Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Učební text pro Dívčí katolické střední školy. Biologie člověka.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Učební text pro Dívčí katolické střední školy. Biologie člověka."

Transkript

1 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Praha & EU: Evropský Investujeme sociální do vaší fond budoucnosti Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Učební text pro Dívčí katolické střední školy Biologie člověka Josef Civín Platnéřská 4, Praha 1

2 Evropský sociální fond Dívčí katolická střední škola, 2012 Josef Civín, 2012 Ilustrace Klára Paseková, 2012 Vytiskla Tiskárna F&F, Praha 4 ISBN Dívčí katolická střední škola - 2 -

3 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Obsah 1. Stavba lidského těla Úvod Buňka Tkáň Závěr Kontrolní otázky Soustava opěrná Úvod Stavba a vývoj kosti Kostnatění Látky obsažené v kostech Struktura kosti Kostní dřeň Shrnutí Spojení kostí Spojení pevná Spojení pohyblivá Kostra lidského těla Kostra osová Lebka Páteř Hrudní koš Kostra končetin Kostra horní končetiny Kostra dolní končetiny Srovnání kostry horní a dolní končetiny Závěr Kontrolní otázky Soustava pohybová Úvod Kosterní svalová tkáň Stavba svalu Funkce svalu Antagonistické svaly a svěrače Přehled nejdůležitějších kosterních svalů Hladká svalová tkáň Platnéřská 4, Praha 1

4 Evropský sociální fond 3.4 Srdeční svalová tkáň Shrnutí Závěr Kontrolní otázky Trávicí soustava Trávení Základní schéma trávicí soustavy Dutina ústní Jazyk Zuby Slinné žlázy Shrnutí Hltan Jícen Žaludek Stavba Funkce Vředové onemocnění Tenké střevo Dvanáctník Vstřebávání Trávicí žlázy Slinivka břišní Játra Tlusté střevo Správná výživa Cukry Bílkoviny Tuky Vitamíny Minerální látky Voda Kontrolní otázky Vylučovací soustava Úvod Stavba a funkce Ledvina Močovod, močový měchýř a močová trubice Shrnutí Závěr Kontrolní otázky 46 Dívčí katolická střední škola - 4 -

5 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 6. Kůže Stavba Význam Závěr Kontrolní otázky Dýchací soustava Výměna plynů mezi okolím a plícemi Horní cesty dýchací Dutina nosní Hltan Dolní cesty dýchací Hrtan Průdušnice a průdušky Plíce Výměna plynů mezi plícemi a krví Výměna plynů mezi krví a buňkami Buněčný metabolismus Onemocnění dýchací soustavy Kontrolní otázky Oběhová soustava Krev Složení krve Červené krvinky Bílé krvinky Krevní destičky Krevní skupiny Tkáňový mok Míza Slezina Srdce Stavba Funkce Krevní oběh Tělní oběh Plicní oběh Krevní tlak Onemocnění Závěr Kontrolní otázky Nervová soustava Buňky Neuron Platnéřská 4, Praha 1

6 Evropský sociální fond 9.2 Oddíly nervové soustavy Centrální nervová soustava Mícha Mozek Prodloužená mícha a most Mozeček Střední mozek Mezimozek Koncový mozek Mozková kůra Bazální ganglia Limbický systém Somatická nervová soustava Vegetativní nervová soustava Závěr Kontrolní otázky Smyslová soustava Zrak Stavba oka Funkce oka Přídatné orgány Poruchy zraku: Sluch Stavba a funkce sluchového ústrojí Vnější ucho Střední ucho Vnitřní ucho Rovnovážné ústrojí Chuť Čich Hmat Závěr Kontrolní otázky Soustava žláz s vnitřní sekrecí Podvěsek mozkový Šišinka Štítná žláza Příštítná tělíska Brzlík Slinivka břišní Nadledviny 80 Dívčí katolická střední škola - 6 -

7 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 11.8 Vaječníky Varlata Shrnutí řízení činnosti organismu Kontrolní otázky Pohlavní soustava Pohlavní buňky Spermie Vajíčko Pohlavní orgány muže Varlata Nadvarlata Chámovody Prostata Penis Pohlavní orgány ženy Vaječníky Vejcovody Děloha Pochva Menstruační a ovulační cyklus Ovulační cyklus Folikulární fáze Luteální fáze Menstruační cyklus Menstruační fáze Proliferační fáze Sekreční fáze Ischemická fáze Oplození Shrnutí Pohlavní choroby Kapavka Syfilis Aids Prevence Kontrolní otázky Dítě před narozením Prenatální vývoj Zárodečné období Plodové období Porod Platnéřská 4, Praha 1

8 Evropský sociální fond Donošenost dítěte Porodní doby První doba porodní Druhá doba porodní Třetí doba porodní Matka po porodu Škodlivé vlivy v těhotenství Antikoncepce a umělé ukončení těhotenství Mechanická antikoncepce Hormonální antikoncepce Sterilizace Umělé ukončení těhotenství Přirozené plánování rodičovství Závěr Kontrolní otázky Vývoj člověka od narození do smrti Novorozenecké období Kojenecké období Batolecí období Předškolní období Mladší školní věk Pubescence Adolescence Dospělost Stáří Kontrolní otázky Základy genetiky Biologická podstata dědičnosti Rozmnožování Dědění jednotlivých znaků Určení pohlaví Závěr Kontrolní otázky 105 Dívčí katolická střední škola - 8 -

9 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1. Stavba lidského těla 1.1 Úvod Lidské tělo je dokonale fungujícím organismem. V této kapitole se budeme zabývat jeho stavbou od nejjednodušších stavebních prvků až po složité soustavy orgánů, které podrobně probereme v dalších částech knihy. 1.2 Buňka Již ze základní školy víme, že základní stavební jednotkou všech živých organismů je buňka. Známe dokonce i případy, kdy je buňka schopná samostatné existence. V takovém případě hovoříme o jednobuněčných organismech. U těch jedna buňka vykonává všechny životně důležité funkce. Tuto schopnost již buňky našeho těla ztratily, neboť se většinou specializovaly na jeden druh činnosti. Každá buňka má tedy v těle své jedinečné postavení a svou funkci, na níž je závislé správné fungování celého organismu. lidského těla Na obrázku 1.1 vidíme schematické znázornění lidské buňky. Jádro je řídícím centrem celé buňky a jeho dělení je rozhodující pro rozmnožování buněk. Ostatní ělo je dokonale organely fungujícím vykonávají organismem. různé životní V této funkce kapitole (doprava se budeme živin, zabývat dýchání, sekrece (vylučování) různých stavebních látek, prvků...). Další až po strukturou složité soustavy je cytoplazmatická orgánů, které membrána, bou od nejjednodušších ě probereme která v dalších obaluje částech buňku. knihy. Celá buňka je pak vyplněna rosolovitou hmotou nazývanou cytoplazma. základní školy víme, že stavební jednotkou všech rganismů je buňka. Známe i případy, kdy je buňka samostatné existence. m případě hovoříme o ěčných organismech. U a buňka vykonává všechny ůležité funkce. Organely Cytoplazmatická membrána hopnost již buňky našeho Cytoplazma atily, neboť se většinou ovaly na jeden druh Každá buňka má tedy v těle inečné postavení a svou Obr. 1.1: Buňka na níž je závislé správné Obr. 1.1: Buňka ní celého organismu Platnéřská 4, Praha 1 ku 1.1 vidíme schematické znázornění lidské buňky. Jádro je řídícím centrem ky a jeho dělení je rozhodující pro rozmnožování buněk. Ostatní organely Jádro

10 Celé naše tělo stejně jako každá jiná (živá i neživá) hmota je složeno z atomů. Ty se látek ). Další strukturou je cytoplazmatická membrána, která obaluje buňku. Celá buňka je pak vyplněna rosolovitou hmotou nazývanou cytoplazma. Evropský sociální fond.3 Tkáň 1.3 Tkáň Tkáň je soubor Tkáň je buněk soubor stejného buněk stejného druhu. druhu. Prostor Prostor mezi mezi buňkami buňkami je vyplněn je vyplněn mezibuněčnou mezibuněčnou V těle hmotou. člověka V se těle vyskytují člověka čtyři se vyskytují základní čtyři druhy základní tkání: druhy tkání: hmotou. 1. Epitely: 1. Epitely: Jsou zpravidla tvořeny dlaždicovitými, krychlovými, či cylindrickými cylindrickými buňkami. Jejich Jejich funkce funkce je krycí, je krycí, vyměšovací, smyslová smyslová apod. apod. Epitely Epitely najdeme najdeme například například povrchu na povrchu těla jako těla kůži, jako či uvnitř kůži, či jako uvnitř sliznice, jako sliznice, či výstelky jednotlivých výstelky jednotlivých orgánů. či orgánů. 2. Pojiva: Společným znakem pojiv je velké množství mezibuněčné hmoty. Pojiva rozlišujeme Obr. 1.2: na Různé čtyři typy typy: epitelů a. Vazivo: Pružná tkáň s možností regenerace Obr.1.2: Různé (obnovy). typy Tvoří epitelů nejčastěji svalové úpony nebo různé blány na povrchu 2. Pojiva: Společným znakem pojiv je velké množství mezibuněčné hmoty. vropský sociální Pojiva fond orgánů. rozlišujeme na čtyři typy: Dívčí katolická střední škola raha & EU: Investujeme b. a) Vazivo: do Chrupavka: Pružná vaší budoucnosti Pružná tkáň bez možnosti regenerace, tkáň s možností regenerace (obnovy). Platnéřská najdeme Tvoří nejčastěji 4, Praha ji 1 v mládí svalové úpony nebo různé blány na 2 téměř ve všech kostech. Později pak na povrchu orgánů. kloubních hlavicích, mezi obratli apod. V případě b) Chrupavka: Pružná tkáň bez možnosti regenerace, najdeme ji v mládí téměř ve všech kostech. Později poškození pak na kloubních se zaceluje hlavicích, vazivem. mezi obratli apod. V případě poškození c. Kost: se zaceluje Tvrdá vazivem. tkáň, která je základním stavebním prvkem c) Kost: Tvrdá tkáň, která oporné je základním soustavy. stavebním prvkem oporné soustavy. d) Tekutá d. (trofická) Tekutá (trofická) pojiva: Sem pojiva: patří Sem všechny patří tělní všechny tekutiny, tělní o tekutiny, nichž si o nichž budeme vyprávět v samostatné kapitole. si budeme vyprávět v samostatné kapitole. A B Obr. 1.3: Struktura chrupavky (A) a vaziva (B). Jednotlivé buňky jsou řídce rozmístěny Obr. 1.3: Struktura chrupavky (A) a vaziva (B Jednotlivé buňky jsou řídce rozmístěn 3. Svalová tkáň Svalová Nervová tkáň 4. Nervová tkáň Obě tyto tkáně budeme probírat v samostatných kapitolách. Obě tyto tkáně budeme probírat v samostatných kapitolách. 1.4 Závěr Dívčí katolická střední škola

11 1.4 Závěr Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Celé naše tělo stejně jako každá jiná (živá i neživá) hmota je složeno z atomů. Ty se sdružují v molekuly, ze kterých vznikají buňky a mezibuněčná hmota. Než ale dojde k tomuto kroku, musí se stát něco, co dá oné mrtvé hmotě život. Jak k tomu dochází, není dodnes vědecky zcela objasněno, i když mnohé o působení chemických a fyzikálních sil již známe. Nabízí se tedy otázka, zda stačí znalost těchto sil k objasnění zázraku života. Buňky se spojují mezibuněčnou hmotou ve tkáně a z různých tkání jsou tvořeny orgány. Orgány se pak sdružují v orgánové soustavy, které zajišťují všechny funkce organismu. 1.5 Kontrolní otázky 1. Nakresli a popiš základní schéma živočišné buňky. 2. Co je to tkáň? 3. Vyjmenuj jednotlivé typy tkání, popiš, k čemu slouží, a řekni, kde bys je na svém těle hledal Platnéřská 4, Praha 1

12 Evropský sociální fond 2 Soustava opěrná 2. Soustava opěrná 2.1 Úvod V předchozí kapitole jsme mimo jiné mluvili o pojivových tkáních. Kromě tekutých 2.1 pojiv Úvod mezi ně patří také vazivo, chrupavka a kost, o kterých si budeme vyprávět v V následujícím předchozí textu. kapitole jsme mimo jiné mluvili o pojivových tkáních. Kromě tekutých pojiv mezi ně patří také vazivo, chrupavka a kost, o kterých si budeme Základní stavební jednotkou opěrné soustavy je kost. Kosti dělíme na dlouhé ( např. k. vyprávět v následujícím textu. stehenní), krátké (zápěstní kůstky) a ploché (většina kostí na lebce). Základní stavební jednotkou opěrné soustavy je kost. Kost i dělíme na dlouhé 2.2 (např. Stavba k. stehenní), a vývoj krátké kosti (zápěstní kůstky) a ploché (většina kostí na lebce) Kostnatění 2.2 Stavba a vývoj kosti V prenatálním Kostnatěníobdobí je většina kostí chrupavčitých a ještě nějakou dobu po porodu trvá, než všechny zkostnatí. Proto není vhodné nutit kojence, aby se učili sedět, stát V prenatálním období je většina kostí chrupavčitých a ještě nějakou dobu po apod., dříve, než k tomu dozraje čas. Kdybychom totiž tuto zásadu nerespektovali, porodu mohli trvá, bychom než poškodit všechny zkostnatí. měkké, neúplně Proto zkostnatělé není vhodné kosti. nutit V kojence, průběhu vývoje, aby se učili zejména sedět, v období stát apod., dospívání, dříve, kdy než kosti k tomu ještě dozraje rostou, čas. dochází Kdybychom k ukládání totiž vápníku tuto zásadu a fosforu nerespektovali, kostní tkáně. mohli Aby bychom se kosti poškodit správně měkké, vyvíjely, neúplně musíme zkostnatělé přijímat dostatek kosti. V těchto průběhu látek a do vývoje, vitamínu zejména D. Bez v období něj by dospívání, totiž správný kdy vývoj kosti kostí ještě nebyl rostou, možný. dochází Nemoc k ukládání způsobenou vápníku nedostatkem a fosforu vitamínu do kostní D nazýváme tkáně. Aby křivice. se kosti správně vyvíjely, musíme přijímat dostatek těchto l átek a vitamínu D. Bez něj by totiž správný vývoj kostí nebyl možný. Proces Nemoc kostnatění způsobenou si lze představit nedostatkem asi vitamínu takto: V chrupavce D nazýváme nahrazující křivice. kost vznikají takzvaná osifikační jádra, v jejichž okolí začíná proces kostnatění. Postupně se přemění na Proces kost všechna kostnatění chrupavka si lze představit kromě dvou asi destiček takto: (růstových V chrupavce chrupavek) nahrazující vmezeřených kost vznikají pod hlavice takzvaná kosti. osifikační (Viz obr.2.1) jádra, Ty zůstávají v jejichž nezkostnatělé okolí začíná až proces do dospělosti kostnatění. a díky Postupně může se kost přemění prodlužovat. na kost všechna chrupavka kromě dvou destiček (růstových nim se chrupavek) vmezeřených pod hlavice kosti. (Viz obr. 2.1) Ty zůstávají nezkostnatělé Kolem až do osmnáctého dospělosti a roku díky života nim se zarůstají může kost růstové prodlužovat. chrupavky pod hlavicemi dlouhých kostí Kolem a kost osmnáctého přestává růst roku do délky. života zarůstají růstové chrupavky pod hlavicemi dlouhých kostí a kost přestává růst do délky. Růstové chrupavky Obr. 2.1: Umístění růstových chrupavek Obr.2.1: Umístění růstových chrupavek Dívčí katolická střední škola

13 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Za zmínku ještě stojí, že některé ploché kosti nevznikají z chrupavky, ale z vaziva. Známým příkladem jsou vazivové fontanely na lebce novorozence, které kostnatí v prvních měsících po narození. Za zmínku ještě stojí, že některé ploché kosti nevznikají z chrupavky, ale z vaziva. Fontanely jsou vazivem vyplněné mezery mezi lebečními kostmi, které umožňují v prvních zmenšení měsících lebky po narození. při Známým příkladem jsou vazivové fontanely na lebce novorozence, které kostnatí porodu. Fontanely jsou vazivem vyplněné mezery mezi lebečními kostmi, které umožňují zmenšení Látky lebky obsažené při porodu. v kostech V kostech je obsaženo velmi mnoho anorganických (neústrojných) látek Látky obsažené v kostech Mezi nejdůležitější patří uhličitan vápenatý. Proto je třeba, aby hlavně děti a V dospívající kostech je konzumovali obsaženo velmi potraviny mnoho anorganických bohaté na vápník. (neústrojných) Další anorganickou látek. Mezi látkou v nejdůležitější kostech je například patří uhličitan fosfor. vápenatý. Proto je třeba, aby hlavně děti a dospívající konzumovali potraviny bohaté na vápník. Další anorganickou látkou v kostech je například Kromě fosfor. látek anorganických se v kostech vyskytují i organické sloučeniny. Zjednodušeně lze říci, že zatímco anorganické látky dodávají kostem tvrdost, organické Kromě látek zajišťují anorganických pružnost se a pevnost v kostech kostí. vyskytují i organické sloučeniny. Zjednodušeně lze říci, že zatímco anorganické látky dodávají kostem tvrdost, organické zajišťují S přibývajícím pružnost a pevnost věkem kostí. stoupá poměr anorganických látek a kosti se stávají tvrdšími a křehčími. Proto jsou zlomeniny u starých lidí častější než u mladých. S přibývajícím věkem stoupá poměr anorganických látek a kosti se stávají tvrdšími a křehčími. Proto jsou zlomeniny u starých lidí častější než u mladých Struktura kosti Struktura kosti V tomto odstavci se budeme zabývat stavbou dlouhých kostí. Ze všech typů je V tomto v těle odstavci nejvíce se právě budeme dlouhých zabývat kostí. stavbou Stavba dlouhých zbylých kostí. Ze dvou všech typů typů je je až v na těle drobné odchylky nejvíce právě podobná. dlouhých kostí. Stavba zbylých dvou typů je až na drobné odchylky podobná. Kloubní chrupavka Kostní tkáň hutná Kostní tkáň houbovitá Okostice Na obrázku vidíme, že povrch kosti kryje vazivová blána okostice. Její funkce je Na jednak obrázku ochranná, vidíme, že povrch a jednak kosti díky kryje ní vazivová roste kost blána do okostice. šířky. Okostice Její funkce je je bohatě jednak prokrvená a protkaná nervy, takže zajišťuje výživu kosti. ochranná, a jednak díky ní roste kost do šířky. Okostice je bohatě prokrvená a protkaná nervy, takže zajišťuje výživu kosti. Na obou hlavicích dlouhých kostí najdeme kloubní chrupavky, jejichž význam Na obou si vysvětlíme hlavicích dlouhých níže. kostí najdeme kloubní chrupavky, jejichž význam si vysvětlíme níže. Dřeň Obr. 2.2: Stavba dlouhých kostí Obr. 2.2: Stavba dlouhých kostí Evropský sociální fond Platnéřská 4, Praha 1 Dívčí katolická střední škola

14 Evropský sociální fond Samotnou kostní Samotnou tkáň dělíme kostní na tkáň dva dělíme typy: na dva typy: 1. Kostní tkáň houbovitá je uspořádaná do trámečkovité struktury. chrupavka Kloubní K. hutná 1. Kostní tkáň houbovitá je uspořádaná do trámečkovité struktury. Zajišťuje tím K. houbovitá větší Zajišťuje pružnost tím kostí. větší Vyskytuje pružnost kostí. se zejména Vyskytuje v hlavicích se zejména dlouhých v hlavicích kostí a Okostice tvoří dlouhých vnitřní vrstvu kostí kostí a plochých. tvoří vnitřní vrstvu kostí plochých. Dřeň 2. Kostní tkáň hutná: je složená 2. Kostní tkáň hutná: je složená především z anorganických látek a vyznačuje především se tedy z anorganických značnou tvrdostí. látek Důležitou a vyznačuje strukturou se tedy jsou značnou Haversovy tvrdostí. Důležitou Těmi procházejí strukturou cévy, jsou kanálky. rozvádějící Haversovy po kosti kanálky. krev. Těmi procházejí cévy, rozvádějící po kosti krev. Haversovy kanálky procházejí podélně Obr. 2.3: Stavba dlouhých kostí Obr. 2.3: Stavba dlouhých kostí (schema) kostí Haversovy a jsou propojeny kanálky procházejí příčnými (schema) spojkami. délně Jak kostí již bylo a jsou řečeno, propojeny slouží k rozvodu příčnými krve spojkami. do kostní tkáně. Jak již Kost bylo totiž řečeno, není slouží mrtvá hmota, k rozvodu ale potřebuje krve do kostní pro tkáně. svou Kost existenci totiž živiny není i mrtvá kyslík. hmota, ale potřebuje pro svou existenci živiny i kyslík. Hutnou kostní Hutnou tkáň najdeme kostní tkáň na povrchu najdeme dlouhých, na povrchu plochých dlouhých, i krátkých plochých kostí. i krátkých kostí. 2.4 Kostní dřeň Kostní dřeň Kostní dřeň Kostní vyplňuje dřeň takzvanou vyplňuje dřeňovou takzvanou dutinu. dřeňovou U dětí a dutinu. mladých U lidí dětí je a ve mladých všech lidí je kostech ve červená všech a kostech tvoří se červená v ní krevní a tvoří buňky, se tj. v červené ní krevní krvinky, buňky, bílé tj. krvinky červené a krevní krvinky, bílé destičky. krvinky a krevní destičky. Kostní dřeň Kostní je vlastně dřeň síť je vazivových vlastně síť vlákének vazivových a bohatě vlákének rozvětvených a bohatě cév. U rozvětvených dlouhých cév. kostí je U uložena dlouhých v dřeňové kostí je dutině, uložena u krátkých v dřeňové a plochých dutině, vyplňuje u krátkých dutinky a plochých houbovité vyplňuje kostní tkáně. dutinky houbovité kostní tkáně. Postupem času Postupem se v kostní času dřeni se v dlouhých kostní dřeni kostí ukládá dlouhých tuk a kostí dřeň žloutne. ukládá Ve tuk vysokém a dřeň žloutne. věku se Ve tuk vysokém opět odbourává, věku se čímž tuk opět vniká odbourává, šedá kostní čímž dřeň. vniká Žlutá ani šedá šedá kostní kostní dřeň. Žlutá ani není schopna šedá kostní krvetvorby, dřeň není takže schopna v dospělosti krvetvorby, se krevní takže buňky v dospělosti tvoří jen se v krátkých krevní buňky a tvoří plochých jen kostech v krátkých (obratle, a plochých žebra, pánev, kostech lebka, ). (obratle, žebra, pánev, lebka,...). 2.5 Shrnutí Shrnutí Ukažme si nyní, jak se vyvíjí kost od dětství až do pozdního stáří na konkrétním příkladu. Ukažme si nyní, jak se vyvíjí kost od dětství až do pozdního stáří na konkrétním příkladu. Když se Petr Když narodil, se Petr měl narodil, jako měl každé jako jiné každé dítě jiné většinu dítě kostí většinu ještě kostí částečně ještě částečně tvořených tvořených chrupavkou chrupavkou (např. (např. kost kost stehenní), stehenní), nebo nebo vazivem vazivem (např. (např. kosti kosti na na lebce). lebce). Během Během prvních prvních týdnů týdnů se se naplno naplno rozběhl rozběhl proces proces kostnatění a brzy byly byly kosti již kosti již pevné a tvrdé. Jen pod hlavicemi dlouhých kostí zůstávaly růstové pevné a tvrdé. Jen pod hlavicemi dlouhých kostí zůstávaly růstové chrupavky chrupavky v podobě tenkých destiček, díky kterým se mohly kosti prodlužovat. Aby se kosti správně vyvíjely, musel Petr jíst dostatek vápníku a vitamínu D. Dívčí katolická střední škola ropský sociální fond Dívčí katolická střední škola aha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Platnéřská 4, Praha 1

15 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti v podobě tenkých destiček, díky kterým se mohly kosti prodlužovat. Aby se kosti správně vyvíjely, musel Petr jíst dostatek vápníku a vitamínu D. Čas plynul jako voda a najednou bylo Petrovi osmnáct let. Jeho růst se začal zastavovat. Kosti se již nepotřebovaly prodlužovat a tak postupně zkostnatěly i růstové chrupavky. Kosti však zůstávaly i nadále pevné a pružné, takže se ani po pádu z několikametrové výšky nezlomily. V období dospělosti se v kostní dřeni ukládal tuk a dřeň v dlouhých kostech zežloutla. Čím starší Petr byl, tím větší byl podíl anorganických látek v jeho kostech. V období stáři se to projevilo zvýšenou lámavostí kostí. Tuk z kostní dřeně postupně vymizel a žlutou barvu vystřídala šedá. 2.3 Spojení kostí Kosti nejsou po těle rozmístěny jednotlivě, ale společně tvoří pevný celek, který je oporou lidského těla. Zároveň však umožňují i pohyb. To by nebylo možné bez různých typů spojení kostí. Spojení známe pevná a pohyblivá Spojení pevná Jak už sám název napovídá, neslouží tato spojení k pohybu, i když některá z nich svojí konstrukcí pohyb umožňují. Pevná spojení dělíme na tři typy podle toho, který druh pojivové tkáně se v nich uplatňuje. (1) Spojení vazivem: Toto spojení je pevné, ale zároveň pružné. Vyskytuje se například na lebce, kde jsou v mládí kosti spojené vazivovými švy. Postupem věku toto vazivo zkostnatí. (2) Spojení chrupavkou: Opět pevné a pružné spojení, které najdeme v páteři mezi obratli jako meziobratlové ploténky, na pánvi jako sponu stydkou apod. Spona stydká je chrupavčitá, aby se mohl při porodu zvětšit otvor v pánvi. Kdyby byly pánevní kosti spojené srůstem nebo vazivem, nemohly by se od sebe oddálit, což by porod značně zkomplikovalo. (3) Spojení srůstem: Toto spojení je sice také pevné, ale zcela postrádá pružnost. Srůstají například křížové obratle v kost křížovou nebo kosti sedací, stydká a kyčelní v kost pánevní Spojení pohyblivá To této kategorie spadají všechny možné typy kloubů. Podívejme se tedy například na schématickou stavbu kloubu mezi články prstů. Z obrázku vidíme, že v místě, kde na sebe kosti nasedají, jsou jejich hlavice pokryty kloubní chrupavkou. Ta jednak zmírňuje tření, a jednak chrání hlavici kosti před obroušením, protože se díky své pružnosti méně opotřebovává Platnéřská 4, Praha 1

16 : Toto spojení je sice také pevné, ale zcela postrádá pružnost. křížové obratle v kost křížovou nebo kosti sedací, stydká a nevní. Evropský sociální fond spadají loubů. lad na kloubu Kloubní pouzdro Kloubní chrupavka Kloubní tekutina Celý kloub je navíc obalen vazivovým pouzdrem, vyplněným kloubní tekutinou, která zmírňuje tření v kloubu a usnadňuje pohyb. Funkcí vazivového pouzdra je také držet kloub pohromadě. Když si vykloubíme některou kost, docházívá často k poškození tohoto pouzdra a nastává nebezpečí, že ne- místě, Okostice jí, jsou loubní Obr. 2.4: Kloub Obr. 2.4: Kloub Dívčí katolická střední škola ší budoucnosti Platnéřská 4, Praha 1 odborným 7 zásahem kloubní pouzdro ještě víc poškodíme. Je tedy nezbytně nutné, aby vykloubení ošetřil lékař a aby byl kloub po ošetření znehybněn. Zejména v pokročilém věku se mohou dostavit nemoci kloubů. Nejčastější jsou dva základní typy: (1) Onemocnění vzniklé opotřebením chrupavek (tzv. artróza) (2) Onemocnění vzniklé zánětem chrupavek (tzv. revmatoidní artritida) V obou případech se chrupavka již neobnoví a poškozená místa zarůstají vazivem, které ale neumožňuje stejnou kvalitu pohybu. 2.4 Kostra lidského těla Kostru lidského těla můžeme rozdělit na dvě části: kostra osová (lebka, páteř, hrudní koš) a kostra končetin Kostra osová Název kostry osové je odvozen z toho, že tvoří jakousi osu lidského těla, na které je pak zavěšena kostra končetin Lebka Lebka se skládá z mnoha kostí, převážně plochých. Vzpomeneme-li si na odstavec o kostní dřeni, můžeme si uvědomit, že právě lebka je jednou z oblastí kostry, kde se tvoří krevní buňky po celý život. Kosti na lebce jsou v mládí spojeny převážně vazivovými švy, které s přibývajícím věkem kostnatí. Jedinou kloubně připojenou kostí na lebce je dolní čelist. Dívčí katolická střední škola

17 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Lebku dělíme na část mozkovou, sloužící jako ochrana mozku, a část obličejovou: Důležité kosti mozkové části lebky: Čelní Temenní Párová kost Týlní Má v sobě Velký otvor, kterým vstupuje dovnitř mícha. U tohoto otvoru najdeme o Týlní dva hrbolky, jimiž lebka kloubně nasedá na nosič. Nosič je první krční obratel, Má který v sobě si Velký podrobně otvor, kterým popíšeme vstupuje dovnitř v kapitole mícha. U o tohoto páteři. otvoru najdeme dva hrbolky, jimiž lebka kloubně nasedá na nosič. Kryje mozek zezadu a zespodu. Spánková o páteři. Kryje mozek zezadu a zespodu. Párová kost o Spánková Její částí je kost skalní, Párová což kost je nejtvrdší kost v těle. Klínová Kryje mozek zespodu. Kryje mozek zespodu. Důležité kosti obličejové o části lebky: o Horní čelist Horní čelist Párová kost Párová kost o Dolní čelist Dolní čelist Jediná kloubně připojená Párová kost kost na lebce o Jazylka Lícní kost Párová kost Jazylka Nosič je první krční obratel, který si podrobně popíšeme v kapitole Její částí je kost skalní, což je nejtvrdší kost v těle. o Klínová Důležité kosti obličejové části lebky: Jediná kloubně připojená kost na lebce o Lícní kost Je spojena s lebkou jen pomocí vazů. Tvoří oporu jazyka a je na ní zavěšen hrtan. Je spojena s lebkou jen pomocí vazů. Tvoří oporu jazyka a je na ní zavěšen hrtan. Temenní Čelní Klínová Spánková Týlní Lícní Dolní čelist Horní čelist Jazylka Obr. 2.5: Lebka Obr. 2.5: Lebka Platnéřská 4, Praha 1 Evropský sociální fond Dívčí katolická střední škola Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Platnéřská 4, Praha 1

18 Páteř, která tvoří osu celé kostry, je složena ze obratlů. Obratle jsou krátké kosti speciálního Evropský sociální tvaru. Každý fond z nich, kromě prvního krčního, má kostěné tělo, oblouk a výběžky. Téměř na všech obratlích jsou patrné příčné výběžky a výběžek trnový. Ten je vždy obrácen Páteř dozadu. Zejména v bederní oblasti jsou tyto trnové výběžky velmi dobře hmatné. Páteř, která tvoří osu celé kostry, je složena ze obratlů. Obratle jsou Mezi krátké tělem kosti a obloukem speciálního je u tvaru. obratlů Každý otvor. z nich, Složíme-li kromě tedy prvního všechny krčního, obratle má kostěné od bederních tělo, výše oblouk nad a sebe, výběžky. jak je Téměř tomu v na páteři, všech vznikne obratlích z obratlových jsou patrné otvorů příčné páteřní výběžky kanál, a v výběžek němž je uložena trnový. mícha. Ten je vždy obrácen dozadu. Zejména v bederní oblasti jsou tyto trnové výběžky velmi dobře hmatné. Jednotlivé obratle jsou k sobě připojeny chrupavčitými meziobratlovými ploténkami. Mezi tělem a obloukem je u obratlů otvor. Složíme-li tedy všechny obratle Ty zajišťují pohyblivost a pružnost páteře a tlumí nárazy vznikající při chůzi, skocích a podobně. od bederních výše nad sebe, jak je tomu v páteři, vznikne z obratlových otvorů páteřní kanál, v němž je uložena mícha. Páteř se skládá Jednotlivé z pěti oddílů. obratle Proberme jsou k je sobě nyní připojeny postupně: chrupavčitými meziobratlovými ploténkami. Ty zajišťují pohyblivost a pružnost páteře a tlumí nárazy vznikající 1. Krční: Skládá se ze sedmi obratlů. První z nich nazýváme nosič (atlas). Od při chůzi, skocích a podobně. ostatních obratlů ho poznáme snadno už podle toho, že nemá tělo. Můžeme si ho tedy Páteř představit se skládá jako z pěti kostěný oddílů. kroužek. Proberme Na horní je nyní straně postupně: najdeme dvě kloubní 1. plošky, Krční: na Skládá něž nasedá ze lebka. sedmi obratlů. Tak vznikají První dva z nich klouby, nazýváme které nosič umožňují (atlas). kývání Od ostatních obratlů ho poznáme snadno už podle toho, že nemá tělo. Můžeme si ho tedy hlavy. Otáčení představit zajišťuje jako druhý kostěný krční kroužek. obratel, Na nazývaný horní straně čepovec najdeme (axis). dvě Jeho kloubní název plošky, je odvozený na něž od nasedá zubu lebka. (čepu) Tak čnícího vznikají vzhůru. dva Tento klouby, zub které je připojen umožňují k nosiči, kývání který hlavy. se kolem něj může otáčet. Otáčení zajišťuje druhý krční obratel, nazývaný čepovec (axis). Jeho název je 2. Hrudní: odvozený Skládá od zubu se z dvanácti (čepu) čnícího obratlů. vzhůru. Hrudní Tento obratle zub mají je připojen kromě trnového k nosiči, a který příčných se kolem ještě něj kloubní může výběžky, otáčet. na které nasedají žebra. 2. Hrudní: Skládá se z dvanácti obratlů. Hrudní obratle mají kromě trnového 3. Bederní: a příčných Skládá ještě se kloubní z pěti obratlů. výběžky, Ty na jsou které podstatně nasedají mohutnější žebra. než krční či 3. hrudní, Bederní: protože Skládá jsou také se z daleko pěti obratlů. více zatíženy. Ty jsou podstatně mohutnější než krční či hrudní, protože jsou také daleko více zatíženy. 4. Křížový: Je tvořen pěti obratli srostlými v kost křížovou. 4. Křížový: Je tvořen pěti obratli srostlými v kost křížovou Kostrč: Kostrč: Je srostlá Je srostlá ze čtyř ze čtyř nebo nebo pěti obratlů. pěti obratlů. Trnový výběžek Otvor Příčný výběžek Oblouk Tělo Obr. 2.6: Bederní obratel Obr. 2.6: Bederní obratel ropský sociální fond Dívčí katolická střední škola aha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Platnéřská 4, Praha 1 Dívčí katolická střední škola

19 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dolní končetiny se připojují ke kosti křížové. Ta tedy spolu s bederními obratli nese největší váhu a proto jsou také tyto obratle nejmohutnější, zatímco kostrč, Dolní končetiny se připojují ke kosti křížové. Ta tedy spolu s bederními obratli nese která je vlastně jakýmsi pozůstatkem ocasu, musí unést jen nepatrné zatížení. Její největší váhu a proto jsou také tyto obratle nejmohutnější, zatímco kostrč, která je obratle vlastně jsou jakýmsi proto pozůstatkem drobnější. ocasu, musí unést jen nepatrné zatížení. Její obratle jsou proto Páteř drobnější. je dvakrát esovitě prohnutá. Prohnutí dopředu v oblasti krční a bederní nazýváme lordóza, prohnutí dozadu v oblasti hrudní a křížové nazýváme kyfóza. Páteř je dvakrát esovitě prohnutá. Prohnutí dopředu v oblasti krční a bederní nazýváme lordóza, Zejména prohnutí v dětství dozadu může v oblasti při nepřiměřeném hrudní a křížové zatěžování nazýváme kyfóza. vzniknout vadné držení těla. To se projevuje buď nedokonalým, nebo přehnaným esovitým prohnutím, Zejména v dětství může při nepřiměřeném zatěžování vzniknout vadné držení těla. To nebo se projevuje vybočením buď páteře nedokonalým, do strany. nebo Poslední přehnaným jmenovaná esovitým prohnutím, vada je nebo velmi vybočením častá a nazývá páteře se skolióza. do strany. Poslední jmenovaná vada je velmi častá a nazývá se skolióza. Skolióza často vzniká následkem nerovnoměrné zátěže (nošení batohu přes Skolióza často vzniká následkem nerovnoměrné zátěže (nošení batohu přes jedno jedno rameno ). rameno, Nejlepší...). Nejlepší prevencí prevencí je pravidelné je pravidelné cvičení. cvičení Hrudní koš Hrudní koš Hrudní koš koš je tvořen je tvořen žebry, žebry, kostí kostí hrudní hrudní a hrudními a hrudními obratli. Jeho obratli. funkcí Jeho je chránit funkcí je chránit životně životně důležité důležité orgány (srdce, orgány plíce) (srdce, a napomáhat plíce) a v napomáhat dýchání. v dýchání. Plíce vyplňují většinu dutiny dutiny hrudní hrudní a jsou a jsou podtlakem podtlakem přilepeny přilepeny k hrudnímu k hrudnímu koši. koši. Svaly Svaly se pak se pak upínají upínají žebra na a žebra při nádechu a při nádechu roztahují hrudní roztahují koš. hrudní koš. Každý člověk má má dvanáct párů párů žeber. žeber. Všechna Všechna se kloubně se kloubně připojují připojují ke kloubním ke kloubním výběžkům hrudních hrudních obratlů. obratlů. Podle způsobu Podle připojení způsobu druhého připojení konce druhého žeber k hrudní konce kosti žeber k hrudní dělíme kosti žebra na dělíme tři typy: žebra na tři typy: Žebra pravá (7 párů) jsou připojena ke kosti hrudní přímo. Žebra Žebra pravá nepravá (7 párů) (3 páry) jsou jsou připojena připojena ke vždy kosti k žebru hrudní nad přímo. nimi. Žebra Žebra nepravá volná (3 (2 páry) ke jsou kosti připojena hrudní nejsou vždy připojena. k žebru nad nimi. Žebra volná (2 páry) ke kosti hrudní nejsou připojena. Žebra jsou ke kosti hrudní připojena chrupavkou. Díky tomu je hrudník pružný a umožňuje Žebra jsou dýchací ke pohyby. kosti hrudní připojena chrupavkou. Díky tomu je hrudník pružný a umožňuje dýchací pohyby. Kost hrudní Žebra pravá Páteř Žebra nepravá Žebra volná Obr. 2.7: Hrudní koš Evropský sociální fond Dívčí katolická Obr. 2.7: střední Hrudní škola koš Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Platnéřská 4, Praha Platnéřská 4, Praha 1

20 Evropský sociální fond Kostra končetin Kostra horních a dolních a dolních končetin končetin je uspořádána je uspořádána velmi podobně. velmi V podobně. obou případech V obou jí případech rozlišujeme jí rozlišujeme na pravou na a levou pravou a dále a levou pak na a pletenec dále pak a volnou na pletenec končetinu. a volnou Proberme končetinu. je Proberme postupně. si je postupně. si Kostra horní končetiny Kostra horní končetiny Pletenec horní končetiny se skládá ze dvou kostí. První z nich je lopatka, která je Pletenec připojena horní k osové končetiny kostře pomocí se skládá svalů. Druhá ze dvou pak kostí. je klíční První kost, z kterou nich je můžeme lopatka, která snadno je připojena nahmatat k pod osové krkem. kostře pomocí svalů. Druhá pak je klíční kost, kterou můžeme snadno nahmatat pod krkem. Kost klíční Lopatka Kost pažní Kost loketní Kost vřetenní Záprstní kůstky Zápěstní kůstky Články prstů Obr. 2.8: Kostra horní končetiny Obr. 2.8: Kostra horní končetiny Na lopatku se v ramenním kloubu napojuje kost pažní, na níž nasedají v loketním Na kloubu lopatku se kost v ramenním loketní na kloubu malíkové napojuje straně kost a pažní, kost vřetenní na níž nasedají straně v loketním palcové. kloubu kost loketní na malíkové straně a kost vřetenní na straně palcové. Dostáváme se ke kostře ruky, která je tvořena osmi zápěstními kůstkami, pěti záprstními Dostáváme se kůstkami ke kostře a ruky, články která prstů. je tvořena osmi zápěstními kůstkami, pěti záprstními kůstkami a články prstů Kostra dolní končetiny Pletenec dolní končetiny je tvořen kostí pánevní. Obě pánevní kosti jsou spojeny chrupavčitou sponou stydkou, která umožňuje rozšíření porodních cest. Evropský sociální fond Dívčí katolická střední škola Pánev bývá větší u žen než u mužů. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Platnéřská 4, Praha 1 1 Dívčí katolická střední škola

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut.

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut. Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: PAVLÍNA SEDLÁKOVÁ NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_13 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Druh učebního materiálu: prezentace Číslo projektu:

Více

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky. Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní

Více

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206 7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu

Více

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba

Více

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava Kosterní a svalová soustava Kosterní soustava 1. Proč máme kostru? Kostra tvoří pomyslný základ našeho těla. Umožňuje pohyb (klouby), chrání orgány (lebka, hrudní koš) a upínají se na ní svalové úpony.

Více

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů)

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů) KOSTERNÍ SOUSTAVA - základním projevem je pohyb, rozhodující úlohu má kostra a svalstvo - určuje základní tvar a chrání lehce zranitelná vnitřní ústrojí KOSTI - člověk má průměrně 206 kostí - nejtěžší

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)

Více

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava Kosterní a svalová soustava Kosterní soustava 1. Proč máme kostru? Kostra tvoří pomyslný základ našeho těla. Umožňuje pohyb (klouby), chrání orgány (lebka, hrudní koš) a upínají se na ní svalové úpony.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava: Otázka: Opěrná soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Kostra Kosterní (opěrná) soustava: základem je kost, soubor kostí v těle = kostra 206 230 kostí (novorozenec 300) tvoří pouze 14% tělesné hmotnosti

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava 1/7 3.2.11.5 Cíl charakterizovat druhy svalstva - popsat stavbu svalu - objasnit pojmy výživa a únava svalstva - chápat význam relaxace a tréninku - vyjmenovat nejznámější druhy svalstva - uvést úrazy,

Více

Význam kostry. Mgr. Martina Březinová

Význam kostry. Mgr. Martina Březinová Identifikátor materiálu: EU 7-40 Přírodopis, 8.ročník Anotace Význam kostry Autor Mgr. Martina Březinová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Žáci určí, co je oporou lidského těla,

Více

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní Pohybový aparát Kostra 206 kostí v těle závislé na věku, novorozence 270 Cca 14%hmotnosti Opora těla Ochrana orgány, mozek Pohyb Krvetvorba Zásobárna minerálů Ca (až 1,5 kg), P Kostra Osová kostra Páteř

Více

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti S_Kost1a.doc S O U S T A V A K O S T E R N Í Autor textu: RNDr. Miroslav TURJAP, 2004. Určeno: Jako pomocný text pro žáky III. ročníku gymnázia. Odkazy: Novotný, I. - Hruška, M. : BIOLOGIE ČLOVĚKA. Praha,

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Stanoviště 1. - Kostra osová - Páteř a hrudní koš

Stanoviště 1. - Kostra osová - Páteř a hrudní koš Za pomoci modelu kostry, volných kostí a obrázků v učebnici se nauč jednotlivé kosti lidské kostry. Latinské názvy v závorkách nemusíte znát, jsou uvedeny pouze pro zájemce. Při zkoušení bude třeba kost

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 5.2.02.18 Vnitřní stavba těla savců (př. pes domácí) - tělo pokryté kůží vrchní část pokožka, spodní část škára (cévy prokrvují, vyživují), podkožní vazivo (tuk) - srst delší - pesíky, kratší- podsada

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

1. Horní a dolní končetina

1. Horní a dolní končetina I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 3 Kosterní soustava II. - Kostra

Více

Výcvikové centrum a kynologická poradna

Výcvikové centrum a kynologická poradna Stránka 1 Svalová soustava Povrchová svalovina trupu - pohled zleva 1 - kápový sval 2 - vzpřimovač hlavy a krku 3 - deltový sval 4 - trojhlavý sval 5 - nejširší zádový sval 6 - prsní svaly 7 - zevní šikmý

Více

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme

Více

KOSTRA OPĚRNÁ SOUSTAVA

KOSTRA OPĚRNÁ SOUSTAVA KOSTRA OPĚRNÁ SOUSTAVA obr. č. 1 POJIVOVÁ TKÁŇ a) VAZIVOVÁ TKÁŇ = VAZIVO měkké, poddajné, vodnaté, ale přitom pevné má schopnost regenerace např. vazy, šlachy POJIVOVÁ TKÁŇ b) CHRUPAVČITÁ TKÁŇ = CHRUPAVKA

Více

VY_32_INOVACE_11.04 1/15 3.2.11.4 Kosterní soustava Orgánové soustavy člověka

VY_32_INOVACE_11.04 1/15 3.2.11.4 Kosterní soustava Orgánové soustavy člověka 1/15 3.2.11.4 Orgánové soustavy člověka Cíl popsat vnější a vnitřní stavbu kostí - rozlišit tvary kostí a jejich spojení - chápat potřebu správné výživy - vysvětlit růst kostí - znát části lidské kostry

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

Kostra pracovní list

Kostra pracovní list Kostra pracovní list Autor: Mgr. Anna Kotvrdová Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Soustava opěrná - kostra Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc,

Více

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m. Svaly hlavy Dvě funkční skupiny: 1. žvýkací svaly - začínají na kostech lebky, překlenují kloub čelisti a upínají se na dolní čelist, kterou pohybují - spánkový sval m. temporalis - žvýkací sval m. masseter

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Lidské tělo části těla, kostra Anotace Pracovní listy k zopakování a procvičení o lidském těle. Autor Mgr.

Více

Opěrná a pohybová soustava

Opěrná a pohybová soustava Kosti kostra (skelet) - dospělý cca 206 kostí, dítě cca 300-13 14% hmotnosti - kosti dlouhé, krátké, ploché - chrupavka, vazivo Funkce: opora ochrana (orgánů) tvorba krve pohyb ukládání minerálních látek

Více

Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.3 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová Datum

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12 Člověk I. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP

Více

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje TEPNY LIDSKÉHO TĚLA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr. Jitka Fuchsová TEPNY TEPNA = arteria vede krev okysličenou vede krev

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Uč se hrou Hejbejte se, kosti moje BSP Multimedia Vytvoř mi tělo 19 otázek a sestavení těla Kosti Ukaž mi Roztrhej mě a slož mě Načasuj bombu nstav časový limit (max. 2 minuty) Vytvoř mi tělo promíchání

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata, Opakování - zařadí člověka do systému živočišné říše - charakterizuje biologickou a společenskou podstatu člověka - uvede význam kůže, objasní její stavbu a funkci - popíše odlišnosti barvy kůže lidských

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Typy svalů, složení

Více

Příloha 1, Otázky na kontroly

Příloha 1, Otázky na kontroly Příloha 1, Otázky na kontroly Svaly 1) Lidské svaly dělají pohyb. Co přeměňují, aby sval mohl pracovat? a) energii vzduchu b) energii potravy c) energii vody 2) Účinnost přeměny energie potravy na svalovou

Více

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka 1/5 3.2.11.16 Cíl popsat oplození - znát funkci spermie a vajíčka - chápat vývin plodu - porovnat rozdíl vývinu plodu u ptáků, králíka a člověka - uvést etapy, délku a průběh v matčině těle - charakterizovat

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Projekt Učíme se pro život. (EU peníze školám) Věcné učení. Pracovní listy. 7. 10. ročník základní školy speciální. Vypracovala: Mgr.

Projekt Učíme se pro život. (EU peníze školám) Věcné učení. Pracovní listy. 7. 10. ročník základní školy speciální. Vypracovala: Mgr. Projekt Učíme se pro život (EU peníze školám) Věcné učení Pracovní listy 7. 10. ročník základní školy speciální Vypracovala: Mgr. Lenka Dobrovolná Obsah DUM 1. Lidské tělo. Seznámení s hlavními částmi

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

LER 2892-ALBI. 1 8 15 min vĕk 8+ Mysli a spojuj! Zábavná vzdĕlávací hra o lidském tĕle

LER 2892-ALBI. 1 8 15 min vĕk 8+ Mysli a spojuj! Zábavná vzdĕlávací hra o lidském tĕle LER 2892-ALBI Mysli a spojuj! 1 8 15 min vĕk 8+ Karetní hra Zábavná vzdĕlávací hra o lidském tĕle Hra obsahuje: 45 obrázkových karet 45 slovních karet 8 karet Nový start 2 karty Super start Příprava hry

Více

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ - žláz s vnitřní sekrecí - neurohormony - tkáňové hormony endokrinní žláza exokrinní žláza vývod žlázy sekreční buňky sekreční buňky krevní vlásečnice Žlázy s vnitřní sekrecí endokrinní

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci

Více

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí! SVALSTVO Typy svalové tkáně: 1. Hladké svalstvo Stavba je tvořeno jednojader. b. jádro je tyčinkovité, leží uprostřed buňky Nachází se: v trávicí trubici v děloze v močovodech v moč. měchýři ve vejcovodech

Více

Kosterní soustava I. - Kostra osová

Kosterní soustava I. - Kostra osová I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 2 Kosterní soustava I. - Kostra

Více

Variace Pohlavní soustava muže

Variace Pohlavní soustava muže Variace 1 Pohlavní soustava muže 21.7.2014 16:01:39 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA MUŽE Rozmnožování Je jedním ze základních znaků živé hmoty. Schopnost reprodukce

Více

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Anatomie Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Přehled uvedených systémů: Soustava kosterní Pohybový aparát Srdce a cévní systém Dýchací ústrojí Trávicí systém Neurofyziologie Specifika dětského věku Kostra

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Části kostry, končetiny

Části kostry, končetiny AM110-0104 AM110-0084 AM110-0086 AM110-0102 AM110-0088 AM110-0065 AM110-0063 AM110-0059 AM110-0082 AM110-0090 AM110-0057 AM110-0061 AM110-0088 Kostra ruky, spojeno drátem, volba L/P AM110-0078 AM110-0080

Více

Třída: SAVCI (MAMMALIA)

Třída: SAVCI (MAMMALIA) Obecná charakteristika savců Třída: SAVCI (MAMMALIA) Savci jsou vývojově nejvyspělejší obratlovci. Ve fylogenetickém vývoji vznikli s plazů zvaných savcovití plazi. První savci se na Zemi objevili asi

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní

Více

Název materiálu: Savci stavba těla

Název materiálu: Savci stavba těla Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Biologie člověka Biologie (z řeckého bio jako život a logie jako věda - tedy životověda - věda zkoumající život ) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí,

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 4 Svalová soustava Pro potřeby projektu

Více

Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ

Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ Význam svalu: umožňují pohyb organismu nebo jeho částí (orgánů) v lidském těle je přibližně 600 svalů, které umožňují pohyb celého těla tvoří

Více

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava 1/6 3.2.11.15 Cíl znát stavbu ženské a mužské pohlavní soustavy - umět vysvětlit její funkci - odvodit její význam - uvést onemocnění, příčiny, prevenci, ošetření Továrna na spermie a vajíčka - mužské

Více

Předmět Třída 5. Autor Anotace. Očekávaný výstup Použitý zdroj časopis 21.století Junior speciál 2010/2011. Český jazyk - čtení

Předmět Třída 5. Autor Anotace. Očekávaný výstup Použitý zdroj časopis 21.století Junior speciál 2010/2011. Český jazyk - čtení Předmět Třída 5. Autor Anotace Český jazyk - čtení Dagmar Šnajdarová Pracovní list k získání a rozšíření poznatků o svalech v lidském těle. Je zaměřený na orientaci v textu. Pracovní list obsahuje 5listů

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Trávicí a vylučovací soustava člověka - test VZDĚLÁVACÍ OBLAT: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ

Více

Nemoci opěrné soustavy

Nemoci opěrné soustavy Nemoci opěrné soustavy EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.4 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Název materiálu: Ptáci - vnitřní stavba

Název materiálu: Ptáci - vnitřní stavba Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy

Více

Biologie člověka, člověk a zdraví. Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Biologie člověka, člověk a zdraví. Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Biologie člověka, člověk a zdraví Tercie 3 hodiny týdně Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty Etologie Odvodí na základě pozorování

Více

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti patří mezi biologické vědy, které zkoumají živou přírodu hlavním předmětem zkoumání je člověk název je odvozen od řeckých slov: SOMA = TĚLO LOGOS = VĚDA, NAUKA Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha

Více

Medim spol. s r.o., Selská 80, 614 00 Brno. AM110-0018 "Max" kostra se znázorněnými

Medim spol. s r.o., Selská 80, 614 00 Brno. AM110-0018 Max kostra se znázorněnými Kostry v životní velikosti AM110-0015 "Stan" standardní kostra na pojízdném stojanu, výška 170 cm AM110-0016 "Stan" standardní kostra, závěsná verze, výška 186 cm AM110-0017 "Stan" standardní kostra, vyztužený

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

Seznam šablon - Přírodopis

Seznam šablon - Přírodopis Seznam šablon - Přírodopis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Člověk Ročník: 8 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové kompetence

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD A TRUPU sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy, napomáhá vzpažení horní vlákna zvednutí lopatky střední vlákna přitažení lopatky k páteři

Více

Somatologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009. www.kapa-ops.cz CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Somatologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009. www.kapa-ops.cz CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Somatologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009 CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Stavba a funkce lidského těla Základní stavební a funkční jednotka buňka. Tkáň vzniká dělením buněk. Histologie je věda, zabývající se mikroskopickou

Více

Variace. Kostra. 21.7.2014 15:54:28 Powered by EduBase

Variace. Kostra. 21.7.2014 15:54:28 Powered by EduBase Variace 1 Kostra 21.7.2014 15:54:28 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA KOSTRA LIDSKÉHO TĚLA Kostra osová Kostra končetin Kostra SOŠS a SOU Kadaň Biologie člověka - Kostra lidského těla 2 Kostra osová

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

PRACOVNÍ LIST - Exkurze z biologie, Praha: The Human Body Exhibition

PRACOVNÍ LIST - Exkurze z biologie, Praha: The Human Body Exhibition 1. Odpovězte na zadané otázky (odpovědi se také dozvíte v průběhu exkurze): A) Kdo má silnější svaly, muži, nebo ženy? Zdůvodněte: B) Kde se nacházejí nejmenší kosti v lidském těle? C) Co je to syndrom

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA. obr. č. 1

TRÁVICÍ SOUSTAVA. obr. č. 1 TRÁVICÍ SOUSTAVA obr. č. 1 funkce: přijímání potravy = živin zpracovávání potravy mechanicky = drcení, rozmělňování chemicky = funkce enzymů trávení vstřebávání odstranění zbytků potravy stavba: dutina

Více

Jméno a příjmení... dne... studijní obor: TVS - TVV. Celkový počet získaných bodů :...

Jméno a příjmení... dne... studijní obor: TVS - TVV. Celkový počet získaných bodů :... Přijímací zkoušky tělesná výchova a sport, tělesná výchova pro vzdělávání- test teorie --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jméno

Více

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOST NÁSLEDKEM ÚRAZU HLAVA Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku s hospitalizací Zlomenina kostí nosních bez

Více

Variace Pohlavní soustava ženy

Variace Pohlavní soustava ženy Variace 1 Pohlavní soustava ženy 21.7.2014 16:03:50 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA ŽENY Funkce pohlavního systému ženy 1. Zrání vajíček a jejich uvolňování z kůry

Více

Pohybové ústrojí. kosti chrupavky vazy klouby

Pohybové ústrojí. kosti chrupavky vazy klouby POHYBOVÉ ÚSTROJÍ Pohybové ústrojí Pasivní složka - kostra Aktivní složka - svaly kosti chrupavky vazy klouby Kosterní soustava Kostěná část kostry Chrupavčitá část kostry reziduum po chrupavčitém modelu

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

www.zlinskedumy.cz Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace

www.zlinskedumy.cz Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání VY_32_INOVACE_10_ZDV1_12 Zdravověda somatologie

Více

VY_32_INOVACE_0611 Kostra člověka lidské tělo.notebook. July 11, 2012. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

VY_32_INOVACE_0611 Kostra člověka lidské tělo.notebook. July 11, 2012. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: III/2 č.sady:6.sada Ověřeno ve výuce:28.3.2o12 Třída:5. Datum:3.1.2012 1 KOSTRA ČLOVĚKA-LIDSKÉ TĚLO

Více

Variace Vývoj dítěte

Variace Vývoj dítěte Variace 1 Vývoj dítěte 21.7.2014 16:25:04 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA VÝVOJ DÍTĚTE OPLOZENÍ A VÝVOJ PLACENTY Oplození K oplození dochází ve vejcovodu. Pohyb spermií: 3-6 mm za minutu. Životnost

Více

Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, rná a pohybová soustava. a) vazivo b) chrupavka c) kost. e) trofická pojiva

Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, rná a pohybová soustava. a) vazivo b) chrupavka c) kost. e) trofická pojiva BIOLOGIE ČLOVĚKA Opěrn rná a pohybová soustava TKÁNĚ 1. Epitelová tkáň 2. Pojivová tkáň a) vazivo b) chrupavka c) kost d) zubní tkáň e) trofická pojiva 3. Svalová tkáň 4. Nervová tkáň Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA,

Více