Česká a polská historiografie k dějinám Těšínska v letech Mečislav Borák
|
|
- Alexandra Františka Černá
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Česká a polská historiografie k dějinám Těšínska v letech Mečislav Borák In: Stan i potrzeby badań nad dziejami Śląska Cieszyńskiego. Pod red. I. Panica. Cieszyn, Polskie Towarzystwo Historyczne, Oddział w Cieszynie 2000, s (aktualizovaná verze) V části Těšínského Slezska, jež po roce 1920 připadla Československu, došlo k zásadním změnám už před válkou. V říjnu 1938 byla značná část tohoto území, zvaná Poláky Zaolzie, připojena k Polsku. Jeho zbývající část, dlouhý pruh území na východním břehu řeky Ostravice od slovenské hranice až k řece Odře (až na několik obcí či jejich částí celé Frýdecko a Slezskoostravsko), byla 14. března 1939 spolu se zbytkem českých zemí okupována Německem a stala se součástí Protektorátu Čechy a Morava. 1 Státní hranici rozdělující české Těšínsko převzaly po 1. září 1939, kdy začal válečný útok na Polsko, rovněž německé úřady. Platila tedy od října 1938 po celou válku až do května 1945, kdy byly v českých zemích a na Slovensku obnoveny předmnichovské hranice ČSR. Z hlediska české historiografie tedy zásadním mezníkem vývoje na území českého Těšínska v tomto období není až 1. září 1939, jak to pojímá historiografie polská, ale již počátek října 1938 pro (přibližně) bývalé politické okresy Fryštát a Český Těšín a 14. březen 1939 pro okres Frýdek, kdy zde přechodně skončila československá suverenita. Tento rozdílný pohled zřejmě ovlivnil i rozdíly v zaměření historického výzkumu. Polští historici zkoumají okupační vývoj v dnešní polské části Těšínského Slezska a z jeho české části si vybírají pouze Zaolzí, 2 zatímco frýdecká část Těšínského Slezska (stejně jako ostatní části českého Slezska, snad s výjimkou Hlučínska) stojí zcela stranou jejich zájmu. Čeští historici zase sledují především onu frýdeckou část v rámci vývoje Protektorátu Čechy a Morava, již mnohem méně se věnují situaci na Zaolzí a jen zcela okrajově přesahům na dnešní polské území Těšínského Slezska. 1 Okupanti vytvořením názvu Protektorát Čechy a Morava nerespektovali skutečnost, že zabrali i tuto část historického území Slezska. Ostatní české Slezsko se stalo součástí vládního obvodu Opava v říšské župě Sudety, Hlučínsko bylo připojeno přímo k Altreichu k okresu Ratiboř, vládní obvod Opole, říšská provincie Slezsko (od r Horní Slezsko). Podrobnější výklad vývoje správy v celé oblasti viz např. V. Kolářová: Příspěvek k politickosprávnímu vývoji Ostravska, Průmyslové oblasti, sv. 5, Ostrava 1975, s Má to své oprávnění, neboť za války bylo Zaolzí součástí okupačního okresu Techen v katovickém vládním obvodu říšské provincie Slezsko (Horní Slezsko). Pokud ale sledujeme historii Těšínského Slezska jako celku, musíme vzít v úvahu i jeho protektorátní část. 1
2 Na žádost pořadatelů tohoto sborníku vynechávám ve svém příspěvku období polské administrace na Zaolzí od října 1938 do září 1939, které má být pojednáno, včetně české historiografie, na jiném místě. 3 Vývoj v oblasti protektorátního Frýdecka budu ovšem sledovat již od března 1939, neboť trvat na 1. září 1939 by zde bylo nesmyslné. Ve svém příspěvku si všimnu, opět ve shodě s požadavkem pořadatelů, pouze prací českých historiků, a ponechám stranou i česky vydané práce polských historiků z Polska 4 a z České republiky. 5 Předmětem mého výběru budou pouze monografie, sborníky a jiné knižně vydané práce, dále studie a články z některých odborných periodik a některých vlastivědných časopisů, bez (mnohdy hodnotných) článků v denním tisku a bez nároku na úplnost soupisu k tématu. I když takový soupis dosud chybí, lze odkázat na několik podobných soupisů, jež se problematiky okupačního vývoje Těšínska aspoň částečně dotýkají. Jde především o 2 komentované bibliografie, které doprovázejí hodnocení stavu výzkumu dějin Slezska a zařazují vývoj na Těšínsku v letech do širších časových a prostorových souvislostí dějin Slezska. 6 Z důvodu úspory místa budu v tomto soupise znovu připomínat jen některé z prací, uvedených ve zmíněných bibliografiích. Ze starších přehledů literatury k tématu lze uvést též soupis A. Mazura, 7 N. Prokešové, 8 M. Habrmanové 9 a podobné dílčí přehledy, 10 z novějších např. bibliografii J. Bartoše a D. Schallnera. 11 Existují též některé specializované soupisy např. bibliografie článků 3 Novější český přehled literatury k tomuto tématu (ovšem zdaleka ne úplný) viz např. M. Borák: Zábor Těšínska v říjnu 1938 a první fáze delimitace hranic mezi Československem a Polskem (výběr dokumentů). Časopis Slezského zemského muzea, řada B 1997, s Např. B. Bartnikowski, W. Biegański, J. Jaros, H. Rechowicz, H. Rola, I. Sroka, B. Sziotka, A. Szefer, J. Tomaszewski, D. Tomczyk, M. Turlejska. 5 Např. H. Jasiczek, S. Zahradnik. 6 M. Borák: Období let , (W:) Slezsko v dějinách českého státu. Stav a úkoly výzkumu. Red. D. Gawrecki, Opava 1991, s ; Týž: Stav výzkumu dějin českého Slezska v období let , (W:) Slezsko v dějinách českého státu, Opava 1998, s A. Mazur: Nejvýznamnější literatura k tématu národnostní a ekonomická politika nacistických okupantů v průmyslových oblastech. Průmyslové oblasti, sv. 3, Ostrava 1971, s N. Prokešová: Česká literatura o dějinách nacistické okupace v Severomoravském kraji. Slezský sborník 1967, s ; Táž: Výběrová bibliografie české literatury o dějinách národně osvobozeneckého boje v Severomoravském kraji, Odboj a revoluce Zprávy 1967, č. 3, s M. Habrmanová: Stav výzkumu českých průmyslových oblastí a národnostní politiky nacistů v letech Slezský sborník 1986, s Např. F. Urbanec: Bibliografie článků k osvobození Těšínska z vlastivědného zpravodaje okresů Karviná a Frýdek-Místek Těšínsko z ročníků Těšínsko 1975, č. 2, s ; Protifašistický odboj na Těšínsku, Karviná 1986; J. Veselská: Bibliografie historicko vlastivědné literatury okresu Frýdek-Místek do roku 1945, Frýdek-Místek J. Bartoš, D. Schallner: Výběrová bibliografie k problematice okupovaného pohraničí ČSR , (W:) Historie okupovaného pohraničí , sv. 1, Ústí nad Labem 1998, s , sv. 3, Ústí nad Labem 1999, s , sv. 4, Ústí nad Labem 1999, s , sv. 5, Ústí nad Labem 2000, s
3 v časopise Těšínsko, 12 místopis odboje, 13 soupisy archivních fondů, 14 vzpomínek 15 či památných míst, pomníků a pamětních desek 16 apod. Pomineme-li většinou jen zkratkovité (či vůbec žádné) zobrazení vývoje Těšínska v letech v syntézách dějin českých zemí, 17 můžeme konstatovat, že dosud bohužel neeexistuje česká monografie na toto téma. Jedním z mála pokusů o zachycení alespoň základních rysů okupačního vývoje (zvláště okupační politiky a odboje proti okupantům) v celém českém Těšínsku (tedy v jeho protektorátní i říšské části) tak zůstává příručka Nástin dějin Těšínska. 18 Poměrně dobrou možnost srovnání všech typů okupačních režimů na severní Moravě a v českém Slezsku dává studie V. Plačka, v níž nechybí ani srovnání vývoje v obou částech okupovaného českého Těšínska, 19 a podobně zaměřená monografie N. Pavelčíkové. 20 Srovnání ekonomického a národnostního vývoje obou částí Těšínska v kontextu vývoje celých českých zemí provedl A. Grobelný, 21 sociální problematiku na příkladě zásobování obyvatel Ostravska a Těšínska v prvních letech války pojednala B. Gracová. 22 Stručné srovnání odbojového hnutí ve všech částech 12 J. Veselská: Bibliografie časopisu Těšínsko [ ], Frýdek-Místek 1976; Táž: Bibliografie časopisu Těšínsko [ ], Frýdek-Místek M. Riedlová, M. Nádvorník: Místopis odboje a osvobození Severomoravského kraje, Olomouc A. Grobelný: Prameny k dějinám Československa za nacistické okupace ve Státním archivu v Katovicích, Slezský sborník 1966, s ; M. Musilová: Soupis materiálů Státního archivu v Brně k projevům protinacistického odporu , Průmyslové oblasti, sv. 4, Ostrava 1971, s Paměti bojovníků. Tematický soupis archivních materiálů ze vzpomínkových soutěží SPB [SBS]. I.-V. díl, Praha ; H. Romanovská: Soupis vzpomínek k dějinám dělnického hnutí, KSČ, odboje, osvobození a socialistické výstavby v Severomoravském kraji, Ostrava M. Daněk: Ostravsko bojuje proti okupantům, (W:) Památná místa bojů proti fašismu, 2. vyd. Praha 1961; Mainuš: Památná místa protifašistického boje v okresech Frýdek-Místek a Karviná, Těšínsko 1975, č. 2, s ; J. Jožák: Památná místa protifašistického boje Severomoravského kraje, Praha 1978; Památky a památná místa revolučních tradic protifašistického odboje a osvobozovacích bojů slavné Rudé armády v r v okrese Frýdek-Místek, Frýdek-Místek 1978; A. Mainka, M. Malura: Pomníky a pamětní desky v okrese Karviná, Český Těšín Zhodnocení celostátních historických syntéz z pohledu okupačního vývoje na Těšínsku by vyžadovalo samostatné zpracování, jen zčásti se objevuje v již zmiňovaných dvou komentovaných bibliografiích k dějinám Slezska. Např. dosud jediná slovníková příručka k dějinám okupace českých zemí Český antifašismus a odboj, Praha 1988, uvádí sice hesla typu Okupace Těšínska, Volkslista, Okupované pohraničí českých zemí, Perzekuce Čechů v okupovaném pohraničí aj., ale výklad hesel trpí nepřesnostmi a mnohé podstatné jevy jsou zcela opomenuty. 18 M. Borák: Těšínsko v letech , (W:) Nástin dějin Těšínska. Red. M. Borák a D. Gawrecki, Ostrava- Praha 1992, s ; polský překlad M. Borák: Śląsk Cieszyński w latach , (W:) Zarys Dziejów Śląska Cieszyńskiego, Ostrawa-Praga 1992, s V. Plaček: Ostravská průmyslová oblast v letech Průmyslové oblasti, sv. 3, Ostrava 1971, s N. Pavelčíková: Ostravská oblast v letech nacistické okupace ( ), Opava A. Grobelný: Národnostní politika nacistů a český průmysl Se zvláštním zřetelem k Moravě a Slezsku, Ostrava 1989; týž: České průmyslové oblasti za nacistické okupace , Časopis Slezského muzea řada B, 1986, s ; A. Grobelný. 22 B. Gracová: Počátek války a zásobování obyvatel Ostravska a Těšínska, Těšínsko 1994, č. 1, s. 27; táž: Zásobování obyvatel Ostravska a Těšínska v roce 1940, tamtéž, č. 2, s
4 českého Slezska v prvních letech války podal M. Borák. 23 Existuje již řada dalších prací, které si v rámci popisu okupačního vývoje českých zemí a jejich pohraničních oblastí všímají i vývoje na Těšínsku, např. vývoje správy a okupačního systému, hospodářského, sociálního a populačního vývoje; odkazujeme na jejich stručný přehled ve zmíněných komentovaných bibliografiích k dějinám Slezska. Zařazení problematiky Těšínska do širších souvislostí československo-polských vztahů za války se objevilo ve dvou starších pracích J. Valenty 24 a J. Kolejky, 25 podrobněji byla popsána role Těšínska v jednáních o možnosti československo-polské konfederace. 26 Poměrně pestrý obraz tvoří literatura sledující vývoj v každé z obou oblastí okupovaného českého Těšínska. Pojednáme o každé z nich samostatně. a) protektorátní část Těšínska Stručný přehled vývoje na okupovaném Frýdecku podal E. Vávrovský. 27 Počátek a první dny nacistické okupace Ostravska a frýdecké části Těšínska přibližují práce F. Crkovského a B. Konečného a A. Grobelného, 28 zajímavé podrobnosti k tomuto období lze najít i v obecněji zaměřených pracích M. Moulise a O. Sládka. 29 Řadu informací o období okupace skrývají rovněž monografie některých měst a obcí této oblasti, 30 stejně jako 23 M. Borák: Odboj ve Slezsku, (W:) Rok 1942 v českém odboji. Praha 1992, s J. Valenta: Boj národů Československa a Polska za národní osvobození v letech druhé světové války ( ), (W:) Češi a Poláci v minulosti, II. díl, Praha 1967, s J. Kolejka: Československo-polské vztahy za druhé světové války, Slezský sborník 1961, s R. Žáček: Těšínsko a československo-polská konfederace, Těšínsko 1990, č. 4, s ; týž: Těšínsko jako objekt mezinárodní politiky za 2. světové války, (W:) Górny Śląsk po podziale w 1922 r., Bytom 1997, s ; týž: K formování postojů české a slovenské emigrace k federalizačním plánům střední Evropy v letech , Sborník Vojenské akademie v Brně, řada C, 1994, s ; týž: Slezsko a problém budoucí československo-polské hranice v období druhé světové války, tamtéž, Brno 1993, s ; týž: K postoji českého a polského domácího odboje k projektu československo-polské konfederace v období 2. světové války, Časopis Slezského zemského muzea, řada B, 1997, s ; I. Šťovíček, J. Valenta: Československo-polská jednání o konfederaci , sv. 1-4, Praha 1994; J. Valenta: Czechosłowackopolskie rokowania konfederacyjne czasu wojny pomijane aspekty, Zeszyty naukowe Uniwersytetu Jagiellońskiego, 1997, Prace Historyczne, z. 122, s E. Vávrovský: Frýdek-Místek 14. března 1939 a za nacistické okupace, Frýdek-Místek 1979; týž: První odpor proti nacistům v českých zemích, Těšínsko 1970, č. 2, s F. Crkovský: Ostravsko a 15. březen 1939, Slezský sborník 1961, s ; B. Konečný: Frýdecko a první dny protektorátu, Těšínsko 1971, č. 1-2, s ; A. Grobelný: Frýdecká pozoruhodnost ze 14. března 1939, Těšínsko 1989, č. 4, s M. Moulis: Osudný 15. březen, Praha 1979; O. Sládek: Zločinná role gestapa. Nacistická bezpečnostní policie v českých zemích , Praha Např. Dějiny Ostravy, Ostrava 1967 (studie C. Nečase); Dějiny Ostravy, Ostrava 1993 (studie B. Gracové, A. Grobelného, M. Boráka a K. Jiříka); 700 let Frýdku-Místku, Frýdek-Místek 1965 (studie V. Vávrovského); Vratimov. Minulost a současnost města papíren (studie I. Valoška); Lašská obec Řepiště, Řepiště 1970 (studie V. Stibora); I. Valošek: Bruzovice, Bruzovice
5 práce k dějinám velkých průmyslových závodů. 31 Lze připomenout i starší pokus O. Káni a J. Michňáka o syntézu okupačního vývoje na Ostravsku. 32 Jednoznačně největší zájem historiků se týkal problematiky odbojového hnutí proti okupantům, jež zde patřilo, díky spojení ostravské průmyslové aglomerace s odbojáři a partyzány v beskydských horách, k nejvýznamnějším v celé republice. Protože ani toto téma není dosud všestranně zpracováno, máme k dispozici jen starší, faktograficky poměrně bohatou práci B. Pekárka a F. Čvandy 33 a několik dalších prací F. Čvandy a J. Michňáka; 34 novější přehled odboje na Ostravsku podal M. Borák. 35 Nejpodrobněji je zpracována historie odboje komunistického, který byl po dlouhá léta interpretován jako rozhodující proud národního odboje, přičemž úloha ostatních odbojových složek byla zamlčována či zkreslována. 36 Poměrně četná je historiografie odboje na Frýdecku a v Pobeskydí, mnohdy přesahující z protektorátní do říšské části Těšínska, 37 zvláště historie partyzánské obce Morávky; 38 novější přehled životních osudů odbojářů z Frýdecka podal T. Adamec. 39 Další dílčí studie zachycují dosti široké spektrum odboje, Např. Sborník k dějinám Válcoven plechu ve Frýdku-Místku, Ostrava 1970; J. Paclík, M. Vltavská: 120 let ČSD dílny pro opravu vozidel v Ostravě, Ostrava O. Káňa, J. Michňák: Ostravsko v době nacistické okupace. Studie a dokumenty, Ostrava F. Čvanda, B. Pekárek: Fronta v podzemí, Ostrava F. Čvanda: Slovenský partyzánský oddíl kapitána Bělavského, Historie a vojenství 1961, s ; týž: Poslední výstřely, Ostrava 1963; týž: Noční akce, Ostrava 1965; týž: V nerovném boji. Předmluva M. Borák, Ostrava 1990; J. Michňák: Ostravsko a odboj proti nacistické okupaci, Slezský sborník 1959, s M. Borák: Odboj proti nacistickým okupantům na Ostravsku v letech , Ostrava. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Ostravy a Ostravska., sv. 16, Ostrava 1991, s Např. Komunisté Ostravského kraje za svobodnou Československou republiku, Moravská Ostrava 1945; J. Přikryl: Komunistická strana Československa v čele boje proti nacistickým okupantům na střední a severní Moravě, Olomouc 1980; Komunisté v čele protifašistického odboje na severní Moravě, Ostrava A. Nytra: Z historie obce Žermanic v době okupace, Těšínský kalendář 1948, s ; Pobeskydí v odboji, Místek 1951; Z historie odboje v Pobeskydí, Frýdek-Místek 1956; E. Vávrovský: Z kroniky partyzánského hnutí v oblasti Beskyd, Těšínsko 1964, č. 4, s , 28-31; Z historie odboje v Pobeskydí, Frýdek-Místek 1965; V. Škuta: Odbojové a partyzánské hnutí v Beskydách, Těšínsko 1965, č , s ; Protinacistický odboj v okrese Frýdek-Místek, Frýdek-Místek 1973; J. Kovář: Protifašistický odboj v Pobeskydí, Frýdek-Místek 1981; F. Gřunděl, V. Satinský: Přepadení partyzánů na Hradové v Malenovicích pod Lysou horou, Těšínsko 1981, č. 4, obálka; E. Vávrovský: Destrukce na trati v Lískovci. Epizody z protinacistického odboje, Frýdek-Místek 1983; Š. Bartošová: Okupace a odboj na Ostravici, (W:) Beskydy. Vlastivědný průvodce údolím Ostravice, Frýdek-Místek 1983, s ; M. Borák: Po stopách partyzánů v Beskydech, Ostrava A. Opěla: Z válečné kroniky obce Morávky, Těšínský kalendář 1947, s ; M. Hrůzková: Partyzánský odboj na Morávce, Těšínsko 1959, č. 9, s. 4-6; V. Škuta, E. Vávrovský: Partyzánská obec Morávka. Několik vzpomínek na boje našeho lidu proti fašismu v letech , Frýdek-Místek 1965; J. Kovář: Památná místa partyzánské obce Morávky, Frýdek-Místek 1982; E. Vávrovský: Partyzánská obec Morávka ústy Moravčanů, Frýdek-Místek 1982; týž: Partyzánská obec Morávka oproštěná od legend. (jak tomu bylo v obci za nacistické okupace), Těšínsko 1983, č. 4, s. 1-6; D. Drobiš: Moravecká škola v obležení, Těšínsko 1984, č. 1, s ; R. Burda: V našich vzpomínkách sále žijí. (Z partyzánské Morávky), Těšínsko 1985, č. 3, s ; O. Sládek: Rychlý soud na Morávce, Hlas revoluce 1985, č. 1, s. 7; K. Kvapulinský: Vzpomínky na Morávku, Těšínsko 1989, č. 4, s T. Adamec: Bojovali za svobodu, Frýdek-Místek Např. V. Vlk: Vzpomínka na účastníky bojů proti fašismu na Frontách druhé světové války, Těšínsko 1985, č. 4, s ; V. Fic: Výsadková skupina Wolfram, Časopis Matice Moravské 1972, s ; E. 5
6 a všímají si už jeho utváření před vznikem druhé světové války, zvláště při organizování ilegálních přechodů hranic z protektorátu do Polska. 41 Objevilo se i první zpracování historie vojenského odboje od I. Stolaříka, 42 či skautského a mládežnického odboje od M. Boráka. 43 Celkový obraz okupačního vývoje doplňují studie o některých rysech okupačního režimu či o některých okupačních událostech, 44 studie o vysokých obětech války a okupace, 45 o tragickém osudu ostravských a frýdeckých židů 46 a také četná literatura k posledním dnům války a k osvobození Ostravska a Frýdecka. 47 Nepřipomínáme zde Vávrovský: Kapitola z dějin národně osvobozeneckého boje za druhé světové války. (Jak došlo k zatčení mládežnické ilegální organizace ve Frýdku-Místku), Těšínsko 1982, č. 4, s ; týž: Ukrývání Ludvíka Korbáše. Kapitola ze života ilegálního pracovníka, Těšínsko 1983, č. 2, s ; Z. Jelínek: Brigádní generál Josef Braun a protifašistický odboj v Pobeskydí, Těšínsko 1986, č. 3, s. 2-3; B. Ivánek: Vzpomínky příslušníků čs. zahraniční armády západ na léta , Frýdek-Místek 1988; O. Marek: Odbojář Andělín Šulík, Těšínsko 1996, č. 4, s J. Frühwirt: Organizace ilegálních přechodů do Polska na báňské dráze v roce 1939 ve vzpomínkách bratří Františka a Hynka Bochenkových, Ostrava. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města, sv. 6, Ostrava 1973, s ; I. Ulrychová: Trasy přechodů čs. politických emigrantů z protektorátu na území Polska, (W:) Za vítězství nad fašismem, Nový Smokovec 1975, s ; E. Vávrovský: Přechod Ludvíka Svobody do emigrace, Slezský sborník 1976, s ; V. Richter-Rohan: Organizování ilegálních přechodů z Frýdku do Polska v roce 1939, Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, sv. 18, Ostrava 1997, s I. Stolařík: Patřili k prvním. Komentované dokumenty a vzpomínky k činnosti Obrany národa na Ostravsku, Ostrava M. Borák: Zavraždění ostravských skautů a jejich přátel v dubnu 1945, Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, sv. 19, Ostrava 1999, s B. Gracová: Velká propagační akce s písmenem V, Těšínsko 1995, č. 4, s ; táž: Ostravské policejní ředitelství v boji s prostitucí roku 1941, Těšínsko 1996, č. 2, s ; M. Borák: Svědectví o zastřelení anglického a kanadského letce u Moravské Ostravy v roce 1944, Ostrava. Příspěvky k dějinám Ostravy a Ostravska, sv. 16, Ostrava 1991, s ; týž: Ruské protisovětské středisko v Ostravě za druhé světové války, tamtéž, sv. 18, Ostrava 1997, s V. Hýl: Věznění a umučení, Moravská Ostrava 1945; J. Chrobáček: Florián Bayer, řídící učitel pomocné školy ve Slezské Ostravě, jeho práce, podzemní činnost a umučení, Těšínský kalendář 1946, s ; A. Dobeš: Žalujeme! Památník obětí války a německého běsnění v městysi Vratimově. Frýdek 1946; 333. Sokolská župa Moravskoslezská, Ostrava 1947; Za štěstí národa. Památník popravených a umučených učitelů za německé okupace v letech okresu Frýdek-Místek, Frýdek-Místek 1970; Almanach obětí nacismu v letech v okrese Frýdek-Místek, Frýdek-Místek 1991; M. Borák: Ostravští rodáci oběťmi zločinu NKVD v Katyni, Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, sv. 17, Ostrava 1995, s M. Borák: Transport do tmy. První deportace evropských židů, Ostrava 1994; Nisko 1939/1994. Akce Nisko v historii konečného řešení židovské otázky. Sborník referátů, Ostrava Např. J. Vochala: Pro nové České Slezsko. Jak si ilegální pracovníci domácího slezského odboje představovali nové, samosprávné České Slezsko v novém Československu, Ostrava 1945; týž: Boje o Frýdek-Místek a ústupové přechody přes řeku Ostravici v květnu 1945, Těšínsko 1961, č , s. 2-4; Z. Konečný, F. Mainuš: Osvobození Severomoravského kraje ve světle kronik, Ostrava 1962; B. Jamnický: Osvobození Moravy, Brno-Ostrava 1964; K. Jiřík: Osvobození Ostravy ve světle kronik, Ostrava 1965; V. Peša: Ostravská operace Rudé armády, Ostrava 1970; B. Tvarůžek: Operační cíl Ostrava, Ostrava 1973; E. Vávrovský: Svoboda šla Ostravskem. Kronika osvobození, Ostrava 1965; týž: Velké dny vítězství. Kronika osvobození okresu Frýdek-Místek Sovětskou armádou, Frýdek-Místek 1975; A. Holenka: Kronika osvobození Sedlišť, Sedliště 1974; L. Ohlídal: Zločiny ostravského gestapa v posledních měsících války, Ostrava. Příspěvky k dějinám a výstavbě města, sv. 10, Ostrava 1979, s ; O. Sládek: Spálená země, Praha 1980; J. Balla: Pod křídly je Ostrava, Ostrava
7 literaturu k ekonomickému a sociálními vývoji této oblasti, uvedenou v první ze zmiňovaných komentovaných bibliografií. 48 b) říšská část Těšínska (Zaolzí) První zevrubnější českou charakteristiku specifik okupačního vývoje na tomto území podal M. Myška, spolu se souborem archivních materiálů těšínské NSDAP. 49 Práce J. Bartoše o českém obyvatelstvu v okupovaném pohraničí si Těšínska všímá jen okrajově, 50 což lze říci i o většině celostátních charakteristik okupačního vývoje, zachycených v již zmiňovaných komentovaných bibliografiích. Čestnou výjimku představují práce A. Grobelného, L. Pallase a V. Plačka, které se věnují hospodářskému, demografickému, společenskému a politickému vývoji a někdy přesahují rámec Těšínska z hlediska jeho začlenění do katovického vládního obvodu. 51 Podobný význam mají práce těchto autorů o národnostním a právním vývoji na Těšínsku, které si všímají i problematiky tzv. německé volkslisty. 52 Ke specifice okupačního režimu na Těšínsku se vyjádřili též Z. Antoš a R. Prášil, Antošova další práce si všímá agrární politiky nacistů. 53 M. Borák 48 Jde zvláště o práce A. Grobelného, N. Pavelčíkové, D. Musilové-Ševecové aj. 49 M. Myška: Z tajných zpráv NSDAP o Těšínsku, Ostrava J. Bartoš: Okupované pohraničí a české obyvatelstvo, 2. vyd. Praha A. Grobelný: Hornoslezská průmyslová oblast v představách nacistů, Slezský sborník 1967, s ; týž: Válka, hornoslezská průmyslová oblast a Karvinsko Poznámky k úloze Horního Slezska v ekonomice třetí říše za druhé světové války, Průmyslové oblasti, sv. 3, Ostrava 1971, s ; týž: Některé politické postoje na Těšínsku za nacistické okupace, Těšínsko 1977, č. 1, s ; týž: Nacistická válečná výroba v roce 1943 a Těšínsko, Těšínsko 1979, č. 1, s ; týž: Projekt odersko-dunajského průplavu ve vztahu k Ostravsko-Karvinsku a hornoslezské průmyslové oblasti v letech , Těšínsko 1981, č. 1, s ; týž: Wybrane problemy demograficzne, społeczne i polityczne na Górnośląskim okręgu przemysłowym i w Cieszyńskiem w latach okupacji hitlerowskiej, Studia i materiały z dziejów Śląska 1986, s ; A. Grobelný, L. Pallas: K postavení ostravské a hornoslezské průmyslové oblasti za nacistické okupace , Slezský sborník 1980, s. 1-14; V. Plaček: Ostravský kamenouhlený revír v době nacistické okupace, Průmyslové oblasti, sv. 4, Ostrava 1967, s ; týž: K nacistickým plánům na začlenění ostravské průmyslové oblasti do říše, Vlastivědné listy 1975, č. 2, s A. Grobelný: Německá menšina na Těšínsku v letech a příprava války, Časopis Slezského muzea, řada B, 1969, s ; týž: Nacistická národnostní politika a výkon okupačního práva na Těšínsku , Slezský sborník 1977, s ; týž: Obyvatelstvo a jeho struktura v českých zemích po Mnichovu a za nacistické okupace , Studia nad Faszyzmem i Zbrodniami Hitlerowskimi 1987, sv. 12, s ; L. Pallas: Šlonzáctví a vznik tzv. volkslisty, Slezský sborník 1968, s ; týž: K praxi tzv. volkslisty na Těšínsku (ve světle svědectví J. Koždoně), Průmyslové oblasti, sv. 3, Ostrava 1971, s ; týž: Nacistická národnostní politika na Horním Slezsku v letech , Slezský sborník 1981, s ; týž: K nacistické národnostní politice na Horním Slezsku včetně Těšínska v letech , tamtéž, s ; V. Plaček: K otázce německé volkslisty na Těšínsku, Časopis Slezského muzea, řada B, 1978, s Z. Antoš: Poznámky k některým rysům nacistického režimu v odtrženém pohraničí, Odboj a revoluce Zprávy 1966, č. 2, s ; R. Prášil: Poznámky k některým rysům nacistického režimu na Těšínsku, tamtéž 1967, č. 3, s ; Z. Antoš: K úloze nacistické agrární politiky na Těšínsku, Slezský sborník 1967, s
8 podrobně popsal činnost nacistického bezpečnostního aparátu a zločiny gestapa, včetně specifik nacistického okupačního práva na tomto území a jeho výkonu v prvních dnech i v celém dalším průběhu okupace. 54 Spolu s B. Gracovou osvětlili incident v Mostech u Jablunkova, který bezprostředně předcházel výbuchu světové války. 55 Vznikly i práce o školství a kulturním vývoji 56 a celá řada článků i větších prací týkajících se každodennosti okupačního života. 57 Neopomenutelným zdrojem informací jsou i monografie některých těšínských měst a obcí 58 či studie o dějinách závodů a větších institucí. 59 Také odbojovému hnutí proti okupantům byla věnována pozornost českých historiků, byť mnohem skromnější, než je tomu u historiků polských, což nepochybně souvisí s rozdílnou intenzitou obou národních odbojů. 60 Prvním pokusem o nastínění historie 54 M. Borák: Na příkaz gestapa. Nacistické válečné zločiny na Těšínsku, Ostrava 1990; týž: Pierwsze dni okupacji hitlerowskiej na Śląsku Cieszyńskim, Pamiętnik Cieszyński T 9, s B. Gracová: Nacistická provokace proti Polsku v Mostech u Jablunkova a v Hlivicích koncem srpna 1939, Těšínsko 1974, č. 3, s. 3-6; M. Borák: Atak na tunel. Napad niemiecki na Przelęcz Jabłonkowską, Kalendarz Śląski 1994, s A. Grobelný: Školská otázka v okupovaném pohraničí, Slezský sborník 1975, s ; L. Pallas: Nacistická kultura na Těšínsku, zejména v Třinci, v letech , Studie o Těšínsku 1980, sv. 9, s ; Padesátka. O českém školství v Horní Suché od roku Události v obci i s historickými přehledy, Horní Suchá Např. R. Marynčák: Mějte nás rádi... Protifašistické anekdoty z Těšínska a odjinud, Ostrava 1965; A. Grobelný: Pokus o úpravu hranice v Petřvaldě za války, Těšínsko 1968, č. 2-3, s ; týž: Osudy stavebních bytových družstev v Bohumíně za druhé světové války, Těšínsko 1978, č. 3, s ; týž: Tři příběhy o statečnosti drobných lidí z Těšínska za nacistické okupace, Těšínsko 1979, č. 3, s. 9-14; týž: Zcizování potravinových lístků forma odporu proti nacistické okupaci Těšínska ( ), Těšínsko 1980, č. 3, s. 8-12; R. Řempel: Vzpomínky na trpké roky německé okupace, Těšínsko 1970, nr 3, s ; A. Štefánik: Jak se žilo na šachtách v Petřvaldě za nacistické okupace, Těšínsko 1983, č. 3, s , 1989, č. 4, s ; M. Borák: Válečné matriky z Karvinska, Těšínsko 1996, č. 2, s. 28; L. Čermák: Rozdělená rodina. (Setkávali jsme se na hranici), Těšínsko 1999, č. 21, s ; J. Šipula: Zážitek z karvinské lokálky, Těšínsko 2000, č. 1, s Český Těšín 50 let městem. Studie a materiály k minulosti a výstavbě města, Ostrava 1973 (studie V. Plačka); A. Grobelný: Města Těšín a Český Těšín v období okupace a války, Těšínsko 1989, č. 1, s ; týž: Třinec za nacistické okupace, Těšínsko 1969, č. 3, s ; Orlová Historie a současnost města, Orlová 1973 (studie N. Pavelčíkové [pod jménem Josefa Bartoše]); Dějiny Orlové, Orlová 1993 (studie M. Boráka a N. Pavelčíkové); Karviná. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města, Karviná 1968 (studie V. Plačka a E. Vávrovského); Bohumín. Studie a materiály k dějinám a výstavbě města, Ostrava 1976 (studie A. Grobelného); V. Plaček: Amtsbezirk Suchau v době nacistické okupace, Slezský sborník 1968, s , ; P. Koukol: Horní Suchá za okupace, její utrpení a osvobození Sovětskou armádou, (W:) Padesátka, Horní Suchá 1971, s ; Z dějin a pamětí obce Záblatí u Bohumína ( ), Záblatí 1969; Těrlicko , Těrlicko-Český Těšín 1979; B. Havlíček: Nejtragičtější období v dějinách obce Komorní Lhotky, Těšínsko 1979,. č. 2, s ; V. Topiarz: Tři kapitoly z kroniky obce Stonavy, Těšínsko 1986, č. 4, s ; N. Pavelčíková: Hnojník v letech nacistické okupace, Těšínsko 1987, č. 1, s ; Havířov, Havířov A. Gajdáček: Kronika bojů, utrpení a vítězství na jámě Dukla, Ostrava 1961; 60. výročí založení závodu Kovona Karviná, Karviná 1964; Důl Antonín Zápotocký včera a dnes, Orlová 1975; Z dějin Třineckých železáren, Praha 1970; Dějiny Třineckých železáren , Praha 1979; 90 let založení podniku Železáren a drátoven Bohumín, Nový Bohumín 1978; Padesát let gymnázia v Českém Těšíně. Jubilejní sborník, Český Těšín 1971; I. Pavelková: O plicním sanatoriu v Jablunkově, Těšínsko 1999, č. 2, s M. Borák: K výzkumu problematiky českého a polského národního odboje na odtrženém území Těšínska v letech , (W:) Slezsko v československo-polských vztazích , Opava 1991, s
9 odboje byla publikace R. Marynčáka, doplněná o vzpomínky odbojářů, převážně z řad komunistického odboje. 61 Vycházela v podstatě z Jasiczkova vylíčení odboje, vydaného nedlouho předtím česky. 62 Výklad M. Myšky o polském nekomunistickém odboji neodpovídá skutečnosti, neboť hrubě zkreslil skutečnou sílu a rozsah odboje ZWZ-AK. 63 Práce Romana Prášila zachycují už větší šíři odbojových proudů, podrobněji se zabývají především levicovým a komunistickým odbojem. 64 Informace o komunistickém odboji na Zaolzí se objevila i v již zmiňovaných krajských přehledech odboje od F. Čvandy a B. Pekárka i od J. Přikryla a odtud i v celostátní syntéze komunistického odboje. 65 Ideologicky jednostranné hodnocení odboje, především polského, je i v regionálních monografiích V. Plačka a P. Becka. 66 Dva sborníky vzpomínek z Karvinska a z Orlovska uvádějí téměř výhradně představitele komunistického odboje. 67 V pouhém náčrtu zachycují odboj v těchto oblastech jiné dvě práce. 68 Podrobnosti o polském nekomunistickém odboji a jeho velkých obětech lze najít v již zmíněné práci M. Boráka o těšínském gestapu a v jeho 2 monografiích o okolnostech životické tragédie, nejnověji vylíčených na pozadí celkového okupačního vývoje této části Těšínského Slezska. 69 Tomuto válečnému zločinu bylo věnováno několik dalších prací. 70 O polském 61 R. Marynčák: Vzpomínky a dokumenty o boji těšínského lidu proti fašismu, Karviná-Český Těšín H. Jasiczek: Společně v boji, (W:) O. Šuleř, H. Jasiczek: Bratrství v boji, Ostrava 1960, s M. Myška: K činnosti polských buržoazních nacionalistických odbojových organizací v Československu, Sborník prací Pedagogického institutu v Ostravě, řada dějepis-zeměpis, sv. 4, Praha 1963, s R. Prášil: Kraj, kde teče Olza. Příspěvek k dějinám boje proti fašismu na Těšínsku , Karviná 1965; týž: Kapitan Orlow i Asia, Głos Ziemi Cieszyńskiej 1967, nr. 46; týž: Komunistický odboj na Dole Žofie v Orlové-Porubě za nacistické okupace, Těšínsko 1967, č. 4, s ; týž: Vývoj česko-polské vzájemnosti na Těšínsku za okupace , (W:) Tisíc let česko-polské vzájemnosti, s. 2, Opava 1967, s ; týž: Proletářský internacionalismus a jeho význam v odboji na Těšínsku, (W:) O významu a tradicích proletářského internacionalismu, Ostrava 1968, s ; týž: Grupy wywiadowcze a ruch narodowowyzwoleńczy na Śląsku Cieszyńskim, Zwrot 1968, nr 6, s ; týž: Czynna walka narodowowyzwoleńcza na Śląsku Cieszyńskim w latach Krótki zarys dziejów, Katowice 1969; týž: Przyczynek do dziejów ruchu oporu na Zaolziu, (W:) Śląsk i Zaglębie Dąbrowskie w walce z okupantem hitlerowskim , Katowice 1970, s ; týž: Nadjožnyj legenda a skutečnost odboje na Jablunkovsku, Těšínsko 1980, č. 4, s Za národní osvobození, za novou republiku Vedoucí úloha KSČ v národně osvobozeneckém boji, 2. vyd. Praha V. Plaček: Okupace a protifašistický odboj, (W:) Okres Karviná, Ostrava 1984, s ; P. Beck: Cesta okresu Karviná k osvobození a k současnosti, Karviná Sborník vzpomínek občanů Karvinska na dobu nacistické okupace a osvobození Československa Sovětskou armádou, Karviná 1975; Historie živá, (W:) Kulturní měsíčník Orlové 1975, č. 5, s J. Steiner: Nacistická okupace a osvobození Orlovska v roce Z kronikářských materiálů města Orlové, Studie o Těšínsku 1980, sv. 9, s ; B. Gracová, A. Grobelný: Z minulosti Karvinska, tamtéž 1976, sv. 4, s M. Borák: Zločin v Životicích, Ostrava 1980 a 1984; týž: Svědectví ze Životic. Druhá světová válka na Těšínsku a okolnosti životické tragédie, Český Těšín R. Marynčák: Slezské Lidice a revanšismus dnes, Český Těšín 1959, polský překlad Gehenna Żywocic a wspólczesni odwetowcy, tamtéž 1959; R. Marynčák, Z. Kašpárková: Životice žalují, Karviná 1961; R. Prášil: Životice žalují, Karvinský kulturní zpravodaj 1969, č. 7, s. 4-6; týž: Třicet let životické tragédie, Karviná 1974; V. Godula R. Prášil: Životická tragédie, Karviná 1969; M. Borák: Životická tragédie, Karviná 1978, 9
10 nekomunistickém odboji psali též V. Godula, A. Hájková aj. 71 Jiné příspěvky zmiňují spolupráci místního odboje s českými odbojovými organizacemi v protektorátu. 72 Novější přehled životních osudů odbojářů z Bohumínska zachycuje už široké spektrum odboje, především českého. 73 Objevují se i přehledy o účasti občanů Těšínska v zahraničním odboji. 74 O obětech války a odboje pojednává několik dílčích prací a přehled za okresy Karviná a Frýdek-Místek, kam je zahrnuta část bývalého okresu Český Těšín. 75 Velmi četné jsou životopisné medailónky obětí odboje. 76 Další studie a články si všímají obětí Polenlágrů a polský překlad Żywocicka tragedia, Ostrava 1979; týž: Dohra životické tragédie, Vlastivědné listy 1979, č. 1, s. 5-7; týž: Svědectví o životické tragédii, Časopis Slezského muzea, řada B 1979, s ; týž: Nazistowska akcja likwidacyjna w Żywocicach (6 VIII 1944 r.) i jej sprawcy, Zaranie Śląskie 1991, nr 1-2, s V. Godula: Těšínský odboj a poslední dny Mírova, Těšínsko 1976, č. 23, s , 1977, č. 1, s , 1978, č. 1, s ; A.Hájková: Údaje o polské zpravodajské organizaci Stragan v dokumentech uložených v čs. archivech, (W:) Za vítězství nad fašismem, II. část, Nový Smokovec 1975, s A. Hořínek: Ilegální činnost Slezské matice osvěty lidové, Těšínský kalendář 1946, s ; F. Vystrčil: Podíl rychvaldské skupiny na činnosti ostravské partyzánské skupiny Jan Žižka, Těšínsko 1965, č , s ; A. Hájková: Několik poznámek o stranickém kraji Moravská Ostrava a jeho spojení do tzv. Olsagebietu, (W:) Za vítězství nad fašismem, II. část, Nový Smokovec 1975, s ; Č. Amort: V řadách národního odboje, Slezský sborník 1988, s ; M. Borák: Joža Vochala a Slezský odboj, Práce a studie Muzea Beskyd ve Frýdku Místku 1993, sv. 8, s Cesty a osudy bohumínských odbojářů Zpracoval J. Demel, úvod M. Borák, Bohumín [1995]. 74 S. Martínek: Slezané v zahraniční armádě na západě, Slezský kalendář 1947, s ; J. Šafarčík: Občané z Těšínska u Dunkerque, Těšínsko 1990, č. 1, s. 1-7; M. Borák: Zapomenutí hrdinové. Osudy letců z Těšínska na západní frontě, Těšínsko 1994, č. 1, s. 7-14; týž: Wilhelm Kosarz i czeska czwórka, Kalendarz Śląski 1994, s Nepokořeným. Bratrům a sestrám sokolským, kteří padli v letech v boji o svobodu národa. Red. E. Slíva, Orlová 1948; E. Vávrovský: Karviná za nacistické okupace ( ), Těšínsko 1959, č. 10, s. 1-3; týž: Oběti nacistické okupace na Jablunkovsku , Těšínsko 1960, č , s. 2-4, 1961, č , s. 5-8; K. Sedláček: Petřvald roku 1944, Těšínsko 1971, č. 3, s ; Nezapomínáme pamiętamy, Karviná 1979; M. Borák: Hrob u jámy Barbora. Svědectví o prvním nacistickém válečném zločinu na Těšínsku, Těšínsko 1989, č. 3, s. 1-6; týž: Nieznane egzekucje Polaków, Kalendarz Śląski 1999, s ; Oběti hitlerovské okupace a války v okrese Karviná, Karviná 1995; Almanach obětí nacismu v letech v okrese Frýdek-Místek, Frýdek-Místek Např. V. Valeček: Daň krve českého učitelstva z Těšínska za druhé světové války, Těšínsko 1968, č. 2-3, s , 1969, č. 1, s. 1-11, č. 2, s. 31, č. 3, s. 31, č. č, s , 1970, č. 1, s , č. 2, s. 33, č. 3, s , 1971, č. 1-2, s , 40-45, č. 3, s , 1972, č. 1-2, s , 1973, č. 3, s. 8-10, 1974, č. 3, s. 1-4, 1975, č. 4, s , 1977, č. 3, s , Studie o Těšínsku 1977, sv. 5, s , 1979, sv. 7, s ; V. Škuta: Oběti války v Tyře, Těšínsko 1975, č. 2, s. 9; M. Borák: Válečné osudy Karola Śliwky, Těšínsko 1989, č. 3, s ; S. Vincour: Oldřich Štěrba náčelník junáků a hrdina odboje, Těšínsko 1997, č. 2, s ; týž: Smrt ve vlnách Atlantiku, tamtéž, s
11 internačních táborů pro Poláky, 77 obětí z řad válečných zajatců na Těšínsku, 78 romských a židovských obětí holocaustu, 79 obětí z řad církví, 80 obětí z řad volkslistářů příslušníků wehrmachtu. 81 Samostatnou kapitolu tvoří oběti táborů a věznic v bývalém Sovětském svazu, zavražděné či umučené během války. 82 Také posledním dnům války a osvobození Těšínska bylo věnováno již několik studií a článků. 83 Náš bibliografický výběr prací, ač nepochybně ovlivněný subjektivním pohledem autora, názorně ukazuje, že některá témata jsou v české historiografii dosud zpracována 77 A. Grobelný: Obóz koncentracyjny w Skrochowicach na Śląsku Opawskim w 1939 roku, Zaranie Śląskie 1964, s ; týž: Koncentrační tábor ve Skrochovicích na podzim roku 1939, Opavsko 1964, č. 9, s. 5-7; týž: Prof. Gustaw Fierla o pobytu v koncentračním táboře ve Skrochovicích, Těšínsko 1965, č , s ; týž: Skrochovice první nacistický tábor na československém území, Vlastivědné listy 1975, č. 1, s ; týž: Nacistický tábor pro zajaté Poláky v září 1939 v Paskově, Těšínsko 1989, č. 3, s. 23; M. Borák: Relacja z poszukiwania obozu, Głos Ziemi Cieszyńskiej 1986, nr 27, s. 4; týž: Útěk z tábora Dössel, Těšínsko 1986, č. 1, s ; týž: Zapomniany obóz. Polenlager nr 83 w Beneszowie Dolnym, Kalendarz Śląski 1993, s ; týž: Polenlágry zvláštní druh nacistických koncentračních táborů ve Slezsku, Těšínsko 1994, č. 4, s Z. Konečný, F. Mainuš: Jeńcy wojenni na Górnym Śląsku w czasie II wojny światowej (Stalag VIII B/D Cieszyn), Zaranie Śląskie 1965, s ; tíž: Obozy jenieckie na Górnym Śląsku (Z dziejów Stalagu cieszyńskiego), Katowice 1969; Z. Konečný: Ústřední zajatecký tábor v Těšíně ( ), Sborní Matice Moravské 1966, s ; A. Grobelný: Postavení sovětských válečných zajatců a civilních dělníků na Horním Slezsku v letech , Slezský sborník 1967, s ; R. Řempel: Sovětští zajatci za 2. světové války na Hlubině v Karviné, Těšínsko 1967, č. 4, s ; F. Mainuš: Zajatecký tábor v Těšíně, Těšínsko 1969, č. 4, s. 4-8; týž: Dějiny Stalagu v Českém Těšíně ( ), Český Těšín 1976; Písně ze zajateckého tábora v Těšíně, Těšínsko 1976, č. 4, s. 29; B. Paloch: Zajatecký tábor v Orlové, Orlovský zpravodaj 1970, č. 5, s. 1; L. Krupová: Byl březen , Orlovský kulturní zpravodaj 1976, č. 2, s. 22; B. Heckel: Sovětští zajatci v Doubravě , Těšínsko 1988, č. 1, s ; Sovětští váleční zajatci na Orlovsku za druhé světové války, Kulturní měsíčník Orlové 1975, č. 11, s , č. 12, s ; V. Pytlík: Přátelství přes hranice, tamtéž, č. 12, s ; J. Steiner: Položili životy za naši svobodu, Těšínsko 1985, č. 3, s B. Gracová: Osudy Cikánů z Těšínska v letech druhé světové války, Těšínsko 1992, č. 2, s ; M. Borák: Transport do tmy, c.d.; týž: Wydarzenia nocy kryształowej i ich oddźwięk na terenach Czechosłowacji, (W:) Colloquium Opole rocznica pogromu Źydów w Niemczech, Opole 2000, s ; týž: The situation of the Jewish population in the territory of Czech Silesia during the occupation ( ), (W:) Jews in Silesia, Kraków 2000, s B. Hoffmann: A kdo vás zabije... Život a utrpení kněžstva v koncentračních táborech, 4. vyd. Přerov 1946; H. Adamy a kol.: Fialové trojúhelníky. Zapomenutá kapitola holocaustu, Praha M. Borák: W obcym mundurze, Kalendarz Śląski 1994, s M. Borák: Vraždy v Katyňském lese, Ostrava 1991; týž: Symbol Katynia. Zaolziańskie ofiary obozów i więzień w ZSRR, Czeski Cieszyn 1991; týž: Katyň neznámé souvislosti. Občané z Těšínska oběťmi zločinu NKVD, Těšínsko 1991, č. 3, s ; týž: Mrtví od Charkova. Občané z Těšínska v Katyni číslo 2, Těšínsko 1992, č. 1, s ; týž: Obyvatelé Těšínska oběťmi táborů a věznic v SSSR (výsledky výzkumui), Slezský sborník 1992, s ; týž: Zaolziańskie ofiary Katynia, Łambinowicki Rocznik Muzealny 1992, zv. 15, s ; týž: Echa katyńskie, Kalendarz Śląski 1993, s ; týž: Tragédie slezských policistů, Těšínsko 1993, s ; týž: Pamięć nie opuszcza żywych, Zwrot 1993, nr 4, s. 8-15; týž: Trzy spowiedzi Franciszka Kozika, Suplement. Pismo Stowarzyszenia Autorów Polskich w Krakowie 1993, nr 22, s. 3-7 týž: Katyn dans la mémoire des Tchéques et des Polonais de Silésie, La Nouvelle Alternative, Paris 1993, nr 32, s ; týž: Svědectví ze Slovenska, Těšínsko 1994, č. 3, s ; týž: 11
12 nedostatečně či vůbec ne, jiným zase byla věnována pozornost možná až přílišná. Množství dosud vydané literatury k okupačním dějinám Těšínska však naznačuje, že čas k vytvoření české syntézy okupačního vývoje se už konečně blíží. Dlaczego kłamał Franciszek Hajek? Biuletyn Katyński 1997, nr. 42, s ; týž: Największa zbrodnia w historii Zaolzia. Podróż do Miednoje. Kalendarz Śląski 2001, s ; týž: Zločin v Katyni a jeho české a slovenské souvislosti, Slovanské historické studie E. Vávrovský: Osvobození Těšínska a beskydské oblasti v roce 1945, Těšínsko 1970, č. 4, s ; Tak přišla svoboda (Úryvky z kroniky Orlové), Orlovský zpravodaj 1970, č. 5, s. 1; P. Indra: Historický dokument k osvobození města Těšína, Těšínsko 1975, č. 2, s ; R. Prášil: Wolność nadeszła ze wschodu, Zwrot 1975, nr 5, s. 1-3; F. Dona: Z osvobozovacích bojů v centru Orlové, Kulturní měsíčník Orlové 1975, č. 9, s , č. 10, s. 5-7; B. Havlíček: Dny osvobození Karviné v roce 1945, Těšínsko 1975, č. 1, s. 1-4; týž: Osvobození obce Komorní Lhotky, Těšínsko 1979, č. 4, s. 23; L. Báča: Kudy šla svoboda na Těšínsku? Těšínsko 1975, č. 2, s. 10; D. Drobiš: Kudy šla svoboda na Těšínsku? Těšínsko 1976, č. 3, s ; K. Gaura: Osvobození Bystřice nad Olší v květnu 1945, Těšínsko 1980, č. 4, obálka; M. Babincová: Nacistický plán ARLZ a jeho realizace v oblasti Bohumína, Těšína a Třince, Těšínsko 1981, č. 1, s ; J. Kovář: Osvobozovací boje na Frýdeckomístecku, Těšínsko 1985, č. 3, s. 8-9; Nezapomenutelné chvíle. (Ze vzpomínek kronikářů), Těšínsko 1985, č. 3, s. 9-11; B. Suchánková: Vzpomínky stále živé...(z posledních dnů okupace a našeho osvobození v květnu 1945), Těšínsko 1985, č. 4, s
K výsledkům výzkumů Slezského ústavu o perzekucích totalitních režimů Mečislav Borák
K výsledkům výzkumů Slezského ústavu o perzekucích totalitních režimů Mečislav Borák Slezský sborník, 107, 2009, s. 124-134. ISSN 0037-6833. Počátky výzkumů perzekučních mechanismů totalitních režimů ve
Zámek Bruntál nebo dle domluvy. dle zájmu a domluvy
Harmonogram kulturních akcí pořádaných příspěvkovými organizacemi Moravskoslezského kraje k 70. výročí osvobození Československa, města Ostravy a Ostravsko-opavské operace Kdy? Akce Kde? Co? Osvobození
Vyústění koncepce českého a polského národního odboje na Těšínsku Mečislav Borák, Slezský ústav Opava
Vyústění koncepce českého a polského národního odboje na Těšínsku Mečislav Borák, Slezský ústav Opava In: Válečný rok 1944. Příspěvky účastníků mezinárodní konference konané ve dnech 19. - 20. října 1999
In: Rok 1942 v českém odboji. Sborník příspěvků z vědecké konference. Praha, Český svaz bojovníků za svobodu 1999, s
ODBOJ VE SLEZSKU Mečislav Borák In: Rok 1942 v českém odboji. Sborník příspěvků z vědecké konference. Praha, Český svaz bojovníků za svobodu 1999, s. 60-62. Území československého Slezska bylo hned po
Odboj na území českého Slezska ( ) Mečislav Borák, Slezský ústav SZM Opava
Odboj na území českého Slezska (1938-1945) Mečislav Borák, Slezský ústav SZM Opava In: Účasť kresťanov v protifašistickom odboji v strednej Európe v rokoch 1933-1945. Zborník. Zost. D. Baranová, D. Tóth.
Gawrecki, D. a kol.: Dějiny Českého Slezska , II., Opava 2003, s
Evropská dimenze dějin Slezska v letech 1938-1945 Mečislav Borák In: JIRÁSEK, Zdeněk a kol. Evropská dimenze slezských dějin. Opava, Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity
Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
Československý odboj v době druhé světové války
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT. Moravskoslezský kraj (geografické cvičení)
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 9. 5. 2014 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: Hlavní pomůcky:
Tisková zpráva SZM č. 2/2015 z 21. 1. 2015. První ředitelku Slezského zemského muzea v řadě jmenoval ministr kultury Daniel Herman
Tisková zpráva SZM č. 2/2015 z 21. 1. 2015 První ředitelku Slezského zemského muzea v řadě jmenoval ministr kultury Daniel Herman Vedení Slezského zemského muzea v Opavě se dne 16. 1. 2015 ujala Jana Horáková.
CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého
2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Anotace: Prověřovací test z dějin- válečná a poválečná léta. Zdroj textu: vlastní
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.35.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny: prověřovací
SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM
SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM Odhalení památníku starostou Ing. Jiřím Černým a generálem Ing. Jiřím Kubalou V odpoledních hodinách 30. dubna 2013, v den 68. výročí osvobození Buchlovic
MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ
PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U
DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST
DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA Osvobozování začalo od východu a trvalo zhruba 7 měsíců. Začalo v září 1944 KARPATSKO-DUKELSKOU OPERACÍ, ve
O výzkumu českých obětí politických represí v bývalém Sovětském svazu Mečislav Borák
O výzkumu českých obětí politických represí v bývalém Sovětském svazu Mečislav Borák (Vyšlo v polštině:) O badaniach nad czeskimi ofiarami represji politycznych w byłym Związku Sowieckim. In: Prace Komisji
KAPITOLA 4 POLSKÉ OBYVATELSTVO NA TĚŠÍNSKU
KAPITOLA 4 POLSKÉ OBYVATELSTVO NA TĚŠÍNSKU Většina Poláků v českých zemích žila na těšínském Slezsku, kde byly jejich rody usazeny po staletí. Po ukončení sporů o státní začlenění Těšínska se v roce 1920
II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ
II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby okupace Československa, II. světové války a následné vlády KSČ. Učebnice:
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org. AUTOR: Ing. Věra Bubíková VYTVOŘENO: 01.05.2013 NÁZEV: VY_32_Dějepis_02_II. světová válka, ZŠ praktická, 9. R - TÉMA: Období okupace ČÍSLO
Československý zahraniční odboj proti nacismu
Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Československý
2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší
Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Předmět, ročník: Téma: Stručný popis: CZ.1.07/1.4.00/21.3132, III/2 Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce Martin Dolejší Dějepis, 9.
2. světová válka. Skládačka
2. světová válka Skládačka Návod na přípravu skládačky: Každá skládačka se v tomto souboru skládá ze tří částí: 1) karta se zadáním, 2) karta s odpověďmi, 3) fotografie. Všechny tři části vytiskneme. Každou
VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV
VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace
Učební osnovy vyučovacího předmětu dějepis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu
- umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. - a počátkem 20. století v oblasti hospodářské, - společenské, kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny vzniku ohnisek napětí v Evropě - a v
Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích
Dějiny od konce 19.století do 1. světové války - umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. a počátkem 20.století v oblasti hospodářské, společenské,kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny
EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
Okruhy ke státní závěrečné zkoušce
Název studijního oboru Kód studijního oboru Typ studia Forma studia Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Historie se zaměřením na vzdělávání 7105R056 bakalářský Specializace Platnost od 1. 11. 2016 prezenční
Historie české správy
Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu
4 KONEČNÉ VÝSLEDKY K 16. 6. 2006. Region Severní Morava (okresy Frýdek-Místek, Karviná, Opava, Nový Jičín, Vsetín)
4 KONEČNÉ VÝSLEDKY K 16. 6. 2006 Region Severní Morava (okresy Frýdek-Místek, Karviná, Opava, Nový Jičín, Vsetín) hodnocení podle množství papíru v přepočtu na jednoho žáka Pořadí Název Adresa Průměr na
Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod
Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl
Příloha č.1 - Boj o Těšínsko v datech
Příloha č.1 - Boj o Těšínsko v datech 2. a 5. listopadu 1918 podepsána prozatímní úmluva mezi Radou Narodowou a Zemským národním výborem pro Slezsko. 25. listopadu 1918 vypsání voleb do polského sejmu
Příloha č. 18: Pplk. Jaroslav Weidmann (Archiv města Plzně, fond Karel Melichar: Dokumentace o protifašistickém odboji v Plzni a na Plzeňsku
Seznam příloh Příloha č. 1: Wehrmacht v obci Vejprnice (Soukromý archiv pana Františka Filipa) Příloha č. 2: Nové směrové tabule zřízené po okupaci v obci Vejprnice (Soukromý archiv pana Františka Filipa)
Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014
Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.
4 KONEČNÉ VÝSLEDKY K Region Severní Morava (okresy Frýdek-Místek, Karviná, Opava, Nový Jičín, Vsetín)
4 KONEČNÉ VÝSLEDKY K 15. 6. 2009 Region Severní Morava (okresy Frýdek-Místek, Karviná, Opava, Nový Jičín, Vsetín) hodnocení podle množství papíru v přepočtu na jednoho žáka Pořadí Název Adresa Celkové
ČESKOSLOVENSKO ZA 2. SV. VÁLKY
ČESKOSLOVENSKO ZA 2. SV. VÁLKY PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 14. března 1939 odtržení Slovenska - Slovenský štát 15. března 1939 okupace zbytku území ČSR Němci 16. března 1939 vyhlášen protektorát Čechy a
Dvě koncepce odboje na Těšínském Slezsku (Zaolzí) v letech Mečislav Borák, Slezský ústav Opava
Dvě koncepce odboje na Těšínském Slezsku (Zaolzí) v letech 1938-1945 Mečislav Borák, Slezský ústav Opava In: Miedzy przymusową przyjaźnią a prawdziwą solidarnością. Czesi Polacy Słowacy 1938/39 1945 1989.
ČEŠI ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY
Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0938 Název projektu: Zlepšení podmínek pro vzdělávání na SUŠ, Ostrava ČEŠI ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY DĚJINY 20. STOLETÍ ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_3_37 PROTEKTORÁT ČECHY
Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA
Svět mezi světovými válkami Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT KK Svět po 1. světové válce
In: GAWRECKI, Dan a kol.: Dějiny Českého Slezska Opava, Slezská univerzita II. díl, s
České Slezsko v letech 1938-1945 Mečislav Borák In: GAWRECKI, Dan a kol.: Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava, Slezská univerzita 2003. II. díl, s. 369-404. Tradiční důraz poválečné české historiografie
ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo
4 KONEČNÉ VÝSLEDKY K 13. 6. 2008. Region Severní Morava (okresy Frýdek-Místek, Karviná, Opava, Nový Jičín, Vsetín)
4 KONEČNÉ VÝSLEDKY K 13. 6. 2008 Region Severní Morava (okresy Frýdek-Místek, Karviná, Opava, Nový Jičín, Vsetín) hodnocení podle množství papíru v přepočtu na jednoho žáka Pořadí Název Adresa Průměr na
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola
CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s životem českých lidí během druhé
VY_32_INOVACE_DEJ_24. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
VY_32_INOVACE_DEJ_24 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: listopad 2012 Ročník: 2., příp. 3. Tematická
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
Soupis vybraných bohemik z bývalého Ústředního státního archivu NDR v Postupimi ( )
Národní archiv Číslo fondu: 1314/1 Soupis vybraných bohemik z bývalého Ústředního státního archivu NDR v Postupimi (1934-1945) Bohemika - NDR (1887) 1934-1945 Tématický soupis (Dílčí část archivní sbírky
22. Němci byli u Stalingradu poraženi, protože Rudá armáda měla lepší zbraně. 23. V červnu 1944 se spojenci vylodili v Normandii. 24.
Válečný poklad Hra slouží k procvičení znalostí z našich dějin. Každý žák obdrží hrací kartu s válečným pokladem. Učitel si připraví 10 tvrzení související s probranými tématy z našich dějin. Tvrzení učitel
Rekonstrukce a modernizace silnic v letech
Rekonstrukce a modernizace silnic v letech 2017-2021 Zpracoval: Ing. Ivo Muras vedoucí odboru dopravy a chytrého regionu Datum: 4. 4. 2017 Pozemní komunikace, kompetence, financování Kompetence Stát -
Opakování Mnichovská dohoda Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov.
Opakování Mnichovská dohoda 29.9.1938 Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov. a Podkarpatské Rusi. ČSR přišla o cca 30% svého území s 1 450 000
Pracovní list Jan Drda, Ludvík Aškenazy
Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pracovní
A B C D E F. Třicátá léta ve 20.
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Dějepis 3 Vzdělávací předmět: Dějepis 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence Výstupy Učivo (Dílčí kompetence) 6 Kompetence k učení rozlišením
Brownfields v Moravskoslezském kraji
Brownfields v Moravskoslezském kraji Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Ostrava, 22. 10. 2015 Jiří Piskorz Agentura pro regionální rozvoj Založena v roce 1993 Stoprocentní vlastník Moravskoslezský kraj
Parlament České republiky. Senát. 8. funkční období. N á v r h senátního návrhu zákona,
343 8. funkční období 343 Návrh senátního návrhu zákona senátorů Miroslava Nenutila, Milana Štěcha, Přemysla Sobotky a dalších, kterým se navrhuje zákon č. /2012 Sb., o Českém národním povstání, a mění
Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 1. část: Říšská župa Sudety
Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 1. část: Říšská župa Sudety Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický
Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na
1940 Dne 28. 10. 1940 vydal K. H. Frank v zastoupení říšského protektora v Čechách a na Moravě nařízení o rozpuštění Junáka. Dne 4. 11. 1940 nacisté přepadli ústředí Junáka a zabavili veškerý majetek.
Výukový materiál. Číslo DUMu/Název DUMu: VY_52_INOVACE_04_11_Válečná a poválečná léta
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.288 Název projektu: Učíme lépe a moderněji OP VK 1.4 Výukový materiál Číslo DUMu/Název DUMu:
uvede příčiny a důsledky světové hospodářské
Podklad pro celoroční rozvržení učiva dějepisu v 9. ročníku Celoroční rozvržení očekávaných výstupů z RVP ZV, dílčích výstupů a učiva DĚJEPISU 9 škola: třída: vyučující: hodinová dotace: 66 vyučovacích
Severní Morava a Slezsko
Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_40 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické
Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 22. 04. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_D_II
Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 22. 04. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_D_II Ročník: II. Dějepis Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Dějepis Tematický okruh:
ČESKOSLOVENSKO ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
ČESKOSLOVENSKO ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY 1. Jak došlo k rozbití ČSR? (Mnichov 1938, odtržení Slovenska, okupace, vyhlášení protektorátu) 2. Jak byl protektorát řízen? Kdo stál v čele formálně a kdo fakticky?
LANDWEHR von Pragenau, Moritz: Geschichte der Stadt Teschen. Bearb. Walter Kuhn. Würzburg 1976.
Těšín za války a německé okupace Mečislav Borák In: Český Těšín 1920-1989. Válečné a poválečné osudy města. Opava, Slezská univerzita v Opavě (Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historických věd)
Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych)
Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pedagog. Přemysl Pitter Bez lásky, bez lidskosti,
Marta Kadlecová. Monografie
Marta Kadlecová Monografie Kadlecová, M. (členka aut. kol.): Antologie české právní vědy. Praha, Univerzita Karlova 1993, 302 s. (ISBN 80-7066-697-8) Kadlecová, M.: České a moravské zemské právo procesní
Doprovodné a edukační programy
Doprovodné a edukační programy Historická výstavní budova Velikonoční edukační programy Slezské zemské muzeum připravilo pro zájemce dva Velikonoční edukační programy, které se budou konat od 1. do 30.
Těšín, Cieszyn, Teschen, Ćešyn. Národnostní poměry města Těšína v letech v obraze místního dobového tisku.
Těšín, Cieszyn, Teschen, Ćešyn. Národnostní poměry města Těšína v letech 1894-1914 v obraze místního dobového tisku. David Vašek 143778 Anotace Tento projekt pojednává o národnostních poměrech města Těšína,
2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Pracovní list pro žáky 5. ročníku. Žáci doplňují neúplné věty a vyřeší si křížovku. Źáci pracují s příruční mapou.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.27.5._VL TÉMA: Vlastivěda- souhrnné opakování-
SEZNAM OBCÍ ITI OSTRAVSKÁ AGLOMERACE
SEZNAM OBCÍ ITI OSTRAVSKÁ AGLOMERACE Kód územní jednotky Název územní jednotky Úroveň Spadá pod 598925 Albrechtice Obec Karviná 568741 Albrechtičky Obec Nový Jičín 599212 Bartošovice Obec Nový Jičín 598011
DĚJEPIS 9. ROČNÍK OSVOBOZENÍ A SNP.notebook. April 14, 2015
SNP 14. března 1939 vznikl samostatný slovenský stát totalitní režim, satelit Německa. Prezidentem byl zvolen Josef Tiso. Jedinou povolenou stranou byla Hlinkova slovenská ĺudová strana (KLEROFAŠISTICKÁ
Vítězný únor 1948 v Československu
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
: Ostrava - Muglinov. Panel č.: Město Okres Kraj. Adresa. : Ostrava : Moravskoslezský. směr do centra. : Betonářská. Umístění panelu : Komunikace :
8600017 - Muglinov : Betonářská směr do centra 8600021 - Výškovice : Proskovická směr na Mošnov, Nový Jičín,Olomouc 8600023 - Moravská Ostrava :Slovenská docentra od Olomouce, Opavy 8600025 - Moravská
Suchá v době okupace a války v letech Mečislav Borák. Těšínsko, 48, 2005, č. 2, s ISSN
Suchá v době okupace a války v letech 1938-1945 Mečislav Borák Těšínsko, 48, 2005, č. 2, s. 16-21. ISSN 0139-7605. Od podzimu roku 1938 se po necelých šest let všechny tři Suché spolu se značnou částí
Těšínské Slezsko v rámci okupovaného pohraničí v letech Mečislav Borák
Těšínské Slezsko v rámci okupovaného pohraničí v letech 1938-1945 Mečislav Borák In: Historie okupovaného pohraničí 1938-1945. Sv. 11. Ústí nad Labem, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Albis international
Gymnázium, Ostrava-Hrabůvka, příspěvková organizace Ostrava-Hrabůvka, Františka Hajdy 1429/34
Změna závazného ukazatele příspěvek na provoz příspěvkových organizací kraje v odvětví školství s účelovým určením na krytí odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v Kč 1 00844691 Střední odborná
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 718/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 718/0 Senátní návrh zákona o Českém národním povstání a o změně zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných
Školní kolo dějepisné olympiády
Školní kolo dějepisné olympiády Ve čtvrtek dne 23. listopadu proběhlo na našem gymnáziu školní kolo Dějepisné olympiády kategorie ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Ze všech tříd 1. a 2.
Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava.
Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava Strana 1 Moravskoslezský kraj v číslech Rozloha: 5 427 km 2 Počet obcí: 300 ( z toho 40 měst) Počet obyvatel: 1 220 000 Hustota: 224 obyvatel / km 2
NADAČNÍ PROGRAM ROKU 2014
NADAČNÍ PROGRAM ROKU 2014 PO 2. KOLE VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ Sídlo nadace: Vítkovická 3108/11, 702 00 Ostrava Telefon: +420 596 620 045 E-mail: nadace.landek@okd.cz +420 604 168 008 Internet: www.nadace-landek.cz
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná
Literatura 20. století
Literatura 20. století celková charakteristika z hlediska historie a literárního vývoje Tvorbu spisovatelů ovlivnily: 1) 1. světová válka (1914 1918) 2) 2. světová válka (1939 1945) 3) studená válka 2.
Sada č. III Identifikátor DUM: VY_32_INOVACE_SADA III_D, DUM 19 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vybrané
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 938/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 938/0 Návrh poslanců Karla Raise, Petra Kořenka, Vlasty Bohdalové a Jiřího Miholy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb.,
CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností Jana Opletala a listopadovými
OBNOVENÍ ČESKOSLOVENSKA
OBNOVENÍ ČESKOSLOVENSKA http://simonak.eu/index.php?stranka=pages/h_k/5_5.htm http://i.lidovky.cz/09/102/lngal/pks2e7562_odsun.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/czechoslovakia_location_map.svg/
Prameny a literatura. Prameny:
Prameny a literatura Prameny: Horácké listy. 1909, roč. I., č. 5. Horácké listy. 1909, roč. I., č. 8. Horácké listy. 1910, roč. II., č. 52. Horácké listy. 1911, roč. III., č. 14. Horácké listy. 1911, roč.
Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D
Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Číslo materiálu Datum Třída Téma hodiny Ověřený materiál - název Téma, charakteristika Autor Ověřil 21 16.3.2012 9.A Atentát na Heydricha Atentát na
Dějepis - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Dějepis Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná
První výstřely i první oběti druhé světové války na území dnešní České
Mečislav Borák Německá okupace Těšínského Slezska První výstřely i první oběti druhé světové války na území dnešní České republiky padly právě na zabraném Těšínsku, kde se spolu s ustupujícími jednotkami
Škrtni všechny nesprávné odpovědi.
1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?
STATISTICKÝ PŘEHLED ZÁSAHOVÉ ČINNOSTI Likvidace obtížného hmyzu
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Odbor operačního řízení Pracoviště technického zabezpečení a statistiky Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje STATISTICKÝ PŘEHLED ZÁSAHOVÉ
Protektorát Čechy a Morava, domácí odboj
PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA, DOMÁCÍ ODBOJ (Protektorat Böhmen und Mähren) Klíčová slova: protektorát, protektorátní vláda, okupační správa, úplné začlenění do říše, demonstrace, odbojové organizace a partyzánské
75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014
75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014 Potřeba zajišťování likvidace nalezené válečné munice vznikla ihned po skončení první světové války zároveň se vznikem samostatného československého
Mezinárodní spolupráce školy
Mezinárodní spolupráce školy Ve školním roce 2010 2011 dosáhla naše škola v mezinárodní spolupráci historického úspěchu. Se společným česko polským projektem středních škol Zmizelé a nalézané osudy. Memento
Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/
STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.
VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. III/2/Př VY_32_INOVACE_P16. Pořadové číslo: 16. Datum vytvoření: Datum ověření: 11.6.
VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL Název: Autor: Sada: Testové úkoly Mgr. Anna Hessová III/2/Př VY_32_INOVACE_P16 Pořadové číslo: 16. Datum vytvoření: 9.6.2012 Datum ověření: 11.6.2012 Vzdělávací oblast (předmět): Vlastivěda