Fw 190A JG-54 Grünherz 1155

Transkript

1 Fw 190A JG-5 Grünherz 1155 GERMAN WWII FIGHTER 1:8 SCALE PLASTIC KIT intro DUAL COMBO! In this kit, released also as a Limited Series edition, we bring you the Focke-Wulf Fw 190A, that flew combat with the well known fighter unit, JG 5 Grunherz. Jagdgeschwader 5 was formed through a very complicated process, but this only served to raise the level of significance of the unit later on. The foundation for the unit was laid in February, 190, but its formation with three Gruppe (each with Stab and three Staffel, with each Gruppe fielding some forty aircraft) goes back to the summer of the same year. Its Kommodor (Geschwader Commanding Officer) from August 2th, was Hannes Trautloft. The only original component of JG 5 can be considered I.Gruppe (I./JG 5). II./JG 5 was, up to July, 190, an independent unit carrying the designation I./JG 76 (earlier being a component of JG 2) and III./JG 5, similarly an independent entity, originally designated I./JG 21 and operationally subordinate to JG 27. Trautloft was tasked with the chore of taking these elements, combining them into one unit and leading them successfully into combat. He managed to this by the end of the Battle of Britain, and his JG 5 became one of the best escort units in the Luftwaffe. Another conflict in which Trautloft led his unit, was that of the Balkans. Participants included II. and III./JG 5, as well as, naturally, the Kommodore with his Stab. Here, the German pilots met the Bf 109E which served with the Yugoslav Air Force. After the end of that campaign, Trautloft flew a captured glider, which ended in a crash. Trautloft walked away. In June, 191, the entire Jagdgeschwader 5 took part in the attack on the Soviet Union. It was here that Trautloft initiated the use of his personal Green Heart emblem as the unit insignia, but his personal use of it went back to his days as a volunteer in Spain. The choice of the Grünherz had its basis in the fact that Trautloft hailed from Thuringia, a region that thanks to its widespread forested areas was known as the green heart of Germany. His pilots adapted the marking as their own. It appeared on the units aircraft, groundcrew, and even on the collar of the Kommodore s Dachshund. Even to this day, some of the veterans of the unit have the emblem on their mail boxes! In comparison with the fight over western Europe, the Soviet Union demanded a different approach and there were also different natural conditions that played their part, all of which quickly led JG 5 to modify the camouflage of their aircraft. An example can be taken from the Kommodore s aircraft, who s aircraft bore little resemblance to prescribed instructions at the beginning of the attack on Russia. There are a lot of theories as to where these paints came from, and their actual shades. The vast majority of JG 5 combat on the Eastern Front under Trautloft s command encompassed the northern and central regions within the framework of Luftflotte 1. Despite the vastness of the area covered, Trautloft always maintained contact with all components of the unit, and he knew all pilots personally, including petty officers. Under his leadership, many successful pilots and commanding officers developed, such as Nowotny, Kittel, Phillip, Beisswenger, Hrabak, Ostermann, Rudorffer, Stotz, Koller, and so on. On July 27th, 191, Trautloft was awarded the Knight s Cross, He did not receive this for attaining a specific number of combat kills, but for the success of the whole of JG 5. The number of kills accumulated by German pilots on the Eastern Front, as opposed to the west, were nothing short of incredible. JG 5 recorded its 1000th kill already on August 1st, 191 (lt. Ostermann), its 2000th on April th, 192 (Ofw. Klemm) and its 000th on September 1th, 192 (by Lt. Heyer). In the winter of 192/19, part of the unit was transferred to the western Europe with their Messerscmitt Bf 109Gs for combat against a new enemy, at different altitudes, and against ground defenses that were untouchable on the Eastern Front. The remainder of JG 5 turned in their Bf 109Gs for the Focke-Wulf Fw190A. The Focke-Wulf quickly acquired favor with the pilots. Compared to the Messerschmitts, the Focke-Wulfs were more comfortable to fly, had a safer landing gear, better armament and could also absorb significant damage. The aforementioned Walter Nowotny gained the units 6000th kill on October 9th, 19, flying the Fw 190. At the same time, he was the first member of JG 5 to reach 250 kills. The 200 kill threshold was crossed by four pilots, which for some time served with JG 5. Jagdgeschwader 5 gained over 9000 kills over the course of the war, but lost over 700 pilots. In the last year of the war, it concentrated operations over Finland (as a part of the Kuhlmey Combat Group protecting Fins in Karelia) and in the Baltics. Its III./JG 5 on the Western Front became the first unit to fly the Fw 190D, and was later integrated into JG 26. The end of the war saw them in northern Germany, where they fell into captivity to the British. After the war, many of its members returned to civil or military flying, some of them even reaching significant heights within NATO. úvodem V této stavebnici, vydané v limitované sérii, vám pøinášíme Focke-Wulfy Fw 190 A, které bojovaly v øadách známé stíhací jednotky JG 5 Grünherz. Jagdgeschwader 5 vznikala velmi komplikovaným zpùsobem, ale o to významnìjší jednotkou se však pozdìji stala. Její štáb byl založen již v únoru 190, ale vznik eskadry se tøemi Gruppe (každá mìla štáb a tøi Staffel, celkem mìla jedna Gruppe cca 0 letounù) se datuje až do léta 190. Jejím Kommodorem (velitelem Geschwader) byl 2. srpna jmenován Hannes Trautloft. Za jedinou pùvodní souèást JG 5 lze považovat její I. Gruppe (I./JG 5). Naproti tomu II./JG 5 byla až do zaèátku èervence 190 samostatnou jednotkou s oznaèením I./JG 76 (døíve spadala pod JG 2) a III./JG 5 byla rovnìž samorostem pùvodnì nesla oznaèení I./JG 21a operaènì spadala pod JG 27. Pøed Trautloftem stál úctyhodný úkol vytvoøit z tìchto samostatných tìles jednu eskadru a úspìšnì ji vést v boji. To se mu v závìru Bitvy o Británii podaøilo a jeho JG 5 patøila mezi nejlepší eskortní útvary Luftwaffe. Dalším konfliktem, do kterého své stíhaèe Trautloft vedl, bylo tažení na Balkánì. Úèastnily se ho II. a III./JG 5 a samozøejmì i Kommodore se svým štábem. Nìmeètí letci se zde støetli i s Messerschmitty Bf 109 E, které používali jugoslávští piloti. Po skonèení bojù si Trautloft nad Bìlehradem vyzkoušel ukoøistìný vìtroò. Let však skonèil havárií bìhem pøistání, Trautloft naštìstí vyvázl bez zranìní. V èervnu 191 se celá Jagdgeschwader 5 zapojila do útoku na Sovìtský svaz. Právì v té dobì Trautloft zavedl svùj osobní emblém zelené srdce jako emblém celé eskadry, sám jej používal již jako dobrovolník ve Španìlsku. Volba symbolu Grünherz mìla základ ve skuteènosti, že Trautloft pocházel z Durynska, které bylo díky rozsáhlým lesùm oznaèováno jako Zelené srdce Nìmecka. Jeho piloti pøijali srdce za své. Zaèalo se objevovat na letounech, pozemní technice, dokonce jej mìl na obojku i Kommodorùv jezevèík. Ještì dnes jej mají nìkteøí veteráni z JG 5 na svých poštovních schránkách! Ve srovnání se západní Evropou se v Sovìtském svazu vedl boj zcela jiným zpùsobem a panovaly zde odlišné pøírodní podmínky, což rychle vedlo JG 5 k modifikacím kamufláží letadel. Pøíkladem byl opìt Kommodore, který již na poèátku ruského tažení létal se stíhaèkou, jejíž vzhled nemìl se standardní tovární kamufláží mnoho spoleèného. Existuje øada teorií, odkud mohly tyto barvy pocházet a o jaké odstíny pøesnì šlo. Po pøevážnou vìtšinu bojù na východní frontì pod Trautloftovým vedením pùsobila JG 5 v severním a støedním úseku fronty v rámci Luftflotte 1. I pøes velikost území, kde eskadra bojovala, se Trautloftovi daøilo udržet si kontakt se všemi èástmi eskadry a znal osobnì všechny piloty, vèetnì poddùstojníkù. Pod jeho vedením vyrostla øada úspìšných stíhaèù a velitelù, jako byli Nowotny, Kittel, Phillip, Beisswenger, Hrabak, Ostermann, Rudorffer, Stotz, Koller atd. Dne 27. èervence 191 obdržel Trautloft Rytíøský køíž, avšak nedostal ho za dosažení urèitého poètu osobních vítìzství. Za udìlením tohoto prestižního vyznamenání stály dosavadní úspìchy celé JG 5. Množství leteckých vítìzství, kterých dosahovali nìmeètí stíhaèi na východní frontì, bylo ve srovnání s boji na Západì takøka neuvìøitelné. JG 5 zaznamenala své vítìzství již 1. srpna 191 (Lt. Ostermann), vítìzství získal Ofw. Klemm dne. dubna 192 a 000. vítìzství zaznamenal 1. záøí 192 Lt. Heyer. V zimì 192/19 se èást eskadry pøesunula s Messerschmitty Bf 109 G do západní Evropy a musela se zcela pøeorientovat na boj s jiným nepøítelem, v jiných výškách a s pozemním zabezpeèením, které bylo na východní frontì nedosažitelné. Zbytek JG 5 pøezbrojil z Messerschmittù Bf 109 G na Focke-Wulfy Fw 190 A. Stodevadesátky si piloti rychle oblíbili. Ve srovnání se stodevítkami se daly mnohem komfortnìji ovládat, mìly bezpeènìjší podvozek, silnìjší výzbroj a vydržely i znaèná poškození. Již zmínìný Walter Nowotny s získal vítìzství eskadry 9. øíjna 19 právì na Fw 190. Souèasnì byl prvním pøíslušníkem JG 5, který docílil 250 vítìzství. Hranici 200 vítìzství pøekroèili celkem ètyøi letci, kteøí po urèitou dobu sloužili u JG 5. Jagdgeschwader 5 dosáhla za celou dobu války více než 9000 vítìzství, ale ztratila pøes 700 pilotù. V závìreèném roce války pùsobila pøedevším ve Finsku (jako souèást bojového svazu Kuhlmey pøi obranì Finù v Karélii) a v Pobaltí. Její III./JG 5 se na Západní frontì stala první jednotkou, která zaèala v boji používat Fw 190 D a pozdìji byla zaèlenìna do JG 26. Konec války pøíslušníky JG 5 zastihl v severním Nìmecku, kde se dostali do britského zajetí. Po válce se øada stíhaèù JG 5 vrátila k civilnímu nebo vojenskému letectví, nìkteøí z nich dokonce dosáhli významných funkcí v rámci NATO.

2 ATTENTION UPOZORNÌNÍ ACHTUNG ATTENTION Carefully read instruction sheet before assembling. When you use glue or paint, do not use near open flame and use in well ventilated room. Keep out of reach of small children. Children must not be allowed to suck any part, or pull vinyl bag over the head. Pred zapocetím stavby si peclive prostudujte stavební návod. Pri používání barev a lepidel pracujte v dobre vetrané místnosti. Lepidla ani barvy nepoužívejte v blízkosti otevreného ohne. Model není urcen malým detem, mohlo by dojít k požití drobných dílu. Iire soigneusement la fiche d instructions avant d assembler. Ne pas utiliser de colle ou de peinture a ` proximité d une flamme nue, et aérer la piece de temps en temps. Garder hors de portée des enfants en bas âge. Ne pas laisser les enfants mettre en bouche ou sucer les pièces, ou passer un s achet vinyl s ur l a t ete. Von dem Zusammensetzen die Bauanleitung gut durchlesen. Kleber und Farbe nicht nahe von offenem Feuer verwenden und das Fenster von Zeit zu Zeit Belüftung öffnen. Bausatz von kleinen Kindern fernhalten. Verhüten Sie, daß Kinder irgendwelche Bauteile in den Mund nehmen oder Plastiktüten über den Kopf ziehen. INSTRUCTION SIGNS INSTR. SYMBOLY INSTRUKTION SINNBILDEN SYMBOLES OPTIONAL VOLBA FACULTATIF NACH BELIEBEN BEND OHNOUT PLIER SIL VOUS PLAIT BITTE BIEGEN OPEN HOLE VYVRTAT OTVOR FAIRE UN TROU OFFNEN SYMETRICAL ASSEMBLY SYMETRICKÁ MONTÁŽ MONTAGE SYMÉTRIQUE SYMMETRISCHE AUFBAU NOTCH ZÁØEZ L INCISION DER EINSCHNITT REMOVE ODØÍZNOUT RETIRER ENTFERNEN APPLY EXPRESS MASK AND PAINT POUŽÍT EXPRESS MASK NABARVIT PARTS DÍLY TEILE PIECES PLASTIC PARTS A> 2pcs. C> D> E> F> G> H> I> J> pcs. 2pcs. 2pcs. K> pcs L> 2pcs N> pcs PE - PHOTO ETCHED DETAIL PARTS -Parts not for use. -Teile werden nicht verwendet. -Pieces a ne pas utiliser. -Tyto díly nepoužívejte pøi stavbì. - COLOURS BARVY FARBEN PEINTURE GSi Creos (GUNZE) AQUEOUS Mr.COLOR AQUEOUS Mr.COLOR H 2 C002 BLACK H 77 C TIRE BLACK H C00 RED H 80 KHAKI GREEN H C00 YELLOW H RUST H 11 C062 FLAT WHITE RLM66 H 12 C0 FLAT BLACK H C1 RLM76 LIGHT BLUE H 25 C0 SKY BLUE Mr.METAL COLOR H 7 C01 RED BROWN MC21 STAINLESS H 6 C0 RLM71 DARK GREEN MC21 DARK IRON H 65 C0 RLM70 BLACK GREEN MC2 ALUMINIUM H 68 C06 RLM7 DARK GRAY Mr.COLOR SUPER METALLIC 2 H 69 C07 RLM75 GRAY SM01 SUPER FINE SILVER

3 MARKINGS A ; B ; C ; D ; E ; F ; G PE6 PE L15 PE21 PE20 PE22 PE MARKINGS A ; B ; C ; D ; E ; F ; G plastic PE8 PE L J J J, J J2 I H MARKINGS ; ; J I PE6 PE19 H MARKINGS ; ; J PE29 2 pcs. I plastic PE8 PE8 PE9 H22 H16 PE9 - MARKINGS A ; B ; C ; D ; E ; F ; G PE8 - MARKINGS H ; I ; J PE9 PE8 plastic PE8 I J H16 L PE PE1 L15 I J68 PE6 PE7 H22 PE28 PE16 PE5 PE1 PE15 PE5 PE9 PE7 J22 PE12 K28 PE PE12 PE1 PE2 J19 J59 J59 PE0

4 MARKINGS A ;B; C ;D; E ; F ;G L19 MARKINGS H; I ; J H19 L10 H6 MC21 DARK IRON L10 H MC21 DARK IRON L MC21 DARK IRON MC21 H5 DARK IRON H L16 I21 I21 I I L1 H21 A1 C H20 A2 PE6 PE A2 - MARKINGS C1 - MARKINGS A2 K22 K15 H 77 C TIRE BLACK K1 H2 C002 BLACK A1 K1 A1 - MARKINGS C - MARKINGS PE PE7 C A ;B; C ;D; E ; F ;G H; I ; J C1 A ;B; C ;D; E ; F ;G H; I ; J C1

5 GLUE PART K20 INTO WING (D, E, F, G) FIRST, THEN GLUE I16 IN MARKED PLACE NALEPTE NEJPRVE DÍL K20 DO KØÍDLA (D, E, F, G), TEPRVE PAK NALEPTE NOSNÍK I16 NA VYZNAÈENOU POZICI I16 MARKINGS C ; H ; I ; J IF K2/ K2 FUEL TANK RACK INSTALED K20 ANTENNA J I16 J MARKINGS B ; C D D E F G RUST J2 E - MARKINGS H ; I ; J D E F G A B D E F H I D - MARKINGS ; ; C F - MARKINGS ; ; G G - MARKINGS E - MARKINGS ; ; J MARKINGS D ; E F G H ; I ; J ; ; ; E F G MARKINGS B ; C MARKINGS D ; E F G H ; I ; J ; ; ; D E F G J56 J65 J66 J9 J57 J9 D E F G 5

6 A B ; H12 - MARKINGS D ; E ; F ; G ; H ; I ; J L1 - MARKINGS ; C L1 H12 J J L11 - MARKING L11 B L11 - MARKING B L11 J62 MC21 DARK IRON J27 J6 D E F G MC21 DARK IRON J27 A - MARKINGS B ; C J10 OPEN DON T USE PART J IF CANNON BAY HATCH I/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION NEINSTALUJTE DÍL J POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU I/ I19 ZAVØENÝ MC21 DARK IRON J C2- MARKINGS H ; I ; J A - MARKINGS A ; B ; C ; D E ; F ; G I19 CLOSED A C2 A - MARKINGS A ; B ; C ; D ; E ; F ; G C2 - MARKINGS H ; I ; J I1 DON T USE PART J IF CANNON BAY HATCH I/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION NEINSTALUJTE DÍL J POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU I/ I19 ZAVØENÝ MC21 DARK IRON J J10 OPEN A - MARKINGS B ; C A C I15 A - MARKINGS A ; B ; C ; D ; E ; F ; G C - MARKINGS H ; I ; J 6 I CLOSED

7 A C A C2 GLUE PART J5, H27 INTO PART K6 FIRST, THEN GLUE PHOTO-ETCHED PARTS PE10/PE11 ONTO PART J5, H27 VLEPTE NEJPRVE DÍL J5, H27 DO DÍLU K6, POTOM VLEPTE KOVOVÉ DÍLY D E F G PE10/PE11 NA DÍL J5, H27 MARKINGS A ; B ; C ; D ; E ; F ; G J12 H 7 C01 RED BROWN K6 N J5 PE10 PE27 PE11 N H 7 C01 RED BROWN K6 H7 H MARKINGS ; ; J I H 7 C01 RED BROWN K6 H27 PE10 PE11 N N PE27 H 7 C01 RED BROWN K6 K16 K9 7

8 J1 H 12 C0 FLAT BLACK K MC21 STAINLESS J50 MC21 STAINLESS K H 12 C0 FLAT BLACK J6 H 12 C0 FLAT BLACK K1 J8 J29 MC2 ALUMINIUM K5 MC2 ALUMINIUM H 12 C0 FLAT BLACK H 12 C0 FLAT BLACK K21 H 12 C0 FLAT BLACK J9 I2 DO NOT GLUE! NELEPIT! H RUST J J2 J55 H RUST J51 H RUST H RUST J16 J1 J2 J15 I2 K27 H 12 C0 FLAT BLACK 8

9 I J J5 J J5 I J J25 STEP 1 J25 K STEP 2 STEP NEINSTALUJTE POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU I/ I19 ZAVØENÝ DON T USE IF CANNON BAY HATCH I/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION J7 J6 L, L12, L - MARKINGS A ; B C D E ; F ; G H I ;, H1, H25 - MARKINGS ; J ; ; ; L K25 K26 L12 H1 L H25 J11 J58 J5 L L19 J5 J58 MC2 ALUMINIUM 9

10 K11 K10 J28 K L5? L20 - MARKINGS A ; B ; C ; D ; E ; F ; G J1? J1 - MARKINGS H ; I ; J H 2 C002 BLACK SM01 SUPER FINE SILVER K7 J28 K8 L5? L20 - MARKINGS A ; B ; C ; D ; E ; F ; G J1? J1 - MARKINGS H ; I ; J SM01 SUPER FINE SILVER H 2 C002 BLACK L5 J1 H 77 C TIRE BLACK L20 J1 L7 H2 L7 - MARKINGS A ; B C F H2 - MARKINGS D ; E ; G H ; I ; J ; ; ; o 8 H 77 C TIRE BLACK L5 J1 L20 J1 L6 - MARKINGS A ; B C F H1 - MARKINGS D ; E ; G H ; I ; J J7 L6 H1 ; ; ; PE0 - MARKINGS A ; B ; E ; H ; I ; J PE0 J0 MARKINGS H ; I ; J PE2 H8 J7 J0 K7 K8 MARKING A MARKINGS B ; C ; D ; E ; F ; G L1, L2 - MARKINGS A ; B ; C ; F L1 L2 MARKING A 10

11 MARKINGS A ; B ; C ; F L1 L2 PE5 L1 L2 L9 PE1 I9 PE pcs. J0 J2 I10 I22 I12 K2 - MARKINGS C ; H ; I ; J K2 K2 H 80 KHAKI GREEN H C1 LIGHT BLUE H C1 LIGHT BLUE I11 H C1 LIGHT BLUE K2 K2 J61 H C1 LIGHT BLUE H C1 LIGHT BLUE J1 J1 - MARKINGS A ; B C D E F G ; ; ; ; ; J60 PE26 J61 MARKINGS H I J ; ; J26 J26 - MARKINGS H ; I ; J J52 - MARKINGS H ; I ; J J52 J26 J26 - MARKINGS H ; I ; J 11

12 J5 K12 J67 N1 N7 PE2 H 7 C01 RED BROWN PE2 N1 - OPEN CANOPY N7 - CLOSED CANOPY N5 PE2 pcs. H 65 C0 RLM 70 BLACK GREEN I1 SM01 SUPER FINE SILVER L8 - MARKINGS A ; B ; C ; D ; E ; F ; G H I ; H - MARKINGS ; J CLOSED I19 I19 OPEN OPEN L8 H H 65 C0 RLM 70 BLACK GREEN I OPEN I8 I CLOSED CLOSED HATCH PE25 12

13 MASK APPLICATION GUIDE N5 L5 J1 L20 J1 N1 K1 N7 METAL COLOR CAMOUFLAGE COLOR 1

14 A Fw 190A-5, W.Nr. 1501, 1./JG 5, Oblt. Walter Nowotny, Krasnogvardìjská oblast, Rusko, srpen 19 Zelenì kamuflovaný Focke-Wulf s oznaèením bílá a kresbou kozla s nápisem Rammbock používal v létì 19 velitel 1. Staffel I./JG 5, nositel Rytíøského køíže, Oblt. Walter Nowotny. V tu dobu tøiadvacetiletý Nowi, rodák z èesko-rakouského pohranièí, byl jednou z nejvýraznìjších osobností JG 5 na východní frontì a nìmecké Luftwaffe obecnì. Zahynul 8. listopadu 19 jako velitel první stíhací jednotky Luftwaffe používající proudové Me 262. Až do jeho smrti mu bylo uznáno 258 vzdušných vítìzství. Naprostou vìtšinu z nich dosáhl na východní frontì, v øadách JG 5. Kamufláž zobrazeného letounu tvoøila dvojice blíže nespecifikovaných odstínù zelené barvy, z nichž jedna byla pravdìpodobnì RLM 70 a druhá namíchaným odstínem téže. Tato zeleno-zelená kamufláž byla nastøíkána v nepravidelných polích pøes pùvodní kamufláž RLM 7/75/76, která z èásti prosvítala pøes nový nátìr a ze které zùstaly nezmìnìny barvy spodních ploch, s pøechodem do bokù trupu. Hojnì aplikované žluté doplòky, standardní pro danou oblast a období, svìdèí o nutnosti co nejvíce odlišit letoun od obvykle zelenì zbarvených strojù protivníka. Nápis Rammbock na levé stranì trupu pod kabinou lze pøeložit jako prozaické kozel, èi beran. V nìmecky mluvících zemích však tento termín znamená také (zjednodušenì øeèeno), samec s výraznými plemennými schopnostmi. Køídelní výzbroj letounu sestávala pouze ze dvou kanonù MG 151/20, vnìjší pozice pro kanony MG/FF byly zaslepeny. 2 H6 H H6 25? 10 H H6 H6 H H 1 1 H H H H6 H6 1 1 H H H6 19 H6 2 25? 10 H 1 RED RLM 70 H YELLOW RLM 71 H6 1

15 B Fw 190A-5, Oblt. Max Stotz, 5./JG 5, Rusko, jaro 19 Rekonstrukce podoby tohoto stroje je datována do období mezi zimou a létem 19, kdy Focke-Wulfy ze stavu JG 5 procházely èastými úpravami kamufláží, které jen málokdy odpovídaly pøedpisovým standardùm. Èerná 5 Oblt. Maxe Stotze je kamuflována podobnì jako v této stavebnici popisovaný Fw 190A-5 Rammbock (schema A), tedy dvìma tóny tmavozelené barvy, pøes pùvodní schéma RLM 7/75/76. To u zobrazeného letounu zùstalo nepøestøíkáno napø. v okolí svastiky nebo W.Nr. na vrcholu kýlovky. Velkou neznámou zùstává aplikace emblémù JG 5 a její II. Gruppe na trupu, resp. pøídi stroje. Aèkoli na velkém množství rekonstrukcí podoby tohoto stroje tyto emblémy najdete, lze øíci, že jejich pøítomnost na tomto letounu nemá žádné seriózní opodstatnìní. Nejsou ani doloženy fotograficky, ani se neobjevují u jiných zdokumentovaných letounù II./JG 5 z uvedeného období. Lze tedy pøedpokládat, že tyto emblémy se na zobrazeném letounu nikdy neobjevily. Pokud by pøece aplikovány byly, pak by srdce bylo namalováno z obou stran trupu pod kabinou a stejnì tak znak II./JG 5 z obou stran pøídì. Emblém II./JG 5 - lev Aspernský (Löwe von Aspern) by byl namalován tak, aby hlava lva hledìla vždy ve smìru letu. Aèkoli pokládáme existenci emblémù na tomto letounu za zakoøenìný mýtus, zaøadili jsme je na obtiskový arch. Pøi jejich aplikaci na model pomùže malá kresbou alternativní podoby pøídì stroje na této stránce. Pilot tohoto stroje, Oblt. Max Stotz, dosáhl pøi více než 700 bojových letech 9 vzdušných vítìzství a byl vyznamenán Rytíøským køížem s dubovou ratolestí. Je dosud nezvìstný po boji nad okolím ruského Vitebsku dne 19. srpna 19. H6 H6 52? ? 10 H 50? H6 H6 H H 1 1 H H H H6 1 1 H H H6 1 H ? H6? 10 H 7 RED RLM 70 H YELLOW RLM 71 H6 1 RLM

16 C Fw 190A-5, I./JG 5 (Jabo), Rusko, léto 19 Stroj je zobrazený v podobì, v jaké sloužil u I./JG 5 jako stíhací bombardér, tedy byl používán pøedevším k útokùm na pozemní cíle. Tímto zpùsobem stíhací jednotky èasto nouzovì øešily podporu pozemních vojsk. Ménì èasto však byly v rámci stíhacích jednotek vyèlenìny celky, které by roli Jabo (Jagd-Bomber) pøevzaly jako svou prioritní úlohu. Pøíkladem mohou být èásti I./JG 5 na pøelomu léta a podzimu 19, o èemž svìdèí i pøeznaèení stroje z èíselného na písmenný volací znak. Bílá barva písmene K by mìla øadit letoun do 1. Staffel. Kamufláž tvoøily, stejnì jako u pøedchozích nabízených strojù, dva odstíny zelené barvy, aplikované na horních plochách pøes pùvodní RLM 7/75/76. V zeleno-zelené kamufláži pøevažuje barva RLM 70, což dává koneèné podobì témìø jednolitý, velmi tmavý kabát. Vcelku neobvykle pro dané období se na stroji objevuje bílá spirála na vrtulovém kuželu. Pozornosti neujde ani nestandardní protažení žluté barvy ze spodních krytù motoru až na olejový chladiè a olejovou nádrž. Neobvyklé je i provedení køížù na trupu i zespod køídla bez èerného lemu. Toto zmìnìné výsostné oznaèení bylo evidentnì aplikováno novì na zelený nátìr. 27 H6 7 H H6? 10 H H6 H6 H H 1 1 H H H H6 H6 H H 20 2 H6 6 H6 27 H6? 10 H 16 RED RLM 70 H YELLOW RLM 71 H6 1

17 D Fw 190A-6 W.Nr , Lt. Hans Dortenmann, 2./JG 5, Rusko, únor 19 V této stavebnici nabízíme dva stroje Hanse Dortenmanna. Tento Focke-Wulf byl pro zimní období v opatøen bílým smývatelným nátìrem pøes pùvodní kamufláž RLM 7/75/76, která místy prosvítá. Na zobrazeném letounu Hans Dortenmann dosáhl vcelku neobvykle svého prvního potvrzeného vítìzství poté, co narazil v boji v malé výšce do sovìtské stíhaèky, pravdìpodobnì pilotované kpt. Ivanem M. Astakovem ze 9. IAP, který pøi srážce zahynul. Tomu byla nezavinìná srážka s Dortenmannem posmrtnì uznána jako taran, zaøadila se tak do výètu dvanácti Astakovových samostatných vítìzství a dopomohla mu k posmrtnému udìlení Zlaté hvìzdy hrdiny Sovìtského svazu. Hans Dortenmann pøi srážce ztratil velkou èást levé poloviny køídla. Pøesto se mu podaøilo nouzovì pøistát na bøicho na základnì Orscha Süd. Až do svého pøesunu na západní bojištì v létì 19 sestøelil ještì 1 sovìtských letounù, vèetnì ètyø Iljušinù Il-2 Šturmovik. 2 H11 62 H ? 10 H H H H H H H H6 H H6 1 H 1 H H H 2 28? 10 H RED H YELLOW WHITE H11 62 RLM 7 6 RLM

18 E Fw 190A-6, 1./JG 5, Rusko, (léto 19) Nezvykle zbarvená bílá 5 z. Staffel JG 52 bývá pøisuzována Walteru Nowotnymu, který na ní skuteènì létal, aèkoli se velmi pravdìpodobnì nejednalo o jeho osobní stroj. Letoun je však zajímavý pøedevším svým zbarvením, nebo reprezentuje období, kdy se Focke-Wulfy JG 5 objevovaly v pùvodní tovární kamufláži RLM 7/75/76 v kombinaci se žlutými identifikaèními doplòky východní fronty. Neobvykle svìtlé kamuflování trupu bylo na nìkolika místech dodateènì ztmaveno skvrnami pravdìpodobnì tmavozelené RLM 70. Velmi neobvykle pùsobí i tlouš ka ramen køížù na vrchní stranì køídla. Jak bylo zmínìno u prvního schématu této stavebnice, Walter Nowotny patøil k nezajímavìjším a nejúspìšnìjším pilotùm JG 5. Pùvodnì létal na Bf 109 a na Fw 190 pøesedlal pøi pøezbrojení své jednotky na tento typ. Pøevážné vìtšiny svých vítìzství dosáhl právì na Focke-Wulfech, èasto extrémními výkony: napø. 9 vítìzství bìhem 1. srpna 19, nebo dokonce 10 vítìzství dne 1. záøí 19 (pìt z nich v intervalu 12 minut). Dne 1. øíjna 19 se stal prvním nìmeckým stíhaèem, který pøekroèil metu 250 vítìzství. Po obdržení briliantù ke svému Rytíøskému køíži s dubovou ratolestí a meèi byl odvolán z funkce velitele I./JG 5 a využíván pro úèely propagandy, což frontovému stíhaèi a lovci nevyhovovalo. Dne mu bylo svìøeno velení výcvikové JG 101 a v záøí 19 pak velení Kommanda Nowotny vyzbrojeného letouny Me 262. Tato jednotka mìla za úkol vypracovat taktiku boje proudových stíhaèek se spojeneckými letouny, pro Nowotnyho se však stala jeho poslední váleènou i životní štací ? 10 H H H 1 1 H H H H H ? 10 H RED RLM 7 H 6 YELLOW RLM RLM 70

19 F Fw 190A-6 W.Nr , Uffz. Heribert Koller, 5./JG 5, Immola, Finsko, èerven 19 Zajímavou variantu kamufláže složenou z barev RLM 7/75/76 nese stroj, se kterým v létì 19 létal u 5./JG 5 Uffz. Heribert Koller. Veterán Luftwaffe, užívající si odpoèinek v Nìmecku, dosáhl bìhem války 9 potvrzených vítìzství ve více než 50 operaèních letech. Tøináct z nich absolvoval v období kvìten èerven 19 v zobrazeném letounu. Èerná 12 byla ztracena. èervna 19 bìhem pøeletu z Immoly na základnu Petseri v Estonsku. Bìhem cesty narazil Uffz. Koller na osamocený Il-2 Šturmovik, útoèící na tanker ve Finském zálivu, a podaøilo se mu jej sestøelit. Protože však letìl sám a nemìl na sestøel svìdky, nebyl mu uznán (se stejným strojem dosáhl sestøel i den pøed tím, kdy se jeho obìtí stal Jak-9). Po zbytek letu pilota sužovalo velmi nepøíznivé poèasí, se základnou oblaènosti sahající až na zem. Pøi pøiblížení k letišti Malmi u Helsinek, kde mìlo dojít k mezipøistání, byla viditelnost tak špatná, že nejprve málem narazil do útesu a vzápìtí proletìl korunou stromu. Po obtížném vystoupání do pøijatelné výšky opustil poškozený letoun na padáku. Èerná 12 pak havarovala pouze nìkolik set metrù od letištì. Pozùstatky stroje byly vyzdviženy v roce Trup letounu byl výraznì ztmaven, pravdìpodobnì tenkým, lehce transparentním nástøikem barvou RLM 7. Ta vyplòovala i jádro trupového køíže, by v mnohem sytìjší podobì. Bílý vrtulový kužel nesl èernou spirálu. Zajímavostí u kamufláže tohoto stroje je netypické rozmístìní barevných ploch na horní stranì køídla (objevující se u nìkterých Fw 190 vyrobených v závodech AGO Oschersleben), kdy je podoba levé poloviny køídla zrcadlovì pøevrácenou obdobou pravé poloviny. Poškození nátìru na pravém boku trupu zpùsobila neopatrnost mechanikù pøi tankování paliva. 26 H H ? 9 H H H 1 1 H H H H H SM H ? 9 H RED RLM 7 H 6 YELLOW RLM 75 7 SUPER FINE SILVER SM WHITE RLM 70 H

20 G Fw 190A-6, W.Nr , Maj. Erich Rudorffer, velitel II./JG 5, Immola, Finsko, léto 19 Osobní letoun velitele II./JG 5, Maj. Rudorffera, z léta 19 nesl standardní kamuflážní schéma tvoøené barvami RLM 7/75/76, které bylo na trupu mezi motorem a ocasními plochami znaènì ztmaveno, nejspíše barvou RLM 7. Taktické oznaèení velitele Gruppe << bylo doplnìno malou èernou jednièkou. Barva spodní èásti krytu motoru se na fotografiích jeví velmi tmavá, pravdìpodobnì byla èervená. Nelze vylouèit, že letoun mìl zrcadlovì zobrazené schéma horních ploch køídla, podobnì, jako tomu bylo u stroje ve schematu F (èerná 12, W.Nr ). Výsostné znaky na spodní stranì køídla nenesou obvyklé èerné lemování. Èerná spirála na bílém vrtulovém kuželu patøi mezi typické znaky, které nesly stroje. a 5. Staffel JG 5 v létì 19; pøípadì tohoto letounu nelze vylouèit, že spirála byla èervená. Tento letoun byl ztracen 15. prosince 19, kdy v jeho kokpitu v boji s Pe-2 a Airacobrami padl Uffz. Walter Lewe. Maj. Rudorffer, držitel Rytíøského køíže s dubovou ratolestí a meèi, velel II./JG 5 od èervence 19 do konce roku 19. Mezi jeho uznanými 22 sestøely (podle nìkterých zdrojù 222), dosaženými ve více než 1000 bojových letech, najdeme 58 Iljušinù Il-2 Šturmovik a nejménì 9 ètyømotorových B-, které pøemohl na proudovém Me 262 Schwalbe již jako pøíslušník Stab I./JG 7. Sám byl bìhem své bojové kariéry nejménì šestnáctkrát sestøelen, pøièemž v devíti pøípadech použil ke své záchranì padák. 2 H ? 10 H H H H 1 1 H H H 7 6 H H H ? 10 H 20 RED RLM 7 H 6 YELLOW RLM 75 7 WHITE H RLM 70 H

21 H Fw 190A-8, Lt. Hans Dortenmann, 2./JG 5, Villacoublay, Francie, èerven 19 Druhý z letounù Hanse Dortenmanna, nabízených v této stavebnici, pøedstavuje podobu Focke-Wulfù JG 5 bìhem pùsobení v rámci obrany Øíše (Reichsverteidigung). Se zobrazenou èervenou 1 létal Lt. Dortenmann jako velitel 2. Staffel, doèasnì zaèlenìné pod III. Gruppe, ve Francii bìhem léta 19. Na konci války tøiadvacetiletý pilot a nositel Rytíøského køíže mìl na svém kontì 8 sestøelù, kterých dosáhl ve velmi krátkém období 1 mìsícù. Bìhem své letecké kariéry bojoval proti Sovìtùm, Britùm i Amerièanùm. Stroj nese standardní kamufláž složenou z barev RLM 7/75/76 s bílou spirálou na vrtulovém kuželu. Kamufláž je doplnìna o identifikaèní prvky obrany Øíše (modrý pruh pro JG 5) a svislý èervený pruh na zádi trupu znaèící pøíslušnost ke III. Gruppe. Èervená barva pak odpovídá 2. (resp. 10.) Staffel a èíslice 1 pøísluší veliteli Staffel. Nápis Hascherl 1 pod kabinou nesl letoun pouze zleva a spolu s èertem na motorovém krytu patøí k osobním symbolùm pilota. Zda byl èert malován i z pravé strany, fotograficky doloženo není, nelze to však vylouèit. Znak III. Gruppe JG 5 byl na Fw 190A-8 malován na obou stranách trupu. Zjednodušená pozdìjší varianta trupového køíže mìla v pøípadì tohoto letounu èerné H25? 10 H Y1? Y2 Y1? Y H H AB Z1? Z2 1 1 H H H 7 6 H H H ? ? 10 H RED RLM 7 H 6 YELLOW RLM 75 7 BLUE H25 1 RLM 70 21

22 I Fw 190A-8, 9./JG 5, Villacoublay, Francie, léto 19 Válkou omšelá, avšak velmi pestrá žlutá 2 z 9. Staffel/JG 5 zastupuje období bojù se Spojenci v rámci obrany Øíše v létì 19. Kamufláž RLM 7/75/76 i spirála na vrtulovém kuželu odpovídají standardùm Luftwaffe. Modrý pruh na zádi trupu pøedstavuje oznaèení JG 5 v rámci systému obrany Øíše. Pøíslušnost k 9. Staffel symbolizuje žluté provedení oznaèení Gruppe a trupového èísla. Trupový køíž má jádro v barvì RLM 7. Znak III./JG 5 se nacházel na obou stranách trupu. III./JG 5 pùsobila po pøesunu ze Smolenska v únoru 19 na západní frontì, z letiš ve Francii a Nìmecku. Její piloti bránili dobyté území pøed spojeneckými stíhacími sweepy i bombardovacími akcemi. V prùbìhu kvìtna a èervna 19 jednotka pøezbrojila z Bf 109 na Fw 190, se kterými se úèastnila i snah Luftwaffe a Wehrmachtu zastavit postup Spojencù po invazi v Normandii. Pozdìji se III./JG 5 podílela pøedevším na obranì Nìmecka pøed nálety USAAF, vìtšinou v bojích se spojeneckými doprovodnými stíhaèi. Nezøídka však její piloti útoèili i proti formacím amerických bombardérù H25? 10 H H H 1 1 H H H 7 6 H H H ? 10 H 22 RED RLM 7 H 6 RLM 70 RLM 75 7 BLUE H25 1

23 J Fw 190A-8, 1./JG 5, Villacoublay, Francie, 19-5 Kamuflážní schéma a typ výsostného oznaèení, dokumentované na pozdních variantách A-8, jsou aplikovány i na tento stroj ze stavu IV. Gruppe JG 5. Zvlnìné rozhraní a tmavých barev horních ploch (RLM 7/75) je situováno pomìrnì vysoko a dává tak letounu velmi svìtlou podobu. Výsostné znaky pøedstavují nejjednodušší variantu pozdního typu køížù. Pøíslušnost k JG 5 lze urèit pouze podle modrého pruhu na trupu, jímž byly letouny této jednotky oznaèovány v systému obrany Øíše. Bílá vlnovka pak naznaèuje pøíslušnost ke IV. Gruppe a bílé trupové èíslo pak ke 1. Staffel. IV. Gruppe JG 5 pùsobila z letiš ve Východním Prusku a pozdìji, od záøí 19 v Nìmecku. V tu dobu jí velel Maj. Wolfgang Späte (Rytíøský køíž s dubovou ratolestí, 99 sestøelù, známý pøedevším svým pùsobením u JG 00 vyzbrojené raketovými Me 16), kterého v øíjnu 19 vystøídal Hptm. Rudolf Klemm (Rytíøský køíž, 2 vítìzství). IV.Gruppe byla jedinou èástí JG 5, která od pøezbrojení na Focke-Wulfy až do konce války používala výhradnì Fw 190 verze A H25? 8 H H H 1 1 H H H H H H ? 8 H RED RLM 7 H 6 RLM 70 RLM 75 7 BLUE H25 1 2