Hana Kašpaříková. Příroda Holáseckých jezer

Transkript

1 Hana Kašpaříková Příroda Holáseckých jezer

2 Dostává se Vám do rukou publikace o zvláště chráněném území přírodní památka Holásecká jezera, které se nachází v městské části Brno-Tuřany, konkrétně v katastru Holásek a Brněnských Ivanovic. Publikace si klade za cíl informovat o důvodech ochrany Holáseckých jezer, o živočiších a rostlinách, které se zde nachází, ale také o negativních činnostech, které mají neblahý vliv na předmět ochrany přírodní památky. V publikaci nenaleznete přehled všech druhů rostlin a živočichů, které se v Holáseckých jezerech nachází. Vybrali jsme pro vás několik jak běžných, tak méně známých druhů, se kterými se můžete v přírodní památce a jejím okolí setkat stejně, jako jsme se s nimi potkávali my na exkurzích, které probíhaly v letech 2015 a Vydaly Čisté Tuřany, z.s. v Brně roce 2016 Text: Hana Kašpaříková Revize: Jiří Procházka Tisk: Igor Dostál, Fryšták ( Náklad: ks, 1. vydání Neprošlo jazykovou korekturou. Publikace vznikla za finanční podpory Nadace na ochranu zvířat v rámci projektu Zapojení veřejnosti do ochrany volně žijících živočichů v přírodní památce Holásecká jezera. Tisk publikace podpořil Igor Dostál. Poděkování patří zejména lektorům, kteří v letech 2015 a 2016 vedli exkurze v přírodní památce Holásecká jezera, jmenovitě Janovi Sychrovi, Ondřejovi Sychrovi, Janě Zajacové, Erice Lorencové, Jaromíru Mašterovi, Martinovi Hlučilovi, Mojmíru Vlašínovi a Jiřímu Procházkovi. Děkujeme též autorům fotografií za poskytnutí materiálu. Foto na úvodní straně: Hana Kašpaříková, Určeno k bezplatné distribuci. ISBN

3 Historie vzniku Holáseckých jezer Holásecká jezera jsou v rámci Brna unikátní soustavou poříčních jezer a mokřadních společenstev živočichů a rostlin. Vznikla umělým přehrazením jednoho z ramen řeky Svitavy. Stavební úpravy v této soustavě probíhaly ještě v 70. letech 20. století. Vytvořením hrázek vznikla soustava 7 průtočných jezer, které se jmenují Kašpárkovo, Typfl (mezi místními obyvateli se používá nesprávně název Tymfl), Kmuníčkovo, Roučkovo, Ledárenské, Plavecké a Strakovo. Tato soustava je bočně napojena na vodní plochy Kocábka a Lávka, které jsou pravděpodobně pozůstatkem starého říčního meandru, jak je patrné z obrázku, který nakreslil pan řídící Kratochvíl z Holásek. Infobox: Jezero versus rybník Rybník je uměle vytvořené vodohospodářské dílo, které vzniklo za nějakým účelem. Kdežto jezero je přirozená vodní nádrž vzniklá ve sníženině zemského povrchu. Holásecká jezera jsou paradoxně spíše rybníky, ale historicky byly pojmenovány jako jezera, a tak se jejich název ustálil i v běžném použití. Místně se tedy používá název Ledárenské jezero, Plavecké jezero a nikoliv Ledárenský rybník. Jedině snad u Oplety se používá spojení rybník Opleta. Vyplývá to z historických záznamů. 3 V současné době jsou jezera napájena vodou z Černovického potoka. Poslední z jezer, Opleta, vzniknulo v roce 1974 pro potřeby místních rybářů vytěžením zeminy z tehdejšího pole. V rámci soustavy se na severu lokality v místě terénní deprese nachází také velká tůň, o které však málokdo ví. V roce 2013 byly při západní hranici Roučkova jezera vybudovány další 3 tůně. Starý meandr řeky Svitavy, dnes jezera Kocábka a Lávka. (Foto: Hana Kašpaříková, )

4 Historie přírodní památky Holásecká jezera byla vyhlášena za chráněný přírodní výtvor (dnes přírodní památka) na plenárním zasedání Národního výboru města Brna dne za účelem zachování výrazného krajinného prvku a unikátní lokality z hlediska výskytu některých druhů obojživelníků, hnízdiště ptáků a refugium (útočiště) zvěře. Předmět ochrany se do dnešního dne nezměnil, byť v samotných Holáseckých jezerech k mnoha změnám došlo. Jak poznáte, že se nacházíte ve zvláště chráněném území? Pokud se vydáte do Holáseckých jezer, objevíte červené pruhy na stromech. Tyto vyznačují hranici přírodní památky. Pokud vidíte pruhy dva, nacházíte se vně přírodní památky, pokud uvidíte jeden, nacházíte se uvnitř. Přírodní památka je místy značena také malým státním znakem a označením, že se jedná o přírodní památku. Infobox: Holásecká jezera jako přírodní památka Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve své speciální části vymezuje několik kategorií tak zvaných zvláště chráněných území. Jsou jimi národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Holásecká jezera v rámci ochrany přírody a krajiny spadají do této kategorie, jež je v zákoně charakterizována jako přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Ochranné pásmo přírodní památky Holásecká jezera Značení území. (Foto: Hana Kašpaříková, ) Přírodní památka Holásecká jezera mají také své ochranné pásmo dané zákonem. Ochranné pásmo tvoří 50 m pás podél celého vyhlášeného území a je možné v něm některé činnosti zakázat.

5 Mapa hranic zvláště chráněného území (ochranné pásmo není vyznačeno) 5 Zdroj: (upraveno Hana Kašpaříková)

6 Živočichové Holáseckých jezer Suchozemský hmyz Roháček kozlík je na jižní Moravě hojným druhem roháče. Ke svému životu potřebuje dostatek ztrouchnivělých stromů (vyvíjí se ve starých dubech, bucích vzácněji na jilmech, lípách nebo jiných listnatých stromech). Zdravé stromy nenapadá. Živí se mízou listnatých stromů. Spatřit jej můžete od konce dubna do srpna, jak přes den, tak v noci, často přelézá přes cesty, nebo se sluní na kůře. Čmeláků je velké množství druhů. Chráněny jsou všechny druhy. (Foto: Mortendreier, CC BY-SA 2.5, upravila Hana Kašpaříková) Sameček roháčka kozlíka zachyceného na cestě v Holáseckých jezerech (Foto: Hana Kašpaříková, ) Čmelák skalní je hojným druhem. Poznáte ho podle černého těla a ohnivě červeného zadečku. O čmelácích je známo, že jsou sociálním druhem. Žijí ve společných koloniích buď v zemi v dírách po hlodavcích, ve škvírách skal, nebo využívají pustá hnízda po ptácích i veverkách. Díky svému ochlupení mohou vylétat čmeláci již brzy na jaře a shánět potravu pro své larvy. Jsou tak jedněmi z prvních opylovačů. Živí se nektarem a pylem. Slunéčko sedmitečné je jedním z nejznámějších brouků a také velmi užitečným druhem hmyzu, neboť se živí larvami mšic a červci, které páchají škody na rostlinách. Slunéčku sedmitečnému se nesprávně říká beruška. Beruška je ve skutečnosti vodní korýš. Slunéčko sedmitečné. (Foto: Line Sabroe Seven-spot Ladybird, CC BY 2.0)

7 Infobox: Slunéčko sedmitečné versus slunéčko východní Slunéčko východní se k nám samovolně rozšířilo ze západní Evropy v roce Pochází však z východní Asie. Jedná se o vysoce invazivní druh, který byl zavlečen do západní Evropy, aby napomohl zbavovat se škůdců v zemědělství. Slunéčko východní má nadprůměrnou schopnost likvidovat škůdce díky své vysoké plodnosti (asi 2000 vajíček za život) a k rozšiřování napomáhá také dobré přezimování. Čím tedy škodí? Díky své žravosti a nevybíravosti decimuje vajíčka našich půvoních druhů slunéček (slunéčka sedmitečného) a užitečných zlatooček, a tím snižuje biodiverzitu (biologickou rozmanitost). Není ale výjimkou, pokud nemá dostatek mšic, že se živí šťávou z bobulí révy vinné, do kterých zalézá a je pak vylisována do moštu. Snižuje tak chuťovou kvalitu vín, neboť obsahuje hořské alkaloidy a páchnoucí metoxypyraziny. Zejména na podzim nalétávají slunéčka východní do domácností, aby našly úkryt před přicházející zimou. Některé druhy slunéček mají různé barevné formy podle okolní teploty v průběhu vývinu larvy. V teplém prostředí je dospělec klasicky červený s černými tečkami, v chladném černý s červenými tečkami. (Foto: Andreas Trepte Vlastní dílo, CC BY-SA 2.5) V České republice původní slunéčko sedmitečné. (Foto: William Warby Flickr: Ladybird, CC BY 2.0) 7 Pestřenky zná téměř každý pod lidovým názvem vosičky. Spolu s dalším mouchami patří pestřenky mezi dvoukřídlý hmyz, a i když svým zbarvením připomínají vosy a včely, žihadlo nemají. Larvy několika druhů pestřenek jsou dravé živí se mšicemi a třásněnkami škůdci zemědělských plodin. Pestřenky patří k velmi užitečným zástupcům hmyzu. (Foto: Alvesgaspar, CC BY-SA 3.0)

8 Další druhy, které jsme na exkurzích pozorovali: ploštice kněžici páskovanou a kněžici trávozelenou, parazitické lumčíky, pavouka čelistnatku a běžníka, brouka bradavičníka, kovaříka, drabčíka, blýskáčky (znáte z květů pampelišek, bezu nebo řepky), malinovníka plstnatého (znáte jako škůdce plodů malin, kde se vyskytují v podobě larev, a tak je často i sníme),... Broukoviště v Holáseckých jezerech Broukoviště je skupina větších či menších kmenů, špalků a větví, které jsou obvykle ze třetiny zapuštěné v zemi nebo jsou na zemi volně ložené. Slouží jako útočiště organizmů vázaných na mrtvé dřevo, stromové dutiny a houby. V přírodní památce Holásecká jezera bylo založeno broukoviště na jaře 2015, a to na podnět spolku Čisté Tuřany, kdy bylo nutné pokácet topol na Kaštanové. Spolek osadil broukoviště malou informační tabulí. Infobox: Proč je důležité mrtvé dřevo? Mrtvé dřevo je termín používaný pro dřevo v různém stádiu rozkladu. Tento pojem se používá například i pro odumírající strom. Mrtvé dřevo poskytuje místo k životu, úkryt, ale i potravu plazům, obojživelníkům, ptákům a netopýrům. Je však také osidlováno různými druhy hub, lišejníků a bezobratlých (zejména brouky). Odumírající dřevní hmota je podstatná i pro rostlinnou říši, když postupným rozkladem dřeva dochází k uvolňování živin, které si opětovně naváží další rostliny. Pravděpodobně jste již zahlédli, jak z padlého kmene stromu vyrůstá nový strom. (Foto: Hana Kašpaříková, ) Broukoviště má sloužit především jako podpora vzdělávání dětí, ale i široké veřejnosti o tom, že je potřeba chránit nejen zdravé, ale také odumírající stromy, na které jsou vázáni zejména brouci, například roháček kozlík. V tomto duchu je přistupování i k broukovišti v Holáseckých jezerech a je třeba dodat, že kvůli broukovištím se stromy kácet nemají. Zdánlivě mrtvé dřevo v jednom z Holáseckých jezer. (Foto: Hana Kašpaříková, )

9 Na vodu vázaní živočichové Beruška vodní je sladkovodní korýš. Živí se detritem, tedy neživou organickou hmotou a rostlinnými zbytky. Slouží jako potrava pro jiné druhy živočichů. Beruška vodní. (Foto: Hana Kašpaříková, ). Vodoměrka štíhlá Bruslařka obecná 9 Vodoměrka štíhlá. (Foto: By Christian Fischer, CC BY-SA 3.0) Bruslařka obecná. (Foto: Hana Kašpaříková, ) Blešivec ježatý. (Foto: Hana Kašpaříková, ) Infobox: Invazivní blešivec ježatý nalezen v Holáseckých jezerech Blešivec ježatý je malý korýš připomínající krevetu. Jedná se o nepůvodní vysoce invazivní druh, který se k nám šíří z Dunaje. Je nebezpečný pro naše původní druhy zooplanktonu, ale i drobné rybky. V Holáseckých jezerech byl vyloven na květnové exkurzi v roce Další druhy, které jsme na exkurzích pozorovali: larvy vážek a šidélek, berušku vodní, larvy pakomárů (tzv. patentky), larvu a dospělce potápníka, splešťuli blátivou, vodomily, bruslařky, pijavky hltanovku bahenní a chobotnatku rybí, plovatku bahenní, škeble říční, lastury velevruba malířského,...

10 Obojživelníci Skokan štíhlý je středně velká štíhlá žába s nápadně dlouhými zadními končetinami, díky kterým dokáže skákat i 1,5 m daleko. Ke svému životu potřebuje mělké vodní plochy a příbřežní porosty. Rozmnožuje se ve vodě, ale mimo období rozmnožování se zdržuje v bylinném patře listnatých porostů. Živí se bezobratlými živočichy. Do hněda zbarvený skokan štíhlý. (Foto: Aneta Mašterová, upravila Hana Kašpaříková) Skokan zelený je velká žába dorůstající až do velikosti 13 cm. Je silně vázán na mělkou vodu a oproti ostatním druhům žab zvládne tolerovat vyšší rybí obsádku. Živí se bezobratlými živočichy a jinými menšími obojživelníky a hlodavci. Mladí jedinci požírají často komáry. Mladý skokan zelený. (Foto: Hana Kašpaříková, ) Starší jedinec skokana zeleného. (Foto: Hana Kašpaříková, ) Infobox: Holásecká jezera, místo úbytku zvláště chráněných druhů obojživelníků. Ještě několik desetileté zpátky se v přírodní památce nacházely tyto druhy obojživelníků, na které bohužel v dnešní době nenarazíte, jsou zde vyhynulí: čolek obecný, kuňka ohnivá, rosnička zelená a blatnice skvrnitá. V současné době mají být dle průzkumů v Holáseckých jezerech: ropucha obecná, ropucha zelená, skokan štíhlý, skokan skřehotavý a skokan zelený. Bohužel je třeba dodat, že i na některé z těchto druhů jsme v Holáseckých jezerech při exkurzi nenarazili.

11 Ptáci Slípka zelenonohá je poměrně plachým ptákem, přesto ji můžete zahlédnout, jak se prochází v okolí břehových porostů rákosů. V Holáseckých jezerech hnízdí, s mláďaty ji můžete spatřit v červnu. Poznáte ji podle černého těla a zelených noh nebo podle výkřiku kikek či rychlého křaplavého krekkrek-krek. Slípka se živí bobulemi, různými druhy travin, popadanými plody a vodním hmyzem. Slípka zelenonohá. (Foto: Hana Kašpaříková, ) Kvakoš noční je občasným návštěvníkem Holáseckých jezer. Jedná se o středně velkou volavku, která se živí převážně rybami, žábami a hmyzem. Můžete jej spatřit, jak sedá na mrtvém dřevě spadeném například v Roučkově jezeře, Ledárenském jezeře nebo Typflu. 11 Kvakoš noční. (Obě fota: Radomír Vondra, ) Ledňáček říční je stálým obyvatelem Holáseckých jezer. Každoročně jej můžete spatřit při procházce, když kolem vás velmi rychle, přímo a nízko nad vodou proletí. Při letu na sebe upozorní ostrým hvízdnutím zí, někdy zí-ti. Ledňáčkovou potravou jsou malé rybky. Ledňáček říční. (Foto: Andreas Trepte Vlastní dílo, CC BY-SA 2.5)

12 Moudivláček lužní je u nás tažný druh, přilétá k nám na konci března a odlétá v říjnu. Ke svému hnízdění potřebuje stromy s převislými větvemi. Hnízdo má velice neobvyklý vakovitý tvar s hnízdním otvorem a je plstnaté. Moudivláček žije s více samičkami, staví tak do roka několik hnízd. Moudivláčci se živí drobnými bezobratlými živočichy, zejména pavouky, brouky a vajíčky a housenkami motýlů, které hledá na rákosových stéblech. Často je složité moudivláčka vypozorovat, upozorňuje na sebe jemným hvízdavým tsííy. Moudivláček se do České republiky dostal poměrně nedávno, v letech 1940 až V současné době však jeho populace klesá, a proto si jej v Holáseckých jezerech velmi ceníme. Sameček moudivláčka. (Foto: Jitka Havlová, , upravila Hana Kašpaříková) Hnízdo moudivláčka s vyhlížející samičkou. (Foto: Hana Kašpaříková, ) Strakapoud jižní. (Foto: Ofer F, CC BY 2.5) Strakapoud jižní obývá otevřenou zemědělskou krajinu, sady, zahrady, stromořadí i lesy zejména v nížinách. Strakapoud jižní je vedený v Červeném seznamu ČR jako ohrožený druh, proto je jeho výskyt v Holáseckých jezerech velmi ceněn. Oproti strakapoudu velkému má strakapoud jižní mezi okem a lícem jednu velkou bílou skvrnu. Strakapoudi hnízdí v dutinách stromů a živí se hmyzem a bobulemi. Strakapoudi na sebe upozorňují voláním kik, které má u různých druhů různou ostrot a intenzitu. Další druhy, které jsme na exkurzích pozorovali: Labuť velká, kachna divoká, kos černý, kukačka obecná, holub hřivnáč, pěnice černohlavá, slavík obecný, sýkory, špaček obecný, drozd zpěvný, budníček menší, lejsek šedý,...

13 Rákosník velký je tažný pěvec vázaný na porosty rákosu, ve kterém si staví hnízda. Ve 20. století došlo k velmi masivnímu poklesu tohoto druhu. Důvody byly odvodňování mokřadů a eutrofizace vod. Je to pták citlivý na rušení při hnízdění. V České republice je chráněn jako silně ohrožený druh. Rákosník obratně šplhá v rákosí, kde hnízdí a také hledá potravu. Živí se hmyzem, ale i drobnými živočichy, například pavouky, měkkýši nebo obojživelníky. Rákosník velký. (Foto: Jitka Havlová, , upravila Hana Kašpaříková) 13 Infobox: Proč je snahou v Holáseckých jezerech rozšířit rákosové porosty? Porosty rákosu obecného jsou velice cenné z hlediska výskytu některých druhů živočichů. Jsou na ně vázány jak ptáci, například rákosníci, nebo bukáček malý, který byl v Holáseckých jezerech zpozorován bohužel jedinkrát, tak i druhy vázané na vodu různí obojživelníci, rybky, zoobentos (pod kterým si můžete představit různé druhy živočichů osídlujících dno vod). Snahou je tedy zabránit ničení porostů rákosu kosením, vypalováním a sešlapáváním, které způsobují jeho ústup a naopak podporovat růst rákosu v Holáseckých jezerech formou vytvoření většího příbřežního (tj. litorálního) pásma. Porosty rákosu obecného jsou útočištěm mnoha druhů živočichů. (Foto: Hana Kašpaříková, ) Rákosník velký střeží své hnízdo před mladými káčátky. (Foto: Jitka Havlová, , upravila Hana Kašpaříková)

14 Savci Hnědé zbarvení veverky obecné. (Foto: Oliver Spalt Vlastní dílo, CC BY-SA 2.5) V Holáseckých jezerech můžete spatřit v korunách stromů veverku obecnou, která má na různých místech po celých jezerech postavena hnízda. V České republice se vyskytuje veverka nejčastěji ve dvou formách barvy červené a černé, přičemž každá z těchto barev má nesčetné množství odstínů. Veverky se živí semeny, plody, ale i vejci. Spatřit bobra evropského není snadné. Jedná se o velmi plachého živočicha. Přesto jeho výskyt v Holáseckých jezerech dokládají četné ohryzy. Ne všechny bobr vytvořil za účelem, aby si vytvořil hráz. Některé okusy jsou pouze povrchní, říkají se jim zrcátka a bobr si jimi značí své teritorium. Bobr evropský. (Foto: Per Harald Olsen User made., CC BY-SA 3.0) Ohryz bobra evropského v Holáseckých jezerech. (Foto: Hana Kašpaříková, ) Zrcátka vytváří bobr evropský s cílem značit si své teritorium. (Foto: Hana Kašpaříková, )

15 Rostliny Holáseckých jezer Rákos obecný vytváří porost na pobřeží jednotlivých jezer. Cílem je do budoucna podpořit jejich růst a zvýšit tak plochy, kde by mohly nerušeně ptáci hnízdit. (Foto vpravo: Hana Kašpaříková, ) Stulík žlutý je odolný vůči znečištění vody. K tomu, aby kvetl, potřebuje osluněnou vodní hladinu. V Holáseckých jezerech jej můžete spatřit na Plaveckém jezeře a jezeře Kocábka. Pokud navštívíte jezera v červnu, můžete vidět mláďátka slípky zelenonohé, jak využívají listy ke zdolávání cesty za potravou. 15 (Foto vlevo: Hana Kašpaříková, ) Blatouch bahenní je rostlina vyžadující hojné množství vody. Kvete od dubna do černa a pro svou nektarodárnost a pylodárnost je navštěvována hmyzími opylovači. (Foto vpravo: Hana Kašpaříková, ) Holásecká jezera jsou plná bahna bohatého na živiny, zejména dusíkaté látky. Takové prostředí vyhovuje kosatcům žlutým. Kosatec žlutý vyžaduje alespoň občas zaplavované břehy, na kterých roste. (Foto vlevo: Hana Kašpaříková, )

16 Škodlivá činnost v přírodní památce Holásecká jezera Holásecká jezera byla vyhlášena přírodní památkou s cílem ochrany některých druhů živočichů. Chránit přírodu Holáseckých jezer bychom měli nejen pro živočichy samé, ale především pro nás, pro naše děti, aby měly možnost poznávat krásy přírody, stejně jako nám ji umožnili naši předkové. Holásecká jezera nejsou jen obyčejnou přírodou, se kterou se setkáte kamkoliv se vydáte. Jsou velmi cennou lokalitou, a proto jí některé aktivity vadí. Na několika řádcích a především na fotografiích se pokusíme popsat konkrétní činnosti, které přírodní památce více či méně škodí. Rozdělávání ohně Ať už jde o samotné rozdělávání ohně, kvůli kterému mohou okolní porosty se stromy chytnout a shořet, nebo se požár může rozšířit na okolní nemovitosti, nebo podpalování starých vrb, které jsou plné užitečných brouků a dalšího hmyzu. Ničení porostů rákosin Porosty rákosu jsou velmi cenné jak pro hnízdění ptactva přímo vázaného na takové prostředí, například bukáčka nebo rákosníků, tak pro páření, líhnutí a vývoj obojživelníků. Porosty rákosu kolem jednotlivých jezer se zdají být rozsáhlé. Ve skutečnosti tomu tak není, zmenšují se. Negativní je tedy sekání rákosu (vyjma míst dohodnutých mezi rybáři a orgánem ochrany přírody a krajiny), pálení, zahazování odpadky (např. koberci, vánočními stromky aj.) Vysazování Prosíme, pokud vám zbydou ze zahrady nějaké sazeničky, nevysazujte je v Holáseckých jezerech, podělte se o ně raději se sousedy. Uvedeme několik příkladů, které se v přírodní památce vyskytly: okrasné druhy vrb, túje, smrky, vrbové řízky podél tůní, mochny, zlatobýly, cesmíny, břečťany, různé druhy okrasných květin, šlechtěné druhy ovocných stromů. Ano, toto všechno do přírodní památky skutečně nepatří. Mnoho z těchto druhů se šíří invazivně (například mochna či zlatobýl) a náklady na likvidaci těchto druhů jsou veliké, neboť se invazivní rostliny nedají zlikvidovat za jeden rok. Holásecká jezera jsou zbytkem lužních lesů, ve kterých mají být zastoupeny pouze přirozené druhy (např. olše, vrby, topoly, duby, lípy, lísky a další keře). Vysazování čehokoliv, co

17 není původní, je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Co je ale důležité, nevědomky byť s dobrým úmyslem, můžete napomoci k vymizení dalšího druhu z této lokality. Osazování okolí nově vybudovaných tůní, vhazování ryb do tůní Toto téma si zaslouží zvláštní pozornost. Tůně byly vybudovány v Holáseckých jezerech s cílem podpořit biodiverzitu (biologickou rozmanitost), a to pro konkrétní živočichy obojživelníky. Obojživelníci potřebují ke svému vývoji osluněnou vodu. Většině se nedaří v zastíněných tůních, které se navíc velmi rychle zazemní opadem listí a splachy okolní půdy. Je třeba ponechat okolí tůní co nejvíce otevřené slunci. Také některé druhy ptáků potřebují otevřený prostor v okolí vodní plochy, kde mohou přistát, napít se a včas zareagovat na případné predátory. Odebírání vody a vypouštění znečištěných vod Znečišťování vody je kapitola sama o sobě. Nicméně, velmi obecně, pokud do Holáseckých jezer nevytečou nějaké toxické chemikálie (např. z Černovického potoka od dálnice D1), do jisté míry, díky samočistící schopnosti vody, jsou Holásecká jezera se s touto kalamitou vypořádat, a to právě díky fytoplanktonu, vodním a bahenním rostlinám, pobřežním porostům rákosu a orobince a vrbám, jejichž kořeny zasahují do vody. Tyto všechny organismy dokáží odbourávat některé škodlivé látky. Na opačné straně znečišťování vody je její odběr. Pokud se projdete po březích, mnohde narazíte na trubky, které sloužily k odběru vody. V současné době je každý, kdo má zájem odebírat vodu z jakékoliv vodoteče povinen podat žádost na stavební úřad. Nutno dodat, že z přírodní památky nelze z důvodu ochrany přírody vodu odčerpávat. Zahrádkaření Zahrádkaření je úžasná činnost, která má být podporována. Pokud vám však ze zahrádky zbyde nějaký materiál, ponechte si jej na zahradě, vytvořte si svůj vlastní kompost, ze kterého budete moci přihnojovat záhonky. Dříve byl zahradní materiál vyvážen na břehy jezer. Tato činnost významnou měrou také po desetiletí přispívala k zazemnění jezer a k tomu, že jsou plné bahna, neboť i zahradní materiál se ve vodě rozkládá a dále hnije. Odpadky si vezměte domů Holásecká jezera přímo vybízejí k posezení na břehu některého z jezer se svačinou. Odpadky je potřeba si zase odnést, kusy roztrhaných pytlíků jsou schopni pozřít ptáci, do vlasců se zamotají také snadno. O střepy a plechovky se mohou pořezat děti. Nebuďte lhostejní k nepořádku v Holáseckých jezerech. 17

18 Použitá literatura Jihočeský ornitologický klub: Moudivláček lužní. [online] Pobočka ČSO České Budějovice. [cit ]. Dostupný z WWW: NEDVĚD, O.: Slunéčko východní (Harmonia axyridis) pomocník v biologickém boji nebo ohrožení biodiverzity? [online] Jihočeská univerzita Českých Budějovicích, c2015 [cit ]. Dostupný z WWW: /index.php/stahovani/category/5-miscellaneous.html?download=150%3ainvaznislunekovychodni-harmonia-axyridis POKORNÝ, Z.: Roháček kozlík. [online] [cit ] Dostupný z WWW: SVENSSON, L.: Ptáci Evropy, severní Afriky a blízkého východu. Ševčík, opravené a rozšířené vydání. ISBN Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Beruška vodní [online]. c2015 [cit ]. Dostupný z WWW: < 26> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Čmelák [online]. c2016 [cit ]. Dostupný z WWW: < Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Čmelák skalní [online]. c2015 [cit ]. Dostupný z WWW: < > Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Pestřenky [online]. c2016 [cit ]. Dostupný z WWW: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Rákosník velký [online]. c2016 [citováno ]. Dostupný z WWW: < > Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Slípka zelenonohá [online]. c2016 [cit ]. Dostupný z WWW: Další zdroje Fotografie (pokud nebyly použity naše vlastní) Wikimedia Commons

19 Názvy jezer v přírodní památce Holásecká jezera s vyznačením tůní 19 Zdroj: (upraveno Hana Kašpaříková)

20 Ornitologická exkurze v Holáseckých jezerech (Foto: Jitka Havlová) Ornitologická exkurze v Holáseckých jezerech (Foto: Jitka Havlová) Čisté Tuřany, z.s. 2016