Přírodní památka Štramberk

Transkript

1 Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Štramberk

2 Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský úřad, jako věcně a místně příslušný správní úřad podle 29 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, podle 77a odst. 4 písm. g) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon ) zpracoval podle 40 odst. 1 zákona a 4 vyhl. č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území (dále vyhláška ), návrh na vyhlášení zvláště chráněného území (dále ZCHÚ ) Štramberk v kategorii přírodní památka (ve smyslu 36 zákona), o celkové rozloze 43,8608 ha, na pozemcích uvedených v příloze č. 1. Předmět ochrany navrženého území: Skalní výchozy s vápnitými nebo bazickými skalními trávníky (Alysso-Sedion albi), panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis), polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco- Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých prioritní stanoviště, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis), petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion), chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů a lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, s řadou vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zejména kruštíkem ostrokvětým, kruštíkem drobnolistým, vstavačem bledým, zárazou vyšší, tořičem včelonosným, silenkou hajní a hlaváčem lesklým. Popis předmětu ochrany: A. ekosystémy Název ekosystému L4 Suťové lesy (svaz Tilio-Acerion, asociace Lunario-Aceretum) * (9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích) S1.1 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (svaz Asplenion septemtrionalis) (8210 Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů) Podíl plochy v ZCHÚ (%) 16 % Do 1 % Popis ekosystému Zastoupeny jsou v zachovalých částech zejména buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčitá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos), jilm horský (Ulmus laevis) aj. Starší lesní porosty představují vhodný biotop pro vstavačovité rostliny. Zvlášť dobře se v nich daří vstavači mužskému, bradáčku vejčitému a okrotici bílé, na vrchu Kocvínku je pak diverzita orchidejí až extrémní, přičemž jejich výskyt je i zde převážně vázán na někdejší zemědělské pozemky. Okolí vápencové skalky Rudý v bezprostředním sousedství intravilánu Štramberku (ulice Kopec). Jedná se o hřbet s fragmentem suchých trávníků se skalním výchozem. Dále západní skalnatý svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou tvořený komplexem suchých trávníků a cenné skalní vegetace na vápencovém podloží s výskytem dealpínských druhů.

3 R1.3 Lesní pěnovcová prameniště (svaz Lycopodo-Cratoneurion commutati) * (7220 Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců Cratoneurion) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky (svaz Arrhenatherion elatioris) (6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) ( Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) T3.4C Širokolisté suché trávníky, porosty s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) * (6210 polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích Festuco-Brometalia, význačná naleziště vstavačovitých) T3.4D Širokolisté suché trávníky, porosty bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) * (6210 polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích Festuco-Brometalia) T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů, porosty bez převahy netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera) * (6110 Vápnité nebo bazické skalní trávníky Alysso-Sedion albi) Poznámka: * Prioritní stanoviště Natura Do 1 % 30 % Do 1 % Do 7 % Do 7 % Do 1 % Malá část DP1 ve středu plochy narušené prameniště. V rámci DP2 slabý petrifikující pramen v lesním porostu u východní hranice této dílčí plochy. Roztroušeně v celém území od malých fragmentů až po větší plochy sečených luk na řadě míst zarůstání křovinami. V JZ části plochy DP4 se nachází kvalitní sečená louka s dominantní válečkou prapořitou a výskytem vstavačovitých rostlin. V okolí vápencové skalky Rudý v bezprostředním sousedství intravilánu Štramberku (ulice Kopec). Dále západní skalnatý svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou tvořený komplexem suchých trávníků a cenné skalní vegetace na vápencovém podloží s výskytem dealpínských druhů. V okolí vápencové skalky Rudý v bezprostředním sousedství intravilánu Štramberku (ulice Kopec). Dále západní skalnatý svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou tvořený komplexem suchých trávníků a cenné skalní vegetace na vápencovém podloží s výskytem dealpínských druhů. V DP4 vyvinut kvalitní biotop trávníků v západní části, kde dosud nevznikl les, na někdejších zemědělských pozemcích. DP4 je významnou lokalitou vstavačovitých rostlin. Často v mozaice s dalšími biotopy. V DP1 lokální výskyty suchých širokolistých trávníků svazu Bromion erecti na východním a západním okraji plochy. Mozaika dosud kosených luk ojediněle s fragmenty degradovaných širokolistých trávníků. V okolí vápencové skalky Rudý v bezprostředním sousedství intravilánu Štramberku (ulice Kopec). Dále západní skalnatý svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou tvořený komplexem suchých trávníků (T3.4) a cenné skalní vegetace na vápencovém podloží s výskytem dealpínských druhů.

4 B. druhy název druhu kruštík ostrokvětý Epipactis leptochila kruštík drobnolistý Epipactis microphylla vstavač bledý Orchis pallens záraza vyšší Orobanche elatior tořič včelonosný Ophrys apifera silenka hajní Silene nemoralis hlaváč lesklý Scabiosa lucida subsp. calcicola aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ jednotlivě stupeň ohrožení C1r 46 (2006) C2r 3 C2b cca 50 jednotlivě C1t C1r 2 C2b stovky C1r popis biotopu druhu V zájmovém území byl nalezen roku 2004 v lipojasanovém lesíku na jihozápadním svahu pod Štramberskou Trúbou. Z bezprostřední blízkosti navrženého ZCHÚ jej poprvé uvádí Sedláčková (2001), přímo ze zájmového území (vrch Kocvínek) pak Pečínka a Dočkalová (2004). V roce 2006 byla lokalita ověřena Pavlíkem, který zde zaznamenal 46 rostlin (Pavlík 2008 ex Šmiták et al. 2007). Zájmové území je součástí jádrové oblasti výskytu druhu v ČR, která zaujímá přibližně prostor od Bílých Karpat po JZ část Podbeskydí. Jinde je velmi vzácný. V území se vyskytuje vzácně. Nalezeny byly pouze 3 jedinci v dubohabřině nad světlinou s teplomilnými druhy na jižním svahu vrchu Kocvínek. Západo a středoevropský druh zárazy, v ČR se vyskytuje vzácně. Parazituje na chrpě čekánku (Centaurea scabiosa). V území byla zaznamenána poměrně silná populace na rozhraní kulturní louky a ruderálních lad v jižní části DP2. V okolí Štramberku byl po cca padesáti letech znovuobjeven M. Sedláčkovou (Sedláčková 2001; Šmiták 2002), přímo ze zájmového území jsou z poslední doby udávány 3 výskyty: 1. Z Část lomu Davidova Kamenárka (NDOP, 2003, Syrek J.), 2. hrana úvozu polní cesty na východním úpatí vršku Kocvínek (Pavlík 2006), 3. Sečená louka se skupinami keřů na JZ okraji bezlesé části DP4 (Ševčík J. 2015, NDOP). Jednalo se o jednotlivé kvetoucí rostliny. V území zaznamenána jedna mikrolokalita v suchém trávníku nad hlavní skálou na západním svahu pod Štramberskou Trúbou. V ČR znám pouze ze štramberských vápenců. V území je hojný na skalách pod Štramberskou Trúbou. Poznámka: Stupeň ohrožení je u rostlin uváděn podle Červeného seznamu ohrožených druhů rostlin České republiky (Grulich 2012): C1r kriticky ohrožené druhy v kategorii r (vzácný), C1t kriticky ohrožené druhy v kategorii t (ustupující), C2b silně ohrožené druhy v kategorii b (vzácný a ustupující), C2r silně ohrožené druhy v kategorii r (vzácný).

5 C. útvary neživé přírody útvar geologická charakteristika popis výskytu útvaru Skála Rudý Skála na západním svahu Zámeckého kopce skalní útvar skalní útvar Tvořena šedohnědými vápnitými slepencovými pískovci až písčitými slepenci bašského souvrství. Jedná se o usazeniny podmořských skluzů a sesuvů nahromaděných při úpatí svahu slezské sedimentační pánve. Ve skále jsou odkryty uloženiny pískotoků. Na některých místech rovněž zkamenělé čeřiny bývalého mořského dna. Jedná se o starý, opuštěný stěnový lom na západním úbočí kopce. Je zde odkryta několik desítek metrů mocná poloha blokové akumulace se štramberskými vápenci, vystupující v bašském souvrství. Jde o nejstarší doložený lom ve Štramberku. V lomu byla objevena jeskyně Vykopaná. Jedná se o krasově rozšířenou tektonickou poruchu s množstvím zaklíněných balvanů. Jihozápadní svahy s izolovanými výstupy skalek nad lomem jsou útočištěm vzácné vegetace skalních stepí. Tato lokalita, formovaná extrémními přírodními podmínkami a dlouhodobou pastvou koz, je dnes nejzachovalejší ukázkou v minulosti pro Štramberk charakteristických rostlinných společenstev. Vyhodnocení dochovaného přírodního prostředí v území Území určené ke zvláštní ochraně leží na katastrech Štramberku a Kopřivnice, převážně na severním, západním a jižním úbočím Bílé hory (kóta 557 m n. m.). Izolovanou exklávu pak tvoří skalnatý západní svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou. Jedná se o mozaiku lesních a mimolesních ploch s rozptýlenou zelení. Struktura biotopů v zájmovém území je důsledkem historického vývoje. Dříve se zde vyskytovala mozaika polí, luk, pastvin a mezí, zřejmě s řadou z pohledu ochrany přírody hodnotných segmentů, zvláště širokolistých suchých trávníků. Vlivem útlumu tradičních forem zemědělského hospodaření došlo k zásadní proměně celé krajiny, která v první řadě spočívala v opouštění půdy a vzniku lad a porostů dřevin. Na pozemcích, kde zemědělské využití bylo zachováno, došlo naopak k jeho intenzifikaci za vzniku dnešních kulturních luk. Někdejší suché trávníky se dochovaly pouze v malých fragmentech a dnes tvoří nejkvalitnější biotopy. Vzhledem k extrémnímu reliéfu uvedeným vývojem neprošla plocha na svahu pod Štramberskou Trúbou, díky čemuž si převážně uchovala svůj někdejší ráz, i když i zde je patrná ruderalizace a zarůstání náletem. PP Štramberk se skládá ze dvou oddělených území, větší území zahrnuje dílčí plochy DP1 až DP5, menší území pak představuje samostatnou dílčí plochu DP6.

6 DP1 tvoří nejjižnější část území trať Na Hraničkách. Nacházejí se zde převážně kulturní louky, dřevinné lemy a remíz náletové vegetace s charakterem dubohabřiny okolo starého drobného lomu. Za cenné lze považovat lokální výskyty suchých širokolistých trávníků svazu Bromion erecti na východním a západním okraji dílčí plochy. DP2 se nachází na horní části jihovýchodního úpatního svahu Bílé hory mezi Štramberkem na západě a chatovou osadou Lysinská na východě. Jedná se o mozaiku dosud kosených luk, opuštěných zemědělských pozemků s eutrofizovanými lady, křovinami, mladými kulturami dřevin a vzrostlými, převážně náletovými porosty. Ojediněle se na dílčí ploše vyskytují plošně malé fragmenty silně degradovaných suchých širokolistých trávníků. Zajímavostí je pak slabý petrifikující pramen v lesním porostu u východní hranice dílčí plochy. DP3 zaujímá okolí vápencové skalky Rudý v bezprostředním sousedství intravilánu Štramberku (ulice Kopec). Jedná se o hřbet s fragmentem suchých trávníků svazu Bromion erecti se skalním výchozem. Tato plocha je sama o sobě botanicky velmi cenným segmentem zahrnující širokolisté suché trávníky a zejména vápencový skalní výchoz. Významné druhy: Aquilegia vulgaris, Arabis sagittata, Festuca pallens, Orchis mascula, Ononis arvensis, Saxifraga paniculata, S. tridactylites. Z dalších druhů Libanotis pyrenaica. DP4. Jižní polovinu tvoří zčásti lesní porosty na severozápadním svahu Bílé hory. Dřevinná vegetace je zde složená ze vzrostlých náletů a výsadeb na bývalých zemědělských pozemcích, lokálně se vyskytují i travino-bylinná ruderální lada. Sever zalesněné části dílčí plochy pak zaujímá starý lom označovaný jako Davidova Kamenárka s náletem dřevin a výchozy vápnitých pískovců. Prostor bývalého lomu Davidova Kamenárka je významnou lokalitou s lokálním výskytem suchých trávníků a náletovými porosty v prostoru bývalé těžebny a na odvalech. Vedle silné populace vstavače mužského (Orchis mascula) je odsud udáván i vzácný tořič včelonosný (Ophrys apifera) (Syrek J., 2003, NDOP) a vratička měsíční (Botrychium lunaria) (Pavlík a kol. 2006). Jedné se původně o bezlesí a zemědělské pozemky, aktuálně vedené jako lesní pozemky. Významné druhy: Orchis mascula, Listera ovata, Brachypodium pinnatum, Festuca rupicola, Carex flacca, Carex tomentosa, Sedum album, Centaurea scabiosa, Carlina acaulis. Severní polovinu tvoří komplex silně degradovaných někdejších suchých ovsíkových luk, momentálně využívaných převážně jako pastvina, místy s expanzivní třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) a hojným výskytem křovin. Na mezích se také uplatňuje vzrostlý nálet dřevin. Sečená louka se skupinami keřů na JZ okraji bezlesé části DP4 s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a výskytem orchidejí vstavače mužského (Orchis mascula) a bradáčku vejčitého (Listera ovata). Recentně je odsud uváděn i tořič včelonosný (Ophrys apifera). DP5. Lesní porost na vrchu Kocvínek (433 m n. m.) na severozápadě ZCHÚ tvořený dubohabřinami a z části také náletovými porosty na bývalé zemědělské půdě. Nachází se zde i malá čerstvá paseka. Tato plocha je v rámci celého ZCHÚ jedinou, kde les nevznikl až v posledních desetiletích na někdejších zemědělských pozemcích a hostí vyhraněnou lesní flóru. Porosty na zbytku DP5 pocházejí z náletu na dříve odlesněných pozemcích. Lze zde nalézt i mohutné exempláře buku a dubu letního. Zalesněný vrch Kocvínek představuje botanicky významný segment jako celek. Floristicky nejcennější je přítomnost řady vstavačovitých rostlin a některých druhů dubohabřin. Zajímavá je malá, dosud nezalesněná enkláva teplomilných suchých trávníků v horní části jižního svahu. Významné druhy: Epipactis microphylla, Epipactis purpurata, Epipactis helleborine agg., Orchis pallens, Orchis mascula, Platanthera bifolia, Cephalanthera damasonium, Lilium martagon, Euphorbia

7 amygdaloides, Listera ovata, Neottia nidus-avis, Arum cylindraceum, v teplomilných společenstvech na J svahu pak Trifolium ochroleucon, Carex flacca, Carex caryophyllea. DP6. Západní skalnatý svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou tvořený komplexem suchých trávníků a cenné skalní vegetace na vápencovém podloží s výskytem dealpínských druhů. Zejména ve spodní části plochy se nacházejí také křoviny nálet dřevin a extenzivní sad. Skalnatý západní svah Zámeckého vrchu (pod Štramberskou Trúbou) představuje lokalitu nadregionálního významu s četnými reliktními prvky vegetace skal a suchých trávníků. Cíl ochrany: Zachování stávajících vzácných biotopů - Skalní výchozy s vápnitými nebo bazickými skalními trávníky (Alysso-Sedion albi), panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis), polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých prioritní stanoviště, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis), petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion), chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů a lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, s řadou vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zejména kruštíkem ostrokvětým, kruštíkem drobnolistým, vstavačem bledým, zárazou vyšší, tořičem včelonosným, silenkou hajní a hlaváčem lesklým. Návrh bližších ochranných podmínek: K zajištění specifické ochrany území navrhuje krajský úřad stanovit zřizovacím výnosem bližší ochranné podmínky ve smyslu ust. 36 odst. 1, 44 odst. 3 zákona a 4 odst. 1 písm e) vyhlášky. Jen se souhlasem orgánu ochrany přírody lze: a) provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití a provádět pozemkové úpravy, b) provádět terénní a vodohospodářské úpravy, c) povolovat a umísťovat nové stavby, d) zřizovat myslivecká zařízení, přikrmovat a vnadit zvěř, e) uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, f) zřizovat skládky, a to i přechodné, jakýchkoliv materiálů, g) používat biocidy vyjma likvidace invazních druhů rostlin v souladu s platným plánem péče. Vymezení ochranného pásma: V souladu s 37 odst. 1 zákona je zvláště chráněné území vyhlašováno bez ochranného pásma. Územně správní zařazení území: PP: kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Moravskoslezský Nový Jičín Kopřivnice Kopřivnice Štramberk, Kopřivnice Štramberk, Kopřivnice

8 Odůvodnění návrhu: Jedná se o evropsky významnou lokalitu stanovenou nařízením vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů (dále nařízení vlády ). Rozhodnutím Komise ze dne , kterým se přijímá čtvrtý aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství v kontinentální biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS, byla evropsky významná lokalita Štramberk zařazena do tzv. evropského seznamu evropsky významných lokalit (dále EVL ). V souladu s 45c odst. 5 zákona krajský úřad jako příslušný orgán ochrany přírody provede nejpozději do 6 let od přijetí evropsky významných lokalit do evropského seznamu vyhlášení lokalit jako zvláště chráněných území příslušné kategorie stanovených národním seznamem. K názvu zvláště chráněného území: Název zvláště chráněného území je totožný s názvem evropsky významné lokality stanovené nařízením vlády. Ke kategorii ochrany zvláště chráněného území: Kategorie ochrany je stanovena v souladu s nařízením vlády. K předmětům ochrany: Předměty ochrany jsou vymezené tak, aby obsáhly přírodní hodnoty území navržené PP v celém jejich rozsahu a zároveň zahrnuly ty předměty ochrany EVL Štramberk, které se v území vyskytují. K cílům ochrany: Cíle ochrany jsou formulovány tak, aby bylo zajištěno dlouhodobě zachování předmětu ochrany v příznivém stavu. K návrhu bližších ochranných podmínek: Bližší ochranné podmínky PP jsou navrženy v souladu s ustanovením 44 odst. 3 zákona a jsou nastaveny tak, aby umožnily orgánu ochrany přírody usměrňovat činnosti, které by mohly vést k nežádoucím změnám dochovaného stavu přírodního prostředí. K jednotlivým bližším ochranným podmínkám: Ad a) provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití a provádět pozemkové úpravy: Předměty ochrany jsou vázané na stávající druh a způsob využití pozemků, zejména jde luční a lesní biotopy. Změna druhu pozemků nebo způsobu jejich využití mohou vést ke změně specifických podmínek jednotlivých biotopů, a tím znamenat potenciální ohrožení předmětů ochrany PP. Z tohoto důvodu je navrhováno vázat tyto změny na souhlas orgánu ochrany přírody.

9 Ad b) provádět terénní a vodohospodářské úpravy: Terénní úpravy, tedy takové zásahy, které mění vzhled nebo odtokové poměry území, mohou vážně ohrozit předměty ochrany. Ad c) Stavební činnost předsatvuje výrazný zásah do přírodních biotopů a riziko poškození předmětu ochrany, proto je nelze v přírodní památce provádět bez souhlasu orgánu ochrany přírody. Ad d) zřizovat myslivecká zařízení, přikrmovat a vnadit zvěř: Některá myslivecká zařízení, zejména ta která sloužící k přikrmování zvěře, mohou na území přírodní památky přitahovat zvěř z okolí, která následně může v území páchat škody na chráněných ekosystémech a druzích. Ad e) Vysazování rostlin a vypouštění živočichů představuje značné riziko ať úmyslného nebo neúmyslného (doprovodného) zavlečení invazních druhů, které mohou zcela degradovat hodnotné původní biotopy a vytlačit původní vzácné druhy flóry a fauny. Ad f) Skládky materiálů mohou být zdrojem nežádoucích živin či jiných kontaminantů a následně ovlivnit složení flóry v bezprostředním okolí. Ad g) Při aplikaci chemických látek dochází k přímé likvidaci rostlin nebo živočichů. Z tohoto důvodu bude možné použití biocidů je se souhlasem orgánu ochrany přírody, vyjma případů likvidace invazních druhů rostlin v souladu s platným plánem péče. K vymezení hranice zvláště chráněného území: Hranice byla navržena tak, aby byly do území zahrnuty všechny významné přírodní jevy. Navržená hranice PP je vedena převážně po hranicích stávajících parcel katastru nemovitostí. Přílohy: 1. Seznam dotčených pozemků přírodní památky 2. Situační mapa se zákresem přírodní památky Štramberk 3. Katastrální mapa se zákresem přírodní památky Štramberk

10 Příloha č. 1 Parcelní vymezení PP: Katastrální území: , Štramberk Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnic tví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1039 zahrada zahrada /1 lesní pozemek /1 ostatní plocha neplodná půda /6 ostatní plocha neplodná půda /11 ostatní plocha neplodná půda /12 ostatní plocha neplodná půda /13 ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha ostatní komunikace /2 lesní pozemek /7 lesní pozemek /1 lesní pozemek /2 lesní pozemek /1 lesní pozemek /2 lesní pozemek /3 lesní pozemek /4 lesní pozemek /5 lesní pozemek /6 lesní pozemek /7 lesní pozemek /8 lesní pozemek /9 lesní pozemek /10 lesní pozemek /11 lesní pozemek /12 lesní pozemek /13 lesní pozemek /14 lesní pozemek trvalý travní porost /1 ostatní plocha /2 ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost /3 ostatní plocha neplodná půda /4 ostatní plocha neplodná půda /5 ostatní plocha neplodná půda /6 ostatní plocha neplodná půda /1 trvalý travní porost /3 trvalý travní porost /4 lesní pozemek /5 lesní pozemek /6 lesní pozemek

11 2907 trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost ostatní plocha ostatní komunikace trvalý travní porost trvalý travní porost lesní pozemek ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost /1 lesní pozemek /2 lesní pozemek /3 lesní pozemek /4 lesní pozemek /5 lesní pozemek /6 lesní pozemek /1 lesní pozemek /2 lesní pozemek /3 lesní pozemek /4 lesní pozemek /5 lesní pozemek /6 lesní pozemek /7 lesní pozemek /8 lesní pozemek ostatní plocha manipulační plocha trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost /1 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda /3 ostatní plocha neplodná půda /4 ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda /1 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda /3 ostatní plocha neplodná půda /4 ostatní plocha neplodná půda /5 ostatní plocha neplodná půda /4 lesní pozemek /6 lesní pozemek /7 lesní pozemek lesní pozemek /1 lesní pozemek ostatní plocha ostatní komunikace orná půda trvalý travní porost orná půda

12 2951 trvalý travní porost ostatní plocha ostatní komunikace /2 ostatní plocha ostatní komunikace /22 ostatní plocha ostatní komunikace /23 ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha ostatní komunikace /1 trvalý travní porost /2 ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost orná půda orná půda ostatní plocha ostatní komunikace lesní pozemek lesní pozemek /1 trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost /1 orná půda /2 orná půda /1 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda ostatní plocha neplodná půda /1 ostatní plocha neplodná půda /1 ostatní plocha ostatní komunikace Celkem

13 Katastrální území: , Kopřivnice Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnic tví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 2694/1 ostatní plocha ostatní komunikace /1 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda orná půda trvalý travní porost /2 lesní pozemek /1 trvalý travní porost /8 trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /1 ostatní plocha neplodná půda /1 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda /1 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /3 lesní pozemek /4 trvalý travní porost /5 trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /2 lesní pozemek /6 trvalý travní porost /7 trvalý travní porost /8 trvalý travní porost /9 trvalý travní porost /10 trvalý travní porost /12 trvalý travní porost /14 trvalý travní porost /15 trvalý travní porost /16 trvalý travní porost /17 trvalý travní porost /18 trvalý travní porost /24 trvalý travní porost /1 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda /3 ostatní plocha neplodná půda /4 ostatní plocha neplodná půda /5 ostatní plocha neplodná půda /6 ostatní plocha neplodná půda /7 ostatní plocha neplodná půda /1 ostatní plocha sportoviště a rekreační plocha /2 ostatní plocha sportoviště a rekreační plocha sportoviště a 2759/3 ostatní plocha rekreační plocha /1 ostatní plocha ostatní komunikace

14 2761/1 orná půda /9 orná půda trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /3 trvalý travní porost /4 trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost lesní pozemek Celkem

15 Příloha č. 2

16 Příloha č. 3a

17 Příloha č. 3b