Plán odpadového hospodářství města Dubňany Analytická část

Transkript

1 Plán odpadového hospodářství města Dubňany Analytická část

2 Objednatel Zhotovitel Město Dubňany ECO Management, s.r.o. Náměstí 15. dubna 1149 K Západi 2033/ Dubňany Brno IČ IČ DIČ CZ DIČ CZ Plán odpadového hospodářství města Dubňany Analytická část Vedoucí řešitelského týmu: Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. Řešitelský tým: Mgr. et Mgr. Jiří Kalina Ing. Jaromír Pokoj Ing. Lenka Hefková Verze 1.1 Brno,

3 Obsah Seznam zkratek Úvod Základní identifikační údaje města Dubňany Všeobecné údaje Základní informace o působnosti, struktuře a obsahu POH Dubňany Stručná územní charakteristika města Dubňany Demografická a sociální charakteristika města Dubňany Analytická část Datové zdroje Rozdělení komunálních odpadů a způsobů nakládání Rozdělení odpadů na zájmové toky Rozdělení nakládání na hlavní způsoby nakládání s KO Posouzení druhů, množství a zdroje vznikajících komunálních odpadů Odpady celkem Nebezpečné druhy odpadů v komunálním odpadu Komunální odpady Směsný komunální odpad Biologicky rozložitelné komunální odpady Obalové odpady Materiálově využitelné složky z tříděného sběru komunálního odpadu Papír z tříděného sběru Plast z tříděného sběru Sklo z tříděného sběru Kovy z tříděného sběru Stavební a demoliční odpady Odpadní elektrická a elektronická zařízení Odpadní oleje Vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území města Dubňany Základní strategie odpadového hospodářství města Dubňany Plán odpadového hospodářství města Dubňany Předcházení vzniku odpadů Stávající systémy sběru a nakládání s odpady na území města Dubňany Posouzení nezbytných změn a doplnění obecního systému sběru a nakládání s komunálními odpady Seznam tabulek Seznam grafů Seznam map

4 Seznam zkratek AOS BORP BRO BRKO CENIA ČOV ČR ČSÚ EVO ISOH ISPOP JMK KO KÚ MBÚ MVO MŽP NO OEEZ OH ORP POH Dubňany POH ČR POH JMK SDO SKO SSO VOK ZEVO autorizovaná obalová společnost bioodpad rostlinného původu biologicky rozložitelný odpad biologicky rozložitelný komunální odpad Česká informační agentura životního prostředí čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad energetické využití odpadů Informační systém odpadového hospodářství Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností Jihomoravský kraj komunální odpad Krajský úřad mechanicko-biologická úprava materiální využití odpadů Ministerstvo životního prostředí nebezpečný odpad odpadní elektrická a elektronická zařízení odpadové hospodářství obec s rozšířenou působností Plán odpadového hospodářství města Dubňany Plán odpadového hospodářství České republiky Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje stavební a demoliční odpady směsný komunální odpad sběrné středisko odpadů velkoobjemový kontejner zařízení na energetické využívání odpadů 4

5 1 Úvod 1.1 Základní identifikační údaje města Dubňany zastoupený: František Tříska, starosta města Dubňany se sídlem: náměstí 15. dubna 1149, Dubňany IČ: DIČ: CZ , je plátcem DPH bankovní spojení: Komerční Banka, a. s., KB Hodonín, č. ú.: /0100 Telefon: ID datové schránky: dr5bejn Web: Všeobecné údaje Základní informace o působnosti, struktuře a obsahu POH Dubňany Strategie města Dubňany v oblasti odpadového hospodářství na následující desetileté období je promítnuta do dokumentu Plán odpadového hospodářství města Dubňany na období (dále jen Plán odpadového hospodářství města Dubňany nebo POH Dubňany ) Působnost a doba platnosti Plánu odpadového hospodářství města Dubňany Plán odpadového hospodářství města Dubňany stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na katastrálním území města Dubňany (dále jen Dubňany nebo město ). POH Dubňany se vztahuje na nakládání se všemi komunálními odpady skupiny 20 a 1510 Katalogu odpadů (dále jen katalog ). Závaznou část POH Dubňany a její změnu schválí Zastupitelstvo města Dubňany. Závazná část POH Dubňany je závazným podkladem pro činnost města v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace města. POH Dubňany je zpracován na dobu 10 let tj. období 2017 až 2026, a bude změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován Struktura a obsah POH Dubňany Struktura POH Dubňany je dána především 44 zákona o odpadech a dalšími souvisejícími právními předpisy, včetně prováděcích předpisů, včetně Nařízení vlády č. 352/2014 ze dne 22. prosince 2014 o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období a příslušným Usnesením vlády ČR č o nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období vycházející z platných směrnic Evropské unie a metodického návodu Evropské komise pro sestavení plánu odpadového hospodářství, a zejména obecně závaznou vyhláškou JMK č. 1/2016, kterou se vyhlašuje závazná část POH JMK POH Dubňany sestává z části analytické, závazné a směrné. V úvodu jsou uvedena obecná ustanovení, zejména základní identifikační údaje města Dubňany a všeobecné údaje, které poskytují základní informace o působnosti, struktuře a obsahu POH Dubňany, stručnou územní charakteristiku města, geografické a klimatické údaje, demografické a ekonomické údaje. Tato charakteristika vymezuje základní rámec pro hospodaření s odpady v městě Dubňany. I. Analytická část Analytická část POH Dubňany obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství města Dubňany zejména: a) posouzení druhů, množství a zdroje vznikajících komunálních odpadů, 5

6 b) vyhodnocení stávajících obecních systémů sběru a nakládání s komunálními odpady na území obce minimálně pro směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné komunální odpady, papír, plasty, sklo, kovy, obalové odpady, nebezpečné složky komunálních odpadů, a jejich soulad se závaznou částí plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, c) posouzení nezbytných změn a doplnění obecního systému sběru a nakládání s komunálními odpady. II. Závazná část Závazná část POH Dubňany obsahuje opatření pro předcházení vzniku odpadů v souladu s Plánem odpadového hospodářství Jihomoravského kraje a stanoví cíle a opatření k jejich dosažení v rámci systému nakládání s odpady města Dubňany a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů POH Dubňany pro: a) nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými komunálními odpady, b) nakládání s obalovými odpady, c) nebezpečnými složkami komunálních odpadů, d) nakládání se stavebními odpady, pokud město Dubňany stanovilo obecní systém nakládání se stavebním odpadem, e) nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté zákona o odpadech v případě, že provozuje místo zpětného odběru v rámci spolupráce s povinnými osobami, f) přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování komunálních odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí, g) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů, h) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu. III. Směrná část Směrná část POH Dubňany obsahuje: a) návrhy na zlepšení systému města Dubňany v nakládání s komunálními odpady, b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl POH města Dubňany zpracován. Při zpracování POH Dubňany byly využity a zohledněny následující dokumenty a koncepce města Dubňany a Jihomoravského kraje: Obecně závazná vyhláška č. 1/2013, kterou se mění Obecně závazná vyhláška č. 1/2012 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, účinnost od ; Obecně závazná vyhláška č. 1/2012 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, účinnost od ; Obecně závazná vyhláška č. 2/2006 o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, účinnost od ; Územní plán města Dubňany, platný od ; Plán odpadového hospodářství města Dubňany; Plán odpadového hospodářství JMK na období ; Aktualizace strategické vize Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020; Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje ; Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje na léta ; Vyhodnocení Plnění plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje za jednotlivé roky ; Aktualizace integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje; Aktualizovaná Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje 2008; Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje; 6

7 Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje; Program rozvoje Jihomoravského kraje Stručná územní charakteristika města Dubňany Dubňany jsou město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 8 km severně od Hodonína. Žije zde přes 6 tisíc obyvatel. První písemná zmínka o Dubňanech je doložena z roku Za svůj rozmach vděčí Dubňany sklářství, jehož počátky se datují do období a pak hlavně hornictví, jehož vznik se datuje na rozhraní 18. a 19. století. To vše je dnes již minulostí. Na město byly Dubňany povýšeny v roce Město má v současné době 6362 obyvatel a katastr zaujímá plochu 2700 ha. Dubňany mají ve znaku: na zeleném štítě svisle stojící bílý laločnatý list dubu, na němž leží dubová ratolest se souměrně rozloženými pěti žaludy hnědé barvy. Město je obklopeno lesním komplexem zvaným Doubrava - v převážné většině s dubovými lesy - od toho název města. Stinná Doubrava láká nejenom k romantickým procházkám, ale je také rájem houbařů, myslivců a milovníků přírodních krás. Národopisně jsou součásti Moravského Slovácka a to částí zvané kyjovské Dolňácko. Město má spoustu tradic, lidového umění a obyčejů, které zůstávají stále velmi aktivními. Na západ a jihozápad od města se táhne severojižně orientovaný řetězec rybníků sahající až k okraji Hodonína. Asi 1,5 km severovýchodně od města (od bývalé budovy nádraží směrem na Kyjov) se nachází cenná archeologická lokalita, na níž byly nalezeny základy vyhořelého románského kostela postaveného ve 13. století, byly odkryté v září 1927 a pozůstatky hřbitova (nalezeny zbytky lidských koster). Mapa 1 Katastrální území města Dubňany Demografická a sociální charakteristika města Dubňany V Dubňanech funguje jedna z největších solárních elektráren v České republice. Jedná se zhruba o 12 tisíc solárních panelů s instalovaným výkonem 2,1 MW. Vybudování sedmihektarového areálu stálo 230 milionů korun. 7

8 Pamětihodnosti: Římskokatolický farní kostel sv. Josefa, postavený v roce Presbyteriář kostela z r Budova římskokatolické fary, postavená v r vedle kostela. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1797, stojící v parku na ulici Malá Strana. Socha sv. Vendelína z roku 1763, stojící v zahradě paní Křížové v ulici Hodonínská. Kamenný kříž z roku 1784, stojící při silnici poblíž benzinového čerpadla směrem na Kyjov. Prastarý dub u Jarohněvského dvora, jehož stáří je odhadováno na asi 600 let. 8

9 2 Analytická část Analytická část obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství města Dubňany zejména: a) posouzení druhů, množství a zdroje vznikajících komunálních odpadů, b) vyhodnocení stávajících obecních systémů sběru a nakládání s komunálními odpady na území obce minimálně pro směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné komunální odpady, papír, plasty, sklo, kovy, obalové odpady, nebezpečné složky komunálních odpadů, a jejich soulad se závaznou částí plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, c) posouzení nezbytných změn a doplnění obecního systému sběru a nakládání s komunálními odpady. 2.1 Datové zdroje Základním datovým zdrojem použitým pro zpracování POH města Dubňany je elektronická databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období let Použitá data odpovídají údajům z Informačního systému odpadového hospodářství (dále jen ISOH ), který shromažďuje primární údaje o produkci a nakládání s odpady v ČR, ohlašované na základě zákonné povinnosti evidence odpadů a jsou navíc v jednotlivých letech kontrolována na přítomnost chybných a odlehlých hodnot a neodevzdaných hlášení ze strany tzv. hříšníků, tj. původců, kteří v daném roce nesplnili svoji zákonnou povinnost podat hlášení. Databázi ISOH pro MŽP spravuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí (dále jen CENIA ). Dále pak data z ročních hlášení autorizované společnosti EKO-KOM a data o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území města Dubňany od městského úřadu v Dubňanech. Pro komplexní analýzu a vyhodnocení stavu odpadového hospodářství v Dubňanech byly rovněž využity další datové zdroje (Českého statistického úřadu, RISY Ministerstva pro místní rozvoj, koncepčních dokumentů města Dubňany, Portálu JMK a dalších), zejména Seznam oprávněných osob k nakládání s odpady včetně jejich povolených odpadů které nakládají s odpady ve městě Dubňany a které vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje 1, (dále Seznam oprávněných osob), který je aktualizován průběžně pracovníky odboru životního prostředí KÚ JMK. 2.2 Rozdělení komunálních odpadů a způsobů nakládání Rozdělení odpadů na zájmové toky Za účelem podrobné analýzy produkce a nakládání s odpady JMK byly podle POH ČR určeny zájmové toky definované jako součty jednotlivých odpadových druhů podle katalogu a to v následující struktuře: 1) všechny odpady celkem, 2) všechny odpady nebezpečné (zkráceně NO ), 3) komunální odpady (zkráceně KO ) celkem, 4) směsný komunální odpad (zkráceně SKO ), 5) biologicky rozložitelné komunální odpady (zkráceně BRKO ), 6) obalové odpady (odděleně sbíraný papír, plast, sklo a kovy), 7) papír z tříděného sběru; 8) plast z tříděného sběru; 1 9

10 9) sklo z tříděného sběru; 10) kovy z tříděného sběru; 11) stavební a demoliční (zkráceně SDO ) odpady; 12) odpadní elektrická a elektronická zařízení; 13) baterie a akumulátory; 14) odpadní oleje. Výběr posuzovaných odpadových toků byl dán jednak požadavkem zadavatele, dále strukturou POH Jihomoravského kraje Podrobné členění na zvolené toky kromě všech odpadů podle Katalogu odpadů 2 uvádí Tabulka 1 Agregace odpadových druhů do odpadových toků, kde u BRKO jsou uvedeny dvojice (katalogové číslo z Katalogu odpadů, koeficient), tímto koeficientem se vynásobí množství daného odpadu a součet těchto hodnot bude dávat celkové množství odpadových toků BRKO. Koeficienty BRKO jsou převzaté z POH ČR pro období Tabulka 1 Agregace odpadových druhů do odpadových toků. Zdroj: POH ČR, EKO-KOM Název toku dle zadání POH JMK Agregované druhy odpadů katalogová čísla (k. č.) z Katalogu odpadů ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; KO - komunální odpady celkem ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; SKO - směsný komunální odpad BRKO - biologicky rozložitelné ( , 1); ( , 1); ( , 0,75); ( , 0,75); ( , komunální odpady (k. č. a 1); ( , 1); ( , 0,48); ( , 0,75); ( , 0,30); koeficient) BORP - biologické odpady ; rostlinného původu obalové odpady ; ; ; ; ; materiálově využitelné složky ; ; ; ; ; ; ; z tříděného sběru ; ; ; ; papír z tříděného sběru ; plast z tříděného sběru ; sklo z tříděného sběru ; kovy z tříděného sběru ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; stavební a demoliční odpady ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; odpadní elektrická a ; ; ; ; ; ; ; elektronická zařízení ; ; baterie a akumulátory ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; odpadní oleje ; ; ; ; ; ; ; 2 Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) 3 V případě BRKO se do daného toku započítává množství odpadu daného katalogového čísla násobené koeficientem. 10

11 ; ; ; ; ; ; ; ; Rozdělení nakládání na hlavní způsoby nakládání s KO Způsoby nakládání s odpady jsou v ISOH označeny pomocí kódů vycházejících z Přílohy č. 3 Zpracování matematického vyjádření výpočtu Soustavy indikátorů OH v souladu s vyhláškou č. 383/2001 sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění z , uvedené v Tabulka 2. Tabulka 2 Seznam vybraných kódů nakládání s odpady. Zdroj: Příloha č. 3 Zpracování matematického vyjádření výpočtu Soustavy indikátorů OH Kód nakládání Způsob nakládání Energetické využití odpadů (EVO) R1 Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie Materiálové využití odpadů (MVO) R2 Získání / regenerace rozpouštědel R3 Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně biologických procesů mimo kompostování a biologickou dekontaminaci) R4 Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin R5 Recyklace / znovuzískání ostatních anorganických materiálů R6 Regenerace kyselin a zásad R7 Obnova látek používaných ke snižování znečištění R8 Získání složek katalyzátorů R9 Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětného použití olejů R10 Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii R11 Využití odpadů, které vznikly pod označením R1 až R10 R12 Předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11 N1 Využití odpadů na terénní úpravy apod. N2 Předání kalů ČOV k použití na zemědělské půdě N8 Předání (dílů, odpadů)pro opětovné použití N10 Prodej odpadu jako suroviny ( druhotné suroviny ) N11 Využití odpadu na rekultivace skládek N12 Ukládání odpadu jako technologický materiál na zajištění skládky N15 Protektorování pneumatik Kompostování N13 Kompostování Odstranění odpadů skládkováním a jiným uložením D1 Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (skládkování) D5 Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do oddělených, utěsněných, zavřených prostor izolovaných navzájem i od okolního prostředí apod.) D12 Konečné či trvalé uložení (např. ukládání v kontejnerech do dolů) Jiné odstranění odpadu D7 Vypouštění do moří a oceánů včetně ukládání na mořské dno Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou D8 sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným D9 produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování, sušení, kalcinace) D11 Spalování na moři Odstranění odpadů spalováním D10 Spalování na pevnině Množství nakládání s odpady byla zkonstruována jako součty množství evidovaných k množinám kódů nakládání podle metodiky Matematického vyjádření výpočtu soustavy indikátorů OH, viz Tabulka 2, 11

12 při zavedení speciálního způsobu nakládání kompostování tak, aby to bylo v souladu s POHJMK pro období Způsoby nakládání s odpady jsou popsány v Tabulka 3. Tabulka 3 Seznam vybraných způsobů nakládání s odpady. Zdroj: POH ČR Způsob nakládání s odpady Kódy nakládání Komentář Produkce odpadu A00, BN30 Za produkci odpadu jsou považovány pouze záznamy s kódem A00 vč. dopočtených (za podlimitní producenty) Materiálové využití odpadů (MVO) (regenerace, recyklace, předúprava odpadů apod.) Kompostování (materiálové aerobní využití BRO s kódem N13 v nakládání s odpady) Energetické využití odpadů (EVO) (využívání odpadů způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie) Skládkování a jiné uložení (ukládání odpadů na skládky, hlubinná injektáž a další (pod)povrchové uložení) Spalování na pevnině a spalování odpadů bez energetického využití kódy končící N1, N2, N8, N10, N11, N12, N15, R2, R3, R4, R5, R6, R7, R8, R9, R10, R11 a R12 kódy končící N13 kódy končící R1 kódy končící D1, D5 a D12 kódy končící D10 Veškeré způsoby materiálového využití odpadu, vč. způsobu kompostování, které je nevhodně vykazováno pod kódem R3. Kompostování se vyskytuje rovněž pod kódem R3, kdy je lze velmi těžko oddělit od materiálového a energetického využití. Hodnota získaná na základě součtu množství odpadů s kódem N13 tak představuje dolní odhad kompostovaného množství odpadu. Energetické využití v ZEVO, při spoluspalování a při anaerobní digesci odpadu s kogenerací vznikajícího bioplynu. Z uvedených kódů se v JMK využívá prakticky pouze kód D1 pro ukládání odpadu na skládkách. Spalování odpadů v zařízeních, která nesplňují kritérium efektivity pro energetické využití odpadu je vhodné především pro nebezpečné odpady (např. ze zdravotnictví). 12

13 2.3 Posouzení druhů, množství a zdroje vznikajících komunálních odpadů V této kapitole je provedeno posouzení druhů, vývoje produkce množství vznikajících komunálních odpadů a souvisejících odpadů ve městě Dubňany a posouzení vývoje jejich nakládání v období Odpady celkem Produkce a nakládání odpadů celkem v městě Dubňany Vývoj celkové produkce a nakládání se všemi odpady ve městě Dubňany v období jsou uvedeny v následující tabulce. Z tabulky je vidět, že ve sledovaném období celková produkce odpadů ve městě Dubňany nejprve v letech rostla z cca 3 254,1 tun v roce 2009 na cca 3 584,3 tun v roce V roce 2012 se produkce odpadů začala snižovat a klesla na hodnotu cca tun v roce V roce 2015 opět došlo k růstu na hodnotu 3434,6 tun. Tabulka 4 Celková produkce a nakládání se všemi odpady ve městě Dubňany v letech Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Činnost/rok Produkce [t] 3 254, , , , , , ,6 Produkce [kg/obyv.] 499,9 544,2 561,1 537,9 512,0 459,3 538,7 Materiálové využití [t] 1 094, , , , , , ,4 Podíl materiálového využití [%] 33,6 37,7 32,2 34,6 35,0 35,2 50,9 Materiálové využití [kg/obyv.] 168,2 205,4 180,7 186,4 179,1 161,9 274,1 Energetické využití [t] 0,0 0,0 0,1 0,1 0,4 0,3 0,2 Podíl energetického využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 Skládkování [t] 2 025, , , , , , ,1 Podíl skládkování [%] 62,2 59,4 64,7 62,3 58,4 46,7 34,9 Skládkování [kg/obyv.] 311,1 323,5 362,8 334,9 298,8 214,7 188,1 Spalování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl spalování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [t] 42,3 55,9 64,3 67,2 119,9 411,9 378,6 Podíl kompostování [%] 1,3 1,6 1,8 2,0 3,7 14,1 11,0 Kompostování [kg/obyv.] 6,5 8,7 10,1 10,5 18,8 64,7 59,4 13

14 Graf 1 Produkce a nakládání všech odpadů ve městě Dubňany v období [t]. Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 4000,0 3500,0 Odpady celkem 3000,0 2500,0 2000,0 1500,0 1000,0 500,0 produkce [t] materiálové využití [t] energetické využití [t] skládkování [t] spálení [t] kompostování [t] 0,0 Graf 2 Produkce a nakládání všech odpadů na obyvatele ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 600,0 Odpady celkem na obyvatele 500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 produkce [kg/obyv.] materiálové využití [kg/obyv.] energetické využití [kg/obyv.] skládkování [kg/obyv.] spálení [kg/obyv.] kompostování [kg/obyv.] 0,0 Město Dubňany předávalo v roce 2015 ke zpracování veškerý odpad společnosti EKOR, s.r.o. (75 %) a společnosti LIKOL, spol. s.r.o. (25%). Z pohledu nakládání s odpady podíl využitých, resp. materiálově využitých odpadů ve městě Dubňany vůči celkové produkci odpadů v hodnoceném období ( ) kolísal a z celkového pohledu vzrostl z 33,6 % v roce 2009 na 50,9 % v roce Positivním jevem ve sledovaném období je pokles skládkování odpadů z 62,2 % v roce 2009 až na 34,9 % v roce 2015 a nárůst kompostování ze 1,3 % v roce 2009 až na 11 % v roce Vyprodukovaný odpad nebyl v průběhu celého sledovaného období energeticky využíván. 14

15 2.3.2 Nebezpečné druhy odpadů v komunálním odpadu Do odpadového proudu Nebezpečné odpady (NO) jsou zahrnuty všechny odpady kategorie N z komunálního odpadu Produkce a nakládání s nebezpečnými druhy komunálního odpadu Produkce nebezpečných druhů KO se ve sledovaném období pohybovala v průměru kolem 5,7 tun za rok v rozmezí od 2,7 tun v roce 2011 do 12,5 tun v roce 2013 a měla kolísavou tendenci. V dalších letech lze očekávat kolísající produkci kolem této hranice. V následující tabulce je uvedena souhrnná produkce a nakládání s nebezpečnými druhy KO v letech Z této tabulky vyplývá nízká produkce nebezpečných složek KO u občanů, jedná se o průměrně 0,9 kg ročně. Tabulka 5 Produkce a nakládání s nebezpečnými odpady ve městě Dubňany v letech Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Nakládání/rok Produkce [t] 6,4 3,0 2,7 5,8 12,5 4,6 4,8 Produkce [kg/obyv.] 1,0 0,5 0,4 0,9 2,0 0,7 0,8 Materiálové využití [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl materiálového využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Materiálové využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl energetického využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [t] 6,1 2,9 2,7 5,8 12,5 4,6 4,8 Podíl skládkování [%] 96,1 96,7 98,2 99,9 99,7 99,2 99,6 Skládkování [kg/obyv.] 0,9 0,4 0,4 0,9 1,9 0,7 0,8 Spalování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl spalování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl kompostování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Město Dubňany předávalo v roce 2015 ke zpracování nebezpečné druhy KO společnosti EKOR, s.r.o. (100 %). Nakládání s nebezpečnými druhy KO bylo v uvedeném období charakterizováno předáním těchto odpadů výše uvedené společnosti. Z následujících grafů je vidět, že jediným způsobem nakládání s nebezpečnými druhy KO bylo ve sledovaném období jeho skládkování. Podíl skládkování nebezpečných druhů KO rostl z hodnoty 96,1 % v roce 2009 na 99,6 % v roce Jiné způsoby nakládání s nebezpečnými druhy KO nebyly ve sledovaném období využívány. 15

16 Graf 3 Produkce a nakládání s nebezpečnými odpady ve městě Dubňany v letech Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 14,0 12,0 Nebezpečný odpad celkem 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 produkce [t] materiálové využití [t] energetické využití [t] skládkování [t] spálení [t] kompostování [t] 0,0 Graf 4 Produkce a nakládání s NO na obyvatele ve městě Dubňany v letech Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 2,5 Nebezpečný odpad na obyvatele 2,0 1,5 1,0 0,5 produkce [kg/obyv.] materiálové využití [kg/obyv.] energetické využití [kg/obyv.] skládkování [kg/obyv.] spálení [kg/obyv.] kompostování [kg/obyv.] 0,0 16

17 2.3.3 Komunální odpady Produkce komunálních odpadů je určena jako součet všech odpadů skupiny 20 dle Katalogu odpadů, uvedených jako A00 či AN60, odpadů podskupiny z produkce obcí, uvedených jako A00 nebo AN60 a odpadů skupiny 20 a podskupiny od občanů (nakládání BN30). Oproti tomu nakládání je vypočteno pouze jako nakládání s odpady skupiny 20, vyjma materiálového využití, kam je započtena veškerá výše zmíněná produkce podskupiny od občanů Produkce a nakládání s komunálním odpadem celkem Produkci a nakládání s komunálními odpady ve městě Dubňany shrnuje následující tabulka. Z tabulky je vidět, že ve sledovaném období celková produkce KO ve městě Dubňany nejprve v letech rostla z hodnoty 2 666,2 tun v roce 2009 na 3 033,5 tun v roce 2011 a poté od roku 2012 klesala z hodnoty tun na tun v roce 2014, následující rok došlo k jejímu mírnému růstu na 2530,8 tun. Produkce KO na obyvatele ve sledovaném období kopíruje vývoj celkové produkce KO, tedy v období rostla a poté klesala na hodnotu 360,4 kg na obyvatele, v posledním roce se ustálila na hodnotě 396,9 kg. Průměrná produkce KO na obyvatele dosáhla hodnoty 424,2 kg. Tabulka 6 Produkce a nakládání s KO ve městě Dubňany v letech Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Nakládání/rok Produkce [t] 2 666, , , , , , ,8 Produkce [kg/obyv.] 409,6 454,5 474,9 444,6 428,7 360,4 396,9 Materiálové využití [t] 73,7 72,5 68,3 67,1 222,4 222,5 248,3 Podíl materiálového využití [%] 2,8 2,5 2,3 2,4 8,1 9,7 9,8 Materiálové využití [kg/obyv.] 11,3 11,3 10,7 10,5 34,8 35,0 38,9 Energetické využití [t] 0,0 0,0 0,1 0,1 0,2 0,1 0,3 Podíl energetického využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [t] 2 540, , , , , , ,3 Podíl skládkování [%] 95,3 94,3 94,5 94,2 84,6 66,8 65,8 Skládkování [kg/obyv.] 390,3 428,6 449,0 419,0 362,5 240,9 261,3 Spalování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl spalování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [t] 30,1 62,8 64,3 71,0 136,6 476,5 547,0 Podíl kompostování [%] 1,1 2,2 2,1 2,5 5,0 20,8 21,6 Kompostování [kg/obyv.] 4,6 9,8 10,1 11,1 21,4 74,9 85,8 Nakládání s KO ve městě Dubňany zabezpečovala v roce 2015 společnost EKOR, s.r.o. (100 %). Ve sledovaném období je nakládání s KO charakterizováno nárůstem kompostování z hodnoty 1,1 % v roce 2009 na 21,6 % v roce Podíl materiálově využitých KO se v letech pohyboval v rozmezí mezi 2,8 % v roce 2009 a 9,8 % v roce Zde jsou do budoucna značné rezervy zejména v odděleném sběru. 4 Tento způsob výpočtu přesně odpovídá nastavené metodice Zpracování matematického vyjádření výpočtu soustavy indikátorů OH v souladu s vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění (aktualizace k ). Ke změně vůči předchozí metodice v započtení odpadů skupiny 20 a podskupiny došlo v rámci vypořádání připomínkovacího řízení SEA. 17

18 Současně došlo k zásadnímu poklesu skládkování KO z 93,5 % v roce 2009 až na 65,8 % v roce 2015, ale jsou zde značné rezervy pro další jeho pokles. Složení KO v roce 2015 je uvedeno na následujícím grafu, odkud je vidět že největší hmotnostní množství v KO tvořilo v roce 2015 SKO (41 %), dále BORP (32 %), objemný odpad (17%) a papír (5 %), dále plast (3 %), sklo a kovy (1 %). Graf 5 Složení KO v roce 2015 [%] ve městě Dubňany SLOŽENÍ KO V ROCE 2015 objemný odpad 17% papír 5% plast 3% sklo 1% kovy 1% SKO 41% BORP 32% Graf 6 Produkce a nakládání s KO ve městě Dubňany v letech [t]. Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 3500,0 3000,0 Komunální odpad celkem 2500,0 2000,0 1500,0 1000,0 500,0 produkce [t] materiálové využití [t] energetické využití [t] skládkování [t] spálení [t] kompostování [t] 0,0 18

19 Graf 7 Produkce a nakládání s KO ve městě Dubňany v letech na obyvatele. Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Komunální odpad na obyvatele 500,0 450,0 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 produkce [kg/obyv.] materiálové využití [kg/obyv.] energetické využití [kg/obyv.] skládkování [kg/obyv.] spálení [kg/obyv.] kompostování [kg/obyv.] 19

20 2.3.4 Směsný komunální odpad Hmotnostně nejvýznamnější složku KO představuje dlouhodobě směsný komunální odpad (SKO), který má katalogové číslo Podíl produkce SKO v KO klesal v letech ve městě Dubňany z 67 % v roce 2009 až na 41 % v roce 2015 přičemž jeho ukládání na skládku je dlouhodobě nežádoucí. Proto je SKO důležitým tokem z hlediska odklonu odpadu z odstraňování na skládkách k jeho využití. V případě nakládání s SKO jde praktiky výhradně o využití energetické, neboť povaha tohoto odpadu neumožňuje jeho materiálové využití bez specializované úpravy (např. drcení, mechanická či mechanicko-biologická úprava (MBÚ) a další) a žádné zařízení pro takovou úpravu nebylo v období v Jihomoravském kraji instalováno Produkce a nakládání s SKO Z následující tabulky je vidět, že ve sledovaném období celková produkce SKO ve městě Dubňany postupně klesala z cca 1 949,2 tun v roce 2009 až na cca 1 028,9 tun v roce V celém posuzovaném období, s výjimkou roku 2010, produkce SKO na obyvatele ve městě Dubňany klesala z 299,5 kg v roce 2009 na 161,4 kg v roce Tabulka 7 Produkce a nakládání s SKO ve městě Dubňany v letech Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Nakládání/rok Produkce [t] 1949,2 2032,3 1659,6 1628,9 1598,2 1057,8 1028,9 Produkce [kg/obyv.] 299,5 316,1 259,8 255,3 250,1 166,3 161,4 Materiálové využití [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 Podíl materiálového využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Materiálové využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 Energetické využití [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl energetického využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [t] 1949,2 2032,3 1659,6 1628,9 1597,7 1054,7 1026,4 Podíl skládkování [%] 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 99,7 99,8 Skládkování [kg/obyv.] 299,5 316,1 259,8 255,3 250,0 165,8 161,0 Spalování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl spalování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl kompostování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Nakládání s SKO ve městě Dubňany zabezpečovala v roce 2015 společnost EKOR, s.r.o. (100%). V celém sledovaném období bylo téměř 100 % vyprodukovaného SKO skládkováno. Produkované množství SKO od občanů má stále velký potenciál pro navýšení materiálově využitelných druhů odpadu z něho ve tříděném sběru papíru, plastů, skla a kovů. Produkci a nakládání s SKO ve městě Dubňany znázorňují následující grafy. 20

21 Graf 8 Produkce a nakládání s SKO ve městě Dubňany v letech Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 2500,0 Směsný komunální odpad celkem 2000,0 1500,0 1000,0 500,0 produkce [t] materiálové využití [t] energetické využití [t] skládkování [t] spálení [t] kompostování [t] 0,0 Graf 9 Produkce a nakládání s SKO ve městě Dubňany na obyvatele v letech Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 350,0 300,0 Směsný komunální odpad na obyvatele 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 produkce [kg/obyv.] materiálové využití [kg/obyv.] energetické využití [kg/obyv.] skládkování [kg/obyv.] spálení [kg/obyv.] kompostování [kg/obyv.] 0,0 21

22 2.3.5 Biologicky rozložitelné komunální odpady Za biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) jsou považovány odpady druhů , ; ; ; ; ; ; a a jejich množství se vypočítá pomocí vynásobení příslušnými koeficienty biologicky rozložitelné složky (0,75 pro textilní odpady a odpad z tržišť, 0,48 pro směsný komunální odpad a 0,3 pro objemný odpad), Tabulka 1. Vzhledem k tomu, že nejvýznamnější složkou BRKO je SKO, který tvoří 62,0 % až 70,0 % tohoto toku (pro výpočet produkce BRKO je do váženého součtu tohoto toku započteno 48 % produkovaného SKO, (což odpovídá obsahu jeho biologicky rozložitelné složky v SKO), je trend produkce a nakládání s BRKO v období částečně podobný trendu u SKO. Dále významně přispívají k produkci BRKO objemný odpad (katalogové číslo ) a biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků (katalogové číslo ) Produkce a nakládání s BRKO Z následující tabulky je vidět, že ve sledovaném období celková produkce BRKO ve městě Dubňany postupně rostla z 1 351,2 tun v roce 2009 až na 1 412,8 tun v roce V následujících dvou letech došlo k poklesu produkce BRKO na 1 292,2 tun v roce 2013 a poté opět k nárůstu na 1 436,2 tun v roce Produkce BRKO na obyvatele ve městě Dubňany kolísala, z celkového pohledu však došlo k růstu produkce BRKO, a to z hodnoty 207,6 kg v roce 2009 na 225,2 kg v roce Průměrná produkce BRKO na obyvatele byla 213,3 kg. Tabulka 8 Produkce a nakládání s BRKO ve městě Dubňany v letech Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Nakládání/rok Produkce [t] 1 351, , , , , , ,2 Produkce [kg/obyv.] 207,6 225,5 221,2 202,1 202,2 209,7 225,2 Materiálové využití [t] 9,7 8,2 7,8 4,2 8,3 0,0 0,0 Podíl materiálového využití [%] 0,7 0,6 0,6 0,3 0,6 0,0 0,0 Materiálové využití [kg/obyv.] 1,5 1,3 1,2 0,7 1,3 0,0 0,0 Energetické využití [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 Podíl energetického využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [t] 1 289, , , , ,9 767,2 805,1 Podíl skládkování [%] 95,4 93,0 92,8 92,7 85,0 57,5 56,1 Skládkování [kg/obyv.] 198,1 209,6 205,3 187,4 171,9 120,6 126,3 Spalování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl spalování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [t] 35,4 72,9 70,4 74,2 155,1 550,1 612,6 Podíl kompostování [%] 2,6 5,0 5,0 5,8 12,0 41,2 42,7 Kompostování [kg/obyv.] 5,4 11,3 11,0 11,6 24,3 86,5 96,1 Nakládání s BRKO ve městě Dubňany zabezpečovala v roce 2015 společnost EKOR, s.r.o. (100 %). Je to dáno nakládání s druhy KO, které se započítávají do odpadového proudu BRKO (např. SKO, papír, objemný odpad atd., viz Tabulka 1). Z toho pohledu se musíme dívat na nakládání s BRKO. V hodnoceném období zpočátku nejobvyklejší metodou nakládání s BRKO bylo jeho ukládání na skládky (95,4 % v roce 2009, 92,8 % v roce 2011 a 85 % v roce 2013). Od roku 2014 došlo k poklesu skládkování BRKO, a to na 56,1 % v roce 2015, ale stále pokračovalo jeho ukládání na skládky, zejména ve formě biologicky rozložitelné složky v SKO a objemného odpadu. 22

23 Podíl kompostování v sledovaném období vzrostl z 2,6 % v roce 2009 až na 42,7 % v roce Produkci a nakládání s BRKO ve městě Dubňany znázorňují následující grafy. Graf 10 Produkce a nakládání s BRKO ve městě Dubňany v letech Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 1600,0 1400,0 BRKO celkem 1200,0 1000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 produkce [t] materiálové využití [t] energetické využití [t] skládkování [t] spálení [t] kompostování [t] 0,0 Graf 11 Produkce a nakládání s BRKO na obyvatele ve městě Dubňany v letech Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 250,0 BRKO na obyvatele 200,0 produkce [kg/obyv.] 150,0 materiálové využití [kg/obyv.] energetické využití [kg/obyv.] 100,0 50,0 skládkování [kg/obyv.] spálení [kg/obyv.] kompostování [kg/obyv.] 0, Produkce a nakládání s BORP Z následující tabulky je vidět, že ve sledovaném období celková produkce biologického odpadu rostlinného odpadu (BORP) ve městě Dubňany zpočátku klesala ze 414,2 tun v roce 2009 na 361,7 tun v roce 2013, pak došlo k růstu až na 811,4 tun v roce Produkce BORP na obyvatele ve městě Dubňany ve sledovaném období kopírovala trend celkové produkce a rostla až od roku 2012, ze 49 kg až na 127,5 kg v roce 2015, což bylo v průměru 77,3 kg na obyvatele. 23

24 Tabulka 9 Produkce a nakládání s BORP ve městě Dubňany v letech Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Nakládání/rok Produkce [t] 414,2 413,0 405,3 313,2 361,7 751,9 811,4 Produkce [kg/obyv.] 63,6 63,5 63,0 49,0 56,7 117,6 127,5 Materiálové využití [t] 93,5 72,3 66,3 27,2 15,5 0,0 0,0 Podíl materiálového využití [%] 22,6 17,5 16,4 8,7 4,3 0,0 0,0 Materiálové využití [kg/obyv.] 14,4 11,1 10,3 4,3 2,4 0,0 0,0 Energetické využití [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl energetického využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl skládkování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl spalování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [t] 201,1 224,3 216,7 211,6 307,3 751,9 811,4 Podíl kompostování [%] 48,5 54,3 53,5 67,6 85,0 100,0 100,0 Kompostování [kg/obyv.] 30,9 34,5 33,7 33,1 48,2 117,6 127,5 Nakládání s BORP ve městě Dubňany zabezpečovala v roce 2015 společnost EKOR, s.r.o. (100 %). V hodnoceném období nejobvyklejší metodou nakládání s BORP bylo jeho kompostování skládky (48,5 % v roce 2009, 67,6 % v roce 2012 a 100 % v roce 2015). Podíl materiálového využití v sledovaném období klesalo z 22,6 % v roce 2009 až na 0 % v roce Produkci a nakládání s BORP ve městě Dubňany znázorňují následující grafy. Graf 12 Produkce a nakládání s BORP ve městě Dubňany v letech Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 900,0 800,0 Biologický odpad rostlinného původu celkem 700,0 600,0 500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0,0 produkce [t] materiálové využití [t] energetické využití [t] skládkování [t] spálení [t] kompostování [t] 24

25 Graf 13 Produkce a nakládání s BORP na obyvatele ve městě Dubňany v letech Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 140,0 120,0 Biologický odpad rostlinného původu na obyvatele 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 produkce [kg/obyv.] materiálové využití [kg/obyv.] energetické využití [kg/obyv.] skládkování [kg/obyv.] spálení [kg/obyv.] kompostování [kg/obyv.] 0,0 25

26 2.3.6 Obalové odpady Produkce a nakládání s obalovými odpady Jako obalové odpady jsou uvažovány papírové, plastové, skleněné, kovové, textilní, kompozitní, dřevěné a směsné obaly z podskupiny Katalogu odpadů, konkrétně katalogová čísla , , , , , , a Číselně shrnuje výsledky produkce a nakládání s obalovými odpady za období let následující tabulka. Z tabulky je vidět, že ve sledovaném období produkce obalových odpadů ve městě Dubňany měla klesající charakter, kdy došlo k poklesu z 238,7 tun v roce 2009 na 219 tun v roce Produkce obalových odpadů na obyvatele klesala s výjimkou roku 2010 z 36,7 kg v roce 2009 na 34,3 kg v roce Průměrná produkce obalových odpadů na obyvatele ve sledovaném období činila 35,3 kg. Tabulka 10 Produkce a nakládání s obalovými odpady ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Nakládání/rok Produkce [t] 238,7 240,0 232,6 219,2 220,1 215,5 219,0 Produkce [kg/obyv.] 36,7 37,3 36,4 34,3 34,4 33,9 34,3 Materiálové využití [t] 221,4 209,7 205,8 195,5 194,1 190,9 202,0 Podíl materiálového využití [%] 92,8 87,4 88,5 89,2 88,2 88,6 92,2 Materiálové využití [kg/obyv.] 34,0 32,6 32,2 30,6 30,4 30,0 31,7 Energetické využití [t] 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl energetického využití [%] 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [t] 6,6 18,2 13,5 10,8 11,0 11,2 2,8 Podíl skládkování [%] 2,8 7,6 5,8 4,9 5,0 5,2 1,3 Skládkování [kg/obyv.] 1,0 2,8 2,1 1,7 1,7 1,8 0,4 Spalování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl spalování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl kompostování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Nakládání s obalovými odpady v Dubňanech zabezpečovala v roce 2015 společnost EKOR, s.r.o. (100 %). Materiálové využití obalových odpadů mělo klesající charakter z 92,8 % v roce 2009 na 88,6 % v roce 2014, v roce 2015 došlo k mírnému zvýšení využití na 92,2 %. Průměrné materiálové využití obalových odpadů bylo ve sledovaném období 89,5 %. Energetické využití obalových odpadů bylo ve sledovaném období nulové a podíl skládkování mírně vzrostl z 2,8 % v roce 2009 na 5,2 % v roce 2014, v roce 2015 klesl na hodnotu 1,3 %.. Podrobnější údaje o produkci a nakládání s obalovými odpady ve městě Dubňany shrnují následující grafy. 26

27 Graf 14 Produkce a nakládání s obalovými odpady ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 300,0 Obalové odpady celkem 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 produkce [t] materiálové využití [t] energetické využití [t] skládkování [t] spálení [t] kompostování [t] 0,0 Graf 15 Produkce a nakládání s obalovými odpady na obyvatele ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 40,0 35,0 Obalové odpady na obyvatele 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 produkce [kg/obyv.] materiálové využití [kg/obyv.] energetické využití [kg/obyv.] skládkování [kg/obyv.] spálení [kg/obyv.] kompostování [kg/obyv.] 5,0 0, Produkce a výtěžnost obalových odpadů z AOS EKO-KOM Pro doplnění analýzy obalových odpadů uvedené v předchozích odstavcích uvedeme ještě množství a výtěžnost jednotlivých, odděleně sbíraných obalových odpadů ve městě Dubňany. Data byla získána od svozové firmy EKOR, s.r.o. v rámci dat předávaných autorizované obalové společnosti (AOS) EKO- KOM a.s. Tyto komodity jsou nejčastěji sbírány prostřednictvím nádobového sběru (barevné kontejnery), sběrných dvorů odpadů a v menší míře i pytlovým sběrem. 27

28 Tabulka 11 Výtěžnost produkce obalových odpadů po jednotlivých komoditách z města Dubňany (t/rok). Zdroj dat: EKOR, s.r.o. Rok Papír Plast Sklo barevné Sklo bílé Kovy ,984 58,369 12,779 18,059 56, ,674 56,639 13,693 19,021 24, ,583 53,592 13,204 20,506 24, ,138 51,673 12,67 18,288 17, ,637 52,314 12,164 18,058 14, ,844 61,387 13,107 17,545 12, ,858 68,711 13,889 17,987 30,52 Z předchozích tabulek je vidět, jak ve městě Dubňany různě kolísá separace obalových odpadů v jednotlivých komoditách od občanů, nejvíce je to odpadů z papíru, což by se mělo změnit v důsledku lepšího tříděného sběru. 28

29 2.3.7 Materiálově využitelné složky z tříděného sběru komunálního odpadu Produkce a nakládání s materiálově využitelnými složkami z tříděného sběru komunálního odpadu Za materiálově využitelné složky z tříděného sběru komunálních odpadů (dále jen MVO) jsou považovány ty odpady, u nichž lze v praxi zajistit oddělený způsob sběru a jejich následnou úpravu na druhotnou surovinu. Jedná se o papír, plasty, sklo, kovy a textil ze skupiny 20 Katalogu odpadů a papírové, plastové, skleněné, kovové, textilní a kompozitní obaly (tetrapack) z podskupiny 1501 Katalogu odpadů, viz Tabulka 1. Číselně shrnuje výsledky produkce a nakládání s MVO ve městě Dubňany za období let následující tabulka. Z tabulky je vidět, že ve sledovaném období produkce MVO ve městě Dubňany klesala z 294,9 tun v roce 2009 na 249,5 tun v roce Produkce MVO na obyvatele vykazovala ve sledovaném období klesající trend z hodnoty 45,39 kg v roce 2009 až na 39,1 kg v roce 2015, přičemž průměrná produkce činila 39,9 kg. Tabulka 12 Produkce a nakládání s MVO ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Nakládání/rok Produkce [t] 294,9 270,2 262,9 241,6 240,9 231,1 249,5 Produkce [kg/obyv.] 45,3 42,0 41,2 37,9 37,7 36,3 39,1 Materiálové využití [t] 281,1 255,4 246,9 226,6 224,8 216,2 233,3 Podíl materiálového využití [%] 95,3 94,5 93,9 93,8 93,3 93,5 93,5 Materiálové využití [kg/obyv.] 43,2 39,7 38,6 35,5 35,2 34,0 36,6 Energetické využití [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl energetického využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [t] 0,4 0,1 0,1 0,2 0,2 0,0 0,0 Podíl skládkování [%] 0,1 0,0 0,0 0,1 0,1 0,0 0,0 Skládkování [kg/obyv.] 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl spalování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl kompostování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Nakládání s MVO v Dubňanech zabezpečovala v roce 2015 společnost EKOR, s.r.o. (100 %). Největší podíl na nakládání s MVO má jeho materiálové využití, které i přes to, že ve sledovaném období mělo klesající charakter, dosahovalo hodnot vyšších než 90 %. Průměrné materiálové využití bylo 94 %. Podrobnější údaje o produkci a nakládání s MVO ve městě Dubňany shrnují následující grafy. 29

30 Graf 16 Produkce a nakládání s MVO ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 350,0 300,0 Materiálově využitelné složky z tříděného sběru celkem 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 produkce [t] materiálové využití [t] energetické využití [t] skládkování [t] spálení [t] kompostování [t] 0,0 Graf 17 Produkce a nakládání s MVO ve městě Dubňany na obyvatele v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Materiálově využitelné složky z tříděného sběru na obyvatele 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 produkce [kg/obyv.] materiálové využití [kg/obyv.] energetické využití [kg/obyv.] skládkování [kg/obyv.] spálení [kg/obyv.] kompostování [kg/obyv.] 30

31 2.3.8 Papír z tříděného sběru Hmotnostně nejvýznamnějším tokem mezi materiálově využitelnými složkami z tříděného sběru je papír a karton. Do tohoto odpadového proudu je zařazen papír ze skupiny 20 Katalogu odpadů a papírové obaly ze skupiny 15 Katalogu odpadů (k. č a ). Podrobně shrnuje produkci a nakládání s papírem z tříděného sběru následující tabulka. Z tabulky je patrné, že ve sledovaném období produkce papíru z tříděného sběru ve městě Dubňany klesala z hodnoty 148 tun v roce 2009 na 115,9 tun v roce Výjimkou byl rok 2010, kdy bylo vyprodukováno 151,2 tun papíru z tříděného sběru. Produkce papíru z tříděného sběru od občanů měla ve sledovaném období, kromě roku 2010, klesající charakter, kdy došlo k poklesu z 22,7 kg v roce 2009 na 18,2 kg v roce Průměrná produkce činila 20,8 kg na obyvatele. Tabulka 13 Produkce a nakládání s papírem z tříděného sběru ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Nakládání/rok Produkce [t] 148,0 151,2 138,7 130,5 130,7 116,0 115,9 Produkce [kg/obyv.] 22,7 23,5 21,7 20,5 20,5 18,2 18,2 Materiálové využití [t] 138,1 138,4 125,4 118,0 118,5 105,5 105,2 Podíl materiálového využití [%] 93,4 91,5 90,4 90,4 90,7 90,9 90,8 Materiálové využití [kg/obyv.] 21,2 21,5 19,6 18,5 18,5 16,6 16,5 Energetické využití [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl energetického využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl skládkování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl spalování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl kompostování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Nakládání s papírem z tříděného sběru ve městě Dubňany zabezpečovala v roce 2015 společnost EKOR, s.r.o. (100 %). Papír jako druhotná surovina je předávána na zpracování recyklaci do papíren mimo kraj nebo do zahraničí, anebo se využívá na výrobu TAP (tuhé alternativní palivo). Materiálové využití papíru z tříděného sběru mělo ve sledovaném období spíše klesající tendenci s tím, že se v letech pohybovalo v rozmezí 90,4 % - 90,8 %. Průměrné materiálové využití za roky činilo 91,2 %. Výsledky produkce a nakládání s papírem z tříděného sběru ve městě Dubňany znázorňují následující grafy. 31

32 Graf 18 Produkce a nakládání s papírem z tříděného sběru ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 160,0 140,0 Papír z tříděného sběru celkem 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 produkce [t] materiálové využití [t] energetické využití [t] skládkování [t] spálení [t] kompostování [t] 0,0 Graf 19 Produkce a nakládání s papírem z tříděného sběru na obyvatele ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 25,0 Papír z tříděného sběru na obyvatele 20,0 15,0 10,0 5,0 produkce [kg/obyv.] materiálové využití [kg/obyv.] energetické využití [kg/obyv.] skládkování [kg/obyv.] spálení [kg/obyv.] kompostování [kg/obyv.] 0,0 32

33 2.3.9 Plast z tříděného sběru Dalším významným tokem mezi materiálově využitelnými složkami z tříděného sběru jsou plasty. Do tohoto odpadového proudu je zařazen odpadový plast ze skupiny 20 Katalogu odpadů a plastové obaly ze skupiny 15 Katalogu odpadů (k. č a ). Jediným významným způsobem nakládání s plastem z tříděného sběru je jeho úprava na druhotnou surovinu. Plast upravený na druhotnou surovinu - slisované balíky jedno druhových nebo i směsných plastů, v případě PET zpracovaných i na flakes (vločky), je předáván na další zpracování v rámci kraje, do jiných krajů a do zahraničí Produkce plastu z tříděného sběru Následující tabulka podrobně shrnuje produkci a nakládání s plasty z tříděného sběru od občanů města Dubňany. Z tabulky je vidět, že ve sledovaném období produkce plastů z tříděného sběru ve městě Dubňany kolísala, z celkového pohledu vzrostla z 59,9 tun v roce 2009 na 71,3 tun v roce Produkce plastu z tříděného sběru na obyvatele kopírovala celkovou produkci a vzrostla z 9,2 kg v roce 2009 na 11,2 kg v roce Průměrná produkce v sledovaném období činila 9,7 kg na obyvatele. Tabulka 14 Produkce a nakládání s plastem z tříděného sběru ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Nakládání/rok Produkce [t] 59,9 56,1 60,1 57,7 59,2 69,0 71,3 Produkce [kg/obyv.] 9,2 8,7 9,4 9,0 9,3 10,8 11,2 Materiálové využití [t] 58,0 54,0 57,6 55,1 56,1 64,9 66,9 Podíl materiálového využití [%] 96,9 96,4 95,7 95,5 94,9 94,1 94,0 Materiálové využití [kg/obyv.] 8,9 8,4 9,0 8,6 8,8 10,2 10,5 Energetické využití [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl energetického využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl skládkování [%] 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 Skládkování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl spalování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl kompostování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Nakládání s plasty z tříděného sběru zabezpečovala ve městě Dubňany v roce 2015 společnost EKOR, s.r.o. (100 %). Největší podíl na nakládání s plasty z tříděného sběru má jeho materiálové využití, které ve sledovaném období mírně kleslo z 96,9 % v roce 2009 na 94 % v roce 2015, a jeho průměr byl 95,4 %. Výsledky produkce a nakládání s plastem z tříděného sběru ve městě Dubňany znázorňují následující grafy. 33

34 Graf 20 Produkce a nakládání s plastem z tříděného sběru ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 80,0 70,0 Plast z tříděného sběru celkem 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 produkce [t] materiálové využití [t] energetické využití [t] skládkování [t] spálení [t] kompostování [t] 0,0 Graf 21 Produkce a nakládání s plastem z tříděného sběru na obyvatele ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 12,0 Plast z tříděného sběru na obyvatele 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 produkce [kg/obyv.] materiálové využití [kg/obyv.] energetické využití [kg/obyv.] skládkování [kg/obyv.] spálení [kg/obyv.] kompostování [kg/obyv.] 0,0 34

35 Sklo z tříděného sběru Výjimečným odpadem v rámci města Dubňany je sklo z tříděného sběru. Do tohoto odpadového proudu je zařazeno sklo ze skupiny 20 Katalogu odpadů a skleněné obaly ze skupiny 15 Katalogu odpadů (k. č a ) Produkce a nakládání se sklem z tříděného sběru Podrobně shrnuje produkci a nakládání se sklem z tříděného sběru od občanů ve městě Dubňany následující tabulka. Z tabulky je vidět, že ve sledovaném období produkce skla z tříděného sběru ve městě Dubňany nejprve rostla z 30,8 tun v roce 2009 na 33,7 tun 2011 a poté klesla na 31,9 tun v roce Produkce odpadového skla z tříděného sběru na obyvatele měla v letech kolísala v rozmezí 4,7 kg v roce 2009 a 5,3 kg v roce V roce 2015 připadalo na obyvatele 5 kg skla z tříděného sběru. Průměrná produkce ve sledovaném období byla 4,9 kg na obyvatele. Tabulka 15 Produkce a nakládání se sklem z tříděného sběru ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Nakládání/rok Produkce [t] 30,8 32,7 33,7 31,0 30,2 30,5 31,9 Produkce [kg/obyv.] 4,7 5,1 5,3 4,9 4,7 4,8 5,0 Materiálové využití [t] 30,7 32,6 33,6 30,8 29,8 30,5 31,8 Podíl materiálového využití [%] 99,6 99,6 99,7 99,6 98,6 99,8 99,8 Materiálové využití [kg/obyv.] 4,7 5,1 5,3 4,8 4,7 4,8 5,0 Energetické využití [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl energetického využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl skládkování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl spalování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl kompostování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Nakládání s odpadovým sklem ve městě Dubňany zabezpečovala v roce 2015 společnost EKOR, s.r.o. (100 %). Hlavním způsobem nakládání se sklem z tříděného sběru bylo jeho materiálové využití, které se v celém sledovaném období pohybovalo těsně pod hranicí 100 %. Průměrné materiálové využití ve sledovaném období činilo 99,5 %. Výsledky produkce a nakládání se sklem z tříděného sběru ve městě Dubňany znázorňují následující grafy. 35

36 Graf 22 Produkce a nakládání se sklem z tříděného sběru ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 40,0 35,0 Sklo z tříděného sběru celkem 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 produkce [t] materiálové využití [t] energetické využití [t] skládkování [t] spálení [t] kompostování [t] 0,0 Graf 23 Produkce a nakládání se sklem z tříděného sběru na obyvatele ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 6,0 Sklo z tříděného sběru na obyvatele 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 produkce [kg/obyv.] materiálové využití [kg/obyv.] energetické využití [kg/obyv.] skládkování [kg/obyv.] spálení [kg/obyv.] kompostování [kg/obyv.] 0,0 36

37 Kovy z tříděného sběru Posledním samostatně posuzovaným tokem materiálově využitelných odpadů z tříděného sběru jsou kovy (k. č a ). Do odpadového proudu jsou zařazeny kovy ze skupiny 20 Katalogu odpadů a kovové obaly ze skupiny 15 Katalogu odpadů (k. č a ). Produkce tohoto toku jeví v jednotlivých letech značné výkyvy a proto je posouzení trendu vývoje prakticky nemožné. Souvisí to také se změnou legislativy týkající sběru kovů Produkce a nakládání s kovy z tříděného sběru Podrobně shrnuje produkci a nakládání s kovy z tříděného sběru od občanů města Dubňany následující tabulka. Z tabulky je vidět, že ve sledovaném období produkce kovů z tříděného sběru ve městě Dubňany klesala z 56,2 tun v roce 2009 na 15,6 tun v roce 2014, v roce 2015 se produkce zvýšila na 30,5 tun. Produkce kovů z tříděného sběru na obyvatele měla ve sledovaném období klesající trend z 8,6 kg v roce 2009 na 2,5 kg v roce 2014, v roce 2015 to bylo 4,8 kg. Průměrná produkce ve sledovaném období činila 4,5 kg na obyvatele. Tabulka 16Produkce a nakládání s kovy z tříděného sběru ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Nakládání/rok Produkce [t] 56,2 30,2 30,3 22,4 16,5 15,6 30,5 Produkce [kg/obyv.] 8,6 4,7 4,7 3,5 2,6 2,5 4,8 Materiálové využití [t] 0,0 2,5 30,3 22,0 14,2 14,0 0,0 Podíl materiálového využití [%] 0,0 8,1 100,0 98,2 85,8 89,7 0,0 Materiálové využití [kg/obyv.] 0,0 0,4 4,7 3,5 2,2 2,2 0,0 Energetické využití [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl energetického využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [t] 0,0 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 Podíl skládkování [%] 0,0 0,0 0,0 1,7 0,0 0,0 0,0 Skládkování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 Spalování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl spalování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl kompostování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Společnost, která se v roce 2015 zabývala nakládáním s kovy z tříděného sběru ve městě Dubňany, není známá. Hlavním způsobem nakládání s odpadními kovy z tříděného sběru je jejich materiálové využití předúprava (třídění, objemová úprava) pro další zpracování v hutích. Podíl materiálového využití, který se podařilo dohledat v evidenci odpadů, kolísal mezi 0 % v roce 2009 a 100 % v roce V posledním sledovaném roce nebylo materiálově využito kovu z tříděného sběru. Výsledky produkce a nakládání s odpadními kovy z tříděného sběru v Dubňanech znázorňují následující grafy. 37

38 Graf 24 Produkce a nakládání s kovy z tříděného sběru ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 60,0 Kovy z tříděného sběru celkem 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 produkce [t] materiálové využití [t] energetické využití [t] skládkování [t] spálení [t] kompostování [t] 0,0 Graf 25 Produkce a nakládání s kovy z tříděného sběru na obyvatele ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Kovy z tříděného sběru na obyvatele 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 produkce [kg/obyv.] materiálové využití [kg/obyv.] energetické využití [kg/obyv.] skládkování [kg/obyv.] spálení [kg/obyv.] kompostování [kg/obyv.] 38

39 Stavební a demoliční odpady Hmotnostně nejvýznamnější složkou odpadů v městě Dubňany mimo SKO a BRKO jsou stavební a demoliční odpady (skupina 17 v katalogu odpadů). Produkce stavebních odpadů je spočtena jako součet produkce odpadů podskupin 17 01, 17 02, 17 03, 17 05, 17 06, a 17 09, u kterých byl vykázán kód nakládání A00 nebo AN60 nebo BN30 od občanů Produkce a nakládání se stavebními a demoličními odpady Číselně shrnuje produkci a nakládání s SDO následující tabulka. Z tabulky je vidět, že ve sledovaném období produkce SDO ve městě Dubňany kolísala v rozmezí od 540 tun v roce 2011 do 617 tun v roce 2014, v roce 2015 došlo k výraznému zvýšení na 892,5 tun. Z celkového pohledu došlo ke zvýšení produkce SDO z 580,62 tun v roce 2009 na 892,5 tun v roce Produkce stavebních a demoličních odpadů na obyvatele ve městě Dubňany vzrostla z 89,2 kg v roce 2009 na 140 kg v roce Průměrná produkce SDO v sledovaném období činila 96 kg na obyvatele. Tabulka 17 Produkce a nakládání se stavebními a demoličními odpady ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Nakládání/rok Produkce [t] 580, , ,5 Produkce [kg/obyv.] 89,2 88,0 84,5 91,4 81,8 97,0 140,0 Materiálové využití [t] 523,9 565,4 539,6 582,4 520,1 616,8 889,7 Podíl materiálového využití [%] 90,2 99,9 99,9 99,9 99,5 100,0 99,7 Materiálové využití [kg/obyv.] 80,5 87,9 84,5 91,3 81,4 97,0 139,5 Energetické využití [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl energetického využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [t] 50,4 0,6 0,4 0,5 1,5 0,1 1,2 Podíl skládkování [%] 8,7 0,1 0,1 0,1 0,3 0,0 0,1 Skládkování [kg/obyv.] 7,7 0,1 0,1 0,1 0,2 0,0 0,2 Spalování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl spalování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl kompostování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Nakládání s SDO ve městě Dubňany zabezpečovaly v roce 2015 společnosti LIKOL, spol. s.r.o. (98 %) a EKOR, s.r.o. (2 %). Hlavním způsobem nakládání s SDO bylo ve sledovaném období materiálové využití SDO, které ve sledovaném období rostlo z 90,2 % v roce 2009 na 99,7 % v roce Průměrné materiálové využití bylo 98,4 %. Skládkování SDO mělo v letech klesající trend z 8,7 % v roce 2009 na 0,1 % v roce Výsledky produkce a nakládání s SDO ve městě Dubňany znázorňují následující grafy. 39

40 Graf 26 Produkce a nakládání se stavebními a demoličními odpady ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Stavební a demoliční odpady celkem produkce [t] materiálové využití [t] energetické využití [t] skládkování [t] spálení [t] kompostování [t] Graf 27 Produkce a nakládání se stavebními a demoličními odpady ve městě Dubňany v období na obyvatele. Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 160,0 140,0 Stavební a demoliční odpady na obyvatele 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 produkce [kg/obyv.] materiálové využití [kg/obyv.] energetické využití [kg/obyv.] skládkování [kg/obyv.] spálení [kg/obyv.] kompostování [kg/obyv.] 0,0 40

41 Odpadní elektrická a elektronická zařízení Mezi odpady z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ, elektroodpady) patří zejména odpady ze zařízení, jejichž funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření proudu které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1000 V pro střídavý proud a 1500 V pro stejnosměrný proud. Jde tedy o příslušné odpady skupin 16 a 20 vyjma baterií a akumulátorů. Podle katalogu odpadů jde o druhy odpadů s čísly ; ; ; ; ; ; ; ; a OEEZ pocházející z domácností podléhají zpětnému odběru, který různou formou (odevzdáním použitých spotřebičů na sběrných dvorech obcí, v místě prodeje nebo do speciálních kontejnerů) organizují a spolufinancují kolektivní systémy. V současné době provozuje kolektivní systém OEEZ několik společností (např. ELEKTROWIN, ASEKOL, EKOLAMP, REMA, RETELA, OFO recycling a další). Město Dubňany má v současné době podepsány smlouvy se společnostmi ELEKTROWIN, ASEKOL a EKOLAMP. OEEZ předané do systémů zpětného odběru se v evidenci nevykazují. Ve sledovaném období ve městě Dubňany nebyly vykázány žádné odpady a proto je v další analýze zanedbáme. Množství OOEZ předaných v rámci zpětného odběru není v databázi ISOH uvedeno. Analýza produkce a nakládání s OOEZ tak záleží na poskytnutí dat od provozovatelů kolektivních systémů. V následujících tabulkách je uvedeno množství a počet kusů OOEZ předaného v rámci kolektivních systémů jednotlivých provozovatelů. Tabulka 18 Celkové množství sebraných OEEZ kolektivními systémy v městě Dubňany v letech [ks a t]. Zdroj dat: Asekol, Elektrowin Rok množství ks t ks t ks t ks t ks t ks t ks t Asekol ,61-11,61-11,61 Elektrowin , , , , , , ,47 41

42 Odpadní oleje Odpadní oleje patří mezi odpadové toky, které mohou být v režimu zpětného odběru a současně evidovány jako odpad. Jako u jediného toku odpadů se u odpadních olejů vyskytuje kód nakládání R9, který znamená jiné odstranění odpadu, viz Tabulka Produkce a nakládání s odpadními oleji Podrobný přehled o produkci a nakládání s odpadními oleji v Dubňanech v období je uveden v následující tabulce. Z tabulky je vidět, že ve sledovaném období produkce odpadních olejů ve městě Dubňany kolísala mezi hodnotami 0,3 tun v roce 2013 a 1,4 tun v roce V posledním sledovaném roce 2015 nebyla vyprodukována žádná tuna odpadních olejů. Produkce odpadních olejů na obyvatele je ve městě Dubňany dlouhodobě stabilní a pohybuje se mezi hodnotami 0,1-0,2 kg. Tabulka 19 Produkce a nakládání s odpadními oleji ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany Nakládání/rok Produkce [t] 1,1 0,8 0,8 1,4 0,3 0,7 0,0 Produkce [kg/obyv.] 0,2 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 0,0 Materiálové využití [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl materiálového využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Materiálové využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl energetického využití [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Energetické využití [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl skládkování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Skládkování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl spalování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Spalování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl kompostování [%] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Kompostování [kg/obyv.] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Odpadní oleje jsou jediným tokem, pro který se jako významný jeví způsob nakládání jiné odstranění, konkrétně jde o kód D9: fyzikálně-chemická úprava, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování, sušení, kalcinace). Graficky zobrazují přehled produkce a nakládání s odpadními oleji ve městě Dubňany znázorňují následující grafy. 42

43 Graf 28 Produkce a nakládání s odpadními oleji ve městě Dubňany v období Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 1,6 1,4 Odpadní oleje celkem 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 produkce [t] materiálové využití [t] energetické využití [t] skládkování [t] spálení [t] kompostování [t] 0,0 Graf 29 Produkce a nakládání s odpadními oleji ve městě Dubňany v období na obyvatele. Zdroj dat: Hlášení Mě Dubňany 0,3 Odpadní oleje na obyvatele 0,2 0,2 0,1 0,1 produkce [kg/obyv.] materiálové využití [kg/obyv.] energetické využití [kg/obyv.] skládkování [kg/obyv.] spálení [kg/obyv.] kompostování [kg/obyv.] 0,0 43

44 2.4 Vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území města Dubňany V této kapitole je provedeno vyhodnocení stávajícího obecního systému sběru a nakládání s komunálními odpady na území města Dubňany pro SKO, BRKO, papír, plasty, sklo, kovy z odděleného sběru, obalové odpady, nebezpečné složky komunálních odpadů, a jejich soulad se závěrnou částí plánu odpadového hospodářství města Dubňany a POH JMK Zastupitelstvo města Dubňany schválilo dne vyhlášku č. 2/2006, o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území města Dubňany s účinností od , která je stále platná. Obecně závaznou vyhláškou 1/2012 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů s účinností od , kde město Dubňany stanovilo poplatek na 610 Kč ročně Základní strategie odpadového hospodářství města Dubňany Za posledních 20 let prošlo odpadové hospodářství města Dubňany v návaznosti na odpadové hospodářství JMK a ČR značnými změnami až do současné úrovně, kdy se jedná o obecní systém OH, který celkově odpovídá stávajícím nárokům zákona o odpadech a evropských právních předpisů. Z hlediska dalšího směřování je nutné některé oblasti odpadového hospodářství ve městě Dubňany upravit v souladu s připravovanými změnami národní legislativy (zákon o odpadech, zákon o zpětném odběru) a přijatým POH ČR a dobudovat v souladu s posílením principu posunu k vyšším stupňům hierarchie nakládání s odpady (zejména oblast prevence vzniku odpadů, recyklace a využívání odpadů, včetně posílení energetického využívání odpadů). Základní trend v OH města Dubňany stanovila Vyhláška č. 2/2006, která definovala systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na území města Dubňany a stanovila povinnosti fyzických osob, fyzických osob oprávněných k podnikání a právnických osob zapojených do systému stanoveného městem. Zde je stanoveno, že občané jsou povinni třídit, shromažďovat a odkládat tyto vytříděné složky odpadu: a) Papír; b) Sklo; c) Plasty; d) Stavební odpad z drobné činnosti fyzických osob v max. množství do 150 kg/ročně/osoba nebo jednorázově množství do 500 kg/ročně na nemovitost. Dále je zde stanoveno, že občanům jsou určena tato úložná místa: a) Pro uložení kovového odpadu, dřeva, nebezpečného odpadu velkoobjemové a speciální kontejnery umístěné na sběrném dvoře na ul. Palackého v Dubňanech; b) Pro uložení směsného komunálního odpadu sběrné nádoby tzv. popelnice o objemu 110 litrů a kontejnery o objemu 1100 litrů; c) Do odpadkových košů umístěných ve volném prostranství lze odkládat drobný odpad související s krátkodobým pobytem osob na veřejných prostranstvích na území města; d) Do sběrných nádob pro vybrané druhy odpadů nelze ukládat jiné druhy odpadu, než pro které jsou určeny. e) Pro odkládání vytříděného komunálního odpadu využívají vlastníci rodinných domů barevně odlišených igelitových pytlů, které jsou v určené dny odváženy od nemovitosti; vlastníci bytů v bytových jednotkách využívají barevně odlišené nádoby určené k odkládání vytříděného komunálního odpadu. Směsný komunální odpad, tj. zbytkový komunální odpad po vytřídění druhů odpadů, se ukládá do sběrných nádob tak, aby je bylo možné řádně uzavřít a odpad z nich při manipulaci s nimi nevypadával. 44

45 Odvoz směsného komunálního odpadu zajišťuje pro fyzické osoby prostřednictvím oprávněné osoby město, smluvně v termínech zveřejněných na úřední desce městského úřadu. Maximální délka intervalu pro odvoz SKO je 1x týdně Plán odpadového hospodářství města Dubňany Plán odpadového hospodářství původce obce (dále POHo) byl zpracován původci odpadů v samostatné působnosti dle 41, 43, 44 zákona č. 106/2005 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů (dále jen zákon o odpadech), který byl v úplném znění a měnil zákon č. 185/2001 Sb. POHo byl zpracován podle Metodického pokynu k plánům odpadového hospodářství původců obcí, vydaného Ministerstvem životního prostředí ČR a vycházel z analýzy stávajícího stavu odpadového hospodářství v Jihomoravském kraji. Hlavní zásady zpracování plánu byly: připravit plánovací (řídící) dokument pro odpadové hospodářství původce obce vycházející z priorit předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, zvyšování podílu úpravy vznikajících odpadů s následným využitím (recyklací) takto upravených odpadů a optimalizace nakládání s odpady při všech činnostech původce - obce, závazným podkladem byla závazná část POH kraje vyhlášená obecně závaznou vyhláškou příslušného kraje, plánovací období bylo nejméně 5 let a změna plánu musela být provedena do 3 měsíců od změny podmínek, na jejichž základě byl plán zpracován, data využívaná pro přípravu POH obce byla data z povinné evidence původců odpadů podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, vykazovaná za období , při využití dat bylo nutné uvádět vždy jejich zdroj, plán odpadového hospodářství obce zahrnoval odpady, které produkovala obec, jako jejich původce. V kapitole Přehled cílů a opatření k realizaci POHo bylo stanoveno 7 cílů s cílovými hodnotami a 6 opatření k jejich naplňování, viz následující tabulky, a dále systém řízení změn. Tabulka 20 Seznam cílů POHo Cíl Název cíle Cílová hodnota Opatření Uplatňovat prevenční přístupy při nakládání s odpady 100% do roku 2006 I., VI Občané, podnikatelé a odborná veřejnost mají dostatek informací Do konce roku o správných způsobech nakládání s odpady 2006 I., IV., VI Zvýšit materiálové využití komunálních odpadů Na 50% do roku II., III., IV., 2010 ve srovnání VI. s rokem Zajistit sběr, následné využití, případně odstranění nebezpečných složek komunálních odpadů 75% do roku 2010 III., VI. Využívat 75% hmotnosti vznikajících Zajistit recyklaci stavebních a demoličních odpadů stavebních a demoličních odpadů do roku 2012 III., V., VI Snížit podíl skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů Na 50 % stavu produkce od r. II., IV., VI do roku

46 4.5.1 Zavedení separovaného sběru v institucích města Zavedení separovaného sběru (plasty, II., IV., VI. papír, sklo) v institucích města Tabulka 21 Seznam opatření POHo Opatření Název opatření Cíle I. Zajištění svozu u 100% právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání 4.1.1, II. Zavedení a optimalizace systému odděleného sběru materiálově využitelných 4.2.1, 4.4.1, složek komunálních odpadů III. Dobudování a optimalizace sběrných dvorů v obcích nad obyvatel , 4.2.2, IV. Zavedení odděleného sběru materiálově využitelných složek komunálních 4.1.2, 4.2.1, odpadů ve školách a úřadech , V. Povinnosti původců stavebních a demoličních odpadů nabídnout tyto odpady k recyklaci. Efektivní osvětové kampaně se zaměřením na: - předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností - systémy separovaného sběru odpadů využívání sítě sběrných dvorů VI. - systémy sběru nebezpečných odpadů - možnost odložení stavebních odpadů ve sběrných dvorech - možnost bezplatného odložení nepoužitelných léčiv v lékárnách - systémy zpětného odběru olejů - systémy zpětného odběru baterií a akumulátorů - systémy zpětného odběru zářivek a výbojek - systémy zpětného odběru výrobků domácího chlazení - systémy zpětného odběru pneumatik - popularizaci domácího kompostování Předcházení vzniku odpadů 4.1.1, 4.1.2, 4.2.1, 4.2.2, 4.3.1, 4.4.1, Město Dubňany organizuje v rámci naplňování opatření VI POo osvětové kampaně se zaměřením na: předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností; systém separovaného sběru odpadů využívání sběrného dvora; systém sběru nebezpečných odpadů; možnost odložení stavebních odpadů ve sběrném dvoře; systém zpětného odběru olejů; systém zpětného odběru baterií a akumulátorů; systém zpětného odběru elektrozřízení. Základní škola Dubňany se zaměřuje na ekologickou výchovu a vzdělávaní (EVVO) je členem sdružení M.R.K.E.V. a Tereza, a je zapojena do celostátního projektu Ekoškola. Na I. stupni jsou pořádány besedy a akce s CHKO Bílé Karpaty, a používány pracovní sešity zaměřené na EVVO (např. Od energie k odpadům). Tradicí je dubnový celodenní projekt ke Dni Země, který se zaměřuje třídění odpadových surovin a jarní a podzimní sběry papíru. Ve třídách pracují ekohlídky, pečujeme o čistotu v okolí školy Stávající systémy sběru a nakládání s odpady na území města Dubňany Vyhláška č. 2/2006, viz kapitola 2.4.2, definuje základní systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na území města Dubňany a jeho 46

47 městských částí. Rovněž stanovuje povinnosti fyzických osob, fyzických osob oprávněných k podnikání a právnických osob zapojených do systému stanoveného městem. Základním zdrojem dat pro posouzení systému sběru a nakládání s odpady na území města Dubňany jsou hlášení o produkci a nakládání s odpady ve městě Dubňany, které se plné do databáze Informačního systému ISPOP a odtud po kontrole do informačního systému odpadového hospodářství ISOH, která shromažďuje primární údaje o produkci odpadů a způsobech nakládání s odpady v ČR, ohlašované na základě zákonné povinnosti evidence odpadů. Dále hlášení EKO-KOM, a webové stránky města Dubňany Komunální odpad Produkce KO ve městě Dubňany nejprve v letech rostla z hodnoty 2 666,2 tun v roce 2009 na 3 033,5 tun v roce 2011 a poté od roku 2012 klesala z hodnoty tun na tun v roce 2014, následující rok došlo k jejímu mírnému růstu na 2530,8 tun. Produkce KO na obyvatele ve sledovaném období kopíruje vývoj celkové produkce KO, tedy v období rostla a poté klesala na hodnotu 360,4 kg na obyvatele, v posledním roce se ustálila na hodnotě 396,9 kg. Průměrná produkce KO na obyvatele dosáhla hodnoty 424,2 kg. V tomto období se nepodařilo naplnit cíl POHo, tj. zvýšení materiálového využití komunálních odpadů na 50 % v roce 2010 oproti roku 2000 a materiálové využití KO činilo v roce 2015 jen 9,8 %. Svoz komunálního odpadu zabezpečuje svozová firma EKOR, s.r.o. a to každý lichý týden v pondělí. V tento den může vlastník nebo uživatel nemovitosti přistavit sběrnou nádobu popelnici na místo přiléhající ke komunikaci. Prázdnou nádobu je pak povinen odstranit z veřejného prostranství nejpozději do konce svozového dne. Město Dubňany má v současné době k dispozici jeden sběrný dvůr na ul. Palackého 1415, který provozuje svozová společnost EKOR, s.r.o. Provozní doba je následující: po so: 8 16 hod. (kromě státních svátků). Sběrný dvůr odpadů Dubňany umožňuje obyvatelům, organizacím, podnikajícím fyzickým a právnickým osobám (dle 17 zákona) města Dubňany odkládat v tomto zařízení z komunálního odpadu separované složky kategorie ostatní a nebezpečný, komunálním odpadům podobné odpady kategorie ostatní a nebezpečný, případně další druhy odpadů. Zařízení dále umožňuje odkládat zde, v souladu s 25 a násl. zákona o odpadech, v rámci kolektivních systémů (vybrané výrobky a vyřazená elektrozařízení dále i jen výrobky nebo elektrozařízení). Odpady jsou do zařízení dopravovány individuálně jejich původci. Na sběrný dvůr je možno dále přivézt bílé a barevné sklo, staré barvy, pneumatiky, autobaterie, motorové a převodové oleje, olejové filtry, brzdové kapaliny, nemrznoucí látky, lepidla, rozpouštědla, kyseliny a zásady, fotochemikálie, pesticidy, jedlý tuk a olej, léky, textil, kovy, objemný odpad i stavební suť, jejíž množství je omezeno v obecně závazné vyhlášce. Přejímka odpadů do zařízení obsluhou od původce (dodavatele) probíhá v souladu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech a nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Přejímka odpadů probíhá vždy za přítomnosti obsluhy sběrného dvora. Provozovatel zařízení zabezpečí při přejímce odpadu následující činnosti: vizuální kontrolu každé dodávky odpadu zaznamenání množství přijatého odpadu. Záznam obsahuje kód druhu odpadu, kategorii, údaje o hmotnosti odpadu (vážení) či stanovení jinou metodou (výpočet, odhad), datum dodávky, totožnost původce (dodavatele) odpadu kontrola, že původce odpadu je občanem města Dubňany

48 Směsný komunální odpad Systém sběru, svozu a nakládání s SKO zabezpečuje svozová společnost EKOR, s.r.o., kterou město Dubňany pověřilo svozem komunálního odpadu na území města Dubňany a má s městem uzavřenu platnou smlouvu. Občané odkládají SKO do sběrných nádob (jedná se o typizované nádoby určená k odložení složek odpadu), kde jsou složky odpadu přechodně uloženy do doby svozu. Občanům jsou určena úložná místa pro uložení komunálního odpadu sběrné nádoby typizované popelnice o objemu 110 l (362 ks), 120 l (675), 240 l (356 ks) a kontejnery o objemu 1100 litrů (68 ks) ve vlastnictví občanů a města. Občané (respektive majitelé nemovitostí) mají sběrné nádoby na SKO ve svém vlastnictví a pořizují si je na svoje náklady. Počet nádob není omezen. Obecně závazná vyhláška č. 2/2006 zmiňuje pouze dvě velikosti nádob, tento stav již ale není aktuální, sváženy jsou všechny standardně prodávané typy nádob. Odpady, které občané ukládají do nádob na SKO, jsou sváženy svozovou firmou EKOR, s.r.o. a předávány k dalšímu nakládání. Celková produkce SKO ve městě Dubňany postupně klesala z cca 1 949,2 tun v roce 2009 až na cca 1 028,9 tun v roce V celém posuzovaném období, s výjimkou roku 2010, produkce SKO na obyvatele ve městě Dubňany klesala z 299,5 kg v roce 2009 na 161,4 kg v roce Biologicky rozložitelné komunální odpady Produkce BRKO ve městě Dubňany postupně rostla z 1 351,2 tun v roce 2009 až na 1 412,8 tun v roce V následujících dvou letech došlo k poklesu produkce BRKO na 1 292,2 tun v roce 2013 a poté opět k nárůstu na 1 436,2 tun v roce Produkce BRKO na obyvatele ve městě Dubňany kolísala, z celkového pohledu však došlo k růstu produkce BRKO, a to z hodnoty 207,6 kg v roce 2009 na 225,2 kg v roce Průměrná produkce BRKO na obyvatele byla 213,3 kg. Nakládání s BRKO ve městě Dubňany zabezpečovala v roce 2015 společnost EKOR, s.r.o. (100 %). Je to dáno nakládání s druhy KO, které se započítávají do odpadového proudu BRKO (např. SKO, papír, objemný odpad atd., viz Tabulka 1). Z toho pohledu se musíme dívat na nakládání s BRKO. V hodnoceném období zpočátku nejobvyklejší metodou nakládání s BRKO bylo jeho ukládání na skládky (95,4 % v roce 2009, 92,8 % v roce 2011 a 85 % v roce 2013). Od roku 2014 došlo k poklesu skládkování BRKO, a to na 56,1 % v roce 2015, ale stále pokračovalo jeho ukládání na skládky, zejména ve formě biologicky rozložitelné složky v SKO a objemného odpadu. V tomto období se nepodařilo naplnit cíl POHo, tj. snížit podíl skládkování BRKO na 50 % do roku Tabulka 22 Podíl skládkovaného BRKO na obyvatele vůči roku 1995 Rok Množství skládkovaného BRKO [t] 1 289, , , , ,92 767,15 805,10 Počet obyvatel Množství skládkovaného BRKO na obyvatele [kg/obyv.] 0,198 0,207 0,204 0,187 0,172 0,120 0,127 Podíl skládkovaného BRKO na obyvatele vůči roku 1995 v [%] 133,8% 139,9% 137,8% 126,5% 116,4% 81,1% 85,5% Poznámka: Množství skládkovaného BRKO na obyvatele v roce 1995 činilo 14,8 [kg/obyv.] Z předchozí tabulky vyplývá, že není plněna skládková směrnice EU. Ve sledovaném období celková produkce biologického odpadu rostlinného odpadu (BORP) ve městě Dubňany zpočátku klesala ze 414,2 tun v roce 2009 na 361,7 tun v roce 2013, pak došlo k růstu až na 811,4 tun v roce Produkce BORP na obyvatele ve městě Dubňany ve sledovaném 48

49 období kopírovala trend celkové produkce a rostla až od roku 2012, ze 49 kg až na 127,5 kg v roce 2015, což bylo v průměru 77,3 kg na obyvatele. Podíl kompostování v sledovaném období vzrostl z 2,6 % v roce 2009 až na 42,7 % v roce Tříděný sběr skla, plastů a papíru, kovů a obalových odpadů Občané Dubňan mohou samostatně sbírané sklo, papír a PET-láhve ukládat do kontejnerů, volně umístěných na sběrných místech. Kontejnery jsou ve vlastnictví města a jsou součástí městského systému separovaného sběru odpadů, deklarovaného v Obecně závazné vyhlášce č. 2/2006. Svoz odpadů a předávání k dalšímu nakládání provádí svozová firma (v současnosti EKOR). Veškeré odpady ze separovaného sběru jsou dále předávány k recyklaci a jsou vedeny v evidenci pro společnost EKO- KOM, a.s. (dále jen EKO-KOM). V roce 2015 bylo ve městě Dubňany a městských částech rozmístěno 362 ks (110 l), 675 ks (120 l), 365 ks (240 l) a 68 ks (1 100 l) nádob na SKO, ks (120 l) a 27 ks (770 l) nádob na BRKO, kontejnery a pytle na papír, také na plast, kam mohou občané odkládat i tetrapaky, 12 ks na sklo smíšené a 12 ks na sklo bílé. Rozmístění nádob pro separovaný odpad: kontejnery pro sklo bílé a barevné: na parkovišti u bývalého Olympu, na ul. Nádražní u prodejny potravin, na ul. Hodonínská před pneuservisem, za novou budovou základní školy a na sběrném dvoře. U bytových domů s větším počtem obyvatel je stabilně rozmístěno celkem 17 kontejnerů na papír, 17 kontejnerů na plast, 40 kontejnerů na komunální odpad a 27 kontejnerů na BRKO. Graf 30 Celkový počet sběrných nádob na SKO ve městě Dubňany v

50 Graf 31 Celkový počet nádob na tříděné složky ve městě Dubňany v Graf 32 Celkový počet nádob ve městě Dubňany za období Pro město Dubňany sváží odpady z odděleného sběru svozová společnost EKOR, s.r.o. Termíny vývozů jednotlivých komodit v daném roce (např. 2016) jsou veřejně přístupný na webu města 6. Pravidelný svozový den bývá středa svoz pytlů. V týdnu při svozu pytlů se v tento den vyváží i příslušné kontejnery, v ostatních týdnech se papír vyváží ve čtvrtek, plasty v pátek. V pátek se rovněž provádí vývoz kontejnerů s komunálním odpadem. Papír a plast je taky možno přivézt na sběrný dvůr, kde ho obsluha slisuje do připojených velkoobjemových kontejnerů. Produkce papíru z tříděného sběru ve městě Dubňany klesala z hodnoty 148 tun v roce 2009 na 115,9 tun v roce Výjimkou byl rok 2010, kdy bylo vyprodukováno 151,2 tun papíru z tříděného sběru. Produkce papíru z tříděného sběru od občanů měla ve sledovaném období, kromě roku 2010, klesající charakter, kdy došlo k poklesu z 22,7 kg v roce 2009 na 18,2 kg v roce Průměrná produkce činila 20,8 kg na obyvatele. Produkce plastů z tříděného sběru ve městě Dubňany kolísala, z celkového pohledu vzrostla z 59,9 tun v roce 2009 na 71,3 tun v roce Produkce plastu z tříděného sběru na obyvatele kopírovala