Úřad práce ČR Kontaktní pracoviště krajské pobočky v Liberci Jablonec nad Nisou

Transkript

1 Úřad práce ČR Kontaktní pracoviště krajské pobočky v Liberci Jablonec nad Nisou Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Jablonec nad Nisou v roce 2011 březen 2012

2 O B S A H I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU... 3 I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace... 3 I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace... 4 I.3 Silné stránky okresu... 5 I.4 Slabé stránky okresu... 5 II. ZAMĚSTNANOST... 5 II.1 Celková zaměstnanost... 5 III. NEZAMĚSTNANOST... 8 III.1 Vývoj nezaměstnanosti... 8 III.2 Absolventi škol a mladiství III.3 Osoby se zdravotním postižením III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese III.6 Mapa okresu Jablonec nad Nisou - míra nezaměstnanosti, počet uchazečů a volných míst k v členění na mikroregiony IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE IV.1 Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání IV.2 Zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska IV.3 Zaměstnávání cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání IV.4 Zelené karty V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Komentář k realizaci jednotlivých nástrojů APZ V.1.1. Společensky účelná pracovní místa V.1.2 Veřejně prospěšné práce V.1.3. Chráněné dílny a chráněná pracovní místa pro občany se ZP V.2 Rekvalifikace a poradenství V.3 Zkušenosti s realizovanými projekty ESF V.4 Opatření související s hospodářskou krizí VI. OČEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V ROCE VI.1 Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese Jablonec nad Nisou VI.2 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti Zpracoval : Mgr. Michal Holý, analytik trhu práce Schválil : PhDr. František Schier, ředitel kontaktního pracoviště 2

3 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace 1 Okres Jablonec nad Nisou je příhraničním okresem. Na severu sousedí s Polskou republikou, na východě a jihu s okresem Semily, na západě pak s okresem Liberec. Společně s okresy Semily, Liberec, Česká Lípa tvoří podle reformy státní správy k územně správní celek Liberecký kraj, který se dále s okresem Děčín na české straně začleňuje do svazku hraničních území Euroregion Nisa. Obrázek 1: Mapa okresu Jablonec nad Nisou a jeho administrativního rozdělení (zdroj ČSÚ) Rozlohou 402 km 2 patří okres mezi 5 nejmenších okresů v České republice. Podle zjišťování ČSÚ žilo k žilo ve všech obcích okresu celkem obyvatel. Středisky osídlení jsou především město Jablonec nad Nisou ( obyvatel), dále Tanvald (6 950 obyvatel) a Železný Brod (6 496 obyvatel). Ve městech k uvedenému datu žilo 80,8 % obyvatel okresu. Hustota osídlení představovala 225 osob na km 2. Z celkové plochy okresu připadá 55,4 % na lesní půdu, 32,2 % zaujímá zemědělská půda. K nabyla platnosti poslední reforma státní správy. Byly zrušeny okresní úřady a současně byly stanoveny územní obvody pověřených obcí II. stupně a správní obvody obcí s 1 zdroj 3

4 rozšířenou působností III. stupně. Touto reformou však nebyly zrušeny okresy jako územní jednotky. Na území okresu Jablonec nad Nisou leží správní obvod obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou, správní obvod Tanvald (částečně zasahuje do okresu Semily) a správní obvod Železný Brod, které jsou zároveň územními obvody pověřených obecních úřadů. Obce Frýdštejn a Malá Skála spadají do správního obvodu Turnov. Území okresu je velmi členité. Nejnižší nadmořská výška 254 m n. m. je zjištěna při hladině řeky Jizery poblíž Malé Skály na jihozápadní hranici okresu, naopak v severní části okresu v Jizerských horách najdeme nejvyšší bod na vrcholu Černé hory ve výše 1085 m nad mořem. Většina z 34 obcí okresu se nachází v nadmořské výšce 400 až 800 m, okresní město leží ve výšce 475 m n.m. Podnebí je drsné, průměrná roční teplota 5,5 stupně je asi tři stupně pod celostátním průměrem. Srážky jsou velmi vydatné, jejich roční úhrn činí 1100 až 1200 mm. Území okresu je odvodňováno povodím řek Kamenice a Jizery ve východní části a řeky Nisy v západní části okresu. V Jizerských horách jsou vybudovány tři přehrady, z nichž dvě slouží jako zásobárny pitné vody, další přehrada v Jablonci nad Nisou slouží k rekreačním a sportovním účelům. I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Celkem je v okrese Jablonec nad Nisou podle ČSÚ zapsáno přes 23 tisíc ekonomických subjektů, z toho jedna čtvrtina z nich spadá do oblasti obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Významným odvětvím v okrese je zejména zpracovatelský průmysl, především průmysl skla a bižuterie, strojírenství a výroba součástek pro automobilový průmysl. Dříve důležitý textilní průmysl prošel rozsáhlou restrukturalizací a přestal být klíčovým průmyslovým odvětvím regionu. Okres Jablonec nad Nisou je vyhledávanou rekreační oblastí s velmi oblíbenými terény pro turistiku a klasické i alpské lyžařské disciplíny. I přes výborné rekreační podmínky však zůstává okres převážně průmyslovou oblastí. Zemědělství je ovlivňováno špatnými půdními a klimatickými podmínkami. Podnikatelské subjekty vzniklé po transformaci zemědělských družstev se zaměřují především na chov skotu a pěstování obilovin a pícnin. Dlouhodobě pozitivním rysem okresu byla nízká míra registrované nezaměstnanosti, která se pohybovala hluboko pod celostátním průměrem a dosahovala nejnižší hodnoty v rámci okresů Libereckého kraje. V roce 2008 však míra nezaměstnanosti překročila hodnotu za celou Českou republiku a v následujících letech 2009 a 2010 ji překračovala o 1 až 2 %. Ve sledovaném roce 2011 okresní míra nezaměstnanosti klesala rychleji. K poprvé od dubna 2008 byla nižší než celorepubliková hodnota, v rámci okresů Libereckého kraje představovala nejnižší hodnotu. Ve srovnání míry nezaměstnanosti 77 okresů celé České republiky patřila okresu Jablonec nad Nisou 47. nejhorší pozice meziroční index počet obyvatel celkem ,2% z toho ženy ,1% z toho věková kategorie: 0-14 let ,4% let ,2% Tabulka 1: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v okrese Jablonec nad Nisou (zdroj ČSÚ) O vývoji demografické situace v jabloneckém okrese vypovídá tabulka 1. Počet obyvatel se za rok 2010 i v dlouhodobějším měřítku od roku 2004 neustále mírně zvyšuje. Od roku 2008 je zaznamenáván nárůst počtu obyvatel ve věkové kategorii 0-14 let, na druhé straně se snižoval počet obyvatel v produktivním věku. 4

5 I.3 Silné stránky okresu výhodná geografická poloha na mezinárodních tazích i vůči průmyslovým centrům (Praha, Mladá Boleslav, Německo, Polsko) významné přírodní zdroje vodárenské oblasti vysoká lesnatost území okresu, tradice lesnického hospodaření dlouhodobá tradice průmyslové výroby (strojírenství, sklářství, textil na ústupu, v současnosti automobilový průmysl) rozvinutost a vysoká technologická úroveň průmyslu, ekonomická síla průmyslových firem dostatečná diverzifikace průmyslové základny s výrazným podílem malých a středních firem příliv zahraničních investic v minulosti do strojírenských oborů a automobilového průmyslu nadprůměrný počet registrovaných podnikatelských subjektů stávající struktura středních škol a vyšších odborných škol schopná kapacitně i kvalitativně uspokojit požadavky trhu na profesní přípravu pracovních sil široká nabídka mimoškolní výchovy a vzdělávání kvalitní poskytování zdravotnických a sociálních služeb velmi dobré podmínky pro cestovní ruch, rekreaci a sportovní vyžití I.4 Slabé stránky okresu minimální prostor pro budování nových průmyslových zón, vysoký podíl tzv. brown fields mezi průmyslovými objekty v současnosti omezený přísun zahraničního kapitálu omezená nabídka pracovních příležitostí mimo okresní město Jablonce nad Nisou nekoncepční řešení cestovního ruchu chybějící management a produkty cestovního ruchu nedostatečná úroveň služeb (zejména v cestovním ruchu) nedostatečná místní podpora malého a středního podnikání nesoulad mezi potřebami trhu práce a profesní strukturou absolventů způsobený nezájmem o studium některých, zejména technických oborů nedostatečná vazba systému vzdělávání na poptávku po konkrétních profesích a kvalifikacích výrazné omezení vývoje a inovací ve firmách v důsledku nedostatku finančních zdrojů a kvalitních odborníků neexistence hospodářské koncepce regionu zastaralost a zanedbanost bytového fondu a výrobních areálů rozšíření sociálně patologických jevů podprůměrná úroveň gramotnosti obyvatelstva (vzhledem k požadavkům transformované ekonomiky) nízká dopravní obslužnost na venkově II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Zaměstnanost v jabloneckém okrese charakterizují údaje Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) uvedené v tabulce 2. Podle sdělení OSSZ s účinností nového zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 od nerozlišují organizace na malé a velké, ale všechny organizace jsou pro OSSZ zaměstnavatelé. Z údajů vyplývají následující skutečnosti: V meziročním srovnání došlo ke zvýšení počtu zaměstnavatelů. Zároveň došlo k poměrně výraznému snížení počtu jejich zaměstnanců. 5

6 Počet osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) klesl na nejnižší hodnotu od prosince I přes klesající počet evidovaných uchazečů o zaměstnání se celkový počet pojištěnců evidovaných u OSSZ Jablonec nad Nisou meziročně výrazně snížil o na osob. Evidované subjekty u OSSZ Meziroční index Počet zaměstnavatelů ,1% Počet zaměstnanců ,6% Osoby samostatně výdělečně činné ,7% Pojištěnců celkem ,7% Tabulka 2: Vývoj počtu zaměstnavatelů a evidence pojištěnců evidovaných OSSZ Kromě údajů OSSZ zpracovává KoP v Jablonci nad Nisou své vlastní údaje získané monitoringem zaměstnavatelů (MZ). Jeho cílem je především získání přehledu o počtu zaměstnanců u hlavních zaměstnavatelů v okrese a informací o připravovaných změnách zaměstnavatelů na poli zaměstnanosti. Hlavní údaje o výsledcích MZ uvádí následující tabulky. Počty zaměstnanců Meziroční index zaměstnanci zaměstnavatelé zaměstnanci zaměstnavatelé zaměstnanci ,4% ,8% ,9% ,0% Celkem ,4% Tabulka 3: Počet zaměstnavatelů a zaměstnanců v rámci MZ Kategorie zaměstnanců Počet Podíl Počet Podíl Meziroční index Celkem ,0% ,0% 99,4% Muži ,1% ,1% 101,4% Ženy ,9% ,9% 97,2% THP + ostatní ,6%.. x Dělníci + POP ,3%.. x Osoby se ZP 476 3,6% 573 4,4% 120,4% Mladiství 6 0,0% 0 0,0% 0,0% Důchodci 468 3,6% 476 3,7% 101,7% Občané EU 333 2,5% 376 2,9% 112,9% Ostatní cizinci 137 1,0% 33 0,3% 24,1% Celkem ,0% ,0% 99,4% Tabulka 4: Zaměstnanost u monitorovaných zaměstnavatelů podle kategorií zaměstnanců Celkem bylo do monitoringu zařazeno 137 subjektů. Zaměstnavatelům byly odeslány dotazníky s více než 96% návratností. V meziročním srovnání jsme zaznamenali pokles celkového počtu monitorovaných zaměstnavatelů i zaměstnanců (index 99,4%), Nárůst počtu zaměstnaných byl registrován u mužů, osob se zdravotním postižením a cizinců z Evropské unie. 6

7 V nejdůležitějším zpracovatelském průmyslu jsme u hlavních zaměstnavatelů zaznamenali mírné oživení a celkové zvýšení zaměstnanosti. U jednotlivých firem však vývoj probíhal odlišně v závislosti na momentálních zakázkách, některé průmyslové podniky zaznamenaly výrazné zvýšení, jiné naopak snížení stavu svých zaměstnanců. V rozdělení na hlavní ekonomické činnosti své stavy meziročně nejvýrazněji snižovali někteří zaměstnavatelé v průmyslu skla a bižuterie a v administrativních odvětvích a veřejné správě. Výraznější zvýšení zaměstnanosti u monitorovaných firem jsme zaznamenali obecně v automobilovém průmyslu, zejména ve výrobě plastových a pryžových výrobků, strojírenství a zaměstnavatelů působících v oblasti vzdělávání. Kat. Odvětví CZ-NACE Stav k firmy pracovníci 01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti Výroba potravinářských výrobků Výroba textilií Zpracování dřeva, výroba dř., korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl - Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Shromažďování, úprava a rozvod vody Shromažďování a sběr odpadů Výstavba budov Inženýrské stavitelství Specializované stavební činnosti Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Velkoobchod, kromě motorových vozidel Maloobchod, kromě motorových vozidel Pozemní a potrubní doprava Skladování a vedlejší činnosti v dopravě Stravování a pohostinství Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování Právní a účetnické činnosti Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy Výzkum a vývoj Činnosti související se zaměstnáním Bezpečnostní a pátrací činnosti Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní péče Pobytové služby sociální péče Celkem Tabulka 5: Zaměstnanost podle převažující ekonomické činnosti zaměstnavatelů 7

8 V roce 2011 nahlásili 2 zaměstnavatelé působící v okrese Jablonec nad Nisou hromadná propouštění v celkovém počtu 36 zaměstnanců. Jedno propouštění se odehrálo ve sklářském a bižuterním průmyslu, druhé se týkalo úklidové firmy. Většina zaměstnavatelů snižovala počty svých zaměstnavatelů postupně během celého období bez povinnosti oznamovat hromadná propouštění úřadu práce. V 1. pololetí roku 2012 předpokládá 25 podniků okresu propouštění cca 100 zaměstnanců, naopak 36 subjektů hodlá přijmout 165 nových pracovních sil. Ve většině hospodářských odvětví tak převažuje počet přijímaných nad počtem propouštěných zaměstnanců. Pozitivní vývoj předpokládají zejména někteří zaměstnavatelé ve výrobě součástek pro automobilový průmysl, v elektrotechnickém průmyslu, strojírenství i v průmyslu skla a bižuterie. Pokles zaměstnanosti se očekává v různých hospodářských odvětvích, v průmyslu skla a bižuterie, veřejné správě i u subjektů v automobilovém průmyslu. Na základě vývoje situace na trhu práce a v důsledku možného zhoršení globální ekonomické situace předpokládáme, že u většiny monitorovaných průmyslových podniků dojde v roce 2012 k mírnému poklesu či stagnaci počtu zaměstnanců. Vzhledem k omezení výdajů státního rozpočtu předpokládáme pokles zaměstnanosti ve stavebnictví, službách a veřejné správě. III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Vývoj nezaměstnanosti III.1.1 Hlavní ukazatele V roce 2011 byl zaznamenán na trhu práce jabloneckého okresu příznivý pokles hodnot ukazatelů nezaměstnanosti. Potvrdil se tak příznivý vývoj započatý v roce 2010 po výrazném nárůstu nezaměstnanosti zaznamenaném v roce 2009, na kterém se podepsala zejména celosvětová hospodářská krize, pokles zakázek u zaměstnavatelů především ve zpracovatelském průmyslu, výrazný pokles poptávky po pracovní síle, následné propouštění prakticky ve všech odvětvích ekonomické činnosti a dlouhodobě nepříznivá situace v tradičním průmyslu skla a bižuterie. Graf 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice a jabloneckém okrese v letech

9 V roce 2011 došlo k mírnému oživení a nárůstu zaměstnanosti zejména ve zpracovatelském průmyslu, konkrétně pak ve výrobě součástek pro automobilový průmysl. Zastavil se rovněž několikaletý výrazný pokles zaměstnanosti u hlavních zaměstnavatelů v klíčovém průmyslu skla a bižuterie. Po ukončení činnosti největšího zaměstnavatele v regionu, firmy Jablonex Group a.s., došlo v průmyslu skla a bižuterie k mírnému oživení a růstu zaměstnanosti a snaze o zachování tohoto tradičního průmyslového odvětví. Na konci roku 2011 se negativně projevily pravidelné sezónní vlivy, ukončování pracovních poměrů na konci roku, ukončování sezónních prací ve stavebnictví a nárůst počtu evidovaných absolventů škol po absolvování studia. I když měl vývoj nezaměstnanosti klesající tendenci, poptávka ze strany zaměstnavatelů vyjádřená počtem nabízených volných pracovních byla v roce 2011 velice nízká. Na snižování registrované nezaměstnanosti mělo pozitivní vliv i umísťování většího počtu evidovaných uchazečů na místa podporovaná v rámci nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Graf 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v okresech Libereckého kraje Ve všech okresech Libereckého kraje i v kraji jako celku byl zaznamenán v roce 2011 obdobný příznivý vývoj hodnot míry nezaměstnanosti dokumentovaný grafem 2. Po mírném zvýšení v lednu 2011 docházelo ve dalších měsících roku k poklesu hodnot míry nezaměstnanosti, v červenci naopak k výraznému zvýšení. V meziročním srovnání největší pokles hodnot míry nezaměstnanosti zaznamenal okres Jablonec nad Nisou s meziročním indexem 84,7% a 15. nejvyšším poklesem v rámci České republiky. Naopak nejméně se snížila míra nezaměstnanosti v okrese Semily (index 95,7%). Na konci prosince 2011 vykazovaly nejnižší hodnoty míry nezaměstnanosti okresy Jablonec nad Nisou (8,5%) a Liberec (9,0%), následované okresem Semily (9,2%). Hodnotu převyšující krajskou míru nezaměstnanosti (9,5%) zaznamenal okres Česká Lípa (11,2%). 9

10 Graf 3: Počet uchazečů o zaměstnání a volných míst v okrese Jablonec nad Nisou v letech Graf 4: Vývoj počtu uchazečů a počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo Vývoj počtu uchazečů v uplynulém období zobrazují v dlouhodobém měřítku graf 3 a graf 4. Na rozdíl od předchozích let nebyl zaznamenán typický lednový nárůst nezaměstnanosti zejména z důvodu, že hlavní nárůst počtu evidovaných nastal již v prosinci roku 2010 před platností nových zákonných podmínek upravujících vyplácení podpory v nezaměstnanosti. V dalších měsících až do června byl patrný pokles počtu evidovaných uchazečů, po červencovém nárůstu docházelo k dalšímu snižování s následným typickým prosincovým nárůstem. zaznamenaný s výjimkou července až do listopadu. Potvrdil se tak příznivý vývoj započatý v roce 2010 po extrémním nárůstu nezaměstnanosti v roce Ve sledovaném roce 2011 poklesly absolutní počty z maxima uchazečů zaznamenaného v lednu na uchazečů v říjnu s průměrnou měsíční hodnotou nezaměstnaných. To je 10

11 o 493 méně ve srovnání s rokem K evidoval úřad práce uchazeče o zaměstnání. Ke konci prosince 2010 to bylo nezaměstnaných, v meziročním srovnání byl tak zaznamenán pokles počtu o 11,7%. Počet dosažitelných uchazečů se vyvíjel obdobně jako počet všech uchazečů. K evidoval úřad práce uchazeče o zaměstnání. Ke konci prosince 2010 to bylo nezaměstnaných. V meziročním srovnání byl tak zaznamenán pokles počtu o 13,1%. Zatímco v roce 2009 činil průměrný podíl dosažitelných 95,9%, v roce 2010 to bylo 97,1% a v roce ,2%. III.1.2 Struktura uchazečů Graf 5: Vývoj počtu evidovaných mužů a žen Ve skupinách evidovaných mužů a žen jsme v roce 2011 zaznamenali pokles počtu uchazečů s různou intenzitou. Výraznější vývoj se projevil u mužů, což souvisí s větším počtem přijatých uchazečů na místa zpracovatelském průmyslu a větším podílu pracovníků ve stavebnictví, které prochází pravidelným sezónním zahajováním a ukončováním sezónních prací. K evidoval úřad práce ženu, což je o 254 méně (meziroční index 92,6%) než ke stejnému datu roku Specifická míra nezaměstnanosti meziročně vzrostla z 14,0% na 11,9%. K bylo evidováno mužů bez zaměstnání, což je o 222 méně (meziroční index 91,9%) než před rokem. Specifická míra nezaměstnanosti se meziročně snížila o 1,9% na 8,7%. 11

12 Stupeň vzdělání Stav k Stav k Rozdíl Meziroční index počet % počet % počet % Celkem (A) bez vzdělání 11 0,2 8 0,2-3 72,7 (B) neúplné základní vzdělání 23 0,5 21 0,5-2 91,3 (C) základní vzdělání + praktická škola , , ,4 (D) nižší střední vzdělání 3 0,1 0 0,0-3 0,0 (E) nižší střední odborné vzdělání 99 2,0 82 1, ,8 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) , , ,5 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 37 0,7 37 0, ,0 (K) ÚSV 126 2, ,8-3 97,6 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 167 3, , ,2 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) , , ,5 (N) vyšší odborné vzdělání 36 0,7 39 0, ,3 (R) bakalářské vzdělání 38 0,8 44 1, ,8 (T) vysokoškolské vzdělání 171 3, , ,2 (V) doktorské vzdělání 4 0,1 1 0,0-3 25,0 celkem , , ,3 Ženy (A) bez vzdělání 5 0,2 5 0, ,0 (B) neúplné základní vzdělání 10 0,4 10 0, ,0 (C) základní vzdělání + praktická škola , , ,1 (D) nižší střední vzdělání 3 0,1 0 0,0-3 0,0 (E) nižší střední odborné vzdělání 42 1,7 37 1,7-5 88,1 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) , , ,6 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 33 1,3 29 1,3-4 87,9 (K) ÚSV vzdělání 80 3,3 80 3, ,0 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 79 3,2 74 3,4-5 93,7 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) , , ,5 (N) vyšší odborné vzdělání 20 0,8 24 1, ,0 (R) bakalářské vzdělání 24 1,0 31 1, ,2 (T) vysokoškolské vzdělání 78 3,2 75 3,4-3 96,2 (V) doktorské vzdělání 2 0,1 0 0,0-2 0,0 ženy celkem , , ,6 Muži (A) bez vzdělání 6 0,2 3 0,1-3 50,0 (B) neúplné základní vzdělání 13 0,5 11 0,5-2 84,6 (C) základní vzdělání + praktická škola , , ,8 (D) nižší střední vzdělání 0 0,0 0 0,0 0 x (E) nižší střední odborné vzdělání 57 2,3 45 2, ,9 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) , , ,9 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 4 0,2 8 0, ,0 (K) ÚSV vzdělání 46 1,8 43 2,0-3 93,5 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 88 3,5 80 3,7-8 90,9 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) , , ,5 (N) vyšší odborné vzdělání 16 0,6 15 0,7-1 93,8 (R) bakalářské vzdělání 14 0,6 13 0,6-1 92,9 (T) vysokoškolské vzdělání 93 3,7 86 3,9-7 92,5 (V) doktorské vzdělání 2 0,1 1 0,0-1 50,0 muži celkem , , ,0 Tabulka 6: Struktura evidovaných uchazečů podle stupně dosaženého vzdělání Z tabulky 6 věnované vzdělání uchazečů vyplývá, že stejně jako v předchozích obdobích bylo na konci prosince 2011 evidováno nejvíce uchazečů se středním odborným vzděláním (vyučen, třída H), základním vzděláním (třída C) a úplným středním vzděláním s maturitou a bez vyučení (M). K největšímu relativnímu poklesu počtu uchazečů za rok 2011 došlo u méně početných vzdělanostních skupin, u vyučených a uchazečů s maturitou. Nárůst 12

13 jsme naopak zaznamenali především u žen s vyšším odborným (N) a bakalářským (R) vzděláním. Stav k Stav k Rozdíl Meziroční index počet % počet % počet % Celkem do 19 let 227 4, , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , ,9 60 a více 103 2,1 73 1, ,9 uchazeči celkem , , ,3 Ženy do 19 let 93 3, , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , ,7-8 97, let , , ,5 60 a více 6 0,2 7 0, ,7 ženy celkem , , ,6 Muži do 19 let 134 5, , , let , , , let , , , let , , , let , , , let 212 8, , , let 222 8, , , let , , , let , , ,2 60 a více 97 3,9 66 3, ,0 muži celkem , , ,0 Tabulka 7 : Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku Tabulka 7 rozděluje nezaměstnané do skupin podle věku. Úřad práce evidoval k nejvíce uchazečů v kategoriích od 20 do 24 let, od 35 do 39 let a mezi 50 a 59 lety. Mezi muži dominovali uchazeči od 20 do 24 let a nad 55 let, mezi ženami patřily k nejpočetnějším uchazečky mezi 35 a 39 lety věku. V meziročním srovnání došlo ke snížení celkového počtu evidovaných ve všech věkových skupinách s výjimkou mladistvých do 19 let. V rozdělení podle pohlaví však došlo k navíc k nárůstu nezaměstnanosti u žen mezi 20 a 24 lety. Nejrizikovější skupina uchazečů nad 50 let věku zaznamenala pokles počtu uchazečů a to zejména v kategorii žen mezi 55 a 59 lety a mužů nad 60 let. Celkový podíl osob nad 50 let v evidenci se za rok 2011 snížil, na konci prosince 2011 činil 24,9%, na konci roku 2010 to bylo 25,4%. Rozdělení uchazečů podle hlavních skupin požadovaných zaměstnání číselníku CZ-ISCO zobrazují graf 6 a podrobně tabulka 8. Nejvýraznější podíl (22,7%), zaujímali na konci prosince 2011 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (hlavní třída č.9), pracovníci ve službách a prodeji (hlavní třída 5) a kvalifikovaní dělníci v průmyslových odvětvích (hlavní třída 7). U 13

14 všech dělnických profesních skupin došlo k poklesu počtu uchazečů, nevýrazněji pak u tříd 81 (Obsluha průmyslových zařízení), 82 (Montážní dělníci), 72 (Kovodělníci a strojírenští dělníci). Významný nárůst nezaměstnanosti jsme zaznamenali u nižších administrativních pracovníků (třída 41), odborných pracovníků ve zdravotnictví (třída 32) a v oblasti práva, kultury apod. (třída 34). CZ-ISCO Zaměstnání k * k Uchazeči meziroční Uchazeči Uchazeči VM U/VM index 0 Zaměstnanci v ozbrojených silách x x Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních, administrativních a podpůrných činností Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií, vzdělávání a v příbuzných oborech Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb, obchodu a ostatní řídící pracovníci x 23,5% ,7 130,8% ,5 65,6% x 55,6% 1 Zákonodárci a řídící pracovníci ,4 64,0% 21 Specialisté v oblasti vědy a techniky ,8 97,9% 22 Specialisté v oblasti zdravotnictví ,0 150,0% 23 Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání ,4 102,4% 24 Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě ,0 82,4% 25 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií ,6 135,7% 26 Specialisté v oblasti právní, sociální, kulturní a v příb. oblastech ,0 88,6% 2 Specialisté ,2 98,9% 31 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky ,4 87,2% 32 Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví ,5 140,0% 33 Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě ,9 61,7% 34 Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury, sportu a v příb. oborech ,0 128,1% 35 Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií ,0 55,6% 3 Techničtí a odborní pracovníci ,2 75,1% 41 Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů ,0 108,8% 42 Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příb. oborech ,0 70,7% 43 Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice ,5 88,2% 44 Ostatní úředníci x 91,7% 4 Úředníci ,1 101,9% 51 Pracovníci v oblasti osobních služeb ,3 87,9% 52 Pracovníci v oblasti prodeje ,7 84,9% 53 Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech ,0 98,1% 54 Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy ,7 76,5% 5 Pracovníci ve službách a prodeji ,5 86,1% 61 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství ,0 80,0% 62 Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví, rybářství a myslivosti x 66,7% 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství ,0 76,5% 71 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) ,0 78,6% 72 Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech ,9 74,9% 73 Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ,7 96,5% 74 Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky ,0 85,7% 75 Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu a pracovníci v příb. oborech ,9 110,1% 7 Řemeslníci a opraváři ,8 85,0% 81 Obsluha stacionárních strojů a zařízení ,0 56,8% 82 Montážní dělníci výrobků a zařízení ,5 71,7% 83 Řidiči a obsluha pojízdných zařízení ,2 82,4% 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři ,3 72,9% 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ,5 106,7% CZ-ISCO neuvedeno ,0% CZ-ISCO C e l k e m ,1 88,4% Tabulka 8 : Struktura uchazečů a volných míst podle hlavních tříd a tříd CZ-ISCO k * údaje k ve členění číselníku CZ-ISCO nejsou k dispozici 14

15 Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo (U/VM) po celý rok 2011 klesal z velmi nepříznivé hodnoty 33,3 v lednu na 13,1 v prosinci s průměrnou hodnotou 21,4. Ve srovnání v roce 2009 činila průměrná hodnota 34,1. Výrazný pozitivní vývoj ukazatele jsme zaznamenali zejména v důsledku poklesu nezaměstnanosti, počet volných míst se tak příznivě nezvyšoval. Dalším ovlivňujícím faktorem na konci roku 2012 bylo nahlášení 120 volných míst na krátkodobý pracovní poměr ve firmě Kaufland Česká republika v.o.s. Podle tabulky 8 jsme v roce 2011 zaznamenali nejvýraznější převis nabídky nad poptávkou v hlavní třídě 9, ve třídách 71 (Stavební dělníci), 82 (Montážní dělníci) a ve třídě 41 (všeobecní administrativní pracovníci). Nejpříznivější poměr mezi nabídkou a poptávkou byl na konci roku 2011 registrován u tříd 22 a 32 zahrnující pracovníky ve zdravotnictví, u specialistů IT (třída 25) a kvalifikovaných kovodělníků a strojírenských dělníků (třída 72). Graf 6: Rozdělení uchazečů podle hlavních tříd CZ-ISCO k Graf 7: Meziroční srovnání podílu jednotlivých skupin uchazečů podle délky evidence Rozdělení uchazečů podle délky evidence je uvedené v tabulce 10. Z údajů vyplývá, že na konci roku 2011 pobývalo nejvíce uchazečů v evidenci do 3 měsíců a více než 24 měsíců. 15

16 Tabulka 9 a graf 7 ukazuje odlišné trendy ve vývoji evidenčních skupin. Jednak nejvýraznější meziroční nárůst počtu uchazečů v kategorii s delší než 24 měsíční evidencí a dále výrazný pokles podílu uchazečů ve skupině s evidencí mezi 3 a 9 měsíci. Na konci roku 2011 evidoval úřad práce celkem dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (nad 6 měsíců evidence) představujících 52,7% celkového počtu a uchazečů s evidencí delší než 12 měsíců (36,3% celkového počtu uchazečů). Ve skupině s evidencí nad 6 měsíců tak došlo k meziročnímu poklesu podílu o 0,5 procentního bodu, ve druhé skupině nad 12 měsíců k nárůstu o 1,9%. Stav k Stav k Rozdíl Meziroční index počet % počet % počet % Celkem do 3 měsíců , , ,5 3-6 měsíců , , ,7 6-9 měsíců 492 9, , , měsíců 440 8, , , měsíců , , ,1 více než 24 měsíce , , ,3 uchazeči celkem , , ,3 Ženy do 3 měsíců , , ,1 3-6 měsíců , , ,0 6-9 měsíců , , , měsíců 229 9, , , měsíců , , ,1 více než 24 měsíce , , ,6 ženy celkem , , ,6 Muži do 3 měsíců , , ,2 3-6 měsíců , , ,2 6-9 měsíců 230 9, , , měsíců 211 8, , , měsíců , , ,5 více než 24 měsíce , , ,0 muži celkem , , ,0 Tabulka 9 : Struktura evidovaných uchazečů podle délky evidence Graf 8: Vývoj struktury uchazečů podle délky evidence 16

17 III.1.3 Tok nezaměstnanosti Graf 9: Počet nově hlášených, vyřazených a umístěných uchazečů Graf 10: Podíl hlavních důvodů vyřazení na celkovém počtu vyřazených uchazečů Vývoj ukazatelů toku nezaměstnanosti zobrazují grafy 9 a 10. Největší pohyb uchazečů během roku 2011 zaznamenal úřad práce tradičně v lednu, v září a dále v květnu. Vyšší počet nově hlášených uchazečů je patrný ze sezónních důvodů v jarních měsících a prosinci, v průběhu roku pak převažuje umísťování a vyřazování uchazečů z evidence. V průměru se měsíčně zaevidovali 493 uchazeči, vyřazen byl 541 uchazeč, z toho umístěni byli v průměru 323 uchazeči. Celkem bylo za sledované období nově zaevidováno uchazečů, vyřazeno bylo a z toho umístěno bylo uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s rokem 2010 se celkový počet nově zaevidovaných snížil o 644, počet vyřazených se snížil o 480 a počet umístěných rovněž poklesl o 248. Zastoupení hlavních důvodů vyřazení zobrazuje graf

18 III.1.4 Volná pracovní místa Vývoj počtu volných pracovních míst je zobrazen v grafu 11. Průměrně byla v roce 2011 nabízena 224 volná místa, což je ve srovnání s rokem 2010 o 72 míst více. K nabízeli zaměstnavatelé 334 pracovní příležitosti, tedy o 192 více než na konci roku K viditelnému nárůstu poptávky docházelo prakticky během celého roku zejména díky zvýšenému zájmu o profese ve strojírenství, kovodělném průmyslu a výrobě součástek v automobilovém průmyslu. Dalším ovlivňujícím faktorem na konci roku 2012 bylo nahlášení 120 volných míst na krátkodobý pracovní poměr ve firmě Kaufland Česká republika v.o.s. I když jsme v roce 2011 zaznamenali trvalý pokles počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, zastavení hospodářského poklesu a mírné ekonomické oživení se však na dostatečném počtu vytvářených a nabízených volných míst příliš neprojevilo. Graf 11: Vývoj počtu volných pracovních míst Stupeň vzdělání Stav k Stav k VM % Uchazeči VM % Uchazeči (A) bez vzdělání 1 0, ,0 8 (B) neúplné základní vzdělání 0 0, ,0 21 (C) základní vzdělání + praktická škola 10 3, , (D) nižší střední vzdělání 0 0, ,3 0 (E) nižší střední odborné vzdělání 0 0, ,0 82 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) 71 21, , (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 0 0, ,6 37 (K) ÚSV vzdělání 0 0, ,3 123 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 3 0, ,3 154 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyuč.) 35 10, ,5 737 (N) vyšší odborné vzdělání 1 0, ,6 39 (R) bakalářské vzdělání 1 0, ,9 44 (T) vysokoškolské vzdělání 20 6, ,4 161 (V) doktorské vzdělání 0 0, ,0 1 Celkem , , Tabulka 10: Volná místa podle stupně požadovaného vzdělání 18

19 CZ-ISCO trojmístný kód skupiny profese VPM celkem z toho VPM nabízená nejméně po dobu 3 měsíců 721 Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací Provozovatelé maloobchodních prodejen, prodavači Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví, obch. zástupci Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel Specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech Lékaři (kromě zubních lékařů) Ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Číšníci, servírky a barmani Všeobecní administrativní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky bez specializace Odborní pracovníci v ekonomických a příbuzných oborech Zprostředkovatelé služeb Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci Zpracovatelé dřeva, truhláři a příbuzní pracovníci Uklízeči a pomocníci v domácnostech, kancelářích, hotelích Ostatní specialisté v oblasti zdravotnictví Specialisté v oblasti financí Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení Obsluha pojízdných zařízení 3 1 Tabulka 11: Počet hlášených a opakovaně nebo dlouhodobě nabízených VPM podle KZAM k Trvale nízký počet volných pracovních míst registrujeme pro nižší administrativní pracovníky, úředníky a pro nekvalifikovanou pracovní sílu. U zaměstnavatelů v důležitém průmyslu skla a bižuterie, kde zaznamenáváme sice mírné zvýšení zaměstnanosti, registrujeme již delší časové období nízkou poptávku po pracovní síle. Struktura volných míst podle požadovaného vzdělání je popisována v tabulce 10. Největší nárůst zájmu byl v roce 2011 zaznamenán u kvalifikovaných dělníků, specialistů a technických pracovníků v průmyslu. Hlavní třída CZ-ISCO k k Rozdíl Meziroční index 1 zákonodárci a řídící pracovníci ,0% 2 specialisté ,6% 3 techničtí a odborní pracovníci ,3% 4 úředníci ,0% 5 pracovníci ve službách a prodeji ,0% 6 kvalifikovaní pracovníci v zem., les. a ryb ,0% 7 řemeslníci a opraváři ,6% 8 obsluha strojů a zařízení, montéři ,0% 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ,0% 0 zaměstnanci v ozbrojených službách x Celkem ,2% Tabulka 12: Rozdělení volných pracovních podle hlavních tříd číselníku CZ-ISCO V tabulkách 11 a 12 je zachycena struktura volných míst podle profesních skupin CZ-ISCO. Na aktuální profesní struktuře nabízených volných míst mělo vliv mírné oživení situace ve 19

20 zpracovatelském průmyslu, především ve výrobě součástek pro automobilový průmysl a strojírenství. To se nejvíce projevilo u většího počtu kovodělných a strojírenských profesí (svářeč, mechanik, nástrojař, zámečník), technických pracovníků a dále u specialistů ve výpočetní technice. V průběhu roku 2011 došlo k nárůstu počtu volných míst prakticky ve všech třídách s výjimkou pomocných a nekvalifikovaných profesí. Výrazný nárůst u míst pro pracovníky ve službách a prodeji byl ovlivněn nahlášením požadavku na 120 pracovníků na jednorázové inventury prodejnách Kaufland. V průběhu sledovaného roku rovněž přetrvával zvýšený zájem některých poradenských firem o finanční a pojišťovací poradce, související s ekonomickou krizí a nepříznivou finanční situací některých osob a podniků. Nejvíce pracovních příležitostí bylo ke konci roku 2011 nabízeno pro svářeče, kvalifikované pracovníky v technických oborech, strojírenské dělníky a kovodělníky, specialisty IT, prodavače a řidiče. III.2 Absolventi škol a mladiství Graf 12: Počet evidovaných absolventů a mladistvých a jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání Na konci roku 2011 evidoval úřad práce 242 absolventů (5,5% celkového počtu uchazečů), z toho 240 dosažitelných. Ve skupině mladistvých evidoval úřad práce 65 uchazečů (1,5%), z toho 63 dosažitelných. Pro srovnání na konci roku 2010 registroval úřad práce v této skupině 250 nezaměstnaných absolventů (podíl na celkovém počtu uchazečů 5,0%) a 49 mladistvých, představujících 1,0% všech evidovaných. Počet absolventů tak prošel typickým sezónním vývojem s červnovým minimem a říjnovým maximem 277 uchazečů. Tato hodnota byla třetí nejvyšší od roku 2004, což vypovídá o tom, že nezaměstnanost absolventů má v průběhu posledních let vzrůstající tendenci. Nicméně podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů je stabilní a pohybuje se v průměru okolo 5% všech uchazečů. U mladistvých jsme oproti roku 2010 zaznamenali nárůst počtu evidovaných uchazečů i podílu na celkovém počtu evidovaných. Umísťování nezaměstnaných absolventů ovlivňuje zejména nabídka volných míst u zaměstnavatelů, kteří mají zájem především o mladé absolventy s nadprůměrnými znalostmi a dovednostmi v rozvíjejících se oborech. Na konci prosince 2010 jsme registrovali celkem 34 míst označených zaměstnavateli jako vhodná pro absolventy představujících 10,1% všech hlášených míst. Toto číslo se oproti konci roku 2010 snížilo o 2,6%. I přes tuto hodnotu však dochází v současném období ze strany firem k mírnému nárůstu zájmu o uvedenou skupinu. Situaci absolventů ovlivňují různé faktory, mezi které patří zejména nedostatečná praxe v oboru, nedostatečná manuální zručnost, loajální přístup vůči zaměstnavateli, schopnost přizpůsobit se požadavkům zaměstnavatele, špatná schopnost komunikace, špatné řešení problémů a další. Důležité jsou rovněž stupeň a obor dosaženého vzdělání a vlastní snaha o získání zaměstnání. Tabulky 13 a 14 informují o stupni dosaženého vzdělání a nejčastěji se vyskytujících studijních oborech u evidovaných absolventů. Podle oboru vzdělání mají 20

21 dlouhodobě největší zastoupení v evidenci absolventi oboru Ekonomika a podnikání, dále mezi nejpočetnější patřily v II. pololetí 2011 obory Kuchař číšník, Podnikání v oborech a Automechanik a Hotelnictví. V meziročním srovnání došlo k nejvyššímu zvýšení počtu evidovaných u oborů Kadeřník, Výtvarné a uměleckořemeslné práce a Finančnictví a bankovnictví. Kategorie Celkem Dívek Dosažitelných Evidence nad 6 měsíců Dosud nepracovali D Nižší střední E Nižší střední odborné H Střední odborné (vyučen) J Střední nebo střední odborné bez maturity a bez vyučení K ÚSV L ÚSO (vyučení s maturitou) M ÚSO s maturitou (bez vyučení) N Vyšší odborné R Bakalářské T Vysokoškolské V Doktorské (vědecká výchova) Absolventi celkem Tabulka 13 : Evidovaní absolventi škol k podle stupně dosaženého vzdělání Při rozdělení evidovaných absolventů do profesních skupin (číselník KZAM) a porovnání hodnot počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo mají největší problémy s uplatněním na trhu práce jabloneckého okresu dlouhodobě především absolventi ekonomických oborů požadující zaměstnání v administrativě, obchodu, státní správě, dále obsluhující pracovníci ve službách a obchodě, pedagogičtí pracovníci a prodavači. KKOV KKOV text k podíl k podíl k podíl 6341M Ekonomika a podnikání, Obch. Akademie 22 8,0% 38 16,9% 41 13,9% 6441L Podnikání v oborech 22 8,0% 10 4,4% 18 6,1% 6551H Kuchař-číšník 21 7,6% 17 7,6% 20 6,8% 2368H Automechanik, opravář mot. vozidel 12 4,4% 5 2,2% 11 3,7% 6542M Hotelnictví 10 3,6% 5 2,2% 8 2,7% 7941K Gymnázium 8 2,9% 7 3,1% 6 2,0% 6651H Prodavač - smíšené zboží 6 2,2% 4 1,8% 6 2,0% 8241M Výtvarné zpracování skla 5 1,8% 7 3,1% 7 2,4% 3356H Truhlář, truhlářské práce 5 1,8% 5 2,2% 8 2,7% 6553H Číšník, servírka 5 1,8% 5 2,2% 3 1,0% 6208R Ekonomika a management 5 1,8% 5 2,2% 4 1,4% 6208T Ekonomika a management 5 1,8% 3 1,3% 3 1,0% 3652H Instalatér 5 1,8% 1 0,4% 3 1,0% 6343N Finančnictví a bankovnictví 5 1,8% 4 1,8% 1 0,3% 6951H Kadeřník 5 1,8% 3 1,3% 2 0,7% 8251H Výtvarné a uměleckořemeslné práce 5 1,8% 5 2,2% 1 0,3% 6341N Ekonomika a podnikání 4 1,5% 4 1,8% 10 3,4% 2341M Strojírenství 4 1,5% 4 1,8% 6 2,0% 2863E Bižuterní výroba* 3 1,1% 6 2,7% 4 1,4% 2863H Výrobce bižuterie* 1 0,4% 2 0,9% 7 2,4% Absolventi celkem ,0% ,0% ,0% Tabulka 14 : Evidovaní absolventi škol podle oborů Velmi obtížně shánějí zaměstnání mladiství uchazeči bez kvalifikace, u kterých se projevují nedostatečné vytváření pracovních návyků a nízká motivace k uplatnění se na trhu práce. 21

22 Úřad práce registroval rovněž nulový počet nabízených volných míst vhodných pro mladistvé ke konci prosince 2011 a tím dokumentovaný minimální zájem zaměstnavatelů o tuto skupinu uchazečů. III.3 Osoby se zdravotním postižením V roce 2011 došlo k poklesu počtu uchazečů se zdravotním postižením. K evidoval úřad práce 634 osoby se ZP představujících 14,0% všech evidovaných uchazečů. V meziročním srovnání je to o 60 uchazečů méně než ke stejnému datu roku 2010, podíl na celkovém počtu vzrostl o 0,5%. Graf 13: Počet evidovaných osob ze zdravotním postižením a jejich podíl na celkovém počtu uchazečů Celkový pokles nezaměstnanosti v roce 2011 se tak na počtu evidovaných OZP projevil pouze částečně. Pokles počtu OZP nebyl tak výrazný, což se projevilo na rostoucím podílu OZP na celkovém počtu evidovaných uchazečů. Stále se na trhu práce projevuje minimální počet volných míst vhodných pro OZP a nízký zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání této skupiny osob. Na konci prosince 2011 jsme v evidenci úřadu práce registrovali 2 místa označených zaměstnavateli jako vhodná pro OZP představujících 0,6% všech hlášených míst. Před rokem to byly 3 místa s podílem 2,1%. Na jedno vhodné volné pracovní místo tak připadalo ke konci roku 2011 plných 317 uchazečů se ZP. Vysokou nezaměstnanost zdravotně postižených osob ovlivňuje vedle objektivních zdravotních omezení a malého zájmu zaměstnavatelů o jejich zaměstnávání rovněž nízká motivace k uplatnění na trhu práce a přizpůsobivost požadavkům zaměstnavatelů. Na zvýšené nezaměstnanosti se projevuje rovněž pro zaměstnavatele méně výhodná novelizace 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, upravující poskytování příspěvků zaměstnavatelům zaměstnávajícím z celkového počtu svých zaměstnanců více než 50% zaměstnanců se ZP. III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce V evidenci uchazečů bez kvalifikace došlo v meziročním srovnání k poklesu jejich počtu. K bylo evidováno uchazečů bez vzdělání a se vzděláním základním, ke stejnému datu roku 2010 to bylo uchazečů. Na celkovém počtu evidovaných se nekvalifikovaní podíleli 29,7%, tedy o 1,6% méně než před rokem. Oproti roku 2010 jsme zaznamenali opětovný pokles zájmu zaměstnavatelů o nekvalifikovanou pracovní sílu, menší počet volných pracovních míst pro tuto skupinu a méně intenzivní umísťování těchto osob na trhu práce. 22

23 Ohroženou skupinou jsou i osoby s péčí o dítě do 15 let. Na konci prosince 2011 evidoval úřad práce 751 uchazeče, což představuje 17,1% všech evidovaných. Jejich počet se meziročně snížil o 92 uchazeče, podíl na celkovém počtu uchazečů se zvýšil o 0,1%. Ve skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů došlo k poklesu počtu uchazečů i podílu na celkovém počtu uchazečů. Na konci roku 2011 evidoval úřad práce celkem dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (nad 6 měsíců evidence) představujících 52,7% celkového počtu a uchazečů s evidencí delší než 12 měsíců (36,3% celkového počtu uchazečů). Ve skupině s evidencí nad 6 měsíců tak došlo k meziročnímu poklesu podílu o 0,5 procentního bodu, ve druhé skupině nad 12 měsíců k nárůstu o 1,9%. V kategorii uchazečů nad 50 let byl zaznamenán mírný pokles počtu uchazečů a to zejména v kategorii žen. Celkový podíl osob nad 50 let v evidenci na konci prosince 2011 činil 24,9%, na konci roku 2010 to bylo 25,4%. Graf 14: Vývoj podílu vybraných problémových skupin na celkovém počtu uchazečů III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese Území okresu Jablonec nad Nisou je členěno na tři mikroregiony, shodně pojmenované podle sídel pověřených obecních úřadů Jablonec nad Nisou, Tanvald a Železný Brod. Porovnání hlavních ukazatelů nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech znázorňují tabulky 15, 16 a grafy 15 a 16. Název mikroregionu Počet obyvatel k EAO celkem počet uchazečů MN v % dosažitelní z celkového počtu uchazečů z dosažitelných uchazečů Jablonecko ,4 7,8 Tanvaldsko ,2 11,5 Železnobrodsko ,7 9,9 Tabulka 15 : Charakteristika mikroregionů okresu Jablonec nad Nisou k

24 Graf 15: Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou ( pro výpočet hodnot od června 2005 použity počty dosažitelných uchazečů, předchozí hodnoty počítány z celkového počtu uchazečů). Graf 16 : Vývoj počtu uchazečů v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou Ukazatel Jablonecko Tanvaldsko Železnobrodsko mezir.index mezir.index mezir.index Počet EAO ,0% ,0% ,0% Počet uchazečů ,1% ,9% ,6% z toho dosažitelných ,4% ,0% ,9% Míra nezaměstnanosti 9,2% 7,8% 84,8% 12,3% 11,5% 93,5% 11,8% 9,9% 83,9% Počet volných míst ,0% ,9% ,6% Počet U/VM 25,3 8,7 34,4% 74,1 36,8 49,7% 60,4 29,3 48,5% Tabulka 16 : Vývoj a srovnání vybraných ukazatelů trhu práce v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou Poznámka : Pro výpočet míry nezaměstnanosti v obcích a mikroregionech byly použity počty dosažitelných uchazečů a počty ekonomicky aktivních obyvatel z konečných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů Výsledná hodnota je pak nižší než registrovaná míra nezaměstnanosti vycházející z výběrového šetření pracovních sil 24

25 III.5.1 Jablonecko Jablonecko představuje v rámci okresu mikroregion, který nejvíce ovlivňuje vývoj hlavních ukazatelů trhu práce v celém jabloneckém okrese. Na konci sledovaného období potvrdilo pozici oblasti s nejpříznivějšími ukazateli trhu práce, v meziročním srovnání zaznamenalo rovněž nejvýraznější pokles počtu uchazečů tak, jak ukazuje tabulka 16. Některé z jabloneckých průmyslových firem zaznamenaly ve sledovaném roce mírné oživení a nárůst zaměstnanosti, počet volných pracovních míst zaznamenal rostoucí tendenci. K bylo v mikroregionu Jablonecko evidováno uchazečů o zaměstnání. Počet nezaměstnaných tak poklesl oproti konci roku 2010 o 396 uchazečů, představujících meziroční pokles o 13,9%. Míra nezaměstnanosti se snížila v meziročním srovnání z 9,2% na 7,8%. Poptávka po pracovní síle doznala mezi mikroregiony sice nejlepšího vývoje, avšak s poznámkou, že počet volných míst byl na konci roku 2011 výrazně ovlivněn požadavkem na 120 pracovníků na jednorázové inventury v lednu a únoru v prodejnách Kaufland v Jablonci nad Nisou. Skutečný relativní nárůst počtu volných míst byl naopak nejnižší. Nejpočetnější požadavky nabízely firmy v kovodělném průmyslu, strojírenství, obchodě a službách. Hodnota ukazatele počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v prosinci 2011 činila 8,7 a byla do značné míry ovlivněna již zmíněným výrazným požadavkem, ke konci roku 2010 to bylo 25,3 uchazeče. Obec Počet obyvatel k Ekonomicky aktivní obyvatelé Počet uchazečů Z toho ženy Počet uchazečů dosažitelných Míra nezaměstnanosti v % Bedřichov ,1 Dalešice ,3 Frýdštejn ,6 Jablonec nad Nisou ,7 Janov nad Nisou ,6 Jenišovice ,5 Josefův Důl ,9 Lučany nad Nisou ,1 Maršovice ,7 Nová Ves nad Nisou ,9 Pulečný ,1 Rádlo ,1 Rychnov u Jablonce nad Nisou ,4 Jablonecko ,8 Tabulka 17 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích mikroregionu Jablonecko k Situaci na trhu práce ovlivňují především podniky samotného města Jablonec nad Nisou. Tradiční oblast sklářského a bižuterního průmyslu se stále od roku 2009 vyrovnává s ukončením činnosti největšího zaměstnavatele v regionu, firmy Jablonex Group a.s. Na výrobu některých komponent a obchodní zastoupení bývalé firmy navazují drobné podnikatelské subjekty, které se snaží spolu se stávajícími výrobci a Svazem výrobců skla a bižuterie tradiční výrobu a stávající obchodní zastoupení udržet. Některé podniky během sledovaného období zvýšily stav svých zaměstnanců, jiné naopak zaznamenávají pokles zakázek a snižování zaměstnanosti. V roce 2011 bylo důležitou událostí výrazně omezení jabloneckého provozu firmy Preciosa a.s. Velmi klíčovou roli zastává v regionu resort strojírenství a zpracovatelského průmyslu vyrábějící součásti pro produkci automobilů. Zvýšení zaměstnanosti a nárůst zakázek zaznamenali někteří z významných výrobců autodílů, další naopak registrovali mírný pokles počtu zaměstnanců. V ostatních průmyslových odvětvích většina z významných zaměstnavatelů nezaznamenala výrazný pohyb zaměstnanosti. Výjimku tvořily pouze stavební 25

26 BAK stavební společnost, a.s., Atotech CZ, a.s. a C+C Cimbál s.r.o., kde výrazněji propouštěli část svých zaměstnanců. V nevýrobní sféře došlo u většiny významných subjektů k mírnému snížení stavů, k významnějšímu meziročnímu úbytku pracovních míst došlo ve Střední průmyslové škole technické, Městě Jablonec nad Nisou a firmě BusLine a.s. Počet zaměstnanců navýšily v meziročním srovnání nejvýrazněji Kaufland České republika v.o.s. a Věznice Rýnovice. III.5.2 Tanvaldsko Mikroregion Tanvaldsko zaměřený především na zpracovatelský průmysl kovodělný, sklářský a textilní představuje v rámci okresu dlouhodobě oblast s nejvyšší nezaměstnaností. K tomuto stavu přispívají zejména omezená nabídka pracovních příležitostí, nepříznivá skladba obyvatelstva s větším podílem sociálně slabších vrstev společnosti a osob s nižším stupněm vzdělání, špatná dopravní obslužnost některých horských částí obcí a další faktory. Ke konci roku 2011 byli v působnosti kontaktního pracoviště Tanvald evidováni 1252 uchazeči, v meziročním srovnání tak došlo k poklesu o 82 uchazeče. Ve sledovaném roce pokračoval nejprve pokles míry nezaměstnanosti až na červnových 11,2%, k činila míra nezaměstnanosti 11,5%. Meziroční pokles počtu evidovaných uchazečů činil 93,9%, tento vývoj byl ve srovnání s ostatními mikroregiony okresu nejméně příznivý. V roce 2011 byla zaznamenána trvající rostoucí poptávka po nových pracovnících a to prakticky ve všech hlavních odvětvích. Ke konci roku 2011 tak nabízeli zaměstnavatelé 34 volných pracovních míst, na konci roku 2010 to bylo 18 míst. Mezi nejpočetnější patřily dlouhodobě místa ve zdravotnictví pro střední zdravotnický personál v Nemocnici Tanvald s.r.o., aktuálně místa strážných v areálu Preciosa Ornela a.s. v Desné a sezónně místa pro kuchaře v hotelích a penzionech Jizerských hor. Obec Počet obyvatel k Ekonomicky aktivní obyvatelé Počet uchazečů Z toho ženy Počet uchazečů dosažitelných Míra nezaměstnanosti Albrechtice v Jiz. horách ,3 Desná ,4 Jiřetín pod Bukovou ,6 Kořenov ,8 Plavy ,3 Smržovka ,7 Tanvald ,6 Velké Hamry ,2 Zlatá Olešnice ,6 Tanvaldsko ,5 Tabulka 18 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích Tanvaldska k Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo (U/VM) se snížil z výrazných 74,1 v prosinci 2010 na 36,8 na konci roku 2011, přesto zůstává v důsledku nízkého počtu volných pracovních míst hodnota tohoto ukazatele velmi nepříznivá. Mírné ekonomické oživení v roce 2011 se částečně projevilo u některých důležitých podniků, které zvýšily své stavy. Klíčový zaměstnavatel regionu ve sklářském průmyslu, bývalé Desenské sklárny, je po praktickém zániku společnosti Jablonex Group a.s. součástí nově vzniklého subjektu Preciosa Ornela a.s. V roce 2011 zaznamenal poměrně výrazný nárůst počtu zaměstnanců díky převedení zaměstnanců z omezeného provozu mateřské Preciosa a.s. v jablonci nad Nisou. Mezi dalšími významnými zaměstnavateli regionu vykázali výraznější zvýšení počtu svých zaměstnanců především strojírenská firma Desko a.s., výrobce dřevěných hraček Detoa Albrechtice s.r.o. a výrobce textilií Kümpers Textil s.r.o. Silroc CZ a.s. Naopak nejvyšší pokles zaměstnanosti zaznamenala textilní firma Seba T a.s. Tanvald. 26

27 III.5.3 Železnobrodsko Železnobrodsko bylo dlouhodobě mikroregionem s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Po uzavření provozu společnosti Jablonex Group a.s. (bývalé Železnobrodské sklo a.s.) a plošném poklesu poptávky ve strojírenství, automobilovém průmyslu i v dalších odvětvích v důsledku hospodářské krize byl zde zaznamenán naopak nejvýraznější nárůst nezaměstnanosti. V roce 2011 došlo ve výrobě skla a bižuterie k stabilizaci vývoje a zvýšení zaměstnanosti u některých velkých i malých zaměstnavatelů. To mělo spolu s mírným oživením v dalších hospodářských odvětvích za následek druhý nejvýraznější pokles počtu evidovaných uchazečů ve srovnání s ostatními mikroregiony. Míra nezaměstnanosti představovala ke konci prosince 2011 hodnotu 9,9%, před rokem to bylo 11,8%. Ke konci sledovaného období evidoval úřad práce 732 uchazečů z tohoto regionu. Ve srovnání s prosincem 2010 to bylo o 113 nezaměstnaných méně s meziročním indexem 86,6%. V nabídce volných pracovních míst došlo v roce 2011 k mírnému nárůstu, nejvíce pracovních příležitostí bylo nabízeno pro dělníky a techniky ve strojírenství, pro pracovníky ve zdravotnictví a výrobě bižuterie. Hodnota počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo se díky klesajícímu počtu uchazečů a růstu počtu volných míst snížila z 60,4 v prosinci 2010 na 29,3 na konci roku Přes pozitivní vývoj je evidentní nedostatek pracovních příležitostí, který je do značné míry kompenzován výhodnou polohou regionu a možností dojíždění do okolních hospodářských center. Tato skutečnost rovněž pozitivně ovlivnila mikroregionální trh práce. Obec Počet obyvatel k Ekonomicky aktivní obyvatelé Počet uchazečů Z toho ženy Počet uchazečů dosažitelných Míra nezaměstnanosti Držkov ,1 Jílové u Držkova ,2 Koberovy ,0 Líšný ,0 Loužnice ,6 Malá Skála ,5 Pěnčín ,2 Radčice ,8 Skuhrov ,1 Vlastiboř ,9 Zásada ,8 Železný Brod ,5 Železnobrodsko ,9 Tabulka 19 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích Železnobrodska k Trh práce Železnobrodska je ovlivněn především situací ve sklářském průmyslu, který v oblasti dominuje. Mírné oživení v odvětví se projevilo v meziročním nárůstu zaměstnanosti u některých důležitých zaměstnavatelů regionu, zejména u nově vzniklého subjektu Preciosa Ornela a.s. z bývalého podniku Česká perlička v Zásadě, firem Artglass s.r.o. v Bratříkově,, Oktant a.s. v Železném Brodě a Technosklo s.r.o. v Držkově. Výraznější pokles zaměstnanosti zaznamenaly firmy Skleněná bižuterie a.s. Alšovice, Exatherm s.r.o. v Železném Brodě a Fipobex s.r.o. Pěnčín. 27

28 III.6 Mapa okresu Jablonec nad Nisou - míra nezaměstnanosti, počet uchazečů a volných míst k v členění na mikroregiony Obrázek 2: Mapa hlavních ukazatelů trhu práce v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou 28

29 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Graf 17: Vývoj celkového počtu zaměstnaných cizinců v evidenci ÚP v Jablonci nad Nisou Z grafu 17 je patrné, že v roce 2011 zaznamenal úřad práce zastavení poklesu počtu legálně pracujících cizinců v jabloneckém okrese. Následné zvýšení zahraniční zaměstnanosti v druhé polovině sledovaného roku nastalo po výrazném poklesu zaznamenaném v letech 2008 a 2009 a 1. pololetí Tento stav ovlivnil zejména nárůst počtu informačních karet, na druhou stranu byl patrný pokračující pokles zaměstnaných cizinců s povolením k zaměstnání. IV.1 Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání Státní příslušnost Počet osob s povolením k k rozdíl meziroční index Arménie ,0% Čína x Filipíny ,0% Kazachstán x Kosovo x Mali x Maroko ,0% Moldavsko ,0% Mongolsko ,0% Nepál x Rusko ,0% Srbsko ,0% Sýrie x Turecko ,0% Ukrajina ,2% Vietnam ,8% Celkem ,5% Tabulka 20: Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání podle státního občanství Za rok 2011 bylo vydáno 95 individuálních povolení k zaměstnání, z toho v 33 případech se jednalo o nová povolení, zbývající tvořila prodloužení stávajících povolení k zaměstnaní. K evidoval úřad práce 85 platných povolení k zaměstnání, což je o 10 méně než ke stejnému datu roku Nejpočetněji jsou podle tabulky 20 zastoupeni občané Ukrajiny, Vietnamu a Mongolska, kde se jedná většinou o prodloužení a kde jsme zaznamenali rovněž 29

30 poměrně úbytek počtu vydaných povolení. Výrazná většina cizinců s pracovním povolením pracuje nadále v oblasti zpracovatelského průmyslu jako kvalifikovaní dělníci a obsluha strojů a zařízení. Nejvíce byly zastoupeny montážní dělníci, kovodělníci a pracovníci v plastikářském průmyslu. Výrazný pokles počtu zaměstnaných cizinců byl zaznamenán ve výrobě skla a bižuterie. IV.2 Zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska Státní příslušnost Počet informačních karet k k rozdíl meziroční index Bulharsko ,3% Francie ,0% Litva ,3% Maďarsko ,0% Německo ,0% Nizozemí ,0% Polsko ,5% Rumunsko ,0% Slovensko ,8% Švýcarsko ,0% Velká Británie ,0% Celkem - EHP ,0% Arménie x Bělorusko ,0% Bolívie ,0% Bosna a Hercegovina ,0% Brazílie x Čína ,0% Egypt ,0% Chorvatsko ,0% Jordánsko ,0% Kazachstán x Kuba ,0% Makedonie x Maroko x Moldavsko ,0% Nepál x Rusko ,5% Súdán ,0% Tunisko ,0% Ukrajina ,3% Vietnam ,4% Celkem - cizinci ,2% Celkem informační karty ,7% Tabulka 21 : Počet informačních karet cizinců Počet informačních karet občanů EU/EHP a Švýcarska uvádí tabulka 21. Oproti konci roku 2010 došlo k meziročnímu zvýšení zaměstnanosti této skupiny cizinců zejména díky nárůstu počtu informací u Bulharů a Rumunů, naopak se snížil počet zaměstnaných občanů Polska. Největší část tvoří občané Slovenska a Polska, po vstupu Bulharska a Rumunska na počátku roku 2007 do EU se významnou skupinou stali občané Bulharska. Mezi profesemi dominují podle tabulky 23 na následující straně dlouhodobě zejména kovodělníci, dělníci při výrobě pryžových a plastových výrobků, montážní dělníci, dělníci v potravinářství a pomocné pracovní síly ve zpracovatelském průmyslu. 30

31 IV.3 Zaměstnávání cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání Informační povinnost se vyžaduje též od zaměstnavatele nebo od fyzické nebo právnické osoby, ke které zahraniční zaměstnavatel vysílá na základě smlouvy své zaměstnance k výkonu práce, jedná-li se o cizince s trvalým pobytem a dalšími kritérii určených zákonem. Počet informačních karet těchto cizinců téměř nepřetržitě stoupá navzdory celkovému klesajícímu počtu všech cizinců, a to především díky vzrůstajícímu počtu cizinců s trvalým pobytem. Nejpočetnější skupinu tvoří Ukrajinci, kteří z velké části pracují ve výrobě skla a bižuterie, potravinářství, výrobě plastových a pryžových výrobků a jako dělníci v průmyslu. IV.4 Zelené karty Státní příslušnost Počet zelených karet k k rozdíl meziroční index Kanada x USA x Celkem zelené karty ,0% Tabulka 22 : Počet zelených karet cizinců Skupina CZ-ISCO Profese Cizinci - počet platných povolení k zaměstnání Cizinci - počet informačních karet Občané EU/EHP,Švýcar ska počet informačních karet 214 Specialisté ve výrobě, stavebnictví a příb.oborech Lékaři (kromě zubních lékařů) Specialisté v oblasti prodeje, marketingu a styku s veřejností Specialisté v oblasti sociální, církevní a v příb. oblastech Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Všeobecné sestry a porodní asistentky bez specializace Ostatní odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Zprostředkovatelé služeb Odborní administrativní pracovníci a asistenti Všeobecní administrativní pracovníci Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Provozovatelé maloobchodních prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci v prodejnách Pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů Obsluha strojů na výrobu výrobků z pryže, plastu a papíru Obsluha strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení Montážní dělníci výrobků a zařízení Uklízeči a pomocníci v domácnostech, kancelářích, hotelích, průmyslových a jiných objektech Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví Pomocní pracovníci ve výrobě Pomocní pracovníci v dopravě a skladování 1 4 Tabulka 23: Nejčastější profese obsazené cizinci k

32 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Komentář k realizaci jednotlivých nástrojů APZ Finanční prostředky na státní politiku zaměstnanosti vynaložené pracovištěm úřadu práce v Jablonci nad Nisou v letech 2010 a 2011 jsou uvedeny v následující tabulce 24. Z ní vyplývá díky klesajícímu počtu uchazečů o zaměstnání a zpřísnění podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti znatelné snížení nákladů na pasivní politiku zaměstnanosti. Díky omezenému množství finančních prostředků ze státního rozpočtu a opožděné přípravě nových NIP bylo relativně nízké rovněž čerpání v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Rovněž jsme zaznamenali mírné zvýšení výdajů na příspěvky podle novelizovaného znění 78 zákona o zaměstnanosti. Výdaje na politiku zaměstnanosti Rozdíl Meziroční index Kč Kč Kč % Celkem ,6% z toho na pasivní politiku zaměstnanosti ,2% na aktivní politiku zaměstnanosti ,8% výdaje podle 78 ZoZ ,3% V tom výdaje na insolvenci ,7% Podíl výdajů na APZ z celkových výdajů 30,3% 24,5% -5,9% 80,7% Tabulka 24 : Výdaje na státní politiku zaměstnanosti vynaložené KoP ÚP ČR Jablonec nad Nisou Ukazatel Čerpáno Nástroje a opatření financované ze státního rozpočtu Podíl z čerpaného Kč % Rekvalifikace ,6 SÚPM - příspěvek na úhradu mezd na vyhrazené místo ,0 SÚPM - jiný účelový příspěvek (zřízená místa) ,1 SÚPM - SVČ - jiný účelový příspěvek ,0 VPP - úhrada nákladů na vytvořená místa ,3 CHD + CHP - příspěvek na zřízení ,1 CHD + CHP - příspěvek na provoz ,8 Příspěvek pro SVČ osoby se ZP ,3 Pracovní rehabilitace, speciální RK, poradenství pro OZP ,1 Nové nástroje APZ 0 0,0 Konzultační a poradenské služby ,0 Celkem nástroje a opatření národní APZ ,3 Projekty financované z ESF (OPLZZ - Národní individuální projekty) NIP Poradenské služby a rekvalifikace - rekvalifikace ,5 NIP Poradenské služby a rekvalifikace - poradenství ,8 NIP Společensky účelná pracovní místa ,8 NIP Veřejně prospěšné práce ,4 Vzdělávejte se pro růst! ,6 Vzdělávejte se! OP LZZ - 2. fáze ,7 Celkem Evropský sociální fond ,7 Celkem APZ ,0 Tabulka 25 : Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti vynaložené KoP ÚP ČR Jablonec nad Nisou 32

33 V roce 2011 bylo na nástroje a opatření APZ vyčerpáno celkem tis. Kč., z toho téměř 47% z prostředků Evropského sociálního fondu. Ve srovnání s rokem 2010, kdy bylo čerpáno tis. Kč, což je výrazný pokles o 46,2%. Důvodem bylo zejména ukončování všech Národních individuálních projektů financovaných v rámci OP LZZ, nižší částka přidělená na národní APZ ze státního rozpočtu a nižší čerpání v rámci nového projektu Vzdělávejte se pro růst! V uplynulém roce jsme registrovali zejména zvýšený zájem zaměstnavatelů o obsazování vyhrazených společensky účelných pracovních míst, intenzivnější vytváření SÚPM za účelem zahájení SVČ i vytváření nových míst veřejně prospěšných prací. Díky omezenému rozpočtu se však nepodařilo tento zájem uspokojit v plné výši. Mezi stávajícími nástroji bylo nejvíce prostředků uvolněno na příspěvky na mzdu u vyhrazených SÚPM a veřejně prospěšné práce, financované z větší části z národního rozpočtu. Graf 18: Podíl jednotlivých nástrojů na celkových výdajích APZ v roce 2011 Umísťování uchazečů na podporovaná místa z prostředků APZ podrobně popisuje následující tabulka. Za rok 2011 bylo vytvořeno celkem 495 pracovních míst, což je o 231 méně než v roce Na podporovaných místech bylo za rok 2011 umístěno celkem 383 uchazečů, což představuje 9,5% všech umístěných uchazečů. V roce 2010 byl podíl na celkovém počtu umístěných vyšší o 3,3%. Vedle mírného ekonomického oživení se vytváření pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti stalo dalším pozitivním faktorem ke snižování počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání. Nástroj, opatření APZ vytvořená místa umístění uchazeči vytvořená místa umístění uchazeči SÚPM - vyhrazená SÚPM - zřízená zaměstnavateli SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ Veřejně prospěšné práce Chráněné pracovní dílny Chráněná pracovní místa Chráněná pracovní místa - SVČ osob se ZP NIP Společensky účelná pracovní místa NIP Veřejně prospěšné práce Cílené programy - RIP Celkem Tabulka 26 : Vytvořená pracovní místa podle jednotlivých nástrojů a opatření APZ Při realizaci nástrojů APZ zaměřil úřad práce svoji pozornost na umísťování rizikových skupin uchazečů. Patří sem tedy dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči o zaměstnání, kteří jsou 33