Projektový námět. Vybudování obecní kompostárny v Drahanovicích

Transkript

1 Projektový námět Vybudování obecní kompostárny v Drahanovicích

2 Úvod Projektový námět se zaměřuje na podmínky vybudování centrálního sběrného místa odpadu v kombinaci s komunitní (obecní) kompostárnou, které bude provozováno dle zákonných požadavků a potřeb obce. Cílem je zejména usnadnit nakládání s bioodpady ze zahrad i obecní zeleně. To reflektuje požadavky Plánu odpadového hospodářství ČR a navazujícího POH Olomouckého kraje, které požadují snížení množství biologicky rozložitelného (kompostovatelného) odpadu ukládaného na skládky tak, aby podíl tohoto odpadu byl v roce % množství ukládaného v roce 1995 a 35% v roce Pro Drahanovice to znamená, aby v roce 2013 ukládaly na skládku 111 kg bioodpadu/osobu/rok a v roce 2020 pak 74 kg bioodpadu/os/rok. Co je to (komunitní) kompostování? Kompostování je proces, při kterém z organických zbytků (tráva, listí, dřevní štěpka, zbytky z kuchyně atd.) pomocí rozkladných procesů za přístupu vzduchu vzniká humus, cenné a široce využitelné hnojivo plné živných látek. Kompostování je optimální způsob, jak z neužitečných zbytků snadno vytvořit důležitou surovinu. Optimálně kompostování probíhá přímo v místě vzniku odpadu tedy na zahradě nebo v obci. To odstraňuje nutnost složitého převážení, vykazování o nakládání s odpadem atd. Je-li bioodpad zpracováván přímo v rámci obce, nestává se odpadem ve smyslu zákona o odpadech a podmínky nakládání a evidence jsou tak podstatně volnější. Komunitní kompostování je zpracování bioodpadu, který pochází z konkrétně určené lokality (v tomto případě z katastru obce) a výsledný kompost je využíván pro potřeby místních obyvatel (komunity) nebo obce. V rámci komunitního kompostování může být zpracováván bioodpad z údržby veřejné zeleně (hřiště, parky, veřejně přístupná zeleň) a z místních soukromých zahrad. Zpracování a využití tohoto kompostu ošetřuje 10 zákona o odpadech (185/2002 Sb.) V případě, že bude na kompostárně zpracováván rovněž bioodpad z kuchyní, vzniklý kompost bude prodáván osobám mimo komunitu (obec) nebo aplikován na zemědělskou půdu, je nutné splnit další zákonné požadavky. Při zpracování odpadu z veřejné zeleně a soukromých zahrad vzniká tzv. zelený kompost. Legislativní rámec Základní podmínky správného nakládání s bioodpadem stanovuje Směrnice Rady č.1999/31/ec, o skládkách odpadů. Ta ukládá povinnost snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky do roku 2006 na 75% z celkové hmotnosti BRKO ukládaných na skládky v roce 1995, na 50% této hodnoty v roce 2009 a na 35% této hodnoty do roku Plnění tohoto cílu je u nás z velké části delegováno na obce coby původce komunálního odpadu. V hierarchii nakládání s odpady je na prvním místě prevence vzniku odpadů ( 9a).

3 Komunitní kompostování tak, jak je popsáno výše zákon umožňuje a nepřímo doporučuje jako účinný nástroj prevence vzniku odpadů. Základní zákonnou podmínkou je, aby nedošlo k narušení složek životního prostředí nad míru stanovenou zvláštními předpisy (týká se to zejm. ochrany ovzduší a ochrany vod). Kompostovací proces musí být řízen tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu a emisí metanu. Obec může obecně závaznou vyhláškou začlenit komunitní kompostování (a následné využití kompostu) do systému nakládání s odpady na svém katastru. Technické zázemí a podmínky Pro provoz malé kompostárny je nutné splnit několik technických podmínek: zvolit místo se sklonem svahu do 3 dodržet minimální vzdálenost 50 m od povrchových vod (vodní tok, rybník, jezero atd.) dodržet vzdálenost min 100 m od zdroje pitné vody vybrat místo mimo aktivní zónu záplavového území zabezpečit místo proti vstupu nepovolaných osob opatřit místo údaji o zařízení (kontakt na provozovatele, provozní doba) v průběhu kompostování musí být dosaženo teploty min 45 C po dobu alespoň pěti dnů (teplota se u zakládek vyšších než 2 m měří ve středu kompostu, u zakládek nižších min 0,5 m pod povrchem). Nesmí být vyskladněn kompost o teplotě vyšší než 40 C v průběhu zrání je nutné provést alespoň dvě překopávky Minimální doba zrání kompostu po provedení homogenizace je 60 dnů Množství zpracovávaného odpadu nesmí přesáhnout 150 t ročně, jedna zakládka může obsahovat nanejvýš 10 t odpadu. Při dodržení těchto podmínek lze kompostárnu provozovat pouze na základě souhlasného vyjádření obce s rozšířenou působností a podle předloženého provozního řádu (dle 79 odst. 4, písm. e) zákona o odpadech).

4 Co lze kompostovat V rámci komunitní kompostárny lze bez omezení zpracovávat bioodpad ze zahrad a údržby zeleně trávu, listí, ovoce, zeleninu, drobné větve, piliny, dřevní štěpku, odpad ze hřbitova (květiny, shrabky), zeminu z květináčů, výlisky z ovoce apod. Kompostovací proces Pro optimální a rychlý postup rozkladu materiálu je nutné dodržet několik podmínek (některé z nich stanovuje i zákon, viz výše). Klíčovým faktorem rozkladu je působení mikroorganismů, kterým je nutné připravit vhodné podmínky zejména dostatek kyslíku, správnou vlhkost a vhodný živný substrát. Pro dobrý provoz kompostárny je potřeba precizně dodržovat technologický postup popsaný mnohokrát v odborné literatuře, proto zde vypisujeme jen některé zásadní aspekty: při zakládce je nezbytné dodržet poměr uhlíkatých a dusíkatých složek na 30 35:1 ve prospěch uhlíku (není nutné dodržovat striktně, ale nemělo by docházet k výrazným vychýlením na obě strany) velké kusy (větve, tuhé stonky) je potřeba podrtit (naštěpkovat) na velikost max několika centimetrů je nezbytné zajistit provzdušnění přimíchání hrubých částí, podložením hromady štěpkou, slámou nebo obdobným materiálem, nucenou aerací, překopáváním nebo pomocí zabodnutých kůlů, které se po navršení hromady vytáhnou a zůstanou po nich větrací otvory struktura substrátu musí být porézní a homogenní (všechny složky je potřeba důkladně promíchat, nevrstvit na sebe) nízké zakládky je potřeba zakrýt textilií, která umožní prostup vzduchu, ale ochrání jej před srážkami a zajistí dostatečnou teplotu a zabrání převlhčení a vysychání hromady vlhkost je potřeba udržovat při začátku zrání na 60 65%, při postupujícím zrání, stačí vlhkost nižší. Je lépe mít kompost při zakládce sušší a v případě potřeby jej dovlhčit než naopak kompostovací hromadu je potřeba zakládat v takové podobě, aby byla přístupná při překopávání a nerozplavoval ji déšť optimální tvar na průřezu je lichoběžník (alt. trojúhelník) o takové výšce a šířce, aby byl přístupný překopávačem a prakticky neomezené délce

5 Složení materiálu podle poměru uhlíku(c) k dusíku (N) Materiál Uhlík:dusík Posečená tráva (krátce sečená tráva obsahuje více dusíku než dlouhá stébla) 20:1 Listí 50:1 Odpad ze zahrady 40:1 Piliny 500:1 Kůra 120:1 Sláma (pšenice, ječmen) 100:1 Sláma (žito, oves) 60:1 Zdroj: Čím je starší, tmavší a dřevnatější materiál, tím je v něm obsaženo více uhlíku. Čím je materiál čerstvější, šťavnatější a zelenější, tím obsahuje více dusíku. Uhlíkaté materiály je možné dobře skladovat (dřevo, piliny, suché stonky dřevnatících rostlin). Oproti tomu by dužnatý a čerstvý materiál (zejména na krátko sečená tráva, ovoce, zelenina) měl být co nejdříve přidán do zakládky. Oba typy materiálu je nutné důkladně promíchat, nesmí být zakládán ve vrstvách. Odpad z listí napadeného houbovými chorobami nebo klíněnkou jírovcovou je vhodné před kompostováním smíchat s vápnem a zvlhčit. Po proběhnutí termické reakce lze listí běžně zkompostovat. Plevele se semeny nebo množivými oddenky či kořeny (pýr, bršlice, svlačec, pampeliška) je před kompostováním vhodné zapařit. Hromada rostlin se ovlhčí, zakryje nepropustnou folií a nechá na slunci alespoň deset dní. V menším množství lze provádět i v igelitovém pytli. Kompostovací proces má 4 základní fáze 1. Fáze odbourávání V první fázi se velmi rychle namnoží některé druhy mikroorganismů a dochází k rychlému rozkladu lehce odbouratelných látek. V této fázi prudce stoupne teplota až k 70 C, díky čemuž se kompost hygienizuje (nepřežije mnoho zárodků rostlinných chorob i škůdců). 2. Fáze přestavby Odumřelé mikroorganismy z předchozí fáze a obtížněji rozložitelný materiál (lignin, celulóza) se stávají potravou zejména pro houby. Teplota klesá na C. 3. Fáze výstavby Kompost obsazují různé druhy živočichů (roztoči, chvostoskoci, žížaly), houby ustupují. Vytváří se humusové látky nesmírně důležité pro výživu rostlin. Teplota klesá pod 30 C. 4. Fáze stabilizace a dozrávání Končí tvorba humusu a mineralizace. Vzniklý kompost má tmavohnědou barvu, je lehký a má drobtovitou strukturu. Teplota zůstává pod 30 C a je podobná teplotě okolí.

6 Všechny fáze lze snadno odlišit podle průběhu teplot. V případě, že je hromada dobře založená a správně vlhká, proběhnou všechny fáze v průběhu požadovaných 60-ti dnů (mimo mrazivé období, kdy je činnost mikroorganismů značně utlumená a bioodpadu je stejně produkováno jen málo). Zakládání kompostovací hromady a péče o ni Bioodpad je potřeba před založením hromady připravit podrtit příliš velké kusy, odstranit nekompostovatelné či nebezpečné příměsi. Poté se složky ve vhodném poměru (s ohledem na obsah dusíku a uhlíku, vlhkost a strukturu) promísí, což lze provádět po částech, podle dostupného prostoru a techniky. Suchý odpad (větve, piliny apod.) je možné snadno skladovat, čerstvý odpad (posečená tráva, ovoce) je nutné umístit do zakládky co nejdříve. Homogenizovaná hmota se tvaruje do podoby pásové hromady s trojúhelníkovým nebo lépe lichoběžníkovým průřezem. Velikost není omezena, ale z praktických důvodů by neměla přesáhnout výšku 2 m a šířka se přizpůsobí možnostem nakladače či překopávače. Zejména menší hromady je vhodné překrýt geotextilií, aby nedocházelo k nadměrnému vysychání nebo naopak převlhčení v důsledku výkyvů počasí. Při zakládce je vhodné do kompostu přidat část již zralého kompostu nebo kvalitní zeminy nová hromada se tak naočkuje žádoucími mikroorganismy a kompostovací proces se rychleji nastartuje. Během kompostování je nezbytné (dle zákonných požadavků) hromadu alespoň 2x překopat. Překopání hromady je vhodné vždy, když: kompost začne zapáchat teplota v kompostu poklesne pod teplotu okolí (mimo zimu) když teplota vystoupí nad 70 C Častější překopávání urychlí kompostovací proces všechny složky se promíchají a sjednotí se vlhkost i skladba kompostu ve všech částech hromady. Kompost v průběhu zrání značně sesedá, zhutňuje se a zmenšuje svůj objem. Důležitým ukazatelem je vlhkost kompostu - tu lze sledovat buď pomocí vlhkoměrů nebo jednoduchým způsobem: Hrst kompostu by měla být mírně vlhká a po stisknutí zůstat pohromadě. Pokud z ní vytéká voda, je příliš vlhký, pokud se drobí, je přesušený. Je nezbytné pravidelně sledovat teplotu v kompostu při zakládkách o výšce do 2 m v hloubce 0,5 m, u zakládek vyšších zhruba v prostředku hromady. Během kompostování musí být dosaženo teploty alespoň 45 C po dobu pěti dnů. Vývoj teploty zároveň dobře informuje o vývoji a zrání kompostu, proto je vhodné teplotu měřit na více částech hromady alespoň obden (zejména v prvních fázích zrání). Jakmile teplota klesne trvale pod 30 C a zhruba odpovídá teplotě venku (a uplynulo zákonem požadovaných 60 dní od založení hromady) je možné hromadu vyskladnit a kompost buď nabídnout k odběru občanům na zahrádky nebo pro údržbu zeleně v obci. Celý cyklus může začít nanovo s další dávkou bioodpadu, případně je možné průběžně

7 zakládat hromady dle přísunu bioodpadu a postupně je překopávat a vyskladňovat podle průběhu zrání. Celý průběh zpracování bioodpadu (včetně evidence přijatého materiálu a vydaného kompostu) je potřebné zaznamenávat do provozního deníku se záznamem změřených teplot a provedených zásahů (založení, překopávky, vyskladnění). Potřebné vybavení Dostatečně velká plocha splňující zákonné požadavky (viz výše) Pro vybudování kompostárny stačí přiměřeně velká oplocená plocha, která je snadno přístupná i pro techniku (překopávač, dovážení materiálu). Pro intenzivnější provoz by bylo vhodné plochu se zakládkami a případně i skladovací prostor vydláždit (např. betonovými panely) a část plochy zastřešit např. pro uskladnění suchého materiálu. Na uskladnění drobného nářadí je vhodná zamykatelná bouda. Prostor by měl být oplocen a vstup opatřen cedulí s kontaktem na provozovatele, odpovědnou osobu a provozní dobou. Technické vybavení Štěpkovač Je nezbytný pro drcení větví či větších kusů bioodpadu. Překopávač nebo čelní nakladač Čelní nakladač zapojitelný před traktor je prakticky nezbytný pro zakládání a vyskladňování kompostovacích hromad. Překopávač (samojízdný nebo tažený traktorem) velmi efektivně promíchává a homogenizuje. Překopávání lze provádět i s pomocí univerzálnějšího nakladače. Vpichovací teploměr Teploměr slouží k průběžnému monitoringu změn teploty v hromadě. Je nutné, aby byl vybaven sondou o délce, která umožní zabodnutí alespoň 1 m hluboko do kompostu. Teploměrů je na trhu celá řada, ceny se pohybují od jednoho do deseti tisíc korun, podle typu a sofistikovanosti. Pro potřeby malé kompostárny stačí běžný typ s dostatečně dlouhou sondou. Změřené teploty je potřeba evidovat do provozního deníku. Geotextilie na přikrývání hromady U menších zakládek je vhodné hromadu přikrýt geotextilií, která zabrání prosakování vody při dešti i nadměrnému vysušení, ale zároveň umožní výměnu kyslíku. Zakrytí textilií rovněž zlepší estetický vzhled a zintenzivní kompostovací proces. Literatura Jak podporovat domovní a komunitní kompostování příklady z praxe. Olomouc: Hnutí DUHA Olomouc, s. MOŇOK, Branislav et al. Komunitní kompostování. Vyd. 1. Náměšť nad Oslavou: ZERA, s. ISBN

8 Sborník přednášek k seminářům "Dejte šanci bioodpadu - získejte finanční prostředky z OPŽP". Praha: Ekodomov, s. ISBN VÁŇA, Jaroslav a USŤAK, Sergej. Zřizování a provozování malých kompostáren. Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, s. Metodika pro praxi. ISBN Využívání bioodpadů z domácností, ze zahrad, z údržby zeleně. Příručka pro obce. Olomouc: Hnutí DUHA Olomouc, s. Internetové zdroje: Zpracovalo Hnutí DUHA Olomouc, Text: Mgr. Renata Placková a RNDr. Tomáš Přikryl A: Dolní náměstí 38, Olomouc T: F: E: olomouc@hnutiduha.cz, Přípravu projektového námětu podpořil v rámci projektu Realizace progresivních odpadových koncepcí v pilotních obcích. Státní fond životního prostředí ČR.