společná advokátní kancelář JUDr. Radek Ondruš advokát

Transkript

1 Společníci JUDr. Radek Ondruš JUDr. Aleš Ondruš Advokátní koncipienti Mgr. Petr Vytopil JUDr. Marta Nedvědová Mgr. Miroslav Šianský Advokáti Mgr. Marcela Štraitová Mgr. Martin Bílý Mgr. Petra Vrábliková společná advokátní kancelář JUDr. Radek Ondruš advokát V Brně dne 17. září 2014 sp.zn. A 1920 Ministr vnitra České republiky cestou Ministerstva vnitra České republiky odboru dozoru a kontroly veřejné správy nám. Hrdinů 1634/ Praha 4 k č.j. MV /ODK-2013 ze dne Věc: Statutární město Jihlava c/a Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko přezkumné řízení, rozklad proti rozhodnutí Ministerstva vnitra č.j. MV /ODK ze dne , - vyjádření k rozkladu vedlejšího účastníka I. Ministerstvo vnitra České republiky, odbor dozoru a kontroly veřejné správy, vydalo dne rozhodnutí č.j. MV /ODK-2013, kterým byl zrušen výrok I., II. a III. přezkoumávaného rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 63081/2013 ze dne Cit. rozhodnutí bylo Statutárnímu městu Jihlava jako navrhovateli v řízení, ve kterém bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí, doručeno dne

2 Statutární město Jihlava (dále též navrhovatel ) v zákonné lhůtě uplatilo rozklad proti rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky, odboru dozoru a kontroly veřejné správy, ze dne č.j. MV /ODK-2013 (dále též napadené rozhodnutí ), a to podáním ze dne Podáním ze dne navrhovatel k usnesením Ministerstva vnitra České republiky, odboru dozoru a kontroly veřejné správy, č.j. MV /ODK-2013 ze dne , odůvodnil jím uplatněný rozklad proti napadenému rozhodnutí. II. Usnesením č.j. MV /ODK-2013 ze dne vyzvalo Ministerstvo vnitra České republiky, odbor dozoru a kontroly veřejné správy, navrhovatele, aby se vyjádřil k obsahu přiloženého rozkladu obchodní společnosti VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. jako vedlejšího účastníka ze dne proti napadenému rozhodnutí. Navrhovatel ve stanovené lhůtě činí toto podání. III. Podle ust. 141 odst. 2 in fine s.ř. může vedlejší účastník uplatnit odvolání ve správním řízení sporném jen v případě, jestliže se odvolal navrhovatel nebo odpůrce. Ačkoliv to není v cit.ust. explicitně vyjádřeno, podle navrhovatele se z podstaty věci rozumí, že tato podmínka uplatnění odvolání se aplikuje na toho hlavního účastníka, na jehož straně vedlejší účastník v řízení vystupuje. Podle názoru navrhovatele pak tuto právní úpravu nutno per anallogiam aplikovat i na podmínky aktivní legitimace k uplatnění odvolání proti napadenému rozhodnutí, vydanému v přezkumném řízení. Vzhledem k tomu, že odpůrce jako hlavní účastník původního správního řízení sporného proti napadenému rozhodnutí odvolání neuplatnil, není odvolání vedlejšího účastníka proti napadenému rozhodnutí přípustné. Zcela shodně řeší tuto problematiku právní úprava občanského soudního řízení, kterou se JUDr. Josef Vedral jako autor správního řádu, kterého se odpůrci v minulosti dovolávali, zcela nepochybně inspiroval, byť pouze přejímáním některých institutů bez jejich důslednější normativní úpravy.

3 Odvolání, uplatněné vedlejším účastníkem proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne č.j. MV /ODK-2013, je tak nepřípustné, neboť bylo uplatněno osobou, která k tomu není aktivně věcně legitimována. Navrhovatel proto navrhuje, aby ministr vnitra odvolání uplatněné vedlejším účastníkem proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne č.j. MV /ODK-2013 jako nepřípustné zamítl. V této souvislosti navrhovatel rovněž konstatuje, že Ministerstvo vnitra se v napadeném rozhodnutí vůbec nezabývalo a proto se ani nevypořádalo s otázkou důvodnosti účastenství vedlejšího účastníka v přezkumném řízení. IV. Vedlejší účastník napadá tu část výroku I. napadeného rozhodnutí, ve které bylo rozhodnuto, že se věc vrací k projednání Krajskému úřadu Kraje Vysočina. Vedlejší účastník pak navrhuje, aby výrok I. napadeného rozhodnutí byl ministrem vnitra změněn tak, že bude znít: Návrh, uplatněný vedlejším účastníkem v jeho rozkladu proti napadenému rozhodnutí, je v rozporu s platnou právní úpravou. Podle ust. 90 odst. 1 písm. c) s.ř. nelze v odvolacím řízení změnit prvostupňové rozhodnutí, pokud by tím některému z účastníků, jemuž je ukládána povinnost, hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se. Podle názoru navrhovatele by v jeho případě změnou napadeného rozhodnutí a zrušením příslušné jeho části došlo k tomu, že by mu v podstatě byla uložena povinnost, více než to, bylo by zrušeno jeho vlastnické právo k vloženému majetku jako předmětu řízení, a také by mu byla odňata možnost odvolání proti takovému rozhodnutí. Z tohoto důvodu není podle názoru navrhovatele změna napadeného rozhodnutí přípustná ve smyslu ust. 90 odst. 1 písm. c) s.ř.

4 Navrhovatel proto navrhuje, aby ministr vnitra odvolání uplatněné vedlejším účastníkem proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne č.j. MV /ODK-2013 jako nepřípustné zamítl. V. Vedlejší účastník postavil své odvolání proti části výroku I. napadenému rozhodnutí na zpochybnění závěru Ministerstva vnitra o tom, že smlouva o založení odpůrce jako svazku obcí a stanovy odpůrce jako svazku obcí jako její integrální součást nejsou veřejnoprávní smlouvou. Na podporu tohoto svého právního názoru vedlejší účastník dokonce uvedl následující: Vedlejší účastník tedy zcela v rozporu s obecnou logikou i základy obecné teorie právní vydává za překonání rozhodnutí zvláštního senátu stav, kdy zákonodárce (a nikoliv Ministerstvo vnitra) novelizací zákona reagoval tak, že výslovně normativně deklaroval smlouvy o závazku veřejné služby za smlouvy nikoliv veřejnoprávní. Dovolujeme si vyslovit přesvědčení, že právě legislativní aktivita zákonodárce, který musel na závazné rozhodnutí zvláštního senátu reagovat tak, že silou zákona prohlásil některé jinak veřejnoprávní smlouvy nikoliv veřejnoprávními, je důkazem závaznosti a nepřekonanosti předmětného rozhodnutí zvláštního senátu. Za naprosto a zcela excesní pak navrhovatel považuje argumentaci vedlejšího účastníka, podle které předmětné rozhodnutí zvláštního senátu je projevem toho, že namísto uzpůsobení teorie zákonu je aplikována již překonaná ryzí teorie bez ohledu na platné právo. V této souvislosti nutno připomenout, že v důsledku procesní aktivity vedlejšího účastníka jako osoby, jejíchž práv a povinností se přezkoumávané rozhodnutí žádným způsobem netýká, je vlastnické právo navrhovatele k majetku, který původně on sám vložil do odpůrce, a který tedy byl původně jeho, již jeden rok zpochybňováno nikoliv jako takové a

5 přímo, ale pouze v důsledku zpochybňování právního charakteru povinnosti, kterou samo Ministerstvo vnitra konstatovalo v napadeném rozhodnutí jako danou, a to povinnosti odpůrce tento majetek převést a vydat navrhovateli po jeho vystoupení z odpůrce (viz bod 140 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Za této situace, kdy sám odpůrce prokazatelně nikdy nepoužil argument, že nemá povinnost vrátit vlastnictví k vloženému majetku navrhovateli a samotný tento majetek vydat navrhovateli, by zcela jistě ochránilo dobrou víru navrhovatele a také by reflektovalo veřejný zájem, kdyby Ministerstvo vnitra nebo ministr vnitra v právně-správní rovině učinili konec obstrukcím ze strany vedlejšího účastníka a přezkumné řízení by zastavili, a tím tak potvrdili, že právo navrhovatele má přednost před účelovými právními spekulacemi nezúčastněné osoby. VI. Jak již uvedeno výše, vedlejší účastník postavil své odvolání proti části výroku I. napadenému rozhodnutí na zpochybnění závěru Ministerstva vnitra o tom, že smlouva o založení odpůrce jako svazku obcí a stanovy odpůrce jako svazku obcí jako její integrální součást nejsou veřejnoprávní smlouvou, a spory z ní vyplývající proto není oprávněn řešit Krajský úřad Kraje Vysočina. Z toho pak vedlejší účastník dovodil, že věc nemůže být vrácena Krajskému úřadu Kraje Vysočina, protože ten by musel. s ohledem na odůvodnění Rozhodnutí (rozumí se napadeného rozhodnutí, pozn. navrhovatele) řízení o návrhu Města na konstitutivní určení vlastnického práva zastavit. Jinou možnost postupu Ministerstvo nemá, neboť se jedná o žádost zjevně nepřípustnou dle 66 odst. 1 písm. b) SŘ. Vedlejší účastník se tak ve svém odvolání explicitně dovolává toho, aby Ministerstvo vnitra při rozhodování v přezkumném řízení posuzovalo, zohledňovalo a nakonec i rozhodovalo na základě svého vlastního posouzení návrhu na zahájení řízení, v němž bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí. To je zcela nepřípustné, protože správní úřad, který přezkumné řízení vede, takovou pravomocí nadán není. Navrhovatel proto navrhuje, aby ministr vnitra odvolání uplatněné vedlejším účastníkem proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne č.j. MV /ODK-2013 jako nedůvodné zamítl.

6 VII. Obsah odůvodnění rozkladu uplatněného vedlejším účastníkem směřuje proti odůvodnění napadeného rozhodnutí, a to platná právní úprava nepřipouští. (1) Vedlejší účastník v čl. IV. svého odvolání vytýká napadenému rozhodnutí, že nesprávně posoudilo otázku vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí však v žádném výroku neobsahuje nic, čím by bylo rozhodnuto nebo co by se jen zlehka týkalo vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Odvolání vedlejšího účastníka tak zcela nezakrytě směřuje proti odůvodnění napadeného rozhodnutí. Pro úplnost nutno uvést, že právní posouzení otázky vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí posoudilo Ministerstvo vnitra tak, že Vzhledem k těmto skutečnostem se Ministerstvo ztotožnilo s názorem navrhovatele, že přísně formalistické rozlišování mezi pojmy vydat a vyklidit předmětný majetek není na místě a samo o sobě není ani důvodem pro konstatování nezákonnosti rozhodnutí Krajského úřadu (bod 120 odůvodnění napadeného rozhodnutí, zvýraznil navrhovatel). Právní posouzení Ministerstva vnitra tedy směřovalo k důvodnosti zrušení přezkoumávaného rozhodnutí, a nikoliv k čemukoliv jinému. K otázce vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí navrhovatel dále uvádí, že tato otázka již dávno zcela odpadla, protože výrok II. přezkoumávaného rozhodnutí již byl ze strany odpůrce dobrovolně vykonán, a ve vztahu k tomu tak předmět řízení zcela odpadl, a přezkumné řízení se tak stalo v této části přezkoumávaného rozhodnutí zcela bezpředmětným. (2) Jak již uvedeno výše, vedlejší účastník ve svém rozkladu dovodil, že věc nemůže být vrácena Krajskému úřadu Kraje Vysočina, protože ten by musel. s ohledem na odůvodnění Rozhodnutí (rozumí se napadeného rozhodnutí, pozn. navrhovatele) řízení o návrhu Města na konstitutivní určení vlastnického práva zastavit. Jinou možnost postupu Ministerstvo nemá, neboť se jedná o žádost zjevně nepřípustnou dle 66 odst. 1 písm. b) SŘ. Přitom Ministerstvo vnitra v napadeném rozhodnutí konstatovalo, že bez ohledu na autorství Josefa Vedrala ke správnímu řádu

7 Dle názoru Ministerstva vnitra však obsah citovaných ustanovení (tj. ust. 141 odst. 4, 7 s.ř., pozn. navrhovatele) nesvědčí o tom, že by pravomoc správních orgánů ve sporném řízení správním byla omezena na vydávání toliko deklaratorních rozhodnutí, tj. pouze těch, kterými se prohlašuje, že určitá osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. Přesvědčivá v tomto směru není ani argumentace vedlejšího účastníka spočívající v odkazu na odbornou literaturu, neboť tato přináší pouze názor autora bez hlubšího zdůvodnění a závaznosti (bod 107 odůvodnění napadeného rozhodnutí, zvýraznil navrhovatel). Vedlejší účastník se tak ve svém odvolání poněkud zastřeně, ale vcelku explicitně dovolává toho, aby ministr vnitra rozhodnutím o odvolání změnil odůvodnění napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí však v žádném výroku neobsahuje nic, čím by bylo rozhodnuto o deklaratornosti nebo konstitutivnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Odvolání vedlejšího účastníka tak zcela nezakrytě směřuje proti odůvodnění napadeného rozhodnutí. Navrhovatel proto navrhuje, aby ministr vnitra odvolání uplatněné vedlejším účastníkem proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne č.j. MV /ODK-2013 jako nepřípustné zamítl. VIII. Vzhledem k výše uvedenému navrhovatel konstatuje, že odvolání vedlejšího účastníka ze dne proto části výroku I. rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne č.j. MV /ODK-2013 je nepřípustné, neboť bylo uplatněno osobou, která k tomu není aktivně věcně legitimována; a nepřípustné, neboť vyhověním návrhu vedlejšího účastníka by byla navrhovateli odňata možnost odvolání proti takovému rozhodnutí; a nedůvodné, neboť se nepřípustně domáhá posouzení v přezkumném řízení návrhu na zahájení řízení, v němž bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí; a nepřípustné, neboť směřuje proti odůvodnění napadeného rozhodnutí. IX. Na základě výše uvedeného navrhovatel

8 navrhuje, aby ministr vnitra jako nadřízený správní úřad rozklad vedlejšího účastníka proti rozhodnutí Ministerstva vnitra č.j. MV /ODK-2013 ze dne zamítl. podepsáno elektronicky zaručeným elektronickým podpisem Statutární město Jihlava v zastoupení na základě plné moci JUDr. Radkem Ondrušem, v.r. advokátem Na vědomí: Krajský úřad Kraje Vysočina Žižkova Jihlava k č.j /2013 ze dne sp.zn. OOSČ 467/2013 OOSC/22