Možnosti optimalizace surovinové skladby pro kompostování na pásových zakládkách

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie Možnosti optimalizace surovinové skladby pro kompostování na pásových zakládkách Diplomová práce Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D. Brno 2012 Vypracovala: Bc. Hana Žáková

2

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Možnosti optimalizace surovinové skladby pro kompostování na pásových zakládkách vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis diplomanta.

4 PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí práce paní Doc. RNDr. Janě Kotovicové, Ph.D. za odborné vedení a podnětným připomínkám, které pomohly při zpracování diplomové práce. Také bych chtěla poděkovat paní Ing. Květuši Hejátkové z firmy CMC Náměšť a.s. a panu Pavlu Gregorovi z firmy Esko-T s.r.o., za zapůjčení materiálů. dne. podpis diplomanta.

5 ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá Možností optimalizace surovinové skladby pro kompostování na pásových zakládkách v mikroregionu Náměšťsko. Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkování, je přenesena do české legislativy především Zákonem o odpadech č. 264/2011 Sb., a jeho prováděcími předpisy. Zavazuje členské státy EU k postupnému omezování skládkování, především biologicky rozložitelných odpadů. Hlavní náplní předkládané studie je navržení správné skladby a homogenity biologicky rozložitelných odpadů vhodných ke kompostování na pásových zakládkách. V České republice je to prováděno nově zaváděnou francouzskou technologií firmy Hantsch, která zajišťuje urychlení a zlevnění průběhu kompostování za pomoci dmychadel pod pásovou zakládkou. V závěru je popis technického a ekonomického hlediska zatížení kompostárny rekonstrukcí. Klíčová slova: biologicky rozložitelné odpady, kompostování, technologie Hantsch, surovinové zdroje v mikroregionu Náměšťsko, předpoklad produkce bioodpadu ABSTRACT This magister thesis deals with optimizing possibility of raw material composition for composting in belt piles in the micro-region Náměšťsko. EU council directive 1999/31/ES about waste disposal is contained in the Czech legislative especially in the Waste law Nr. 264/2011 in the Collection of Laws and of its implementation. EU member states are obligated by this directive to progressively reduce waste disposal, especially of biologically decomposable waste. The main objective of this thesis is proposing of the proper composition and homogeneity of biologically decomposable wastes suitable for composting on belt piles. In the Czech Republic it is done by the French technology of company Hantsch recently being implemented. This technology ensures speedup and cut-pricing of composting process with the help of wind blast under the belt piles. Description of technological end economical aspect of composting building load caused by reconstruction is given in the end of the thesis. Key words: biologically degradable waste, composting, technologies Hantsch, source of material in mikroregion Náměšťsko, prerequisite for production biowaste

6 Obsah: 1 ÚVOD CÍL PRÁCE SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ Zhodnocení legislativního prostředí Na úrovni České republiky Na úrovni Evropské unie Vymezení pojmů Kompostování bioodpadu a technologické zhodnocení Co je kompostování Technologické zhodnocení výroby kompostů Kompostování na volné nezastřešené ploše v pásových hromadách MATERIÁL A METODY Kompostárna CMC Náměšť a.s Struktura regionu Provozní řád průmyslové kompostárny Provozní deník kompostárny Přehled odpadů pro něž je kompostárna určena Průběh a řízení kompostovacího procesu Receptura zakládky Surovinová skladba Surovinové zdroje v regionu Třebíčsko Náměšť nad Oslavou Poměr BRKO ve vzorku SKO v modelových obcích v letech 2010 a Navýšení kapacity kompostárny Předpoklad produkce bioodpadu VÝSLEDKY A DISKUZE Příjem odpadu na kompostárnu CMC Náměšť a.s Nové technologie Hantsch na kompostárně CMC Náměšť a.s Rodinná firma HANTSCH Vlastní technologický postup - inovace technologií Hantsch Nová intenzivní technologie Zkušební provoz První zkušební zakládka říjen

7 5.3.2 Druhá zakládka listopad Ekonomika rekonstrukce ZÁVĚR SEZNAM TABULEK...73 SEZNAM OBRÁZKŮ...74 SEZNAM ZKRATEK...76 SEZNAM PŘÍLOH...77 PŘÍLOHY...78

8 1 ÚVOD Z aktuálních studií, které má Ministerstvo životního prostředí k dispozici, vyplývá, že biologicky rozložitelných odpadů je v komunálním odpadu %. Samozřejmě každého automaticky napadají zelené odpady ze zahrad apod., ale mezi biologicky rozložitelné odpady se řadí spousta dalších složek např. odpad z veřejné zeleně, který je velmi objemný a nezanedbatelný, dále odpady z kuchyní, stravoven, restaurací atd. V současné době je ČR nucena snižovat objem tohoto odpadu hlavně v souvislosti se Směrnicí Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů. Jedním z požadavků je snižování množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky ve srovnání s hodnotami z roku V roce 2010 se mělo snížit ukládání bioodpadu na 75 % hm, do roku 2013 na 50 % hm a v roce 2020 by se mělo množství ukládané na skládky v porovnání s rokem 1995 snížit na pouhých 35 % hm. Tyto limity nebude pro stát jednoduché naplnit. Z tohoto důvodu je třeba silně omezit ukládání biologicky rozložitelné složky na skládky, a to i kvůli snížení emisí plynů způsobující skleníkový efekt a tím zpomalení nastupujících klimatických změn. Biologicky rozložitelné odpady obsahují nejen organické látky, ale i rostlinné živiny (zejména dusík, fosfor a draslík) a je účelné je uvádět zpět do přírodního koloběhu zpracované nejlépe jako organické hnojivo (kompost). V důsledku legislativních změn, snížení skládkování odpadu a naplnění Plánu odpadového hospodářství krajů se některé obce rozhodly řešit sběr a následné zpracování bioodpadu technologií kompostování. 8

9 2 CÍL PRÁCE Cílem této práce, která se týká Možnosti optimalizace surovinové skladby pro kompostování na pásových zakládkách ve vybraném mikroregionu Náměšťsko je poukázat na současnou legislativu problematiky biologicky rozložitelných odpadů (dále BRO) a nakládání s nimi. Hlavní náplní mé práce je navrhnout správnou skladbu a homogenitu BRO vhodnou ke kompostování na pásových zakládkách novou nastupující francouzskou technologií firmy Hantsch, která má zajistit urychlení a zlevnění průběhu kompostování v daných podmínkách. V závěru práce bude zkoušený systém stručně zhodnocen z hlediska technologického a ekonomického v porovnání s již stávajícím systémem kompostování na volné ploše pomocí překopávače. Tato práce by měla shrnout a propagovat na českém území výhody i nevýhody technologie firmy Hantsch. 9

10 3 SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ 3.1 Zhodnocení legislativního prostředí Na úrovni České republiky Zákony: Zákon č. 264/2011, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 477/2001 Sb. o obalech a o změně některých zákonů Zákon č. 308/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb. o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, a zákon č. 569/1991 Sb. o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 461/2004 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd zákon o hnojivech (poslední změna 444/2005) Zákon č. 472/2005 Sb., o ochraně ovzduší (poslední změna 124/2008) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (poslední změna 181/2008) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP (poslední změna 124/2008) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (poslední změna 267/2006) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí (poslední změna 100/2001) Nařízení vlády: [15] [21] Nařízení vlády č. 473/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství České republiky Nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních znečišťování ovzduší Vyhlášky: [15] [21] Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška MŽP č. 237/2002 Sb. o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků 10

11 Vyhláška MŽP č. 257/2009 Sb. o používání sedimentů na zemědělské půdě Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva (poslední změna 209/2005) Vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv (poslední změna 475/2000) Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování používaných hnojiv (poslední změna 91/2007) Vyhláška MŽP č. 61/2010, kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění vyhlášky č. 341/2008 Sb. Vyhláška MŽP č. 351/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) Vyhláška MŽP č. 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (poslední změna 168/2007) Vyhláška MŽP č. 383/2001Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (poslední změna 351/2008) Vyhláška č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přístupné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování Normy: ČSN : 1991 Průmyslové komposty [15] [21] ČSN ISO Kvalita půdy Odběr vzorků Část 6 pokyny pro odběr, manipulaci a uchování půdních vzorků určených pro studium mikrobiálních procesů v laboratoři [15] [21] 11

12 3.1.2 Na úrovni Evropské unie Směrnice Rady č. 75/442/EHS, o odpadu (z ) Směrnice Rady č. 91/689/EHS, o nebezpečném odpadu (z ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 96/62/ES, o obalech a obalových odpadech (z ) Směrnice Rady č. 31/99/EC, o skládkování odpadů Biologické zpracování bioodpadu DG ENV.A2/LM/biowaste/2nd draft (pracovní dokument, II. návrh) Směrnice Rady č. 96/61/EC IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění Směrnice Rady č. 86/278/EEC o ochraně ŽP zejména půdy, při použití čistírenských kalů v zemědělství Směrnice Rady č. 91/676/EEC o ochraně vodních toků před znečištěním nitráty ze zemědělských zdrojů Nařízení Komise (ES) č. 181/2006, kterým se provádí nařízení (ES) č. 1774/2002, pokud jde o organická hnojiva a půdní přípravky s výjimkou hnoje, a o změně uvedeného nařízení Nařízení Komise (ES) č. 208/2006, kterým se mění přílohy VI a VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, pokud jde o normy zpracování pro zařízení na výrobu bioplynu a kompostování a požadavky na hnůj Nařízení Komise (ES) č. 208/2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 809/2003 a (ES) č. 810/2003, pokud jde o prodloužení platnosti přechodných opatření týkajících se zařízení na kompostování a výrobu bioplynu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 [15] [21] 12

13 3.2 Vymezení pojmů Komunální odpad - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání Biologický rozložitelný odpad (bioodpad) - je jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír). Po proběhnutí biologického rozkladu se odpad mění ve stabilizovaný odpad. Odpad podobný komunálnímu odpadu - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů Odpadové hospodářství - činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kde je prováděna kontrola těchto činností Nakládání s odpady - shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů Shromažďování odpadů - krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady Sběr odpadů - soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění Úprava odpadů - každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností Zpracováním odpadů - využití nebo odstranění odpadů zahrnující i přípravu před využitím nebo odstraněním odpad Výkup odpadů - sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu Průmyslový kompost - organické hnojivo vyráběné smícháním a biologickým zráním různých látek obsahujících rozložitelné organické látky a rostlinné živiny 13

14 Lehce rozložitelné látky - látky, u kterých probíhá proces humifikace krátkou dobu nebo je možno je aplikovat i přímo (zejména zemědělské odpady, hnůj, rašelina aj.) Těžce rozložitelné látky - látky, u kterých probíhá proces humifikace dlouhodobě a nesnadno nebo látky které je třeba předfermentovat nebo upravovat (zejména stromová kůra, dřevní odpady, kapucín, rohovina aj.) Nerozložitelné příměsi - látky, které se při procesu humifikace nemohou měnit (zejména kameny, stavební odpad, kovové předměty, plasty a sklo) Nerozpojitelné částice - částice rozměrů větších než 5 cm, které nelze rozdrtit tlakem ruky nebo které brání bezporuchovému provozu aplikační techniky (nerozložitelné příměsi, kusy dřev aj.) Zařízení - technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby Biologický proces je sled chemických reakcí v živých organismech. [18] Aerobní kompostování - kompostování za dostatečného přístupu vzduchu nezbytného pro rozvoj aerobních mikroorganismů potřebných pro rozklad organické hmoty. Celkový dusík součet všech forem dusíku (NH 3, NH 4, NO 3, NO 2 ) Cizorodá látka látka, která nepříznivě ovlivňuje zrání kompostu, úrodnost půdy, růst rostlin nebo látka, jejíž příjem rostlinami je nežádoucí s ohledem na možnost ohrožení zdraví lidí nebo zvířat a látka, jejíž akumulace v půdě je nežádoucí. Homogenita stejnorodost fyzikálních vlastností a chemického složení kompostu v zakládce, svědčící o správném zpracování surovin kompostováním Hromada zpracovávané suroviny jsou vrstveny do pásových hromad, které mají trojúhelníkový či lichoběžníkový profil (tvar budoucí hromady je daný geometrií tvaru pracovního prostoru používaného překopávače), délka hromady je dána velikostí kompostovací plochy, popř. množstvím zpracovávaných surovin. Kompost organické hnojivo vzniklé kompostovacím procesem barvy hnědé, šedohnědé až černé, drobtovité až hrudkovité struktury, bez nerozpojitelných částic, mající deklarované kvalitativní znaky. 14

15 Kompost určený k použití nebo uvedení do oběhu jako organické hnojivo výrobek, který je produktem procesu přirozené biologické degradace a zrání směsi biologicky rozložitelných surovin. Kompostovací proces přirozený biochemický proces, probíhající v přírodě, při němž z původních organických látek pod vlivem živých organismů, zvláště mikrobů, vzniká stabilní organické hnojivo kompost. Lehce rozložitelné látky látky, u kterých probíhá proces humifikace krátkou dobu nebo je můžeme aplikovat i přímo do půdy (zejména chlévský hnůj, kejda, rašelina apod.). Nerozložitelné příměsi drobné až velké předměty charakteru nežádoucí příměsi v surovině, které se při procesu humifikace nemohou měnit (kameny, plast, sklo, kovy apod.). Organické hnojivo látka vyrobená převážně z biodegradabilních surovin obsahující živiny: pro výživu kulturních rostlin nebo dřevin, určená pro udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti a pro příznivé ovlivnění výnosu či kvality produkce Organické látky sloučeniny uhlíku, vzniklé na základě schopnosti tohoto prvku vytvářet řetězce, kromě uhlíku bývají přítomny vodík, kyslík, dusík, fosfor, sira a další Receptura předpis skladby surovin určený pro výrobu šarže kompostu, který je vyjádřený poměrem zpracovávaných surovin. Účelem receptury je ověřit kvalitu směsi surovin s ohledem na požadovanou kvalitu výstupu a určení optimálních fyzikálně chemických parametrů pro proces kompostováni. Sledované látky látky se sledovanými mezními hodnotami. Jsou sledovány: arsen, kadmium, chrom, měď, rtuť, molybden, nikl, olovo, zinek. Surovina materiál známého původu a známé nebo odvoditelné kvality, který je určen jako jeden ze vstupů k výrobě kompostu. Vodohospodářsky zabezpečená plocha plocha umožňující kontrolované nakládání s vodami (vody odloučené ze suroviny a kompostu, srážkové vody spadlé do prostoru vodohospodářsky zabezpečené plochy). Zakládka směs surovin organického původu, založená ve stejném termínu a prostoru do jedné či více hromad. [3)15] 15

16 3.3 Kompostování bioodpadu a technologické zhodnocení Co je kompostování Výraz kompost pochází z latinského compositus a vyjadřuje materiál složený z více komponent. Jde v podstatě o směs rostlinných zbytků v různém stupni mineralizace a humifikace, bohatou na aktivní nepatogenní mikroorganizmy. Kompostování se řadí mezi nejrozšířenější způsob aerobního zhodnocení organických odpadů. Jde o biotechnologický proces založený na schopnosti mikroorganizmů a bezobratlých živočichů transformovat organické látky zejména cestou rozmělnění, mineralizace a humifikace. Technologie kompostování napodobuje a urychluje přeměny organických látek na základě biochemických procesů tím, že upravuje podmínky pro činnost zúčastněných organismů. Záměrem kompostování organických odpadů je: 1) Příprava kvalitního organického hnojiva, tj. kompostu s obsahem živin lehce využitelných rostlinami a humusových látek příznivě ovlivňujících fyzikálněchemický a biologický stav půdy. 2) Snížení počtů a aktivity patogenních MO, parazitů a semen plevelů v kompostovaném materiálu. 3) Zmenšení objemu a hmotnosti org. odpadů, zejména mineralizací snadno rozložitelných org. látek. [1] Technologické zhodnocení výroby kompostů Průběh procesu kompostování je, až na malé odchylky, u všech technologií kompostování podobný [20]. Z hlediska probíhajících dějů je téměř lhostejná realizace kompostování, zda se kompostuje zcela volně na hromadě, bez jakéhokoliv řízení, nebo na hromadách urovnaných, kde lze ovlivnit podmínky kompostovacího procesu, či v některých speciálních kompostovacích zařízeních (v bioreaktorech, ve vacích apod.). Významně se pouze odlišuje v těchto technologiích intenzita probíhajících dějů. 16

17 Základní rozdělení výroby kompostu: A. Kompostování na volné ploše Kompostování v plošných hromadách Kompostování v pásových zakládkách B. Kompostování v uzavřeném, resp. polouzavřeném zařízení (intenzivní kompostovaní technologie) Kompostování v bioreaktorech Kompostování v boxech nebo žlabech C. Kompostování ve vacích (AgBag kompostování) D. Vermikompostování (zpracování žížalami Eisenia foetida) [13] Obr. 1 Porovnání výrobních nákladů [20] Na základě porovnání výrobních nákladů při zpracování BRO různými způsoby kompostování podle Rungeho z roku 2000 (Obr. 1) můžeme vyčíst nákladnost jednotlivých způsobů kompostování. Nejlépe vychází v poměru cena/množství kompostování na zpevněné nezastřešené ploše, kterému se budu nadále v této práci věnovat. 17

18 3.3.3 Kompostování na volné nezastřešené ploše v pásových hromadách Jedná se o nejrozšířenější způsob kompostování (Obr. 2). Za nejvhodnější je považována v průřezu lichoběžníková zakládka o šířce 3-6 m a výšce 1,5-2,5 m. Délka je libovolná dle velikosti kompostoviště nebo průmyslové kompostárny a množství kompostovaného materiálu. [8] Při provozování kompostoviště se počítá se zpevněnou a urovnanou plochou, která může mít mírný sklon (1-2 ) pro odvod přívalových vod. Roční produkce kompostoviště je 50 až 500 t kompostu. Zatímco roční produkce průmyslové kompostárny je minimálně 500 t, je vyžadována vodohospodářsky zabezpečená plocha. [8] [13] První vrstvu tvoří nasávací materiál (20-30 cm). Nasávací materiál brání úniku tekutých surovin z kompostu a současně zamezuje odplavování tuhých částic. K vrstvení surovin dochází vertikálně suroviny se na sebe vrství po celé délce zakládky a ihned po navrstvení následuje první homogenizační překopávka (Obr. 3). [8] Obr. 2 Kompostování v pásových hromadách na volné ploše [13] Legenda k Obr. 2: 1. Evidence surovin mostová váha 5. Zrání kompostu v přikryté hromadě 2. Příjem surovin 6. Monitorování 3. Zakládání do pásových hromad 7. Jímka zapuštěná do terénu 4. Překopávání kompostu 8. Expedice hotového kompostu [13] 18

19 Obr. 3 Bubnový překopávač kompostu při práci (Foto CMC Náměšť a.s.) Kompostování na volné ploše v pásových hromadách je ideální výchozí technologií pro provozování řízeného kompostování (nazývaného také kontrolované mikrobiální kompostování či rychlokompostování). Tato technologie umožňuje vysoký stupeň mechanizace a využití vysoce výkonné techniky. Kompostování probíhá ve třech jednotlivých fázích (Obr. 4). O délce trvání každé fáze rozhoduje zejména surovinová skladba, kvalita a počet překopávek, homogenita surovin v hromadě a např. i roční období. Živelný průběh procesu podmiňuje výrazně delší dobu trvání celého procesu, od založení až po dozrání. [13] 19

20 1. fáze - mineralizace - vyznačuje se rychlým nárůstem teploty (v jádru kompostované hromady dosáhne přes 60 C) a jejím následným, relativně rychlým poklesem 2. fáze - přeměnná - vyznačuje se pozvolným poklesem teploty až na 25 C, termofilní bakterie nahradí jiná skupina mikroorganismů 3. fáze - dozrávání kompostu - teplota klesá na hodnotu teploty okolí, dochází k vytvoření vazeb mezi anorganickými a organickými látkami a k tvorbě kvalitního a stabilního humusu [20] Obr. 4 Graf fází kompostu [20] K urychlení celého procesu se docílí hlavně: Optimalizací surovinové skladby Sledováním procesních podmínek (teplota, stupeň provzdušnění, vlhkost) Mechanizací rozhodujících operací v technologickém procesu Zakrýváním kompostovacích hromad kompostovací textilií (Obr. 5) Kompletní rozklad proběhne za osm až dvanáct týdnů. 20

21 Obr. 5 Překopávač kompostu s adaptérem pro navíjení kompostovací plachty (Foto CMC Náměšť a.s.) Technické vybavení kompostárny Kolový traktor s plazivou rychlostí Překopávač kompostu, rotorový návěsný, záběr 3 m (Obr. 6) Traktorový nakladač Drtič nebo štěpkovač Plachty na přikrývání hromad kompostu Dávkovací zařízení kapalin (adaptér pro překopávač kompostu) [15] Obr. 6 Pracovní ústrojí překopávače kompostu rotorového (bubnového) [20] 21

22 Příprava materiálu pro kompostování Cílem přípravy je odstranění materiálů, které by mohly narušovat průběh biologických procesů a kvalitu výsledného produktu. Z materiálů pro průmyslové komposty se odstraňují především kovy, sklo a umělé hmoty, a to mechanicky nebo v případě kovů magneticky. Dalším krokem je dezintegrace materiálu drcením, řezáním a štěpkováním na částice o velikosti přibližně 15 mm 25 mm. Tím se výrazně zvětší povrch substrátu pro jeho následované osídlení MO. Příliš malé částice odpadů (< 5 mm) podporují slehávání kompostované hmoty a tím vytváření anaerobních podmínek v kompostovaných základech. Po dezintegraci následuje jako další technologický krok homogenizace (promísení) materiálu pro založení kompostu. [1] 22

23 4 MATERIÁL A METODY 4.1 Kompostárna CMC Náměšť a.s. Charakteristika kompostárny je uvedena níže v (Tab.č. 1). Kompostárna zpracovává biologicky rozložitelný odpad z mikroregionů Náměšťsko a Chvojnice. Kompostárna je v provozu od dubna [5] Tab.č. 1 Popis kompostárny CMC Náměšť a.s. [5] Místo kompostárny Charakter stavby k.ú. Vícenice u Náměště nad Oslavou Kompostárna na volné ploše se zakrytými zakládkami kompostovací textilií Celková plocha kompostárny 9690 m 2 Vodohospodářsky zabezpečená plocha pro kompostování Dozrávací plocha vodohospodářsky nezabezpečená 1960 m m 2 Sklad suchých surovin 200 m 2 Plocha pro úpravu kompostu 70 m 2 Plocha záchytné jímky 40 m 2 Objem záchytné jímky 70 m 3 Technika pro kompostování Vybavení kompostárny Traktorový překopávač, traktor, čerpadlo, nakladač, drtič Váha, obslužná buňka, manipulační plocha, příjezdová komunikace 23

24 4.1.1 Struktura regionu Počet obcí 25 Celkem obyvatel (rok 2005) Celkem travních ploch veřejné zeleně 56,5 ha Počet sběrných dvorů 1 Počet zařízení na zpracování bioodpadu 1 kompostárna s kapacitou 1600 t/rok Do systému přibývají i obce z okrajových oblastí obou mikroregionů. Pokud obec vytvoří podmínky na třídění a svoz bioodpadu (vybavení obce sběrnými nádobami) dosahuje průměrná produkce v obci 180 kg/osobu/rok. Bioodpad pochází z obcí svozového regionu, nedalekého vojenského letiště v k.ú. Sedlec, drobných živnostníků a od několika svozových firem působících v okrese Třebíč (kraj Vysočina). Kompostárna slouží ke kompostování odpadů uvedených pod bodem v souladu s vyhláškou č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví katalog odpadů. [5] Provozní řád průmyslové kompostárny Každá kompostárna se musí řídit podle platného provozního řádu. Níže popisuji provozní řád dané kompostárny z roku 2006 aktualizovaný o některé body dle platné legislativy. V provozním řádu musí být uvedeny: 1. Základní údaje o zřízení základními údaji se rozumí název zařízení, identifikační údaje vlastníka a provozovatele, schvalovací orgán veřejné správy, údaje sídla příslušných dohlížecích orgánů, důležitá spojení pro případ potřeby (hasiči, záchranná zdravotní služba, příslušné povodí), časová platnost provozního řádu, umístění a přístup na kompostovaní plochu, datum a číslo jednání kolaudačního rozhodnutí a kapacita kompostárny. 2. Charakteristika a účel kompostárny jsou zde uvedena katalogová čísla a podrobná charakteristika odpadu, který umožňuje přijetí na skládku. Je zde popsán účel, ke kterému je zařízení zřízeno; seznam odpadů vznikající provozem zařízení a způsob nakládání s nimi. 24

25 3. Stručný popis kompostárny obsahuje popis technologického a technického vybavení, ochranu horninotvorného prostředí v místě nakládání s odpady, manipulační prostředky, skladovací prostředky suroviny pro kompostování, provoz na kompostovaní ploše a zařízení určené pro příjem odpadů surovin pro kompostování. 4. Technologie pro výrobu kompostu a potřebná obsluha technologií se rozumí zakládka bioodpadů, receptura, předpoklad kvality kompostovacích bioodpadů, vlastní technologický postup, ukončení kontrola monitoring kompostovacího postupu a kontrola kompostovacího procesu. Dále jsou uvedeny povinnosti pro obsluhu zařízení: přejímka odpadu, způsob značení odpadu, balení odpadu a umisťování odpadu do zařízení. 5. Monitoring a organizační zajištění provozu monitorovat se musí kvalita vody v jímce, vliv na kvalitu podzemní vody, vliv na ovzduší, spotřeba vody do zakládek a meteorologické podmínky (směr a síla větru, množství srážek a teplota). Data v (Tab.č. 2) jsou čerpána ze zdroje ČHMÚ stanice Sedlec u Náměště nad Oslavou. 6. Organizační zajištění provozu popis jednotlivých osob a daných povinností souvisejících se správnou funkcí kompostárny, způsob ochrany kompostárny proti vniknutí nepovolaných osob, kontrola provozu kompostárny, sankce. 7. Vedení evidence odpadů přijímaných na zařízení a na zařízení produkovaných příjmem odpadů se rozumí vedení evidence přijatých odpadů, vedení provozního deníku a evidenčních listů zakládek. Musí být vedeny informace a doklady o kvalitě bioodpadu, které musí dodavatel (vlastník) poskytnout oprávněné osobě kompostárny v případě jednorázové nebo první z řady dodávek v jednom kalendářním roce. 8. Opatření k omezení negativních vlivů kompostárny a opatření pro případ havárie Celý proces výroby kompostu je veden tak, aby možný vliv kompostárny na okolní prostředí byl co nejmenší s ohledem na intenzivní průběh technologie a druhy kompostovaných bioodpadů se nepředpokládá možnost vzniku havárie. V případě dopravní nehody a úniku ropných produktů je v tomto oddíle stanoven postup. 25

26 9. Bezpečnost provozu a ochrana životního prostředí a zdraví lidí 10. Podrobná kvalitativní charakteristika odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení 11. Suroviny, včetně případných biopreparátů a biostimulátorů, které jsou v dané technologii (R10) používány. 12. Způsob sledování a řízení kvality biologických procesů a účinnosti technologie (včetně hodnocení zdravotního rizika). 13. Stanovení postupu ohlášení orgánu kraje pro případ, že odpad nebyl do zařízení přijat. 14. Ustanovení o uchování dokumentů dokládajících kvalitu přijatých odpadů po dobu 5 let. 15. Návrh na zavedení provozního deníku zařízení sloužícího k dokumentování jeho provozu. [5] [13] Tab.č. 2 Průměrné srážky a teploty z let 2010 a [6] Srážky Teplota Srážky Teplota Rok Měsíc Průměr Suma Průměr Rok Měsíc Průměr Suma Průměr (mm/ (mm/ (mm) ( C) (mm) ( C) den) den) Leden 1,78 55,3-4,19 Leden 0,51 15,7-1, Únor 0,73 20,5-1,52 Únor 0,21 5,8-1,39 Březen 0,48 14,8 3,51 Březen 1,38 42,7 4,83 Duben 2,12 63,5 8,82 Duben 0,86 25,7 11,13 Květen 4, ,18 Květen 2,30 71,3 14,08 Červen 3, ,95 Červen 2,51 75,3 17, Červenec 4,60 142,6 20,43 Červenec 2,09 64,7 17,30 Srpen 3,83 118,8 17,64 Srpen 1,35 41,9 19,38 Září 2, ,21 Září 1,77 53,1 16,00 Říjen 0,49 15,3 6,25 Říjen 1,44 40,4 8,37 Listopad 0,95 28,6 5,07 Listopad 0,05 1,5 2,16 Prosinec 1,22 37,8-4,79 Prosinec 0,55 17,1 1,30 26

27 Vliv srážek na kompostování Z podkladů ČHMÚ stanice Sedlec u Náměště nad Oslavou jsem z (Tab.č. 2) vytvořila spojnicový graf (Obr. 7), který znázorňuje sumy srážek a průměrných teplot v letech 2010 a V grafu (Obr. 7) porovnávám vývoj srážek a teplot v jednotlivých letech. Součet veškerých srážek z let 2010 a 2011 činí 1277 mm. V roce 2010 napršelo 822 mm a v roce 2011 byly srážky významně nižší, pouhých 455 mm. Ve výsečovém grafu (Obr. 8) je procentuální porovnání součtu srážek z let 2010 a Z grafu (Obr. 8) lze vyčíst, že v roce 2010 z celkové sumy napršelo 64 % a v roce 2011 pouhých 36 %. Z toho vyplývá, že v roce 2010 napršelo o 55 % víc srážek než v roce V milimetrech se jedná o rozdíl 367 mm. Z tohoto důvodu byl problém v květnu, červenci a srpnu 2010 s převlhčením kompostu. Kompost se nedal tak často překopávat, prodloužila se doba zrání a tím se snížila využitelnost plochy ke kompostování, což vedlo ke zhoršení ekonomické situace firmy. Mnohem častěji se musela vyvážet jímka, což bylo též finančně nákladné. Suma srážek (mm) Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Srážky 2010 Srážky 2011 Teplota 2010 Teplota 2011 Měsíce Průměrné teploty ( C) Obr. 7 Průměrné srážky a teploty z let 2010 a 2011 [6] 27

28 Suma srážek (mm) 455,2; 36% Srážky 2010 Srážky ,2; 64% Obr. 8 Suma srážek v letech 2010 a 2011 [6] 28

29 4.1.3 Provozní deník kompostárny Provozní deník zařízení musí být veden minimálně v následujícím rozsahu: Všechny skutečnosti, charakteristické pro provoz zařízení např. jména obsluhy, vybrané údaje o sledování provozu zařízení (např. spotřeba energií, vody, množství přijatých odpadů, záznamy o směru a síle větru, o množství srážek) Další údaje z monitorování provozu zařízení včetně výsledků monitorování provozu zařízení ve zkušebním i trvalém provozu Záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení Obsah provozního deníku kompostárny: 1. Druh a množství surovin (v hmotnostních jednotkách) přijatých ke kompostování 2. Adresa sídla (bydliště) původců surovin nebo oprávněné osoby 3. Způsob nakládání se surovinami, určenými ke kompostování 4. Výsledky analýz surovin specifikovaných v provozním řádu 5. Technické údaje o provozu kompostárny 6. Provozní poruchy a havárie a způsob jejich odstranění 7. Časové využití kompostárny, případně odstavení 8. Provedené údržby kompostárny 9. Provedené kontroly a revize kompostárny 10. Výsledky monitorování vlivu kompostárny na ŽP kompostárny 11. Technické údaje kompostárny (mapa umístění v terénu, výměra, přístupová komunikace, vodohospodářské souvislosti) 12. Jména a telefon pracovníků určených k obsluze kompostárny Kromě uvedených bodů je v provozním deníku kompostárny požadováno vedení evidence kompostárny podle ČSN o každé zakládce musí být vedena [5] [13] evidence obsahující údaje nezbytné pro kontrolu dodržení této normy. 29

30 4.1.4 Přehled odpadů pro něž je kompostárna určena Tab.č. 3 Odpady vhodné ke kompostování zařazené podle katalogu odpadů [5] skupina Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství Kaly z praní a z čištění Odpad rostlinných pletiv Odpady z lesnictví skupina Odpady z výroby a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku skupina Odpady z výroby cukru Zemina z čištění a praní řepy skupina Odpady z pekáren a výroby cukrovinek Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů skupina (s výjimkou kávy, čaje a kakaa) Odpady z praní, čištění a mechanického zpracování surovin Odpady z destilace lihovin Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku skupina Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek a nábytku Odpadní kůra a korek Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem skupina Odpady z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky Odpadní kůra a dřevo Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem Odpady z elektráren a jiných spalovacích zařízení (kromě skupina odpadů uvedených v podskupině 19) Popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva skupina Odpady z aerobního zpracování pevných odpadů Kompost nevyhovující jakosti skupina Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem skupina Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01) Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven skupina Odpad ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) Biologicky rozložitelný odpad Zemina a kamení 30

31 4.2 Průběh a řízení kompostovacího procesu Pro zajištění optimálního průběhu optimální doby kompostování je nutné monitorovat určené chemické a mikrobiologické, fyzikálně-chemické vlastnosti zpracovaných surovin, resp. kompostu, aby bylo možné, na základě znalosti jejich současných hodnot, v případě, že dojde k jejich odchýlení od hodnot optimálních, provést vhodný zásah. Pro stanovení doby ukončení kompostovacího procesu je důležitá znalost těchto hodnot. Zjišťované hodnoty (Obr. 9): Hodnocení vlhkosti kompostu Měření teploty kompostu Měření obsahu kyslíku v kompostu Mikrobiologické hodnocení kompostu Stanovení stability a zralosti kompostu Chemické hodnocení kompostu První tři uvedené vlastnosti kompostu jsou zjišťovány v průběhu kompostování. Zbylá hodnocení jsou prováděna po ukončení kompostovacího procesu, vypovídají o konečné kvalitě hotového kompostu. [13] Obr. 9 Monitorované hodnoty při kompostování [13] 31

32 4.2.1 Receptura zakládky Základním předpokladem správného průběhu kompostování je optimální surovinová skladba zakládky (Tab.č. 4), kterou ovlivňuje celá řada faktorů, přičemž největší význam má počáteční vlhkost a správný poměr dusíku a uhlíku (tzv. poměr C:N). Tab.č. 4 Kvalitativní parametry průmyslových kompostů (ČSN ) [8] Znak jakosti Hodnota Vlhkost (% hm) Spalitelné látky (% suš) min. 25 Celkový dusík (% suš) min. 0,60 Poměr C:N max 30:1 Hodnota ph 6-8,5 Nerozložitelné příměsi (%) max 2,0 Homogenita celku (% rel) Surovinová skladba Běžnou praxí je, že pracovníci kompostárny mnohdy surovinovou skladbu odhadují, což není úplně nejvhodnější. K těmto odhadům jsou využívány nejrůznější hodnoty, získané rozbory pro určitý druh suroviny, které jsou pro další využití zobecněny a uvedeny níže (Tab.č. 5). Pro lepší orientaci v problematice surovinových skladeb a pro sestavování kompostu může být použita tabulka možných surovinových skladeb kompostu (Obr. 10). 32

33 Tab.č. 5 Vlhkost, organická hmota a živiny v hmotách vhodných do kompostu [21] Hmota Vlhkost (%) Org. látky (%suš.) N (% suš.) P 2 O 5 (% suš.) K 2 O (% suš.) CaO (% suš.) MgO (%suš.) chlév.mrva skot ,8-2,4 1,1-1,4 2,5-2,9 2,0-2,4 0,4-0,7 chlév.mrva koně ,9-2,5 1,0-1,3 1,9-2,3 1,1-1,3 0,2-0,5 chlév.mrva ovce ,5-3,0 0,7-1,0 2,0-2,3 0,8-1,1 0,1-0,4 močůvka x 0,1-0,9x 0,0-0,1x 0,1-1,7x 0,0-0,1x 0,0 kejda prasat ,0-5,8 3,5-4,2 2,8-3,4 3,1-3,8 0,7-1,3 kejda skotu ,5-4,5 1,6-2,0 3,2-3,9 2,0-5,0 0,5-0,8 kejda drůbeže ,0-8,1 2,8-5,1 2,9-4,8 8,0-11,0 0,6-0,9 sláma obilovin ,4-0,6 0,1-0,3 0,9-1,1 0,3-0,4 0,1-0,2 sláma řepky ,5-0,7 0,2-0,3 1,1-1,4 1,2-1,5 0,2-0,3 nať brambor ,7-0,8 0,2-0,3 1,3-1,6 0,2-0,4 0,1-0,2 listí ,9-1,5 0,1-0,2 0,2-0,5 1,7-3,0 0,1-0,2 odpad zeleniny ,5-2,5 0,8-1,3 1,0-2,0 0,8-2,0 0,2-0,4 stařina z luk ,8-1,0 0,4-0,6 1,0-1,8 0,9-1,7 0,1-0,2 výhozy z příkopů kuchyňský odpad ,3-0,6 0,3-0,5 0,4-0,7 2,0-7,0 0,6-1, ,2-2,3 0,3-0,7 0,4-0,8 1,9-3,0 0,3-0,6 výlisky z ovoce ,1-0,6 0,1-0,3 0,3-0,6 0,1-0,3 0,0-0,1 piliny ,0-0,2 0,0-0,1 0,0-0,1 0,1-0,2 0,0 stromová kůra ,2-0,4 0,0-0,2 0,0-0,3 0,1-0,3 0,0 kanalizační kal ,0-4,5 0,6-1,3 0,3-0,8 2,5-10,0 0,4-1,0 jímkový kal (a kal ze septiků) ,2-4,0 0,5-1,2 0,3-0,8 1,5-6,0 0,2-0,4 popel ze dřeva ,0-0,1 2,0-4,0 6, ,0 4,0-7,0 vytříd. bioodpad ,2-1,9 0,2-0,5 0,3-0,6 1,5-2,5 0,2-0,5 pazdeří ,4-0,7 0,0-0,1 0,0-0,1 0,3-0,5 0,0 rybniční bahno ,3-0,6 0,2-0,3 0,4-0,6 2,5-3,5 0,1-0,5 lihovar. výpalky ,9-3,3 1,1-1,4 6,0-6,5 0,1-0,3 0,0-0,1 odpad mlýnský, krmivářský ,8-1,3 0,2-0,5 0,3-1,0 0,9-4,0 0,1-0,3 rašelina ,2-3,0 0,1-0,2 0,1-0,3 0,5-1,0 0,1-0,3 33

34 Obr. 10 Diagram možných surovinových skladeb prvovýroby kompostu [15] 34

35 4.3 Surovinové zdroje v regionu Třebíčsko Náměšť nad Oslavou V roce 2008 byl v mikroregionu Náměšťsko zaveden pilotní projekt Systému sběru a třídění odpadů. Projekt byl uskutečněn v modelových obcích Březník a části Náměště nad Oslavou, který řešil technologické, technické a ekonomické zpracování bioodpadu s dodržením všech zásad legislativy a ochrany životního prostředí. Nedílnou součástí v zájmovém regionu byla osvěta o vhodných technologiích centrálního zpracování bioodpadu a podpoře domovního kompostování. Osvětová kampaň byla podpořena nákupem sběrných nádob velkoobjemových kontejnerů a dopravní techniky na sběr a svoz bioodpadu. Prvním krokem projektu byl bioodpad z údržby veřejné zeleně a domácích zahrádek a v druhém i sběr ostatního tříděného bioodpadu z domácností. Výstupem byly parametry, které si projekt ověřil praxí: objemová hmotnost bioodpadu z údržby zeleně a z domácností, produkce travní biomasy z údržby veřejné zeleně a z intenzivních travnatých ploch fotbalových hřišť, využitelnost objemu sběrných nádob, optimální četnost svozu, logistika systému třídění a svozu - potřeba objemu nádob a optimalizace svozu bioodpadu na zařízení kompostárny. [20] Díky tomuto projektu se i nadále v těchto modelových obcích sbírá bioodpad a zásobuje průmyslovou kompostárnu. Dále je kompostárna zásobována ze smluvních dohod se svozovými firmami, okolními obcemi a jednotlivými živnostníky, kteří dodávají BRO ke zpracování. V regionu Třebíčsko Náměšť nad Oslavou svozová firma Esko-T s.r.o. provádí pravidelné dlouhodobé rozbory skladby směsného komunálního odpadu (SKO), kde je vyhodnocován i podíl BRKO, který zůstává obsažen v SKO po zavedení systému separovaného sběru BRKO v dané lokalitě. Oddělený svoz probíhá v lokalitách Náměšť nad Oslavou a Březník. Skladba SKO z let 2010 a 2011 je vyhodnocena v přílohách (Příloha 1), (Příloha 2), (Příloha 3) a (Příloha 4). Stanovené množství BRKO ve směsném KO vychází z výsledků analýzy jeho složení, neboli z poměrného vyjádření hmotnosti jednotlivých složek, na které je SKO při analýze roztříděn, ku hmotnosti celého odebraného vzorku. Aby bylo možné analýzy SKO z jednotlivých obcí porovnávat, byla zvolena následující metodika: Čistá hmotnost svezeného odpadu byla zajištěna zvážením automobilu na mostové váze a po odečtení pohotovostní hmotnosti automobilu. 35

36 Po vysypání odpadu z nádrže na volnou plochu byl odebrán vzorek SKO o objemu 0,96 m 3 naplněním čtyř sběrných nádob o objemu 240 l. Vzorek odpadu byl rozdělen na 15 druhů odpadů do polyetylenových pytlů. Naplněné pytle byly následně zváženy. Z výsledků vyplývá, že v daných lokalitách je průběh produkce SKO a absolutního obsahu BRO konstantní, respektive má spíše vzrůstající tendenci. Zastoupení BRO v SKO v procentech je rovněž stále stejný. [1] Poměr BRKO ve vzorku SKO v modelových obcích v letech 2010 a 2011 Z firemních materiálů společnosti Esko-T s.r.o. jsem zjistila poměr BRO v celkové skladbě vzorku SKO z let 2010 a 2011 v lokalitách Březník a Námět nad Osl. Číselně je vypsán v přílohách (Příloha 1), (Příloha 2), (Příloha 3) a (Příloha 4). Ze spojnicových grafů (Obr. 11), (Obr. 12), (Obr. 13) a (Obr. 14) lze vyčíst vyskytující se množství BRKO v kilogramech za měsíc v celkové skladbě SKO. Ve SKO se vyskytují BRKO pod tímto označením (Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven) a (Biologicky rozložitelný odpad). Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven se vyskytuje v lokalitě Březník ve větším množství než biologicky rozložitelný odpad , jelikož se jedná o vesnickou zástavbu, kde je prováděn pravidelný svoz BRO. V městské zástavbě v lokalitě Náměšť nad Oslavou je značný nárůst biologicky rozložitelného odpadu v letních měsících. V červnu v obou sledovaných letech dokonce převyšuje množství biologicky rozložitelného odpadu z kuchyní a stravoven

37 100,0 90,0 80,0 70,0 84,8 87,0 91,4 88,6 86,0 Březník ,4 81,4 86,6 80,6 83,6 88,4 79, CELKEM SKO kg 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 11,2 2,6 14,8 4,4 10,2 6,8 11,6 7,8 14,8 4,2 8,8 5,6 11,8 7,2 13,6 4,2 10,6 2,2 7,6 0,6 11,6 3,6 8, Měsíce 1,4 10 kg Obr. 11 Znázornění poměru BRO ve vzorku SKO v obci Březník 2010 Březník ,6 86,6 78,8 84,6 80,2 93,6 92, ,4 83,8 88, CELKEM SKO kg ,2 0,8 7,2 3,6 6,2 1,2 9,8 7,4 11,2 2,2 14,8 5,2 10, Měsíce 3,6 8,8 6,6 12,6 4,6 15,8 7,8 10,2 4,6 8,2 6,2 10 kg Obr. 12 Znázornění poměru BRO ve vzorku SKO v obci Březník

38 Náměšť 2010 kg ,6 3, ,6 6,6 96,4 16,8 5,2 103,8 14,6 8,8 97,8 16,8 11, ,2 15,8 93,4 14,6 12,8 102,8 18,6 8,2 86,6 15,6 14,8 101,6 13,6 12, Měsíce Obr. 13 Znázornění poměru BRO ve vzorku SKO v obci Náměšť ,6 4,2 97,4 14, kg CELKEM SKO ,6 84,6 92,8 99,6 101,6 96 Náměšť ,2 104,6 98, ,6 89, CELKEM SKO kg ,2 3,6 9,8 2,2 13,6 0,8 19,2 6,8 16,6 11,2 14,8 16,8 18, Měsíce 9,2 21,8 6,2 17,6 11,6 13 7,6 18,8 4,6 14,2 1,2 12 kg Obr. 14 Znázornění poměru BRO ve vzorku SKO v obci Náměšť 2011 Ve výsečových grafech znázorněných na (Obr. 15), (Obr. 16), (Obr. 17) a (Obr. 18) jsou jednotlivé odpady SKO procentuálně vyčísleny podle místa a roku vzniku. V (Tab.č. 6) jsou popisky ke katalogovým číslům odpadů, které jsou součástí SKO v již zmiňovaných grafech. V souhrnném grafu (Obr. 19) jsou znázorněny průměrné hodnoty z obou sledovaných lokalit i let. Z výsledku vzorků SKO vyplývá, že největším podílem 38

39 je zastoupen objemný odpad a to cca 38 %, na druhém místě je biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven s 14 %, o třetí místo se dělí polystyrén a papír a lepenka s 12 %. Tyto čtyři odpady představují většinový podíl z celku, jejich obsah neklesá v jednotlivých lokalitách ani letech pod 10 %. Dalším významným odpadem je biologicky rozložitelný odpad , kdy se jeho podíl v průměru pohybuje kolem 7 %. Zbylé odpady nepřesahují hranici 5 %. Obsah bioodpadu obsažený v SKO se pohybuje v součtu od 18 do 26 % a společně s papírem a lepenkou tvoří do budoucna vytříditelnou složku v množství % z celkového množství vybraného vzorku v daných lokalitách. Tyto odpady se dají využít nejen při výrobě kompostu (jelikož jsou přírodního charakteru), ale i k recyklaci. Tab.č. 6 Označení odpadů dle katalogu odpadů Papír a lepenka Sklo Plasty Nápojový karton Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Biologicky rozložitelný odpad Oděvy Textilní materiály Baterie a akumulátory, zařazené po čísly nebo pod číslem a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené po čísly a Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly , , Polystyrén Dřevo neuvedené pod číslem Kovy Objemný odpad 39

40 Březník ,29% ,24% ,90% ,72% ,57% ,18% ,75% ,02% ,82% ,00% ,18% ,26% ,93% ,96% ,18% Obr. 15 Procentuální zastoupení skladby odpadů ve vzorku SKO v Březníku 2010 Březník ,89% ,73% ,81% ,11% ,14% ,45% ,98% ,10% ,43% ,00% ,12% ,18% ,28% ,28% ,51% Obr. 16 Procentuální zastoupení skladby odpadů ve vzorku SKO v Březníku

41 Náměšť ,11% ,41% ,80% ,29% ,05% ,60% ,00% ,22% ,29% ,71% ,41% ,52% ,24% ,28% ,05% Obr. 17 Procentuální zastoupení skladby odpadů ve vzorku SKO v Náměšti 2010 Náměšť ,94% ,82% ,20% ,93% 2,00% ,10% ,10% ,00% ,14% ,16% ,73% ,11% ,92% ,30% ,54% Obr. 18 Procentuální zastoupení skladby odpadů ve vzorku SKO v Náměšti

42 Průměr z obou lokalit i let ,38% ,67% ,10% ,44% ,30% ,22% ,54% ,07% ,52% ,00% ,17% ,46% ,70% ,81% ,62% Obr. 19 Průměr skladby odpadů ve vzorku SKO z obou lokalit i let 42

43 4.4 Navýšení kapacity kompostárny Záměr navýšení kapacity kompostárny vychází mimo jiné z nutnosti naplnění evropské směrnice o skládkování, která nařizuje postupné snižování podílu BRO ve skládkovaném SKO. Vytříděné bioodpady nelze dle současně platné legislativy ukládat na skládky. Zpracování kompostováním na kvalitní hnojivo je optimálním řešením i ve vztahu k ochraně ŽP. Navrhované zpracování bioodpadu splňuje technologii kontrolovaného mikrobiálního kompostování, která minimalizuje produkci škodlivých emisí vznikajících při aerobních procesech. [5] Předpoklad produkce bioodpadu Předpoklad produkce bioodpadu zdůvodnění navýšení kapacity kompostárny je ze současných 1600 t/rok o 900 t/rok, tedy celkem na 2500 t/rok v regionu. Zavedením třídění a sběru bioodpadu v regionu při ověřené produkci BRKO 180 kg/os/rok je produkce bioodpadu (zeleň ze zahrad a údržby zeleně) za rok 2430 t/rok. Bioodpad z domácností: průměrná produkce na obyvatele je 21,6 kg/os/rok. Z toho vyplývá 21,6 kg/os/rok *13428 obyvatel = cca 290 t/rok. Bioodpad od dalších původců (jedná se o údržbu letiště, odpad zeleniny z tržišť a obchodních sítí a bioodpad od dalších původců na základě současného stavu). 400 t/rok Z toho domovní a komunitní kompostování cca 620 t/rok. Celková potenciální produkce bioodpadu je tedy cca 2500 t/rok s navýšením o 900 t bioodpadu za rok proti původní kapacitě 1600 t/rok. [5] 43

44 5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Příjem odpadu na kompostárnu CMC Náměšť a.s. Přehled přijímaného odpadu na kompostárnu CMC Náměšť a.s. znázorňují (Tab.č. 8) a (Tab.č. 9). Odpady jsou seřazeny dle katalogových čísel z let 2010 a Ze stejného zdroje jsou (Tab.č. 10) a (Tab.č. 11), kde je rozepsán příjem odpadů dle katalogového čísla a příjemce v jednotlivých měsících v letech 2010 a Vysvětlení katalogových čísel z výše uvedených tabulek nalezneme v (Tab.č. 7), dále tato tabulka slouží k vysvětlení katalogových čísel v souvisejících grafech. Ve sloupcových grafech (Obr. 20) a (Obr. 22) je znázorněn příjem odpadů dle množství v tunách v jednotlivých měsících. V roce 2010 převažuje příjem odpadů ze skupin dle katalogu odpadů biologicky rozložitelný odpad za zahrad a parků a odpad z rostlinných pletiv ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti a rybářství. Výsečový graf (Obr. 21) představuje procentuální příjem bioodpadu na kompostárnu za rok 2010 vycházíme z dat z (Tab.č. 8). Dohromady tyto bioodpady představují 91 % celkového příjmu za daný rok 2010 což je 1050 t. Tab.č. 7 Označení odpadů dle katalogu odpadů odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství - odpad rostlinných pletiv odpad ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) - biologicky rozložitelný odpad odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou kávy, čaje a kakaa) - suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování odpady ze zpracování dřeva a výroby desek a nábytku - odpadní kůra a korek odpady ze zpracování dřeva a výroby desek a nábytku - piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem odpady z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky - kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené - kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem

45 Tab.č. 8 Měsíční přehled dodávek BRO dle katalogového čísla v tunách za 2010 Celkem dle č. katalogu odpadů I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Celkem , , ,6 29,9 5, , , ,18 38,8 13,4 9,6 80, ,9 88, ,5 23,3 814, ,34 1,15 1,32 1,69 1,57 1,57 2,44 1,8 1,14 1,15 0,63 1,24 17, ,08 12, , , , , , , ,29 0,93 4,6 3, ,32 Celkem za měsíc t 9,52 43,4 15,8 11, , ,5 1147, t/měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Měsíce Obr. 20 Porovnání příjmu dodávek BRO dle katalogových čísel t/měsíc v roce

46 46,12; 4,0% Bioodpad v t/rok a % 0,25; 0,0% 18,23; 1,6% 17,04; 1,5% 15,32; 1,3% 235,32; 20,5% ,95; 71,0% Obr. 21 Procentuální rozdělení BRO podle katalogových čísel v t/rok v roce 2010 V roce 2011 převažuje stejně jako v roce 2010 příjem odpadů ze skupin dle katalogu odpadů biologicky rozložitelný odpad za zahrad a parků a odpad z rostlinných pletiv ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti a rybářství. Výsečový graf (Obr. 23) představuje procentuální příjem bioodpadu na kompostárnu za rok 2011, kdy vycházíme z dat z (Tab.č. 9). Dohromady tyto dvě skupiny bioodpadů představují 96 % celkového příjmu za daný rok 2011 což je v součtu 789 t. Tab.č. 9 Měsíční přehled dodávek BRO dle katalogového čísla v tunách za 2011 Celkem dle č. katalogu odpadů I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Celkem , ,2 1,4 1,5 1,4 1,6 3,7 3,4 4,6 1,7 2 1,7 2,3 26, ,7 2,8 3,4 1 9, ,416 Celkem za měsíc 1,2 1, ,3 825,20 46

47 Příjem odpadů se v roce 2011 snížil z důvodu plánované rekonstrukce, kterou došlo ke snížení volné plochy ke kompostování. Některým dodavatelům z tohoto důvodu nebyla obnovena smlouva platná v roce t/měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Měsíce Obr. 22 Porovnání příjmu dodávek BRO dle katalogových čísel t/měsíc v roce

48 Biodpad v t/rok a % 150,42; 18% 9,9; 1% ,3; 3% 638,58; 78% Obr. 23 Procentuální rozdělení BRO podle katalogových čísel v t/rok v roce

49 Tab.č. 10 Měsíční přehled dodávek bioodpadu dle dodavatelů v tunách za 2010 [5] Dodavatel Druh Měsíc odpadu I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Celkem 3K Trade ,15 105,6 33,55 29,93 5,32 10,38 231,88 ESKO-T ,9 23,92 19,18 25,84 26,02 23,56 25,2 16,09 161,71 Remondis/AVE ,34 1,15 1,32 1,69 1,57 1,57 2,44 1,8 1,14 1,15 0,63 1,24 17,04 Remondis/AVE ,18 4,43 4,73 6,61 16,66 17,82 17,86 24,6 24,65 29,28 20,54 4,27 179,63 Ovo-Imont ,04 2, ,3 46,12 Ovo-Imont ,29 0,93 4,6 3,5 15,32 Ovo-Imont ,44 1,2 2,7 6,34 Habitat ,44 3,44 Habitat ,08 1,08 Habitat ,48 7,34 10,82 USP Jinošov ,81 4,87 3,38 14,06 Město Náměšt ,45 5,39 3,46 36,63 15,31 95,24 Březník ,27 1,09 22,71 16,21 22,93 21,49 14,87 19,05 16,68 4,49 164,79 Jinošov ,14 6,85 4,26 9,29 8,07 37,61 Kladeruby ,84 2,84 Naloučany ,84 3,1 6,81 4,62 4,51 22,88 Zastávka ,23 3,14 4,45 4,93 3,1 2,35 24,20 Hluboké ,93 4,11 4,79 12,83 Hartvíkovice ,3 4,85 4,21 15,36 Okarec ,45 0 4,4 6,85 Sedlec ,54 1,6 0 3,24 3,79 13,17 Stanoviště ,8 2,63 0 5,22 4,26 16,91 Ocmanice ,07 5,7 1,81 9,58 Rapotice ,23 7,23 pila Vícenice ,00 Hroch Kralice ,43 1,43 pila Náměšt ,15 12,15 Uhlíř ,32 3,75 7,07 Truhlářství Adam ,25 0,25 Rosické TS ,96 3,96 Marek Jiří ,44 0,44 Celkem za měsíc 9,52 43,43 15,78 11,29 154,3 246,1 163,8 136,4 99,9 136,7 105,5 24,5 1147,23 49

50 Tab.č. 11 Měsíční přehled dodávek bioodpadu dle dodavatelů v tunách za 2011 [5] Dodavatel Druh Měsíc odpadu I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Celkem AVE CZ ,43 13,46 11,32 17,95 24,24 25,43 5,67 12,05 10,36 131,91 AVE CZ ,23 1,41 1,46 1,35 1,55 3,66 3,42 4,58 1,67 1,95 1,73 2,29 26,30 ESKO - T ,56 31,8 29,78 24,7 35,02 11,21 29,65 11,82 187,54 Ocmanice ,06 3,6 2,56 2,9 1,7 12,82 Naloučany ,46 2,68 6,05 8,15 3,32 24,66 Březník ,8 12,34 14,9 18,33 24,07 18,98 109,42 3 K Trade ,66 8,45 16,11 Náměšť n.o 1,75 3,57 3,84 3,59 2,02 2,3 17,07 Stanoviště ,34 3,98 5,03 2,82 15,17 AG Foods ,72 2,81 3,41 0,96 9,90 Habitat ,93 4,81 5,2 15,94 TS Rosice ,7 2,57 4,27 Jinošov ,28 10,81 8,5 4,76 34,35 KTS Eko ,3 17,96 6,01 11,9 61,17 Staeg ,766 49,2 48,45 150,416 Szemla ,91 0,91 ZŠ Husova ,5 1,50 Kladeruby ,34 3,34 Cacarda ,89 0,89 Bartes ,67 0,67 TS Kralice ,63 0,63 Barteček ,21 0,21 Celkem za měsíc 1,23 1,41 50,25 35,79 149, ,03 130,42 127,38 33,75 97,5 57,95 2,29 825,196 50

51 5.2 Nové technologie Hantsch na kompostárně CMC Náměšť a.s. Firma CMC Náměšť a.s. se v roce 2011 rozhodla zjednodušit, zlevnit a urychlit kompostovací proces ve svém areálu. Stávající technologie kompostování na volné ploše využívá aerobních podmínek kompostovacího procesu, které se zajišťují překopávačem kompostu o záběru 3 m tažený traktorem. Na ploše jsou vytvořeny zakládky bioodpadu o šířce 3 m a délce 50 m. Monitoring kompostovacího procesu probíhá měřením teploty. Kompostovací proces probíhá ve dvou fázích. První horká (intenzivní) fáze a druhá fáze dozrávání. Kompostovací proces trvá cca 8 týdnů. Stávající kapacita kompostárny cca t/rok je již nedostačující, což je důvodem změny technologie, a tím i navýšení kapacity a zlepšení podmínek kompostovacího procesu urychlení procesu zlepšení monitoringu kompostovacího procesu - snížení emisního zatížení, zlepšení ekonomiky provozu. Surovinová skladba zůstává nezměněna dle schváleného stávajícího provozního řádu viz bod [5] Rodinná firma HANTSCH Předmětem činnosti je již od roku 1967 Mechanické a biologické zpracování odpadů. Firma Hantsch je rodinná firma, která vznikla ve Francii v Alsasku v roce Od založení rozvíjí své aktivity v oblasti kompostování a následně i v celé oblasti mechanické a biologické úpravy pevných odpadů. Svou činnost firma rozšířila do celé Francie a následně i do dalších zemí. Zákazníci jsou jak z komunální oblasti, tak i z privátního sektoru. Snadno si lze představit, že oblast aktivit firmy je provázena permanentními změnami. Proto se klade silný důraz na vývoj technologií a služeb tak, aby zákazníci mohli plnit v každém okamžiku všechny povinnosti, se kterými jsou permanentně konfrontováni. Cílem firmy je spolupráce se zákazníky v průběhu využívání jejich technologie. Tím se firma zavazuje poskytovat jim vhodná technická řešení a poznatky z nových projektů. [5] 51

52 Obrat firmy v roce Mil Počet zaměstnanců 40 Výrobní prostory 1600 m 2 Poprodejní služby 1600 m 2 Regionální partneři 54 středisek Poradenská střediska 2 místa Vlastní technologický postup - inovace technologií Hantsch Kompostárna nadále pracuje na principu kompostování na volné ploše v pásových zakládkách. Inovace obnáší tyto změny: - intenzita vedení kompostovacího procesu zkvalitnění monitoringu, zajištění vyšší ochrany životního prostředí (snížení emisního zatížení ovzduší, vody) - zvýšení kapacity kompostárny - vytvoření podmínek pro kompostování bioodpadu z domácností Příprava surovin do kompostovacího procesu je zajištěna kvalitním nadrcením a namícháním tak, aby byla zajištěna základní podmínka kompostovacího procesu: poměr C:N (30:1), vlhkost a struktura. Inovace technologie kompostovacího procesu je založena na změně zajištění aerobního prostředí v zakládce bioodpadu. Aerobní podmínky rozkladu jsou zajišťovány vháněním vzduchu ventilátory do kanálků pod zakládkami (Obr. 24). Každá zakládka má tři větrací kanály, které jsou speciálně upraveny pro optimalizaci přívodu vzduchu dle monitorovaných podmínek v zakládce. Počítačově řízený systém automaticky zajišťuje přísun vzduchu podle potřeby a průběhu teplot v zakládce na základě monitoringu přítomnosti kyslíku, teploty a vlhkosti. Jelikož není kontrola aerobního prostředí zakládky ponechána pouze na lidském faktoru (tzn. běžné měření teploty) je proces velmi kvalitně veden a tím zrychlen. Zakládka, která je vedena jako hygienizační, je přikryta speciální textilií. Současně je díky pečlivému monitoringu výrazně limitována emise plynů. Výsledkem je velmi kvalitní organické hnojivo kompost. Tato technologie zajišťuje minimalizaci provozních nákladů, především energie a pracovních sil. [5] 52

53 Obr. 24 Vháněcí ventilátory vzduchu umístěné pod zakládkami před zasypáním (Foto CMC Náměšť a.s.) Technologický postup Rovněž probíhá ve dvou fázích první horká (intenzivní) fáze probíhá vháněním vzduchu pomocí centrifugálního dmychadla (ventilátoru) přes potrubní systém, který je uložen v podlaze ve vodohospodářsky zabezpečené ploše. Řízení větracího procesu probíhá pomocí centrální řídící jednotky (Obr. 25), která sbírá informace z jednotlivých sond (prostřednictvím jednotlivých rozvodových skříněk pro sondy) a proces ovládá zapínáním a vypínáním jednotlivých ventilátorů (podle přítomnosti kyslíku a výše teploty zakládky). Základním parametrem kontroly je O 2, teplota a vlhkost průběh od začátku do konce kompostovacího procesu indikuje aktivitu mikroorganismů a jejich výkonnost, intenzitu rozkladu a účinnost technologie (hygienizace zakládek). Zakládka musí v počátcích kompostovacího procesu projít teplotami min. 45 C po dobu 5 dnů, v případě přítomnosti patogenních mikroorganismů 55 C po dobu 21 dní. Pokud teplota překročí 65 C, je nutné provzdušnění. Pro monitoring průběhu teplot v zakládkách a řízení kompostovacího systému je využíván řídící systém součást celé technologie. Základní technologie se skládá ze 3 stabilizačních zakládek o šířce 6 m a délce 15 m. [5] 53

54 Obr. 25 Centrální řídící jednotka a ventilátory (Foto autor) Druhá pasivní fáze (dozrávání) - je zajišťována stávajícím traktorovým překopávačem kompostu na uvolněné ploše kompostárny. Při kompostování je umožněno regulovat vzduch pomocí ventilátorů, které zajišťují obsah kyslíku dle parametrů v počítači (jsou nastaveny max. a min. hodnoty) a precizují přívod kyslíku k mikroorganizmům. Vylučuje se tím nebezpečí nedostatku nebo přebytku kyslíku, což vede k funkčním poruchám fermentace a vysoké potřebě zavlažování. Podmínkou kvalitního vedení procesu a monitoringu je podmíněno nadrcením bioodpadu. Drtič je v současné době ve výbavě kompostárny. Proces kompostování se díky této inovaci zkrátí na 4 týdny a kapacita kompostárny se navýší až na t bioodpadu za rok. [5] 54

55 Technické zajištění Systém rozvodu vzduchu potrubí & trysky byl speciálně vyvinut pro tento typ kompostování. Systém umožňuje na jedné straně trvalý přívod vzduchu do zakládek bioodpadu v celém profilu zakládky (při minimálních ztrátách), a na druhé straně je sběrnicí odpadní vody, která je odváděna do stávající záchytné jímky. Systém se skládá zpravidla ze dvou nebo tří větracích ramp v podélném směru hromady s napojením na utěsněný odtok, který zároveň plní funkci sifonu pro průsakovou vodu. Ten je napojen na stávající kanalizační (odvodní) systém. Odvodní drážka se sifonem umožňuje kromě sběru odpadní vody i regulaci tlaku bez ohledu na stupeň plnění. PVC trubky (potrubí) jsou zality v betonovém kanálu (betonové ploše), viditelná je pouze horní plocha trysek, které jsou volné. Velikost a počet trysek pro běžný metr je následující: 819 PEHD trysek, průměr 2 cm, výška 7,5 cm. Trysky jsou cca 1,5 2 cm pod finálním povrchem. Rozvod vzduchového potrubí je následující: trubka PVC D110CR4 (9ks), trubka PVC D160 CR8(145ks), trubka PVC D250CR8 (6ks), ohyb FF90 D160CR4 (9ks), zkrácení FF90 160CR4 (9ks), redukce M/F CR4 160/110 (3ks). Pro každou hromadu se položila do betonové plochy síť PVC trubek CR8. Síť se ukládá podélně a končí spojením se sifonem. Sifon má výstup D110 pro spojení s odvodňovacím systémem. Postup montážních fází: položení hrubého betonu (beton má stejný sklon jako podlaha) položení trubek do betonu společně s ocelovou armaturou spojení s armaturou nad trubkou sestavení trubek a zasunutí trysek Větrací podlaha musí být přizpůsobena rozdílným teplotám (teplota okolí zařízení, teplota kompostu okolo 70 C) a rozdílnému ph (průměrně 4-8). Zařízení musí mít sklon od 1-1,5% min, nejvyšší bod se nachází na straně ventilátorů. Podlaha může být z betonu či asfaltu, v obou případech však musí být PVC trubky položeny v kanálu z betonu. 55

56 Centrifugální dmychadlo pro větrání ventilátor 1,5 kw CMV 200, externí provedení, turbína, nerez stojan, mřížka sání, uzávěr odvzdušňování, stojánek 250/160, vyvýšení pro stojánek. Dmychadlo je umístěno na zadní straně stěny, je připojeno na rozvod vzduchového potrubí a přivádí čerstvý vzduch podlahou pod hromady. Vzduch se rozvádí stejnoměrně pod hromadami a to zajišťuje optimální zásobování kyslíku do kompostu. Jednotka s dmychadlem a rozvod vzduchu jsou definovány. Zohledňují se kompostovací vlastnosti produktu i ztráty při kompostování. Parametry rozvodu vzduchu, počty trysek, počet kanálů umožňují držet diferenci v zásobování kyslíkem mezi předním a zadním koncem zakládky v rozmezí 5% a tím se dosahuje stejnoměrného přivádění kyslíku. Systém pracuje podle zpracovávaného protokolu se sondami pro měření kyslík/teplota (Obr. 26) u kompostování. Obr. 26 Monitoring pomocí čidla kyslík/teplota (Foto autor) 56

57 Sondy - jedná se o provedení, které bylo specielně vyvinuto pro tento typ kompostování. Toto provedení není závislé na extrapolaci. Odpadají chyby měření ovlivněné teplotními a tlakovými podmínkami okolí např. při mrazu. Sondy jsou opatřeny čidly vzduchu a teploty, kalibračním portem a stojanem pro sondy Optimalizace monitoringu: Monitoring vzduchu, který integruje všechny parametry, je pro každou konkrétní surovinovou skladbu bioodpadu přizpůsoben dle platné definice uvedené v provozním řádu kompostárny (teplota 20 C 85 C, kyslík 30 % - 98,9 %). Systém pracuje podle zpracovávaného protokolu se sondami kyslík/teplota u první fáze kompostovacího procesu. Sledování mechanického a biologického procesu se provádí od obslužného pultu, který se nachází v zázemí kompostárny (obslužná buňka), kde je software. To je hlavní komunikace mezi uživatelem a procesem. Software sbírá informace od jednotlivých skupin a následně je analyzuje. Software COMPOMATIC umožňuje rychlé a jednoduché decentralizované přístupy na PC, např. sledování ze sídla vedení společnosti, přes PC doma nebo v kanceláři. Akceptuje různé metody spojení, jako Standardmodemy, ISDN-spojení, TCP/IP-a IPX/SPX-sítě, přímé připojení jakož i infračervené spojení, součástí technologie je PC s vybavením (PC s Windows XP, Ms office basic, tiskárna). Součástí dodávky softwaru je licence. Licence obsahuje Outsourcing služeb informačního systému zabezpečení rozvoje a aktualizace po dobu 5 let tzv. maintenance licencí údržby informačního systému, hot line, help desk informačního systému, běžná aktualizace informačního systému, aktualizace a správa programového softwaru min. po dobu 5 let. Plachta pro přikrytí kompostu používá se speciální plachta pro technické použití, odolná povětrnostním podmínkám a některým chemickým procesům. Zajišťuje homogenní teplotu 70 C po dobu 1 hodiny, což je podmínkou hygienizačního procesu. Tato položka obsahuje 152 m 2 plachty, zařízení pro průchod sondy (3ks) a mechanismy zatížení (20ks). [5] 57

58 5.2.3 Nová intenzivní technologie Vodohospodářsky zabezpečená plocha se rozdělila na dvě části. První o výměře 279 m 2, je využívána pro první intenzivní fázi kompostovacího procesu proběhla přestavba (Obr. 27). Na této volné ploše s rošty pro aktivní provětrávání pásových zakládek, jsou umístěny zakládky. Obr. 27 Část projektové dokumentace rekonstrukce [5] Zbývající vodohospodářsky zabezpečená plocha o rozměru 1681 m 2 bude využívána pro druhou dozrávací fázi kompostovacího procesu, u které bude možné využívat stávající techniku (překopávač kompostu). Dojde tak ještě ke zkvalitnění kompostovacího procesu proti původní technologii. 58

59 Rozměry zakládky: základna 6,2 m výška 2,4 m délka 15 m Specifikace kompostování: doba zrání 4 týdny, tj. 12 cyklů za rok, objemová hmotnost 622 kg/m 3 (nadrcená surovinová skladba) při 60-70% vlhkosti. Na kompostárnu je možné umístit 3 zakládky. Výpočet objemu jedné hromady (V): V = (šířka hromady * výška * délka hromady) / 2 V = (6,2 * 2,4 * 15) / 2 V = 111,6 m 3 Jedna hromada má objem 111,6 m 3. Výpočet hmotnosti jedné hromady (M): M = objem hromady * objemová hmotnost kompostu M = 111,6 * 622 M = kg Jedna hromada má hmotnost 69,4 t. Výpočet roční kapacity zpracování (R): R = hmotnost jedné hromady * počet hromad v objektu * počet cyklů za rok R = 69,4 * 3 * 12 R = t/rok Roční kapacita zpracování kompostárny je t/rok. Kompostárna je při intenzivnějším vedení procesu a dokonalejší úpravě materiálu na vstupu schopna zpracovat až t/rok. Zařízení je schopno zpracovat veškerý biologicky rozložitelný odpad, který vznikne na úrovni regionu, pomůže tak snížit podíl skládkového biologicky rozložitelného podílu v komunálním odpadu. 59

60 5.3 Zkušební provoz Zkušební zakládky byly založeny nižší než s jakými se počítá v plném provozu, z tohoto důvodu je i nižší hmotnost hromady, t oproti plánované hmotnosti cca 70 t První zkušební zakládka říjen byla založena první zkušební zakládka o průměrné hmotnosti hmoty t z travní biomasy z údržby zeleně, dřevní hmoty, listí a plevele (Obr. 28) zařazeno pod katalogovým číslem Zakládka byla navršena a promísená pouze pomocí nakladače a to podle zkušeností ze stávajícího kompostovacího procesu. Zapomnělo se ale na jednu důležitou věc. A to, že již nedojde k překopání a tím lepšímu promísení zakládky. Zakládka zůstala nehomogenní (Obr. 29) a kompostovací proces neproběhl optimálně. Došlo ke špatnému provětrávání z důvodu nesplnění kvalitativních parametrů potřebných k nastoupení první fáze kompostovacího procesu. Zakládka zůstala místy udusaná, nerovnoměrně vlhká a zřejmě i došlo k porušení správného poměru C:N. Toto však nebyl jediný problém ten nastal díky špatné trafostanici, a tím s přísunem elektrické energie na provětrávání docházelo k výpadkům proudu a tak i k nedokonalému provětrávání zakládky a monitoringu. V (Tab.č. 12) a následně v grafu (Obr. 30) jsou pro názornost a úplnost čísla z monitoringu v době výpadku proudu zprůměrována dle zaznamenaných hodnot, které se uložily. 60

61 Obr. 28 Nehomogenita první zakládky nenadrcení (Foto autor) Obr. 29 Nehomogenita první zakládky nepromíchání (Foto autor) 61

62 Tab.č. 12 Monitoring první zakládky [5] Datum Ventilátor hod/den Průměrná tepl. hmoty C Prům. denní tepl. C Prům. % O ,45 20, , ,54 23,50 15,8 17, ,46 28,00 14,8 26, ,43 44,30 16,9 45, ,78 56,70 7,2 54, ,60 57,30 6,1 53, ,75 57,80 5,8 66, ,28 43,50 8,8 70, ,20 42,10 14,9 68, ,18 45,12 8,5 69, ,57 48,70 5,9 67, ,76 45,23 3,4 62, ,78 46,45 4,4 70, ,23 50,65 3,5 68, ,32 35,90 4,4 69, ,25 32,30 5,5 73, ,90 31,23 6,4 71, ,35 32,40 4,5 64, ,40 31,10 2,9 65, ,57 33,87 3,9 66, ,78 27,30 4,5 68, ,05 25,60 7,7 64,70 62

63 I. zakládka - neupravené suroviny 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0, ,00 Ventilátor hod/den Průměrná tepl. hmoty C Prům. denní tepl. C Prům. % O2 Obr. 30 Vyhodnocení první zakládky v grafu [5] 63

64 5.3.2 Druhá zakládka listopad 2011 Byly již vyřešeny všechny technické problémy s trafostanicí a byla založena druhá zakládka. Stejně jako u první zakládky činila její průměrná hmotnost hmoty t s použitím stejných surovin - travní biomasa z údržby zeleně, dřevní hmota, listí a plevele - zařazeno pod katalogovým číslem Při zakládání druhé zakládky byl již zapůjčen na zkoušku drtící a promíchávací vůz (Obr. 31), díky kterému bylo docíleno správné optimalizace surovinové skladby a homogenity zakládky (Obr. 32). Pomocí tohoto zásahu došlo v průběhu 5dnů k rychlému a správnému nástupu první kompostovací fáze - mineralizace, jak lze vyčíst z (Tab.č. 13) a grafu (Obr. 34). Obr. 31 Drtící a promíchávací vůz (Foto CMC Náměšť a.s.) 64

65 Obr. 32 Druhá zakládka správné nadrcení, homogenita (Foto autor) Tab.č. 13 Monitoring druhé zakládky [5] Datum Ventilátor hod/den Průměrná tepl. hmoty C Prům. denní tepl. C Prům. % O ,26 42,2 4,6 45, ,6 53,43 5,1 11, ,6 60,18 5,5 9, ,3 67 6,7 26, ,18 74,75 10,6 62, ,1 75, , ,85 74,06 8,6 79, ,28 73,4 8,3 81, ,2 73,9 6,9 82, ,81 70,13 2, ,56 75,3 1,1 83, ,58 75,7 1 83, ,24 76,1-0,8 83, ,39 76,5-1,2 84, ,68 76,6-1,7 84, ,25 76,8-3 84, ,78 76,7-2 85, ,5 76,6-1, ,43 76,5 0 86, ,21 76, ,96 75,8-3,2 87, ,31 75,5-2,5 87,6 65

66 Z důvodu snižujících se venkovních teplot byla již koncem listopadu ukončena kompostovací sezóna a tím i monitoring druhé zakládky. Ale jak lze vyčíst z (Tab.č. 13) a grafu (Obr. 34) zakládka již mířila do své druhé fáze kompostování přeměny a následného dozrávání třetí fáze. Jak je vidět z (Obr. 33) vstupní suroviny jsou již přeměny v kompost. Nyní bude následovat dozrávání na uvolněné ploše kompostárny mimo plochu vybavenou dmychadly, za pomoci překopávače a následně dojde k prosetí hotového kompostu. Obr. 33 Ukončení kompostování na ploše s dmychadly (Foto autor) 66

67 II. Zakládka - suroviny upravené drcením Ventilátor hod/den Průměrná tepl. hmoty C Prům. denní tepl. C Prům. % O2 Obr. 34 Vyhodnocení druhé zakládky v grafu [5] 67