Speciální příloha měsíčníku. Jak šel čas...

Transkript

1 Speciální příloha měsíčníku LÁZEŇSKÁ POHODA Jak šel čas let lázeňství v Třeboni Letos v květnu oslaví třeboňské lázně 135 let od zahájení první lázeňské sezony. Zakladatel lázní, učitel Václav Hucek, patrně netušil, že jeho nápad použít rašelinu z okolních lesů na koupele přetrvá do dalších staletí. Své lázně otevřel 19. května 1883 v novém domě u Zlaté stoky původně jen pro 19 hostů ve 13 pokojích. Díky krásné krajině a účinkům slatinných koupelí lázně získávaly oblibu u stále širší veřejnosti. Postupně se přeměnily v lázně s lékařskou péčí a stále početnější klientelou. K původním lázním přibylo v roce 1975 moderní sanatorium Aurora. Upříležitosti 135. výročí otevření třeboňských slatinných lázní přinášíme malý kaleidoskop nejzajímavějších událostí, jak šel čas v třeboňských lázních. Čerpali jsme z historických i ze současných pramenů Nejstarší zmínka o třeboňské lazebně je z roku Bývala vždy na Zlaté stoce. Do roku 1570, kdy stoka protékala ještě v místě dnešního zámeckého parku, byla pod zámkem. Po přeložení stoky Krčínem za východní hradby města byla lazebna přemístěna do Rožmberské ulice č. 30. Jak utíkal čas, měnili se i majitelé. Posledním lazebníkem, který byl spíše felčar, byl Josef Fragner, který působil Václav Hucek, zakladatel třeboňských lázní. od roku 1784 již jen jako chirurg. Lazebny byly josefínskými reformami zrušeny Po zrušení lazebny obyvatelé Třeboně postrádali možnost očisty. Myšlenky se ujal v roce 1861 Václav Horák, který získal od knížete povolení zřídit očistné lázně s čistou tekoucí vodou na Zlaté stoce u Kollerovského mlýna. Výstavba očistných lázní se realizovala od 3. do 15. června Léčebné účinky rašeliny v okolních lesích přivedly zdejšího učitele Václava Hucka na myšlenku postavit v Třeboni lázeňský dům u Zla-

2 2 135 let třeboňských lázní Bertiny lázně tehdy... té stoky. V roce 1869 koupil zahradu v dnešní Tylově ulici, postavil na ní zahradní restauraci, kterou pronajímal. V průběhu září 1881 ji strhl a připravoval se na stavbu nové lázeňské budovy. Původní plánek nakreslila dcera Václava Hucka Berta. V hlavní budově podél Zlaté stoky bylo v přízemí šest a v poschodí deset pokojů. Za hlavní budovou se nacházely dva trakty, které v přízemní části vlevo tvořily zázemí lázní. Napravo byl trakt vlastních lázní. Ve velké místnosti byl kotel na ohřev vody, pět kabin pro koupele. Ve čtyřech byla instalována jen jedna vana pro očistné koupele, v páté kabině pak dvě vany, jedna na slatinu a druhá na očistu. Berta Hucková Základní kámen položil Václav Hucek 4. října Tehdy započal se stavbou lázeňského domu pod vedením stavitele Josefa Záruby. Strop nad lázněmi se pokládal 31. března 1882, 25. května se začalo s kopáním základů pro vany a 7. července 1882 byl na budově umístěn nápis Lázně. Na podzim 1882 byly lázně dostavěny, a tak se mohli Huckovi 19. října 1882 přestěhovat z náměstí do lázeňského domu č. 286 u Zlaté stoky. Povolení k těžbě rašeliny a jejímu bezplatnému užívání dostal Václav Hucek 16. prosince 1882 od knížete Schwarzenberga. Dopoledne 21. prosince byly lázně vysvěceny děkanem Františkem Touškem a odpoledne se Václav Hucek koupal jako první v lázních. 19. května 1883 Provoz lázní byl stále ve zkušební době. Slavnostní otevření pro veřejnost se uskutečnilo 19. května Tím byla zahájena Průčelí a půdorys lázní podle plánů z roku první lázeňská sezona v Třeboni. Hned v následujících dnech bylo otevření lázní oznámeno v tisku. Lázně využívali v prvním měsíci po otevření nejprve místní občané, především muži, úředníci knížecího velkostatku, a první ženou, která celý týden navštěvovala lázně, byla paní majorka, manželka velitele zdejší posádky.

3 2 lidé let třeboňských lázní LÁZEŇSKÁ POHODA Berta slaví 135 let! A s ní tradice léčebného lázeňství v našem městě. Čím je Berta starší, tím je krásnější, doslova zraje jako víno. Její zajímavá historie, bezprostředně spjatá s osobou učitele Václava Hucka, zakladatele slatinných lázní, a jeho dcery Berty, malebná poloha u Zlaté stoky v blízkosti historického centra, rodinná atmosféra a prvotřídní péče ji již dávno předurčily stát se vyhledávaným, klienty opakovaně navštěvovaným lázeňským zařízením. Mnohokrát za tu dobu změnila Berta svou tvář. Naposledy v roce 2015, kdy byla dokončena zásadní rekonstrukce její léčebné části. Lázním přinesla efektivní využití prostor, jejich hostům komfort, intimitu a příjemné prostředí. Někteří postrádají svou starou Bertičku. Doba však postupuje a její nároky na vlastníka i provozovatele lázní jsou stále přísnější. Samozřejmě se zvyšují i nároky lázeňské klientely. Jen pár let uplynulo od jedné velké rekonstrukce k druhé, která započne již letos v září. Bude znamenat nové gastronomické provozy, kompletní přestavbu stávajících pokojů, bazénové technologie a vybudování nových saun. Město Třeboň jako majitel si je dobře vědomo skutečnosti, že dobrá kondice lázní významně přispívá k dalšímu rozvoji třeboňského regionu a kvalitnímu životu jeho obyvatel. Neboť město a lázně spolu tvoří nerozlučný organismus. Dávají zdroj obživy celým třeboňským i přespolním rodinám, ať už přímo či ve službách navazujících na lázeňství. Jsou podstatnou součástí místního cestovního ruchu, který představuje hlavní třeboňský průmysl. Podílejí se na bohatém společenském a kulturním životě Třeboně a jejím věhlasu daleko za hranicemi města i kraje. Pět let od posledních velkých oslav uplynulo neuvěřitelně rychle. V životě města, slatinných lázní i Berty samotné to bylo pět let dynamických změn, budování a rozkvětu. Jaká budoucnost čeká Třeboň a její lázně, nelze s jistotou předvídat, lze jen předpokládat. Osobně věřím, že jen ta nejlepší. Vždyť Berta Hucková spolu s tatínkem Václavem nad vším drží svou ochrannou ruku. Bertin pozemský život skončil předčasně. Ve svých lázních však žije už neuvěřitelných 135 let Srdečné díky patří všem, kdo v jakékoli době jakkoli přispěli k její dlouhověkosti a výjimečnosti! Místo za třeboňskými hradbami, kde později Hucek postavil lázně V době, kdy lázně vlastnili manželé Huckovi, je v návštěvní knize zapsáno 1869 mimotřeboňských hostů, kteří byli v lázních nejen léčeni, ale i ubytováni. Největší návštěvnost byla v letech , kdy překračovala stovku, ale v následujících letech klesla na dvacet pacientů ročně. Před sezonou v roce 1904 poslalo okresní hejtmanství Václavu Huckovi přípis odvolávající se na říšský zdravotní zákon. Obnovení koncese podmiňovalo například nutností zachovávat čistotu každoročním bílením chodeb vápnem. Důležité zlepšení mělo nastat v rekonstrukci záchodů, které byly slabinou celého objektu. V té době ještě nebyl zaveden v Třeboni vodovod a v tomto prostoru nebyla ani kanalizace. Voda na koupele se používala ze Zlaté stoky a odpad vytékal do luk za lázeňským sanatoriem Manželé Huckovi převedli v roce 1909 lázně na neteř Rozalii Vlčkovou. Pod její péčí lázně chátraly také kvůli tomu, že neměly vlastní vodovod ani kanalizaci. Pro udržení lázeňství v Třeboni budovu od majitelky odkoupilo v roce 1939 město. Zásluhu na tom měl zejména starosta František Adam V roce 1939 odkoupilo město Třeboň lázeňskou budovu a na vlastní náklady ji během dvou let opravilo. Kapacita lázní se zvýšila na 46 klientů. V budově byl Starosta František Adam. Městské lázně v roce Terezie Jenisová, starostka města Třeboně

4 4 Bertiny lázně tehdy... také lékař, lázně se staly skutečným léčebným zařízením. Nastala nová doba třeboňského lázeňství. Podmínkou byla ovšem radikální adaptace celého lázeňského objektu a uvedení lázeňské péče na patřičnou úroveň. Největším pokrokem a zásadní změnou při rekonstrukci bylo připojení celého objektu na městský vodovod a kanalizaci a jeho vytápění ústředním topením. Název Bertiných lázní se měnil Zakladatel Václav Hucek umístil na boční stěnu do hřebene štítu na stranu k hradecké bráně prostý název Lázně. Jednoduché pojmenování zůstalo až do roku V době prodeje lázní Rozalií Vlčkovou městu Třeboni se poprvé objevuje nakrátko pojmenování Bertiny lázně. Označení se však oficiálně nevžilo, převládl název Městské lázně. Radost z konce války přinesla inspiraci pro další pojmenování lázní: 9. květen. Když v roce 1990 od státu získalo lázně opět město, byl název přeměněn na Bertiny lázně. Během dvou let město do lázní investovalo jeden milion korun. Úroveň lázeňské péče byla mnohem vyšší a rozmanitější. Třeboň se stala vyhledávaným lázeňským místem. Opravené Bertiny lázně byly slavnostně otevřeny 30. června Úroveň lázeňské péče pod městskou správou po důkladné rekonstrukci byla nesrovnatelně lepší. Lázně dostaly charakter skutečného léčebného ústavu. Vedením lázní byl pověřen lékař s odbornou kvalifikací pro balneologii. První dvě sezony zde působil plukovník MUDr. František Baxa. V roce 1942 žádal o místo lázeňského lékaře zdejší praktický lékař Karel Arnošt, který již musel doložit svůj árijský původ. Působil zde další sezony i po válce V roce 1949 přešly lázně z majetku města pod správu Čs. státních lázní a zřídel. Lázeňská péče se tak stala záležitostí státu, který ji finančně dotoval. To umožnilo další modernizaci a rozšíření kapacity lázní, zdokonalily se léčebné postupy a přístup ke klientele. Postupně byly rozšiřovány o sousední objekty. K 1. lednu 1957 bylo zřízeno v Třeboni ředitelství Jihočeských lázní, k nimž patřily ústavy v Třeboni, Bechyni a ve Vráži Příspěvek státu umožnil adaptaci hlavní budovy v letech 1958 až Tehdy byly podstatně rozšířeny a zmodernizovány ubytovací prostory. V další etapě rekonstrukce, zakončené v roce 1964, byly novou centrální budovou spojeny v organický celek oba dosud oddělené lázeňské objekty. Lázně tak získaly nové léčebné prostory a pomocné provozy. Kapacita byla zvětšena na 130 lůžek. Z léčebných provozů bylo rozšířeno oddělení slatinných procedur, vodoléčby a elektroléčby. Byla tu i nová tělocvična se speciálním vybavením, které bylo přizpůsobeno léčebným a rehabilitačním účelům, stejně jako nový, krytý a vytápěný bazén. Třeboňské rašelinové lázně se tak dostaly na úroveň odpovídající náročným požadavkům pro poskytování léčebné péče a zařadily se mezi nejlépe vybavené ústavy. Kvalita poskytovaných služeb dosáhla takové úrovně, že je bylo možné nabídnout i zahraničním klientům.

5 5...a dnes Vhodné podmínky, které poskytovala Třeboň krásnou krajinou i zásobami sirnoželezité slatiny, a také dlouhá tradice lázeňství vedly ministerstvo zdravotnictví v roce 1956 k rozhodnutí vystavět v Třeboni nové moderní sanatorium pro léčbu pohybového ústrojí. S přípravou výstavby nového lázeňského komplexu se započalo v roce Pro umístění nových lázní byl zvolen severní břeh rybníka Svět. Na základě první studie byla zpracována projektová dokumentace na budovu sanatoria se 350 lůžky a s kompletním léčebným a stravovacím zařízením, prostorami pro rehabilitaci s tělocvičnou a bazénem. Souhlas k zahájení stavby byl vydán v říjnu K zahájení vlastní stavby došlo 22. května Slavnost položení základního kamene hlavní budovy lázeňského sanatoria se konala 11. listopadu Stavba byla finančně dotována v plné výši z prostředků státního rozpočtu. Původní harmonogram počítal s dokončením výstavby do konce roku Stavba sanatoria se však proti původnímu plánu stále zpožďovala. Termín dokončení byl posunut do 31. prosince 1974 a termín uvedení do trvalého provozu byl stanoven na třetí čtvrtletí Provoz byl skutečně slavnostně zahájen v listopadu Stavba bazénu a tělocvičny byla přesunuta na roky 1978 až Lázně Aurora byly až do roku 1998 majetkem státu, pak se staly majetkem města Třeboně. Byl to dlouhý soudní spor. Nové tisíciletí Druhé tisíciletí se nese ve znamení mnohamilionových investic do obou lázeňských domů, rozkvětu lázeňství a s ním spojeného turistického ruchu i prosperity samotného města. Od roku 1998, kdy Třeboň získala Lázně Aurora od českého státu, plní město úlohu kvalitního a zodpovědného vlastníka. Do lázní investuje ať už ze svých zdrojů, tak z dotací několik desítek milionů ročně. Proč také ne, když roční nájemné, které platí oba lázeňské domy městu, činí rovněž několik desítek milionů Kč. Filozofie, dlouhodobě podporovaná zastupitelstvem co lázně vydělají, to do nich vrátíme je velmi zdravá a zaručuje vyvážený a koncepční rozvoj lázní a jejich postupnou modernizaci. Díky této filozofii město investovalo v průběhu let do tepelného hospodářství, vybavení pokojů a interiéru jídelen, modernizovalo celý komplex vodoléčby, slatinných i dalších provozů Jednou z velkých investic byla v letech výstavba nového wellnesscentra v Lázních Aurora, které bylo slavnostně otevřeno 6. října Za více než 120 milionů Kč tak Lázně Aurora získaly například vyhřívaný bazén se slanou vodou, vodní atrakce, tělocvičnu, saunu, nadčasové fitness, squashový kurt či Bowling Bar Další investice na sebe nenechaly dlouho čekat. Hned v následujících letech bylo vybudováno nové parkoviště u wellnesscentra, došlo na rekonstrukci obvodového pláště budovy F včetně výměny oken, zateplení fasády a úpravu pokojů. V hlavní budově Lázní Aurora byly

6 6 135 let třeboňských lázní zmodernizovány jídelny pro samoplátce a zaveden bufetový výdej, bylo rekonstruováno šest apartmánů a 16 pokojů, zmodernizována přípravna slatiny a rovněž vstupní hala s recepcí. U bazénu vznikly prostory pro relaxační wellness masáže. Ve stejném období došlo i na zateplení jižní strany Bertiných lázní, výměnu oken na severní straně a výměnu nábytku ve 40 pokojích. Bertiny lázně dostaly i novou recepci. Navíc od května 2010 provozují kino Světozor. Slavnostní otevření lázeňského sanatoria Aurora v listopadu roku Městské slatinné lázně dosáhly obratu 483,6 mil. se ziskem 14,72 mil. Kč a s celkovým počtem 469 zaměstnanců byly v roce 2011 největším, nejvýznamnějším a vysoce stabilním zaměstnavatelem v Třeboni a širokém okolí. Novinkou v Lázních Aurora bylo zahájení prodeje exotických wellness masáží v masérnách v prostoru bazénového komplexu a zároveň získaly velmi významné ocenění Lázeňská společnost roku Město Třeboň bylo vyhlášeno Lázeňským místem ČR roku Lázně Aurora tehdy......a dnes 2012 V polovině listopadu 2011 začala dlouho očekávaná rekonstrukce Lázní Aurora. Veškeré investiční práce, které doposud v třeboňských lázních probíhaly, by se s nadsázkou nechaly označit jako stavění báboviček na dětském hřišti, na rozdíl od toho, co v následujících měsících Lázně Aurora čekalo Na rekonstrukci 168 místností v pavilonu A měli stavbaři tři měsíce. Z původních pokojů zůstaly pouze obvodové zdi. Jednolůžkové pokoje byly prodlouženy, v pokojích jsou posuvná lůžka, která umožňují rozdílné uspořádání ložnic. V pavilonu B bylo částečně rekonstruováno 108 místností, včetně ordinací a technického zázemí. Velmi náročná byla výměna oken a balkonových dveří, kdy během jediného měsíce bylo vyměněno na 500 okenních sestav. Interiéry byly vybaveny novým nábytkem a 1. dubna 2012 do obou pavilonů již nastoupili první lázeňští hosté. Koupelnové vany nahradily moderní sprchové kouty. Ubytovací kapacita pavilonu A dnes nabízí kvalitu čtyřhvězdičkového hotelu. Pokoje v pavilonu B splňují parametry tříhvězdičkového hotelu. K dispozici jsou rovněž bezbariérové pokoje. Lůžková kapacita se zvýšila na 564 lůžek. V poslední fázi rekonstrukce byly oba objekty zatepleny a nově omítnuty. Bylo také namontováno 101 nových zavěšených ocelových lodžií.

7 1 lidé let třeboňských lázní LÁZEŇSKÁ POHODA...a dnes Architektonickou dominantou lázní se stalo nové monolitické železobetonové požární schodiště s prosklenou šachtou vyhlídkového výtahu, který jede až do výšky 24,85 m. Z nejvýše přístupného mísa v Třeboni je nádherný výhled. Zajímavým prvkem jsou elektronicky ovládané venkovní markýzolety, které je možné ovládat jak centrálně z recepce, tak i z pokojů. V případě náhlého nepříznivého počasí se všechny markýzolety a venkovní žaluzie okamžitě zatáhnou do nadokenních pouzder. Celková výše investice činila 150 milionů korun Dopady nového indikačního seznamu, který vstoupil v platnost 1. října 2012, se v lázních plně projevily od začátku roku V meziročním porovnání poklesl v prvních měsících počet klientů zdravotních pojišťoven v třeboňských lázních o zhruba 60 %. Tento skokový propad si vyžádal organizační změny. Bylo nutné nastavit nové obchodní přístupy pro samopláteckou klientelu, vedle toho však i účinně usilovat o zmírnění omezování ze strany státu a výdajů veřejného zdravotního pojištění, a to ať prostřednictvím zdravotních pojišťoven, tak i tlakem politickým. V roce 2013 lázně mj. zařadily do obchodní nabídky speciální pobytové relaxační a wellness balíčky a také léčebné programy pro ženy s gynekologickými obtížemi. Bertiny lázně zavedly wellness masáže, v Lázních Aurora dostali klienti k dispozici půjčovnu elektrokol a byla otevřena čtvrtá wellness masérna. V prvním lednovém týdnu byl vyměněn nábytek na 14 jednolůžkových pokojích v Bertiných lázních. V rámci úspory energií byla ve 2. pololetí realizována kogenerační jednotka pro zásobování Bertiných lázní teplem. Tato technologie spočívá v kombinované výrobě elektřiny a tepla. Projekt byl financován společností E.ON Trend a investice dosáhla 13 mil. Kč. V Lázních Aurora byla stěžejní investiční akcí celková rekonstrukce úpravny vody. Součástí rekonstrukce byla i nová moderní automatická tlaková stanice, umožňující napojit vodárnu na nouzový zdroj elektrické energie a zabezpečit dodávky vody i v případě výpadku elektrického proudu. Rekonstrukce stála 10 mil. Kč Rok 2014 byl pro české lázeňství rokem příslibu lepší situace. Zatímco na základě změn, které vyvolal takzvaný indikační seznam v roce 2013, se skokově snížil počet klientů zdravotních pojišťoven až o 60 %, o rok později lázně zaznamenaly postupný růst klientů zdravotních pojišťoven. Propad roku 2013 se částečně povedlo kompenzovat samopláteckou klientelou, kdy byl v tržbách zaznamenán nárůst samoplátců o 27 %. Z hlediska investic v roce 2014 došlo k obnově ubytovacích kapacit pavilonu F Lázní Aurora za 5,6 mil. Kč. Nově bylo vybaveno 34 pokojů s celkem 68 lůžky. Součástí rekonstrukce v pavilonu F byla výměna vnitřních dveří na pokojích, nové jsou televizory a lednice, ve všech prostorech byla doplněna protipožární čidla. Na kolonádě Lázní Aurora byla provedena výměna oken (byla zde původní z roku 1975). K postupné výměně

8 8 135 let třeboňských lázní prosklených stěn, oken a dveří došlo v jídelnách, ordinacích lékařů, přijímací kanceláři, pokladně, společenských prostorech, salónku VIP, jižního vchodu, maséren č. 3 a 4, hydrojetu, přednáškové a internetové místnosti, místnosti manikúry, pedikúry a kadeřnictví Pro Bertiny lázně byl rok 2015 obdobím obnovy a rekonstrukcí. Od prosince 2014 do poloviny března 2015 proběhla rekonstrukce slatinných provozů, vodoléčby a byl vybudován nový výtah. To vše za 44,8 mil. Kč. Vedle toho Třeboňský slatinný rasul se stal součástí zrekonstruovaných balneoprovozů v Bertiných lázních. Bertiny lázně připravily rekonstrukci šaten bazénu a technologie přípravny peloidních směsí. Náklady na modernizaci šaten bazénu dosáhly 5,3 mil. Kč a byly hrazeny městem Třeboň. Rozpočet modernizace technologických zařízení přípravny peloidních směsí a souvisejících provozů byl ve výši 6 mil. Kč. Tato částka byla hrazena z vlastního rozpočtu lázní. Všechny rekonstrukce probíhaly v zimním období. Vedle modernizace provozů došlo po úpravách systému časování procedur k možnosti nárůstu kapacitního vytížení klíčových lázeňských provozů, jako jsou slatinné koupele a zábaly. Nové prostory pro wellness přinesly i novinku proceduru Třeboňský slatinný rasul, která je kombinací marockého jílu a třeboňské slatiny. Lázně Aurora byly v roce 2015 plně kapacitně využity klienty zdravotních pojišťoven a samoplátci. V listopadu a v prosinci proběhla další etapa výměny okenních výplní budovy ředitelství a na jižní stěně vstupu do lázeňského komplexu za 5,5 mil. Kč. Na konci roku došlo k revitalizaci balneoprovozů v hodnotě 1,3 mil. Kč V Lázních Aurora se pracovalo na vylepšení stávajících interiérových prvků a na zajištění modernější a efektivnější infrastruktury. Práce na opravě podzemní komunikace, která spojuje provozní prostory lázní s technickým zázemím, byly realizovány za cca 4,6 mil. Kč. Došlo také k obměně strojového vybavení pro údržbu venkovních prostor, především parku s rozlohou 42 ha. Investovalo se do oprav a výměny jak u přístrojového vybavení, tak u některého vybavení v ubytovacích částech. V průběhu roku 2016 byla modernizována Zimní zahrada a také Bowling Bar. V hlavní kuchyni byly vyměněny některé technologie. 10. října město Třeboň, jako vlastník lázeňské společnosti, vyhlásilo urbanisticko-architektonickou soutěž na revitalizaci příjezdových a vstupních částí Lázní Aurora. Odborná porota posuzovala návrhy v únoru V průběhu roku 2016 Bertiny lázně začaly klientům nabízet nové procedury využívající v Třeboni pěstovanou řasu Chlorella. Nové vybavení dostalo fitness, kde klasické posilovací stroje nahradily přístroje zaměřené na kondiční a rehabilitační cvičení. Ve spolupráci s městem Třeboní, jako investorem, bylo vyměněno osvětlení a povrch v tenisové hale, opravy se dočkal i venkovní kurt. Rok 2016 byl také rokem příprav fúze lázeňských společností. Společnost Lázně Aurora s.r.o. v důsledku vnitrostátní fúze přebírala obchodní jmění zanikající společnosti Bertiny lázně Třeboň s.r.o. Rozhodným dnem byl 1. leden Vedení obou lázeňských společností postupně standardizovalo všechny procesy tak, aby byly obdobné a shodné. V obchodním rejstříku byla zapsána nová společnost Slatinné lázně Třeboň s.r.o. Pro komunikaci byly zachovány obě marketingové značky, jména obou lázeňských domů Studie rekonstrukce příjezdového parteru v Lázních Aurora. Služeb lázeňských provozů Aurora a Berta využilo samoplátců, což je o 1069 klientů více než v roce 2016 a o 2755 více než v roce Důvodem je neustálé zvyšování standardů a kvality poskytovaných služeb, přičemž nárůst počtu klientů často narážel na kapacitní možnosti. I proto vedení lázní a města začalo již v roce 2016 připravovat projekty intenzivního rozvoje lázní. Nyní, na jaře 2018, finišují přípravy zaměřené na stravovací a ubytovací provoz Bertiných lázní. Rekonstrukce je plánovaná od září 2018 do května Následovat by měla etapa soustředěná na rozšíření ubytovací kapacity. Další velkou investicí bude rozsáhlá rekonstrukce vstupních prostor a příjezdového parteru v Lázních Aurora. Vedle příprav těchto zásadních akcí realizovaly Slatinné lázně Třeboň řadu dalších revitalizací a oprav týkajících se zejména vylepšení interiérových prvků a zajištění efektivnější infrastruktury v Lázních Aurora. Podařilo se vyřešit složitou situaci s parkováním před hlavním vstupem, lázně zafinancovaly opravu asfaltových povrchů komunikací v lázeňském parku i opravy chodníku mezi budovou F a vstupem do wellnesscentra, v pavilonu A byl opraven střešní plášť. Bazénový komplex dostal nové osvětlení, byla opravena vnitřní stěna bazénu a schodiště se zábradlím. Léčebný úsek byl obohacen o nové technologie rozvodů, stavební úpravy v části prostor wellnesscentra umožnily instalaci nové hydromasážní vany Aquadelicia a nové suché automatické masáže Aquathermojet, čímž se rozšířila nabídka procedur. Dále byla například vyměněna další původní okna, ve stravovacím úseku byly doplněny a vyměněny části varné technologie. V Bertiných lázních je většina náročnějších oprav a investic odložena na plánovanou odstávku, přesto byl na přelomu roku zrekonstruován ubytovací pavilon D. Změny proběhly i v nabídce léčebných procedur. V obou lázeňských domech je novinkou peloidokinezioterapie, která využívá přírodní léčivý zdroj slatinu. Při této proceduře dochází ke kombinaci termoterapie a pohybové aktivity rukou a zápěstí. Zdroj: Informace z let 1379 až 1975 jsou čerpány z publikace PhDr. Jiřiny Psíkové, jež nese název 135 let slatinných lázní v Třeboni, kterou u příležitosti 135. výročí založení třeboňských lázní vydaly Slatinné lázně Třeboň s.r.o. Publikaci nejen s historickými obrázky můžete získat například 26. května při slavnostním Otevírání lázeňské sezony v Třeboni. Informace z let jsou čerpány z Ročenek města Třeboně.