Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Transkript

1 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná - Ráj 8. a 9. ročník Rozšířená Dějepis Vstup USA do války, boje v Tichomoří Petra Olbřimková - Dějepis

2 Obsah: VÁLKA V TICHOMOŘÍ, VSTUP USA DO VÁLKY SITUACE V TICHOMOŘÍ VÁLKA V TICHOMOŘÍ - ÚVOD ÚTOK NA PEARL HARBOR, VSTUP USA DO VÁLKY VÁLKA V TICHOMOŘÍ DALŠÍ BOJE

3 Válka v Tichomoří, vstup USA do války V této kapitole se dozvíte: o bojích v Tichomoří; o napadení USA Japonskem r. 1941; o vstupu USA do války; Budete schopni: pohovořit o bojích v Tichomoří, o USA a jeho vstupu do války; Klíčová slova této kapitoly: Japonsko, Pearl Harbor, USA Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 h 1 Situace v Tichomoří - protisovětské nálady - Japonsko podepsalo v listopadu 1936 s Německem Pakt proti Kominterně (později k Paktu proti Kominterně přistoupily Itálie, Maďarsko a Španělsko) - první spojenectví Japonska s evropskými fašistickými a nacionálně socialistickými státy, předzvěstí pozdější užší spolupráce - V červenci 1937 Japonsko zahájilo tažení proti Číně. Japonci předpokládali, že se jim podaří do několika týdnů svrhnout vládu generála Čankajška. Boje se však protáhly až do konce druhé světové války. USA a Velká Británie podporovaly generála Čankajška, dodávali mu zbraně a po vstupu USA do války pak na území neokupované Číny postavili Američané několik svých základen. - V létě 1938 japonská vláda požadovala na sovětské vládě poupravení hranic, sovětská vláda odmítla, a tak došlo ke konfliktu. V červenci 1938 japonské oddíly překročily sovětské hranice, ale sovětská armáda zorganizovala protiútok a zatlačila japonské vojáky zase zpátky za sovětské hranice. - To však japonské militaristy nepoučilo, a tak se rozhodli pro další úder, tentokrát do Mongolské lidové republiky. V květnu 1939 zahájili japonští vojáci útok z Mandžuska do Mongolska. Sovětský svaz, který s Mongolskem v březnu 1939 podepsal smlouvu o vzájemné pomoci, poslal sovětská vojska na pomoc Mongolům. Sověti díky své přesile a modernímu pojetí boje zvítězili. Japonská vojska sice žádala o posily, aby provedla protiútok, ale samotný císař to zamítnul. - V září 1940 bylo stvrzeno spojenectví mezi Japonskem, Německem a Itálií takzvaným Paktem tří (později se k němu připojily satelitní státy Rumunsko, Maďarsko, Finsko, 3

4 Bulharsko, Slovensko, Chorvatsko a Thajsko). Tento pakt nahradil Pakt proti Kominterně a stalo se z něho mnohem užší spojenectví mezi Japonskem a evropskými fašistickými státy. - Japonská agrese v Číně od roku 1937 měla za následek ochlazení ve vztazích s USA. Po pádu metropolitní Francie vstoupily japonské jednotky koncem září 1940 do Francouzské Indočíny a krátce nato Japonsko formálně stvrdilo své spojenectví s Německem a Itálií. Přítomnost císařské armády v Indočíně a stupňující se japonské požadavky vůči Holandské východní Indii přiměly USA k uvalení ropného embarga na Japonsko, čímž bylo vážně poškozeno jeho hospodářství. Podle militantního křídla japonské vlády, v jehož čele stál Hideki Tódžó, si Japonsko muselo k zachování svých výbojů ve východní Asii zajistit dodávky ropy a ostatních surovin silou. Císařský generální štáb proto vypracoval plán obranného perimetru v Asii a v Tichém oceánu, umožňujícího Japonsku nerušené využívání tamních přírodních zdrojů k vedení defenzivní války. Nezbytným předpokladem úspěchu tohoto záměru byla neutralizace americké tichomořské floty. 2 Válka v Tichomoří - úvod - byla důležitou částí druhé světové války, začala 7. července 1937 druhou čínskojaponskou válkou, rozrostla se 7. prosince 1941 japonským útokem na Pearl Harbor a skončila japonskou kapitulací 2. září roku Byl to ozbrojený konflikt, který přímo zasáhl 3 kontinenty (Asie, Severní Amerika a Austrálie) a 2 oceány (Tichý a Indický). 3 Útok na Pearl Harbor, vstup USA do války - byl to ničivý překvapivý úder Japonska na základnu Spojených států amerických na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince Důsledkem tohoto útoku byl vstup USA do druhé světové války. USS Arizona hořící po zásahu japonskými bombami během útoku na Pearl Harbor Šest letadlových lodí viceadmirála Čúiči Naguma vyslalo ráno 7. prosince (Havajského času) dvě útočné vlny celkem 353 letadel proti základně amerického Tichomořského loďstva v Pearl Harboru na Oahu. V přístavu bylo potopeno nebo poškozeno všech osm bitevních lodí (avšak pouze USS Arizona a USS Oklahoma byly odepsány jako totální ztráta) a potopeno nebo poškozeno bylo i třináct dalších plavidel. Byla napadena i letiště na Oahu a zničeno 188 letadel a 155 dalších poškozeno. 4

5 Japoncům se ale nepodařilo zničit ani jednu americkou letadlovou loď, neboť všechny byly v době útoku mimo přístav. Také přístavní zařízení včetně loděnic a nádrží paliva zůstalo téměř nepoškozeno a tak Pearl Harbor mohl být i nadále využíván jako námořní základna. Jak se později během války ukázalo, tíha bojů měla ležet na letadlových lodích a bitevní lodě které byly většinou (6 z 8) opraveny a opět zařazeny do služby začaly ztrácet na důležitost. Po tomto zákeřném napadení vyhlásily USA Japonsku válku. Na stranu Japonska se o čtyři dny později přidaly také Německo a Itálie. Už před vstupem do konfliktu USA pozvolna opouštěly svoji izolacionistickou politiku a zastávaly jen formálně neutrální postoj k válčícím stranám. V březnu 1941 prezident Roosevelt podpořil Spojence, když prosadil zákon o půjčce a pronájmu umožňující Britům, Číňanům a Sovětům odebírat americké zbrojní a jiné dodávky bez nutnosti okamžitého placení. Konečně po japonském přepadení Pearl Harboru se ohromné americké průmyslové kapacity plně zapojily do boje proti Ose. 1 USS California A palivové nádrže 2 USS Maryland B velitelství tichomořského loďstva 3 USS Oklahoma C ponorková základna 4 USS Tennessee D loděnice 5 USS West Virginia 6 USS Arizona 7 USS Nevada 8 USS Pennsylvania 9 námořní letecká základna Ford Island 10 armádní letiště Hickam Pearl Harbor 7. prosince Válka v Tichomoří další boje - Japonsku se zpočátku ve válce dařilo, obsazovalo další území, začalo dokonce ohrožovat i Austrálii, ovšem mělo síly rozptýlené na velké ploše, těžko udržovalo dobytá území. 7. května Bitva v Korálovém moři - byla jednou z velkých a důležitých námořních bitev, byla to první bitva letadlových lodí, kdy se nepřátelská loďstva ani na okamžik nezahlédla a veškeré ztráty způsobilo druhé straně pouze letectvo. Ačkoliv spojenecké ztráty lodí byly evidentně větší, podařilo se zabránit japonskému vylodění v Port Moresby a tím přímému ohrožení Austrálie. 5

6 3. června do 7. června Bitva u Midway - byla rozhodující námořní bitva. Japonským cílem Operace MI bylo obsadit atol Midway a vylákat americké námořnictvo k rozhodující bitvě, ale oproti předpokladům v ní utrpěly zdrcující porážku a jejich útočný potenciál upadl. Tato bitva znamenala obrat ve válce, od této doby Japonci jen ustupovali. Americké střemhlavé bombardéry v bitvě u Midway Pro Japonsko nebyl rok 1943 nejúspěšnější - bitva o Guadalcanal skončila 7. února jeho jednoznačnou porážkou. Bitva o Guadalcanal probíhala ve dnech 7. srpna 1942 až do 7. února 1943 a stala se jednou z nejdůležitějších bitev svedených v Tichomoří. Tažení na Guadalcanalu, vybojované mezi spojeneckými silami a japonskou císařskou armádou a císařským námořnictvem na zemi, na moři a ve vzduchu, bylo (spolu s vítězstvím u Midway) počátečním krokem ke zdolání japonské hegemonie v Asii a v Tichém oceánu. Tato bitva byla současně první velkou ofenzívou Spojenců proti japonskému císařství. Bojištěm byly kromě samotného Guadalcanalu také okolní vody a ostrovy v jižních Šalamounových ostrovech. skupina amerických námořních pěšáků, kryjících se za tankem M4 Sherman Američané postupně osvobozovali Tichomořské ostrovy od japonské nadvlády Rok 1945 Pár amerických mariňáků během bitvy o Okinawu 6

7 19. února se Američané vylodili na Iwodžimě a 1. dubna 1945 na Okinawě, čímž začal útok na japonské ostrovy. Dne 6. srpna 1945 došlo ke svržení atomové bomby na japonské město Hirošima, 9. srpna byla svržena atomová bomba na Nagasaki. Dne 8. srpna 1945 vyhlásil Sovětský svaz Japonsku válku, následujícího dne zahájil útok proti japonské armádě v Mandžusku. 15. srpna bylo uzavřeno příměří a byly ukončeny boje, samotný kapitulační akt se odehrál 2. září 1945 na palubě bitevní lodi Missouri. Hřib vzniklý z výbuchu atomové bomby svržené na Nagasaki Shrnutí kapitoly Válka v Tichomoří - byla důležitou částí druhé světové války, začala 7. července 1937 druhou čínsko-japonskou válkou, rozrostla se 7. prosince 1941 japonským útokem na Pearl Harbor a skončila japonskou kapitulací 2. září roku Byl to ozbrojený konflikt, který přímo zasáhl 3 kontinenty (Asie, Severní Amerika a Austrálie) a 2 oceány (Tichý a Indický) Použité materiály: Učebnice Dějepis 9 - SPN - ISBN Konec kapitoly 7