří i rozhodnutí se pro jeden ze tří strukturálních modelů, které arcibiskup předložil farnostem každé pastorační oblasti. Přitom by kooperativní struktury měly co možná nejefektivněji podpořit a posílit pastoraci v oblasti. Tyto alternativy zde blíže objasníme: 1. Jedna farní obec (farnost) První model s názvem Jedna farní obec (farnost) znamená, že se všechny farnosti v pastorační oblasti slouží do jediné farnosti. Charakteristikou tohoto modelu je: - vedení jedním farářem - jedno (jediné) (církevní) představenstvo - jedna (jediná) farní rada Život v jednotlivých okrscích nové farnosti by měl být podporován, koncentrován, propojen a také zintenzívněn. Z pastoračního hlediska je tedy dobré a žádoucí rozčlenit takovou velkofarnost do přehlednějších částí. V dosavadních farnostech mohou být vytvořeny místní výbory, které pracují jako odbory nové velké farní rady. Jedna farnost jako prostor živého propojení více částí může podpořit produktivní souhru pastoračně smysluplné kooperace na jedné straně a místní příslušnosti členů obcí na straně druhé. V každém případě je v této (velko)farnosti jeden kostel farní a ostatní se stanou kostely filiálními, v nich však nadále budou slaveny bohoslužby. K uskutečnění tohoto modelu vedou dvě rozdílné cesty. První cesta: Jedna farnost zůstane zachována, ostatní farnosti se právně zruší a připojí se k této farnosti. Druhá cesta zpravidla myslitelná tehdy, když se spojují dvě farnosti: obě farnosti coby kanonicky zřízené farní obce se zruší a utvoří novou, společnou a tedy větší farnost. Informace k tomuto modelu poskytuje schéma na straně... Na další otázky k tomuto tématu vám odpoví referenti oddělení farní pastorace. 2. Společenství farností Ve společenství farností zůstávají všechny farnosti pastorační oblasti samostatné. Vede je jeden farář a úzce spolu spolupracují. Charakteristické pro tento model je, že tu existuje jen jedna farní rada a jeden svaz farních obcí. Svaz farních obcí je právní osobou, stejně jako farnosti. Ve svazu farních obcí spolupracují představení na úkol, které si sami vytyčili, např. dětská denní centra, přijímání církevních hudebníků, farních sekretářů/řek a kostelníků/kostelnic. Skrze svaz farních obcí je také možno řešit finanční stránku pastoračních okruhů (práce s mládeží, pastorace rodin, vzdělávání). Představenstvo společně a na vlastní zodpovědnost určuje, které oblasti úkolů se řeší ve svazku farních obcí. Za správu majetku zůstávají zodpovědná jednotlivá představenstva a to nemůže být přesunuto na svaz farních obcí. Výhoda svazu farních obcí spočívá v efektivním svázání finančních a právních úkolů, které mají probíhat na úrovni pastorační oblasti, do jednoho grémia. Tím je také odlehčeno faráři od správních úkonů. 3. Spojené farnosti Ve třetím modelu spojených farností zůstávají farnosti pastorační oblasti samostatné a spolupracují na úrovni pastorace, financí a správy. Farní rady pracují v jednom svazu

11 pracovní materiál farností, představenstva pak ve svazu farních obcí. Vedení spojených farností náleží jednomu faráři. Cílem svazu farností je koordinace celé pastorace v pastorační oblasti. Přitom je třeba vytvořit vyváženost mezi samostatností jednotlivých farností a spoluprací s ostatními farnostmi ve svazu. Práce na aktuálních pastoračních úkolech může být jednotná pro celý svaz farností nebo může být v jednotlivých obcích utvářena rozdílně, pokud se na tom všichni dohodnou. Je tu tedy třeba jasné dohody o tom, kdy má smysl, aby farnosti postupovaly společně nebo v kterých oblastech se vydají vlastními cestami. Tak například má smysl společně utvářet vzdělávání, naproti tomu v charitní oblasti lze v jednotlivých farnostech dát různé důrazy. To, které úkoly budou řešit farnosti samostatně a které dohromady, stanoví při konferenci farního svazu farář(i), zástupci laiků a profesionálních pastoračních pracovníků pastorační oblasti. Na další otázky vám odpoví referenti oddělení pro farní pastoraci. Předložené strukturální modely mají za cíl: 1. Posílit spoluzodpovědnost profesionálů a dobrovolníků, kteří se angažují ve farnostech pastorační oblasti, aby v procesu porad a rozhodování spolehlivě a účinně rozhodovali. 2. Dát pastoračním oblastem jasné vedení. Nejasné vztahy vedení vedou k ochromení pastorace a k velké ztrátě energie mezi představenými a k frustraci ve farnostech a k frustraci těch, kdo jsou pověřeni vedením. Navíc jsou předkládané strukturální modely charakteristické teologickou výpovědí, totiž že k církvi v její svátostné struktuře bytostně náleží svěcení a vedení každé farnosti knězem. 3. Podporovat spolupráci i vo blasti správní, aby pastorační kooperaci byla skutečně plodná. 4. Zohlednit rozdílné pastorační a historické výchozí situace a charakter našich farností. Proto nebyl pevně stanoven jen jeden strukturální model, ale nabízí se možnost volby, která se může přizpůsobit aktuální místní situaci a může se značně rozvíjet. 5. Vývoj pastoračních perspektiv a strukturálních rozhodnutí by se ve farnostech měl uskutečnit zodpovědně.

12 Svaz farností jak na to? V naší pluralitní společnosti se cesty zvěstování stále více diferencují.navíc naše farnosti se početně zmenšují a počet kněží a dobrovolníků klesá. Z toho důvodu by bylo naprostým přetížením, kdyby každá farnost měla sama zastat veškeré pastorační úkoly. Pastorační plánování a úkoly Kooperativní pastorace ve svazu farností vyžaduje jako základ pro pastorační plánování celostní pohled na životní prostor a oblast lidí ve farním svazu. Stejně tak je třeba vzít v potaz dosavadní pastorační praxi a těžiště práce, rovněž personální zdroje z řad profesionálů i dobrovolníků. Úkolem svazu farností je závazné stanovení hlavních bodů a plánu pastorace skrze: - koordinaci (např. svátostná katecheze, časy bohoslužeb) - kooperaci (např. práce charity nebo církevní hudba) - zpřístupnění nabídek (např. prohlubování duchovního života skrze exercicie všedního dne) - propojení (např. stávající skupiny pastorace žen) - solidaritu ve farnostech a ochotu společně nést zodpovědnost Autonomie a koordinace Vlastní život jednotlivých farností jako malé oblasti vyžaduje pozornost a podporu stejně jako pastorační spolupráce na úrovni pastorační oblasti jako velké oblasti. Spolupráce ve svazu farností spočívá na vztahu samostatné práce jednotlivých farností a společné práce všech farností na určitém úkolu. Společné oblasti úkolů se stanoví na konferenci svazu farností. Tento dvojí pastorační pohyb posílení malých jednotek a podpora větších charakterizuje dynamiku svazu farností. Ve svazu farností všechny farnosti plánují a koordinují veškerou pastoraci pastorační oblasti. Vše, co konkrétního potřebujete vědět o založení a práci svazu farností obsahuje statut vydaný arcibiskupem Jeho komentovaný přetisk najdete v tomto pracovním materiálu. Svaz farností je pastorační struktura, která závazně reguluje kooperaci mezi farnostmi, pastoračními pracovníky a mezi profesionály a dobrovolníky. Ve svazu farností pracují pod vedením jednoho faráře pastorační pracovníci a zástupci farních rad celé pastorační oblasti. Radí se, plánují a koordinují pastoraci v pastorační oblasti, aby zajistili a utvářeli pastoraci ve všech důležitých oblastech buď pro každou jednotlivou farnost nebo pro všechny. Svaz farností je arcibiskupem zřízen na návrh faráře/řů, který je podpořen hlasováním všech farních rad, představenstev a pastoračních pracovníků.

13 SVAZ FARNOSTÍ Účel Farnosti a popř. rektoráty pastorační oblasti založí pro koordinaci pastorace a závaznou kooperaci v celé pastorační oblasti svaz farností. Práce na aktuálních pastoračních úkolech může být pro celý svaz jednotná nebo může být různá v jednotlivých obcích, pokud se na tom všichni shodnou. Forma Svaz farností je pastoračním svazem. Faráři se proto radí s farními radami a představenstvy a domlouvají se s příslušnými děkany a pastoračními pracovníky. Poté směřují odpovídající požadavek na arcibiskupa. Ten zřídí svaz farností na základě Statutu pro farní svazy arcibiskupství Kolín. Zakládací setkání konference farního svazu musí proběhnout během tří měsíců po zřízení svazu arcibiskupem. Úkoly Závazné stanovení nejdůležitějších bodů a plánu pastorace v celém svazu farností skrze: 1. Koordinaci, např. bohoslužeb a liturgického života 2. Kooperaci, např. práce s mládeží a svátostné katecheze 3. Zpřístupnění pastoračních nabídek, které překračují síly jednotlivé farnosti 4. Propojení stávajících nabídek nebo aktivit, např. posílení jáhenské pastorace 5. Solidaritu mezi obcemi a ochotu ke společné zodpovědnosti Struktura vede Vedoucí farního svazu jmenovaný arcibiskupem Představenstvo alespoň dva z řad volených osob Členové konference farního svazu A B C D Farní kolegium (pokud je ve farnostech svazu farností jmenováno více farářů) Pastorační tým (všichni pastorační pracovníci ve svazu farností) Vždy dva členové farních z rad a jeden z představenstva zúčastněných farností A A B B C C D D Farní rada Představenstvo

14 Takto vznikne svaz farností Spolupráce v pastorační oblasti Z vaší strany Z naší strany I. Iniciativa a hlasování Farní rada (FR) a představenstvo (P) každé zúčastněné farnosti přijmou rozhodnutí založit společně s ostatními farnostmi resp. rektoráty pastorační oblasti (PO) svaz farností. Faráři jednotlivých farností se poradí s pastoračními týmy a vyžádá si stanovisko děkana k zřízení farního svazu. Poté podá pověřený farář arcibiskupovi návrh na zřízení svazu farností. Přiloží stanovisko FR, P, pastoračního týmu a děkana. II. Přezkoumání a zřízení Oddělení pro farní pastoraci přezkoumá, zda návrh odpovídá formálně jmenovaným požadavkům. Obsahově zpracuje oddělení pro farní pastoraci z pastoračního hlediska a hl. oddělení pro pastorační personál z personálního hlediska stanovisko pro arcibiskupa. Pokud arcibiskup dojde k závěru, že svaz má být zřízen, bude vyhotovena zřizovací listina svazu farností, kterou podepíše biskup. Pokud je v pastorační oblasti jen jeden farář, jmenuje ho arcibiskup listinou jako vedoucího svazu. III. Ustavení Během tří měsíců od zřízení svazu farností proběhne ustavující schůze konference farního svazu. vedoucí konference na tuto schůzi zve a vede ji. V pastorační oblasti s více faráři toto vykoná služebně nejstarší farář. Na této schůzi konferenci při tajném hlasování vyjádří svoji volbu vedoucího svazu farností. V úvahu přicházejí faráři pastorační oblasti. Výsledek hlasování je zprostředkován arcibiskupovi. IV. Jmenování vedoucího svazu farností Oddělení pro farní pastoraci a hl. oddělení pro pastorační personál zaujmou k hlasování konference svazu farností stanovisko a předají ho arcibiskupovi. Arcibiskup ze svobodného rozhodnutí listinou jmenuje vedoucího svazu farností. Eventuálně se nyní rozšíří jmenování pastoračních pracovníků na celou oblast svazu farností. Oddělení pro farní pastoraci resp. hl. oddělení pro pastorační personál listiny rozešlou. Hl. oddělení pro pastorační personál tuto listinu rozešle.

15 Statut svazů farností v Arcibiskupství Kolín 1. Cíle a úkoly Stanovení cílů Cílem svazu farností je koordinace veškeré pastorace ve svazu a závazná forma spolupráce zúčastněných obcí. Práce na aktuálních pastoračních úkolech může být v celém svazu farností utvářena buď jednotně nebo pro každou obec zvlášť, pokud se na tom všichni dohodnou. Komentář: Statut vydal arcibiskup 6. prosince 1996 (otištěn v úředním listě z 1. ledna 1997). Text na některých místech otevírá možnost přizpůsobení se místním podmínkám. Prostorový rámec pro založení svazu farností poskytuje zpravidla již existující pastorační oblast. Nová výzva na koordinaci pastorace se může podařit jen tehdy, když všechna obsahová, personální a organizační ujednání budou učiněna v jedné pastorační oblasti. Společné plánování může stanovit společná nebo jednotlivá řešení pastoračních otázek v jednotlivých obcích, např. v případě přípravy na biřmování lze stanovit společnou přípravu a slavení nebo najít rozdílné koncepce pro jednotlivé farnosti a slavení v různých kostelech. Rozhodující pro společnou dohodu je, že je výsledkem obsahové analýzy a může být spolunesena všemi zúčastněnými Celkové hledisko Kooperativní pastorace ve svazu farností vyžaduje celkový pohled na - oblasti života lidí na území svazu farností jako na základ pastoračního plánování, - dosavadní pastorační praxi a těžiště ve farnostech svazu, - personální zdroje mezi profesionály i dobrovolníky ve svazu Úkoly svazu farností Úkolem svazu farností je stanovit těžiště a plán pastorace pro celý svaz skrze: - Koordinaci, např. svátostné katecheze nebo doby bohoslužeb, a liturgického života, - Kooperaci, např. duchovní doprovázení a kvalifikaci dobrovolníků, - Propojení, např. posílení jáhenské pastorace, - Solidaritu mezi farnostmi a ochotu ke společné zodpovědnosti. Kooperativní pastorace a odpovídající pastorační plánování vyžadují precizní vnímání místních sociálních a společenských daností ve farnostech pastorační oblasti a tázání se po úkolech křesťanů v této konkrétní situaci. Tato výzva nabízí profesionálním zaměstnancům a jednotlivým farnostem šanci přezkoumat svoji dosavadní praxi a dobrat se skrze konsekventní orientaci na životní situace nového těžiště své služby. Mezi farnostmi je možná spolupráce na různém stupni od výměny informaci až po společné aktivity a trvalou spolupráci v pastorační oblasti. Např. vzájemná informovanost církevních sborů v oblasti či pořádání společných koncertů nebo vytvoření společného sboru. Napětí mezi zájmy farností s jejich skupinami a společnou perspektivou pro všechny farnosti musí být vnímáno, akceptováno a využito jako impuls k utváření. Otevírá šanci na vzájemnou výměnu zkušeností, vzájemné učení se a odkrývání charismat.

16 2. Zřízení spolku farností Návrh Farnosti a popř. rektoráty pastorační oblasti se dohodnou na spojení do svazu farností. Faráři podají arcibiskupovi po poradě s farními radami a představenstvy a po dohodě s příslušným děkanem a pastoračními pracovníky za každou zúčastněnou farnost návrh na zřízení svazu. Arcibiskup zřídí svaz farností na základě Statutu pro svazy farností Arcibiskupství Kolín skrze schválení návrhu a sdělí to příslušným farnostem Ustavení Ustavující schůze konference farního svazu musí proběhnout během tří měsíců od zřízení svazu arcibiskupem. Pokud je ve farnostech svazu jmenováno více farářů, vede ustavující schůzi služebně nejstarší z nich. Spolu s návrhem na zřízení svazu farností sdělí farář výsledky poradního procesu farních rad, představenstev, dalších pastoračních pracovníků a děkanů. Protože v pastorační oblasti bude jmenován pouze jeden farář vedoucím farního svazu, vede tento ustavující schůzi. V pastorační oblasti s více faráři ji vede služebně nejstarší farář. 3. Vedení svazu farností Jmenování Pokud je ve farnostech svazu jmenován pouze jeden farář, bude arcibiskupem povolán k řízení svazu farností. Pokud je ve farnostech svazu farářů více, arcibiskup povolá k řízení svazu jednoho z nich na základě stanoviska konference farního svazu, a to zpravidla na období čtyř let. V případě nutnosti se může vedoucí farář nechat zastoupit jiným farářem, kterého jmenuje Úkoly a kompetence Pozice vedoucího svazu farností se odvíjí od jmenování arcibiskupem. Zahrnuje službu jednotě farního svazu, péči o dosažení síle farního svazu a vedení konference farního svazu a porad pastoračního týmu. Vedoucí farního svazu má vedoucí funkci i vůči ostatním farářům, klerikům, laikům v pastorační službě a dobrovolníkům. S vedením je spojeno právo a povinnost shromažďovat pastorační ujednání svazu a pečovat o jejich uskutečnění. Vedoucí farního svazu zajišťuje, aby případné konflikty a napětí ve svazu byly dobře zpracovány. Ten, kdo předsedá pastoračním pracovníkům by měl být vedoucím svazu jen tehdy, když arcibiskup nejmenoval jiného faráře jako představeného. První shromáždění konference farního svazu končí tajným hlasováním o osobě vedoucího svazu. Výsledek je zprostředkován arcibiskupovi vedoucím schůze. Arcibiskup jmenuje vedoucího farního svazu podle svého uvážení. K úkolům vedoucího farního svazu patří: - svolávat konferenci farního svazu

17 - vedení konference farního svazu - svolávat farní kolegium - vedení farního kolegia - svolávání pastoračního týmu - vedení schůzí farního týmu - péče o vyhotovení a rozeslání zápisu z jednání. Celkovou zodpovědnost za pastoraci a pastorační úkoly nese jen tehdy, když je jediným farářem pastorační oblasti. Pokud je zde farářů více, zůstává zodpovědnost za jednotlivé obce na jejich farářích. Pokud je vedoucí svazu farností sám součástí nějakého konfliktu, může být prospěšné využít služeb moderátora Odstoupení z vedení Pokud chce vedoucí farního svazu složit svoji funkci, sdělí to konferenci farního svazu a písemně požádá arcibiskupa o zpětvzetí svého jmenování. Uvolnění nabývá účinnosti teprve přijetím žádosti arcibiskupem. 4. Farní kolegium Pokud je ve farnostech farního svazu více jmenovaných farářů, utvoří farní kolegium. Kvůli výkonu své vedoucí funkce ve farnostech se radí o všech pastoračních otázkách, které se týkají koordinace a kooperativní pastorace ve svazu farností. Farní kolegium zadává ve spolupráci s konferencí farního svazu a ve shodě s pastoračním týmem úkoly ohledně pastorační oblasti, pro grémia svazu farností i konferenci a poradní sbory. Farní kolegium se schází pravidelně. Vedle zodpovědnosti za farnosti, pro které byli jmenováni, jsou faráři a kolegium povinni odhalovat společné úkoly farního svazu, formulovat je a rozhodovat. Ochota ke společné cestě je základem pro práci ve farním kolegiu. 5. Konference farního svazu Funkce S ohledem na zodpovědnost vedoucího faráře resp. farního kolegia je konference farního svazu plánovacím, koordinačním a rozhodujícím grémiem svazu farností. Schází se pravidelně, nejméně však čtyřikrát do roka. Představenstvo navíc svolává mimořádnou konferenci v případě, že si to vyžádají zástupci nejméně dvou farností Úkoly Konference farního svazu má především tyto úkoly: - radí se o podpoře koordinace a spolupráce pastorace farního svazu a rozhoduje o formách uskutečnění. - Přijímá návrhy farních rad. - Skrze delegáty předává rozhodnutí farním radám. - Volí dva člen, kteří společně s vedoucím svazu farností tvoří představenstvo.

18 - Stanovuje částku nezbytných finančních prostředků pro farnosti svazu, s výjimkou ustanovení 7.1. a 7.2. Je třeba dávat pozor na to, aby byl poskytován dostatek prostoru rozhovorům o pracovních záměrech, obsahové diskuzi a stanovení těžiště pastorace jednotlivých farních rad. tato výměna názorů slouží k vzájemné informovanosti a komunikaci a je nezbytnou podmínkou každé koordinace a spolupráce. Vedle možnosti diskutovat na konferenci svazu farností o daném tématu je farním radám umožněno vznášet návrhy. Tyto návrhy je třeba směrovat na představenstvo konference farního svazu. Koordinace a spolupráce se podaří jen tehdy, když grémia farností přijmou závěry konference farního svazu. Členové konference mají zprostředkovat tyto závěry různým farním grémiím. K představenstvu může náležet i více osob, např. vedle vedoucího farního svazu také čtyři volené osoby, pokud farní svaz tvoří čtyři farnosti. Dodatek 7.2 umožňuje takové přizpůsobení statutu místním podmínkám Oprávněný hlasující člen Členové konference svazu farností, kteří jsou oprávněni hlasovat jsou: a) všichni zaměstnanci v pastorační službě farností spojených ve svazu farností, b) vždy dva členové farních rad, pokud možno předsedové jednotlivých farních rad farností svazu, c) vždy jeden zástupce představenstva farností. Zaměstnanci v pastorační službě jsou: farář, kaplan, trvalý jáhen, pastorační asistenti a farní asistenti s pověřením pro jednu nebo více obcí pastorační oblasti. Do konference svazu farností může být delegováno i více osob z farních rad, pokud to vyžadují místní poměry. Když např. ve dvou velkých farnostech sestává pastorační tým z více než čtyř osob, mohou být do konference vyslány i tři osoby. Přitom je třeba zvážit, že musí být zajištěna schopnost konference pracovat. Dodatek umožňuje takové přizpůsobení statutu místním podmínkám. Zastupování člena konference svazu farností na jednotlivých jednáních v případě jeho neschopnosti není možné. V případě odstoupení delegáta farní rady na konferenci vyšle dotyčná farní rada jiného člena Hosté Na schůze mohou být pozváni hosté. Hosté mohou být pozváni jen za účelem projednání určitých témat, pracovních projektů nebo na jednotlivá zasedání Představenstvo Představenstvo tvoří: a) vedoucí svazu farností b) dva další členové představenstva, kteří jsou voleni z konference svazu farností, pokud možno z delegátů farních rad jednotlivých farností. Představenstvo připravuje schůze konference farního svazu a nese zodpovědnost za provedení rozhodnutí. Pokud je ve farnostech svazu více jmenovaných farářů, je příprava vedena spolu s farním kolegiem. V představenstvu může být i více osob, např. vedle vedoucího farního svazu další čtyři volené osoby, pokud svaz farností tvoří čtyři farnosti. Dodatek umožňuje takové přizpůsobení statutu místním podmínkám.

19 K přípravě konference farního svazu nepatří jenom stanovení agendy. K tomu, aby konference svazu farností pracovala efektivně se doporučuje zavést vhodné metody a různé formy práce. Rovněž se doporučuje obrátit se na vhodnou pomoc zvenčí. Koordinace a spolupráce se podaří jen tehdy, když grémia farností přijmou závěry konference farního svazu. Úkolem všech členů představenstva je zprostředkování závěrů jednotlivým farnostem a jejich prosazení do praxe Výbory Pro spolupráci v jednotlivých oblastech pastorace může konference farního svazu vytvořit výbory. Takovými výbory mohou být: - pracovní skupiny zabývající se dlouhodobou spoluprací, např. redakce farního listu, kulatý stůl farní charita apod. - projektové skupiny, které se po skončení projektu zase rozpustí. V takových výborech mohou a mají být i osoby, které nejsou členy konference farního svazu. Předností trvalých pracovních skupin je kontinuita, možnost dlouhodobého plánování a možných oprav. Jejich nevýhodou je, že existují, i když původně plánovaná práci (již) neexistuje. Předností projektových skupin je, že na krátkodobou práci se snáze shánějí lidé. Jejich nevýhodou je, že se tu nedomýšlí věci dál za daný projekt Názory a rozhodování Schopnost usnášení K tomu, aby byla konference farního svazu usnášeníschopná je třeba přítomnosti alespoň dvou členů představenstva a poloviny ostatních členů Orientace na konsens Rozhodnutí konference farního svazu by měla být pokud možno jednomyslná. V rozhodovacím procesu by měla být přijata taková společná řešení, která všichni členové konference farního svazu mohou alespoň respektovat. Z respektu k samostatnosti jednotlivých farností se musí rozhodnutí vypracovat férově a partnersky. Zvláště vedoucí farního svazu a každý další farář má jít příkladem při práci na konsensu. Cílem je přijetí rozhodnutí v jednotě a všeobecné shodě Většina K rozhodnutí konference farního svazu je třeba dvoutřetinové většiny odevzdaných hlasů. Rozhodnutí jsou závazná pro všechny obce farního svazu, pokud se týkají úkolů svazu a nejsou v rozporu s diecézním nebo občanským právem. Pokud není možno dojít ke shodě (viz 5.7.2), musí být k tomu, aby bylo dosaženo rozhodnutí, musí být svolána a zajištěna dvoutřetinová většina Právo na odvolání Pokud farář nebo většina ostatních pastoračních pracovníků nebo oba zástupci farních rad nesouhlasí s rozhodnutím, mohou se během konference farního svazu proti němu odvolat za pomoci návrhu na odůvodněné odvolání. Rozhodnutí pak nenabude účinnosti a téma

20 musí být opětovně projednáno na následující schůzi. Jako prostředník k tomu může být přizván děkan. Pokud nedojde ke konsensu, může být do procesu povolán arcibiskup. Toto právo na odvolání má zabránit tomu, aby většina konference farního svazu přehlížela nebo porušovala zájmy nebo vlastní zodpovědnost jmenovaných osob nebo skupin osob. Má být zachována zásada, že je třeba se snažit o porozumění a společné řešení. Proto právo na odvolání má být použito jen ve výjimečných případech Zápis O rozhodnutích je pořízen zápis. Patří k úředním dokumentům a je uložen vedoucím farního svazu a příslušnými úředníky farností. Zápis z jednání je k dispozici každému členu konference farního svazu. 6. Porady pastoračního týmu Účast Porada pastoračního týmu je poradou všech pastoračních pracovníků svazu farností. Vedoucí farního svazu svolává poradu a vede ji. Všichni pastorační pracovníci jsou povinni se zúčastnit. Mohou být přizvány další osoby, do jejichž odbornosti patří projednávané otázky. Poradu pastoračního týmu vede vedoucí svaz farností. Z toho neplyne nutně a ve všech ohledech, že také musí každou poradu vést sám. V některých případech může být prospěšné delegování vedení diskuze, aby se zlepšilo obsahové vedení Úkoly Při poradách pastoračního týmu jde především o tyto úkoly: - Rozdělují a koordinují se aktuální úkoly a práce zaměstnanců. - Zpracovávají se návrhy pro konferenci farního svazu. Pokud je ve farnostech svazu farností jmenováno více farářů, jsou návrhy odsouhlaseny farním kolegiem. - Při poradách týmu je dbáno na realizaci rozhodnutí konference farního svazu, pokud to nepřevezme někdo jiný. - Vzhledem k možno změn na místě faráře by měl být vypracován popis pastorační situace ve svazu farností a popis úkolů a míst jako podklad k poradám konference farního svazu. Poté, co se s ním seznámí farní rady, je závěr porady postoupen generálnímu vikáři. Při změně na místech dalších pastoračních pracovníkům se postupuje stejně. 7. Financování a správa Částka Pro financování úkolů svazu farností bude přidělena určitá částka do obcí ve farním svazu. Výše této částky stanovuje konference svazu farností se souhlasem všech farností svazu. Správa této finanční částky leží na jednotlivých farnostech.