USNESENÍ 29 A 53/

Transkript

1 29 A 53/ USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Evy Lukotkové JUDr. Jarmily Ďáskové, v právní věci žalobce: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., se sídlem Soběšická 820/156, Brno, IČ: , zast. Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem AK Havel, Holásek & Partners s.r.o., se sídlem Týn 1049/3, Praha 1, proti žalovanému: Krajskému úřadu kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Statutární město Jihlava, se sídlem Magistrátu Masarykovo nám. 1, Jihlava, IČ: , zast. JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Těsnohlídkova 9, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne , č.j. KUJI 61198/2013, sp. zn. OOSČ 448/2013 OOSC/25, o návrhu na přiznání odkladného účinku t a k t o : Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě s e z a m í t á. O d ů v o d n ě n í : Žalobou ze dne , doručenou Krajskému soudu v Brně dne , se žalobce domáhá zrušení shora citovaného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný uložil Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko (dále jen Svazek ) vydat Statutárnímu městu Jihlava (dále jen Město ) v tomto rozhodnutí specifikovaný vodohospodářský majetek a originály majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací v rozsahu dle 5 zákona č. 274/2011 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoVK ). Žalobce v žalobě namítá nicotnost napadeného rozhodnutí z důvodu právně a fakticky neuskutečnitelného a materiálně nevykonatelného výroku č. I. Rozhodnutí a dále namítá rovněž nezákonnost napadeného rozhodnutí žalovaného.

2 - 2 - Současně s podáním žaloby žalobce navrhl, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek, neboť má za to, že jsou splněny všechny zákonné požadavky dle 73 odst. 2 s. ř. s. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že je přesvědčen, že by pro něj výkon rozhodnutí znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Podle žalobce by se případný výkon nicotného a nezákonného rozhodnutí žalovaného v jeho vadném a materiálně nevykonatelném znění mohl přímo závažným způsobem dotknout žalobce a způsobit mu značnou újmu, neboť dle 125 odst. 1 správního řádu odebere exekuční správní orgán movitou věci povinnému nebo i tomu, kdo ji má u sebe. Žalobce si je sice vědom, že v daném případě by předmětem vydání neměly být movité věci a že případná exekuce není fakticky možná, ale i tak se obává toho, že budou činěny pokusy o zásah do jeho práv, neboť za osobu, která má věc u sebe, by mohl být považován i žalobce, když je stále oprávněn předmětný majetek provozovat na základě platné a účinné provozní smlouvy. Nadto je žalobce držitelem veškerých nezbytných správních povolení k provozování předmětné vodohospodářské infrastruktury dle ZoVK. Žalobce se obává, že by mohla být nicotnost rozhodnutí proti němu zneužita, neboť není jasné, jak by se fakticky takovýto výkon prováděl, a jak by byl žalobce případně exekučním správním orgánem potrestán v případě nevydání v napadeném rozhodnutí specifikovaného majetku. Žalobce se tak obává opakovaně ukládaných pořádkových pokut ze strany exekučního správního orgánu, když by žalobce nemohl objektivně splnit povinnost vyplývající z nicotného a nezákonného rozhodnutí. Jako další skutečnost, která by žalobci mohla způsobit značnou újmu vidí žalobce to, že napadené rozhodnutí bude s největší pravděpodobností Městem Jihlavou použito jako argument a důkaz v řízení o změně povolení žalobce k provozování předmětného vodohospodářského majetku, přičemž v tomto řízení by tak žalobci mohl být zmenšen rozsah provozovaných vodovodů a kanalizací, a to na základě nicotného a nezákonného rozhodnutí. S ohledem na skutečnost, že pro rozhodnutí správních orgánů platí presumpce správnosti, mohlo by žalobou napadené rozhodnutí použito až do doby, kdy bude prohlášeno za nicotné a či zrušeno pro nezákonnost, jako správné a zákonné a žalobci by tak mohlo způsobit nenapravitelnou újmu. Podle žalobce by dále mohlo případným vydáním předmětného majetku dojít k přerušení provozování předmětné vodohospodářské infrastruktury žalobcem, což by mohlo způsobit značné škody žalobci jakožto provozovateli tohoto majetku, a také by to mohlo mít velmi nepříznivý dopad na plynulost zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a poskytování dalších souvisejících služeb odběratelům. Podle žalobce nemůže přiznáním odkladného účinku žalobě jiným osobám vzniknout jakákoliv újma, neboť je předmětný vodohospodářský majetek aktuálně řádně a v souladu s právními předpisy provozován dle ZoVK. Žalobci není rovněž známo, jaká újma by mohla případným pozastavením účinků napadeného rozhodnutí vzniknout Městu Jihlavě, jakožto navrhovateli, s ohledem na skutečnost, že toto město začalo vydání majetku řešit téměř půl roku po vystoupení ze Svazku a ještě na valné hromadě konané dne odsouhlasilo aktualizované přílohy č. 6 až č. 8 Provozní smlouvy, upravující nájemné, výši dodavatelských oprav a seznam provozovaného majetku včetně majetku, který byl předmětem tohoto sporného řízení. Podle žalobce rovněž neexistuje důležitý veřejný zájem, který by mohl být v rozporu s přiznáním odkladného účinku žaloby, naopak žalobce řádným provozováním předmětných vodovodů a kanalizací chrání veřejné zájmy na úseku

3 - 3 - ochrany životního prostředí. Podle žalobce tak jsou splněny veškeré zákonné požadavky pro přiznání odkladného účinku jeho žaloby. Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku ze dne navrhl, aby soud usnesením zamítl tento návrh žalobce, neboť tento neprokázal splnění podmínek dle 73 odst. 2 s.ř.s.. Žalovaný sdělil soudu, že je mu známo, že k výkonu napadeného rozhodnutí již došlo a věci specifikované v napadeném rozhodnutí již ze strany Svazku byly vydány. Žalobce tím, že na základě napadeného rozhodnutí přímo jemu žádné povinnosti založeny nebyly a z rozhodnutí již bylo plněno, žádnou újmu přímo neutrpěl a nejsou tak splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě. V dalším se žalovaný odkázal na vyjádření osoby zúčastněné na řízení- statutárního města Jihlavy - ze dne , s jehož obsahem se ztotožňuje. Podáním ze dne se k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě vyjádřila osoba na řízení zúčastněná, Statutární město Jihlava, která navrhla, aby soud návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl. Město poukázalo na skutečnost, že Svazek již vydal osobě zúčastněné na řízení dne věci dle napadeného rozhodnutí, tj. vodovody a kanalizace a jejich majetkovou a provozní evidenci, přičemž k tomuto vydání došlo ještě před uplatněním žaloby na zrušení, popř. vyslovení nicotnosti napadeného rozhodnutí a před uplatněním návrhu na přiznání odkladného účinku žalobcem. Dále Město namítlo, že žalobci je zcela nepochybně známo, že Svazek plnil osobě zúčastněné podle napadeného rozhodnutí, neboť oba subjekty postupují ve shodě, jsou majetkově a personálně propojeny a majetková a provozní evidence byla v držení právě žalobce jako smluvního provozovatele vodohospodářské infrastruktury Svazu a tento ji musel Svazu předat, aby ji tento mohl dále předat osobě zúčastněné. Byl to právě žalobce, kdo sestavil protokol č. 001 o předání a převzetí technické dokumentace staveb ze dne a v něm uvedl, že dokumentace je v jeho držení. Dále osoba zúčastněná namítla, že žalobce i nadále provozuje předmětné vodovody a kanalizace ve vlastnictví osoby zúčastněné, žalobce proto neutrpěl v důsledku vydání věcí dle napadeného rozhodnutí nenapravitelnou ani žádnou jinou újmu, nedošlo ani k dopadu na plynulost v zásobování pitnou vodou, jak zcela nedůvodně a nekorektně argumentuje žalobce. Tvrzení žalobce, že by osoba zúčastněná mohla využít napadeného rozhodnutí jako argument v řízení o změně povolení vydaného žalobci k provozování předmětného vodohospodářského majetku, je právně irelevantní. Krajský úřad Kraje Vysočina již rozhodl, byť nepravomocně, že provozování dotčeného vodohospodářského majetku právě žalobcem je důvodem pro nevydání povolení smluvnímu provozovateli osoby zúčastněné a odpadl tak důvod pro změnu povolení vydaného žalobci k provozování předmětného vodohospodářského majetku. Osoba zúčastněná proto považuje argumentaci žalobce provozováním majetku pro řízení o jeho vydání za zcela věcně nedůvodnou a právně zcela nesouvisející. Žalobce opakovanou deklarací, že předmětné vodovody a kanalizace provozuje i nadále a provozovat bude, vyvrací vlastní argumenty o újmě, která mu hrozí v důsledku napadeného rozhodnutí a jeho provedení. Na podporu svých tvrzení osoba zúčastněná připojila důkazy, a to předávací protokol ze dne , přípis žalobce osobě zúčastněné ze dne a usnesení Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 66885/2013, sp. zn. 280/2013 Ol-9 ze dne Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě není důvodný.

4 - 4 - Podle 73 odst. 1, 2 s. ř. s. podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Z právní úpravy plyne pravidlo, že podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu nemá odkladný účinek. Přiznání odkladného účinku žalobě soudem se tedy vyznačuje určitou mírou mimořádnosti. Při rozhodování o odkladném účinku žaloby soud zjišťuje kumulativní splnění výše uvedených zákonných předpokladů, tj. 1) výrazné disproporcionality újmy způsobené žalobci v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze (tzn. uložené právní povinnosti nelze vynucovat, přiznaná oprávnění nelze uplatňovat, odejmutá oprávnění zůstávají zachována, atd.). Pokud jde o hledisko újmy způsobené žalobci právními následky napadeného rozhodnutí, důvody jejího možného vzniku jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci žalobce. Povinnost tvrdit a prokázat možný vznik újmy má proto žalobce. Žalobce musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností to vyvozuje a specifikovat její intenzitu. Vylíčení podstatných skutečností o újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se žalobce v souvislosti s napadeným rozhodnutím správního orgánu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí přitom být reálná a závažná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. V otázce splnění druhého zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem, soud vychází z povahy věci a z obsahu soudního a případně správního spisu, včetně eventuálního vyjádření žalovaného správního orgánu. Nová právní úprava, účinná od , klade na intenzitu újmy, která má žalobci výkonem správního rozhodnutí hrozit, k tomu, aby mohl být jeho žalobě přiznán odkladný účinek, výrazně nižší požadavky. Namísto újmy nenahraditelné, která byla požadována podle s. ř. s. účinného do , je požadováno, aby se jednalo toliko o újmu nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Stále však platí, že přiznání odkladného účinku žalobě je institut mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí předtím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Soud konstatuje, že povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy při rozhodování o přiznání odkladného účinku stíhá žalobce (viz usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne , sp. zn. 52 Ca 9/2003, publikované ve Sb. NSS pod č. 87/2004). Soud při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku dospěl k závěru, že v předmětné věci nebyl naplněn předpoklad vzniku újmy spojené s výkonem napadeného rozhodnutí.

5 - 5 - Žalobce je provozovatelem předmětného vodohospodářského majetku a obává se, že v důsledku napadeného rozhodnutí dojde ke změně jeho povolení k provozování předmětného majetku, přičemž by tak žalobci mohl být zmenšen rozsah provozovaných vodovodů a kanalizací a tím by mu mohla vzniknout újma. Jak uvedla zúčastněná osoba, žalobce i nadále provozuje předmětné vodovody a kanalizace ve vlastnictví osoby zúčastněné. Jak rovněž zúčastněná osoba uvedla a doložila, Krajský úřad Kraje Vysočina rozhodl, že provozování dotčeného vodohospodářského majetku právě žalobcem je důvodem pro nevydání povolení smluvnímu provozovateli osoby zúčastněné. Soud uvádí, že pokud se týká povolení k provozování předmětného majetku, k jeho změně nebo zrušení by mohlo dojít pouze způsobem uvedeným v 6 odst. 7 a 8 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích ve znění pozdějších předpisů. Pokud by ke změně nebo zrušení povolení dle těchto ustanovení došlo, má žalobce možnost hájit svá práva. Žalobce je si skutečnosti, že o změně či zrušení povolení k provozování předmětného majetku je nutno vést řízení vědom, jak vyplývá z jeho návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Vhledem k uvedenému soud konstatuje, že bezprostředním následkem napadeného rozhodnutí není změna povolení žalobce k provozování předmětného majetku. Dále žalobce namítal, že v důsledku napadeného rozhodnutí může být ohrožena plynulost zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a poskytování dalších služeb odběratelům, nicotnost rozhodnutí proti němu může být zneužita, může být potrestán v případě nevydání majetku, může mu být opakovaně ukládána pokuta. K těmto obavám soud konstatuje, že jsou zcela hypotetické, ničím nepodložené. Soud připomíná, že úkolem přiznání odkladných účinků je odvrátit možnost vzniku újmy. Žalobce namítal, že je ohrožen možností vzniku újmy ve spojitosti s výkonem napadeného rozhodnutí, tedy s vydáním předmětného majetku. Jak však bylo tvrzeno žalovaným a zúčastněnou osobou (a také doloženo kopií Protokolu o vydání majetku Statutárního města Jihlava v hospodaření Svazku vodovodů a kanalizací Jihlavska), k vydání předmětného majetku došlo dne Napadené rozhodnutí tedy již vykonáno bylo, a to ještě před podáním žaloby. V daném případě tak soud dospěl k závěru, že podmínka prokázání vzniku újmy na straně žalobce pro přiznání odkladného účinku žaloby dle 73 odst. 2 s. ř. s. nebyla splněna. Protože podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě musí být splněny kumulativně, soud se již nezabýval dalšími zákonnými předpoklady pro přiznání odkladného účinku žalobě a návrh žalobce zamítl. S ohledem na tyto skutečnosti je zřejmé, že nebyly splněny podmínky ve smyslu ust. 73 odst. 2 s.ř.s. shora vyložené. Soudu proto žalobcovu návrhu nevyhověl a návrh na přiznání odkladného účinku podané žalobě zamítl.

6 - 6 - P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. října 2013 JUDr. Zuzana Bystřická, v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Dana Janků