Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ U Lesa, Karviná - Ráj

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ U Lesa, Karviná - Ráj"

Marcel Kopecký
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) Datum zpracování U Lesa, Karviná - Ráj 8. a 9.ročník Základní Dějepis Paříţská mírová konference Petra Olbřimková - Dějepis 2011 duben, květen

2 Obsah: PAŘÍŽSKÁ MÍROVÁ KONFERENCE POVÁLEČNÁ SITUACE PAŘÍŽSKÁ MÍROVÁ KONFERENCE MÍROVÁ SMLOUVA S NĚMECKEM SPOLEČNOST NÁRODŮ

3 Pařížská mírová konference V této kapitole se dozvíte: o situaci po válce; o paříţské mírové konferenci; o mírové smlouvě s Německem; o Společnosti národů; Budete schopni: pohovořit o období po první světové válce a uzavírání smluv; Klíčová slova této kapitoly: Paříţská mírová konference, Mírové smlouvy, Společnost národů Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1 h 1 Poválečná situace 1.světová válka skončila kapitulací Německa a nastalo období příměří (klid zbraní, dokud nebudou vyjednány mírové podmínky a podepsána mírová smlouva; příměří neznamená ještě mír). Vítězové: státy Dohody Velká Británie, Francie, Spojené státy americké, Itálie, Japonsko. Rusko nebylo na konferenci pozváno - viz. vývoj v Rusku (bolševici, izolace) Poražení: státy Trojspolku (Centrální mocnosti resp. Ústřední mocnosti) Německo, Bulharsko, osmanská říše (Turecko), ale Rakousko-Uhersko se rozpadlo na Rakousko, Maďarsko, Československo, Polsko a Jugoslávii a za poraţené státy je pokládáno Rakousko a Maďarsko, zbylé tři se řadí k vítězné straně. 2 Pařížská mírová konference 18. ledna 1919 zahájena konference, která měla mírové smlouvy dojednat s několika přestávkami trvala až do 21. ledna 1920 Tato konference byla symbolicky zahájena v Zrcadlovém sále na zámku ve Versailles versaj ve Francii a to proto, ţe právě zde 18. ledna 1871 bylo vyhlášeno sjednocené německé císařství a pak nastal obrovský vzestup Německa, coţ vedlo aţ k válce. 3

4 Versailles - Paříţ - Francie Zrcadlový sál Paříţská mírová konference byla mezinárodní konferencí pořádanou vítězi první světové války, na které se projednávaly mírové smlouvy mezi státy Dohody, jejich spojenci a poraţenými centrálními mocnostmi, tedy Německem, Rakouskem, Maďarskem, Bulharskem a Osmanskou říší. Státy byly rozděleny do několika skupin. Na řízení konference a vyjednávání měly největší vliv státy, které měly největší podíl na konečném vítězství, tedy Spojené království, Francie, Itálie, USA a Japonsko, do další skupiny patřily válčící státy účastnily se jednání, které se týkaly jen jich (Belgie, Polsko, Srbsko, Československo, Řecko, Portugalsko a další) a další státy vysílaly své zástupce jako poradce. Konference se účastnili představitelé celkem 32 států. Hlavními diplomatickými osobnostmi byli: Georges Clemenceau, ministerský předseda Francie; David Lloyd George, ministerský předseda Spojeného království; Woodrow Wilson, prezident Spojených států amerických a Vittorio Orlando, ministerský předseda Itálie, nazývaní téţ jako Velká čtyřka. 4

5 Velká čtyřka David David Lloyd Lloyd George George Woodrow Woodrow Wilson Wilson Georges Clemenceau Clemenceau Vittorio Vittorio Orlando Orlando Nobuaki Nobuaki Makino Makino V.Británie USA Francie Itálie Japonsko V.Británie USA Francie Itálie Japonsko Mírové smlouvy byly uzavírány postupně, s kaţdým poraţeným státem zvlášť, měly však společné rysy: všechny poražené státy platily vítězům válečné náhrady tzv. reparace; všechny ztratily nějaká území; všem nařízena určitá vojenská omezení; musely uznat nástupnické státy. 3 Mírová smlouva s Německem Versailles, 28. června 1919 podpis mírové smlouvy německými delegáty Při jednáních byl přístup vítězných mocností k Německu různý: Francie nejtvrdší (co nejtvrdší podmínky pro Německo oslabit, odzbrojit, zmenšit, bude platit do konce století = válkou nejvíce trpěla, sever Francie válkou zpustošen, stále se Francie cítila ohroţená Německem), Velká Británie mírnější (mocenská rovnováha v Evropě, prosperita Německa, Německo nepředstavovalo pro VB takovou hrozbu) Spojené státy nejmírnější (usmíření, překonání rozdílů vítěz - poraţený, válka se jich ani nedotkla); navíc všechny státy jsou vlastně také rivalové navzájem. Někteří politici a ekonomové však varovali, ţe pokud se Německo dostane do špatné hospodářské situace (vysoké reparace), dojde k radikalizaci obyvatelstva - ohnisko dalších nepokojů! Varování nikdo nenaslouchal a tak se vývoj v Německu opět vyvíjet velmi neblaze - 2.světová válka. 5

6 Podmínky pro Německo: Reparace: finanční náhrady za způsobené škody do 1921 zaplatit 20 mld. marek (Německo nebylo schopno splatit!) 10 let dodávat uhlí Francii, Itálii, Belgii odevzdat část obchodního loďstva zabavení veškerého majetku v zahraničí Ztráta území: Francii vrátit Alsasko-Lotrinsko okupace levého břehu Rýna na 15let, pravý demilitarizované pásmo v pásu 50km Pomořansko, Poznaňsko obnovenému Polsku Hlučínsko Československu ztráta všech kolonií Vojenská omezení: zrušení všeobecné branné povinnosti profesionální armáda muţů redukce válečného loďstva, zákaz letectva, ponorek, tanků rozpuštění generálního štábu Lze z toho vyčíst, ţe podmínky, které vítězné mocnosti určily, byly pro Německo velmi těţké a pro Německo, které bylo před válkou ekonomicky a vojensky nejsilnějším státem evropského kontinentu, také poniţující. Smlouvy s dalšími státy: s Rakouskem ; s Bulharskem ; s Maďarskem ; s Tureckem ; z hlediska ČSR byly důleţité smlouvy s Maďarskem a Rakouskem, které se zavázaly respektovat ČSR v jejích hranicích. 4 Společnost národů Mírová konference se nezabývala jen minulostí, ale hledala do budoucna způsob, jak zabránit válečným konfliktům. Nástrojem k řešení se měla stát mezinárodní organizace, která by zprostředkovávala spolupráci mezi jednotlivými státy a hlavně zajistila odzbrojení a mír, touto organizací se stala Společnost národů, ve které měly mít místo velké i malé státy. Společnost národů zahájila činnost v lednu 1920, sídlem byla Ţeneva. Postupně do 6

7 SN vstoupilo zhruba 50 států. Její moţnosti však byly omezené, neměla ţádné ozbrojené jednotky, jimiţ by mohla vynutit respektování svých rozhodnutí. Ve 30. letech propadla a nedokázala zabránit druhé světové válce. Po jejím skončení byla zrušena a místo ní vznikla Organizace spojených národů (OSN). Shrnutí kapitoly. Pařížská mírová konference 18. ledna 1919 zahájena konference, která měla dojednat mírové smlouvy s několika přestávkami trvala aţ do 21. ledna 1920 největší vliv: Spojené království, Francie, Itálie, USA a Japonsko Mírové smlouvy měly společné rysy: všechny poraţené státy platily vítězům válečné náhrady tzv. reparace; všechny ztratily nějaká území; všem nařízena určitá vojenská omezení; musely uznat nástupnické státy. 28. června 1919 byla mírová smlouva Německem do 1921 zaplatit 20 mld. marek ztráta území Alsasko-Lotrinsko, Pomořansko, Poznaňsko, Hlučínsko, ztráta kolonií zrušení všeobecné branné povinnosti, profesionální armáda muţů, redukce válečného loďstva, zákaz letectva, ponorek, tanků, rozpuštění generálního štábu Vznik Společnosti národů leden 1920, sídlem byla Ţeneva, snaţila se chránit světový mír asi 50 států (mimo USA, Německo, Rusko) omezené moţnosti, neměla ţádné ozbrojené jednotky, jimiţ by mohla vynutit respektování svých rozhodnutí. Po skončení 2.sv. války byla zrušena a místo ní vznikla Organizace spojených národů (OSN). Použité materiály: Učebnice Dějepis 9 - SPN - ISBN Učebnice Dějepis Nová doba 2.díl ISBN Konec kapitoly. 7

Podobné dokumenty

Mezi světovými válkami

Mezi světovými válkami První světová válka byla velkým mezníkem v lidských dějinách především v Evropě dalekosáhlé změny důsledkem poválečného uspořádání je druhá světová válka Pařížská mírová konference