NAVRŽENÉ ZCHÚ ŠTRAMBERK

Transkript

1 Strana 1 (celkem 36) NAVRŽENÉ ZCHÚ ŠTRAMBERK ZADAVATEL: ZHOTOVITEL: SUBDODAVATELÉ: KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE odbor životního prostředí a zemědělství Ostrava, 28. října 117, PSČ: IČ: , Chropyně, PSČ: IČ: Ing. Tomáš KOUTECKÝ, Ph.D. Brno, Vlčnovská 4181/14, PSČ: RNDr. Věra KOUTECKÁ Ostrava, Dvořákova 2265/24, PSČ: IČ: Brno a Ostrava listopad 2016 Podpisy subdodavatelů: - 1 -

2 Strana 2 (celkem 36) OBSAH SEZNAM ZKRATEK ZADÁNÍ A CÍL PRŮZKUMU POUŽITÉ PODKLADY ADMINISTRATIVÍ ÚDAJE STANOVIŠTNÍ POMĚRY ) METODIKA TERMÍNY PRŮZKUMŮ POPIS DÍLČÍCH PLOCH VÝSLEDKY INVENTRARIZACE DRUHOVÁ DIVERZITA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ A OHROŽENÉ DRUHY BOTANICKY HODNOTNÉ SEGMENTY KOMENTÁŘE K VYBRANÝM VÝZNAMNÝCH DRUHŮM NEPŮVODNÍ DRUHY ZÁVĚR A NÁVRHY OPATŘENÍ LITERATURA A PODKLADY PŘÍLOHY SEZNAM ZKRATEK Agg. souborný taxon AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR BIP botanický inventarizační průzkum juv. juvenilní O zvláště chráněný druh z kategorie druhů ohrožených NZCHÚ navržené zvláště chráněné území PP plán péče PR přírodní rezervace S, J, V, Z světové strany (a jejich kombinace) sect. sekce SO zvláště chráněný druh z kategorie druhů silně ohrožených subsp. poddruh ZCHD zvláště chráněný druh ZCHÚ zvláště chráněné území - 2 -

3 Strana 3 (celkem 36) 1. ZADÁNÍ A CÍL PRŮZKUMU Botanický inventarizační průzkum (BIP) byl zadán zpracovatelem inventarizačních průzkumů a plánů péče navržených zvláště chráněných území (NZCHÚ) Mgr. Radimem KOČVAROU dne v rámci projektu Implementace soustavy NATURA 2000 v Moravskoslezském kraji, 2. vlna, a to jako subdodávka pro řešitele projektu Krajský úřad Ms. kraje, OŽPZ. Cílem provedení BIP je zjištění aktuální druhové skladby vegetace NZCHÚ Kojetínské vrchy. Náležitosti průzkumu jsou dány přílohou k citované objednávce viz metodika BIP. 2. POUŽITÉ PODKLADY 1. Objednávka ze dne. 2. Opakovaná terénní šetření. 3. Literatura a další podklady viz kap ADMINISTRATIVÍ ÚDAJE Název NZCHÚ Kód EVL Kategorie Výměra NZCHÚ Lokalizace Předměty ochrany 1 ) Štramberk CZ přírodní památka 45 ha kraj Moravskoslezský, obec: Kopřivnice, Štramberk 6110* - Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých prioritní stanoviště Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7220* - Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 1) Kód stanoviště s * prioritní stanoviště, pro něž platí přísnější pravidla ochrany, zajišťující jeho příznivý stav

4 Strana 4 (celkem 36) 4. STANOVIŠTNÍ POMĚRY 2) Poloha a abiotické faktory Území určené ke zvláštní ochraně leží na katastrech Štramberku a Kopřivnice, převážně na severním, západním a jižním úbočím Bílé hory (kóta 557 m n. m.). Izolovanou exklávu pak tvoří skalnatý západní svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou. Jedná se mozaiku lesních a mimolesních ploch s rozptýlenou zelení. Prostor náleží do provincie Západní Karpaty, soustavy Vnější Západní Karpaty, podsoustavy Západobeskydské předhůří, celku Podbeskydská pahorkatina, podcelku Štramberská vrchovina, okrsku IXD-1D-6 Šostýnské vrchy. Reliéf Šostýnských vrchů má charakter členité vrchoviny (s výškovou členitostí m). Jsou budovány horninami těšínsko-hradišťského souvrství slezské jednotky, zvláště flyšovými pískovci, jílovci, jílovitými břidlicemi a místy také vyvřelinami těšinitové asociace a jurskými vápenci. Jedná se o skupinu velkých, širokými sedly oddělených příkrovových trosek z odolných hornin, ve vrcholových částech se zbytky terciérních zarovnaných povrchů; vyskytují se krasové jevy (např. jeskyně Šipka) a periglaciální tvary (Váňův a Raškův kámen); území se vyznačuje četnými hluboce založenými sesuvy. Význačné body: Bílá hora (557 m), Červený kámen (690 m), Kotouč (529 m), Na poklech (606 m), Štramberčík (498 m). Z antropogenních tvarů reliéfu se uplatňují hlavně vápencové kamenolomy, po vytěžení i chráněné (PP Kamenárka). Na propustnějších svahovinách členitého terénu s kyselou reakcí jsou vyvinuty typické kambizemě, případně typické kambizemě slabě oglejené až glejové. Na těšinitech převažují úživné typické kambizemě slabě oglejené až glejové, na hřbetech i bez oglejení. Na výchozech vápenců jsou ostrovy rendzin. Studované území je situováno mezi údolím Kopřivničky (přítok Lubiny) a Sedlnice, tzn., že náleží do povodí Odry. Lokalita spadá dle QUITTA (1971) do mírně teplé oblasti MT Podnebí je mírně teplé a velmi vlhké (poloha na návětrné straně Beskyd). Průměrné hodnoty teplot a srážek nejblíže situovaných stanic v Podbeskydském bioregionu: Hodslavice 861 mm, Nový Jičín 7,8 C, Frýdek 8,2 C, 911 mm. Biotické faktory Území náleží do provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie karpatské, 3.5 Podbeskydského bioregionu. Nachází se ve fytogeografické oblasti mezofytikum, fytogeografickém obvodu Karpatské mezofytikum a fytogeografickém okresu 76. a. Moravská brána vlastní. 2) Informace o stanovištních podmínkách byly čerpány z následujících pramenů: CULEK et al. (1996), DEMEK & MACKOVČIN, eds., et al. (2006), NEUHÄUSLOVÁ et al. (1998), SKALICKÝ (1988)

5 Strana 5 (celkem 36) Flóra je poměrně bohatá, ovlivněná četnými oreofyty z Beskyd. Charakteristickým znakem je výskyt lokálních mezních prvků (na vápencích charakteru perialpidů a dealpidů); projevuje se vliv Karpat. Vegetační stupně suprakolinní až submontánní (3. dubobukový, 4. bukový, 5. jedlobukový). Potenciální přirozenou vegetaci představují společenstva dubohabřin a lipových doubrav svazu Carpinion, základní vegetační jednotka 10 Karpatská ostřicová dubohabřina asociace Carici pilosae-carpinetum, ve vyšších polohách společenstva květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion, základní vegetační jednotka 17 Ostřicová bučina asociace Carici pilosae-fagetum. 5. METODIKA Metodika BIP vychází z metodiky AOPK (BARTONIČKA et al. 2005), dílčí části jsou upraveny v souladu se zadáním (příloha objednávky). Cílem BIP bylo zjištění floristické skladby vegetace na ploše NZCHÚ. Území bylo rozděleno na 6 dílčích ploch, přičemž pro každou z nich byl zpracován zvláštní floristický soupis, ve čtyřech případech navíc rozdělený na druhy nalezené na lesních pozemcích a v bezlesí (louky, lada, meze a křoviny). Vzhledem ke značné rozloze navrhovaného ZCHÚ byla při průzkumu hlavní pozornost věnována botanicky nejperspektivnějším segmentům, které byly vytipovány během prvních návštěv. Průběžně byla pořizována fotodokumentace. Na základě získaných dat bylo provedeno vyhodnocení rozšíření zvláště chráněných druhů (ZCHD) a druhů z červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012), doplněné o údaje z disponibilních zdrojů (literární údaje, databáze NDOP) mladší patnácti let, pokud byly zpracovateli a subdodavateli známy. Sledován byl také výskyt nepůvodních druhů hodnocený dle Pyška et al. (2012). Jako nomenklaturní standard posloužil Klíč ke květeně ČR (Kubáta et al. 2002), označení jednotek mapování biotopů je v souladu s 2. vydáním Katalogu biotopů ČR (Chytrý et al. 2010). Podle stavu jednotlivých segmentů je rámcově navržen management vedoucí k jejich zlepšení nebo udržení současného vyrovnaného stavu. 6. TERMÍNY PRŮZKUMŮ BIP byl proveden opakovaně ve vegetačním období od dubna do září Termíny průzkumů: 6. 4., , , , 4. 7.,

6 Strana 6 (celkem 36) 7. POPIS DÍLČÍCH PLOCH Dílčí plocha 1 (DP1) DP1 tvoří nejjižnější část NZCHÚ trať Na Hraničkách. Nacházejí se zde převážně kulturní louky (mapovací jednotka X5), ve střední části zřejmě meliorované, dřevinné lemy (K3) a remíz náletové vegetace s charakterem dubohabřiny okolo starého drobného lomu (nevyhraněné L3.3). Malou plochu ve středu DP pak zaujímá skupinka keřovitých vrb (K1) v okolí odvodněním narušeného prameniště. Za cenné lze považovat lokální výskyty suchých širokolistých trávníků svazu Bromion erecti na východním a západním okraji DP (T3.4). Dílčí plocha 2 (DP2) DP2 se nachází na horní části jihovýchodního úpatního svahu Bílé hory mezi Štramberkem na západě a chatovou osadou Lysinská na východě. Jedná se o mozaiku dosud kosených luk (X5), opuštěných zemědělských pozemků s eutrofizovanými lady (X7B), křovinami (K3), mladými kulturami dřevin a vzrostlými, převážně náletovými porosty (X12A nebo nevyhraněné L3.3). Ojediněle se na dílčí ploše vyskytují plošně malé fragmenty silně degradovaných suchých širokolistých trávníků (T3.4). Zajímavostí je pak slabý petrifikující pramen v lesním porostu u východní hranice dílčí plochy. Dílčí plocha 3 (DP3) DP3 zaujímá okolí vápencové skalky Rudý v bezprostředním sousedství intravilánu Štramberku (ulice Kopec). Jedná se o hřbet s fragmentem suchých trávníků svazu Bromion erecti (T3.4) se skalním výchozem (T3.1, S1.1). Dílčí plocha 4 (DP4) Jižní polovinu DP tvoří lesní porosty na severozápadním svahu Bílé hory. Dřevinná vegetace je zde složená ze vzrostlých náletů a výsadeb na bývalých zemědělských pozemcích (X12A, nevyhraněné L3.3, na mezích s prvky L4), lokálně se vyskytují i travino-bylinná ruderální lada (X7B). Sever zalesněné části DP pak zaujímá starý lom označovaný jako Davidova Kamenárka s náletem dřevin (X12A) a výchozy vápnitých pískovců. Severní polovinu DP tvoří komplex silně degradovaných někdejších suchých ovsíkových luk, momentálně využívaných převážně jako pastvina, místy s expanzivní třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) a hojným výskytem křovin (K3). Na mezích se také uplatňuje vzrostlý nálet dřevin (X12A). V jihovýchodní části plochy se nachází kvalitní sečená louka s dominantní válečkou prapořitou a výskytem vstavačovitých rostlin. Dílčí plocha 5 (DP5) Lesní porost na vrchu Kocvínek (433 m n. m.) na severozápadě NZCHÚ tvořený dubohabřinami (L3.3) a z části také náletovými porosty na bývalé zemědělské půdě (X12A nebo nereprezentativní L3.3). Nachází se zde i malá čerstvá paseka (X10). Západní část DP je v rámci celého NZCHÚ jedinou, kde les nevznikl až v posledních desetiletích na někdejších zemědělských pozemcích. DP je významnou lokalitou vstavačovitých rostlin

7 Strana 7 (celkem 36) Dílčí plocha 6 (DP6) Západní skalnatý svah Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou tvořený komplexem suchých trávníků (T3.4) a cenné skalní vegetace na vápencovém podloží s výskytem dealpínských druhů (T3.1, T6.2B). Zejména ve spodní části plochy se nacházejí také křoviny (K3) nálet dřevin (X12A) a extenzivní sad (X13). 8. VÝSLEDKY INVENTRARIZACE 8.1. DRUHOVÁ DIVERZITA Během floristické inventarizace bylo v zájmovém území zaznamenáno 433 druhů a poddruhů cévnatých rostlin, dalších 6 druhů se zde vyskytuje na základě disponibilních údajů. Jejich výčet a výskyt v rámci dílčích ploch uvádí příloha 2. Druhová diverzita cévnatých rostlin v NZCHÚ je vysoká. Příčinu lze hledat hlavně v široké nabídce velmi odlišných stanovišť. V území se střídají louky, ruderální lada, keřová společenstva a meze se stromy, náletové porosty, lesní kultury, starší přírodě blízký les, vzácně i vodou ovlivněná stanoviště. Zastoupen je také antropogenní reliéf po těžbě kamene a zcela se pak vymyká vzácná skalní vegetace s dealpínskými druhy pod Štramberskou Trúbou a v okolí skalky Rudý. Projevuje se také blízkost intravilánu Štramberku, a to vyšším zastoupením apofytů. Specifikem lokality je bohatý výskyt vstavačovitých rostlin, kterých je zde uváděno 11 druhů, z nichž bylo při průzkumech zaznamenáno 7. Vhodné podmínky pro jejich existenci podmiňuje zejména bazický substrát pocházející z vápnitých hornin (vápence, vápnité pískovce) a také významná přítomnost sukcesně nevyhraněných mladších porostů dřevin, které jsou pro řadu (převážně běžnějších druhů) příhodným biotopem ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ A OHROŽENÉ DRUHY V prostoru navrhovaného ZCHÚ se vyskytuje 14 zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin, z nichž 9 bylo zaznamenáno při aktuálním průzkumu. Jsou to silně ohrožený vstavač bledý (Orchis pallens), tis červený (Taxus baccata) a lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), lomikámen trojklaný (Saxifraga tridactylites) a druhy ohrožené okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), vstavač mužský (Orchis mascula), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Výskyt tisu červeného (Taxus baccata) a sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis) je třeba považovat za sekundární. Dále se v území v posledních patnácti letech uvádějí: z kriticky ohrožených tořič včelonosný (Ophrys apifera) (Syrek 2003, NDOP; Pavlík 2006; Ševčík 2015, NDOP), kruštík ostrokvětý (Epipactis leptochila) (Kvita a Batoušek 2007 ex Batoušek et al. 2006), silně ohrožený kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla) (Pečínka a Dočkalová 2004; Pavlík 2008 ex Šmiták et al. 2007) a mezi ohroženými kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) (AOPK ČR 2006) a vratička měsíční (Botrychium lunaria) (Pavlík et al. 2006)

8 Strana 8 (celkem 36) Celkem 41 zaznamenaných druhů je zařazeno do červeného seznamu flóry ČR (Grulich 2012) (tzv. ohrožené druhy), k nimž je třeba přiřadit i zmíněných 6, jež jsou z území dokladovány (viz výše). Kompletní přehled je uveden v následující tabulce, v kapitole 8.3 pak navazují komentáře k výskytu. Lokalizaci nálezů nejvýznamnějších druhů uvádí mapa v příloze. Seznam zvláště chráněných a ohrožených druhů latinské jméno Scabiosa lucida subsp. calcicola české jméno Vyhláška 395/92 Červ. seznam (Grulich 2012) louky dílčí plocha lada a louky les, výsadby, křoviny skalka Rudý louky a pastviny hlaváč lesklý C1r x Orobanche elatior záraza vyšší C1t x Parietaria officinalis drnavec lékařský C2r x Orchis pallens vstavač bledý 2 C2b x Silene nemoralis silenka hajní C2b x Orchis mascula subsp. speciosa vstavač mužský 3 C2t x x x x x Achillea nobilis řebříček sličný C3 x Aquilegia vulgaris orlíček obecný C3 x Arabis sagittata huseník střelovitý C3 x Biscutella laevigata dvojštítek hladkoplodý C3 x Bothriochloa ischaemum vousatka prstnatá C3 x Cephalanthera damasonium okrotice bílá 3 C3 x x x x x Galanthus nivalis sněženka podsněžník 3 C3 x Jovibarba globifera netřesk výběžkatý C3 x Medicago minima tolice nejmenší C3 x Melica ciliata strdivka brvitá C3 x Ononis arvensis jehlice rolní C3 x Platanthera bifolia vemeník dvoulistý 3 C3 x Saxifraga paniculata lomikámen vždyživý 2 C3 x x Saxifraga tridactylites lomikámen trojprstý 2 C3 x x Scabiosa columbaria hlaváč fialový C3 x Stachys alpina čistec alpinský C3 x x x x x Taxus baccata tis červený 2 C3 x Trifolium ochroleucon jetel bledožlutý C3 x Abies alba jedle bělokorá C4a x Allium senescens subsp. montanum česnek šerý horský C4a x Arum cylindraceum áron východní C4a x Carex chabertii ostřice Chabertova C4a x Carex leersiana ostřice mnoholistá C4a x Carex pendula ostřice převislá C4a x Corydalis solida dymnivka plná C4a x Epipactis helleborine agg. kruštík širolistý C4a x x x les Kocvínek svah pod Trúbou - 8 -

9 Strana 9 (celkem 36) Seznam zvláště chráněných a ohrožených druhů pokračování dílčí plocha latinské jméno české jméno Vyhláška 395/92 Červ. seznam (Grulich 2012) louky lada a louky les, výsadby, křoviny skalka Rudý louky a pastviny les Kocvínek svah pod Trúbou Equisetum telmateia přeslička obrovská C4a x x Euphorbia amygdaloides pryšec mandloňovitý C4a x Festuca pallens kostřava sivá C4a x x Inula salicina oman vrbolistý C4a x Libanotis pyrenaica žebřice pyrenejská C4a x x Lilium martagon lilie zlatohlavá 3 C4a x Listera ovata bradáček vejčitý C4a x x x x x Neottia nidus-avis hlístník hnízdák C4a x Polystichum aculeatum kapradina laločnatá C4a x Další významné druhy uváděné z NZCHÚ latinské jméno české jméno Vyhláška 395/92 Červ seznam (Grulich 2012) dílčí plocha louky a pastviny les a křoviny les Kocvínek svah pod Trúbou zdroj Botrychium lunaria vratička mesíční 3 C2b x (Pavlík et al. 2006) Epipactis leptochila kruštík ostrokvětý 1 C1r x Epipactis microphylla kruštík drobnolistý 2 C2r x Epipactis purpurata kruštík modrofialový 3 C3 x (AOPK ČR 2006) (Kvita a Bartoušek 2007 ex Bartoušek et al. 2006) (Pečínka a Dočkalová 2004; Pavlík 2008 ex Šmiták et al. 2007) Hieracium bifidum jestřábník dvouklaný C3 x (Kocián a Kocián 2009) Ophrys apifera tořič včelonosný 1 C1r x Vysvětlivky: Druhy zvláště chráněné (Vyhláška 395/92sb.) 2 kriticky ohrožený 2 silně ohrožený 3 ohrožený Druhy z Červeného seznamu (Grulich 2012) C1r kriticky ohrožený, vzácný C2b silně ohrožený, vzácný a ustupující C2t silně ohrožený, ustupující C2r silně ohrožený, vzácný C3 ohrožený C4a druh vyžadující pozornost (Syrek 2003, NDOP; Pavlík 2006; Ševčík 2015, NDOP) - 9 -

10 Strana 10 (celkem 36) 8.3. BOTANICKY HODNOTNÉ SEGMENTY DP1 a DP2 Uvedené dílčí plochy postrádají botanicky vyloženě hodnotné segmenty. Zajímavější jsou suché trávníky s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a dalšími teplomilnými druhy (Inula salicina, Salvia verticillata, Festuca rupicola) ve V části DP1, dále silná populace zárazy vyšší (Orobanche cf. elatior) v jižní části DP2 a lokalita vstavače mužského (Orchis mascula) a okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) v porostním okraji v severní části DP2. DP 3 Dílčí plocha 3 je sama o sobě botanicky velmi cenným segmentem zahrnující širokolisté suché trávníky a zejména vápencový skalní výchoz. Významné druhy: Aquilegia vulgaris, Arabis sagittata, Festuca pallens, Libanotis pyrenaica Orchis mascula, Ononis arvensis, Saxifraga paniculata, S. tridactylites. DP 4 Segment IV/1 Prostor bývalého lomu Davidova Kamenárka s lokálním výskytem suchých trávníků a náletovými porosty v prostoru těžebny a na odvalech. Vedle silné populace vstavače mužského (Orchis mascula) je odsud udáván i vzácný tořič včelonosný (Ophrys apifera) (Syrek J., 2003, NDOP) a vratička měsíční (Botrychium lunaria) (Pavlík a kol. 2006). Významné druhy: Orchis mascula, Listera ovata, Brachypodium pinnatum, Festuca rupicola, Carex flacca, Carex tomentosa, Sedum album, Centaurea scabiosa, Carlina acaulis. Segment IV/2 Sečená louka se skupinami keřů na JZ okraji bezlesé části DP4 s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a výskytem orchidejí vstavače mužského (Orchis mascula) a bradáčku vejčitého (Listera ovata). Recentně je odsud uváděn i tořič včelonosný (Ophrys apifera) (Ševčík J. 2015, NDOP). DP5 Zalesněný vrch Kocvínek představuje botanicky významný segment jako celek. Na západním svahu se v rámci NZCHÚ nachází jediný lesní porost v pravém slova smyslu (nevznikl na bývalé zemědělské půdě v posledních šedesáti letech a hostí vyhraněnou lesní flóru). Porosty na zbytku DP pocházejí z náletu na dříve odlesněných pozemcích. Lze zde nalézt i mohutné exempláře buku a dubu letního. Floristicky nejcennější je přítomnost řady vstavačovitých rostlin a některých druhů dubohabřin. Zajímavá je malá, dosud nezalesněná enkláva teplomilných suchých trávníků v horní části jižního svahu

11 Strana 11 (celkem 36) Významné druhy: Epipactis microphylla (Pečínka, Dočkalová 2004; Pavlík 2008 ex Šmiták et al. 2007), Epipactis purpurata (AOPK ČR), Epipactis helleborine agg., Orchis pallens, Orchis mascula, Platanthera bifolia, Cephalanthera damasonium, Lilium martagon, Euphorbia amygdaloides, Listera ovata, Neottia nidus-avis, Arum cylindraceum, v teplomilných společenstvech na J svahu pak Trifolium ochroleucon, Carex flacca, Carex caryophyllea. DP 6 Skalnatý západní svah Zámeckého vrchu (pod Štramberskou Trúbou) představuje lokalitu nadregionálního významu s četnými reliktními prvky vegetace skal a suchých trávníků. Významné druhy: Achillea nobilis, Allium senescens subsp. montanum, Biscutella laevigata, Bothriochloa ischaemum, Epipactis leptochila (Kvita a Batoušek 2007 ex Batoušek et al. 2006), Festuca pallens, Hieracium bifidum, Jovibarba globifera, Libanotis pyrenaica, Medicago minima, Melica ciliata, Polystichum aculeatum, Saxifraga paniculata, S. tridactylites, Scabiosa lucida subsp. calcicola, Silene nemoralis KOMENTÁŘE K VYBRANÝM VÝZNAMNÝCH DRUHŮM 3 Achillea nobilis (řebříček vznešený), C3 Druh rozšířený po celé Evropě, v ČR roste od nížin do podhůří, hlavně na loukách i světlých lesích. V poslední době ustupuje. V ČR se jedná hlavně o druh skalních stepí a lemů teplomilných doubrav, někdy vstupuje do ruderalizovaných stanovišť. Na severní Moravě znám pouze od Štramberku. Řebříček vznešený je vázán na skalnatý svah pod Štramberskou Trúbou, kde vytváří silnou a stabilní populaci. Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: stovky rostlin Allium senescens subsp. montanum (česnek šerý horský), C4a Euroasijský druh, subspecie montanum má pak hlavně rozšíření evropské. Rostliny od Štramberku morfologicky připomínají sibiřskou nominátní subspecii senescens. Na severní Moravě je vzácný; uváděn ještě od Hranic. V NZCHÚ je hojný na výchozech vápenců na západním svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: tisíce rostlin Aquilegia vulgaris (orlíček obecný), C3 Druh rozšířený po celé Evropě, v ČR roste od nížin do podhůří, hlavně na loukách i světlých lesích. V poslední době ustupuje. V NZCHÚ byl orlíček zaznamenán pouze v jediné mikropopulaci ve společenstvu suchých širokolistých trávníků v DP 3. Ač se jedná o vhodný biotop pro tento druh, je vzhledem k přítomnosti několika pěstovaných okrasných rostlin v bezprostředním okolí 3 Všeobecné údaje o druzích byly čerpány z Květeny ČR a webu BOTANY.cz

12 Strana 12 (celkem 36) potřeba připustit i možnost umělé výsadby. Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: 10 rostlin Biscutella laevigata (dvojštítek hladkoplodý), C3 Evropský druh, v ČR uváděna pouze subspecie varia. Znám je z teplejších oblastí Čech a jižní a střední Moravy, nejčastěji na stanovištích skal, písků, v reliktních borech nebo na starých zdech. V zájmovém území má silnou populaci na vápencových výchozech pod Štramberskou Trúbou (DP6). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: tisíce rostlin Botrychium lunaria (vratička měsíční), 3, C2b Druh s téměř kosmopolitním rozšířením, v ČR se vyskytuje roztroušeně až vzácně, hlavně na sušších otevřených stanovištích, případně ve světlých lesích. Ze zájmového území je vratička udávána na hranách lomu Davidova Kamenárka na severním svahu Bílé hory (DP4). V roce 2004 zde bylo zaznamenáno 26 rostlin (Pavlík et al. 2006). Bothriochloa ischaemum (vousatka prstnatá), C3 Euroasijský druh s rozsáhlým areálem (zasahuje i do severní Afriky). U nás se vyskytuje v teplejších oblastech republiky na suchých výslunných stanovištích (stepní stráně, skály, meze, světlé suché lesy). V zájmovém území se hojně vyskytuje na mělkých půdách na skalnatém západním svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: stovky rostlin Cephalanthera damasonium (okrotice bílá), 3, C3 Převážně Evropský druh zasahující svým rozšířením až do Iránu a severní Afriky. V ČR se vyskytuje hlavně v listnatých lesích a lesních pláštích, objevuje se však i na antropogenních stanovištích nebo v bezlesí. V NZCHÚ byla nejbohatší populace zaznamenána na severním okraji DP2 a lesních porostech na býv. zemědělských pozemcích v DP6 pod Bílou horou. S výjimkou DP 3 a 6 se však vyskytuje na všech dílčích plochách. Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: 200 rostlin. Epipactis leptochila (kruštík ostrokvětý), 1, C1r Západo- a středoevropský druh, u nás známý hlavně z Českého středohoří a Doupovských hor. Roste v dubohabřinách a květnatých bučinách na minerálně silnějších podkladech. V zájmovém území byl nalezen roku 2004 v lipojasanovém lesíku na jihozápadním svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6) (Kvita et Batoušek 2007 ex Batoušek et al. 2006)

13 Strana 13 (celkem 36) Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: druh nebyl zaznamenán, ale jeho výskyt je pravděpodobný. Epipactis microphylla (kruštík drobnolistý), 1, C1r Převážně evropský druh zasahující svým areálem na Kavkaz, do Turecka a Iránu, V ČR velmi vzácný. Vyskytuje se zejména na bazických podkladech v bučinách a dubohabřinách. Z bezprostřední blízkosti NZCHÚ jej poprvé uvádí Sedláčková (2001), přímo ze zájmového území (vrch Kocvínek, DP6) pak Pečínka a Dočkalová (2004). V roce 2006 byla lokalita ověřena Pavlíkem, který zde zaznamenal 46 rostlin (Pavlík 2008 ex Šmiták et al. 2007). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: druh nebyl zaznamenán, ale jeho výskyt je pravděpodobný. Epipactis purpurata (kruštík modrofialový), 3, C3 Evropský a západoasijský druh kruštíku, který se v ČR vyskytuje roztroušeně, místy však chybí. Na severní Moravě je vázán hlavně na listnaté lesy v nižších polohách. Ze zájmového území je udáván z vrchu Kocvínku (AOPK ČR 2006), konkrétní údaje v nálezové databázi NDOP se však přímo netýkají sledované lokality. Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: druh nebyl zaznamenán, ale jeho výskyt je pravděpodobný. Galanthus nivalis (sněženka podsněžník), 3, C3 Evropský druh jarního aspektu, v ČR roztroušeně na humózních půdách zvl. v luzích, vystupuje i do hor; sekundárně i na antropogenních stanovištích (býv. sídla, parky apod.). Sněženka se na lokalitě vyskytuje pouze sekundárně v malé populaci na severním okraji DP2. Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: 30 rostlin Hieracium bifidum (jestřábník dvouklaný), C3 Druh středoevropských pohoří zasahující i do severní Evropy a na Ural, v ČR vzácně od pahorkatin do vyšších poloh na bazických substrátech. Ze zájmového území jej v počtu několika jedinců v roce 2007 uvádí Kocián a Kocián (2009) ze západního svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: druh nebyl zaznamenán, ale jeho výskyt je pravděpodobný. Inula salicina (oman vrbolistý), C4a Euroasijský druh mírného pásma, v ČR poměrně hojný v teplejších oblastech republiky. Na severní Moravě se však jedná o poměrně vzácný druh. Biotopem mohou být slatinné i suché louky, případně světlé lesy. Vyžaduje hlubší půdy

14 Strana 14 (celkem 36) Oman vrbolistý byl zaznamenán v bohaté populaci v trávníku s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) ve vých. výběžku luk tratě Na Hraničkách (DP1). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: cca 100 rostlin Jovibarba globifera (netřesk výběžkatý), C3 Středo- a východoevropský druh, u nás hlavně na skalách v teplejších oblastech. Řada lokalit je sekundárních. V zájmovém území se vyskytuje roztroušeně na skalních výchozech v DP6 na Z svahu pod Štramberskou Trúbou. Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: cca 50 rostlin Libanotis pyrenaica (žebřice pyrenejská), C4a Euroasijský druh, v ČR většinou v teplejších oblastech na suchých stanovištích a bazických podkladech. V současnosti se šíří i na ruderální stanoviště s lehčími půdami (např. železniční náspy). V zájmovém území se vyskytuje roztroušeně v suchých trávnících na vápencovém podloží v okolí skalky Rudý (DP3) a pod Štramberskou Trúbou (DP6). Zdejší výskyt nemusí být primární (uvádí se, že byl vysazován v okolí středověkých hradů). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: cca 100 rostlin Lilium martagon (lilie zlatohlavá), 3, C4a Euroasijský druh, v celé Evropě až po jižní Skandinávii. V ČR po celém území, zejména ve světlých humózních lesích. V zájmovém území je její výskyt vázán na dubohabřiny na vrchu Kocvínku (DP5), kde se vyskytuje roztroušeně, zvláště na severním svahu. Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: cca 50 rostlin Medicago minima (tolice nejmenší), C3 Druh s rozsáhlým areálem od Středomoří po Čínu, V ČR se vyskytuje roztroušeně na xerotermních stanovištích, často na vápnitých půdách. V zájmovém území vytváří bohatou populaci v suchých trávnících na západním svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: stovky rostlin Melica ciliata (strdivka brvitá), C3 Druh zejména teplejších oblastí Evropy a západní Asie (po Irán), v ČR zvláště na jižní a jihovýchodní Moravě. Vyhledává výslunná stanoviště stepních strání a skal, obvykle na bazickém substrátu. V NZCHÚ se vyskytuje v okolí skály v dolní části západního svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6)

15 Strana 15 (celkem 36) Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: cca 100 rostlin Ononis arvensis (jehlice rolní), C3 Rostlina má rozsáhlý euroasijský areál, přičemž východní Moravou prochází jeho západní hranice. V ČR se díky tomu těžiště rozšíření soustřeďuje do Podbeskydí a na Novojičínsko. Jediná zaznamenaná lokalita jehlice rolní se nachází v suchém trávníku s dominantním Bromus erectus ve střední části DP3. Pozorovány byly 2 rostliny. Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: 2 rostliny Ophrys apifera (tořič včelonosný), 1, C1r Mediteránní a submediteránní druh, v ČR velmi vzácný, avšak v posledních 20 letech se zřejmě šíří. Vyhledává teplomilná společenstva otevřené krajiny nebo i světlé lesy, často na bazických substrátech. V okolí Štramberku byl po cca padesáti letech znovuobjeven M. Sedláčkovou (Sedláčková 2001; Šmiták 2002), přímo ze zájmového území jsou z poslední doby udávány 3 výskyty: 1. Z Část lomu Davidova Kamenárka (DP4) (NDOP, 2003, Syrek J.), 2. hrana úvozu polní cesty na východním úpatí vršku Kocvínek (Pavlík 2006), 3. Sečená louka se skupinami keřů na JZ okraji bezlesé části DP4 (Ševčík J. 2015, NDOP). Jednalo se o jednotlivé kvetoucí rostliny. Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: druh nebyl zaznamenán, ale jeho výskyt je pravděpodobný. Orchis mascula subsp. speciosa (vstavač mužský znamenaný), 3, C2t Evropský druh rozšířený hlavně na Balkáně, v Karpatech a Alpách; v Čechách je vzácný, na Moravě se objevuje roztroušeně. V NZCHÚ nejběžnější druh vstavačovitých rostlin. Vyskytuje se hlavně v lesních porostech, lesních ekotonech, na mezích, méně pak na okrajích luk. Nejhojnější je v lesních porostech vzniklých na bývalé zemědělské půdě v DP4, silná populace je v rámci stejné dílčí plochy také na odvalech lomu Davidova Kamenárka zarostlých náletem dřevin. V DP4 jej lze zaznamenat i v jihovýchodní části luk, dále se objevuje i horní části vrchu Kocvínek (DP 5), v lesním plášti na severním okraji DP2 a v enklávě suchých trávníků v DP 3. Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: stovky rostlin Orchis pallens (vstavač bledý), 2, C2b Zájmové území je součástí jádrové oblasti výskytu druhu v ČR, která zaujímá přibližně prostor od Bílých Karpat po JZ část Podbeskydí. Jinde je velmi vzácný. V NZCHÚ se vyskytuje vzácně. Nalezeny byly pouze 3 jedinci v dubohabřině nad světlinou s teplomilnými druhy na jižním svahu vrchu Kocvínek (DP5). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: 3 rostliny

16 Strana 16 (celkem 36) Orobanche cf. elatior (záraza vyšší), C1r Západo- a středoevropský druh zárazy, v ČR se vyskytuje vzácně. Parazituje na chrpě čekánku (Centaurea scabiosa). V ZCHÚ byla zaznamenána poměrně silná populace na rozhraní kulturní louky a ruderálních lad v jižní části DP2. Vzhledem k tomu, že již nebyly zastiženy kvetoucí rostliny, byla determinace provedena na základě hostitele a vyžaduje revizi. Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: cca 50 rostlin Platanthera bifolia (vemeník dvoulistý), 3, C3 Euroasijský druh, v rámci ČR patří k běžnějším druhům orchidejí. V zájmovém území je však velmi vzácný. Nalezeny byly pouze dvě rostliny v dubohabřině v hodní části jižního svahu vrchu Kocvínek (DP5). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: 2 rostliny Parietaria officinalis (drnavec lékařský), C2r Mediteránní druh, který byl zavlečen i do dalších částí Evropy. V ČR představuje vzácný archeofyt. Vyskytuje se na vlhčích půdách na živiny bohatých půdách v okolí skal, zdí, na rumištích nebo v lužních lesích. Z okolí Štramberku je dlouhodobě udáván, v NZCHÚ byla zaznamenána jedna malá populace v porostu náletového původu pod vápencovou skalkou Rudý (DP3). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: 30 rostlin Polystichum aculeatum (kapradina laločnatá), C4a Euroasijský druh, v ČR převážně v mezofytiku a oreofytiku, nejčastěji v suťových lesích, může však osidlovat i antropogenní stanoviště (např. staré hlušinové odvaly). V zájmovém území byl zaregistrován jediný exemplář na úpatí hlavní skály pod Štramberskou Trúbou (DP6). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: 1 rostlina Saxifraga paniculata (lomikámen vždyživý), 2 C3 Druh hor jižní a střední Evropy, kde se vyskytuje i v nižších polohách jako dealpín. Vyhledává převážně skalní výchozy minerálně bohatých hornin. V ZCHÚ je hojný na výchozech vápenců na západním svahu Zámeckého vrchu pod Štramberskou Trúbou (DP6), vyskytuje se také na skalce Rudý (DP3). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: stovky rostlin Saxifraga tridactylites (lomikámen trojprstý) 2 C3 Druh mediteránu, Evropy a Blízkého východu, v ČR hlavně v nižších polohách na xerotermních stanovištích na skalním podkladu, vyskytuje se i na antropogenních stanovištích (hojný např. na nádražích)

17 Strana 17 (celkem 36) V ZCHÚ doprovází vápencové skalní výchozy v DP3 a DP6, kde vytváří početné populace. Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: stovky rostlin Scabiosa lucida subsp. calcicola (hlaváč lesklý), C1r Druh evropských hor vyskytující se ve dvou poddruzích, subsp. calcicola je rozšířena v Karpatech. V ČR znám pouze ze štramberských vápenců. V NZCHÚ je hojný na skalách pod Štramberskou Trúbou (DP 6). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: stovky rostlin Silene nemoralis (silenka hajní) C2b Rostlina středních a vyšších poloh jižní Evropy, v ČR vzácně ve středních Čechách, Českém středohoří a v okolí Štramberku. Vyhledává lokality s mírným zástinem a mělkými, převážně bazickými půdami, sekundárně se šíří i na antropogenní stanoviště. V ZCHÚ zaznamenána jedna mikrolokalita v suchém trávníku nad hlavní skálou na západním svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: 2 rostliny Taxus baccata (tis červený), 3 C3 Sekundární výskyt, malá rostlina v sousedství dalších pěstovaných druhů na J okraji DP3 a různě velké exempláře ve štěrbinách opěrné zdi na J hranici DP6. Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: do 5 rostlin Trifolium ochroleucon (jetel bledožlutý), C3 Mediteránní a submediteránní druh jetele, v ČR nejvíce zastoupen na jižní Moravě, v Čechách a na severní Moravě je vzácný. Vyhledává suché louky nebo pastviny, případně světlé lesy a jejich okraje. V NZCHÚ byla zaznamenána jedna mikropopulace na horním okraji světliny s teplomilnými druhy na jižním svahu vrchu Kocvínek (DP5). Zaznamenaná početnost v NZCHÚ: 3 rostliny 8.5. NEPŮVODNÍ DRUHY Z celkového množství 433 nalezených druhů jich je 22 % (konkrétně 93) v ČR nepůvodních. 48 se řadí mezi archeofyty, zbylých 45 mezi neofyty (hodnoceno dle PYŠKA a kol 2012). Takto vysoký podíl nepůvodních druhů bývá běžný spíše v krajinách s vysokým podílem antropogenních ploch. Silně se zde zjevně projevuje blízkost intravilánů Štramberku a Kopřivnice, odkud pocházejí hlavně pěstované okrasné druhy. Významnou roli rovněž hraje vyšší podíl ruderalizovaných stanovišť v ZCHÚ (zvláště rozsáhlá zarůstající lada, případně úhor v místě mysliveckého políčka v dílčí ploše 2)

18 Strana 18 (celkem 36) Invadovanost území agresivními invazními druhy je však poměrně nízká. Vedle dnes již všeobecně rozšířené netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora) je nejběžnějším invazním neofytem území zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), který zarůstá travinobylinná zvláště v DP2, zaznamenán však byl ve většině dílčích ploch. Vzácně se objevuje i zlatobýl obrovský (Solidago gigantea). Do budoucna problematický může být javor jasanolistý (Acer negundo), který se roztroušeně vyskytuje rovněž na DP2. Z invazních dřevin byl pozorován ještě topol kanadský (Populus canadensis) na DP1 a DP2, trnovník akát (Robinia pseudacacia) na vrchu Kocvínku (DP5) (jednalo se pouze o několik výhonů ve zmlazení), dub červený (Quercus rubra) na DP1 (pouze dva semenáčky) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) (výsadba několika jedinců v jihozápadní části DP2). Asi nejproblematičtější dřevinou je šeřík obecný (Syringa vulgaris), který se šíří do cenných dealpínských skalních společenstev v DP6. 9. ZÁVĚR A NÁVRHY OPATŘENÍ Navrhované ZCHÚ představuje prostorově i kvalitativně velmi heterogenní celek. Vedle jednoznačně velmi cenných partií západní svah pod Štramberskou Trúbou s reliktními společenstvy (DP6), okolí skalky Rudý (DP3), vrch Kocvínek (DP5), lom Davidova Kamenárka a některé další segmenty, např. s výskytem tořiče v něm figurují i velké plochy bez předmětů ochrany, které by v rámci mapování biotopů měly být hodnoceny v rámci jednotek formační skupiny X (nejvíce v jižní části NZCHÚ DP1 a DP2, částečně i DP4). Tvoří je orná půda (pouze minimálně), intenzivně obhospodařované louky, ruderální lada a ruderalizované mladé lesní kultury a nálety dřevin. Celkově se jedná přibližně o dvě třetiny výměry NZCHÚ. Struktura biotopů v zájmovém území je důsledkem historického vývoje. Na leteckých snímcích z 50. let 20. století ( je dobře patrné, že s výjimkou části západního svahu vrchu Kocvínku celá plocha NZCHÚ ještě před 60 lety postrádala jakoukoliv dřevinnou vegetaci. Vyskytovala se zde mozaika polí, luk, pastvin a mezí, zřejmě s řadou z pohledu ochrany přírody hodnotných segmentů, zvláště širokolistých suchých trávníků. Vlivem útlumu tradičních forem zemědělského hospodaření došlo k zásadní proměně celé krajiny, která v první řadě spočívala v opouštění půdy a vzniku lad a porostů dřevin. Na pozemcích, kde zemědělské využití bylo zachováno, došlo naopak k jeho intenzifikaci za vzniku dnešních kulturních luk. Někdejší suché trávníky se dochovaly pouze v malých fragmentech a dnes tvoří nejkvalitnější biotopy. Vzhledem k extrémnímu reliéfu uvedeným vývojem neprošla dílčí plocha 6 na svahu pod Štramberskou Trúbou, díky čemuž si převážně uchovala svůj někdejší ráz, i když i zde je patrná ruderalizace a zarůstání náletem. Z výše uvedeného také vyplývá, že lesní porosty, které se dnes v NZCHÚ nacházejí, jsou sukcesně mladé a fytocenologicky nevyhraněné, a to bez ohledu na fakt, zda byly založeny uměle nebo vznikly spontánně. Každopádně je nelze považovat za reprezentativní suťové lesy jednotky L4, jež jsou předmětem ochrany (spíš nabývají převážně charakter dubohabřin)

19 Strana 19 (celkem 36) Z pohledu ochrany přírody jsou i tak zajímavé, protože starší z nich představují vhodný biotop pro vstavačovité rostliny. Zvlášť dobře se v nich daří vstavači mužskému, bradáčku vejčitému a okrotici bílé, na vrchu Kocvínku je pak diverzita orchidejí až extrémní, přičemž jejich výskyt je i zde převážně vázán na někdejší zemědělské pozemky. Je proto pravděpodobné, že momentálně vznikající porosty na ladech v DP2, popř. i DP4 do tohoto orchidejového sukcesního stádia také dospějí. Naopak současné lokality orchidejí v lesích mohou vlivem postupující sukcese zanikat. Návrhy opatření 1. Lesní porosty Díky svému současnému charakteru nevyžadují speciální zásahy, snad výjimkou kontroly zatím sporadického výskytu nepůvodních druhů dřevin. Starší porosty je tak možné zatím ponechat spontánnímu vývoji, anebo v závislosti na postoji vlastníků lze volit standardní pěstební péči (zejména v případě mladých kultur), u starších pak provádět mírné probírky a v delším časovém horizontu také výběrnou těžbu. Zásahy by měly být pokud možno omezeny v původním porostu na západním svahu vrchu Kocvínek (DP5). Při zvolení progresivnějšího přístupu lze alespoň na části území uvažovat o převodu na nízký nebo střední les. Díky vyšší trofnosti někdejších zemědělských pozemků je však potřeba počítat s rizikem masívního nástupu nitrofilních druhů po těžbě. Jako vhodné pro tento účel se proto jeví suší stanoviště, zvláště na temeni a jižním svahu vrchu Kocvínek. 2. bezlesí V rámci péče o stanoviště bez dřevinné vegetace bude zřejmě potřeba zvolit jednu z následujících koncepcí: a) Jednodušší a levnější varianta je soustředit se pouze lokálně na kvalitní segmenty zejména suchých trávníků a zbylou část území ponechat v současném stavu, včetně postupně zarůstajících lad, která by se časem měla změnit v porosty dřevin, potenciálně i s výskytem orchidejí. b) Pokusit se vedle údržby kvalitních segmentů i o obnovu travinobylinných společenstev na silně degradovaných dlouhodobě opuštěných plochách bez významných druhů, které si však ještě alespoň z části uchovaly luční charakter (několik ploch v DP2, převážná část bezlesí v DP4). Jedná se o výrazně dražší, avšak z hlediska předmětu ochrany příznivější řešení. c) Jednoznačně nejvhodnější možnosti by bylo NZCHÚ omezit pouze na dílčí plochy 3, 4, 5 a 6, přičemž nejkvalitnější části DP1 a 2 by se mohly jednoduše stát součástí již existující PP Váňův kámen, jelikož se nacházejí v blízkosti její hranice. Konkrétní doporučení: - Hospodaření na kulturních loukách v jižní části NZCHÚ je možné ponechat v současném režimu

20 Strana 20 (celkem 36) - Na svahu pod Štramberskou Trúbou (DP6), který představuje nejhodnotnější část území, by měla probíhat pravidelná údržba kosením nebo pastvou ovcí, případně koz, a to nejlépe rotačním systémem, kdy nebude každoročně udržována celá plocha. Vhodné by bylo rovněž přistoupit k likvidaci náletu šeříku v okolí hlavní skalní stěny (nejlépe i na ní). - V prostoru bývalého lomu Davidova Kamenárka by bylo vhodně redukovat nálet dřevin v okolí zbytků suchých trávníků, případně na hraně lomové stěny. - Provádět pravidelný monitoring a ochranu lokalit tořiče

21 Strana 21 (celkem 36) 10. LITERATURA A PODKLADY AOPK ČR (2006): CZ Štramberk. [online], dostupné na design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id= (cit ). Batoušek P., Šumbera J. (2006): Expedice Krkonoše nové nálezy orchidejí. Roezliana 36: Culek M. [ed.] (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 pp. Demek J., Mackovčin P. [eds.] et al. (2006): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. AOPK ČR, Praha, Brno, 580 pp. Grulich V. (2012): Červený seznam cévnatých rostlin České republiky. Ed. 3. (Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition). Preslia, 84: Hejný S., Slavík B. [eds] (1990): Květena České republiky. Sv. 2. Praha: Academia. Hejný S., Slavík B. [eds] (1992): Květena České republiky. Sv. 3. Praha: Academia. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 445 pp. Kocián P., Kocián J. (2009): Příspěvek ke květeně Novojičínska a okolí I. Vlastiv. Sborn. Novojičínska, Nový Jičín, 59: Kvita D., Batoušek P. (2007): Epipactis leptochila. In Hadinec J., Lustyk P.: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae VI. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 42: Pavlík P. (2006): Ophrys apifera Huds. In Hadinec J., Lustyk P.: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. V. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 41: Pavlík P., Schneider R., Hlistnikovský D., 2006: Botrychium lunaria (L.) Sw. In Hadinec J., Lustyk P.: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. V. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 41: 185. Pavlík P. (2008): Epipactis microphylla (Ehrh.) Sw. In: Hadinec J., Lustyk P.: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VII. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 43: Pečinka A., Dočkalová Z. (2004): Poznámky k rozšíření některých kriticky a silně ohrožených rostlin květeny ČR. Zprávy České botanické společnosti 39: Pyšek P., Danihelka J., Sádlo J., Chrtek J. jr., Chytrý M., Jarošík V., Kaplan Z., Krahulec F., Moravcová L., Pergl J., Štajerová K., Tichý L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. Preslia 84: Quitt E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Academia, Praha, 73 s. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. & Slavík B. [eds.]: Květena České socialistické republiky 1. Academia, Praha, p Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 pp. Sedláčková M. (2001): Orchideje okolí Štramberku. Hlasy muz. Frenštát pod Radhoštěm 18: Slavík B. [ed.] (1988): Květena České socialistické republiky. Sv. 1. Praha: Academia. Slavík B. [ed.] (1995): Květena České republiky. Sv. 4. Praha: Academia. Slavík B. [ed.] (1997): Květena České republiky. Sv. 5. Praha: Academia. Slavík B. [ed.] (2000): Květena České republiky. Sv. 6. Praha: Academia. Slavík B., Štěpánková J. [eds] (2004): Květena České republiky. Sv. 7. Praha: Academia. Šmiták J. (2002): Nové lokality vzácných druhů vstavačovitých na Moravě v roce Roezeliana 31:

22 Strana 22 (celkem 36) Šmiták J., Batoušek P., Kežlínek Z., Huková V. (2007): Nové a ověřené lokality vzácnějších druhů orchidejí v ČR v roce Roezliana 37: Štěpánková J., Chrtek J. jun., Kaplan Z. [eds] (2010): Květena České republiky. Sv. 8. Praha: Academia. Legislativní a metodické podklady Bartonička T. et al. (2005): Metodika inventarizace maloplošných zvláště chráněných území. AOPK ČR, Praha, in: Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Webové stránky AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz] ; [cit ] PŘÍLOHY 1. Fotodokumentace 2. Floristický seznam 3. Mapové přílohy: - Mapa č. 1: Dílčí plochy a pozice fotografií - Mapa č. 2: Výskyt vybraných významných druhů

23 Strana 23 (celkem 36) Příloha 1: Fotodokumentace Obr. 1) Kulturní louka v trati Na Hraničkách (DP1), v popředí eutrofizovaný porost devětsilu lékařského (Petasites hybridus) ( ). Obr. 2) Interiér podmáčené části náletového porostu ve V části DP2 s bohatou populací prvosenky vyšší (Primula elatior) ( ). Obr. 3) Silně eutrofizovaná lada bez předmětu ochrany s nálety a výsadbami dřevin tvoří značnou část DP2 ( ). Obr. 4) Nitrofilní společenstva na zarůstajících ladech v DP2 ( ). Obr. 5) Degradovaná louka s náletem křovin ve V části DP2, kterou by bylo ještě možné obnovit ( ). Obr. 6) Přeslička obrovská (Equisetum telmateia) na vodou ovlivněných stanovištích v náletových porostech v V části DP2 ( )

24 Strana 24 (celkem 36) Obr. 7) Petrifikující pramen v náletovém porostu na V okraji DP2 ( ) Obr. 8) Lomikámen trojklaný (Saxifraga tridactylites) na vápencové skalce Rudý v DP3 ( ). Obr. 9) Degradované a křovinami zarůstající louky v DP4 jsou v současnosti využívány převážně jako pastvina ( ) Obr. 10) Ruderalizovaná část luk v DP4 s vysokým zastoupením expanzivní třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) ( ). Obr. 11) Lom Davidova Kamenárka na severním svahu Bílé hory (DP4) představuje cennou lokalitu vstavačovitých rostlin ( ). Obr. 12) Dubohabřina na vrchu Kocvínek (DP5) s někdejšími solitery na hranicích zemědělských parcel. Cenná lokalita vstavačovitých ( )

25 Strana 25 (celkem 36) Obr. 13) Spodní část západního svahu vrchu Kocvínek (DP5) se starším porostem a mohutnými exempláři buku a dubu letního ( ). Obr. 14) Zvláště chráněný vstavač bledý (Orchis pallens) se vyskytuje vzácně na jižním svahu vrchu Kocvínek (DP5) ( ). Obr. 15) Cenná společenstva vápencových skal s dvojštítkem hladkým (Biscutella laevigata) na svahu pod Štramberskou Trúbou v DP6 ( ). Obr. 16) Hlavní skála v DP6 představuje hodnotný biotop dealpínských druhů. Problematická je expanze šeříku (Syringa vulgaris) ( ). Obr. 17) Žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica) na západním svahu pod Štramberskou Trúbou v DP6 ( ). Obr. 18) Překvapivý nález kapradiny laločnaté Polystichum aculeatum) pod hlavní skálou v DP6 ( )

26 Strana 26 (celkem 36) latinské jméno české jméno Vyhláška 395/92 Červ seznam (Grulich 2012) Nepův druhy (Pyšek a kol2012) Abies alba jedle bělokorá C4a x louky dílčí plocha Acer campestre javor babyka x x x x x x x Acer negundo javor jasanolistý neo x Acer platanoides javor mléč x x x x Acer pseudoplatanus javor klen x x x x Acinos arvensis pamětník rolní x Acorus calamus puškvorec obecný neo x Actaea spicata samorostlík klasnatý x x Aegopodium podagraria bršlice kozí noha x x x x x x x x Aesculus hippocastanum jírovec maďal neo x Agrimonia eupatoria řepík lékařský x x x x Agrostis capillaris psineček obecný x x x Agrostis stolonifera psineček výběžkatý x x Achillea millefolium agg. řebříček obecný x x x x Achillea nobilis řebříček sličný C3 x Ajuga reptans zběhovec plazivý x x x x x x Alchemilla sp. kontryhel x x Alliaria petiolata česnáček lékařský x x x x x x x Allium oleraceum česnek planý x x x x x Allium senescens subsp. montanum lada a louky les, výsadby, křoviny skalka Rudý louky a pastviny česnek šerý horský C4a x Allium ursinum česnek medvědí x x x Allium vineale česnek viničný x x x x x Alopecurus pratensis psárka luční x x x x Alyssum alyssoides tařinka kališní x Anagallis arvensis drchnička rolní x x Anemone nemorosa sasanka hajní x x x x x Anemone ranunculoides sasanka pryskyřníkovitá x Anethum graveolens kopr vonný ar x Angelica sylvestris děhel lesní x x x x x Anthoxanthum odoratum tomka vonná x Anthriscus sylvestris kerblík lesní x x x x x x x Aquilegia vulgaris orlíček obecný C3 x Arabis hirsuta huseník chlupatý x x Arabis sagittata huseník střelovitý C3 x Arctium lappa lopuch větší ar x x x Arctium tomentosum lopuch plstnatý ar x x x x Arenaria serpyllifolia písečnice douškolistá x x x Armoracia rusticana křen selský ar x x Arrhenatherum elatius ovsík vyvýšený ar x x x x x x x x Artemisia vulgaris pelyněk černobýl x x x x Arum cylindraceum áron východní C4a x Asarum europaeum kopytník evropský x x x x Asplenium ruta-muraria sleziník routička x x les Kocvínek svah pod Trúbou

27 Strana 27 (celkem 36) latinské jméno české jméno Vyhláška 395/92 Červ seznam (Grulich 2012) Nepův druhy (Pyšek a kol2012) dílčí plocha Asplenium trichomanes sleziník červený x x x x x Astragalus glycyphyllos kozinec sladkolistý x x x x x x x Athyrium filix-femina papratka samičí x x Atriplex patula lebeda rozkladitá ar x Atropa bella-donna rulík zlomocný x Avena sativa oves setý ar x Avenula pubescens ovsíř pýřitý x x Ballota nigra měrnice černá ar x x x x Barbarea vulgaris barborka obecná x Bellis perennis sedmikráska chudobka x x x Betonica officinalis bukvice lékařská x x Betula pendula bříza bradavičnatá x x x Biscutella laevigata dvojštítek hladkoplodý C3 x Bothriochloa ischaemum vousatka prstnatá C3 x Brachypodium pinnatum válečka prapořitá x x x Brachypodium sylvaticum válečka lesní x x x x x x x Briza media třeslice prostřední x Bromus benekenii sveřep Benekenův x x x Bromus erectus sveřep vzpřímený x x x x x x Bromus hordeaceus sveřep měkký ar x Bromus sterilis veřep jalový x x x x Calamagrostis epigejos třtina křovištní x x x x x x x Caltha palustris blatouch bahenní x x Calystegia sepium opletník plotní x Campanula patula zvonek rozkladitý x x Campanula persicifolia zvonek broskvolistý x x x x x x x Campanula rapunculoides zvonek řepkovitý x x x x x x x x Campanula rotundifolia zvonek okrouhlolistý x Campanula trachelium zvonek kopřivolistý x x x x x x x x Capsella bursa-pastoris kokoška pastuší tobolka ar x x x Cardamine amara řeřišnice hořká x Cardaminopsis arenosa řeřišničník písečný x x x x louky lada a louky les, výsadby, křoviny Carduus acanthoides bodlák obecný ar x x x Carduus crispus bodlák kadeřavý x Carex caryophyllea ostřice jarní x x x x Carex digitata ostřice prstnatá x x x x x Carex flacca ostřice chabá x x x Carex hirta ostřice srstnatá x x x x Carex chabertii ostřice Chabertova C4a x Carex leersiana ostřice mnoholistá C4a x Carex muricata ostřice měkkoostenná x x Carex pallescens ostřice bledavá x Carex pendula ostřice převislá C4a x skalka Rudý louky a pastviny les Kocvínek svah pod Trúbou