Plán péče o přírodní památku Štramberk

Transkript

1 Implementace území soustavy Natura 2000 v Moravskoslezském kraji, 2. vlna, CZ /0.0/0.0/15_010/ Plán péče o přírodní památku Štramberk na období návrh na vyhlášení listopad 2016

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kód ÚSOP () kategorie ochrany: přírodní památka (PP) název území: Štramberk druh předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Moravskoslezský Nový Jičín Kopřivnice Kopřivnice Štramberk, Kopřivnice Štramberk, Kopřivnice Příloha M1: M1a: Orientační mapa 1:25000 s vyznačením hranic ZCHÚ M1b: Základní mapa 1:10000 s vyznačením ZCHÚ M1c: Ortofotomapa 1:10000 s vyznačením ZCHÚ 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Číslo parcely podle KN Výměry částí parcel byly získány v prostředí GIS v ArcMap 10.0, parcely dle KN. Zvláště chráněné území: Katastrální území: , Štramberk Číslo parcely podle PK Druh pozemku nebo podle KN jiných evidencí Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnic tví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1039 zahrada zahrada /1 lesní pozemek /1 ostatní plocha neplodná půda /6 ostatní plocha neplodná půda /11 ostatní plocha neplodná půda /12 ostatní plocha neplodná půda /13 ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha ostatní komunikace /2 lesní pozemek /7 lesní pozemek /1 lesní pozemek

3 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnic tví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 2892/2 lesní pozemek /1 lesní pozemek /2 lesní pozemek /3 lesní pozemek /4 lesní pozemek /5 lesní pozemek /6 lesní pozemek /7 lesní pozemek /8 lesní pozemek /9 lesní pozemek /10 lesní pozemek /11 lesní pozemek /12 lesní pozemek /13 lesní pozemek /14 lesní pozemek /2 ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost /3 ostatní plocha neplodná půda /4 ostatní plocha neplodná půda /5 ostatní plocha neplodná půda /6 ostatní plocha neplodná půda /1 trvalý travní porost /3 trvalý travní porost /4 lesní pozemek /5 lesní pozemek /6 lesní pozemek trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost ostatní plocha ostatní komunikace trvalý travní porost trvalý travní porost lesní pozemek ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost /1 lesní pozemek /2 lesní pozemek /3 lesní pozemek /4 lesní pozemek /5 lesní pozemek /6 lesní pozemek /1 lesní pozemek /2 lesní pozemek /3 lesní pozemek

4 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnic tví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 2936/4 lesní pozemek /5 lesní pozemek /6 lesní pozemek /7 lesní pozemek /8 lesní pozemek ostatní plocha manipulační plocha trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost /1 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda /3 ostatní plocha neplodná půda /4 ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda /1 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda /3 ostatní plocha neplodná půda /4 ostatní plocha neplodná půda /5 ostatní plocha neplodná půda /4 lesní pozemek /6 lesní pozemek /7 lesní pozemek lesní pozemek /1 lesní pozemek ostatní plocha ostatní komunikace orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost ostatní plocha ostatní komunikace /2 ostatní plocha ostatní komunikace /22 ostatní plocha ostatní komunikace /23 ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha ostatní komunikace /1 trvalý travní porost /2 ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost orná půda orná půda ostatní plocha ostatní komunikace lesní pozemek lesní pozemek /1 trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost

5 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnic tví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 3001 ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost /1 orná půda /2 orná půda /1 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda ostatní plocha neplodná půda /1 ostatní plocha neplodná půda /1 ostatní plocha ostatní komunikace Celkem Číslo parcely podle KN Katastrální území: , Kopřivnice Číslo parcely podle PK Druh pozemku nebo podle KN jiných evidencí Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnic tví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 2694/1 ostatní plocha ostatní komunikace /1 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda orná půda trvalý travní porost /2 lesní pozemek /1 trvalý travní porost /8 trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /1 ostatní plocha neplodná půda /1 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda /1 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /3 lesní pozemek /4 trvalý travní porost /5 trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /2 lesní pozemek /6 trvalý travní porost /7 trvalý travní porost

6 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnic tví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 2757/8 trvalý travní porost /9 trvalý travní porost /10 trvalý travní porost /12 trvalý travní porost /14 trvalý travní porost /15 trvalý travní porost /16 trvalý travní porost /17 trvalý travní porost /18 trvalý travní porost /24 trvalý travní porost /1 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda /3 ostatní plocha neplodná půda /4 ostatní plocha neplodná půda /5 ostatní plocha neplodná půda /6 ostatní plocha neplodná půda /7 ostatní plocha neplodná půda /1 ostatní plocha sportoviště a rekreační plocha /2 ostatní plocha sportoviště a rekreační plocha sportoviště a 2759/3 ostatní plocha rekreační plocha /1 ostatní plocha ostatní komunikace /1 orná půda /9 orná půda trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /3 trvalý travní porost /4 trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost lesní pozemek Celkem Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené. Příloha č. M2: Katastrální mapy 1:2880 se zákresem ZCHÚ. 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha Lesní pozemky 9, Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha Vodní plochy Zamokřená plocha --- 6

7 Rybník nebo nádrž --- Vodní tok --- Trvalé travní porosty 24, zahrada 0, Orná půda 4, Ostatní zemědělské pozemky Ostatní plochy 5, Zastavěné plochy a nádvoří Plocha celkem 43, Neplodná půda 3,6470 Ostatní způsoby využití 1, Překryv území s jinými chráněnými územími Národní park: --- Chráněná krajinná oblast: --- Jiný typ chráněného území: Přírodní park Podbeskydí. Geopark Podbeskydí. Památný strom Lípa u Panny Marie. Městská památková rezervace výnos MK ČSR čj /69-II/2 ze dne o prohlášení historického jádra města Štramberku za památkovou rezervaci. VKP Skála Rudý. Chráněné ložiskové území Štramberk II. (PZP), Čs. část Hornoslezské pánve, Štramberk III. Ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně. Natura 2000: Evropsky významná lokalita: CZ Štramberk (kód ÚSOP 5587). Příloha č. M1: M1a: Orientační mapa 1:25000 s vyznačením hranic ZCHÚ M1b: Základní mapa 1:10000 s vyznačením ZCHÚ M1c: Ortofotomapa 1:10000 s vyznačením ZCHÚ 1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Skalní výchozy s vápnitými nebo bazickými skalními trávníky (Alysso-Sedion albi), panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis), polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých 7

8 prioritní stanoviště, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis), petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion), chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů a lesy svazu Tilio- Acerion na svazích, sutích a v roklích, s řadou vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zejména kruštíkem ostrokvětým, kruštíkem drobnolistým, vstavačem bledým, zárazou vyšší, tořičem včelonosným, silenkou hajní a hlaváčem lesklým Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy Název ekosystému L4 Suťové lesy (svaz Tilio-Acerion, asociace Lunario-Aceretum) * (9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích) S1.1 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (svaz Asplenion septemtrionalis) (8210 Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů) R1.3 Lesní pěnovcová prameniště (svaz Lycopodo-Cratoneurion commutati) * (7220 Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců Cratoneurion) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky (svaz Arrhenatherion elatioris) (6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) ( Panonské skalní trávníky (Stipo- Festucetalia pallentis) Podíl plochy v ZCHÚ (%) 16 % Do 1 % Do 1 % 30 % Do 1 % Popis ekosystému Zastoupeny jsou v zachovalých částech zejména buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčitá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos), jilm horský (Ulmus laevis) aj. Lesní porosty, které se dnes v NZCHÚ nacházejí, jsou sukcesně mladé a fytocenologicky nevyhraněné, spíš nabývají převážně charakter dubohabřin. Z pohledu ochrany přírody jsou i tak zajímavé, protože starší z nich představují vhodný biotop pro vstavačovité rostliny. Zvlášť dobře se v nich daří vstavači mužskému, bradáčku vejčitému a okrotici bílé, na vrchu Kocvínku je pak diverzita orchidejí až extrémní, přičemž jejich výskyt je i zde převážně vázán na někdejší zemědělské pozemky. V rámci DP3 zaujímá okolí vápencové skalky Rudý v bezprostředním sousedství intravilánu Štramberku (ulice Kopec). Jedná se o hřbet s fragmentem suchých trávníků se skalním výchozem. Dále DP6, západní skalnatý svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou tvořený komplexem suchých trávníků a cenné skalní vegetace na vápencovém podloží s výskytem dealpínských druhů. Malá část DP1 ve středu plochy narušené prameniště. V rámci DP2 slabý petrifikující pramen v lesním porostu u východní hranice této dílčí plochy. Roztroušeně v celém území od malých fragmentů až po větší plochy sečených luk ve východní části DP2, v západní části DP4, na řadě míst zarůstání křovinami. V JZ části plochy DP4 se nachází kvalitní sečená louka s dominantní válečkou prapořitou a výskytem vstavačovitých rostlin. V části DP3 okolí vápencové skalky Rudý v bezprostředním sousedství intravilánu Štramberku (ulice Kopec). Dále část DP6 západní skalnatý svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou tvořený komplexem suchých trávníků a cenné skalní vegetace na vápencovém podloží s výskytem dealpínských druhů. 8

9 T3.4C Širokolisté suché trávníky, porosty s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) * (6210 polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích Festuco-Brometalia, význačná naleziště vstavačovitých) T3.4D Širokolisté suché trávníky, porosty bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) * (6210 polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích Festuco-Brometalia) T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů, porosty bez převahy netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera) * (6110 Vápnité nebo bazické skalní trávníky Alysso-Sedion albi) Do 7 % Do 7 % Do 1 % V části DP3 okolí vápencové skalky Rudý v bezprostředním sousedství intravilánu Štramberku (ulice Kopec). Dále část DP6 západní skalnatý svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou tvořený komplexem suchých trávníků a cenné skalní vegetace na vápencovém podloží s výskytem dealpínských druhů. V DP4 vyvinut kvalitní biotop trávníků v západní části, kde dosud nevznikl les, na někdejších zemědělských pozemcích. DP4 je významnou lokalitou vstavačovitých rostlin. Často v mozaice s dalšími biotopy. V DP1 lokální výskyty suchých širokolistých trávníků svazu Bromion erecti na východním a západním okraji plochy. V DP2 mozaika dosud kosených luk ojediněle s fragmenty degradovaných širokolistých trávníků. V DP4 mimo kvalitnější západní část v mozaice s dalšími biotopy. V části DP3 okolí vápencové skalky Rudý v bezprostředním sousedství intravilánu Štramberku (ulice Kopec). Dále část DP6 západní skalnatý svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou tvořený komplexem suchých trávníků (T3.4) a cenné skalní vegetace na vápencovém podloží s výskytem dealpínských druhů. Poznámka: * Prioritní stanoviště Natura PP Štramberk se skládá ze dvou oddělených ploch, větší plocha zaujímá dílčí plochy DP1 až DP5, menší plocha pak představuje dílčí plochu DP6. B. druhy název druhu kruštík ostrokvětý Epipactis leptochila kruštík drobnolistý Epipactis microphylla vstavač bledý Orchis pallens aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ jednotlivě stupeň ohrožení C1r 46 (2006) C2r 3 C2b popis biotopu druhu Západo a středoevropský druh, u nás známý hlavně z Českého středohoří a Doupovských hor. Roste v dubohabřinách a květnatých bučinách na minerálně silnějších podkladech. V zájmovém území byl nalezen roku 2004 v lipojasanovém lesíku na jihozápadním svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6) (Kvita et Batoušek 2007 ex Batoušek et al. 2006). Převážně evropský druh zasahující svým areálem na Kavkaz, do Turecka a Iránu, V ČR velmi vzácný. Vyskytuje se zejména na bazických podkladech v bučinách a dubohabřinách. Z bezprostřední blízkosti MZCHÚ jej poprvé uvádí Sedláčková (2001), přímo ze zájmového území (vrch Kocvínek, DP6) pak Pečínka a Dočkalová (2004). V roce 2006 byla lokalita ověřena Pavlíkem, který zde zaznamenal 46 rostlin (Pavlík 2008 ex Šmiták et al. 2007). Zájmové území je součástí jádrové oblasti výskytu druhu v ČR, která zaujímá přibližně prostor od Bílých Karpat po JZ část Podbeskydí. Jinde je velmi vzácný. V území se vyskytuje vzácně. Nalezeny byly pouze 3 jedinci v dubohabřině nad světlinou s 9

10 záraza vyšší Orobanche elatior tořič včelonosný Ophrys apifera silenka hajní Silene nemoralis hlaváč lesklý Scabiosa lucida subsp. calcicola cca 50 jednotlivě C1t C1r 2 C2b stovky C1r teplomilnými druhy na jižním svahu vrchu Kocvínek (DP5). Západo a středoevropský druh zárazy, v ČR se vyskytuje vzácně. Parazituje na chrpě čekánku (Centaurea scabiosa). V území byla zaznamenána poměrně silná populace na rozhraní kulturní louky a ruderálních lad v jižní části DP2. Vzhledem k tomu, že již nebyly zastiženy kvetoucí rostliny, byla determinace provedena na základě hostitele a vyžaduje revizi. V ČR velmi vzácný, avšak v posledních 20 letech se zřejmě šíří. Vyhledává teplomilná společenstva otevřené krajiny nebo i světlé lesy, často na bazických substrátech. V okolí Štramberku byl po cca padesáti letech znovuobjeven M. Sedláčkovou (Sedláčková 2001; Šmiták 2002), přímo ze zájmového území jsou z poslední doby udávány 3 výskyty: 1. Z Část lomu Davidova Kamenárka (DP4) (NDOP, 2003, Syrek J.), 2. hrana úvozu polní cesty na východním úpatí vršku Kocvínek (Pavlík 2006), 3. Sečená louka se skupinami keřů na JZ okraji bezlesé části DP4 (Ševčík J. 2015, NDOP). Jednalo se o jednotlivé kvetoucí rostliny. Rostlina středních a vyšších poloh jižní Evropy, v ČR vzácně ve středních Čechách, Českém středohoří a v okolí Štramberku. Vyhledává lokality s mírným zástinem a mělkými, převážně bazickými půdami, sekundárně se šíří i na antropogenní stanoviště. V území zaznamenána jedna mikrolokalita v suchém trávníku nad hlavní skálou na západním svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6). Druh evropských hor vyskytující se ve dvou poddruzích, subsp. calcicola je rozšířena v Karpatech. V ČR znám pouze ze štramberských vápenců. V území je hojný na skalách pod Štramberskou Trúbou (DP 6). Poznámka: Stupeň ohrožení je u rostlin uváděn podle Červeného seznamu ohrožených druhů rostlin České republiky (Grulich 2012): C1r kriticky ohrožené druhy v kategorii r (vzácný), C1t kriticky ohrožené druhy v kategorii t (ustupující), C2b silně ohrožené druhy v kategorii b (vzácný a ustupující), C2r silně ohrožené druhy v kategorii r (vzácný). PP Štramberk se skládá ze dvou oddělených ploch, větší plocha zaujímá dílčí plochy DP1 až DP5, menší plocha pak představuje dílčí plochu DP6. C. útvary neživé přírody útvar geologická charakteristika popis výskytu útvaru Skála Rudý skalní útvar Tvořena šedohnědými vápnitými slepencovými pískovci až písčitými slepenci bašského souvrství. Jedná se o usazeniny podmořských skluzů a sesuvů nahromaděných při úpatí svahu slezské sedimentační pánve. Ve skále jsou odkryty uloženiny pískotoků. Na některých místech rovněž zkamenělé čeřiny bývalého mořského dna. 10

11 Skála na západním svahu Zámeckého kopce skalní útvar Jedná se o starý, opuštěný stěnový lom na západním úbočí kopce. Je zde odkryta několik desítek metrů mocná poloha blokové akumulace se štramberskými vápenci, vystupující v bašském souvrství. V tomto lomu se těžil vápenec již počátkem 17. století, jde tedy o nejstarší doložený lom ve Štramberku. V lomu je odkryta výrazná krasová puklina se sintrovými náteky. Na další z puklin odkrytých lomem byla objevena jeskyně Vykopaná. Jedná se o krasově rozšířenou tektonickou poruchu s množstvím zaklíněných balvanů. Jihozápadní svahy s izolovanými výstupy skalek nad lomem jsou útočištěm vzácné vegetace skalních stepí. Tato lokalita, formovaná extrémními přírodními podmínkami a dlouhodobou pastvou koz, je dnes nejzachovalejší ukázkou v minulosti pro Štramberk charakteristických rostlinných společenstev. Zdroj informací: AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz] Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. AOPK ČR, Praha, 760 pp. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, Praha, 84: Kočvara R., Koutecká V. & Koutecký T. (2016): Navržené ZCHÚ Štramberk, Botanický inventarizační průzkum. MS kraj, 33 stran. Plesník, J., Hanzal V., Brejšková L., (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, 22: Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Název ekosystému L4 Suťové lesy (svaz Tilio-Acerion, asociace Lunario-Aceretum) * (9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích) S1.1 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (svaz Asplenion septemtrionalis) (8210 Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů) Podíl plochy v ZCHÚ (%) 17 % 23 % Popis ekosystému Zastoupeny jsou v zachovalých částech zejména buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčitá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos), jilm horský (Ulmus laevis) aj. Lesní porosty, které se dnes v NZCHÚ nacházejí, jsou sukcesně mladé a fytocenologicky nevyhraněné, spíš nabývají převážně charakter dubohabřin. Z pohledu ochrany přírody jsou i tak zajímavé, protože starší z nich představují vhodný biotop pro vstavačovité rostliny. Zvlášť dobře se v nich daří vstavači mužskému, bradáčku vejčitému a okrotici bílé, na vrchu Kocvínku je pak diverzita orchidejí až extrémní, přičemž jejich výskyt je i zde převážně vázán na někdejší zemědělské pozemky. V rámci DP3 zaujímá okolí vápencové skalky Rudý v bezprostředním sousedství intravilánu Štramberku (ulice Kopec). Jedná se o hřbet s fragmentem suchých trávníků se skalním výchozem. Dále DP6, západní skalnatý svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou tvořený komplexem 11

12 R1.3 Lesní pěnovcová prameniště (svaz Lycopodo-Cratoneurion commutati) * (7220 Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců Cratoneurion) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky (svaz Arrhenatherion elatioris) (6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) ( Panonské skalní trávníky Stipo- Festucetalia pallentis) T3.4C Širokolisté suché trávníky, porosty s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) * (6210 polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích Festuco-Brometalia, význačná naleziště vstavačovitých) T3.4D Širokolisté suché trávníky, porosty bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) * (6210 polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích Festuco-Brometalia, význačná naleziště vstavačovitých) T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů, porosty bez převahy netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera) * (6110 Vápnité nebo bazické skalní trávníky Alysso-Sedion albi) 20 % 77 % 50 % 96 % 61 % 50 % suchých trávníků a cenné skalní vegetace na vápencovém podloží s výskytem dealpínských druhů. Malá část DP1 ve středu plochy narušené prameniště. V rámci DP2 slabý petrifikující pramen v lesním porostu u východní hranice této dílčí plochy. Roztroušeně v celém území od malých fragmentů až po větší plochy sečených luk ve východní části DP2, v západní části DP4, na řadě míst zarůstání křovinami. V JZ části plochy DP4 se nachází kvalitní sečená louka s dominantní válečkou prapořitou a výskytem vstavačovitých rostlin. V části DP3 okolí vápencové skalky Rudý v bezprostředním sousedství intravilánu Štramberku (ulice Kopec). Dále část DP6 západní skalnatý svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou tvořený komplexem suchých trávníků a cenné skalní vegetace na vápencovém podloží s výskytem dealpínských druhů. V části DP3 okolí vápencové skalky Rudý v bezprostředním sousedství intravilánu Štramberku (ulice Kopec). Dále část DP6 západní skalnatý svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou tvořený komplexem suchých trávníků a cenné skalní vegetace na vápencovém podloží s výskytem dealpínských druhů. V DP4 vyvinut kvalitní biotop trávníků v západní části, kde dosud nevznikl les, na někdejších zemědělských pozemcích. DP4 je významnou lokalitou vstavačovitých rostlin. Často v mozaice s dalšími biotopy. V DP1 lokální výskyty suchých širokolistých trávníků svazu Bromion erecti na východním a západním okraji plochy. V DP2 mozaika dosud kosených luk ojediněle s fragmenty degradovaných širokolistých trávníků. V DP4 mimo kvalitnější západní část v mozaice s dalšími biotopy. V části DP3 okolí vápencové skalky Rudý v bezprostředním sousedství intravilánu Štramberku (ulice Kopec). Dále část DP6 západní skalnatý svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou tvořený komplexem suchých trávníků (T3.4) a cenné skalní vegetace na vápencovém podloží s výskytem dealpínských druhů. Poznámka: * Prioritní stanoviště Natura PP Štramberk se skládá ze dvou oddělených ploch, větší plocha zaujímá dílčí plochy DP1 až DP5, menší plocha pak představuje dílčí plochu DP6. Zdroj informací: Anonymus: vrstva mapování biotopů ( AOPK 2016, URL: Cíl ochrany Zachování stávajících vzácných biotopů - Skalní výchozy s vápnitými nebo bazickými skalními trávníky (Alysso-Sedion albi), panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis), polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco- 12

13 Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých prioritní stanoviště, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis), petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion), chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů a lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, s řadou vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zejména kruštíkem ostrokvětým, kruštíkem drobnolistým, vstavačem bledým, zárazou vyšší, tořičem včelonosným, silenkou hajní a hlaváčem lesklým. 13

14 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území určené ke zvláštní ochraně leží na katastrech Štramberku a Kopřivnice, převážně na severním, západním a jižním úbočím Bílé hory (kóta 557 m n. m.). Izolovanou exklávu pak tvoří skalnatý západní svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou. Jedná se o mozaiku lesních a mimolesních ploch s rozptýlenou zelení. Prostor náleží do provincie Západní Karpaty, soustavy Vnější Západní Karpaty, podsoustavy Západobeskydské předhůří, celku Podbeskydská pahorkatina, podcelku Štramberská vrchovina, okrsku IXD-1D-6 Šostýnské vrchy. Reliéf Šostýnských vrchů má charakter členité vrchoviny (s výškovou členitostí m). Jsou budovány horninami těšínsko-hradišťského souvrství slezské jednotky, zvláště flyšovými pískovci, jílovci, jílovitými břidlicemi a místy také vyvřelinami těšinitové asociace a jurskými vápenci. Jedná se o skupinu velkých, širokými sedly oddělených příkrovových trosek z odolných hornin, ve vrcholových částech se zbytky terciérních zarovnaných povrchů; vyskytují se krasové jevy (např. jeskyně Šipka) a periglaciální tvary (Váňův a Raškův kámen); území se vyznačuje četnými hluboce založenými sesuvy. Význačné body: Bílá hora (557 m), Červený kámen (690 m), Kotouč (529 m), Na poklech (606 m), Štramberčík (498 m). Z antropogenních tvarů reliéfu se uplatňují hlavně vápencové kamenolomy, po vytěžení i chráněné (PP Kamenárka). Na propustnějších svahovinách členitého terénu s kyselou reakcí jsou vyvinuty typické kambizemě, případně typické kambizemě slabě oglejené až glejové. Na těšinitech převažují úživné typické kambizemě slabě oglejené až glejové, na hřbetech i bez oglejení. Na výchozech vápenců jsou ostrovy rendzin. Studované území je situováno mezi údolím Kopřivničky (přítok Lubiny) a Sedlnice, tzn., že náleží do povodí Odry. Lokalita spadá dle Quitta (1971) do mírně teplé oblasti MT Podnebí je mírně teplé a velmi vlhké (poloha na návětrné straně Beskyd). Průměrné hodnoty teplot a srážek nejblíže situovaných stanic v Podbeskydském bioregionu: Hodslavice 861 mm, Nový Jičín 7,8 C, Frýdek 8,2 C, 911 mm. Území náleží do provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie karpatské, 3.5 Podbeskydského bioregionu. Nachází se ve fytogeografické oblasti mezofytikum, fytogeografickém obvodu Karpatské mezofytikum a fytogeografickém okresu 76. a. Moravská brána vlastní. Flóra je poměrně bohatá, ovlivněná četnými oreofyty z Beskyd. Charakteristickým znakem je výskyt lokálních mezních prvků (na vápencích charakteru perialpidů a dealpidů); projevuje se vliv Karpat. Vegetační stupně suprakolinní až submontánní (3. dubobukový, 4. bukový, 5. jedlobukový). Potenciální přirozenou vegetaci představují společenstva dubohabřin a lipových doubrav svazu Carpinion, základní vegetační jednotka 10 Karpatská ostřicová dubohabřina asociace Carici pilosae-carpinetum, ve vyšších polohách společenstva květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion, základní vegetační jednotka 17 Ostřicová bučina asociace Carici pilosae-fagetum. 14

15 Navrhované ZCHÚ představuje prostorově i kvalitativně velmi heterogenní celek. Vedle jednoznačně velmi cenných partií západní svah pod Štramberskou Trúbou s reliktními společenstvy (DP6), okolí skalky Rudý (DP3), vrch Kocvínek (DP5), lom Davidova Kamenárka (jižní část území DP4) a některé další segmenty, např. s výskytem tořiče v něm figurují i velké plochy bez předmětů ochrany, které by v rámci mapování biotopů měly být hodnoceny v rámci jednotek formační skupiny X (nejvíce v jižní části území DP1 a DP2, částečně i DP4). Tvoří je v malé míře orná půda, intenzivně obhospodařované louky, ruderální lada a ruderalizované mladé lesní kultury a nálety dřevin. Celkově se jedná přibližně o dvě třetiny výměry území. Struktura biotopů v zájmovém území je důsledkem historického vývoje. Na leteckých snímcích z 50. let 20. století ( je dobře patrné, že s výjimkou části západního svahu vrchu Kocvínku celá plocha MZCHÚ ještě před 60 lety postrádala jakoukoliv dřevinnou vegetaci. Vyskytovala se zde mozaika polí, luk, pastvin a mezí, zřejmě s řadou z pohledu ochrany přírody hodnotných segmentů, zvláště širokolistých suchých trávníků. Vlivem útlumu tradičních forem zemědělského hospodaření došlo k zásadní proměně celé krajiny, která v první řadě spočívala v opouštění půdy a vzniku lad a porostů dřevin. Na pozemcích, kde zemědělské využití bylo zachováno, došlo naopak k jeho intenzifikaci za vzniku dnešních kulturních luk. Někdejší suché trávníky se dochovaly pouze v malých fragmentech a dnes tvoří nejkvalitnější biotopy. Vzhledem k extrémnímu reliéfu uvedeným vývojem neprošla plocha DP6 na svahu pod Štramberskou Trúbou, díky čemuž si převážně uchovala svůj někdejší ráz, i když i zde je patrná ruderalizace a zarůstání náletem. Z výše uvedeného také vyplývá, že lesní porosty, které se dnes v MZCHÚ nacházejí, jsou sukcesně mladé a fytocenologicky nevyhraněné, a to bez ohledu na fakt, zda byly založeny uměle nebo vznikly spontánně. Každopádně je nelze považovat za reprezentativní suťové lesy jednotky L4, jež jsou předmětem ochrany (spíš nabývají převážně charakter dubohabřin). Z hlediska biotopů se v případě těchto samovolně vzniklých lesních porostů jedná spíše o biotop X12A. Z pohledu ochrany přírody jsou i tak zajímavé, protože starší z nich představují vhodný biotop pro vstavačovité rostliny. Zvlášť dobře se v nich daří vstavači mužskému, bradáčku vejčitému a okrotici bílé, na vrchu Kocvínku je pak diverzita orchidejí až extrémní, přičemž jejich výskyt je i zde převážně vázán na někdejší zemědělské pozemky. Je proto pravděpodobné, že momentálně vznikající porosty na ladech v DP2, popř. i DP4 do tohoto orchidejového sukcesního stádia také dospějí. Naopak současné lokality orchidejí v lesích mohou vlivem postupující sukcese postupně zanikat. Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů kategorie aktuální početnost podle stupeň popis biotopu druhu, další název druhu nebo vitalita vyhlášky č. ohrožení poznámky populace v ZCHÚ 395/1992 Sb. ROSTLINY hlaváč lesklý Scabiosa lucida subsp. calcicola záraza vyšší Orobanche elatior stovky - C1r cca 50 - C1t Druh evropských hor vyskytující se ve dvou poddruzích, subsp. calcicola je rozšířena v Karpatech. V ČR znám pouze ze štramberských vápenců. V území je hojný na skalách pod Štramberskou Trúbou (DP 6). Západo a středoevropský druh zárazy, v ČR se vyskytuje vzácně. Parazituje na chrpě čekánku 15

16 drnavec lékařský Parietaria officinalis vstavač bledý Orchis pallens silenka hajní Silene nemoralis vstavač mužský znamenaný Orchis mascula subsp. speciosa řebříček sličný Achillea nobilis 30 - C2r 3 SO C2b 2 - C2b stovky O C2t stovky - C3 (Centaurea scabiosa). V území byla zaznamenána poměrně silná populace na rozhraní kulturní louky a ruderálních lad v jižní části DP2. Vzhledem k tomu, že již nebyly zastiženy kvetoucí rostliny, byla determinace provedena na základě hostitele a vyžaduje revizi. Mediteránní druh, který byl zavlečen i do dalších částí Evropy. V ČR představuje vzácný archeofyt. Vyskytuje se na vlhčích půdách na živiny bohatých půdách v okolí skal, zdí, na rumištích nebo v lužních lesích. Z okolí Štramberku je dlouhodobě udáván, v území byla zaznamenána jedna malá populace v porostu náletového původu pod vápencovou skalkou Rudý (DP3). Zájmové území je součástí jádrové oblasti výskytu druhu v ČR, která zaujímá přibližně prostor od Bílých Karpat po JZ část Podbeskydí. Jinde je velmi vzácný. V území se vyskytuje vzácně. Nalezeny byly pouze 3 jedinci v dubohabřině nad světlinou s teplomilnými druhy na jižním svahu vrchu Kocvínek (DP5). Rostlina středních a vyšších poloh jižní Evropy, v ČR vzácně ve středních Čechách, Českém středohoří a v okolí Štramberku. Vyhledává lokality s mírným zástinem a mělkými, převážně bazickými půdami, sekundárně se šíří i na antropogenní stanoviště. V území zaznamenána jedna mikrolokalita v suchém trávníku nad hlavní skálou na západním svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6). Nejhojnější je v lesních porostech vzniklých na bývalé zemědělské půdě v DP4, silná populace je v rámci stejné dílčí plochy také na odvalech lomu Davidova Kamenárka zarostlých náletem dřevin. V DP4 jej lze zaznamenat i v JZ části luk, dále se objevuje i horní části vrchu Kocvínek (DP 5), v lesním plášti na severním okraji DP2 a v enklávě suchých trávníků v DP 3. V ČR roste od nížin do podhůří, hlavně na loukách i světlých lesích. Druh skalních stepí a lemů teplomilných doubrav. Na severní Moravě znám pouze od 16

17 orlíček obecný Aquilegia vulgaris huseník střelovitý Arabis sagittata dvojštítek hladkoplodý Biscutella laevigata vousatka prstnatá Bothriochloa ischaemum okrotice bílá Cephalanthera damasonium sněženka podsněžník Galanthus nivalis netřesk výběžkatý Jovibarba globifera cca 10 - C3 min. desítky - C3 tisíce - C3 stovky - C3 200 O C3 30 O C3 cca 50 - C3 Štramberku. Je vázán na skalnatý svah pod Štramberskou Trúbou, kde vytváří silnou a stabilní populaci. Druh rozšířený po celé Evropě, v ČR roste od nížin do podhůří, hlavně na loukách i světlých lesích. V poslední době ustupuje. V území byl orlíček zaznamenán pouze v jediné mikropopulaci ve společenstvu suchých širokolistých trávníků v DP 3. Ač se jedná o vhodný biotop pro tento druh, je vzhledem k přítomnosti několika pěstovaných okrasných rostlin v bezprostředním okolí potřeba připustit i možnost umělé výsadby. Roste na DP3, v segmentu zahrnujícím širokolisté suché trávníky a zejména vápencový skalní výchoz. Evropský druh, v ČR uváděna pouze subspecie varia. Znám je z teplejších oblastí Čech a jižní a střední Moravy, nejčastěji na stanovištích skal, písků, v reliktních borech nebo na starých zdech. V zájmovém území má silnou populaci na vápencových výchozech pod Štramberskou Trúbou (DP6). Euroasijský druh s rozsáhlým areálem (zasahuje i do severní Afriky). U nás se vyskytuje v teplejších oblastech republiky na suchých výslunných stanovištích (stepní stráně, skály, meze, světlé suché lesy). V zájmovém území se hojně vyskytuje na mělkých půdách na skalnatém západním svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6). V území byla nejbohatší populace zaznamenána na severním okraji DP2 a lesních porostech na býv. zemědělských pozemcích v DP6 pod Bílou horou. S výjimkou DP3 a DP6 se však vyskytuje na všech dílčích plochách. Sněženka se na lokalitě vyskytuje pouze sekundárně v malé populaci na severním okraji DP2. Středo- a východoevropský druh, u nás hlavně na skalách v teplejších oblastech. Řada lokalit je sekundárních. V zájmovém území se vyskytuje roztroušeně na skalních výchozech v DP6 na Z svahu pod Štramberskou Trúbou. 17

18 tolice nejmenší Medicago minima strdivka brvitá Melica ciliata jehlice rolní Ononis arvensis vemeník dvoulistý Platanthera bifolia lomikámen vždyživý Saxifraga paniculata lomikámen trojprstý Saxifraga tridactylites hlaváč fialový Scabiosa columbaria čistec alpínský Stachys alpina tis červený Taxus baccata stovky - C3 cca 100 rostlin - C3 2 - C3 2 O C3 stovky SO C3 stovky SO C3 stovky - C3 min. stovky - C3 5 SO C3 Druh s rozsáhlým areálem od Středomoří po Čínu, V ČR se vyskytuje roztroušeně na xerotermních stanovištích, často na vápnitých půdách. V zájmovém území vytváří bohatou populaci v suchých trávnících na západním svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6). V ČR zvláště na jižní a jihovýchodní Moravě. Vyhledává výslunná stanoviště stepních strání a skal, obvykle na bazickém substrátu. V NZCHÚ se vyskytuje v okolí skály v dolní části západního svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6). Rostlina má rozsáhlý euroasijský areál, přičemž východní Moravou prochází jeho západní hranice. V ČR se díky tomu těžiště rozšíření soustřeďuje do Podbeskydí a na Novojičínsko. Jediná zaznamenaná lokalita jehlice rolní se nachází v suchém trávníku s dominantním Bromus erectus ve střední části DP3. Nalezeny byly pouze dvě rostliny v dubohabřině v hodní části jižního svahu vrchu Kocvínek (DP5). V území je hojný na výchozech vápenců na západním svahu Zámeckého vrchu pod Trúbou (DP6), vyskytuje se také na skalce Rudý (DP3). V ZCHÚ doprovází vápencové skalní výchozy v DP3 a DP6, kde vytváří početné populace. V území je hojný na skalách pod Štramberskou Trúbou (DP 6). Pohoří jižní, střední a JV Evropy, ve Velké Británii; v ČR v karpatských pohořích východní Moravy roztroušeně, dále v Moravském krasu, Ždánickém lese, v okolí Hodonína, vzácněji v sudetských pohořích; v nižších polohách vzácně. Roste ve světlých lesích a lemech, na pasekách, horských vysokostébelných nivách a sutích na vlhkých živinami bohatých slabě kyselých až zásaditých půdách. V území v části DP2 DP6 Sekundární výskyt, malá rostlina v sousedství dalších pěstovaných druhů na J okraji DP3 a různě velké exempláře ve štěrbinách opěrné zdi na J hranici DP6. 18

19 jetel bledožlutý Trifolium ochroleucon jedle bělokorá Abies alba česnek šerý horský Allium senescens subsp. montanum áron východní Arum cylindraceum ostřice Chabertova Carex chabertii ostřice mnoholistá Carex leersiana ostřice převislá Carex pendula dymnivka plná Corydalis solida kruštík širolistý Epipactis helleborine agg. přeslička obrovská Equisetum telmateia pryšec mandloňovitý Euphorbia amygdaloides kostřava sivá Festuca pallens oman vrbolistý Inula salicina žebřice pyrenejská Libanotis pyrenaica 3 - C3 jednotlivě - C4a tisíce - C4a jednotlivě - C4a les Kocvínek jednotlivě - C4a svah pod Trůbou Mediteránní a submediteránní druh jetele, v ČR nejvíce zastoupen na jižní Moravě, v Čechách a na severní Moravě je vzácný. Vyhledává suché louky nebo pastviny, případně světlé lesy a jejich okraje. V území byla zaznamenána jedna mikropopulace na horním okraji světliny s teplomilnými druhy na jižním svahu vrchu Kocvínek (DP5). Středo a jihoevropský druh s poměrně malým ostrůvkovitým areálem. V ČR těžiště výskytu v nižších horských oblastech, roztroušeně v okrajových pohořích; náročná na půdní i vzdušnou vlhkost; s bukem tvoří tzv. hercynskou směs. V území se vyskytuje roztroušeně. Euroasijský druh, subspecie montanum má pak hlavně rozšíření evropské. Rostliny od Štramberku morfologicky připomínají sibiřskou nominátní subspecii senescens. Na severní Moravě je vzácný; uváděn ještě od Hranic. V území je hojný na výchozech vápenců na západním svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6). stovky - C4a roztroušeně v území, lada a louky jednotlivě - C4a les Kocvínek tisíce - C4a lesní porosty a křoviny stovky - C4a lesní porosty a křoviny, vrh Kocvínek, svah pod Trůbou stovky - C4a podmáčené plochy v DP2 stovky - C4a les Kocvínek stovky - C4a skalka Rudý, svah pod Trůbou stovky - C4a cca C4a luční porosty, roztroušeně v území (DP1) Euroasijský druh, v ČR většinou v teplejších oblastech na suchých stanovištích a bazických podkladech. V současnosti se šíří i na ruderální stanoviště s lehčími půdami (např. železniční náspy). V zájmovém území se vyskytuje roztroušeně v suchých trávnících na vápencovém podloží v okolí 19

20 lilie zlatohlavá Lilium martagon bradáček vejčitý Listera ovata hlístník hnízdák Neottia nidus-avis kapradina laločnatá Polystichum aculeatum vratička měsíční Botrychium lunaria kruštík ostrokvětý Epipactis leptochila kruštík drobnolistý Epipactis microphylla kruštík modrofialový Epipactis purpurata jestřábník dvouklaný Hieracium bifidum tořič včelonosný Ophrys apifera 50 O C4a skalky Rudý (DP3) a pod Štramberskou Trúbou (DP6). Zdejší výskyt nemusí být primární (uvádí se, že byl vysazován v okolí středověkých hradů). V zájmovém území je její výskyt vázán na dubohabřiny na vrchu Kocvínku (DP5), kde se vyskytuje roztroušeně, zvláště na severním svahu stovky - C4a roztroušeně v celém území desítky - C4a les Kocvínek 1 - C4a 26 (2004) O C2b jednotlivě KO C1r 46 (2006) SO C2r jednotlivě O C3 jednotlivě - C3 jednotlivě KO C1r Euroasijský druh, v ČR převážně v mezofytiku a oreofytiku, nejčastěji v suťových lesích, může však osidlovat i antropogenní stanoviště (např. staré hlušinové odvaly). V zájmovém území byl zaregistrován jediný exemplář na úpatí hlavní skály pod Štramberskou Trúbou (DP6). Ze zájmového území je vratička udávána na hranách lomu Davidova Kamenárka na severním svahu Bílé hory (DP4). V roce 2004 zde bylo zaznamenáno 26 rostlin (Pavlík et al. 2006). V zájmovém území byl nalezen roku 2004 v lipojasanovém lesíku na jihozápadním svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6) (Kvita et Batoušek 2007 ex Batoušek et al. 2006). Z bezprostřední blízkosti MZCHÚ jej poprvé uvádí Sedláčková (2001), přímo ze zájmového území (vrch Kocvínek, DP6) pak Pečínka a Dočkalová (2004). V roce 2006 byla lokalita ověřena Pavlíkem, který zde zaznamenal 46 rostlin (Pavlík 2008 ex Šmiták et al. 2007). Ze zájmového území je udáván z vrchu Kocvínku (AOPK ČR 2006), konkrétní údaje v nálezové databázi NDOP se však přímo netýkají sledované lokality. V ČR vzácně od pahorkatin do vyšších poloh na bazických substrátech. Ze zájmového území jej v počtu několika jedinců v roce 2007 uvádí Kocián a Kocián (2009) ze západního svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6). V okolí Štramberku byl po cca padesáti letech znovuobjeven M. Sedláčkovou (Sedláčková 2001; Šmiták 2002), přímo ze zájmového 20

21 ŽIVOČICHOVÉ jasoň červenooký Parnassius apollo ohniváček černočárný Lycaena dispar otakárek fenyklový Papilio machaon otakárek ovocný Iphiclides podalirius ještěrka zední Podarcis muralis ještěrka obecná Lacerta agilis slepýš křehký Anguis fragilis užovka hladká Coronella austriaca ťuhýk obecný Lanius collurio desítky KO RE desítky SO - jednotlivě O - jednotlivě O VU jednotlivě KO CR desítky SO NT desítky SO LC jednotlivě SO VU jednotlivě O NT území jsou z poslední doby udávány 3 výskyty: 1. Z Část lomu Davidova Kamenárka (DP4) (NDOP, 2003, Syrek J.), 2. hrana úvozu polní cesty na východním úpatí vršku Kocvínek (Pavlík 2006), 3. Sečená louka se skupinami keřů na JZ okraji bezlesé části DP4 (Ševčík J. 2015, NDOP). Jednalo se o jednotlivé kvetoucí rostliny. Zejména části lokality v okolí Jurova kamene a okolí Kamenárky, okolí Zámeckého vrchu. Zejména luční plochy v JV části území Otevřené a luční plochy v celém území zejména luční plochy s křovinami, vývoj na trnkách Skalní stěny a suťové plochy, okraje lokality zejména kolem Kamenárky, rovněž skalní výchozy na Zámeckém vrchu. Otevřené luční plochy a okraje dřevinných porostů, v celém území. Celé území, zejména zarůstající travnaté plochy s dřevinami, lesní porosty. Otevřené luční plochy a okraje dřevinných porostů, v celém území. Luční plochy s křovinami, okraje lesních porostů. Poznámka: SO silně ohrožený druh, O ohrožený druh (podle vyhl. Č. 395/1992 Sb.). Stupeň ohrožení je u rostlin uváděn podle Červeného seznamu ohrožených druhů rostlin České republiky (Grulich 2012): C1r kriticky ohrožené druhy v kategorii r (vzácný), C2b silně ohrožené druhy v kategorii b (vzácný a ustupující), C2t silně ohrožené druhy v kategorii t (ustupující), C2r silně ohrožené druhy v kategorii r (vzácný), C3 ohrožené druhy, C4a vzácnější taxony vyžadující pozornost méně ohrožené. Stupeň ohrožení u bezobratlých a obratlovců je uváděn podle Červeného seznamu ohrožených druhů ČR (Farkač et al. 2005, Plesník, Hanzal a Brejšková 2003): CR kriticky ohrožený, EN Ohrožený, VU Zranitelný, NT téměř ohrožený, LC málo dotčený, NE nevyhodnocený druh. PP Štramberk se skládá ze dvou oddělených ploch, větší plocha zaujímá dílčí plochy DP1 až DP5, menší plocha pak představuje dílčí plochu DP6. Zdroj informací: AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz] Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. AOPK ČR, Praha, 760 pp. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, Praha, 84: Kočvara R., Koutecká V. & Koutecký T. (2016): Navržené ZCHÚ Štramberk, Botanický inventarizační průzkum. MS kraj, 33 stran. Plesník, J., Hanzal V., Brejšková L., (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, 22:

22 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území nebylo dříve chráněno. Lokalita je součástí CZ Štramberk (kód ÚSOP 5587). Předmětem ochrany jsou Vápnité nebo bazické skalní trávníky; polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, význačná naleziště vstavačovitých prioritní stanoviště; petrifikující prameny s tvorbou pěnovců; lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; panonské skalní trávníky; polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích; extenzivní sečené louky nížin až podhůří; chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů. V částech území probíhají od r lokální managementové zásahy ZO ČSOP Apollo Štramberk, spočívající zejména v zásazích vůči invazním druhům rostlin a náletovým dřevinám. Jeden z významných druhů území, jasoň červenooký Parnassius apollo carpathicus vyhynul v území kolem roku Počátkem 90. let byla v území (Kamenárka a okolí) provedena repatriace jasoně červenookého ze Slovenska. b) lesní hospodářství Historicky byla Bílá hora a Zámecký vrch zcela odlesněna, dominovalo zde hospodaření na loukách a polích s rozšířenou pastvou koz, méně ovcí. Zejména ústupem pastvy a hospodaření na menších polích a loukách docházelo ke spontánní sukcesi, ve 20. letech 20. stol. došlo v části území k cílené výsadbě trnovníku akátu a borovice černé. K recentní historii využívání lesních porostů v zájmovém území nebyly nalezeny konkrétnější podklady. Srovnáme-li na daném území aktuální letecké snímky s leteckými snímky z 50. let 20. století, zjistíme, že je zde značný rozdíl ve zvětšení rozlohy pozemků plnících funkci lesa. Zřejmě na přelomu 60. a 70. let 20. stol. docházelo k upuštění od těžby vápence v menším lomu na severozápadních svazích Bílé hory. Tato lokalita postupně zarůstala dřevinami díky samovolné sukcesi a v současnosti se jedná o plně zapojený porost dřevin ve členitém terénu lomových stěn a výsypek. Dosud zde převládá keřové patro s přimíšenými listnatými stromy, místy i smrkem (porostní skupiny 513 E 3a, 318 Va 5, Vb 5, Vb 9, Vc 5, Ve 5). Prakticky paralelně s koncem dobývání vápence ve výše zmíněném lomu docházelo i k postupnému opouštění tradičního hospodaření na terasovitých pozemcích v okolí Štramberka (travnaté pozemky nebo políčka), což podmínilo vznik dalších zalesněných lokalit (např. současné porostní skupiny 318 Vb 3, 5, Vd 3, Ub 6, Uc 6, Ta 3, 6). Z části tato místa zarostla lesními dřevinami též přirozenou sukcesí, významná část však byla zalesněna uměle, dokonce s použitím jehličnatých dřevin (modřín a borovice lesní v porostní skupině 318 Uc 6). Celkově za uplynulých 60 let lesní porosty zvýšily svou výměru více jak dvojnásobně, přičemž jsou brány v úvahu pouze porosty zařízené v LHP nebo LHO. Ve skutečnosti bude zvětšení výměry lesa ještě významnější, neboť les se v daném území v 50. letech 20. stol. vyskytoval pouze na výměře o málo větší než 2 ha. V současné době je na malé části lesů území zařízeno v LHC , které spravují Lesy České republiky, s. p. a větší část pak v LHC /LHO Kopřivnice. Věkově nejstarší porosty s převážně přirozenou dřevinnou skladbou se zachovaly na vrchu Kocvínek. Na výměrou menších majetcích soukromých vlastníků lze hospodaření charakterizovat spíše jednotlivou nebo maloplošně skupinkovou těžbou, což má jednoznačně pozitivní vliv na předmět ochrany. 22