Federální shromáždění Československé socialistické republiky IV. volební období. Vládní návrh. Zákon

Transkript

1 Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1982 IV. volební období 57 Vládní návrh Zákon ze dne 1982, kterým se mění a doplňuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění zákonů č. 158/1969 Sb. a č. 29/1978 Sb. se mění a doplňuje takto: 1. V 5 odst. 2 se za slova ministerstvo spravedlnosti" vkládají slova České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky (dále jen ministerstvo spravedlnosti")" se doplňuje odstavcem 4, který zní: (4) Počet státních notářů u jednotlivých státních notářství stanoví ministr spravedlnosti České socialistické republiky a ministr spravedlnosti Slovenské socialistické republiky (dále jen ministr spravedlnosti"). ". 3. V 8 v odstavci l v části věty za středníkem se vypouštějí slova předepsané vysokoškolské právnické vzdělání nebo", v odstavci 2 se vypouští část věty za středníkem a středník se nahrazuje tečkou, odstavec 3 se vypouští odst. 3 zní:

2 2 (3) Nemůže-li státní notářství jednat proto, že jeho pracovníci jsou vyloučeni, přikáže se věc jinému než dosud příslušnému státnímu notářství. O tom rozhodne krajský soud, v jehož obvodu jsou obě státní notářství; jinak rozhodne Nejvyšší soud České socialistické republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky. Je-li jedno z těchto státních notářství na území České socialistické republiky a druhé na území Slovenské socialistické republiky, rozhodne o přikázání Nejvyšší soud Československé socialistické republiky. ". 5. V 14 odst. 3 druhá věta zní:,, Jde-li o zastupování nezletilého dítěte, ustanoví tímto opatrovníkem občana nebo národní výbor. ". 6. Za 33 se vkládá 33a, který zní: 33a (1) Účastníci jsou povinni přispět státnímu notářství pravdivými a úplnými údaji ke spolehlivému zjištění skutečného stavu věci. (2) Peněžní organizace podávají státnímu notářství v dědickém řízení na jeho dotaz zprávy o vkladech, je-li jim známo, že vklad náleží zůstaviteli, nebo jsou-li v dotazu uvedeny údaje potřebné ke zjištění totožnosti vkladu. " zní: 34 (1) Měl-li zůstavitel s pozůstalým manželem majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví, státní notářství rozhodne o obecné ceně tohoto majetku v době smrti zůstavitele a podle zásad uvedených v 150 občanského zákoníku určí, co z tohoto majetku patří do dědictví a co patří pozůstalému manželovi. Závisí-li rozhodnuti na skutečnosti, která zůstala mezi pozůstalým manželem a některým z dědiců sporná, postupuje státní notářství podle 18. (2) Zjistí-li státní notářství dříve, než je dědické řízení pravomocně skončeno, další majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví, rozhodne o něm dodatečně podle odstavce 1; přitom vychází z původního rozhodnutí. " zní: 35 Státní notářství zjistí zůstavitelův majetek a jeho dluhy a provede soupis aktiv a pasív. Pokud mezi účastníky zůstala sporná aktiva nebo pasíva, postupuje podle 18. ". 9. V 37 se slova podle 34" nahrazují slovy podle 35". 10. V 38 odst. l ve větě druhé část věty za středníkem zní: neschválí-li dohodu, pokračuje v řízení po právní moci tohoto rozhodnutí. ".

3 3 11. V 38 odst. 2 se slova po zastavení řízení" nahrazují slovy po pravomocném skončení řízení". 12. V 39 odst. 2 se vypouští druhá věta. 13. Dosavadní 40 se označuje jako 39 odst zní: 40 (1) Státní notářství v rozhodnutí o dědictví provede určení podle 37 a a) potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici, nebo b) potvrdí, že dědictví, které nenabyl žádný dědic, připadlo státu, nebo c) schválí dohodu o vypořádání dědictví nebo dohodu o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů, nebo d) provede vypořádání mezi dědici, nedojde-li mezi nimi k dohodě. (2) Ustanovení 17 odst. l zůstává nedotčeno. (3) Pokud státní notářství dohodu o vypořádání dědictví neschválí, provede vypořádání mezi dědici po právní moci rozhodnutí, jímž dohoda nebyla schválena. ". 15. V 42 odst. l se slova podle 38 a 39" nahrazují slovy podle 38 až 40". 16. V 42 odst. 2 v první větě se vypouštějí slova opatrovnictví a". 17. V 42 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: Není-li oprávněný v době realizace dědictví znám nebo je-li jeho pobyt neznámý, postupuje státní notářství přiměřeně podle 74 a 75; lhůta podle 74 odst. 2 počíná běžet ode dne právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno. ". 18. V 46 se slova podle 38 a 39" nahrazují slovy podle 38 až 40". 19. V 51 odst. 2 se za závorkami vkládá čárka a tato slova: listiny, s nimiž je spojeno právo uhrazovat určité československé organizaci v tuzemsku cenu zboží". 20. Hlava třetí včetně nadpisu zní: Řízení o registraci smluv 61 K registraci je příslušné státní notářství, v jehož obvodu je nemovitost, které se smlouva týká. Jsou-li nemovitosti v obvodu několika státních notářství, je k řízení o registraci příslušné státní notářství, které nejdříve zahájí řízení. 62 (l) Řízení o registraci, jehož účastníky jsou účastníci smlouvy, popřípadě jejich právní nástupci, zahájí státní notářství na návrh kteréhokoliv z nich.

4 4 (2) Z návrhu musí být zřejmé, kdo návrh podává, čeho se domáhá, a musí k němu být připojen prvopis smlouvy. 63 (1) Státní notářství přezkoumá platnost smlouvy, jejíž registrace byla navržena, zejména zda svým obsahem nebo účelem neodporuje zákonu nebo jej neobchází anebo se nepříčí zájmům společnosti. (2) Účastníci jsou povinni státnímu notářství prokázat zejména oprávnění nakládat s nemovitostí, které se smlouva týká, a předložit potřebná rozhodnutí příslušných orgánů, popřípadě souhlas ke smlouvě. Nelze-li některé skutečnosti, zejména oprávněni účastníka nakládat s nemovitostí, prokázat jinak, je třeba předložit o nich písemné prohlášení účastníka. (3) Státní notářství v řízení o registraci smlouvy o převodu nemovitosti a v řízení o registraci smlouvy o zřízení nebo zrušení věcného břemene uváží stanovisko místního národního výboru obce, kde je nemovitost; toto stanovisko není třeba, je-li tento národní výbor sám účastníkem smlouvy. 64 (1) Neodporuje-li smlouva svým obsahem nebo účelem zákonu, neobchází-li jej anebo se nepříčí zájmům společnosti, státní notářství rozhodne, že se smlouva registruje; v opačném případě rozhodne, že se návrh na registraci zamítá. (2) Rozhodnutí, kterým se smlouva registruje nebo se zamítá návrh na registraci, se doručí všem účastníkům smlouvy, popřípadě jejich právním nástupcům. Pouhým záznamem ve spise lze vydat rozhodnutí, kterým se smlouva registruje, jestliže registraci navrhli všichni účastníci smlouvy. (3) Účinky registrace nastávají dnem vydání rozhodnutí, kterým byla smlouva registrována. 65 (1) Rozhodnutí o registraci vyznačí státní notářství na prvopise smlouvy s uvedením dne, kterým nastávají právní účinky registrace. (2) Prvopis smlouvy s vyznačením její registrace doručí státní notářství účastníku, kterému ze smlouvy vznikají práva k nemovitosti [nabyvateli při převodu nemovitosti, věřiteli při omezení převodu nemovitosti, osobnímu uživateli při dohodě o zřízení práva osobního užívání pozemku a oprávněnému ze vznikajícího věcného břemene, popřípadě vlastníku nemovitosti při zániku věcného břemene); je-li těchto účastníků více, doručí se prvopis smlouvy jednomu z nich. Zároveň zašle státní notářství ověřený opis smlouvy s vyznačením její registrace příslušnému územnímu orgánu geodézie a kartografie (dále jen orgán geodézie"). (3) Státní notářství vede sbírku ověřených opisů registrovaných smluv.

5 5 (4) Po právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu na registraci vrátí státní notářství navrhovateli prvopis smlouvy. " zní: 66 (1) Státní notářství přijímá do úschovy peníze a jiné movité věci, které se hodí k úschově, jestliže podle prohlášení složitele jsou do úschovy skládány za účelem splnění dluhu nebo jeho zajištění. (2) K řízení je příslušné kterékoliv státní notářství. " zní:,, 68 (1) Účastníkem řízení je ten, kdo peníze nebo věci do úschovy skládá (složitel) a po přijetí úschovy také ten, pro koho jsou peníze nebo věci určeny (oprávněný). Po právní moci rozhodnutí o přijetí úschovy je účastníkem řízení i ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy. (2) Státní notářství návrh na přijetí peněz nebo věcí do úschovy zamítne, jestliže by přijetí úschovy odporovalo zákonu nebo jej obcházelo nebo se příčilo zájmům společnosti. " se vypouští. 24. Dosavadní 70 se označuje jako 69 a zní: 69 (1) Vyžádá-li si úschova náklady, uloží státní notářství složiteli, aby dal přiměřenou zálohu na náklady. Nebude-li záloha ve stanovené lhůtě zaplacena, státní notářství zamítne návrh na přijetí úschovy; takto rozhodne i v případě, nenalezne-li se vhodný způsob úschovy nebo nehodí-li se věci k úschově. (2) Nesloží-li složitel ve stanovené lhůtě zálohu na náklady pro další období, státní notářství mu uschovanou věc vrátí. Není-li to možné nebo zdráhá-li se složitel věc přijmout, zpeněží ji státní notářství způsobem stanoveným pro soudní výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a výtěžek uloží do úschovy; na tento postup musí být složitel upozorněn. ". 25. Dosavadní 71 se označuje jako zní: 71 (1) Předmět úschovy složené za účelem splnění dluhu vydá státní notářství oprávněnému na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než oprávněný uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy oprávněnému, je k vydání předmětu úschovy za-

6 6 potřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele. (2) Složiteli vydá státní notářství předmět úschovy na jeho žádost, a) jestliže oprávněný projeví s tímto postupem souhlas, nebo b) prohlásí-li oprávněný státnímu notářství, že předmět úschovy nepřijímá, nebo c) nevyjádří-li se oprávněný ve lhůtě stanovené státním notářstvím, ačkoliv byl na důsledky nevyjádření upozorněn. (3) Složiteli vydá státní notářství předmět úschovy také tehdy, požádá-li o jeho vydání ve lhůtě podle 74 a pokud v této lhůtě se o vydání předmětu úschovy nepřihlásí oprávněný nebo jiná osoba, která prokáže právo na vydání předmětu úschovy. (4) Jiné osobě, než která je uvedena v odstavci l, žádající o vydání předmětu úschovy, jej vydá státní notářství jen se souhlasem složitele a oprávněného. " zní: 72 Předmět úschovy složené za účelem zajištění práv a povinností vydá státní notářství složiteli jen se souhlasem oprávněného, popřípadě oprávněnému jen se souhlasem složitele. ". 28. V 73 se vypouštějí odstavce l a 2 a označení odstavce zní:,. 74 (1) Státní notářství, u něhož jsou úschovy podle 66, rozhodne po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2, že předmět úschovy připadne státu, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do jednoho roku ode dne vyhlášení, a že tím zaniknou práva účastníků i jiných osob k předmětu úschovy. Toto rozhodnutí uveřejní státní notářství vyhláškou a doručí je účastníkům řízení. (2) Podle odstavce l lze postupovat tehdy, uplynula-li lhůta tří roků od právní moci rozhodnutí o přijetí úschovy, popřípadě ode dne, kdy měl být předmět úschovy vydán. (3) Dojde-li v roční lhůtě žádost o vydání předmětu úschovy, postupuje státní notářství podle 71 a 72. (4) Uplynutím roční lhůty uvedené v odstavci l, nebyla-li v této lhůtě žádost o vydání předmětu úschovy podána, nabude předmět úschovy stát. Uplynutím této lhůty nabude stát předmět úschovy i tehdy, nebylo-li podané žádosti pravomocným rozhodnutím vyhověno. " a 77 se vypouští. 31. V 78 se poslední věta vypouští.

7 7 32. Za 90 se vkládá 90a, který zní: 90a (1) Státní notářství na žádost složitele přijímá do úschovy a) listiny, zejména závěti, s výjimkou listin, jejichž obsah nemůže posoudit, b) peníze, jestliže mu byly odevzdány, aby je vydalo určitému příjemci. (2) O přijetí úschovy vydává státní notářství složiteli potvrzení. (3) Předmět úschovy podle odstavce l písm. b) vrátí státní notářství složiteli, nepodaří-li se jeho příkaz splnit. (4) Nepodaří-li se státnímu notářství vydat předmět úschovy oprávněnému, ani osobě, která prokáže právo na vydání předmětu úschovy, ani složiteli, postupuje podle 74 a 75. Lhůta podle 74 odst. 2 se počítá ode dne složení úschovy, popřípadě ode dne, kdy měl být předmět úschovy vydán. (5) Je-li u státního notářství uložena závěť, může ji státní notářství vydat pořizovateli na jeho žádost nebo jeho zástupci, který se vykáže plnou mocí pořizovatele, výslovně jej k tomu zmocňujícího. ". 33. Za 103 se vkládá 103a, který včetně nadpisu zní: 103a Úschova pro jiné orgány (1) Státní notářství přijímá do úschovy peníze a jiné movité věci v souvislosti s trestním nebo jiným soudním řízením. Peníze a jiné hodnoty náležející osobám, u kterých soud dohlíží na správu jejich majetku, a zálohy a jiné platby, které bezprostředně souvisí se soudním řízením, se však skládají u soudu. (2) O přijetí úschovy vydá státní notářství potvrzení. " odst. l zní: (1) Ministerstvo spravedlnosti stanoví obecně závazným právním předpisem bližší úpravu činnosti a organizace státních notářství, zejména k usnadnění styku s organizacemi a s občany a ke zjednodušení a zhospodárnění práce, dále bližší úpravu postupu na jednotlivých úsecích činnosti státního notářství včetně přiznávání náhrad svědkům, znalcům a tlumočníkům, osvědčování a ověřování, sepisování notářských zápisů, návrhů a jiných písemností, stanoví způsob tvorby a úschovy spisů a manipulace s nimi a postup souvisící s vyměřováním notářských poplatků. ". Čl. II 1. Tento zákon platí i na řízení zahájená přede dnem nabytí jeho účinnosti. Právní účinky úkonů.

8 8 které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. Pro řízení o dědictví po těch, kteří zemřeli před účinností tohoto zákona, užije se dosavadních předpisů. 3. Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byly peníze nebo věci přijaty do úschovy a dosavadní předpisy pro tento druh úschovy vylučovaly použití ustanovení o starých úschovách ( 74), začíná běh lhůty podle 74 odst. 2 dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; má-li být však předmět úschovy vydán později, začíná běh lhůty teprve dnem, kterým má být předmět úschovy vydán. Čl. III Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění notářského řádu, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1983.

9 o Důvodová zpráva Obecná část Náročnost úkolů státního notářství, které je povoláno plnit podle notářského řádu zákona č. 95/1963 Sb, o státním notářství a o řízení před státním notářstvím se postupem doby stále zvyšuje Okruh působnosti státního notářství se totiž neustále rozšiřuje, a to úměrně s rozmnožováním majetkové sféry občanů, v němž se odráží zvyšující se životní úroveň obyvatelstva socialistického státu Tím se zároveň zesiluje úloha státního notářství při vytváření právního vědomí občanů Se zvyšující se náročností na úkoly státního notářství vyvstala potřeba dosáhnout v postupu tohoto orgánu určitého zjednodušení, které by zároveň bez újmy na společenském dopadu notářské činnosti vedlo k žádoucímu zrychlení a zhospodárnění procesu, který před tímto orgánem probíhá, a vedlo by zároveň i k dalšímu zkvalitnění náplně práce státního no tářství a jeho pracovních postupů Notářský řád nedoznal za dobu své účinnosti podstatnějších změn, když zákonem č 158/1969 Sb byly promítnuty jen změny související s federativním uspořádáním státu a zákonem č. 29/1978 Sb. byla provedena pouze jednotlivá drobná úprava. I když v současné době notářský řád jako celek předpokládanou společenskou funkci plní, projevuje se negativně, že v dosavadním pojetí postrádá potřebné vyváženosti mezi úpravou jednotlivých druhů řízení U některých je postup státního notářství upraven do takových podrobností, že je řízení nadbytečně složité, což v mnoha případech brání státnímu notářství dostát požadavku, aby jednání probíhalo rychle a hospodárně Jiný druh řízení je notářským řádem naopak upraven velmi rámcově a značně zjednodušeně, ačkoliv pro svou závažnost si vynucuje podrobnější propracování Návrh novelizace sleduje cíl odstranit tyto nedostatky platné právní úpravy Navrhované změny a doplňky představují jednak úpravy závažnějšího významu, které se dotýkají tří úseků notářské činnosti řízení o dědictví, řízení o registraci smluv a řízení o úschovách. Další změny a doplňky přizpůsobují text zákona federativnímu uspořádání státu a představují drobnější úpravy, které si vyžádalo zobecnění zkušeností praxe a které vycházejí převážně z racionalizačních tendencí Opravou v řízení o dědictví, kde se odstraňuje především neúčelná obligatorní fázovitost řízení, se sleduje cíl dosáhnout zhospodárnění řízení při současném zkvalitnění a větší srozumitelnosti postupu státního notářství. Zpřesněním právní úpravy řízení o registraci smluv má se posílit právní jistota ve vztazích, týkajících se nemovitostí, kde účinnost smlouvy je podmíněna registrací státním notářstvím, neboť poznatky praxe potvrzují, že úprava tohoto řízení vzhledem ke své závažnosti vyžaduje podrobnější znění Zpřesňuje se dosud rámcová úprava úschov a jednotlivé druhy úschov se vzhledem k jejich odlišné povaze a právnímu režimu systematicky zařazují do příslušných částí notářského řádu Všechny změny a doplňky vycházejí z praktických zkušeností státních notářů. Vesměs sledují dosažení žádoucí hospodárnosti při vyřizování věcí státním notářstvím, odstranění nadbytečné administrativy, zpřesněním právní úpravy a větší vyvážeností úprav jednotlivých druhů řízení umožňují překonat obtíže, které aplikace některých ustanonovení dosud působí v praxi. Žádná z navrhovaných úprav přitom neznamená hlubší zásah do struktury a systematiky notářského řádu K 5 odst. 2 Zvláštní část I. Nová úprava přizpůsobuje dosavadní dikci zákona federalizaci státu. Stejný záměr se promítá i v úpravě 5 odst. 4 a 12 odst. 3 K 5 odst. 4 Navrhovaná úprava sjednotí v tomto směru úpravu organizace soudů ( 41 odst l zákona č 36/1964 Sb, o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění vyhlášeném pod č 19/1970 Sb. ) s úpravou organizace státního notářství Je odůvodněna požadavkem na kádrové a personální zabezpečení výkonu notářské činnosti K 8 Se zřetelem k vyšším nárokům na práci státních notářů upouští se od možnosti prominout předepsané vysokoškolské právnické vzdělání K 14 odst. 3 Návrh odstraňuje současné výkladové obtíže plynoucí z mezery platné právní úpravy, neboť podle jejího doslovného znění by mělo státní notářství povinnost ustanovit nezletilému dítěti opatrovníkem národní výbor vždy. Návrh umožňuje ustanovit kolizním opatrovníkem nezletilého dítěte i občana. K 33a Návrh neobsahuje novou úpravu. Zařazením povinností účastníků a peněžních organizací do zvláštního ustanovení, sleduje pouze cíl zvýraznit, že tato povinnost se vztahuje na celé řízení o dědictví. K 34 Východiskem pro rozhodnutí je úplný soupis všech hodnot tvořících majetkovou podstatu tohoto společného jmění. Návrh výslovně zdůrazňuje, že státní notářství rozhodne podle zásad obsažených

10 10 v ustanovení 150 občanského zákoníku, a to ve smyslu ustálené soudní praxe. Postup podle 18 bude na místě např. při rozporu mezi dědici zůstavitele a pozůstalým manželem o skutečnostech týkajících se zejména rozsahu majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví, toho, co který z manželů vynaložil na společný majetek, popřípadě co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek, nebo o okolnostech odůvodňujících odchylky od vypořádání podle rovnosti podílů. Na rozdíl od dosavadní úpravy odpadá možnost projevu nesouhlasu s rozhodnutím státního notářství o vypořádání uvedeného spoluvlastnictví, po němž musel vždy následovat postup podle 18, účastníci však mají možnost podat proti rozhodnutí státního notářství odvolání, o kterém rozhodne krajský soud ( 22 odst. 2). Tento úsek řízení o dědictví bude takto pro účastníky řízení srozumitelnější a zároveň se dosáhne zrychlení a zhospodárnění řízení. Výslovně se též upravuje postup státního notářství i v případech, kdy po pravomocném rozhodnutí podle 34 odst. l vyjde najevo další majetek, který patří do bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Tento postup je však možný jen do právní moci rozhodnutí, jímž bylo řízení o dědictví skončeno; později je již třeba postupovat podle 47. K 35 Návrh sleduje zpřesnění dosavadního textu ustanovení 34. I když s ohledem na povahu dědictví jsou východiskem pro zjištění okruhu dědiců i rozsahu zůstavitelem zanechaného majetku zpravidla údaje dědiců, nezbavuje to státní notářství povinnosti zjistit skutečný stav věci, a to s použitím důkazních prostředků obvyklých i v občanském soudním řízení ( 25). Osnova upouští od výčtu jednotlivých důkazních prostředků, neboť státní notářství bude postupovat podle povahy konkrétního případu tak, aby skutečný stav věci "byl vždy zjištěn co nejúplněji ( 4 odst. 1). Možnost použití ustanovení 18 zůstává ve srovnání s dosavadní právní úpravou nezměněna. K 37 Jde o přizpůsobení zákonné citace návrhu novelizace. K 38 až 46 Návrh sleduje dosáhnout v řízení o dědictví potřebné zjednodušení a přispět ke zkvalitnění a srozumitelnosti postupu státního notářství. Odstraňuje se dosavadní obligatorní rozčlenění tohoto řízení na jednotlivé fáze spočívající v tom, že státní notářství muselo vždy vydávat v rámci vyřizování jednoho dědictví nejméně dvě po sobě následující rozhodnutí. Návrh sleduje, aby se v řízení o dědictví rozhodovalo jediným rozhodnutím o určení obecné ceny majetku zůstavitele, výši jeho dluhů a o čisté hodnotě dědictví, jakož i o potvrzení nabytí dědictví, popřípadě o vypořádání dědictví, ať již k němu dochází dohodou dědiců nebo výrokem státního notářství o vypořádání. Bude-li odvoláním napaden jen jednotlivý výrok takovéhoto rozhodnutí, pak ve smyslu 227 o. s. ř., který stanoví, že ustanovení občanského soudního řádu o odvolání se použije obdobné i v případech rozhodování soudu o odvolání proti rozhodnutí státního notářství, přezkoumá odvolací soud bez ohledu na rozsah odvolání všechny výroky, které jsou na napadeném výroku závislé [ 212 odst l písm b) občanského soudního řádu]. Ustanovení 39 a 4U platí vedle sebe. Navrhovanou úpravou není totiž dotčeno ustanovení 17 odst. 1. Státnímu notářství i při úpravě podle 40 zůstává zachována možnost rozhodovat podle povahy konkrétního případu o každé z těchto dílčích otázek samostatně Státní notářství tak bude postupovat především v případech, kdy mezi účastníky budou rozpory, pokud jde o rozsah dědictví, kdy bude na místě vyčkat právní moci rozhodnutí podle 37 a v dalším řízení dát dědicům možnost dohodnout se o rozdělení dědictví ( 39 odst. 2). Soustředěním rozhodování podle 37 a 39 odst. 3 do jednoho rozhodnutí by se totiž dědicům odnímala možnost dohodnout se o rozdělení dědictví, až bude kontradiktorně určen rozsah dědictví. Vypořádání mezi dědici ( 39 odst. 3) provede státní notářství teprve tehdy, nedojde-li k uzavření takovéto dohody, nebo nebude-li státním notářstvím schválena. K rozčlenění dědického řízení na jednotlivé fáze bude třeba přistoupit i v těch ojedinělých případech, kdy státní notářství neschválí dohodu o přenechání předluženého dědictví věřitelům nebo o vypořádání dědictví. V případě neschválení dohody o přenechání předluženého dědictví věřitelům bude státní notářství po právní moci rozhodnutí postupovat podle 39 a násl. ( 38 odst. 1), v případě neschválení dohody o vypořádání dědictví přistoupí po právní moci tohoto rozhodnutí k vypořádání mezi dědici podle 39 odst. 3 ( 40 odst. 3). V souvislosti se začleněním jednotlivých druhů notářských úschov do příslušných částí notářského řádu se upřesňuje i ustanovení 42 odst. 2. K 51 Návrh upřesňuje výčet listin, které nejsou způsobilým předmětem umoření. Je jím sledováno vyloučit z možnosti umoření nejen odběrní poukazy Tuzexu. které opravňují k úhradě ceny zboží prodávaného za devizové prostředky, ale všechny listiny, s nimiž je spojeno právo uhrazovat čs. organizaci cenu zboží, jako jsou např. poukazy na odběr zboží jednotlivých obchodních domů nebo jiných obchodních podniků. K 61 Nově se upravuje příslušnost státního notářství k řízení o registraci smlouvy v případech, kdy nemovitosti, které jsou předmětem smlouvy, jsou v obvodu několika státních notářství. O registraci

11 11 takovéto smlouvy nadále bude rozhodovat jediné státní notářství jako o celku, přičemž příslušnost mezi více místně příslušnými státními notářstvími závisí na předstihu. Tato úprava ovšem nezbavuje státní notářství povinnosti zaslat ve smyslu ustanovení 102 opis registrované smlouvy všem příslušným územním orgánům geodézie a kartografie, v jejichž obvodu působnosti dotčené nemovitosti leží. V zájmu odstranění nadbytečné administrativy odpadá povinnost státního notářství zabývat se k ohlášení účastníků otázkou dalšího trvání omezení převodu nemovitosti, popřípadě jeho zánikem, když tato právní skutečnost není závislá na úkonech státního notářství a ani evidence tohoto omezení, které již neodpovídá skutečnosti, nebrání vlastníkům nemovitosti v nakládání s takovou nemovitostí. K zániku omezení převodu nemovitosti dochází totiž podle hmotně právní úpravy na základě jiných právních skutečností než registrací státním notářstvím ( 61 občanského zákoníku). K 62 Namísto dosavadního ohlášení smlouvy k registraci se zavádí označení návrh na registraci smlouvy, jak je znám v občanském soudním řízení i v jiných druzích řízení před státním notářstvím. Návrh na registraci smlouvy nemusí vzhledem k výslovné úpravě odstavce 2 obsahovat náležitosti stanovené obecně pro návrhy na zahájení řízení ( 25 notářského řádu, 79 občanského soudního řádu). K 63 S ohledem na povahu registrace, na níž závisí právní účinnost smlouvy, i na okolnost, že k tomuto úkonu by mělo docházet v zájmu účastníků, vyslovuje se povinnost účastníků doložit oprávnění nakládat s nemovitostí, které se smlouva týká, a předložit potřebná rozhodnutí příslušných orgánů, popřípadě souhlas ke smlouvě. Státní notářství si rozhodné okolnosti prověří, nemá však za povinnost shromažďovat namísto účastníků tyto doklady. Osnova vychází z toho, že účastníci smlouvy jsou státnímu notářství povinni prokázat i další skutečnosti potřebné k přezkoumání platnosti smlouvy. Jen zcela výjimečně by docházelo k tomu, že by státní notářství vycházejíc z povinnosti zjistit skutečný stav věci ( 4 odst. l) samo zajistilo potřebné důkazní prostředky. Návrh vymezuje součinnost místních národních výborů se státními notářstvími při registraci smluv a odstraňuje negativní dopad platné úpravy, která v daném směru důsledně nerozlišovala mezi jednotlivými druhy smluv podléhajícími registraci ani mezi smlouvami, v nichž dotyčný místní národní výbor je sám účastníkem smlouvy, a smlouvami mezi jinými právními subjekty. Dosavadní požadavek, aby ve všech případech a druzích registrací smluv bylo vyžádáno stanovisko místního národního výboru obce, kde je nemovitost, byl nadbytečný. Zájmů sledovaných místními národními výbory se nedotýkají smlouvy o omezení převodu nemovitosti, kterými jsou zajišťována práva věřitelů vůči dlužníkům, neboť vznik zajišťovaného závazku samého s ingerencí místního národního výboru nijak nesouvisí. Je rovněž nadbytečné, aby místní národní výbor, vystupuje-li sám jako účastník smlouvy, ještě zaujímal k tomuto právnímu úkonu své stanovisko. O takové smlouvy jde např. při převodu staveb, které jsou způsobilé být předmětem osobního vlastnictví z národního majetku na občany, popřípadě při uzavírání dohod o osobním užívání pozemků. Na rozdíl od dosavadní úpravy se upouští od výčtu všech úkonů a opatření, které je povinno státní notářství učinit předtím, než smlouvu registruje; jde totiž o úkony a opatření, u nichž je nezbytnost provedení v konkrétním případě dána již základními povinnostmi státního notářství při zjišťování skutečného stavu věci, navíc jejich výčet nemůže být úplný. K 64 Namísto dosavadního odmítnutí registrace se zavádí výrok o zamítnutí návrhu na registraci, jak to odpovídá terminologii občanského soudního řádu. Vzhledem k závažnosti rozhodnutí, kterým se smlouva registruje, upravuje se nově povinnost státního notářství toto rozhodnutí doručit všem účastníkům smlouvy, a nikoli jak tomu bylo dosud pouze ohlašovateli. Z hlediska ochrany oprávněných zájmů účastníků smlouvy je nadále možné rozhodovat o registraci smlouvy pouhým záznamem ( 64 odst. 2) jen v těch případech, kdy registraci navrhují všichni účastníci smlouvy. Jde o speciální úpravu ve vztahu k ustanovení 19 odst. 2. Právní účinky registrace nastávají vzhledem k výslovné zákonné úpravě dnem rozhodnutí o registraci, ať již bylo rozhodováno pouhým záznamem, nebo bylo rozhodnutí doručováno účastníkům. K 65 Prvopis smlouvy opatřený doložkou o její registraci je důležitou listinou, která slouží k prokázání nově zakládaných oprávnění k nemovitostem, proto návrh ukládá povinnost státnímu notářství zaslat tento doklad účastníku, kterému ze smlouvy vznikají práva k nemovitosti. K 66 Návrh upravuje výslovně i úschovu sloužící k zajištění práv a povinností, na kterou dosavadní právní úprava nepamatovala, ačkoliv tento zajišťovací prostředek vyplývá z ustanovení 62 občanského zákoníku. Ustanovení upravuje tzv. kvalifikovanou notářskou úschovu, s níž jsou spojeny právní důsledky, týkající se zániku, popřípadě zajištění závazků. Případy, v nichž k takové úschově dochází, jsou uvedeny např. v ustanovení 62, 83, 278 odst. l,

12 odst. 2, 378 občanského zákoníku, 111 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. a 253 odst. 4 zákoníku práce. Nová úprava zdůrazňuje skutečnost, že státní notářství se při svém rozhodování o přijetí do úschovy opírá pouze o prohlášeni složitele, aniž by o správnosti jeho tvrzeni provádělo důkazní řízení. Státní notářství neodpovídá za to, zda sledované právní účinky spojené s touto notářskou úschovou také skutečně nastanou. K 68 Jde o upřesnění dosavadní úpravy. K účastenství v řízení o úschovách dochází postupně. Zamítne-li státní notářství návrh na přijetí úschovy, týká se jeho rozhodnutí pouze složitele, který je v takovém případě jediným účastníkem řízení. V případě přijetí úschovy přistoupí k němu jako další účastník oprávněný. Po právní moci rozhodnutí o přijetí úschovy může se stát účastníkem řízení i osoba, která uplatňuje právo na předmět úschovy. Namísto termínu odmítnutí přijetí věci do úschovy se používá přesnějšího zamítnutí návrhu na přijetí úschovy, který odpovídá i terminologii občanského soudního řádu. K 69 V tomto ustanovení dochází pouze k terminologické úpravě dosavadního znění 70. Zároveň je v odstavci 2 upraven postup v případech, kdy po rozhodnutí o přijetí úschovy byla složená záloha vyčerpána. Toto ustanovení osnova přejímá z platného jednacího řádu pro státní notářství ( 66), protože vzhledem ke své povaze náleží do zákona. Dosavadní ustanovení 69 bylo z hlavy čtvrté řízení o úschovách vypuštěno. Návrh totiž odstraňuje nedostatek současné úpravy spočívající v tom, že se pod společným označením řízení o úschovách" směšovaly úschovy, s nimiž jsou spojeny hmotně právní účinky z hlediska trvání a zajištění závazku, s úschovami, k nimž dochází v souvislosti s řízením před státním notářstvím o dědictví, popřípadě s trestním nebo jiným soudním řízením, stejně jako s úschovami, které státní notářství přijímá k žádosti účastníka v rámci tzv. ostatní činnosti. Nová úprava důsledně odlišuje jednotlivé druhy notářských úschov jak co do jejich vzniku, popřípadě předmětu, tak co do jejich vydání, přičemž úschovy, které státní notářství přijímá v souvislosti s řízeni o dědictví, jsou upraveny v hlavě I řízení o dědictví, úschovy, k nimž dochází v rámci ostatní činnosti státního notářství a úschovy v souvislosti s trestním nebo jiným soudním řízením jsou začleněny do části páté, která upravuje ostatní činnost státního notářství. K 71 Ve srovnání s dosavadní úpravou se upouští od vázanosti vydání úschovy oprávněnému na souhlas složitele, uvedl-li to složitel jako podmínku, neboť v takovém případě nejde o splnění dluhu, jak je má na zřeteli ustanovení 83 občanského zákoníku; ze stejného důvodu se upouští od úpravy možnosti vydání úschovy složiteli, pokud si možnost vydání při složení vymínil. Podmínky vydání úschovy se upřesňují v souladu s tím, že vznik úschovy a její hmotně právní účinky jsou vázány až ke dni právní moci rozhodnutí o přijetí úschovy. Ke vzniku úschovy nedojde tedy ani v případě, jestliže státní notářství návrh na přijetí věci do úschovy zamítne. Návrh sjednocuje postup státního notářství při vydání předmětu úschovy složiteli pro případy, kdy byl předmět úschovy složen pro známého věřitele a pro případy, kdy byl složen pro věřitele neznámého nebo nepřítomného. Zároveň upřesňuje i postup při vydání předmětu úschovy ve zvláštních případech úschov, jaké má na mysli např. ustanovení 366 a 378 občanského zákoníku. K 72 Nakládání s tímto druhem notářské úschovy nebylo dosud v notářském řádu upraveno, i když se od tzv. soluční úschovy liší zejména z hlediska možnosti vydání předmětu úschovy a jeho podmíněností buď souhlasem věřitele, zaniká-li vydáním úschovy složiteli (dlužníku) tento způsob zajištění jeho pohledávky, nebo souhlasem složitele (dlužníka), má-li předmět úschovy být vydán věřiteli za účelem splnění dluhu. Státní notářství v řízení o úschovách nemůže provádět zjištění o tom, zda zajištění zaniklo v důsledku zániku zajištěné pohledávky apod. K 74 Návrh upřesňuje počátek běhu tříleté lhůty. Tato lhůta zásadně běží od právní moci rozhodnutí o přijetí úschovy; pokud však může být předmět úschovy vydán až později, běží tato lhůta až ode dne, kdy měl být předmět úschovy vydán. Návrh odstraňuje dosavadní výkladové obtíže praxe tím, že výslovně stanoví, že stát nabývá tzv. starou úschovu již uplynutím jednoroční ediktální lhůty, aniž by bylo třeba založit jeho vlastnické oprávnění k předmětu úschovy rozhodnutím státního notářství. K 76 Oprava je zařazena v příslušných částech notářského řádu, do kterých byly jednotlivé druhy notářských úschov začleněny (srovnej odůvodnění k 69). K 77 Toto ustanovení bylo zařazeno mezi ustanovení části páté notářského řádu ( 90a odst. 5), kam systematicky patří. K 78 Úprava vychází z praktických zkušeností státních notářů.

13 13 K 90a Samostatnou úpravou úschov, k nimž dochází v rámci ostatní činnosti státního notářství, a jejím systematickým zařazením mezi ustanovení části páté notářského řádu, je dán výraz odlišné povaze těchto úschov od úschov, o nichž se vede řízení, i od úschov, sloužících k zajištění některých hodnot z majetku tvořícího předmět dědictví. Státní notářství při této úschově plní pouze příkaz složitele a jemu také odpovídá z toho, jak se s tímto příkazem vypořádalo. Nepodaří-li se státnímu notářství splnit příkaz složitele, jak je uveden pod písm. b] návrhu, není žádného důvodu k tomu, aby si předmět úschovy nadále ponechalo, a proto jej vrátí složiteli. Termín vrácení bude odvislý od pokynu složitele. K 103a Také zvláštní úpravou těchto úschov pro jiné orgány a jejich systematickým zařazením mezi ustanovení Části páté notářského řádu je zdůrazněna odlišná povaha těchto úschov. Státní notářství nevydává rozhodnutí o přijetí věcí do úschovy, o jejich přijetí pouze vystaví potvrzení, neboť pouze realizuje rozhodnutí vydané v trestním nebo jiném soudním řízení. Kadukování těchto úschov je vyloučeno, s úschovou státní notářství naloží podle rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení či soudu. Stejně jako za dosavadní úpravy ( 66odst. 2 v dosavadním znění) jsou z úschovy u státního notářství vyloučeny peníze a jiné hodnoty náležející osobám, u kterých soud dohlíží na správu jejich majetku ( 180 odst. 2, 193 občanského soudního řádu) a zálohy a jiné platby, které bezprostředně souvisí se soudním řízením. K 104 Správné plnění úkolů státního notářství vyžaduje, aby veškeré práce státního notářství, včetně prací administrativních, byly organizovány podle přehledného, jednotného a obecně závazného právního předpisu. Nová úprava pouze upřesňuje dosavadní stav a dává výslovné zákonné zmocnění pro úpravu těchto otázek. K čl. II II. Přechodná ustanovení vyjadřují zásadu, že nová úprava se vztahuje i na řízení zahájená před její účinností a že zůstávají zachovány právní účinky úkonů, které v řízení již nastaly. Výjimka je stanovena pouze pro řízení o dědictví. U úschov přijatých přede dnem účinnosti tohoto zákona je počátek běhu lhůty pro řízení o starých úschovách výslovně upraven. K čl. III Protože v minulém období se notářského řádu dotkly již dvě novelizace, bylo do nové úpravy pojato zmocnění předsednictva Federálního shromáždění, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplně znění notářského řádu, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími předpisy. * * * S přijetím tohoto zákona nevzniknou žádné nároky na počet pracovních sil a na nové náklady ze státního rozpočtu. V Praze dne 1. července 1982 Předseda vlády ČSSR: Štrougal v. r.

14