FRANKY DLOUHÁN (BRONTOSAU I) M A L Í (Hana HEGEROVÁ)

Transkript

1 M L Í (Hana HROVÁ) 7 1) P išel malí otrhaný, m l jenom št tce s paletou, Kalhoty m l spravovaný a z vojny bundu stoletou 7 F Pak napnul plátno srolovaný a stvo il eku v etn panny, 7 Pak na malou píš alku, pann z obrázku hrál. 7 F mi Um l jednu píse malovanou, modrou m la z nebe darovanou, mi 7 7 Žlutou m la díky pampeliškám, zelenou ji p il vodník sám, F 7 mi Všechno bylo v písni malované, bílé mléko, t ešn natrhané, mi 7 Jenom erná barva nebyla v ní, ona špatn zní. 2) Víš jen málo o malí ích, Jsi jen holka bláznivá, Jeho o i neznají h ích, jako kluk se usmívá. Víš jen málo o malí ích, Však íkáme ti, Že k vám nezamí í, by na svou píš alku, Pann z obrázku hrál. R: Um l jednu píse malovanou,... 3) hodíš asto po výstavách, má to d vod v pozadí, Jsi totiž hrozn nedo kavá, Kdy se tv j malí prosadí, pak t pozve na vernisáž ty se od n j nehneš Jak jeho stráž, Bude ti na svou píš alku, Jen a jen pro tebe hrát. R: Um l jednu píse malovanou,... FRNKY LOUHÁN (BRONTOSU I) F 1. Kolik je smutného, když mraky erné jdou 7 F lidem nad hlavou, smutnou dálavou. F Já slyšel p íb h, který velkou pravdu m l, 7 F za as odlet l, každý zapomn l. 7 Ref: M l kapsu prázdnou Franky louhán, F po státech toulal se jen sám, F 7 a že byl veselej, tak každej m l ho rád. F mi Tam ruce k dílu ml ky p iloží a zase jede dál F 7 a každej, kdo s ním chvilku byl, F 7 tak dlouho se pak smál. 2. Tam, kde byl plá, tam Franky hezkou píse m l, slzy nem l rád, cht l se jenom smát. když pak ve er ran e tiše usínaj, Frank v zp v jde dál, nocí s písní dál. 3. Tak Frankyho vám jednou našli, p estal žít, jeho srdce spí, tiše smutn spí. B h ví, jak, za co tenhle smíšek konec m l, fará písn p l, umírá ek zn l

2 ROS N KOLJÍH (Wabi N K) F6 F#6 2 1) Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, F6 F#6 6 Tak se vracím k svýmu nádraží, abych jel zas dál, F6 6 mi P ede mnou stíny se plouží a nad krajinou krouží F6 6 Podivnej pták, pták nebo mrak F6 6 Tak do toho šlápni, a vidíš kousek sv ta, F6 6 Vzít do dlan dálku, zase jednou zkus F6 6 Telegrafní dráty, hrajou ti už léta, F6 F#6 6 To nekone dlouhý monotónní blues. F6 F#6 6 F#6 F6 Je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích. 2) Pajda dob e hlídá pocestný, co se nocí toulaj o si radši po kaj a pak šlapou dál, Po kolejích táhnou bosí a na špagátu nosí, elej sv j d m, deku a rum.. Tak do toho šlápni... OV K / Bláznova ukolébavka (Petr NOVÁK) 1) Máš má ove ko dávno spát, i píse pták kon í, Kv li nám p estal vítr vát, jen m ra zírá zven í, Já znám její záš, tak vyhledej skrýš, Zas má bílej pláš a v okn je m íž. Máš má ove ko dávno spát a m žeš h át, Ty m m žeš h át, vždy p ijdou se ptát, Zítra zas p ijdou se ptát, Jestli ty v mých p edstavách, už mizíš. 2) Máš má ove ko dávno spát, nes máme p lnoc temnou, Zítra budou nám blázn lát, Že ráda snídáš se mnou,. Pro m l bych jim lhát, že jsem tady sám, Když tebe mám rád, když tebe tu mám. Máš má ove ko dávno spát

3 ZLTOKOPKÁ / Severní vítr (SV RÁK a UHLÍ ) mi 1) Jdu s d ravou patou, mám hore ku zlatou, F Jsem chudý, jsem sláb, nemocen. mi hlava m pálí a v modravé dáli, F Se leskne a t pytí m j sen. Kraj pod sn hem ml í, tam stopy jsou vl í, Tam zbyte budeš mi psát. Sám v d ev né boud, sen o zlaté hroud, Já nechám si tisíckrát zdát. F Severní vítr je krutý, po ítej lásko má s tím, F K nohám ti dám zlaté pruty, nebo se v bec nevrátím. 2) Tak zar stám vousem a vlci už jdou sem, Už slyším je výt blíž a blíž, Už mají mou stopu už v í že kopu, Sv j hrob a že stloukám si k íž. Zde leží ten blázen, cht l d m a cht l bazén, opustil tvou krásnou tvá, Mám plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek nad hrobem polární zá. 4, Nad stádem koní podkovy zvoní, zvoní erný v z vle ou a slzy te ou a já vo lám: Tak nepla m j kamaráde náhoda je blbec když krade Je tuhý jak veka a eka ho zpla ví Máme ho rádi No tak co (no) tak co (no) tak co Vždycky si p ál až bude popel i s kytarou, hou Vodou a plavou jen žádný hotel s k ížkem nad hlavou N STÁM KONÍ (BUTY) až najdeš místo, kde je ten pramen kámen co praská. Budeš mít jisto Pat í sem popel a každá láska No tak co (no) tak co (no) tak co Nad stádem koní, podkovy zvoní zvoní erný v z vle ou a slzy te ou a já šeptám Vysyp ten popel Kamaráde do bílé vody vody Vyhasnul kotel a Náhoda je Št stí od podkovy Vysyp ten popel / Heja hej... kamará de / Heja hej... do bílé vody vo dy / Heja hej... Vyhasnul kotel / Heja hej... a Náhoda je / Heja hej... Št stí od podko vy / Heja hej... Severní vítr je krutý,

4 MRIK mi 1) Nandej mi do hlavy tvý brouky a B h nám seber beznad j. mi V duši zbylo sv tlo z jedný holky, tak mi te za to vynadej. mi Zima a promarn ný touhy, do vrásek strom padá déš. mi Zbejvaj roky asi ne moc dlouhý, do vlas mi zabroukej pá pa pa pá pá pa pa pá, pá pa pa pá, pá pa pa pá, pá pa pa pá, mi 2) Tvoje o i jenom žhavý tóny, dotek slunce zapadá mi Horkej vítr rozezní mý zvony, do vlas ti zabrouká pá pa pa pá pá pa pa pá, pá pa pa pá, pá pa pa pá, pá pa pa pá, mi 3) Na obloze k ídla tažnejch pták, tak už na svý bráchy zavolej. mi Na tvá e ti padaj slzy z mrak a B h nám sebral beznad j. mi V duši zbylo sv tlo z jedný holky, do vrásek strom padá déš. mi Poslední dny, hodiny a roky, do vlas ti zabrouká pá pa pa pá pá pa pa pá, pá pa pa pá, pá pa pa pá, pá pa pa pá, VŠHNO NJLPŠÍ (NV I) 1. Hádej, pro p išel jsem dneska k vám, pro za záda schovávám kv t, dvakrát jsem dneska si ruce myl, H7 abych pop ál ti k v ne ku let. 2. Nastav pusu a do vázy kytku dej, postav na kafe, dva cukry mám rád, koupil jsem " lov e, nezlob se", budem do rána bláznit a hrát. R: Tak všechno nejlepší, zdraví a tak, H7 a všechno ti jde tak, jak chceš, sám nejlíp víš, co se má ti p át, H7 a nám sta í, že žiješ, že jseš. 3. Hele, ned kuj, kytka není až zas tak moc, to, co uvnit mám, neumím íct, jako kostky je život, jak den a noc, v st ídá se mít-nemít nic. R: H7 R: 3x RVNÁ S LIN ZÁ ervená se line zá e, 7 7 ervená se line zá e, ohe, ohe, h eje ruce, barví tvá e. London's burning, London's burning, 7 7 fetch the engines, fetch the engines Fire fire, fire fire! Pour on water, pour on water!

5 V BÁBY ( SPIRITUL KVINTT) F 1) Jak léta jdou, sv t pro m ztrácí glanc, 7 Všichni se rvou a duši dávám všanc, F za pár šesták vás prodaj v te mi, F 7 Už víc nechci mít domov sv j na zemi! as žádá svý a m se krátí dech, Když p ed kaplí tu zpívám na schodech, Svou píse vo nebi, kde bude blaze mi, Už víc nechci mít domov sv j na zemi! ) Po jm ní netoužím, jsme tu jen nakrátko, I sláva je jak dým, jak prázdný pozlátko, Já koukám do voblak, až and l kejvne mi, Už víc nechci mít domov sv j na zemi! as žádá svý.. 3) íkám ood Bye sv tskýmu veselí, T m co si užívaj, nechci lízt do z lí, Jsem h íšná nádoba, však spása kyne mi Už víc nechci mít domov sv j na zemi! as žádá svý.. 4) V ur enej as kytara dohraje, Zmlkne m j hlas na cest do ráje. O tomhle špacíru, noc co noc zdá se mi. Už víc nechci mít domov sv j na zemi! as žádá svý.. F 1. N kdo má hadry na t le, kdo je nosí v hlav. F Berme ten rozdíl vesele, berme ten rozdíl hrav. Nadutec hloupost nese si, stojne jako páv, platí to v každé profesi, švec nebo doktor práv. 2. Sotva byl náš sv t stvo ený, sotva byl náš sv t stvo en, pustila hloupost ko eny, pustila hloupost ko en. Rodina zdravých mamlas, valí se jako proud, jde s námi z asu do asu, s tím už se nedá hnout. R: Hlupáku... HLUPÁKU, NJU T! (Jan NSKÝ) R: Hlupáku najdu t, tvá íš se nadut, F kdyz lezeš nakut, když ráno vstáváš. jedeš v ko e a nebo na ká e, j milý hlupáku, tebe já znám.

6 PROM NY HOMOR) mi armo sa ty trápíš m j milý syne ku mi mi nenosím ja tebe nenosím v srdé ku mi mi já tvoja nebudu ani jednu hodinu opak sob myslíš má milá panenko vždy ty si to moje rozmilé srdénko ty musíš býti má lebo mi t Pán B h dá já sa ud lám malú vevere kú a usko ím tob z dubu na jedli ku P ece tvoja nebudu ani jednu hodinu já chovám doma takú sekére ku ona mi podetne dúbek i jedli ku ty musíš býti má lebo mi t Pán B h dá já sa ud lám tú malú rybi kú a já ti uplynu pre po unají ku P ece tvoja nebudu ani jednu hodinu já chovám doma takovú udi ku co na ni ulovím kdejakú rybi ku ty p ece budeš má lebo mi t Pán B h dá /:mi,f,,f,,:/ já sa ud lám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu ece tvoja nebudu ani jednu hodinu já chovám doma starodávnú kušu co ona vyst elí všeckým vranám dušu ty musíš býti má lebo mi t Pán B h dá já sa ud lám hv zdi kú na nebi a já budu lidem svítiti na nebi ece tvoja nebudu ani jednu hodinu POV ST HO VJŠ Rec: Na dnešek jsem m l divnej sen: slunce pálilo a p ed saloonem stál v prachu dav, v tvá ích cejch o ekávání. Uprost ed popravišt z hrubých klád šerif v pomocník sejmul z hlavy kápi a dav zašum l p ekvapením. I já jsem zašum l p ekvapením: ten odsouzenec jsem byl já a šerif etl neúprosným hlasem rozsudek: 1. Pov ste ho vejš, a se houpá, pov ste ho vejš, a má dost, mi pov ste ho vejš, a se houpá, že tu byl nezvanej host. 2. Pov ste ho, že byl jinej, že tu s náma dejchal stejnej vzduch, pov ste ho, že byl línej a tak trochu dobrodruh. *: Pov ste ho za l Paso, za Snídani v tráv a Lodní zvon, mi H7 za to, že neoplýval krásou a že m l country rád a že se um l smát i vám. mi R: Nad hlavou jen slunce pálí, konec m j nic neoddálí, mi H7 do mejch sn se dívám zdáli a do uší mi stále zní tahle píse poslední. 3. = Pov ste ho za tu banku, v který zruinoval sv j vklad, za to, že nikdy nevydržel na jednom míst stát. 5. = Pov ste ho za tu jistou, který nesplnil sv j slib, že byl zarputilým optimistou, a tak d lal spoustu chyb. *: Pov ste ho, že se koukal a že hodn jedl a hodn pil, že dal p ednost jarním loukám, a pak se oženil a pak se usadil a žil. R: Nad hlavou jen slunce pálí,. 7. = 1. sú u nás doma takoví hv zdá i co vypo ítajú hv zdi ky na nebi ty musíš býti má Lebo mi t Pán B h dá mi, mi7,, mi7,, mi, mi7,, mi7,,

7 TRZ / OSM LÝ M STO (RYVOLOVÉ) 1) Ten den co vítr listí z m sta svál, j džíp se vracel jako by se bál, Že asfaltový mo e odliv má, stáj, že svýho kon nepozná. ekni, kolik je na sv, kolik je takovejch m st, mi ekni, kdo by se vracel, když všude je tisíce cest. Tenkrát, když jsi m Terezo ekla, že ráda m máš, mi Tenkrát ptal jsem se Terezo, kolik mi polibk dáš, Naposled, naposled ) Já z dálky vid l m sto v slunci stát, dál jsem se jen s hr zou musel ptát: Pro vítr mlátí spoustou okenic, Pro jsou v ulicích auta, jinak nic? ekni, kolik je na sv, 3) o prázdnejch beden zotvíranejch aut, Zaznívá odn kud n žnej tón flaut, v záv jích starýho papíru, Válej se erný klapky z klavír. ekni, kolik je na sv, 4) Tak loudám se tím hrozným m stem sám, vím, že Terezu už nepotkám. Jen já tu z stal s tou prázdnou ulicí, osam lý m sto ml ící. ekni, kolik je na sv, K Í Ž K (NV I) 6 1) Neptej se m na nic když t blízko mám, 7 F Nesta í jen být, jen být. mi mi mi Kdyby kolem nás byl jenom dým a klam, 7 Tak ty jsi to v co uv ím. Víš jak lov k n kdy bývá strašn sám, Smutnej ze svých vlastních vin. S tebou vždycky pocit že i žiju mám, Že nejím jenom spím a bdím Jsi m j proud, o n kam odnese m Jedno je kam. Jsi m j rým, mi Já verše další vždycky u sebe mám, 7 o zapadnou, když napadnou. 2) Ud lám ti k ížek Palcem na elo, Jak d lávala bába nám. by žádný pokušení nesm lo, P es práh dve í nikdy k nám. by bída co se o sv t pokouší, S kosou chodí duše brát, Utekla a nikdy a to nezkouší, Miluješ m, mám t rád. Jsi m j proud

8 MRVN Í UKOLÉBVK (SV RÁK a UHLÍ ) mi F 7 1. Slunce šlo spát za hromádku klád, na nebi hv zdy klí í. mi F už nepracuj, mravene ku m j, schovej se do jehli í. mi F mi mi 2. Máš noži ky ub hané, den byl tak t žký. mi F F poj l žko máš odestlané v plátku od macešky. mi Fmaj Spinká a sní mravenec lesní v hromádce u kapradí. mi Fmaj7 nespinká sám, s maminkou je tam, tykadlama ho hladí. mi - Fmaj7 7 Lá lá lá Máš noži ky Spinká a sní... Lá lá lá... TÁBOROVÁ SKLÁNK m 1. Tak od dneška vím, jak d ležité je být tady s vámi, m jak voní les a chutná aj s jehli ím. Všechno tak krásné, krásné se zdá, m jenom ten as moc utíká. m Toulavé dálky, písni ka hezká, nekone ná. 2. Tak už to kon í, pitomej as, musíme jít. Budem se lou it, už se nám stýská, tak nashledanou. Stisknem si ruce, set eme slzy, snad uvidíme se hodn brzy. Tak zase za rok budem tu spole zpívat a hrát. 3. Tak vám všem dík, není to lehké, jen pro nás tu být. O nás se bát, takových starostí kv li nám mít. Snad se to zdá, nebo naposledy, ulehnem dnes pod své stany. budem sní ten nejhez í sen co m že být, táborový HLÍJ LÁSKU, SKÁLO MÁ (BRONTOSU I) 7 1. Jak to v žití chodívá, láska k lidem p ichází, F p ijde, jen se rozhlédne a zase odchází, F já ji potkal ve skalách, šla bosá, jenom tak, 7 m la džíny vybledlý, na zádech starej vak. 7 R: Hlídej lásku, skálo má, než se s ránem vytratí, F eká na nás t žká pou, až se s ránem vytratí, F mezi lidma je t žké plout, až se s ránem vytratí, 7 víš, co umí lov k, poj, než se s ránem vytratí. 2. Když mi "ahoj" povídá, úsm vem m pohladí, tak zas jedna z mála snad, co jí tulák nevadí, sedli jsme si na stráni, dole zpíval eky proud, den zmizel za obzorem, stín skryl náš tichý kout. R:\n HOLUBÍ M (Ji í SHLINR) H 1. Zpí vám pták m a zvláš holub m H stá val v údolí mém starý d m ptá k houf zalétal ke krov m H m l jsem rád holubích k ídel šum 2. Vlídná dívka jim házela hrach mávání perutí ví í prach ptácí krouží a neznají strach m l jsem rád starý d m jeho práh R: Hledám d m holubí kdopak z vás cestu ví míval stáj roube nou bílý štít kde je d m holubí a ta dívka kde spí H vždy to ví že jsem cht l pro ni žít 3. Sdílný déš vypráví okap m, bláhový kdo hledá tenhle d m, odr stáš chlapeckým st evíc m, neslyšíš holubích k ídel šum 4. Nabízej úplatou cokoli nepojíš cukrových homolí, m žeš mít t eba zrak sokolí nespat íš ztracené údolí