Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Učební text pro Dívčí katolické střední školy. Biologie člověka.

Transkript

1 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Praha & EU: Evropský Investujeme sociální do vaší fond budoucnosti Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Učební text pro Dívčí katolické střední školy Biologie člověka Josef Civín Platnéřská 4, Praha 1

2 Evropský sociální fond Dívčí katolická střední škola, 2012 Josef Civín, 2012 Ilustrace Klára Paseková, 2012 Vytiskla Tiskárna F&F, Praha 4 ISBN Dívčí katolická střední škola - 2 -

3 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Obsah 1. Stavba lidského těla Úvod Buňka Tkáň Závěr Kontrolní otázky Soustava opěrná Úvod Stavba a vývoj kosti Kostnatění Látky obsažené v kostech Struktura kosti Kostní dřeň Shrnutí Spojení kostí Spojení pevná Spojení pohyblivá Kostra lidského těla Kostra osová Lebka Páteř Hrudní koš Kostra končetin Kostra horní končetiny Kostra dolní končetiny Srovnání kostry horní a dolní končetiny Závěr Kontrolní otázky Soustava pohybová Úvod Kosterní svalová tkáň Stavba svalu Funkce svalu Antagonistické svaly a svěrače Přehled nejdůležitějších kosterních svalů Hladká svalová tkáň Platnéřská 4, Praha 1

4 Evropský sociální fond 3.4 Srdeční svalová tkáň Shrnutí Závěr Kontrolní otázky Trávicí soustava Trávení Základní schéma trávicí soustavy Dutina ústní Jazyk Zuby Slinné žlázy Shrnutí Hltan Jícen Žaludek Stavba Funkce Vředové onemocnění Tenké střevo Dvanáctník Vstřebávání Trávicí žlázy Slinivka břišní Játra Tlusté střevo Správná výživa Cukry Bílkoviny Tuky Vitamíny Minerální látky Voda Kontrolní otázky Vylučovací soustava Úvod Stavba a funkce Ledvina Močovod, močový měchýř a močová trubice Shrnutí Závěr Kontrolní otázky 46 Dívčí katolická střední škola - 4 -

5 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 6. Kůže Stavba Význam Závěr Kontrolní otázky Dýchací soustava Výměna plynů mezi okolím a plícemi Horní cesty dýchací Dutina nosní Hltan Dolní cesty dýchací Hrtan Průdušnice a průdušky Plíce Výměna plynů mezi plícemi a krví Výměna plynů mezi krví a buňkami Buněčný metabolismus Onemocnění dýchací soustavy Kontrolní otázky Oběhová soustava Krev Složení krve Červené krvinky Bílé krvinky Krevní destičky Krevní skupiny Tkáňový mok Míza Slezina Srdce Stavba Funkce Krevní oběh Tělní oběh Plicní oběh Krevní tlak Onemocnění Závěr Kontrolní otázky Nervová soustava Buňky Neuron Platnéřská 4, Praha 1

6 Evropský sociální fond 9.2 Oddíly nervové soustavy Centrální nervová soustava Mícha Mozek Prodloužená mícha a most Mozeček Střední mozek Mezimozek Koncový mozek Mozková kůra Bazální ganglia Limbický systém Somatická nervová soustava Vegetativní nervová soustava Závěr Kontrolní otázky Smyslová soustava Zrak Stavba oka Funkce oka Přídatné orgány Poruchy zraku: Sluch Stavba a funkce sluchového ústrojí Vnější ucho Střední ucho Vnitřní ucho Rovnovážné ústrojí Chuť Čich Hmat Závěr Kontrolní otázky Soustava žláz s vnitřní sekrecí Podvěsek mozkový Šišinka Štítná žláza Příštítná tělíska Brzlík Slinivka břišní Nadledviny 80 Dívčí katolická střední škola - 6 -

7 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 11.8 Vaječníky Varlata Shrnutí řízení činnosti organismu Kontrolní otázky Pohlavní soustava Pohlavní buňky Spermie Vajíčko Pohlavní orgány muže Varlata Nadvarlata Chámovody Prostata Penis Pohlavní orgány ženy Vaječníky Vejcovody Děloha Pochva Menstruační a ovulační cyklus Ovulační cyklus Folikulární fáze Luteální fáze Menstruační cyklus Menstruační fáze Proliferační fáze Sekreční fáze Ischemická fáze Oplození Shrnutí Pohlavní choroby Kapavka Syfilis Aids Prevence Kontrolní otázky Dítě před narozením Prenatální vývoj Zárodečné období Plodové období Porod Platnéřská 4, Praha 1

8 Evropský sociální fond Donošenost dítěte Porodní doby První doba porodní Druhá doba porodní Třetí doba porodní Matka po porodu Škodlivé vlivy v těhotenství Antikoncepce a umělé ukončení těhotenství Mechanická antikoncepce Hormonální antikoncepce Sterilizace Umělé ukončení těhotenství Přirozené plánování rodičovství Závěr Kontrolní otázky Vývoj člověka od narození do smrti Novorozenecké období Kojenecké období Batolecí období Předškolní období Mladší školní věk Pubescence Adolescence Dospělost Stáří Kontrolní otázky Základy genetiky Biologická podstata dědičnosti Rozmnožování Dědění jednotlivých znaků Určení pohlaví Závěr Kontrolní otázky 105 Dívčí katolická střední škola - 8 -

9 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1. Stavba lidského těla 1.1 Úvod Lidské tělo je dokonale fungujícím organismem. V této kapitole se budeme zabývat jeho stavbou od nejjednodušších stavebních prvků až po složité soustavy orgánů, které podrobně probereme v dalších částech knihy. 1.2 Buňka Již ze základní školy víme, že základní stavební jednotkou všech živých organismů je buňka. Známe dokonce i případy, kdy je buňka schopná samostatné existence. V takovém případě hovoříme o jednobuněčných organismech. U těch jedna buňka vykonává všechny životně důležité funkce. Tuto schopnost již buňky našeho těla ztratily, neboť se většinou specializovaly na jeden druh činnosti. Každá buňka má tedy v těle své jedinečné postavení a svou funkci, na níž je závislé správné fungování celého organismu. lidského těla Na obrázku 1.1 vidíme schematické znázornění lidské buňky. Jádro je řídícím centrem celé buňky a jeho dělení je rozhodující pro rozmnožování buněk. Ostatní ělo je dokonale organely fungujícím vykonávají organismem. různé životní V této funkce kapitole (doprava se budeme živin, zabývat dýchání, sekrece (vylučování) různých stavebních látek, prvků...). Další až po strukturou složité soustavy je cytoplazmatická orgánů, které membrána, bou od nejjednodušších ě probereme která v dalších obaluje částech buňku. knihy. Celá buňka je pak vyplněna rosolovitou hmotou nazývanou cytoplazma. základní školy víme, že stavební jednotkou všech rganismů je buňka. Známe i případy, kdy je buňka samostatné existence. m případě hovoříme o ěčných organismech. U a buňka vykonává všechny ůležité funkce. Organely Cytoplazmatická membrána hopnost již buňky našeho Cytoplazma atily, neboť se většinou ovaly na jeden druh Každá buňka má tedy v těle inečné postavení a svou Obr. 1.1: Buňka na níž je závislé správné Obr. 1.1: Buňka ní celého organismu Platnéřská 4, Praha 1 ku 1.1 vidíme schematické znázornění lidské buňky. Jádro je řídícím centrem ky a jeho dělení je rozhodující pro rozmnožování buněk. Ostatní organely Jádro

10 Celé naše tělo stejně jako každá jiná (živá i neživá) hmota je složeno z atomů. Ty se látek ). Další strukturou je cytoplazmatická membrána, která obaluje buňku. Celá buňka je pak vyplněna rosolovitou hmotou nazývanou cytoplazma. Evropský sociální fond.3 Tkáň 1.3 Tkáň Tkáň je soubor Tkáň je buněk soubor stejného buněk stejného druhu. druhu. Prostor Prostor mezi mezi buňkami buňkami je vyplněn je vyplněn mezibuněčnou mezibuněčnou V těle hmotou. člověka V se těle vyskytují člověka čtyři se vyskytují základní čtyři druhy základní tkání: druhy tkání: hmotou. 1. Epitely: 1. Epitely: Jsou zpravidla tvořeny dlaždicovitými, krychlovými, či cylindrickými cylindrickými buňkami. Jejich Jejich funkce funkce je krycí, je krycí, vyměšovací, smyslová smyslová apod. apod. Epitely Epitely najdeme najdeme například například povrchu na povrchu těla jako těla kůži, jako či uvnitř kůži, či jako uvnitř sliznice, jako sliznice, či výstelky jednotlivých výstelky jednotlivých orgánů. či orgánů. 2. Pojiva: Společným znakem pojiv je velké množství mezibuněčné hmoty. Pojiva rozlišujeme Obr. 1.2: na Různé čtyři typy typy: epitelů a. Vazivo: Pružná tkáň s možností regenerace Obr.1.2: Různé (obnovy). typy Tvoří epitelů nejčastěji svalové úpony nebo různé blány na povrchu 2. Pojiva: Společným znakem pojiv je velké množství mezibuněčné hmoty. vropský sociální Pojiva fond orgánů. rozlišujeme na čtyři typy: Dívčí katolická střední škola raha & EU: Investujeme b. a) Vazivo: do Chrupavka: Pružná vaší budoucnosti Pružná tkáň bez možnosti regenerace, tkáň s možností regenerace (obnovy). Platnéřská najdeme Tvoří nejčastěji 4, Praha ji 1 v mládí svalové úpony nebo různé blány na 2 téměř ve všech kostech. Později pak na povrchu orgánů. kloubních hlavicích, mezi obratli apod. V případě b) Chrupavka: Pružná tkáň bez možnosti regenerace, najdeme ji v mládí téměř ve všech kostech. Později poškození pak na kloubních se zaceluje hlavicích, vazivem. mezi obratli apod. V případě poškození c. Kost: se zaceluje Tvrdá vazivem. tkáň, která je základním stavebním prvkem c) Kost: Tvrdá tkáň, která oporné je základním soustavy. stavebním prvkem oporné soustavy. d) Tekutá d. (trofická) Tekutá (trofická) pojiva: Sem pojiva: patří Sem všechny patří tělní všechny tekutiny, tělní o tekutiny, nichž si o nichž budeme vyprávět v samostatné kapitole. si budeme vyprávět v samostatné kapitole. A B Obr. 1.3: Struktura chrupavky (A) a vaziva (B). Jednotlivé buňky jsou řídce rozmístěny Obr. 1.3: Struktura chrupavky (A) a vaziva (B Jednotlivé buňky jsou řídce rozmístěn 3. Svalová tkáň Svalová Nervová tkáň 4. Nervová tkáň Obě tyto tkáně budeme probírat v samostatných kapitolách. Obě tyto tkáně budeme probírat v samostatných kapitolách. 1.4 Závěr Dívčí katolická střední škola

11 1.4 Závěr Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Celé naše tělo stejně jako každá jiná (živá i neživá) hmota je složeno z atomů. Ty se sdružují v molekuly, ze kterých vznikají buňky a mezibuněčná hmota. Než ale dojde k tomuto kroku, musí se stát něco, co dá oné mrtvé hmotě život. Jak k tomu dochází, není dodnes vědecky zcela objasněno, i když mnohé o působení chemických a fyzikálních sil již známe. Nabízí se tedy otázka, zda stačí znalost těchto sil k objasnění zázraku života. Buňky se spojují mezibuněčnou hmotou ve tkáně a z různých tkání jsou tvořeny orgány. Orgány se pak sdružují v orgánové soustavy, které zajišťují všechny funkce organismu. 1.5 Kontrolní otázky 1. Nakresli a popiš základní schéma živočišné buňky. 2. Co je to tkáň? 3. Vyjmenuj jednotlivé typy tkání, popiš, k čemu slouží, a řekni, kde bys je na svém těle hledal Platnéřská 4, Praha 1

12 Evropský sociální fond 2 Soustava opěrná 2. Soustava opěrná 2.1 Úvod V předchozí kapitole jsme mimo jiné mluvili o pojivových tkáních. Kromě tekutých 2.1 pojiv Úvod mezi ně patří také vazivo, chrupavka a kost, o kterých si budeme vyprávět v V následujícím předchozí textu. kapitole jsme mimo jiné mluvili o pojivových tkáních. Kromě tekutých pojiv mezi ně patří také vazivo, chrupavka a kost, o kterých si budeme Základní stavební jednotkou opěrné soustavy je kost. Kosti dělíme na dlouhé ( např. k. vyprávět v následujícím textu. stehenní), krátké (zápěstní kůstky) a ploché (většina kostí na lebce). Základní stavební jednotkou opěrné soustavy je kost. Kost i dělíme na dlouhé 2.2 (např. Stavba k. stehenní), a vývoj krátké kosti (zápěstní kůstky) a ploché (většina kostí na lebce) Kostnatění 2.2 Stavba a vývoj kosti V prenatálním Kostnatěníobdobí je většina kostí chrupavčitých a ještě nějakou dobu po porodu trvá, než všechny zkostnatí. Proto není vhodné nutit kojence, aby se učili sedět, stát V prenatálním období je většina kostí chrupavčitých a ještě nějakou dobu po apod., dříve, než k tomu dozraje čas. Kdybychom totiž tuto zásadu nerespektovali, porodu mohli trvá, bychom než poškodit všechny zkostnatí. měkké, neúplně Proto zkostnatělé není vhodné kosti. nutit V kojence, průběhu vývoje, aby se učili zejména sedět, v období stát apod., dospívání, dříve, kdy než kosti k tomu ještě dozraje rostou, čas. dochází Kdybychom k ukládání totiž vápníku tuto zásadu a fosforu nerespektovali, kostní tkáně. mohli Aby bychom se kosti poškodit správně měkké, vyvíjely, neúplně musíme zkostnatělé přijímat dostatek kosti. V těchto průběhu látek a do vývoje, vitamínu zejména D. Bez v období něj by dospívání, totiž správný kdy vývoj kosti kostí ještě nebyl rostou, možný. dochází Nemoc k ukládání způsobenou vápníku nedostatkem a fosforu vitamínu do kostní D nazýváme tkáně. Aby křivice. se kosti správně vyvíjely, musíme přijímat dostatek těchto l átek a vitamínu D. Bez něj by totiž správný vývoj kostí nebyl možný. Proces Nemoc kostnatění způsobenou si lze představit nedostatkem asi vitamínu takto: V chrupavce D nazýváme nahrazující křivice. kost vznikají takzvaná osifikační jádra, v jejichž okolí začíná proces kostnatění. Postupně se přemění na Proces kost všechna kostnatění chrupavka si lze představit kromě dvou asi destiček takto: (růstových V chrupavce chrupavek) nahrazující vmezeřených kost vznikají pod hlavice takzvaná kosti. osifikační (Viz obr.2.1) jádra, Ty zůstávají v jejichž nezkostnatělé okolí začíná až proces do dospělosti kostnatění. a díky Postupně může se kost přemění prodlužovat. na kost všechna chrupavka kromě dvou destiček (růstových nim se chrupavek) vmezeřených pod hlavice kosti. (Viz obr. 2.1) Ty zůstávají nezkostnatělé Kolem až do osmnáctého dospělosti a roku díky života nim se zarůstají může kost růstové prodlužovat. chrupavky pod hlavicemi dlouhých kostí Kolem a kost osmnáctého přestává růst roku do délky. života zarůstají růstové chrupavky pod hlavicemi dlouhých kostí a kost přestává růst do délky. Růstové chrupavky Obr. 2.1: Umístění růstových chrupavek Obr.2.1: Umístění růstových chrupavek Dívčí katolická střední škola

13 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Za zmínku ještě stojí, že některé ploché kosti nevznikají z chrupavky, ale z vaziva. Známým příkladem jsou vazivové fontanely na lebce novorozence, které kostnatí v prvních měsících po narození. Za zmínku ještě stojí, že některé ploché kosti nevznikají z chrupavky, ale z vaziva. Fontanely jsou vazivem vyplněné mezery mezi lebečními kostmi, které umožňují v prvních zmenšení měsících lebky po narození. při Známým příkladem jsou vazivové fontanely na lebce novorozence, které kostnatí porodu. Fontanely jsou vazivem vyplněné mezery mezi lebečními kostmi, které umožňují zmenšení Látky lebky obsažené při porodu. v kostech V kostech je obsaženo velmi mnoho anorganických (neústrojných) látek Látky obsažené v kostech Mezi nejdůležitější patří uhličitan vápenatý. Proto je třeba, aby hlavně děti a V dospívající kostech je konzumovali obsaženo velmi potraviny mnoho anorganických bohaté na vápník. (neústrojných) Další anorganickou látek. Mezi látkou v nejdůležitější kostech je například patří uhličitan fosfor. vápenatý. Proto je třeba, aby hlavně děti a dospívající konzumovali potraviny bohaté na vápník. Další anorganickou látkou v kostech je například Kromě fosfor. látek anorganických se v kostech vyskytují i organické sloučeniny. Zjednodušeně lze říci, že zatímco anorganické látky dodávají kostem tvrdost, organické Kromě látek zajišťují anorganických pružnost se a pevnost v kostech kostí. vyskytují i organické sloučeniny. Zjednodušeně lze říci, že zatímco anorganické látky dodávají kostem tvrdost, organické zajišťují S přibývajícím pružnost a pevnost věkem kostí. stoupá poměr anorganických látek a kosti se stávají tvrdšími a křehčími. Proto jsou zlomeniny u starých lidí častější než u mladých. S přibývajícím věkem stoupá poměr anorganických látek a kosti se stávají tvrdšími a křehčími. Proto jsou zlomeniny u starých lidí častější než u mladých Struktura kosti Struktura kosti V tomto odstavci se budeme zabývat stavbou dlouhých kostí. Ze všech typů je V tomto v těle odstavci nejvíce se právě budeme dlouhých zabývat kostí. stavbou Stavba dlouhých zbylých kostí. Ze dvou všech typů typů je je až v na těle drobné odchylky nejvíce právě podobná. dlouhých kostí. Stavba zbylých dvou typů je až na drobné odchylky podobná. Kloubní chrupavka Kostní tkáň hutná Kostní tkáň houbovitá Okostice Na obrázku vidíme, že povrch kosti kryje vazivová blána okostice. Její funkce je Na jednak obrázku ochranná, vidíme, že povrch a jednak kosti díky kryje ní vazivová roste kost blána do okostice. šířky. Okostice Její funkce je je bohatě jednak prokrvená a protkaná nervy, takže zajišťuje výživu kosti. ochranná, a jednak díky ní roste kost do šířky. Okostice je bohatě prokrvená a protkaná nervy, takže zajišťuje výživu kosti. Na obou hlavicích dlouhých kostí najdeme kloubní chrupavky, jejichž význam Na obou si vysvětlíme hlavicích dlouhých níže. kostí najdeme kloubní chrupavky, jejichž význam si vysvětlíme níže. Dřeň Obr. 2.2: Stavba dlouhých kostí Obr. 2.2: Stavba dlouhých kostí Evropský sociální fond Platnéřská 4, Praha 1 Dívčí katolická střední škola

14 Evropský sociální fond Samotnou kostní Samotnou tkáň dělíme kostní na tkáň dva dělíme typy: na dva typy: 1. Kostní tkáň houbovitá je uspořádaná do trámečkovité struktury. chrupavka Kloubní K. hutná 1. Kostní tkáň houbovitá je uspořádaná do trámečkovité struktury. Zajišťuje tím K. houbovitá větší Zajišťuje pružnost tím kostí. větší Vyskytuje pružnost kostí. se zejména Vyskytuje v hlavicích se zejména dlouhých v hlavicích kostí a Okostice tvoří dlouhých vnitřní vrstvu kostí kostí a plochých. tvoří vnitřní vrstvu kostí plochých. Dřeň 2. Kostní tkáň hutná: je složená 2. Kostní tkáň hutná: je složená především z anorganických látek a vyznačuje především se tedy z anorganických značnou tvrdostí. látek Důležitou a vyznačuje strukturou se tedy jsou značnou Haversovy tvrdostí. Důležitou Těmi procházejí strukturou cévy, jsou kanálky. rozvádějící Haversovy po kosti kanálky. krev. Těmi procházejí cévy, rozvádějící po kosti krev. Haversovy kanálky procházejí podélně Obr. 2.3: Stavba dlouhých kostí Obr. 2.3: Stavba dlouhých kostí (schema) kostí Haversovy a jsou propojeny kanálky procházejí příčnými (schema) spojkami. délně Jak kostí již bylo a jsou řečeno, propojeny slouží k rozvodu příčnými krve spojkami. do kostní tkáně. Jak již Kost bylo totiž řečeno, není slouží mrtvá hmota, k rozvodu ale potřebuje krve do kostní pro tkáně. svou Kost existenci totiž živiny není i mrtvá kyslík. hmota, ale potřebuje pro svou existenci živiny i kyslík. Hutnou kostní Hutnou tkáň najdeme kostní tkáň na povrchu najdeme dlouhých, na povrchu plochých dlouhých, i krátkých plochých kostí. i krátkých kostí. 2.4 Kostní dřeň Kostní dřeň Kostní dřeň Kostní vyplňuje dřeň takzvanou vyplňuje dřeňovou takzvanou dutinu. dřeňovou U dětí a dutinu. mladých U lidí dětí je a ve mladých všech lidí je kostech ve červená všech a kostech tvoří se červená v ní krevní a tvoří buňky, se tj. v červené ní krevní krvinky, buňky, bílé tj. krvinky červené a krevní krvinky, bílé destičky. krvinky a krevní destičky. Kostní dřeň Kostní je vlastně dřeň síť je vazivových vlastně síť vlákének vazivových a bohatě vlákének rozvětvených a bohatě cév. U rozvětvených dlouhých cév. kostí je U uložena dlouhých v dřeňové kostí je dutině, uložena u krátkých v dřeňové a plochých dutině, vyplňuje u krátkých dutinky a plochých houbovité vyplňuje kostní tkáně. dutinky houbovité kostní tkáně. Postupem času Postupem se v kostní času dřeni se v dlouhých kostní dřeni kostí ukládá dlouhých tuk a kostí dřeň žloutne. ukládá Ve tuk vysokém a dřeň žloutne. věku se Ve tuk vysokém opět odbourává, věku se čímž tuk opět vniká odbourává, šedá kostní čímž dřeň. vniká Žlutá ani šedá šedá kostní kostní dřeň. Žlutá ani není schopna šedá kostní krvetvorby, dřeň není takže schopna v dospělosti krvetvorby, se krevní takže buňky v dospělosti tvoří jen se v krátkých krevní buňky a tvoří plochých jen kostech v krátkých (obratle, a plochých žebra, pánev, kostech lebka, ). (obratle, žebra, pánev, lebka,...). 2.5 Shrnutí Shrnutí Ukažme si nyní, jak se vyvíjí kost od dětství až do pozdního stáří na konkrétním příkladu. Ukažme si nyní, jak se vyvíjí kost od dětství až do pozdního stáří na konkrétním příkladu. Když se Petr Když narodil, se Petr měl narodil, jako měl každé jako jiné každé dítě jiné většinu dítě kostí většinu ještě kostí částečně ještě částečně tvořených tvořených chrupavkou chrupavkou (např. (např. kost kost stehenní), stehenní), nebo nebo vazivem vazivem (např. (např. kosti kosti na na lebce). lebce). Během Během prvních prvních týdnů týdnů se se naplno naplno rozběhl rozběhl proces proces kostnatění a brzy byly byly kosti již kosti již pevné a tvrdé. Jen pod hlavicemi dlouhých kostí zůstávaly růstové pevné a tvrdé. Jen pod hlavicemi dlouhých kostí zůstávaly růstové chrupavky chrupavky v podobě tenkých destiček, díky kterým se mohly kosti prodlužovat. Aby se kosti správně vyvíjely, musel Petr jíst dostatek vápníku a vitamínu D. Dívčí katolická střední škola ropský sociální fond Dívčí katolická střední škola aha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Platnéřská 4, Praha 1

15 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti v podobě tenkých destiček, díky kterým se mohly kosti prodlužovat. Aby se kosti správně vyvíjely, musel Petr jíst dostatek vápníku a vitamínu D. Čas plynul jako voda a najednou bylo Petrovi osmnáct let. Jeho růst se začal zastavovat. Kosti se již nepotřebovaly prodlužovat a tak postupně zkostnatěly i růstové chrupavky. Kosti však zůstávaly i nadále pevné a pružné, takže se ani po pádu z několikametrové výšky nezlomily. V období dospělosti se v kostní dřeni ukládal tuk a dřeň v dlouhých kostech zežloutla. Čím starší Petr byl, tím větší byl podíl anorganických látek v jeho kostech. V období stáři se to projevilo zvýšenou lámavostí kostí. Tuk z kostní dřeně postupně vymizel a žlutou barvu vystřídala šedá. 2.3 Spojení kostí Kosti nejsou po těle rozmístěny jednotlivě, ale společně tvoří pevný celek, který je oporou lidského těla. Zároveň však umožňují i pohyb. To by nebylo možné bez různých typů spojení kostí. Spojení známe pevná a pohyblivá Spojení pevná Jak už sám název napovídá, neslouží tato spojení k pohybu, i když některá z nich svojí konstrukcí pohyb umožňují. Pevná spojení dělíme na tři typy podle toho, který druh pojivové tkáně se v nich uplatňuje. (1) Spojení vazivem: Toto spojení je pevné, ale zároveň pružné. Vyskytuje se například na lebce, kde jsou v mládí kosti spojené vazivovými švy. Postupem věku toto vazivo zkostnatí. (2) Spojení chrupavkou: Opět pevné a pružné spojení, které najdeme v páteři mezi obratli jako meziobratlové ploténky, na pánvi jako sponu stydkou apod. Spona stydká je chrupavčitá, aby se mohl při porodu zvětšit otvor v pánvi. Kdyby byly pánevní kosti spojené srůstem nebo vazivem, nemohly by se od sebe oddálit, což by porod značně zkomplikovalo. (3) Spojení srůstem: Toto spojení je sice také pevné, ale zcela postrádá pružnost. Srůstají například křížové obratle v kost křížovou nebo kosti sedací, stydká a kyčelní v kost pánevní Spojení pohyblivá To této kategorie spadají všechny možné typy kloubů. Podívejme se tedy například na schématickou stavbu kloubu mezi články prstů. Z obrázku vidíme, že v místě, kde na sebe kosti nasedají, jsou jejich hlavice pokryty kloubní chrupavkou. Ta jednak zmírňuje tření, a jednak chrání hlavici kosti před obroušením, protože se díky své pružnosti méně opotřebovává Platnéřská 4, Praha 1

16 : Toto spojení je sice také pevné, ale zcela postrádá pružnost. křížové obratle v kost křížovou nebo kosti sedací, stydká a nevní. Evropský sociální fond spadají loubů. lad na kloubu Kloubní pouzdro Kloubní chrupavka Kloubní tekutina Celý kloub je navíc obalen vazivovým pouzdrem, vyplněným kloubní tekutinou, která zmírňuje tření v kloubu a usnadňuje pohyb. Funkcí vazivového pouzdra je také držet kloub pohromadě. Když si vykloubíme některou kost, docházívá často k poškození tohoto pouzdra a nastává nebezpečí, že ne- místě, Okostice jí, jsou loubní Obr. 2.4: Kloub Obr. 2.4: Kloub Dívčí katolická střední škola ší budoucnosti Platnéřská 4, Praha 1 odborným 7 zásahem kloubní pouzdro ještě víc poškodíme. Je tedy nezbytně nutné, aby vykloubení ošetřil lékař a aby byl kloub po ošetření znehybněn. Zejména v pokročilém věku se mohou dostavit nemoci kloubů. Nejčastější jsou dva základní typy: (1) Onemocnění vzniklé opotřebením chrupavek (tzv. artróza) (2) Onemocnění vzniklé zánětem chrupavek (tzv. revmatoidní artritida) V obou případech se chrupavka již neobnoví a poškozená místa zarůstají vazivem, které ale neumožňuje stejnou kvalitu pohybu. 2.4 Kostra lidského těla Kostru lidského těla můžeme rozdělit na dvě části: kostra osová (lebka, páteř, hrudní koš) a kostra končetin Kostra osová Název kostry osové je odvozen z toho, že tvoří jakousi osu lidského těla, na které je pak zavěšena kostra končetin Lebka Lebka se skládá z mnoha kostí, převážně plochých. Vzpomeneme-li si na odstavec o kostní dřeni, můžeme si uvědomit, že právě lebka je jednou z oblastí kostry, kde se tvoří krevní buňky po celý život. Kosti na lebce jsou v mládí spojeny převážně vazivovými švy, které s přibývajícím věkem kostnatí. Jedinou kloubně připojenou kostí na lebce je dolní čelist. Dívčí katolická střední škola

17 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Lebku dělíme na část mozkovou, sloužící jako ochrana mozku, a část obličejovou: Důležité kosti mozkové části lebky: Čelní Temenní Párová kost Týlní Má v sobě Velký otvor, kterým vstupuje dovnitř mícha. U tohoto otvoru najdeme o Týlní dva hrbolky, jimiž lebka kloubně nasedá na nosič. Nosič je první krční obratel, Má který v sobě si Velký podrobně otvor, kterým popíšeme vstupuje dovnitř v kapitole mícha. U o tohoto páteři. otvoru najdeme dva hrbolky, jimiž lebka kloubně nasedá na nosič. Kryje mozek zezadu a zespodu. Spánková o páteři. Kryje mozek zezadu a zespodu. Párová kost o Spánková Její částí je kost skalní, Párová což kost je nejtvrdší kost v těle. Klínová Kryje mozek zespodu. Kryje mozek zespodu. Důležité kosti obličejové o části lebky: o Horní čelist Horní čelist Párová kost Párová kost o Dolní čelist Dolní čelist Jediná kloubně připojená Párová kost kost na lebce o Jazylka Lícní kost Párová kost Jazylka Nosič je první krční obratel, který si podrobně popíšeme v kapitole Její částí je kost skalní, což je nejtvrdší kost v těle. o Klínová Důležité kosti obličejové části lebky: Jediná kloubně připojená kost na lebce o Lícní kost Je spojena s lebkou jen pomocí vazů. Tvoří oporu jazyka a je na ní zavěšen hrtan. Je spojena s lebkou jen pomocí vazů. Tvoří oporu jazyka a je na ní zavěšen hrtan. Temenní Čelní Klínová Spánková Týlní Lícní Dolní čelist Horní čelist Jazylka Obr. 2.5: Lebka Obr. 2.5: Lebka Platnéřská 4, Praha 1 Evropský sociální fond Dívčí katolická střední škola Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Platnéřská 4, Praha 1

18 Páteř, která tvoří osu celé kostry, je složena ze obratlů. Obratle jsou krátké kosti speciálního Evropský sociální tvaru. Každý fond z nich, kromě prvního krčního, má kostěné tělo, oblouk a výběžky. Téměř na všech obratlích jsou patrné příčné výběžky a výběžek trnový. Ten je vždy obrácen Páteř dozadu. Zejména v bederní oblasti jsou tyto trnové výběžky velmi dobře hmatné. Páteř, která tvoří osu celé kostry, je složena ze obratlů. Obratle jsou Mezi krátké tělem kosti a obloukem speciálního je u tvaru. obratlů Každý otvor. z nich, Složíme-li kromě tedy prvního všechny krčního, obratle má kostěné od bederních tělo, výše oblouk nad a sebe, výběžky. jak je Téměř tomu v na páteři, všech vznikne obratlích z obratlových jsou patrné otvorů příčné páteřní výběžky kanál, a v výběžek němž je uložena trnový. mícha. Ten je vždy obrácen dozadu. Zejména v bederní oblasti jsou tyto trnové výběžky velmi dobře hmatné. Jednotlivé obratle jsou k sobě připojeny chrupavčitými meziobratlovými ploténkami. Mezi tělem a obloukem je u obratlů otvor. Složíme-li tedy všechny obratle Ty zajišťují pohyblivost a pružnost páteře a tlumí nárazy vznikající při chůzi, skocích a podobně. od bederních výše nad sebe, jak je tomu v páteři, vznikne z obratlových otvorů páteřní kanál, v němž je uložena mícha. Páteř se skládá Jednotlivé z pěti oddílů. obratle Proberme jsou k je sobě nyní připojeny postupně: chrupavčitými meziobratlovými ploténkami. Ty zajišťují pohyblivost a pružnost páteře a tlumí nárazy vznikající 1. Krční: Skládá se ze sedmi obratlů. První z nich nazýváme nosič (atlas). Od při chůzi, skocích a podobně. ostatních obratlů ho poznáme snadno už podle toho, že nemá tělo. Můžeme si ho tedy Páteř představit se skládá jako z pěti kostěný oddílů. kroužek. Proberme Na horní je nyní straně postupně: najdeme dvě kloubní 1. plošky, Krční: na Skládá něž nasedá ze lebka. sedmi obratlů. Tak vznikají První dva z nich klouby, nazýváme které nosič umožňují (atlas). kývání Od ostatních obratlů ho poznáme snadno už podle toho, že nemá tělo. Můžeme si ho tedy hlavy. Otáčení představit zajišťuje jako druhý kostěný krční kroužek. obratel, Na nazývaný horní straně čepovec najdeme (axis). dvě Jeho kloubní název plošky, je odvozený na něž od nasedá zubu lebka. (čepu) Tak čnícího vznikají vzhůru. dva Tento klouby, zub které je připojen umožňují k nosiči, kývání který hlavy. se kolem něj může otáčet. Otáčení zajišťuje druhý krční obratel, nazývaný čepovec (axis). Jeho název je 2. Hrudní: odvozený Skládá od zubu se z dvanácti (čepu) čnícího obratlů. vzhůru. Hrudní Tento obratle zub mají je připojen kromě trnového k nosiči, a který příčných se kolem ještě něj kloubní může výběžky, otáčet. na které nasedají žebra. 2. Hrudní: Skládá se z dvanácti obratlů. Hrudní obratle mají kromě trnového 3. Bederní: a příčných Skládá ještě se kloubní z pěti obratlů. výběžky, Ty na jsou které podstatně nasedají mohutnější žebra. než krční či 3. hrudní, Bederní: protože Skládá jsou také se z daleko pěti obratlů. více zatíženy. Ty jsou podstatně mohutnější než krční či hrudní, protože jsou také daleko více zatíženy. 4. Křížový: Je tvořen pěti obratli srostlými v kost křížovou. 4. Křížový: Je tvořen pěti obratli srostlými v kost křížovou Kostrč: Kostrč: Je srostlá Je srostlá ze čtyř ze čtyř nebo nebo pěti obratlů. pěti obratlů. Trnový výběžek Otvor Příčný výběžek Oblouk Tělo Obr. 2.6: Bederní obratel Obr. 2.6: Bederní obratel ropský sociální fond Dívčí katolická střední škola aha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Platnéřská 4, Praha 1 Dívčí katolická střední škola

19 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dolní končetiny se připojují ke kosti křížové. Ta tedy spolu s bederními obratli nese největší váhu a proto jsou také tyto obratle nejmohutnější, zatímco kostrč, Dolní končetiny se připojují ke kosti křížové. Ta tedy spolu s bederními obratli nese která je vlastně jakýmsi pozůstatkem ocasu, musí unést jen nepatrné zatížení. Její největší váhu a proto jsou také tyto obratle nejmohutnější, zatímco kostrč, která je obratle vlastně jsou jakýmsi proto pozůstatkem drobnější. ocasu, musí unést jen nepatrné zatížení. Její obratle jsou proto Páteř drobnější. je dvakrát esovitě prohnutá. Prohnutí dopředu v oblasti krční a bederní nazýváme lordóza, prohnutí dozadu v oblasti hrudní a křížové nazýváme kyfóza. Páteř je dvakrát esovitě prohnutá. Prohnutí dopředu v oblasti krční a bederní nazýváme lordóza, Zejména prohnutí v dětství dozadu může v oblasti při nepřiměřeném hrudní a křížové zatěžování nazýváme kyfóza. vzniknout vadné držení těla. To se projevuje buď nedokonalým, nebo přehnaným esovitým prohnutím, Zejména v dětství může při nepřiměřeném zatěžování vzniknout vadné držení těla. To nebo se projevuje vybočením buď páteře nedokonalým, do strany. nebo Poslední přehnaným jmenovaná esovitým prohnutím, vada je nebo velmi vybočením častá a nazývá páteře se skolióza. do strany. Poslední jmenovaná vada je velmi častá a nazývá se skolióza. Skolióza často vzniká následkem nerovnoměrné zátěže (nošení batohu přes Skolióza často vzniká následkem nerovnoměrné zátěže (nošení batohu přes jedno jedno rameno ). rameno, Nejlepší...). Nejlepší prevencí prevencí je pravidelné je pravidelné cvičení. cvičení Hrudní koš Hrudní koš Hrudní koš koš je tvořen je tvořen žebry, žebry, kostí kostí hrudní hrudní a hrudními a hrudními obratli. Jeho obratli. funkcí Jeho je chránit funkcí je chránit životně životně důležité důležité orgány (srdce, orgány plíce) (srdce, a napomáhat plíce) a v napomáhat dýchání. v dýchání. Plíce vyplňují většinu dutiny dutiny hrudní hrudní a jsou a jsou podtlakem podtlakem přilepeny přilepeny k hrudnímu k hrudnímu koši. koši. Svaly Svaly se pak se pak upínají upínají žebra na a žebra při nádechu a při nádechu roztahují hrudní roztahují koš. hrudní koš. Každý člověk má má dvanáct párů párů žeber. žeber. Všechna Všechna se kloubně se kloubně připojují připojují ke kloubním ke kloubním výběžkům hrudních hrudních obratlů. obratlů. Podle způsobu Podle připojení způsobu druhého připojení konce druhého žeber k hrudní konce kosti žeber k hrudní dělíme kosti žebra na dělíme tři typy: žebra na tři typy: Žebra pravá (7 párů) jsou připojena ke kosti hrudní přímo. Žebra Žebra pravá nepravá (7 párů) (3 páry) jsou jsou připojena připojena ke vždy kosti k žebru hrudní nad přímo. nimi. Žebra Žebra nepravá volná (3 (2 páry) ke jsou kosti připojena hrudní nejsou vždy připojena. k žebru nad nimi. Žebra volná (2 páry) ke kosti hrudní nejsou připojena. Žebra jsou ke kosti hrudní připojena chrupavkou. Díky tomu je hrudník pružný a umožňuje Žebra jsou dýchací ke pohyby. kosti hrudní připojena chrupavkou. Díky tomu je hrudník pružný a umožňuje dýchací pohyby. Kost hrudní Žebra pravá Páteř Žebra nepravá Žebra volná Obr. 2.7: Hrudní koš Evropský sociální fond Dívčí katolická Obr. 2.7: střední Hrudní škola koš Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Platnéřská 4, Praha Platnéřská 4, Praha 1

20 Evropský sociální fond Kostra končetin Kostra horních a dolních a dolních končetin končetin je uspořádána je uspořádána velmi podobně. velmi V podobně. obou případech V obou jí případech rozlišujeme jí rozlišujeme na pravou na a levou pravou a dále a levou pak na a pletenec dále pak a volnou na pletenec končetinu. a volnou Proberme končetinu. je Proberme postupně. si je postupně. si Kostra horní končetiny Kostra horní končetiny Pletenec horní končetiny se skládá ze dvou kostí. První z nich je lopatka, která je Pletenec připojena horní k osové končetiny kostře pomocí se skládá svalů. Druhá ze dvou pak kostí. je klíční První kost, z kterou nich je můžeme lopatka, která snadno je připojena nahmatat k pod osové krkem. kostře pomocí svalů. Druhá pak je klíční kost, kterou můžeme snadno nahmatat pod krkem. Kost klíční Lopatka Kost pažní Kost loketní Kost vřetenní Záprstní kůstky Zápěstní kůstky Články prstů Obr. 2.8: Kostra horní končetiny Obr. 2.8: Kostra horní končetiny Na lopatku se v ramenním kloubu napojuje kost pažní, na níž nasedají v loketním Na kloubu lopatku se kost v ramenním loketní na kloubu malíkové napojuje straně kost a pažní, kost vřetenní na níž nasedají straně v loketním palcové. kloubu kost loketní na malíkové straně a kost vřetenní na straně palcové. Dostáváme se ke kostře ruky, která je tvořena osmi zápěstními kůstkami, pěti záprstními Dostáváme se kůstkami ke kostře a ruky, články která prstů. je tvořena osmi zápěstními kůstkami, pěti záprstními kůstkami a články prstů Kostra dolní končetiny Pletenec dolní končetiny je tvořen kostí pánevní. Obě pánevní kosti jsou spojeny chrupavčitou sponou stydkou, která umožňuje rozšíření porodních cest. Evropský sociální fond Dívčí katolická střední škola Pánev bývá větší u žen než u mužů. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Platnéřská 4, Praha 1 1 Dívčí katolická střední škola