ZPRÁVA O ČINNOSTI ÚP ČR ZA OBDOBÍ LEDEN AŽ ČERVEN 2012

Transkript

1 ZPRÁVA O ČINNOSTI ÚP ČR ZA OBDOBÍ LEDEN AŽ ČERVEN 2012 Obsah materiálu Název kapitoly strana Stav výplaty nepojistných sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti 2 Srovnání 1. a 2. čtvrtletí roku Formy výplaty dávek v roce Přehled nákladů na poukázečné v 1. pololetí Meziroční srovnání výplat podle odpovídajícího měsíce roku 2011 a Srovnání jednotlivých měsíců roku 2012 v oblasti NSD a podpor v nezaměstnanosti 14 Srovnání vztažená na počty obyvatel (meziměsíčně) 21 Struktura nepojistných sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti ve vybraném (typickém) kontaktním pracovišti ÚP ČR 26 Veřejná služba 27 Počty sociálních šetření v oblasti příspěvku na péči, dávek pro osoby se ZP a dávek pomoci v hmotné nouzi 32 Informace o stavu správních řízení v gesci ÚP ČR 33 Informace o stavu v oblasti lékařské posudkové služby 35 Stav ve vybraných oblastech politiky zaměstnanosti 41 Počet uchazečů o zaměstnání vyřazených z evidence a efektivita zprostředkování zaměstnání za období leden až červen Vymezování chráněných pracovních míst v roce 2012 a srovnání se stavem Analýza vytíženosti a dostupnosti pracovišť ÚP ČR 46 Datové služby a provoz systému 50 Zaměstnanci ÚP ČR 59 Informace o proběhlých jednáních s odbornými organizacemi v 1. pol Počty pracovníků na ÚP ČR, počty rozvázaných pracovních poměrů, přesčasová práce 59 Vyhodnocení školení pro pracovníky, psychologická pomoc pro pracovníky (náklady, rozsah, srovnání dle krajů) 60 Karta sociálních systémů aktuální stav 61 1

2 I. STAV VÝPLATY NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK A PODPOR V NEZAMĚSTNANOSTI 1. Srovnání 1. a 2. čtvrtletí roku 2012 V níže uvedené tabulce je uvedeno srovnání prvních dvou čtvrtletí roku 2012 dle jednotlivých dávkových titulů. U většiny dávek je situace zcela srovnatelná. Zaznamenáníhodné odchylky (v tabulce vyznačeny tučně) jsou následující: Nárůst dávek příspěvku na živobytí. Nárůst je zaznamenán ve všech regionech (hlavním důvodem je zvýšení životního a existenčního minima). Počet příjemců dávek je však nižší, než ve sledovaném období roku 2011, což je komentováno v příslušné kapitole tohoto materiálu. Nárůst dávek mimořádné okamžité pomoci, který souvisí s vyšší intenzitou spolupráce ÚP ČR a obcí při individuálním řešení situace klientů. Pokles podpor v nezaměstnanosti, který souvisí se snížením míry nezaměstnanosti v obvyklém sezónním cyklu a zkrácením rozhodného období pro získání doby důchodového pojištění v délce 12 měsíců ze 3 na 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Druh dávky 1. čtv. Prům. měs. poč. dávek 2. čtv. Prům. měs. poč. dávek V % 1. čtv. - Průměr v Kč 2. čtv. - Průměr v Kč Příspěvek na péči ,62% ,95% Příspěvek na mobilitu* ,49% ,74% Příspěvek na zvláštní pomůcku ,97% ,19% Příspěvek na živobytí ,31% ,41% Doplatek na bydlení ,97% ,36% MOP na úhradu nezb jednoráz výdaje ,26% ,27% MOP na úhradu nezbytných nákladů ,34% ,91% MOP na úhradu odůvodn.nákladů ,88% ,72% MOP z důvodu postižení mim událostí ,98% ,16% MOP z důvodu sociálního vyloučení ,54% ,81% MOP z důvodu újmy na zdraví ,56% ,67% Rodičovský příspěvek ,93% ,05% Přídavek na dítě ,58% ,71% Příspěvek na bydlení ,58% ,19% Odměna pěstouna ,03% ,62% Příspěvek na úhradu potřeb dítěte ,33% ,20% Příspěvek při převzetí dítěte ,28% ,05% Pohřebné ,10% ,10% Porodné ,58% ,46% Sociální příplatek ,53% ,10% Podpory v nezaměstnanosti ,91% ,03% Dávky dle vyhlášky ,49% ,83% Celkem ,61% ,32% * v 1. čtvrtletí = průměr za únor a březen - v lednu nebyl příspěvek na mobilitu vyplácen V % 2

3 Srovnání počtu vyplacených dávek v 1. a 2. čtvrt Srovnání objemu vyplacených finančních prostředků v 1. a 2. čtvrt

4 2. Formy výplaty dávek v roce 2012 V níže uvedených tabulkách uvádíme způsob výplaty dávek dle jednotlivých dávkových skupin, tj. příspěvek na péči, dávky pro OZP, dávky pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpora a podpory v nezaměstnanosti. V tabulkách jsou uváděny hodnoty za měsíce leden, březen a červen, což dostatečně zachycuje trend ve způsobech výplaty. Položka Ostatní zahrnuje především hotovostní výplaty. Údaje za červen 2012 považujeme za standardní rozložení způsobů výplaty dávek. Přehled typů výplat Příspěvek na péči 2012 dle počtu dávek PnP Leden Březen Červen KrP Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem V % z celkem 43,63% 56,37% 0,00% 42,93% 57,07% 0,00% 42,55% 57,44% 0,01% Přehled typů výplat Příspěvek na péči 2012 dle objemu výplat v tis. Kč PnP Leden Březen Červen KrP Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem V% z celkem 35,48% 64,52% 0,00% 35,04% 64,96% 0,00% 34,69% 65,30% 0,01% V případě příspěvku na péči převažují výplaty na účet. Zcela marginální jsou hotovostní výplaty. Jedná se o případy, kdy příslušné pracoviště reaguje na specifický požadavek klienta. Např. specifická situace (týdenní cyklus výplat, neexistence bezpečné doručovací adresy apod.) 4

5 Přehled typů výplat Dávky pro OZP 2012 dle počtu dávek OZP Leden Březen Červen KrP Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem V % z celkem 58,33% 41,67% 0,00% 45,34% 54,66% 0,00% 45,09% 54,91% 0,00% Přehled typů výplat Dávky pro OZP 2012 dle objemu výplat v tis. Kč OZP Leden Březen Červen KrP Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem V% z celkem 10,52% 89,48% 0,00% 43,86% 56,14% 0,00% 37,77% 62,23% 0,00% V případě dávek pro OZP převažují výplaty na účet. Příspěvky na kompenzační pomůcky jsou fakticky zasílány na účet ze 100%, což se pak projevuje v bilanci výplat dle objemu vyplacených prostředků. V relativním přepočtu počet dávek vyplácených poštovní poukázkou klesá ve srovnání s počtem dávek vyplácených na účet. 5

6 Přehled typů výplat Dávky pomoci v HMN 2012 dle počtu dávek HMN Leden Březen Červen KrP Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem V % z celkem 62,82% 27,54% 9,65% 61,70% 27,62% 10,68% 65,64% 31,84% 2,52% Přehled typů výplat Dávky pomoci v HMN 2012 dle objemu výplat v tis. Kč HMN Leden Březen Červen KrP Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem V% z celkem 65,59% 27,53% 8,57% 63,27% 27,52% 9,21% 66,69% 31,66% 1,66% U dávek pomoci v hmotné nouzi dosud převažují výplaty prostřednictvím poštovní poukázky. Zcela v menšině je ve 2. čtvrtletí výplata dávek v hotovosti, která je využívána především u dávek mimořádné okamžité pomoci a u klientů, kde to vyžaduje jejich specifická situace (týdenní cyklus výplat, neexistence bezpečné doručovací adresy apod.). Situace v objemu výplat v hotovosti se ve 2. čtvrtletí již zcela konsolidovala. 6

7 Přehled typů výplat Dávky SSP 2012 dle počtu dávek SSP Leden Březen Červen KrP Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem V % z celkem 36,42% 63,44% 0,14% 35,70% 64,16% 0,13% 35,01% 64,84% 0,15% Přehled typů výplat Dávky SSP 2012 dle objemu výplat v tis. Kč SSP Leden Březen Červen KrP Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Celkem PP Účet Ostatní Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem V% z celkem 24,48% 75,44% 0,08% 23,93% 76,00% 0,08% 23,42% 76,52% 0,11% V případě dávek státní sociální podpory převažují především výplaty na účet. Zcela marginální jsou hotovostní výplaty. Jedná se o případy, kdy příslušné pracoviště reaguje na specifický požadavek klientů. Relativní i absolutní počet výplat prostřednictvím poštovních poukázek trvale klesá. 7

8 Přehled nákladů na poukázečné v 1. pololetí 2012 Poukázečné - výplata dávek PP PnP OZP HMN SSP PvN Celkem Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem Výše uvedená tabulka a graf prezentují objem nákladů na poukázečné, tj. úhrad za poštovní poukázky. Jedná se o stav čerpání rozpočtu ÚP ČR k Lze usuzovat, že celkové náklady na poukázečné by v roce 2012 činili více než 200 mil. Kč. Se zavedením skarty jako nástroje výplat nepojistných sociálních dávek dojde k úspoře v roce 2012 až 70 mil. Kč. Od roku 2013 se úspora projeví v celém rozsahu. Pro srovnání v roce 2011 ÚP ČR vyplatil na poukázečném tis. Kč. Údaje o výši poukázečného v roce 2011 za obce nejsou k dispozici, neboť byly součástí celkového příspěvku obcím na výkon státní správy v přenesené působnosti. V důsledku provedených opatření mohl být tento příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti v roce 2012 snížen o cca 415 mil Kč. Celková úspora bude v roce 2013 tedy minimálně 500 mil Kč. 8

9 Pokud se týká poukázečného, pak je potřebné zdůraznit, že v loňském roce bylo hrazeno duplicitně, a to s ohledem na rozdělení agendy nepojistných sociálních dávek mezi obce a ÚP ČR. Níže uvedená tabulka hodnotí výhody/nevýhody u různých způsobů výplaty dávek Způsob výplaty + - V hotovosti - Řeší výjimečné případy, - Náklady na převoz kdy z objektivních důvodů finančních prostředkůa není možné jiným způsobem náklady na zajištění dávku vyplatit. finančních prostředků na ÚPČR pokladny celkově nejdražší způsob výplaty, - Nutnost docházet na ÚPČR, - Omezení úředními dny a pokladními hodinami. - Riziko okradení, finance Poštovní poukázkou Tradiční způsob výplaty dávek. Na účet skartou - Pro klienta, který aktivně používá účet v bance včetně internetového bankovnictví vysoká dostupnost. - Nízké náklady na výplatu. - Nízké náklady na výplatu obdobné jako při způsobu výplaty na účet, - Okamžitý přístup kdykoli k dávce prostřednictvím bankomatu - jeden výběr na dávku v bankomatu zdarma, - Možnost využít funkce cash back - Možnost zdarma platby v obchodech, - Převodní příkaz zdarma (k dávce) - Nejsou náklady spojené s vystavením a provozem karty, - využití skarty vede ke zvýšení finanční gramotnosti a tak i prevenci proti upsání se k výhodným půjčkám, apod. nejsou zabezpečeny - Náklady na poukázečné, - Nutnost docházet na poštu, - Omezení otevírací dobou pošty - Nutnost docházet do banky, - Náklady na poplatky za vedení účtu a případně vystavení debetní karty. Pro klienta, který dosud nepoužíval platební kartu nutnost seznámení se se způsobem obsluhy a zajištění bezpečnosti. 9

10 3. Meziroční srovnání výplat podle odpovídajícího měsíce roku 2011 a 2012 V níže uvedených tabulkách je prezentováno meziroční srovnání počtu dávek a objemu výplaty dávek dle jednotlivých dávkových skupin, tj. příspěvek na péči, dávky pro OZP, dávky pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpora a podpory v nezaměstnanosti. Údaje za červen 2012 považujeme za standardní rozložení způsobů výplaty dávek. Příspěvek na péči meziroční srovnání dle počtu dávek KrP Leden Leden Únor Únor Březen Březen Duben Duben Květen Květen Červen Červen PnP Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem ku ,66% 99,19% 100,80% 101,40% 101,93% 103,23% Příspěvek na péči meziroční srovnání dle objemu výplat v tis. Kč KrP Leden Leden Únor Únor Březen Březen Duben Duben Květen Květen Červen Červen PnP Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem ku ,09% 107,42% 110,05% 110,64% 111,06% 112,92% V oblasti příspěvku na péči se potvrzuje trend poměrně pozvolného nárůstu počtu příjemců a rychlejšího růstu výdajů, což je způsobeno tím, že příjemci příspěvku jsou v případě přeposouzení většinou zařazeni do vyšší kategorie závislosti na pomoci jiné osoby. K problematice posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se věnuje speciální kapitola tohoto materiálu. 10

11 Dávky OZP meziroční srovnání dle počtu dávek KrP Leden Leden Únor Únor Březen Březen Duben Duben Květen Květen Červen Červen Dávky OZP Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem ku ,11% 153,52% 238,91% 386,55% 600,24% 755,58% Dávky OZP meziroční srovnání dle objemu výplat v tis. Kč KrP Leden Leden Únor Únor Březen Březen Duben Duben Květen Květen Červen Červen Dávky OZP Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem ku ,31% 13,65% 19,28% 28,83% 40,49% 49,80% V oblasti dávek pro OZP je velmi obtížné provést meziroční srovnání, a to především z důvodu zcela odlišné právní úpravy této oblasti dávek. V roce 2012 nahradil příspěvek na mobilitu (opakující se dávka) jednorázové dávky (příspěvek na provoz motorového vozidla). Jednorázové dávky byly historicky vypláceny obvykle v prvním kvartálu, což se projevuje ve srovnání jak v počtu dávek, tak i v objemu finančních prostředků. Objem finančních prostředků v rámci předmětného dávkového systému bude možné meziročně srovnat za období celého roku, a to také z toho důvodu, že ve druhém pololetí se projeví poskytování dávek a zápůjček na finančně náročné kompenzační pomůcky (plošiny, schodolezy). Dávky pomoci v HMN meziroční srovnání dle počtu dávek KrP Leden Leden Únor Únor Březen Březen Duben Duben Květen Květen Červen Červen HMN Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem ku ,07% 86,97% 98,87% 90,73% 96,26% 94,98% 11

12 Dávky pomoci v HMN meziroční srovnání dle objemu výplat v tis. Kč KrP Leden Leden Únor Únor Březen Březen Duben Duben Květen Květen Červen Červen HMN Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem ku ,60% 162,72% 171,40% 153,36% 154,59% 151,38% V oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi dochází v meziročním srovnání k poklesu počtu příjemců dávek, ale současně ke zvýšení objemu vyplácených finančních prostředků. Tento jev vysvětlujeme zvýšením životního a existenčního minima, ke kterému došlo na základě změny zákonné úpravy, což se projevuje ve zvýšení hodnoty dávek. Současně jsou v této souvislosti více poskytovány dávky příjemcům ve vícečetných domácnostech. Jeden příjemce pobírá jednu dávku, ale ta je vypočítána pro všechny společně posuzované osoby v domácnosti. Dávky SSP meziroční srovnání dle počtu dávek KrP Leden Leden Únor Únor Březen Březen Duben Duben Květen Květen Červen Červen SSP Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem ku ,63% 93,47% 95,42% 95,60% 94,50% 95,84% Dávky SSP meziroční srovnání dle objemu výplat v tis. Kč KrP Leden Leden Únor Únor Březen Březen Duben Duben Květen Květen Červen Červen SSP Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem ku ,78% 99,72% 100,77% 100,23% 100,57% 101,09% 12

13 V oblasti dávek SSP dochází k poklesu počtu vyplácených dávek, což je způsobeno především redukcí této dávkové agendy o sociální příplatek. Stejně jako v oblasti dávek pomoci v HMN dochází k nárůstu objemu vyplacených prostředků, což je způsobeno především změnou zákona, kterou bylo od ledna 2012 zvýšeno životní a existenční minimum. Přehled částek existenčního a životního minima Exist. M ŽM jednotlivec 1. osoba další osoba dítě 6 až dítě do 6 15 dítě 15 až Nárůst 103,77% 109,09% 109,03% 108,85% 108,75% 109,18% 108,89% Podpory v nezaměstnanosti meziroční srovnání dle počtu dávek KrP Leden Leden Únor Únor Březen Březen Duben Duben Květen Květen Červen Červen PvN Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem ku ,24% 76,19% 77,11% 80,58% 81,43% 81,63% Podpory v nezaměstnanosti meziroční srovnání dle objemu výplat v tis. Kč KrP Leden Leden Únor Únor Březen Březen Duben Duben Květen Květen Červen Červen PvN Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem ku ,71% 71,12% 77,83% 81,06% 84,63% 87,44% V oblasti podpor v nezaměstnanosti dochází k poklesu počtu uchazečů i objemu výplat, který souvisí se snížením míry nezaměstnanosti v obvyklém sezónním cyklu a zkrácením rozhodného období pro získání doby důchodového pojištění v délce 12 měsíců ze 3 na 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Současně se postupně daří aktivovat skupinu uchazečů o zaměstnání, kteří byli mnohdy účelově na podpoře v nezaměstnanosti. 13

14 4. Srovnání jednotlivých měsíců roku 2012 v oblasti NSD a podpor v nezaměstnanosti V níže uvedených tabulkách je prezentováno srovnání počtu dávek a objemu výplaty dávek dle jednotlivých dávkových titulů, a to jak v celkovém souhrnu všech dávek za ČR tak následně dle jednotlivých dávkových titulů a krajských poboček. V některých případech jsou jednotlivé dávky kumulovány do dávkových skupin, tj. příspěvek na péči, dávky pro osoby se ZP, dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky SSP a podpory v nezaměstnanosti. V tabulkách je provedeno vždy meziměsíční srovnání vyjádřeno v procentech. Celkový přehled počtu dávek v měsících 1. pololetí 2012 Leden Únor Změna Březen Změna Duben Změna Květen Změna Červen Změna Druh dávky Dávek Dávek v % Dávek v % Dávek v % Dávek v % Dávek v % Příspěvek na péči ,31% ,64% ,15% ,40% ,00% Dávky pro OZP ,31% ,00% ,01% ,32% Přísp. na živobytí ,68% ,79% ,64% ,67% ,72% Dopl. na bydlení ,52% ,55% ,57% ,73% ,47% Mim. okamž. pom ,69% ,78% ,23% ,84% ,13% Rodičovský přísp ,16% ,28% ,04% ,06% ,83% Přídavek na dítě ,73% ,27% ,12% ,87% ,49% přísp. na bydlení ,09% ,57% ,50% ,43% ,14% Pěstoun. dávky ,05% ,46% ,56% ,23% ,49% Por a Pohř ,67% ,11% ,43% ,13% ,94% sociální příplatek ,49% ,55% ,70% ,67% ,47% Podpory v nezam ,38% ,54% ,96% ,99% ,59% Dávky - vyhl ,18% ,01% ,71% ,93% 101,121231,52 Celkem ,25% ,92% ,82% ,56% %% Celkový přehled objemu výplat v měsících 1. pololetí 2012 Druh dávky Leden Únor Změna Březen Změna Duben Změna Květen Změna Červen Změna V tis Kč V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % Příspěvek na péči ,12% ,64% ,54% ,58% ,59% Dávky pro OZP ,66% ,76% ,58% ,07% Přísp. na živobytí ,75% ,57% ,38% ,91% ,28% Dopl. na bydlení ,83% ,71% ,77% ,25% ,20% Mim. okamž. pom ,67% ,07% ,81% ,90% ,11% Rodičovský přísp ,27% ,49% ,54% ,18% ,93% Přídavek na dítě ,68% ,27% ,19% ,96% ,54% přísp. na bydlení ,24% ,35% ,52% ,62% ,95% Pěstoun. dávky ,49% ,51% ,68% ,31% ,39% Por a Pohř ,93% ,76% ,31% ,41% ,14% sociální příplatek ,04% ,21% ,66% ,92% ,78% Podpory v nezam ,35% ,32% ,28% ,03% ,71% Dávky - vyhl ,91% ,93% ,55% ,71% Celkem ,30% ,91% ,01% ,32% ,31% 14

15 Ve výše provedeném srovnání lze sledovat následující zaznamenáníhodné trendy: Pokles podpor v nezaměstnanosti, který souvisí se snížením míry nezaměstnanosti v obvyklém sezónním cyklu a zkrácením rozhodného období pro získání doby důchodového pojištění v délce 12 měsíců ze 3 na 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Nárůst počtu dávek pro OZP, což je způsobeno postupným přílivem klientů do nově koncipovaného dávkového systému v průběhu 1. čtvrtletí Postupný zánik sociálního příplatku a dávek pro OZP. Oba druhy dávek byly upraveny předchozí právní úpravou a ÚP ČR dokončoval řízení započatá před rokem Příspěvek na péči srovnání počtu dávek v měsících 1. pololetí 2012 Příspěvek na péči Leden Únor Změna Březen Změna Duben Změna Květen Změna Červen Změna Dávek Dávek v % Dávek v % Dávek v % Dávek v % Dávek v % Praha ,15% ,38% ,47% ,87% ,23% Příbram ,57% ,23% ,55% ,94% ,68% Č. Budějovice ,54% ,69% ,24% ,17% ,30% Plzeň ,39% ,20% ,63% ,59% ,75% K. Vary ,16% ,64% ,11% ,50% ,24% Ústí n.l ,56% ,79% ,68% ,14% ,81% Liberec ,77% ,88% ,25% ,33% ,21% Hr. Králové ,87% ,02% ,37% ,59% ,89% Pardubice ,28% ,82% ,35% ,88% ,85% Jihlava ,27% ,28% ,17% ,13% ,77% Brno ,95% ,41% ,58% ,69% ,38% Olomouc ,60% ,83% ,34% ,13% ,10% Ostrava ,02% ,82% ,64% ,23% ,06% Zlín ,32% ,12% ,92% ,66% ,80% Celkem ,31% ,64% ,15% ,40% ,00% Příspěvek na péči srovnání objemu výplat v měsících 1. pololetí 2012 Příspěvek na péči Leden Únor Změna Březen Změna Duben Změna Květen Změna Červen Změna V tis Kč V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % Praha ,22% ,38% ,13% ,04% ,63% Příbram ,86% ,72% ,51% ,50% ,42% Č. Budějovice ,80% ,74% ,61% ,29% ,81% Plzeň ,61% ,14% ,54% ,20% ,59% K. Vary ,52% ,13% ,68% ,67% ,16% Ústí n.l ,23% ,82% ,66% ,98% ,26% Liberec ,27% ,02% ,04% ,95% ,96% Hr. Králové ,23% ,32% ,42% ,18% ,27% Pardubice ,73% ,56% ,49% ,58% ,46% Jihlava ,94% ,81% ,66% ,40% ,30% Brno ,98% ,12% ,45% ,21% ,18% Olomouc ,96% ,17% ,05% ,44% ,44% Ostrava ,39% ,89% ,14% ,89% ,57% Zlín ,34% ,68% ,37% ,92% ,68% Celkem ,12% ,64% ,54% ,58% ,59% 15

16 Z níže uvedeného grafu je zřejmé, že průběh výplaty dávek v oblasti příspěvku na péči nevykazuje žádné významné odchylky. Dávky pro OZP srovnání počtu dávek v měsících 1. pololetí 2012 Dávky pro OZP Leden Únor Březen Změna Duben Změna Květen Změna Červen Změna Dávek Dávek Dávek v % Dávek v % Dávek v % Dávek v % Praha ,89% ,33% ,22% ,28% Příbram ,06% ,63% ,61% ,51% Č. Budějovice ,54% ,72% ,88% ,09% Plzeň ,53% ,23% ,17% ,54% K. Vary ,67% ,53% ,67% ,50% Ústí n.l ,18% ,88% ,25% ,21% Liberec ,65% ,83% ,38% ,38% Hr. Králové ,69% ,37% ,44% ,49% Pardubice ,21% ,06% ,59% ,56% Jihlava ,30% ,98% ,15% ,34% Brno ,13% ,76% ,52% ,30% Olomouc ,53% ,24% ,86% ,07% Ostrava ,29% ,41% ,02% ,75% Zlín ,89% ,94% ,84% ,97% Celkem ,31% ,00% ,01% ,32% Dávky pro OZP srovnání objemu výplat v měsících 1. pololetí 2012 Dávky pro OZP Leden Únor Březen Změna Duben Změna Květen Změna Červen Změna V tis Kč V tis Kč V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % Praha ,63% ,81% ,10% ,95% Příbram ,42% ,43% ,18% ,51% Č. Budějovice ,30% ,93% ,75% ,77% Plzeň ,78% ,90% ,04% ,10% K. Vary ,82% ,38% ,14% ,82% Ústí n.l ,59% ,02% ,40% ,83% Liberec ,01% ,13% ,36% ,84% Hr. Králové ,33% ,40% ,15% ,90% Pardubice ,78% ,50% ,06% ,86% Jihlava ,43% ,05% ,37% ,76% Brno ,84% ,44% ,67% ,94% Olomouc ,99% ,06% ,22% ,52% Ostrava ,33% ,05% ,22% ,07% Zlín ,16% ,70% ,95% ,00% Celkem ,66% ,76% ,58% ,07% 16

17 Z níže uvedeného grafu je zřejmé, že v oblasti dávek pro OZP nelze vysledovat žádné významné odchylky vyjma nárůstu počtu dávek v KrP Zlín a Ostrava v 1. čtvrtletí, což bylo způsobeno delší dobou řízení o dávce z důvodu složitosti jejího posouzení (zejména velké rodiny, kde je více jak 5 příjemců s nepravidelnými příjmy). Dávky HMN srovnání počtu dávek v měsících 1. pololetí 2012 Leden Únor Změna Březen Změna Duben Změna Květen Změna Červen Změna HMN Dávek Dávek v % Dávek v % Dávek v % Dávek v % Dávek v % Praha ,30% ,39% ,25% ,29% ,63% Příbram ,61% ,43% ,97% ,97% ,11% Č. Budějovice ,88% ,31% ,09% ,67% ,28% Plzeň ,67% ,84% ,24% ,39% ,41% K. Vary ,90% ,82% ,30% ,22% ,70% Ústí n.l ,77% ,94% ,64% ,22% ,31% Liberec ,16% ,25% ,10% ,42% ,80% Hr. Králové ,34% ,37% ,37% ,04% ,40% Pardubice ,51% ,20% ,53% ,94% ,13% Jihlava ,58% ,26% ,57% ,47% ,27% Brno ,19% ,12% ,74% ,51% ,92% Olomouc ,33% ,06% ,46% ,95% ,42% Ostrava ,11% ,24% ,00% ,47% ,90% Zlín ,64% ,33% ,32% ,82% ,60% Celkem ,68% ,12% ,75% ,65% ,46% 17

18 Dávky HMN srovnání objemu výplat v měsících 1. pololetí 2012 Leden Únor Změna Březen Změna Duben Změna Květen Změna Červen Změna HMN V tis Kč V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % Praha ,79% ,69% ,54% ,86% ,97% Příbram ,61% ,79% ,04% ,68% ,82% Č. Budějovice ,94% ,78% ,29% ,33% ,82% Plzeň ,71% ,79% ,64% ,69% ,97% K. Vary ,04% ,13% ,56% ,59% ,49% Ústí n.l ,13% ,53% ,28% ,13% ,80% Liberec ,79% ,49% ,70% ,93% ,98% Hr. Králové ,04% ,10% ,18% ,97% ,25% Pardubice ,77% ,69% ,76% ,80% ,71% Jihlava ,90% ,81% ,87% ,97% ,60% Brno ,18% ,47% ,72% ,23% ,90% Olomouc ,62% ,28% ,27% ,15% ,27% Ostrava ,71% ,23% ,28% ,21% ,97% Zlín ,18% ,74% ,10% ,47% ,58% Celkem ,40% ,99% ,80% ,11% ,28% Z níže uvedeného grafu je patrné, že v několika KrP došlo k dočasnému nárůstu počtu dávek HMN v průběhu 1.čtvrtletí. Jedná se především o české KrP, kdy v mnoha případech byla převzata nedokončená správní řízení od obcí. Dávky SSP srovnání počtu dávek v měsících 1. pololetí 2012 SSP Leden Únor Změna Březen Změna Duben Změna Květen Změna Červen Změna Dávek Dávek v % Dávek v % Dávek v % Dávek v % Dávek v % Praha ,74% ,21% ,88% ,27% ,51% Příbram ,94% ,27% ,56% ,73% ,25% Č. Budějovice ,99% ,38% ,98% ,75% ,37% Plzeň ,81% ,10% ,61% ,39% ,11% K. Vary ,39% ,46% ,70% ,63% ,49% Ústí n.l ,15% ,63% ,65% ,04% ,48% Liberec ,13% ,66% ,76% ,50% ,20% Hr. Králové ,22% ,70% ,22% ,63% ,28% Pardubice ,67% ,27% ,37% ,82% ,55% Jihlava ,22% ,86% ,48% ,59% ,45% Brno ,93% ,53% ,37% ,64% ,28% Olomouc ,08% ,78% ,03% ,95% ,90% Ostrava ,75% ,69% ,59% ,49% ,05% Zlín ,58% ,58% ,93% ,09% ,78% Celkem ,32% ,93% ,96% ,39% ,30% 18

19 Dávky SSP srovnání objemu výplat v měsících 1. pololetí 2012 SSP Leden Únor Změna Březen Změna Duben Změna Květen Změna Červen Změna V tis Kč V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % Praha ,11% ,99% ,51% ,70% ,68% Příbram ,18% ,26% ,72% ,67% ,07% Č. Budějovice ,77% ,98% ,57% ,14% ,72% Plzeň ,00% ,75% ,39% ,61% ,43% K. Vary ,73% ,26% ,28% ,94% ,41% Ústí n.l ,32% ,42% ,53% ,40% ,88% Liberec ,38% ,36% ,87% ,89% ,59% Hr. Králové ,41% ,80% ,18% ,83% ,08% Pardubice ,19% ,64% ,60% ,66% ,71% Jihlava ,49% ,58% ,94% ,29% ,96% Brno ,56% ,66% ,62% ,24% ,18% Olomouc ,27% ,29% ,53% ,73% ,56% Ostrava ,53% ,76% ,33% ,96% ,46% Zlín ,31% ,76% ,88% ,22% ,74% Celkem ,58% ,11% ,26% ,95% ,90% Z níže uvedeného grafu je zřejmé, že průběh výplaty dávek v oblasti SSP nevykazuje žádné významné odchylky. V rámci oblasti SSP jsou v 90% však dávky vypláceny opakovaně na základě prvotního přiznání dávky. Pouze v 10% dochází ke čtvrtletnímu posuzování při přiznání dávky. 19

20 Podpory v nezaměstnanosti srovnání počtu dávek v měsících 1. pololetí 2012 PvN Leden Únor Změna Březen Změna Duben Změna Květen Změna Červen Změna Dávek Dávek v % Dávek v % Dávek v % Dávek v % Dávek v % Praha ,66% ,72% ,08% ,02% ,09% Příbram ,56% ,83% ,87% ,02% ,81% Č. Budějovice ,85% ,80% ,51% ,05% ,12% Plzeň ,05% ,72% ,35% ,61% ,87% K. Vary ,46% ,11% ,62% ,87% ,12% Ústí n.l ,63% ,16% ,68% ,57% ,52% Liberec ,47% ,66% ,70% ,46% ,29% Hr. Králové ,04% ,83% ,78% ,73% ,44% Pardubice ,14% ,48% ,05% ,09% ,08% Jihlava ,17% ,71% ,41% ,86% ,86% Brno ,88% ,59% ,46% ,70% ,63% Olomouc ,19% ,28% ,84% ,83% ,60% Ostrava ,12% ,58% ,38% ,77% ,60% Zlín ,84% ,74% ,26% ,22% ,36% Celkem ,02% ,12% ,90% ,34% ,60% Podpory v nezam. srovnání objemu výplat v měsících 1. pololetí 2012 PvN Leden Únor Změna Březen Změna Duben Změna Květen Změna Červen Změna V tis Kč V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % V tis Kč v % Praha ,46% ,86% ,92% ,04% ,25% Příbram ,12% ,50% ,47% ,52% ,76% Č. Budějovice ,70% ,90% ,39% ,47% ,24% Plzeň ,62% ,67% ,40% ,06% ,39% K. Vary ,40% ,76% ,60% ,33% ,49% Ústí n.l ,88% ,41% ,77% ,93% ,71% Liberec ,50% ,97% ,92% ,52% ,92% Hr. Králové ,70% ,86% ,87% ,89% ,05% Pardubice ,53% ,21% ,63% ,60% ,57% Jihlava ,13% ,00% ,90% ,51% ,71% Brno ,04% ,04% ,08% ,18% ,34% Olomouc ,65% ,01% ,47% ,67% ,98% Ostrava ,09% ,92% ,16% ,47% ,50% Zlín ,59% ,75% ,02% ,43% ,70% Celkem ,35% ,32% ,28% ,03% ,99% Z níže uvedeného grafu je zřejmé, že v 2.čtvrtletí došlo k poklesu výplaty podpory v nezaměstnanosti z výše zmiňovaných důvodů. 20

21 5. Srovnání vztažená na počty obyvatel (meziměsíčně) V níže uvedených tabulkách a grafech je prezentován přepočet počtu dávek (červen 2012) na obyvatel daného kraje a současně na obyvatel ve věkové kohortě, která odpovídá charakteru dávky. V závěru kapitoly je prezentován příklad jednoho typického kontaktního pracoviště dle druhů dávek, jejich souběhů a věku. Příspěvek na péči KrP Celkem obyv. Obyv. 65+ Dávek Na obyv. Na obyv. 65+ Praha , ,4 Příbram , ,2 Č. Budějovice , ,7 Plzeň , ,3 K. Vary , ,0 Ústí n.l , ,8 Liberec , ,9 Hr. Králové , ,9 Pardubice , ,0 Jihlava , ,3 Brno , ,3 Olomouc , ,6 Ostrava , ,2 Zlín , ,8 Česká republika , ,6 21

22 Dávky pro OZP KrP Celkem obyv. 65+ Dávek Na obyv. Na obyv.65+ Praha ,8 940,8 Příbram , ,7 Č. Budějovice , ,6 Plzeň , ,6 K. Vary ,2 947,0 Ústí n.l , ,6 Liberec , ,9 Hr. Králové , ,5 Pardubice , ,2 Jihlava , ,2 Brno , ,1 Olomouc , ,8 Ostrava , ,5 Zlín , ,3 Česká republika , ,0 22

23 Dávky pomoci v hmotné nouzi KrP Celkem obyv. 15 až 64 Červen Na obyv. Na obyv. 15 až 64 Praha ,5 92,7 Příbram ,5 146,0 Č. Budějovice ,0 178,2 Plzeň ,8 154,8 K. Vary ,2 344,3 Ústí n.l ,4 468,2 Liberec ,3 261,6 Hr. Králové ,7 187,3 Pardubice ,2 170,6 Jihlava ,3 134,3 Brno ,2 190,5 Olomouc ,8 331,5 Ostrava ,6 418,5 Zlín ,9 182,5 Česká republika ,0 231,5 23

24 Dávky státní sociální podpory KrP Celkem obyv. 15 až 64 Dávek Na obyv. Na obyv. 15 až 64 Praha ,7 947,1 Příbram , ,4 Č. Budějovice , ,3 Plzeň , ,3 K. Vary , ,6 Ústí n.l , ,6 Liberec , ,9 Hr. Králové , ,3 Pardubice , ,8 Jihlava , ,9 Brno , ,3 Olomouc , ,6 Ostrava , ,7 Zlín , ,5 Česká republika , ,9 24

25 Podpory v nezaměstnanosti KrP Celkem obyv. 15 až 64 Dávek Na obyv. Na obyv. 15 až 64 Praha ,23 90,92 Příbram ,02 120,58 Č. Budějovice ,09 116,04 Plzeň ,16 108,97 K. Vary ,06 122,84 Ústí n.l ,97 147,71 Liberec ,22 138,87 Hr. Králové ,66 121,25 Pardubice ,56 121,66 Jihlava ,56 123,06 Brno ,70 130,26 Olomouc ,41 129,55 Ostrava ,28 133,88 Zlín ,12 123,42 Česká republika ,82 122,69 25

26 Struktura nepojistných sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti ve vybraném (typickém) kontaktním pracovišti ÚP ČR V níže uvedených tabulkách a grafech je sledována struktura klientů ÚP ČR především dle věku a druhů dávek, které pobírají. Pro stanovení hranice věkové struktury byl stanoven věk nad a pod 65 let, tj. ročník narození Věková struktura klientů ÚP ČR dle druhů dávek Příspěvek SSP PvN HMN na péči OZP Celkem Mladší Starší Celkem Struktura klientů dle věku druhů dávek a souběhů dávek Druhy dávek a jejich souběhy Mladší 65 let Podíl příjemců ve věkové kategorii Starší 65 let Podíl příjemců ve věkové kategorii Celkem Podíl příjemců z celkem PnP 253 5,66% ,67% ,66% OZP 210 4,70% ,64% 392 7,12% PvN ,50% 0 0,00% ,59% HMN 329 7,36% 3 0,29% 332 6,03% SSP ,59% 40 3,88% ,27% PnP + OZP 132 2,95% 85 8,24% 217 3,94% (PnP+OZP)+PvN 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% (PnP+OZP)+HMN 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% (PnP+OZP)+SSP 15 0,34% 0 0,00% 15 0,27% PvN+HMN 5 0,11% 0 0,00% 5 0,09% PvN+SSP 63 1,41% 0 0,00% 63 1,14% HMN+SSP 375 8,39% 3 0,29% 378 6,87% Celkem

27 Zásadní poznatek vyplývající z toho náhledu na strukturu klientů je ten, že existuje jednoznačně ostrá hranice v typologii dávek dle věku, což je dáno charakterem sociálních událostí, na které dávky reagují. Osoby starší 65 let tvoří cca 19% z celkového počtu klientů a fakticky nečerpají jiné dávky než dávky, které kompenzují zhoršení zdravotního stavu. Ve výše uvedených tabulkách a grafu je jednoznačně patrné, že souběh dávek je spíše marginální jev. Významné souběhy dávek jsou vysledovatelné v následujících případech: Klienti mladší 65 let Souběh dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek SSP cca 8,5% v dané věkové kategorii, což je obvyklé především u dávek pokrývající náklady na bydlení. Klienti starší 65 let Souběh příspěvku na péči a dávek pro osoby se ZP, kde se očekává další nárůst tohoto souběhu z důvodu společného systému posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 6. Veřejná služba Institut veřejné služby je nově realizován v rámci agend ÚP ČR od ledna ÚP ČR pracuje s veřejnou službou jako se součástí komplexní politiky zaměstnanosti, jako s nástrojem umožňujícím opětovné začleňování nezaměstnaných osob a jejich navracení na trh práce. Zásadním přínosem veřejné služby je mimo jiné to, že konkrétní nezaměstnaný získává tvář, je spojený s konkrétním úsilím a výsledky. To pomáhá potenciálním zaměstnavatelům rozlišovat mezi uchazeči o zaměstnání. V zájmu rozšíření nabídky organizování veřejné služby bylo umožněno organizovat veřejnou službu nejen obcím, ale i dalším subjektům. V roce 2011 zabezpečovalo veřejnou službu cca realizátorů (převážně obcí a jimi zřizovaných organizací). Veřejnou službu pak vykonávalo cca osob. V následujících tabulkách a grafech je prezentován rozsah výkonu veřejné služby v roce Realizátoři veřejné služby počet aktivních realizátorů KrP Leden Únor Březen Duben Květen Červen Celkem Za krp Praha Nárůst za 1. pol ,00% Příbram ,88% Č. Budějovice ,74% Plzeň ,00% K. Vary ,71% Ústí n.l ,19% Liberec ,15% Hr. Králové ,38% Pardubice ,60% Jihlava ,00% 2 Brno ,63% Olomouc ,87% Ostrava ,43% Zlín ,03% Celkem ,08% 27

28 Počet realizátorů veřejné služby významně stoupl v průběhu 1. čtvrtletí. V současné době aktivně realizuje veřejnou službu více než dvojnásobek institucí, než v roce Struktura realizátorů veřejné služby KrP Obce Nemocnice Domovy důchodců Školy Neziskové organizace Ostatní Celkem za krp Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem

29 Od je možné, aby realizátory veřejné služby byly i další instituce, nikoli pouze obce a jejich organizace, přičemž okruh činností vhodných pro veřejnou službu musí splňovat zákonné podmínky. Díky této možnosti se realizací veřejné služby zabývají i jiné organizace než tomu bylo do konce roku Podpora veřejné služby prostřednictvím veřejně prospěšných prací 2012 Počet koordinátorů na VPP u realizátorů VES Leden Únor Březen Duben Květen Červen 29 Celkem k Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký kraj Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem Pro účely zajištění výkonu veřejné služby poskytuje ÚP ČR realizátorům mimo jiné podporu prostřednictvím úhrady nákladů na koordinátory veřejné služby ve statutu veřejně prospěšných prací (VPP), tj. osoby, které obvykle vedou skupiny vykonavatelů veřejné služby. Podpora je poskytována až do výše ,- Kč za měsíc na jednu pozici VPP. V rámci podpory VPP již bylo poskytnuto více než 20 mil. Kč.

30 Počet vykonavatelů veřejné služby Leden Únor Březen Duben Květen Červen Celkem za krp Nárůst za 2. q. Praha ,35% Příbram ,92% Č. Budějovice ,31% Plzeň ,77% K. Vary ,64% Ústí n.l ,25% Liberec ,77% Hr. Králové ,75% Pardubice ,38% Jihlava ,49% Brno ,10% Olomouc ,36% Ostrava ,08% Zlín ,75% Celkem ,80% Počet vykonavatelů veřejné služby se od počátku roku trvale zvyšuje. V krajích, kde před rokem 2012 neměla veřejná služba tradici (obce realizovaly veřejnou službu dle svého uvážení dobrovolně) je jak počet realizátorů tak i vykonavatelů nižší. Jde například o KrP Praha, Plzeň a Jihlava. Ovšem i v těchto KrP se jak počet realizátorů tak i vykonavatelů zvyšuje, a to především díky přenosu dobré praxe z jiných regionů. K bylo evidováno v systému veřejné služby, nebo jím prošlo celkem uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu jich 1522 nastoupilo do 30

31 zaměstnání, přičemž 509 na pracovní místa podpořená prostřednictvím veřejně prospěšných prací. Počet vykonaných hodin veřejné služby Počet hodin VS Leden Únor Březen Duben Květen Červen Celkem Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n.l Liberec Hr. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem Charakter činností vykonávaných v rámci veřejné služby Počet a charakter činností, ve kterých je vykonávána veřejná služba neustále narůstá. Tyto činnosti jsou doplňovány do informačního systému veřejné služby jak ze strany poptávky realizátorů veřejné služby, tak i z nabídky vykonavatelů, tj. profil jejich dovedností. V červnu bylo evidováno 83 různých činností pro výkon veřejné služby. Níže uvedená tabulka prezentuje ty činnosti, ve kterých bylo v červnu vykonáno více než hodin veřejné služby. Druh činnosti 31 Počet hodin Administrativní práce na PC Administrativní práce ruční Činnosti při třídění odpadu, na sběrných dvorech Činnosti související s bezpečností a veřejným pořádkem Činnosti v charitativních, neziskových organizacích, občanských sdruženích - kontakt s klienty Činnosti v sociálních službách - kontakt s klienty Činnosti v útulcích a zoo - kontakt se zvířaty Činnosti ve školství - kontakt s dětmi Jiné činnosti (např. pomocné práce pořadatelské a organizační) Ostatní úklidové činnosti Péče o zeleň a životní prostředí Pomoc příspěvkovým organizacím obce úklidy půd, příprava na malování, natíraní plotů, herních prvků apod Pomoc v dobrovolnických organizacích a v neziskových organizacích Pomocné a úklidové práce v domovech pro seniory, v domovech důchodců (prádelny, údržba domů, omezeně i pomoc v péči o seniory), Pomocné práce pro technické služby

32 Pomocné práce v kulturních institucích (muzeum, knihovna, informační centrum, kulturní dům atd.) Pomocné práce v pečovatelské službě Práce pro místní sportovní oddíl Práce při provozu a péči o majetek obce/města Řemeslné činnosti (natírání, opravy, správa objektů atd.) Údržba sportovišť Úklid a příprava sálu pro veřejné akce Úklid ulic a dalších veřejných prostranství Úklidové a pomocné práce v nemovitostech u v majetku města Úklidové a pomocné práce v ZŠ, v dětském domově, v Domě dětí a mládeže a mateřských školách Úklidové práce mechanizované - běžné Úklidové práce ruční - běžné Úklidové práce ruční - venkovní Úklidové práce ruční - vnitřní V zimě úklid chodníků a veřejných prostranství od sněhu, posyp Výřez náletových dřevin Výsadba a údržba zeleně Zametání chodníků a veřejných prostranství Počty sociálních šetření v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči, dávek pro OZP Sociální šetření v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi se provádějí v případě, kdy je nezbytné ověřit, zda příjemce dávek plní všechny povinnosti spojené s nárokem na dávku, tj. především v oblasti aktivit směřujících k získání vlastního příjmu a způsobu zhodnocení majetku k zajištění živobytí. Sociální šetření není přímou součástí řízení o nároku na dávku. Sociální šetření v oblasti příspěvku na péči či dávek pro OZP je součástí řízení o nároku na dávku. Tato šetření mají v obou systémech totožnou metodiku, a to z toho důvodu, že i posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je pro oba dávkové tituly totožné. Ve všech případech nově podaných žádostí o předmětné dávky bylo sociální šetření provedeno ve lhůtě. V případě dávek pro OZP nebylo potřeba provádět sociální šetření u nároků, které byly upraveny ze zákona, tj. automatické překlopení příspěvku na mobilitu v průběhu ledna (cca dávek). Níže uvedená tabulka prezentuje objem provedených sociálních šetření za období leden až duben Údaje o počtu sociálních šetření za celé pololetí jsou zpracovávány a budou k dispozici v průběhu srpna. Již nyní však je zřejmé, že počet provedených sociálních šetření je v porovnání s předanými spisy od obcí v daném období výrazně vyšší. 32

33 KrP Počet soc. šetření HMN Počet soc. šetření PnP a OZP Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n/l Liberec H. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem Informace o stavu správních řízení v gesci ÚP ČR Rozhodování ve zprostředkování: K prodlužování lhůty dochází při prověřování příjmů uchazečů o zaměstnání žádajících o podporu v nezaměstnanosti, zaměstnavatelé s časovou prodlevou dokládají podklady týkající se prověřování průměrných výdělků, jejich výše, uchazeči nedokládají ve správním řízení požadované podklady (potvrzení o průměrném nebo předpokládaném měsíčním čistém výdělku), nutné pro vydání rozhodnutí o přiznání nebo nepřiznání podpory v nezaměstnanosti. Rozhodování zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou (OZZ): Jedná se o agendu, která v souvislosti s novelou zákona o zaměstnanosti, již nebude ÚP ČR vykonávána, a v současné době jsou pouze vyřizovány žádosti podané v předcházejícím období. K prodloužení lhůty pro vyřizování podaných žádosti, došlo z důvodu, že místně a věcně příslušná OSSZ zaslala posouzení zdravotního stavu s časovou prodlevou. Rozhodování o povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí: Orgány sociálně-právní ochrany dětí reagují na žádost krajské pobočky, zda jim nejsou známy skutečnosti, které by bránily dítěti ve výkonu činnosti, nebo zda není činnost pro dítě vhodná, s prodlevou, tím dochází k prodlužování lhůt. 33

34 Rozhodování o povolování zaměstnávání cizinců: Časová náročnost prověřování obsaditelnosti nahlášených volných pracovních míst uchazeči o zaměstnání před vydáním povolení k zaměstnávání cizinců vede k prodlužování lhůt, Rozhodování dle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů: Nespolupráce zaměstnavatelů při ověřování skutečností nutných pro uspokojení mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Rozhodování o nepojistných sociálních dávkách (SSP, pomoc v hmotné nouzi, poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, poskytování pomoci osobám v nepříznivé sociální situaci): V případě vyřizování žádostí o dávky státní sociální podpory dochází k prodlužování lhůt z důvodu chybných daňových přiznání odevzdaných u FÚ osobami samostatně výdělečně činnými. Správní agenda došlé celkem Informace o vyřizování správní agendy k v prodloužené lhůtě rozhodnuto V % celkem v prodloužené lhůtě dosud nerozhodnuto V % celkem Zprostředkování , , Agentury práce , ,18 66 Rozhodnutí činnost dítěte Rozhodnutí příspěvek na podporu zaměstnávání osob se ZP 78 ZoZ Povolení k zaměstnání - cizinci Rozhodnutí 209 ZP Rozhodnutí insolvence , , , , , , , , , Nepojistné sociální dávky CELKEM , , , , *V případě předání žádosti OSSZ LPS, resp. PK MPSV je přerušováno správní řízení a lhůty pro vydání rozhodnutí neběží 34

35 9. Informace o stavu v oblasti lékařské posudkové služby Sociální reforma a změna posuzování zdravotního stavu a jeho důsledků V rámci sociální reformy došlo ke změně způsobu posuzování stupně závislosti a koncipování vhodného způsobu posuzování zdravotního stavu pro účely nového systému dávek poskytovaných osobám se zdravotním postižením. Proces posuzování stupně závislosti do hodnotil příliš mnoho skutečností, které se někdy překrývaly, byly obdobného charakteru nebo nebyly zcela každodenní. V případě osob do 18 let věku vyžadoval opakované provádění posuzování, neboť s věkem dítěte se měnil počet hodnotitelných skutečností s dopadem na možnost uznání jiného stupně závislosti. Současně do existovala mnohaletá úprava sociální péče a dávek podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která vyžadovala ve vztahu k různým dávkám/příspěvkům či mimořádným výhodám vést řadu samostatných řízení a pro účely každého takového řízení nové posouzení, což bylo pro klienty systému značně zatěžující. V rámci sociální reformy proto došlo k zavedení víceúčelového využití posudku o stupni závislosti i pro oblast dávky mobility a průkazů osob se zdravotním postižením s cílem odstranit diskomfort klientů. Nový způsob posuzování stupně závislosti novela zákona o sociálních službách a jeho prováděcí vyhlášky Do novely zákona o sociálních službách byl zapracován nový ucelenější a přehlednější systém posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči podle schopnosti zvládat základní životní potřeby s možností využití posudku i pro účely poskytování dávky mobility a průkazu osoby se zdravotním postižením. Při posuzování stupně závislosti se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat 10 základních životních potřeb. Za základní životní potřeby se považují: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost (jen v případě osob starších 18 let věku). Nový způsob posuzování zdravotního stavu a jeho důsledků pro potřeby zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Dle ust. 86 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k vyhlášce č. 182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo do rozhodující podmínkou pro nárok na mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany prokázání podstatného omezení pohybové nebo orientační schopnosti. Proto bylo přistoupeno k víceúčelovému využití posudku o stupni závislosti. Dvě z hodnocených základních životních potřeb, tj. schopnost mobility a schopnost orientace odpovídají podstatnému omezení pohybové nebo orientační schopnosti a uvedeným mechanismem tak bylo možno zajistit kontinuitu řešení. Sociální reforma a změna kompetencí lékařské posudkové služby Od se již nově neposuzují kategorie jako stupeň zdravotního postižení pro účely zákona o státní sociální podpoře, osoba zdravotně znevýhodněná pro účely zákona o zaměstnanosti a schopnost zvýšit si příjem vlastní prací pro účely zákona o pomoci v hmotné nouzi. V citovaných agendách však v souladu s přechodnými 35

36 ustanoveními zákonů, novelizovaných nebo nově účinných od bylo třeba dokončit ve věci řízení, zahájená a pravomocně neukončená do Činnost LPS OSSZ/PSSZ lze rozdělit do třech základních oblastí, a to posuzování zdravotního stavu pro účely nepojistných sociálních systémů s podílem cca 50% na celkové činnosti, posuzování zdravotního stavu pro pojistné sociální systémy s podílem cca 30% a kontrolní činnost v oblasti kontroly posuzování dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícími lékaři s podílem cca 20% na celkové činnosti. V případě činnosti PK MPSV podíl posudkové činnosti v oblasti nepojistných sociálních systémů je zcela signifikantní a dosahuje cca 90%; posudková činnost pro účely důchodového pojištění a přezkumného řízení soudního činní jen cca 10%. Přehled o vytížení a činnosti lékařské posudkové služby v oblasti nepojistných agend sociálního zabezpečení a) Vytížení lékařské posudkové služby (dále jen LPS ) na OSSZ/PSSZ Vytížení LPS podle druhu jednotlivých nepojistných agend v 1. pololetí 2011 a 1. pololetí 2012 typ agendy došlé žádosti vydané posudky 1pol pol pol pol 2012 posouzení zdrav. stavu pro účely SSP DNZS dítěte m. výhody/přísp. na mobilitu/průkaz OZP soc. příspěvky/přísp. na zvl.pomůcky schopnost zvýšení příjmu vlastní prací stupeň závislosti osoba zdravotně znevýhodněná celkem Vlivem sociální reformy poklesl celkový počet vyžádaných posudků (tj. došlých žádostí) o cca 14 tisíc. Zároveň se zvýšil počet vydaných posudků o stupni závislosti o cca 17 tisíc a poklesl počet vydaných posudků ve věci dávky mobility a průkazu osoby se zdravotním postižením z důvodu účinnosti víceúčelového využití posudku o stupni závislosti jako podkladu pro jejich přiznání. 36

37 Vytížení LPS OSSZ/PSSZ nepojistnými agendami v I. pololetí 2011 a v I. pololetí 2012 b) Vytížení posudkových komisí MPSV (dále jen PK MPSV ) Vytížení PK MPSV podle druhu jednotlivých nepojistných agend v 1. pololetí 2011 a 1. pololetí 2012 typ agendy došlé žádosti vydané posudky 1pol pol pol pol 2012 posouzení zdrav. stavu pro účely SSP DNZS dítěte m. výhody/přísp. na mobilitu/průkaz OZP soc. příspěvky/přísp. na zvl.pomůcky schopnost zvýšení příjmu vlastní prací stupeň závislosti osoba zdravotně znevýhodněná celkem

38 Vytížení posudkových komisí MPSV nepojistnými agendami v I. pololetí 2011 a v I. pololetí 2012 Vytížení PK MPSV dle výše uvedených dat při srovnání vývoje v 1. pololetí 2011 a 1. pololetí 2012 ukazuje, že vlivem sociální reformy letos zatím mírně poklesl celkový počet vyžádaných posudků (tj. došlých žádostí) pro účely odvolacího řízení správního o cca 3 tisíce, čímž poklesl i celkový počet vydaných posudků PK MPSV pro účely nepojistných agend sociálního zabezpečení o cca 3 tisíce. c) Lékařská posudková činnost a lhůty Právní úprava ukládá LPS pro vydání posudku lhůty podle 16a zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozd. předpisů, a to LPS OSSZ/PSSZ 45 dnů a PK MPSV 60 dnů. Brání-li vydání posudku ve lhůtě závažné důvody, sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu tyto důvody orgánu, který o posouzení požádal; v těchto případech se výše uvedená lhůta prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší. Pokud posudkový orgán nemůže vydat posudek v základní lhůtě, vydá ho ve lhůtě, která je v souladu s dikcí zákona ze závažných důvodů prodloužena o dobu nezbytnou pro vyřízení. Závažné důvody, které brání vydání posudku ve lhůtě, mohou existovat: 1. na straně fyzické osoby (posuzované osoby) např. neochota podrobit se vyšetření zdravotního stavu, doložit potřebné podklady pro posouzení, hospitalizace posuzované osoby, dlouhá čekací doba na vyšetření, nezastižení na udávané adrese, aj. 2. na straně ošetřujícího lékaře/zdravotnického zařízení především čekací doby na některá specializovaná vyšetření, dovolená či nemoc lékaře nebo obtížná spolupráce. Současně je nutno uvést, že příčiny případných nedostatků na straně fyzických osob a ošetřujících lékařů nelze zcela odstranit. Závažné důvody, které brání vydání posudku ve lhůtě mohou existovat i na straně lékařské posudkové služby, což je způsobeno dlouhodobým nedostatkem lékařů na některých OSSZ. 38

39 Počet posudků vydaných v prodloužené lhůtě na OSSZ v I. pololetí 2011 a v I. pololetí 2012 Počet posudků vydaných v prodloužené lhůtě na PK MPSV v I. pololetí 2011 a v I. pololetí 2012 Na počátku roku 2012 došlo na OSSZ/PSSZ i PK MPSV k ovlivnění součinnosti se zadavateli posudků z důvodu přechodu agend, k dočasnému omezení či zpomalení možnosti odesílání již hotových posudků příslušnému správnímu orgánu jako podkladu pro rozhodnutí a zpomalení tempa zadávání nových požadavků na posouzení zdravotního stavu. Zároveň byly LPS v prvních měsících roku 2012 předány zadržené požadavky z roku 2011 z nedodělků obecních úřadů či krajských úřadů. To se promítlo přechodně do prodloužení lhůt pro vydání posudku. Výše uvedené grafy ukazují klesající trend vydaných posudků v prodloužené lhůtě, a to především pak v 2. čtvrtletí Hodnoty vydaných posudků v prodloužené lhůtě jsou rovněž nižší v porovnání se stejným obdobím roku

40 Výsledky posuzování stupně závislosti (dále jen SZ ) Výsledky posuzování stupně závislosti na LPS OSSZ/PSSZ v 1. pololetí 2011 a 1.pololetí 2012; neuznáno I. stupeň II.stupeň III.stupeň IV.stupeň celkem Jednoznačně pozitivním jevem je snížení počtu posudků PK MPSV pro účely odvolacího řízení ve věci příspěvku na péči o více než 1000 podání oproti 1. pololetí roku 2011, a to i přes značný nárůst vydaných posudků o SZ lékaři OSSZ/PSSZ (viz tab. výše). Vývoj v této oblasti bude nutné dále sledovat, ale výsledky z 1. poloviny roku 2012 naznačují větší spokojenost klientů s nově zavedeným systémem posuzování SZ. Posuzování zdravotního stavu pro účely zákona o poskytování dávek OZP Průkaz OZP Tzv. víceúčelové využití posudku o stupni závislosti umožňuje osobám, které byly uznány závislými ve stupni I až IV přiznat průkaz osoby se zdravotním postižením. Jednotlivé stupně závislosti odůvodňují přiznání průkazu OZP; TP, ZTP a ZTP/P, a to podle 34 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek OZP. Nárok na příslušný průkaz mají v souladu s citovaným ustanovením i osoby, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace. Pokud takový posudek nebyl vydán nebo došlo ke změně zdravotního stavu nebo nebyl uznán žádný stupeň závislosti, je vyžadováno pro účely řízení o přiznání průkazu OZP nové posouzení zdravotního stavu a schopnosti zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility a orientace a posouzení stupně závislosti podle 35 citovaného zákona. Dávka mobility V souvislosti s dávkou na mobilitu lze využít možnosti tzv. víceúčelového využití posudku o stupni závislosti pro účely přiznání uvedené dávky, která je nově zavedena od v rámci sociální reformy. Pokud při posuzování stupně závislosti byla uznána neschopnost základní životní potřeby mobility nebo orientace, může příslušný správní orgán při splnění dalších zákonem stanovených podmínek na základě takového posudku rozhodnout o přiznání dávky mobility. Pokud takový posudek nebyl vydán nebo došlo ke změně zdravotního stavu, je vyžadováno pro účely řízení o příspěvku na mobilitu nové posouzení zdravotního stavu. Příspěvek na zvláštní pomůcky V předmětné oblasti mezi 1. pololetím 2011 a 1. pololetím 2012 je situace z hlediska LPS vyvážená. Začíná se projevovat příznivý dopad nového rozšíření zdravotního kritéria pro nárok na zvláštní pomůcky, tj. pořízení motorového vozidla v případě závažných mentálních retardací o stavy na rozhraní, což umožnilo zatím nově vyhovět prvním 25 klientům s duševními poruchami, zejména pak dětem s autismem. Vyhodnocení činnosti LPS Nový systém LPS se projevil v proklientském přístupu a pozitivním příklonem nového způsobu posuzování ve prospěch osob s nejtěžším zdravotním postižením. 40

41 Potvrzením vyrovnanosti a úspěšnosti změny posuzování je i skutečnost, že počty případů projednávaných pro účely odvolacího řízení v PK MPSV v oblasti nepojistných posudkových agend za první pololetí letošního roku poklesly o cca 3 tisíce, z toho cca o 1 tisíc v případě stupně závislosti, cca o případů dávky mobility, průkazu osoby se zdravotním postižením (mimořádných výhod) a o cca 300 případů v oblasti příspěvků na zvláštní pomůcky. Nový způsob posuzování zdravotního stavu a stupně závislosti byl akceptován veřejností, klienty systému i odbornou veřejností působící v oblasti zdravotně sociální. K dosaženému tohoto stavu přispěla spolupráce MPSV s řadou odborně zainteresovaných subjektů, zejména pak s Národní radou osob se zdravotním postižením ČR při koncipování nového posudkového systému posuzování stupně závislosti včetně optimálního vymezení mobility a orientace. II. Stav ve vybraných oblastech politiky zaměstnanosti 1. Počet uchazečů o zaměstnání vyřazených z evidence a efektivita zprostředkování zaměstnání za období leden až červen 2012 V průběhu prvního pololetí roku 2012 požádalo ÚP ČR o zprostředkování zaměstnání celkem nových uchazečů o zaměstnání (UoZ). Ve stejném období roku 2011 to bylo celkem nových UoZ. Za sledované období byla evidence ukončena celkem uchazečům o zaměstnání (dále jen UoZ ). V roce 2011 to bylo celkem UoZ. Z uvedeného celkového počtu do zaměstnání nastoupilo, popř. samostatnou výdělečnou činnost začalo vykonávat celkem UoZ (v roce UoZ). Podíl umístěných UoZ do práce na celkovém počtu ukončených evidencí za sledované období činil 68,3% ( ,2%). Za první pololetí roku 2012 bylo na základě 30 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vyřazeno celkem UoZ (9,9 % z celkového počtu ukončených evidencí). Zejména jde o situace, kdy UoZ bez vážného důvodu: - odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, - odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci, - neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu, - maří součinnost s krajskou pobočkou ÚP ČR (např. neprojedná doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené ÚP, nedostaví se na ÚP ČR ve stanoveném termínu bez vážných důvodů, ). 41

42 Ukončené evidence leden až červen 2012 Uchaz. s ukončenou evid. a uchaz. vyřaz. z evidence z toho celkem umístění celkem vyřaz. podle 30 (2) Ostatní * KrP ÚP ČR: Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Zlín Ostrava Celkem * Kategorie ostatní představuje ukončené evidence uchazečů o zaměstnání například z důvodu vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence na vlastní žádost uchazeče o zaměstnání, výkonu trestu odnětí svobody, soustavné přípravy na výkon budoucího povolání (studium), přiznání invalidity III. Stupně, úmrtí uchazeče o zaměstnání, atd. Ve spolupráci s ÚP ČR bylo za sledované období, tj. v rámci prvního pololetí roku 2012 umístěno UoZ. Ve stejném období v roce 2011 bylo umístěno UoZ. Počet volných pracovních míst je oproti červnu 2011vyšší ( červen , červen ) a to i přesto, že zaměstnavatelé již nemají povinnost hlásit volná pracovní místa. Pokles celkově umístěných UoZ ve srovnávaném období vysvětlujeme vyšší opatrností zaměstnavatelů, s ohledem na ekonomický vývoj a jeho prognózy, a nižší ochotou přijímat na pracovní místa UoZ, kteří např. nedisponují úplně odpovídajícími předpoklady pro konkrétní pracovní místo. Přesto se však postupně daří aktivovat dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání, a to především s ohledem na realizaci veřejné služby a jejího propojení na další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Z hlediska toku registrované nezaměstnanosti ÚP ČR za 1. pololetí letošního roku více uchazečům o zaměstnání byla evidence ukončena, než jich bylo zaevidováno. Nových evidencí bylo celkem, jak je níže uvedeno Ukončeno bylo od ledna do června 2012 celkem evidencí uchazečů o zaměstnání. (viz předchozí a níže uvedená tabulka). 42

43 počty nových evidencí za sledované období KrP ÚP ČR: Leden 2012 únor březen duben květen červen Celkem Praha Příbram České Budějovice Plzeň Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Zlín Ostrava Celkem Vymezování chráněných pracovních míst v roce 2012 a srovnání se situací v roce 2011 S účinností ode dne 1. ledna 2012 byla novelizována ustanovení zákona o zaměstnanosti, kterými je upravena podpora zaměstnávání OZP. V souvislosti se změnou zákona o zaměstnanosti byla od stejného dne novelizována vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška ). Chráněné pracovní místo, chráněné dílny Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro OZP na základě písemné dohody s ÚP ČR. ÚP ČR může uzavřít dohodu o zřízení chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Od 1. ledna 2012 je institut chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny sjednocen. Pracovní místa pro OZP v chráněných dílnách vytvořená nebo vymezená na základě dohody mezi zaměstnavatelem a ÚP ČR jsou ode dne nabytí účinnosti novelizovaných ustanovení zákona o zaměstnanosti považována za CHPM. Žádost o vymezení či zřízení CHPM podává žadatel na místně příslušném kontaktním pracovišti ÚP ČR dle místa, ve kterém je nebo má být zaměstnávání vykonáváno. ÚP ČR posuzuje žádost o vymezení či zřízení CHPM dle kritérií definovaných v ustanovení 75 odst. 2 a 3 zákona o zaměstnanosti a v 6 odst. 2 vyhlášky. Jsou-li tyto podmínky splněny, uzavře ÚP ČR s žadatelem dohodu o vymezení či zřízení potřebného počtu CHPM. Za účelem zjištění některých skutečností bude ÚP ČR provádí před uzavřením příslušných dohod šetření u zaměstnavatele. 43

44 Podmínky pro vymezování a zřizování CHPM stanovené v 75 odst. 2 zákona o zaměstnanosti Dohodu o vymezení či zřízení CHPM neuzavře ÚP ČR s žadatelem v případech, kdy bude zjištěno, že v období 12 měsíců před podáním žádosti: a. žadatel provedl srážky ze mzdy nebo platu určené k uspokojení plnění zaměstnavatele podle 327 zákoníku práce (s výjimkou srážek k uhrazení škody, za kterou odpovídá zaměstnanec nebo příspěvku zaměstnance na závodní stravování dle 236 zákoníku práce) a srážky určené k uspokojení závazků zaměstnance dle 146 zákoníku práce, jsou-li v rozporu s dobrými mravy; Žadatel v žádosti prohlašuje, zda prováděl či neprováděl zaměstnancům srážky ze mzdy. Pokud ano, specifikuje, o jaké srážky se konkrétně jednalo. ÚP ČR před uzavřením dohody o vymezení či zřízení CHPM šetřením na místě ověří, zda se v žádosti uvedené informace zakládají na pravdě. b. bylo vůči žadateli zahájeno trestní stíhání v souvislosti s poskytováním příspěvku dle 78 zákona o zaměstnanosti; c. byla žadateli pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce; d. byla na žadatele podána opakovaně oprávněná stížnost pro porušení povinnosti podle zákoníku práce; Oprávněnou stížností se v případě podmínek pro vymezení či zřízení CHPM rozumí podnět ke kontrole v souvislosti s porušováním zákoníku práce ze strany zaměstnavatele, který se ukázal jako oprávněný. Podmínka pro vymezování a zřizování CHPM stanovená v 75 odst. 3 zákona o zaměstnanosti: Tato podmínka se vztahuje k žadatelům, kteří ke dni podání žádosti zaměstnávají OZP. ÚP ČR neuzavře dohodu o vymezení či zřízení CHPM se zaměstnavatelem, který nemá přizpůsobené pracovní prostředí pro zaměstnávání OZP podle potřeb konkrétních zaměstnanců OZP (např. architektonické bariéry, sociální zázemí, parkování). Jedná se o podmínku, kterou ÚP ČR posoudí šetřením na místě před podpisem dohody o vymezení či zřízení CHPM. Informace k podmínkám pro vymezování a zřizování CHPM stanovené vyhláškou: Dohodu o vymezení či zřízení CHPM lze uzavřít se zaměstnavatelem, který splňuje kritéria podle 6 odst. 2 písm. a), b) a d) vyhlášky nebo kritéria podle 6 odst. 2 písm. a), b) a c) vyhlášky. 6 odst. 2 písm. a) vyhlášky - žadatel v žádosti prohlašuje, zda uzavřel či neuzavřel v období 12 měsíců před podáním žádosti smlouvu, na jejímž základě byl zaměstnanec povinen odvádět finanční prostředky zaměstnavateli nebo jiným právnickým či fyzickým osobám. Pokud ano, specifikuje, o jaké smlouvy se konkrétně jednalo. ÚP ČR před uzavřením dohody o vymezení či zřízení CHPM šetřením na místě ověří, zda se v žádosti uvedené informace zakládají na pravdě. Podmínka trvá po celou dobu platnosti dohody. 44

45 6 odst. 2 písm. b) vyhlášky - jedná se o podmínku výplaty mzdy bezhotovostním způsobem stanovenému podílu zaměstnanců OZP. Podmínka trvá po celou dobu platnosti dohody. 6 odst. 2 písm. c) vyhlášky - jedná se o podmínku maximálního podílu tzv. domácích zaměstnanců zaměstnavatele. Podmínka trvá po celou dobu platnosti dohody. 6 odst. 2 písm. d) vyhlášky - jedná se o podmínku přidělovat zaměstnancům OZP práci vhodnou z hlediska pozitivních efektů na sociální integraci těchto osob, nebo z hlediska poměru finančních prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na zaměstnávání OZP a tržeb získaných prodejem výrobků a služeb, které souvisí se zaměstnáváním těchto osob. Vazba chráněného pracovního místa na příspěvek na podporu zaměstnávání OZP Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle 78 zákona o zaměstnanosti bude od 3. čtvrtletí roku 2012 poskytován pouze zaměstnavatelům zaměstnávajícím na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců. Pro vznik nároku na příspěvek dle 78 zákona o zaměstnanosti je rozhodné uzavření dohod o vymezení či zřízení CHPM v průběhu prvního a druhého kalendářního čtvrtletí roku 2012, pokud charakter CHPM nemají již na základě dříve uzavřené platné dohody o vytvoření CHPM nebo dohody o vytvoření nebo vymezení chráněné pracovní dílny. Pracovní místa v chráněné pracovní dílně vytvořené nebo vymezené na základě dohody uzavřené před se po nabytí účinnosti novely zákona o zaměstnanosti považují za CHPM, a to maximálně po dobu 3 let od nabytí účinnosti novely (tj. nejdéle do ). Vymezování CHPM stav k Krajská pobočka Počet přijatých žádostí o vymezení CHPM celkem Celkový počet vymezených CHPM Maximální počet zaměstnanců na vymezených CHPM Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina

46 Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslez. kraj Zlínský kraj Celkem Srovnání s rokem 2011 Vzhledem k rozdílným podmínkám vytváření a vymezování pracovních míst v rámci chráněného trhu práce nelze provést přesné srovnání se situací v předcházejícím roce. Novelou zákona o zaměstnanosti navíc došlo ke sloučení nástroje chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna. Jednalo se o technickou úpravu, jejímž cílem bylo sjednotit dva totožné instituty a tím zjednodušit a zpřehlednit celý systém podpory zaměstnávání OZP. I přes některé změny upravující podmínky získání příspěvků však základní principy podpory pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením zůstávají zachovány a v celkovém objemu podpory zaměstnávání OZP očekáváme v roce 2012 výdaje srovnatelné s rokem předcházejícím. III. Analýza vytíženosti a dostupnosti pracovišť ÚP Nepojistné sociální dávky stav červen 2012 KrP OZP*1,5 Přepočet PNP*2,5 Přepočet Celkem HMN*4 Přepočet Celkem SSP*1 Přepočet NSD zaměstna nců NSD Dávky/zam ěstnanci Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n/l Liberec H. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem Průměr 724 Medián 728 Více než 105% mediánu více než až 105 % mediánu 692 až 764 Méně než 95% mediánu méně než

47 Výše uvedená tabuka ukazuje na poměrně vyrovnaný stav vytížení jednotlivých KrP ÚP v oblasti NSD. Je jednoznačně patrné, že vyrovnání lze provést v rámci jednotlivých KrP bez toho, aby docházelo k přesunům systemizovaných mezi KrP. Porovnání mezi jednotlivými KrP vykazuje v podstatě drobné odchylky od mediánu: nejméně zatíženým KrP je Olomouc nejvíce zatíženým KrP je Zlín Z výše uvedeného vyplývá, že jde o přirozený rozptyl v hodnotě cca 10 %. Podpory v nezaměstnanosti a zprostředkování stav červen 2012 KrP Uchazeči o zaměstná ní - červen 12*1 Nově hlášení uchazeči - červen 12*2 Přepočet Počet PvN - červen 12*2 Přepoč et Celkem ukazatele v oblasti zaměstnanosti KoP počet zaměstnanců - zprostředkování Ukazatel/zamě stnanci Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n/l Liberec H. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem Průměr 289 Více než 105% mediánu více než až 105 % mediánu 279 až 308 Méně než 95% mediánu méně než 279 Výše uvedená tabulka ukazuje na poměrně vyrovnaný stav zátěže jednotlivých KrP ÚP v oblasti zprostředkování přesto, že rozptyl vytíženosti je výraznější, než v agednách NSD. Porovnání mezi jednotlivými KrP vykazuje významnější odchylky od mediánu, než v agendě NSD: nejméně zatíženým KrP je Ostrava nejvíce zatíženým KrP je Praha 47

48 Přepočet vytíženosti na celkový počet zaměstnanců ÚP ČR červen 2012 KrP Ukazatele NSD Váha NSD = 0,25 Ukazatele ZAM Váha ZaM = 0,75 Celkem váženo Počet zaměstnanců KrP Ukazatel/zaměstn anci Praha Příbram Č. Budějovice Plzeň K. Vary Ústí n/l Liberec H. Králové Pardubice Jihlava Brno Olomouc Ostrava Zlín Celkem Průměr 152 Více než 105% mediánu více než až 105 % mediánu 142 až 156 Méně než 95% mediánu méně než 142 Výše uvedená tabulka je spíše ilustrativní, protože zátěž přepočítává na celkový počet systemizovaných míst, tj. včetně agend, které lze považovat tzv. za "servisní". Porovnání mezi jednotlivými KrP vykazuje nevýznamné odchylky od mediánu: nejméně zatíženým KrP je Plzeň nejvíce zatíženým KrP je Zlín Z výše uvedeného vyplývá, že jde o přirozený rozptyl v hodnotě cca 10%. Většina KrP však osciluje těsně kolem mediánu. Dostupnosti pracovišť ÚP ČR ÚP ČR působí na 457 pracovištích. Veškeré informace o vykonávaných agendách na těchto pracovištích, včetně úplných kontaktních seznamů jsou k dispozici na internetových stránkách Z hlediska evidence stížností klientů podaných v prvním pololetí 2012 není evidována žádná stížnost k problematice dostupnosti pracovišť ÚP ČR. 48

49 Příklad prezentace jednotlivých pracovišť je uveden níže 49

50 IV. Datové služby a provoz systému MPSV prochází v rámci koncepčních změn v ICT obdobím transformace. MPSV provedlo změnu systémů, v nichž se administrují a vyplácejí dávky na úřadech práce, zejména z důvodu nutných úspor a větší flexibility. Přechod na nový systém ukončil monopolní postavení jednoho dodavatele, který si v podstatě mohl určovat podmínky výplaty, což byl stav zejména z finančních důvodů dlouhodobě neudržitelný. Náklady na systémy od tohoto dodavatele v posledních letech rostly z roku na rok o desítky milionů korun za posledních pět let MPSV jen na administraci dávek vyplatilo celkem 2,4 mld. Kč. Tento trend byl v rozporu se deklarovaným strategickým cílem, který předpokládá do roku 2013 snížení ICT nákladů o 50%. Resortní ICT koncepce je zjednodušeně řečeno založena na třech klíčových aspektech: - resortní řešení - v maximální míře usilujeme ve všech oblastech ICT o hledání takových řešení, která jsou použitelná průřezově v rámci resortu - standardizovaná řešení - využíváme řešení, která jsou standardně používána i v komerční sféře a jsou "osvědčená" trhem, tímto krokem se bráníme vytváření jakékoliv závislosti na konkrétních dodavatelích - řešení odebírané ve formě služeb - jsme si vědomi moderních trendů v oblasti ICT a naše koncepce je postavena na odebírání jasně definovaných služeb, kdy zákazník (ministerstvo) platí pouze za to co spotřebuje Kombinace těchto aspektů vede v důsledku k tomu, že ve všech hlavních segmentech ICT nákladů počítá ministerstvo s výraznou úsporou nákladů. Kroky k realizaci naší koncepce přinášejí ministerstvu potřebnou efektivitu a flexibilitu ve využívaných ICT službách a dávají předpoklad, aby při budoucích legislativních či organizačních změnách bylo schopno efektivně na tyto změny reagovat bez významných zásahů do koncepce i ekonomiky v oblasti ICT. Následující graf znázorňuje poměr celkových výdajů MPSV na ICT v letech vůči výdajům spojeným s provozem systémů zajišťujících administraci a výplatu dávek na úřadech práce = Agendové IS. V letech budou na provoz Agendových IS dále čerpány prostředky s EU fondů ve výši cca 730 mil. Kč. 50

51 V rámci resortu jsou veškerá potřebná data pro jednotlivé agendy zpracovávána v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí (JIS PSV). Tento systém je technologicky členěn na jednotlivé subsystémy pro dané agendy, datová úložiště a integrační komponenty, potřebné pro provoz systému. Pro jednotlivé agendy jsou zpřístupněny z tohoto systému pouze ty informace a procesy, které jsou legislativou stanovené pro rozhodování o jednotlivých dávkách. Zpracovateli těchto dat jsou jednotlivé složky resortu dle jejich vymezené působnosti. Data v rámci JIS PSV jsou ukládána do Jednotné datové základny (JDZ), hlavní funkce je následující: - centrální úložiště dat - zajištění synchronizace dat s ostatními externími systémy - zajištění jednoznačného generování unikátních klíčů pro definované datové entity - zajištění kontrolovaného přístupu pro zamezení duplicit - zajištění validačních byznys pravidel nad definovanou množinou dat - zajištění integrity dat - řízení přístupu k datům dle definovaných rolí - nad definovanou množinou dat udržování historií změn - logování a auditování transakcí - řízení datové kvality Kromě podpory procesů pro jednotlivé agendy zajišťuje tento systém data pro zpracování statistických výstupů, dále jednotné výplatní místo a pro kontrolní účely z důvodu zajištění eliminace neoprávněného čerpání dávek (nároků). Součástí systému (JIS PSV) je též napojení na ostatní externí systémy, které pro potřeby resortu poskytují potřebná data či informace. Jedná se především o systém 51

52 pro identifikaci klientů či subjektů (bude nahrazeno základními registry). Přístup k systému a datům je řešen pomocí oprávnění, které vycházejí z platné legislativy a jsou v souladu s pracovní náplní jednotlivých uživatelů. V rámci AIS a JDZ jsou nastaveny kontrolní mechanismy již při zahájení rozhodování o přiznání dávky. Tyto kontrolní mechanismy zahrnují: - verifikaci žadatele ověření proti registrům - kontrola oproti již pobíraným dávkám (zamezení neoprávněnému pobírání dávky, duplicitním žádostem apod.) - ověření dokládaných informací oproti dalším externím zdrojům V případě rozhodnutí o přiznání dávky je v rámci AIS (JDZ) vytvořen vlastní předpis výplaty dávky, zahrnující informace o výši, způsobu a periodě (termínech) výplaty, vlastní výplata všech nepojistných dávek je realizována přes JVM, zde je nastavena druhá úroveň kontrol, která opět kontroluje, zda vlastní data pro výplatu jsou korektně zadána. V případě, že dojde přes tyto kontroly přesto k opakované (duplicitní) výplatě dávky, jsou podniknuty potřebné kroky pro zastavení vlastní výplaty (storno poštovní poukázky, platebního příkazu). Dle možností je přistoupeno k uplatnění přeplatků v případě následných čerpání sociálních dávek u daného klienta. Po uplynutí čekací lhůty pro vymáhání těchto duplicitních výplat je vyčíslena finální škoda, která je standardním způsobem následně vymáhána po dodavateli daného systému, v rámci kterého došlo k chybné výplatě. K problematice je vhodné upřesnit informaci k systému pro agendu Státní sociální podpory (SSP) od společnosti OKsystem. Tento systém je stejně jako nové systémy upraven pro legislativu roku V agendě SSP je z celkového počtu vyplacených dávek administrováno cca 54% všech dávek (co do počtu), oproti ostatním agendám (především agendě Hmotné nouze) je zde ovšem většina dávek typu dlouhodobé opakované výplaty bez administrativní náročnosti na zpracování (tomu odpovídá i koeficient obtížnosti použitý v analýze vytíženosti jednotlivých pracovišť ÚPĆR). Například v květnu 2012 bylo v této agendě nově zpravováno cca 31 tis. nových žádostí, v červnu cca 24 tis. nových žádostí). Statistika servisních požadavků Dodavatel (počet) Leden Únor Březen Duben Květen Červen AIS Oksystem Celkem

53 Kategorie servisních hlášení v nových AIS Kategorie Leden Únor Březen Duben Květen Červen Vlastní aplikace/ais 57% 39% 22% 19% 24% 24% Chyby a kontroly číselníkových dat 2% 4% 3% 1% 1% 1% Data registrů 6% 9% 7% 7% 6% 7% Komunikace Spisová služba 3% 1% 8% 7% 3% 3% Kontrola dat/duplicity 2% 6% 2% 3% 3% 1% Konzultace a metodika 0% 2% 8% 9% 14% 9% Oprávnění a role 8% 8% 8% 7% 4% 11% Rozhodnutí o dávkách 8% 12% 10% 11% 13% 11% Schvalovací procesy a nastavení 4% 2% 2% 2% 1% 1% Sehrávání dat a externí data 1% 1% 3% 7% 3% 6% Tiskové výstupy 5% 5% 7% 5% 2% 7% Upřesnění požadavku/reklamace 0% 5% 11% 8% 11% 8% Výplata dávek 3% 7% 9% 14% 15% 10% Způsoby řešení identifikovaných chyb duplicitní platby Oblast zaměstnanosti Duplicity se ve výplatách podpor v nezaměstnanosti neobjevují. Tyto problémy se objevovaly z počátku roku a postupně (do dubna 2012) byly problémy odstraněny. Nevyplacené dávky UoZ se občas objeví, ale když tato situace nastane, zaměstnanci májí stanovený postup jak UoZ vyplatit uvedenou podporu v nezaměstnanosti v hotovosti. Kontrolní mechanizmus výplat je stejný jako byl v IS OKPráce. Dávkař požadavek zavede, ověřovatel vše zkontroluje a když je vše 53

54 v pořádku, tak stav potvrdí a rozhodnutí o podpoře v nezaměstnanosti se odešle nebo předá UoZ. Přeplatky mohou být způsobeny vinou UoZ, potom se přeplatek vymáhá na UoZ Příspěvek na péči Příčiny vzniku duplicit a jak byla situace vyřešena Přetížení serveru vypršení časového limitu při zakládání platebních příkazů a jejich zasílání do RDA. Byly optimalizovány dotazy do JDZ tak, aby se snížila možnost vypršení časového limitu na minimum. Nevhodné nastavení transakcí pro generování platebních příkazů a předání do RDA JVM => úprava nastavení transakcí a přidání dalších zámků a unikátních indexu na DB vrstvě Implementován mechanismus výzvy k vrácení (uvolněno 16.7.) Opatření přijatá k zamezení opakování Přidány unikátní indexy do DB pro zamezení vygenerování duplicitní výplaty nebo platebního příkazu Přidány další zámky pro zamezení duplicitního spuštění generování a předání plateb do RDA, JVM Změna režimu transakcí pro generování platebních příkazů Dávky pro OZP Při výplatách příspěvku na mobilitu z nové agendové aplikace ZPO došlo v průběhu prvního pololetí 2012 k několika problémům, které byly způsobeny technickými chybami v aplikaci. Při výplatě dávek v únoru a v květnu došlo k výskytu duplicitních výplat. V únoru evidujeme 91 duplicitních plateb, v celkovém objemu Kč, v květnu je to 67 plateb, v celkovém objemu Kč. Dále při výplatě příspěvku na mobilitu v květnu došlo k chybě, která způsobila, že se 21 klientům vyplatily dávky, které jim náleželi od začátku tohoto roku do dubna, ještě jednou. Celkově takto bylo takto vyplaceno Kč navíc. Duplicitně vyplacené dávky není možno považovat za přeplatek a od klientů je takto vymáhat, protože byly pobírány v dobré víře. Tyto případy se řeší výzvou k vrácení dávky. V případě, kdy klient odmítne příslušnou částku vrátit, částku bude muset uhradit dodavatel agendové aplikace. V únoru, kdy probíhaly první výplaty příspěvku na mobilitu, došlo k problému při výplatě dávek na poštovní poukázku, a to v situaci, kdy byl příjemcem dávky zákonný zástupce nebo opatrovník. V těchto případech byla poštovní poukázka z hlediska České pošty nevyplatitelná, a tudíž se tyto poukázky vracely a musely být znovu odesílány do výplaty. K duplicitně vyplaceným dávkám docházelo však i za provozu stávajících systémů, kdy např. v říjnu 2011, kdy byly vyplaceny dávky z oblasti SSP včetně částek určených na exekuce a to ve výši cca 2 mil. Kč. 54

55 Meziměsíční srovnání nákladů na AIS Měsíc Fujitsu OKsystem Leden Kč Kč Únor Kč Kč Březen Kč Kč Duben Kč Kč Květen Kč Kč Červen Kč Kč Celkem 1. pol Kč Kč V měsíci lednu byla poskytnuta sleva. Cena před slevou činila ,- Kč bez DPH. Z této částky se poskytnula z důvodu nedodržení kvality Služby 6-1: Poskytování činností provozní podpory aplikačního prostředí aplikací Sociální služby, Zaměstnanost, Zdravotně postižení a Veřejná služba v souladu s kapitolou C. Kvalita služeb Dodatku č. 6 Prováděcí smlouvy sleva ve výši ,20 Kč bez DPH, tj ,24 Kč s DPH. Cena pro fakturaci po odečtení slevy činila ,80 Kč bez DPH, tj ,76 Kč s DPH. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že náklady na udržení původního systému a to v podstatě pouze pro oblast státní sociální podpory, jsou v zásadě shodné s náklady na provoz všech ostatních agendových systémů, tedy pro oblast hmotné nouze, zaměstnanosti, osob se zdravotním postižením a příspěvku na péči. Vezmeme- li však v potaz koeficient obtížnosti při zpracování dávek v jednotlivých oblastech SSP 1, OZP 1,5, Pnp 2,5, HN 4, pak je zřejmé, že výše nákladů na provoz stávajícího systému je výrazně vyšší. 55

56 Seznam fakturace Dodavatel Text Částka Datum vystavení Fujitsu Dodatek č. 6 Provozní administrace agendových systémů Kč Fujitsu Dodatek č. 6 Provozní administrace agendových Kč Fujitsu Dodatek č. 6 Provozní administrace agendových Kč Fujitsu Dodatek č. 6 Provozní administrace agendových Kč Fujitsu Dodatek č. 6 Provozní administrace agendových Kč Fujitsu Dodatek č. 6 Provozní administrace agendových Kč Fujitsu Dodatek č. 6 Provozní administrace agendových Kč Fujitsu Dodatek č. 6 Provozní administrace agendových Kč Fujitsu Dodatek č. 6 Provozní administrace agendových Kč Fujitsu Dodatek č. 6 Provozní administrace agendových Kč Fujitsu Dodatek č. 6 Provozní administrace agendových Kč Fujitsu Dodatek č. 6 Provozní administrace agendových Kč OKsystem Portál , OKsystem IS SSP - OS č. 3/2012/APV - podpora db Oracle v roce , OKsystem IS SSP - OS č. 3/2012/APV - podpora db Oracle v roce , OKsystem IS PZ - OS č. 13/2012/APV - podpora db Oracle v roce , OKsystem IS HN - OS č. 23/2012/APV - podpora db Oracle v roce , OKsystem podpora programového vybavení , OKsystem IS PZ - OS č. 11/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SSP - OS č. 1/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS HN - OS č. 21/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SS - OS č. 31/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS PZ - OS č. 11/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SSP - OS č. 1/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS HN - OS č. 21/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SS - OS č. 31/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS PZ - OS č. 14/2012/APV - školení k APV v roce , OKsystem IS SSP - OS č. 4/2012/APV - školení k APV v roce , OKsystem IS SSP - OS č. 2/2012/APV - vývoj APV v roce , OKsystem IS SS - OS č. 32/2012/APV - vývoj APV v roce , OKsystem IS PZ - OS č. 12/2012/APV - vývoj APV v roce , OKsystem IS HN - OS č. 21/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS PZ - OS č. 11/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SSP - OS č. 1/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SS - OS č. 31/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS HN - OS č. 21/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SS - OS č. 31/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS PZ - OS č. 11/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SSP - OS č. 1/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SSP - OS č. 2/2012/APV - vývoj APV v roce , OKsystem IS PZ - OS č. 12/2012/APV - vývoj APV v roce , OKsystem IS PZ - OS č. 11/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS HN - OS č. 21/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SSP - OS č. 1/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SS - OS č. 31/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS HN - OS č. 21/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS PZ - OS č. 11/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SSP - OS č. 1/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SS - OS č. 31/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SSP - OS č. 2/2012/APV - vývoj APV v roce , OKsystem IS SS - OS č. 32/2012/APV - vývoj APV v roce , OKsystem IS PZ - OS č. 12/2012/APV - vývoj APV v roce , OKsystem IS HN - OS č. 21/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS PZ - OS č. 11/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SSP - OS č. 1/2012/APV - údržba APV v roce , OKsystem IS SS - OS č. 31/2012/APV - údržba APV v roce ,

57 Objemy zpracovávaných agend srovnání původních a nových IS Nové systémy Systémy od Oksystem Počet vyplacených dávek Administrace nové AIS Administrace OKsystem Jednotné výplatní místo 100% 0% Zdravotně postižené osoby 100% 0% Hmotná nouze 100% 0% Zaměstnanost 75% 25% Státní sociální podpora 0% 100% Sociální služby 5% 95% Celkem Všechny nepojistné sociální dávky jsou od ledna 2012 vypláceny přes nový systém JVM, starý způsob výplaty, kdy vlastní výplatu prováděl AIS není využíván u žádného ze systémů. Novým způsobem výplaty přes JVM jsou vypláceny i dávky, rozhodnuté podle legislativy platné do Ve sloupci Administrace nové AIS a Administrace OKsystem jsou uvedeny počty nově zadaných žádostí a žádostí, u kterých je znovu rozhodováno o nároku v daných agendách. Tyto hodnoty tedy vyjadřují počet žádostí, s kterými je v daném období v jednotlivých agendách aktivně pracováno ze strany pracovníků ÚP. Hodnoty z předchozí tabulky jsou uvedeny i v následujících grafech. 57

58 58

59 V. Zaměstnanci ÚP ČR 1. Informace o proběhlých jednáních s odborovými organizacemi v 1. pololetí 2012 V letošním pololetí probíhala pravidelná měsíční jednání (6x) vedení GŘ ÚP s představiteli Podnikového výboru OO OS SOO působících při ÚP ČR. Obsahem uskutečněných jednání byly zejména následující body: Transformace ÚP ČR a s tím spojeným převodem agend a delimitace zaměstnanců z měst a obcí k Problematika hodnocení zaměstnanců ÚP ČR v závislosti na Metodický pokyn plynoucí z příkazu ministra č. 17/2011. Nutnost posílení komunikace se zástupci odborových organizací ve prospěch řešení regionálních i celostátních problému v působnosti ÚP ČR. Harmonogram průběžného vzdělávání zaměstnanců Problematika organizace práce, pracovní doby, přestávek na jídlo a oddech a jejich zakomponování do úředních hodin jednotlivých poboček ÚP. Připravovaný harmonogram implementace karty sociálních systémů a navrhované změny dávek na bydlení. Pravidelné informace o přehled nově vzniklých a ukončených pracovních poměrech fluktuaci v jednotlivých měsících roku Průběžné informace o čerpání prostředků z FKSP a doplnění zásad pro jejich čerpání především v oblasti poskytování sociálních půjček a výpomocí. Funkčnost nových agendových systémů a systému pro administraci dávek SSP. 2. Počty zaměstnanců na ÚP ČR, počty rozvázaných pracovních poměrů, přesčasová práce Počty zaměstnanců na ÚP ČR a k nim vztažená evidence přesčasové práce je zpracována k V současné době probíhá hodnocení krajských poboček a kontaktních pracovišť a tyto údaje jsou zjišťovány za všechny měsíce 1. pololetí. Údaje budou zpracovány v průběhu srpna a tento materiál bude aktualizován. KrP Počet SM Přesčasová práce za leden až duben Odpracovaná doba včetně přesčasů za leden až duben % přesčasů na odpracované době 59 Fluktuace za leden až duben % odchodů z počtu SM Praha ,22% 56 9,26% Příbram ,59% 46 5,57% Č. Budějovice ,70% 10 2,13% Plzeň ,33% 13 3,23% K. Vary ,62% 9 3,28% Ústí n/l ,40% 28 3,09% Liberec ,65% 13 3,43% H. Králové ,09% 5 1,25% Pardubice ,39% 6 1,53% Jihlava ,37% 5 1,23% Brno ,14% 28 3,14% Olomouc ,00% 28 5,07% Zlín ,90% 14 1,15% Ostrava ,99% 44 9,18% Celkem ,47% 304 3,72%

60 Výše uvedená tabulka prezentuje rozsah přesčasové práce vztažený k celkovému počtu odpracovaných hodin. Rozsah přesčasové práce nepřesahuje 5% z celkové odpracované doby i přesto, že šlo o významně exponované období. Dle předpokladů v měsících květnu a červnu je rozsah přesčasové práce nižší než 1%. Evidence odchodů zaměstnanců uvádí pouze odchody výpovědí, dohodou nebo odchodem v rámci zkušební doby. Přirozené odchody nejsou v tomto počtu uvedeny. K nejvyšší fluktuaci ve sledovaném období došlo v Praze a v rámci KrP Ostrava. Tato situace byla způsobena především tím, že převedení zaměstnanci z obcí se vraceli na nově zřízená místa u původních zaměstnavatelů. 3. Vyhodnocení školení pro zaměstnance, psychologická pomoc pro pracovníky (náklady, rozsah, srovnání dle krajů) Školení zaměstnanců ÚP ČR v 1. pololetí lze rozdělit do 3 hlavních forem: prezenční školení ve 3 vzdělávacích střediscích ÚP ČR ČR (Pardubice, Písek, Olomouc), případně pořádaná vzdělávacím střediskem přímo KrP školení formou videokonferencí přenášená do krajských poboček e-learningové kurzy Vedle těchto forem byli také ještě v minimální míře vysíláni jednotliví zaměstnanci na školení v externích vzdělávacích institucích. Školení v tomto období byla zaměřena zejména na prohlubování odborných znalostí včetně školení agendových systémů. Statistika prezenčních a videokonferenčních kurzů: počet kurzů počet dnů počet Celkem celkem školení absolventů Statistika e-learningových kurzů: kurz počet absolventů Koordinace a konsolidace oběhu dokumentů - DMS Koordinace a konsolidace oběhu dokumentů - eprocurement skarta Sociální reforma nové nástupy 114 * Školení řidičů 147 celkem

61 Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že vzdělávání zaměstnanců ÚP ČR byla a je nadále věnována maximální pozornost, kdy s činnostmi, které jsou vykonávány napříč celým ÚP ČR byla seznámena většina zaměstnanců ÚP ČR. VI. Karta sociálních systémů aktuální stav 1. Právní úprava výplaty nepojistných sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti Prostřednictvím karty sociálních systémů (skarty) jsou vypláceny všechny nepojistné sociální dávky, tj.: Dávky pro OZP Dávky státní sociální podpory Příspěvek na péči Dávky pomoci v hmotné nouzi Prostřednictvím skarty jsou vypláceny taktéž podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci a tzv. kompenzace odstupného. Právní úprava je v případě nepojistných sociálních dávek sjednocena. V případě podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci v současné době probíhá legislativní proces, jehož cílem je úplné sjednocení právní úpravy pro všechny druhy výplat. Výplata nepojistných sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti probíhá, dle přechodných ustanovení ve všech dotčených předpisech, do doby vydání skarty 61

62 způsobem, kterým je prováděna doposud. K vydání skarty je ze zákona určen Úřad práce. Ve většině případů určuje způsob čerpání dávky klient. Výjimkou jsou dávky pomoci v hmotné nouzi, kde způsob výplaty dávky a jejího čerpání stanovuje ÚP ČR. Podstatné ovšem je, že způsob čerpání dávky je vždy prostřednictvím skarty. Způsoby výplaty či čerpání dávky si klient určuje následujícími způsoby: Dávku čerpá přímo z technického účtu, který je veden k skartě: o Výběrem z bankomatu (hotovost) o Platbou u obchodníka (nákup) o Výběrem hotovosti u obchodníka (cash back nákup +hotovost) Převodem na jiný účet, který provede buď na ÚP ČR nebo v bankomatu, přičemž platební příkaz může mít trvalý či jednorázový charakter. Pokud klient chce veškerou sumu dávek nebo její část převádět na vlastní účet provede na ÚP ČR nebo v bankomatu platební příkaz. Dále tak disponuje s dávkou prostřednictvím svého účtu. Toto je typ služby, kdy klient si může zajistit službu nahrazující poukázku. Výše uvedené funkce může namísto klienta provádět buď jeho zákonný zástupce (rodič, opatrovník) nebo ve správním řízení ustanovený zvláštní příjemce dávky. Především institut zvláštního příjemce je vhodné použít v případech, kdy je klient oslaben ve schopnosti správně dávku čerpat a používat. Zvláštní příjemce může být ustanoven jednak v případech, kdy klient úmyslně nesprávně využívá dávku, ale především v případech, kdy je nezbytné ochránit klientovy zájmy. Je velmi vhodné, aby zvláštním příjemcem byla ustanovena osoba, která se odborně věnuje klientovi v rámci poskytování sociálních služeb nebo v rámci individuální sociální práce zaměstnancem obce. Mimo tyto základní služby má MPSV, resp. ÚP ČR možnost využít ve zvlášť odůvodněných případech i jiné způsoby doručení, ale vesměs půjde o vhodnou kombinaci předchozích bodů. Pokud klient ÚP ČR z objektivních důvodů není schopen nakládat kartou, je možné vyplatit dávku prostřednictvím poukázky či hotovosti (tedy bez poplatku za komerční službu). V případech, kdy klient bude požadovat i nadále zasílání dávek prostřednictvím peněžních poukázek, existuje možnost, jak zajistit tuto službu příjemci prostřednictvím komerčních produktů na trhu. Jednou z možných cest je i nabídkový produkt samotné České spořitelny (Odchozí bezhotovostní platba poštovní poukázkou typu B), jedná se o obvyklou službu realizovanou prostřednictvím převodu na účet, kdy účet je účtem obstaravatele služby donášky či peněžních poukázek. Např.: 1) Česká spořitelna tuto službu obecně poskytuje, cena se řídí ceníkem České spořitelny (cca Kč) 2) Poštovní spořitelna, klient zaplatí za Era účet včetně platby za složenku B (účet hotovost cca Kč). 3) Domy s pečovatelskou službou, tot dnes zajišťují jako součást svých služeb 62

63 Vyjma funkcí, které jsou potřebné pro výplatu dávek a podpor má skarta identifikační funkci pro komunikaci s ÚP ČR a ve své speciální podobě slouží jako průkaz osoby se zdravotním postižením. 2. Informace k obchodní veřejné soutěži Obchodní veřejnou soutěž o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy o zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů vyhlásilo MPSV dne 30. června V souladu se záměrem vlády snižovat výdaje státu a omezovat deficit veřejných rozpočtů a probíhající reformou sociálního systému v České republice stanovilo MPSV podmínky soutěže tak, aby zavedení nové formy administrace výplaty dávek nezatěžovalo veřejné rozpočty a současně, aby byl pro příjemce dávek zachován alespoň takový standard a komfort při výplatě dávek, jaký poskytoval dosavadní systém jejich výplaty, a také, aby se zvýšila kontrola, zda jsou účelové dávky čerpány v souladu s účelem, na nějž jsou z veřejných rozpočtů vypláceny. Cíl MPSV co nejvíce snížit výdaje spojené s výplatou dávek byl promítnut do podmínek soutěže tak, že tyto podmínky výslovně a jednoznačně stanovily, že v souvislosti s plněním závazků vůči MPSV podle smlouvy uzavřené na základě v soutěži vybraného návrhu nepřísluší takovému navrhovateli vůči MPSV žádná odměna ani náhrada nákladů. Při vědomí, že v souvislosti s administrací výplaty dávek tedy nebude poskytována žádná úhrada z veřejných rozpočtů, naopak, veškeré náklady, které dosud v souvislosti s výplatou dávek existovaly (především v důsledku provádění výplat v hotovosti), již nebude nutné hradit, tak bylo maximálním možným způsobem dosaženo shora uvedeného cíle vlády snížit výdaje veřejných rozpočtů. Vzhledem k tomu, že za administraci výplaty dávek a provozování karty sociálních systémů není poskytována ze strany MPSV přímo či nepřímo žádná úplata, nejedná se o veřejnou zakázku ve smyslu zákona o veřejných zakázkách. MPSV nicméně v průběhu celé soutěže usilovalo o maximální možnou míru transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Proto se také rozhodlo postupovat při výběru nejvhodnějšího návrhu v souladu s ustanoveními obchodního zákoníku upravujícími obchodní veřejnou soutěž. Významným prvkem veřejné kontroly bylo v celém průběhu obchodní veřejné soutěže striktní dodržování zásady transparentnosti, a to nejen vůči případným účastníkům soutěže, ale i vůči veřejnosti a médiím. Podmínky soutěže byly od okamžiku jejího vyhlášení stejně jako následně veškeré další dokumenty z průběhu soutěže, vč. smlouvy, zveřejněny na internetových stránkách MPSV. MPSV také uspořádalo pro potenciální navrhovatele dva workshopy, na nichž prezentovalo podmínky soutěže a zamýšlený systém administrace dávek a provozování karty. Potenciální navrhovatelé mohli veškeré své dotazy a doplnění vznést buďto na těchto workshopech nebo prostřednictvím žádosti o dodatečné informace zaslané MPSV. 63

64 Ve lhůtě pro podání návrhů obdrželo MPSV celkem 3 návrhy - České spořitelny, a.s., Komerční banky, a.s. a společný návrh Československé obchodní banky, a.s. a Česká pošty, s. p. Hodnocení návrhů probíhalo dle předem daných hodnotících kritérií (počet tzv. povinných bankomatů, poplatková politika při bezhotovostní platbě, způsob, jímž další ustanovení smlouvy naplňovaly cíle vyhlašovatele, výše úplaty za nadstandardní služby, způsob řešení současného a budoucího pokrytí tzv. povinnými POS terminály). Hodnotící komise jmenovaná ministrem práce a sociálních věcí při posouzení a hodnocení podaných návrhů využila v rámci své činnosti služeb externích odborných poradců (Deloitte Advisory, s.r.o., Grant Thornton Advisory s.r.o. a PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o.), kteří hodnotící komisi poskytli svá písemná nezávislá odborná posouzení a hodnocení jednotlivých návrhů. Na základě detailního posouzení a hodnocení podaných návrhů hodnotící komisí byl dne 24. října 2011 vybrán vítězný návrh návrh České spořitelny a.s. Zda byly podmínky obchodní veřejné soutěže skutečně nastaveny tak, že zákon o veřejných zakázkách nelze aplikovat, následně zkoumal na základě podaného podnětu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který svým rozhodnutím ze dne 9. prosince 2012 zrušil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu a potvrdil, že MPSV postupovalo při výběru smluvního partnera v obchodní veřejné soutěži plně v souladu se zákonem. Smlouva s vítězem obchodní veřejné soutěže - Českou spořitelnou, a.s. - byla následně uzavřena dne 24. ledna Harmonogram přípravy a testování zavedení skarty Příprava systému výplat dávek a podpor prostřednictvím skarty byla již v průběhu sjednávání podmínek smlouvy mezi MPSV a Českou spořitelnou v průběhu ledna Po uzavření smlouvy byly vytvořeny speciální týmy složené vždy ze zástupců MPSV, ÚP ČR, Českou spořitelnou a dalších dodavatelů. Jedná se o: o Procesně metodický tým o Technologický tým o Komunikační tým Práci těchto expertních skupin pak zastřešuje Řídící výbor, ve kterém jsou zastoupeni všichni aktéři. Výše uvedené expertní skupiny a Řídící výbor pracují kontinuálně od ledna Výstupem jejich činnosti jsou pak detailní procesně metodické materiály a technologická řešení. Na začátku května 2012 vyhodnotil Řídící výbor výsledky činnosti expertních týmů tak, že je možné jak z hlediska procesně metodického tak i z hlediska technologického započít s přípravou zavedení skarty do ostrého provozu, tj. vydání skaret klientům ÚP ČR a aktivaci všech jejich funkcí. V první fázi (květen 2012) bylo proškoleno formou prezenčních školení více než 600 zaměstnanců Úřadu práce. Jednalo se o zaměstnance z útvarů nepojistných 64

65 sociálních dávek a zaměstnanosti z kontaktních pracovišť Úřadu práce. Tito zaměstnanci následně proškolují své kolegyně a kolegy na kontaktních pracovištích. Prezenční školení proběhla formou celodenního semináře, který sestával z bloků: o Ovládání počítačové aplikace skarta o Procesně metodický blok V další fázi (květen a červen 2012) proběhly testy technologických řešení na straně MPSV a Českou spořitelnou. Od 18. června 2012 proběhl proces pilotního testování na dvou vybraných kontaktních pracovištích ÚP ČR. Bylo vybráno 250 klientů ÚP ČR, kteří reprezentují všechny možné variace způsobu výplaty dávek a formy skarty a požádáno o jejich výrobu. 28. června 2012 byly vyrobené skarty dodány na příslušná kontaktní pracoviště. Od 2. července byly skarty vydávány klientům. V současné době jsou skarty předány a byly otestovány všechny transakce, které systém umožňuje. Od 16. července 2012 započal ÚP ČR žádat o výrobu skaret a zřízení k nim příslušných účtů celorepublikově. Jde o rozšíření pilotního testování a každá krajská pobočka zajistila žádosti o minimálně 100 skaret ve všech variantách způsobu výplaty. Každé pracoviště ÚP ČR zpracovalo alespoň 1 žádost. V druhé polovině července jsou realizována další prezenční školení, kterých se účastní dalších cca 600 zaměstnanců ÚP ČR. V průběhu srpna 2012 se předpokládá výroba 50 tisíc skaret. Od září do prosince 2012 bude využívána maximální výrobní kapacita, která činní skaret za pracovní den. Do konce roku 2012 je cílem vydat až 1 milion skaret. Následně bude proces výdeje skaret probíhat dle míry přírůstku nových klientů ÚP ČR, což kvalifikovaným odhadem činí 100 a 150 tisíc klientů ročně. 4. Počet a struktura příjemců nepojistných sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti Celkový počet osob, které obdrží skartu, činí zhruba 1,2 milionu. Z hlediska souběhu více dávek k jednomu příjemci je situace poměrně příznivá. Rozčlenění příjemců dávek podle počtu pobíraných dávek je uvedeno v následujícím grafu. 65

66 Výše uvedené dávkové systémy se vyznačují různou náročností procesů zpracování řízení o nárocích na dávky a náročností procesů výplat dávek, které v sobě zahrnují i kontrolu nároku na výplatu dávek a jejich správného využití. S ohledem na skutečnost, že jednotlivé nepojistné sociální dávky se od sebe liší, co do náročnosti jejich zpracování, je nezbytné pro jejich vzájemné srovnání násobit jejich jednotkovou hodnotu tzv. koeficientem náročnosti. Podle výsledků práce 66

67 expertní skupiny, která byla složena ze zástupců MPSV, krajů, obcí a ÚP ČR (pracovala v květnu až červenci 2011) byly navrženy následující koeficienty, které v sobě zahrnují všechny okolnosti procesu, tj. včetně sociálního šetření a kontroly: Dávky SSP referenční hodnota 1 Dávky pro osoby se ZP 1,75 Příspěvek na péči 2 Dávky pomoci v HMN 4 Podpory v nezaměstnanosti 1,75 Níže uvedená tabulka znázorňuje koeficientem náročnosti přepočítaný nápad dávek. Dávky SSP 32,14% Dávky pro OZP 13,15% Příspěvek na péči 20,12% Dávky v hmotné nouzi 24,41% Podpory v nezaměstnanosti 10,17% Struktura výplat dávek 67