Informace o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2017

Transkript

1 Informace o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2017 červenec 2018

2 Obsah Úvod Informace o plnění 28 opatření na snižování administrativní zátěže podnikatelů Příklady zrealizovaných opatření z 28 sledovaných Příklady zrealizovaných opatření nad rámec 28 sledovaných Doplňující komentáře některých orgánů státní správy k plnění opatření Činnost Expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů Mezinárodní srovnání přístupu k regulaci a agendě snižování administrativní zátěže Závěrečný souhrn a návrh postupu na následující období Seznam použitých zkratek Příloha č. 1: Přehled plnění 28 opatření na snižování administrativní zátěže za rok Příloha č. 2: Opatření realizovaná nad 28 sledovaných opatření v roce Příloha č. 3: Opatření navrhovaná pro snižování administrativní zátěže při podnikání v dalším období Příloha č. 4: Přehled o agendě snižování zátěže podnikatelů ve vybraných zemích

3 Úvod Materiál Informace o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2017 (dále jen "materiál") podává přehled o míře a způsobu plnění úkolů v oblasti snižování administrativní zátěže 1 podnikatelů za rok 2017 a o výhledu na nadcházející období. Materiál byl vypracován Ministerstvem průmyslu a obchodu, jako gestorem agendy, ve spolupráci s ostatními ústředními orgány státní správy na základě úkolů uložených usnesením vlády č. 505 ze dne 10. července Členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy bylo uloženo: pokračovat v plnění opatření na snižování administrativní zátěže podnikatelů vyplývajících z předchozích materiálů, informovat ministra průmyslu a obchodu o míře a způsobu plnění opatření přijatých na snižování zátěže podnikatelů a postupovat tak, aby došlo ke snížení administrativní zátěže o 40 opatření do konce roku 2020, poskytnout ministru průmyslu a obchodu součinnost při realizaci přeměření administrativní zátěže podnikatelů v roce 2021, Ministerstvu průmyslu a obchodu bylo uloženo: předložit vládě do 30. června 2018 informaci o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2017, zrealizovat přeměření administrativní zátěže podnikatelů v roce 2021, koordinovat realizaci plnění úkolů vyplývajících z tohoto usnesení. Snižování administrativní zátěže podnikatelů patří dlouhodobě k prioritám vlád ČR. Od roku 2013 je pokrok ve snižování administrativní zátěže podnikatelů sledován prostřednictvím opatření. V letech bylo zrealizováno 85 opatření vedoucích ke snížení administrativní zátěže. V roce 2016 zrealizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dotčenými ústředními orgány státní správy přeměření administrativní zátěže podnikatelů (dále jen "Přeměření 2016"). Z výsledků vyplynulo, že se celková administrativní zátěž v porovnání s rokem 2005 snížila o 31,49 % na částku Kč/rok. V návaznosti na výsledky Přeměření 2016 byly nastaveny nové dlouhodobé cíle, tj. snížit zátěž podnikatelů prostřednictvím 40 opatření do roku 2020 a další přeměření administrativní zátěže podnikatelů uskutečnit v roce 2021, čímž bude možné posoudit celkový vývoj od roku Předkládaný materiál se prostřednictvím uváděných opatření zabývá možností odstranit již existující administrativní povinnosti v platných i připravovaných právních předpisech. U připravovaných právních předpisů či návrhů změn je snaha zamezit vzniku administrativní zátěže již v procesu jejich tvorby, čemuž se Ministerstvo průmyslu a obchodu věnuje i v rámci meziresortního připomínkového řízení. Pro identifikaci nadbytečné administrativní zátěže podnikatelů v právních přepisech se využívá hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment - dále jen RIA). RIA zahrnuje soustavu analytických metod, které směřují k systematickému hodnocení očekávaných dopadů navrhovaných politik a právních předpisů, kterými jsou implementovány. V České republice je RIA uplatňována u všech obecně závazných právních předpisů připravovaných 1 část administrativních nákladů, kterou podniky nebo podnikatelé vynakládají pouze proto, že jim to nařizuje regulace (administrativní zátěž je tedy podmnožinou administrativních nákladů, neboť administrativní náklady zahrnují i ty činnosti, které by podniky zajišťovaly, i kdyby byla regulace odstraněna) 3

4 ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady podle Legislativních pravidel vlády, a to včetně implementace práva EU. Snižování administrativní zátěže je sledováno prostřednictvím Rady vlády pro veřejnou správu, v materiálu Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období roku V roce 2017 byla tato problematika doplněna jako jeden z indikátorů do dokumentu Strategický rámec Česká republika Tento dokument stanovuje dlouhodobé priority rozvoje České republiky pro zvýšení kvality života v ČR pro současné i budoucí generace. Byl schválen usnesením vlády č. 292 ze dne 19. dubna 2017 a navazuje na dokument Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky z roku Problematice administrativní zátěže podnikatelů věnuje velkou pozornost také Evropská komise. Souběžně ke svému Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) vytvořila také takzvanou platformu REFIT. Platforma působí od roku 2016 a jejím cílem je vést co nejintenzivnější dialog s členskými státy a zúčastněnými stranami o otázkách snižování regulatorní zátěže u právních předpisů EU. Platforma sestává ze dvou stálých skupin vládní skupinu tvoří představitelé členských států, skupinu zúčastněných stran tvoří zástupci obchodní sféry, sociálních partnerů, občanské společnosti, Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů. Obě skupiny společně posuzují podněty na zjednodušení unijní legislativy, které Evropská komise sbírá prostřednictvím online portálu od nejrůznějších organizací i občanů, a vydávají k nim svá stanoviska. Tato stanoviska se Evropská komise zavázala zohlednit ve svých pracovních programech. Tato problematika je úzce propojena také s některými dalšími dokumenty Evropské unie např. Evropa 2020 Udržitelný růst, Konkurenceschopnost prioritou je zlepšení podnikatelského prostředí v rámci prioritní iniciativy Evropské unie "Průmyslová politika pro éru globalizace". Informace o snižování administrativní zátěže podnikatelů jsou od roku 2010 každoročně zveřejňovány na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu 4

5 1. Informace o plnění 28 opatření na snižování administrativní zátěže podnikatelů Od roku 2013 je sledováno snižování administrativní zátěže podnikatelů prostřednictvím opatření. V letech 2013 až 2016 se podařilo zrealizovat 85 opatření. V roce 2016 bylo zároveň provedeno přeměření administrativní zátěže podnikatelů, v rámci něhož byly opětovně zjišťovány informační povinnosti, iritující povinnosti a vypočítána výše administrativní zátěže podnikatelů vycházející z právních předpisů vybraných ústředních orgánů státní správy. V průběhu roku 2017 orgány státní správy pokračovaly v plnění 28 opatření, která měla naplánována z předchozích let. Nad rámec těchto plánovaných opatření navrhly během roku dalších 9 opatření, čímž se celkový počet sledovaných opatření v roce 2017 rozšířil na 37 opatření. Nad tato opatření jsou v evidenci ještě 2 opatření vedená jako nerealizovaná. Přehled o stavu plnění 28 opatření a dalších nových opatření navržených ze strany příslušných orgánů státní správy ke dni 31. prosince 2017 podává následující tabulka. Stav plnění do opatření (počet) nad 28 opatření (počet) Celkem opatření (počet) Splněno 13 *) 5 18 Plněno 15 *) 4 19 Nerealizuje se Poznámka: *) 2 opatření byla splněna, v plnění jejich nové části se dále pokračuje Do 31. prosince 2017 bylo z 28 sledovaných opatření 2, která byla naplánována na další období, úspěšně zrealizováno 13 opatření. Dvě splněná opatření jsou nadále sledována prostřednictvím jejich nové části. Nad rámec sledovaných opatření se podařilo zrealizovat ještě 5 nových opatření. Celkem se v roce 2017 podařilo zrealizovat 18 opatření. Z 28 sledovaných opatření zůstalo ústředním orgánům státní správy k plnění pro další období 15 opatření. Na další období navrhly orgány státní správy 4 nová opatření. Celkem tak zůstává pro následující období orgánům státní správy k realizaci 19 opatření. 2 viz str. 6, tabulka Stav plnění 28 opatření do

6 Následující tabulka zobrazuje příslušnost všech opatření ve vztahu k jednotlivým orgánům státní správy, přičemž některá opatření jsou ve spolupráci i více orgánů státní správy. Příslušnost opatření Orgán státní správy 28 Opatření nad 28 Opatření Ministerstvo průmyslu č. 11, č. 41, č. 43, č. 77, č , č a obchodu č. 9.16, č Ministerstvo spravedlnosti č. 20, č Ministerstvo zdravotnictví č. 5, č. 6, č Energetický regulační úřad č (nerealizováno) Ministerstvo práce č. 25, č. 85 (ukončeno), č a sociálních věcí č. 2.16, č Ministerstvo životního prostředí č. 41, č. 43, č. 5.16, č. 6.16, č Ministerstvo pro místní č rozvoj Ministerstvo vnitra č Ministerstvo financí č. 20, č. 26, č. 31, č. 51, č. 53 (nerealizováno), č Ministerstvo školství, č mládeže a tělovýchovy Ministerstvo kultury č Ministerstvo dopravy - č Generální finanční ředitelství č Národní bezpečnostní úřad - č. 4.17, č Český báňský úřad č. 88 č Český statistický úřad č. 20, č. 26, č. 43, č Úřad pro ochranu č. 70 č. 2.17, č hospodářské soutěže Úřad průmyslového č vlastnictví všechny orgány státní č správy Ministerstvo zemědělství - - Český úřad zeměměřický a - - katastrální Státní úřad pro jadernou - - bezpečnost Český telekomunikační úřad - - Vzhledem k tomu, že 2 opatření nejsou realizována a 1 opatření bylo ukončeno, budou ze sledování od roku 018 vyřazena (Opatření č. 4.16, Opatření č. 53 a Opatření č. 85). 6

7 1.1 Příklady zrealizovaných opatření z 28 sledovaných Živnostenské podnikání Novelou zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, došlo k odstranění povinnosti podnikatelů oznamovat živnostenskému úřadu identifikační údaje členů statutárního orgánu právnických osob a vedoucích odštěpného závodu zahraničních osob (tyto údaje si zjistí sám živnostenský úřad, který je následně zapíše do živnostenského rejstříku). Upravily se překážky provozování živnosti, které vznikají rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění podle 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona odstranilo se omezení vztahující se na provozování živnosti v příbuzném oboru a sjednotila se délka trvání překážky provozování živnosti pro všechny kategorie osob, na které tyto překážky dopadají. Zavedla se možnost vydávat na žádost veřejnosti hromadné soubory (sestavy) s aktuálními veřejně dostupnými údaji podnikatelů. (Opatření č. 9.16) Posuzování vlivů na životní prostředí Novela zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zjednodušuje a zrychluje postupy podle tohoto zákona. K hlavním změnám patří přesná definice navazujícího řízení, který má za následek zvýšení právní jistoty pro podnikatele v souvislosti s procesem EIA. Další změnou je úprava podlimitních záměrů výrazné snížení počtu těchto záměrů oproti současnosti; změna přílohy č. 1 k zákonu (navýšení limitů, odstranění některých bodů). Nebude zveřejňován posudek, což přinese časovou úsporu v rámci procesu EIA, resp. povolovacím procesu. (Opatření č. 5.16) Obaly Novelou zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, s účinností od 1. července 2017 byla obchodníkům, kteří prodávají nápoje v nevratných obalech (např. v PET lahvích a plechovkách), na provozovnách s prodejní plochou větší než 200 m 2, omezena povinnost prodávat stejné nápoje ve vratných zálohovaných (skleněných) obalech pouze na stolní pivo, výčepní pivo a ležáky. (Opatření č. 41) Poznámka: Opatření č. 41 bude dál sledováno a bude hledáno další možné snížení administrativní zátěže podnikatelských subjektů v této problematice, viz str. 12 a Příloha č. 1. Elektronické komunikace Zákonem č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací došlo v oblasti evidence podnikatelů v elektronických komunikacích ke zrušení povinnosti předkládat v rámci oznámení podnikání doklady o bezdlužnosti. (Opatření č. 77) Autorský zákon Novelou autorského zákona došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu. Novela zavedla proceduru sjednávání sazebníků odměn vybíraných kolektivními správci, zjednodušila oznamování některých veřejných hudebních produkcí a zpřísnila úpravu tzv. společného zástupce kolektivních správců, přičemž zavedením jednotných unijních pravidel bude zajištěn efektivnější a transparentní výkon kolektivní správy práv, rovné podmínky na trhu a zjednodušení administrativní náročnosti. (Opatření č. 79) Územní plánování a stavební řád Novelou zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, došlo ke zjednodušení možnosti plánování, přípravy a realizace staveb a tím ke snížení zátěže podnikatelů. Např. byla zavedena možnost spojení územního a stavebního 7

8 řízení do jednoho společného řízení s vydáváním jednoho společného povolení, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb (vybraných staveb speciálních a jiných). Byla dána možnost volby investora k integraci procesu posuzování vlivů na životní prostředí do společného řízení a do samostatného územního řízení. Došlo ke zvýšení právní jistoty investorů (zkrácení lhůty v soudním řádu správním umožňujícím přezkum územně plánovací dokumentace jako opatření obecné povahy). Zkrácení procesu pořizování změn a aktualizací územně plánovacích dokumentací v případech, kdy nebudou vyžadovány varianty řešení. Zpřehlednění aktualizací a změn územně plánovací dokumentace (podmínkou účinnosti aktualizace a změny územně plánovací dokumentace bude zveřejnění právního stavu této dokumentace po aktualizaci nebo změně). (Opatření č. 81) Nelékařská zdravotnická povolání Novelou zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, dojde ke snížení administrativní zátěže podnikatelů v souvislosti s úpravou podmínek akreditačního řízení, resp. úpravou náležitostí žádosti o udělení, prodloužení platnosti akreditace, a dále se změnou vydávání osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce akreditovaného kvalifikačního kurzu nebo certifikátů o absolvování certifikovaného kurzu. (Opatření č. 5) Specifické zdravotní služby Novelou zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších přepisů, došlo ke zjednodušení povinnosti týkající se obstarání a předkládání výpisů ze zdravotnické dokumentace. Jde o možnost za zákonem stanovených podmínek nahradit výpis ze zdravotnické dokumentace potvrzením o nezměněném zdravotní stavu. Rovněž se umožňuje výpis nebo potvrzení o nezměněném zdravotní stavu ve vymezených případech nepožadovat. Další opatření se týkají pracovnělékařských služeb. (Opatření č ) Podrobný přehled o stavu plnění 28 opatření k včetně komentářů jednotlivých orgánů státní správy je uveden v Příloze č. 1 tohoto materiálu. Příloha č. 1 byla rozdělena na dvě části. První část obsahuje splněná opatření a druhá opatření v realizaci. 8

9 1.2 Příklady zrealizovaných opatření nad rámec 28 sledovaných Výstavba dopravní, vodní a energetické infrastruktury Novelou zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, byla investorovi dána možnost podat žádost o společné povolení nebo žádost o vydání územního rozhodnutí bez závazných stanovisek dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů. Pokud bude žádost úplná, závazná stanoviska stavební úřad zajistí od dotčených orgánů při společném jednání sám, tím dojde ke zrychlení postupu a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů působících v oblasti energetické infrastruktury. (Opatření č ) Platební styk Novým zákonem č. 370/2017 Sb., o platebním styku, dochází k transpozici směrnice EP a Rady 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních kartách na vnitřním trhu. Zákon bude mít pozitivní dopad zejména na malé podnikatele tím, že na ně nebudou povinně aplikovaná ustanovení směrnice o platebních službách, tj. ustanovení o předsmluvních informacích, smlouvě o jednorázové platební transakci, rámcové smlouvě, změně závazku z rámcové smlouvy, lhůty ohledně oznámení a nápravy neautorizované nebo nesprávné platební transakci. (Opatření č ) Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, provedená zákonem č. 327/2017 Sb., obsahuje komplexní systémové změny v oblasti podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Spočívá v rozdělení a pojmovém odlišení chráněného a volného trhu práce a dílčí změně v oblasti poskytování rekvalifikačních programů. Přináší tak snížení administrativní zátěže podnikatelů při zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. (Opatření č ) V Příloze č. 2 je uveden přehled opatření, která byla ústředními orgány státní správy splněna v průběhu roku 2017 nad rámec 28 opatření. Přehled opatření, která byla ústředními orgány státní správy navržena k plnění v dalším období, je uveden v Příloze č Doplňující komentáře některých orgánů státní správy k plnění opatření Ministerstvo zemědělství je gestorem cca 40 % veškerých předpisů EU (několik stovek směrnic EU a několik tisíc nařízení a rozhodnutí EU), které v některých případech obsahují prvky regulace a byrokratické zátěže pro podnikatele v zemědělství. Tyto předpisy EU je nutné, s ohledem na závazky vyplývající z členství ČR v EU, implementovat do našeho právního řádu. V současné době tvoří legislativní činnost Ministerstva zemědělství, jejímž předmětem je harmonizace směrnic EU a adaptace na nařízení nebo rozhodnutí EU cca 85 % veškerých legislativních návrhů úřadu. Ministerstvo dopravy uvádí, že připravované návrhy právních předpisů jsou konzultovány s podnikatelskou sférou s cílem zabránit tomu, aby byly do nových právních předpisů zařazeny nadbytečné povinnosti a zvyšována administrativní zátěž podnikatelů. Ministerstvo vnitra rovněž obecně konstatuje, že v jeho gesci je jen několik právních předpisů s dopadem na administrativní zátěž podnikatelů. U většiny z nich došlo k výraznému snížení rozsahu informačních povinností a tím i zatěžujících dopadů na podnikatele v rámci Plánu 9

10 snižování administrativní zátěže podnikatelů, který byl ukončen v roce 2012, resp. v bezprostředně následujícím období. Další novelizace v tomto směru zatím nejsou ve výhledu legislativních prací Ministerstva vnitra. Ministerstvo obrany nemá v gesci právní předpisy, které mají dopady na řešení problematiky snižování administrativní zátěže podnikatelů. V navrhovaných opatřeních tedy není Ministerstvo obrany nositelem úkolů ke snižování této zátěže. Ministerstvo obrany má dlouhodobě a systémově nastaveny podmínky a procesy tak, aby nedocházelo ke zbytečnému zatěžování podnikatelů další administrativou. Nastavení těchto podmínek a procesů odpovídá potřebám úřadu pro realizaci dodávek, služeb a stavebních prací pro zabezpečení jak vlastního chodu úřadu, tak zajištění deklarovaných schopností Armády České republiky nezbytných pro plnění jejich úkolů ve prospěch občanů České republiky a pro dodržení našich spojeneckých závazků. Český úřad zeměměřický a katastrální také uvádí, že pokud jde o státní správu zeměměřictví a katastru, není přijímání dalších opatření ke snižování administrativní zátěže podnikatelů potřebné. Požadavky na podnikatele v oboru jsou již minimalizovány a z hlediska administrativní náročnosti je jejich plnění jednoduché, a proto je nelze co do počtu a ani z obsahového hlediska dále redukovat, aniž by byl popřen smysl právní úpravy sledující zajištění odpovídající kvality výsledků zeměměřických činností. Dílčí snižování jejich časové náročnosti přináší stále se rozšiřující možnosti plnění některých povinností elektronickou cestou a využívání základních registrů. Ministerstvo průmyslu a obchodu uskutečnilo v závěru roku 2017 ve spolupráci s jednotlivými úřady státní správy a agenturou CzechTrade aktualizaci formulářů dopadajících na podnikatele, které jsou uveřejněny na portále BusinessInfo.cz. Tato aktivita souvisí s opatřením, které bylo zrealizováno v roce 2015, kdy bylo zveřejněno na portále BusinessInfo.cz více než formulářů, se kterými se podnikatelé mohou setkat v průběhu své podnikatelské činnosti. Další formuláře byly zveřejněny na portále BusinessInfo.cz ještě v průběhu roku 2016 a V elektronizaci formulářů úřady státní správy pokračují i nadále. Pokroky v této oblasti jsou uváděny v rámci Opatření č. 20 a Opatření č. 50. Většina ústředních orgánů státní správy s vědomím snižovat administrativní zátěž podnikatelů činí i nadále kroky k její redukci. Ne vždy však lze plánované kroky vedoucí ke snížení zátěže naplnit v plném rozsahu např. z důvodů ochrany veřejného zájmu, bezpečnosti, výběru daní, ochrany a zdraví občanů apod. Týká se zejména právních předpisů v gesci Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva financí, Ministerstva obrany či Ministerstva zdravotnictví. Svou nezastupitelnou roli hraje také aktuální politická situace v zemi. 10

11 2. Činnost Expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů Činnost Expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů (dále jen "Expertní skupina") při Ministerstvu průmyslu a obchodu pokračovala i v roce Expertní skupina byla zřízena na základě úkolu uloženého usnesením vlády č. 543 ze dne 9. července 2014 pro zintenzivnění prací na redukci zátěže podnikatelů v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu, jako koordinátora. Hlavním úkolem Expertní skupiny, která se schází zpravidla čtvrtletně, je posuzování a práce s návrhy s pozitivními dopady na podnikatelské prostředí, zejména v oblasti redukce administrativy. Činnost členů Expertní skupiny není honorována. Členy Expertní skupiny jsou: Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, Unie středního stavu ČR, Asociace soukromého zemědělství ČR, Strana soukromníků ČR, zástupce z vysoké školy v Praze. V roce 2017 se uskutečnila 3 zasedání Expertní skupiny. Zabývala se 16 náměty, z nichž se dva náměty podařilo vyřešit. Náměty vyřešené v roce 2017: Snížení finanční a administrativní zátěže úpravou autorského zákona. Zveřejnění formulářů státní správy s dopadem na podnikatele na jednom portále (BusinessInfo.cz). Příklady témat řešených Expertní skupinou: zavedení jednotných dat účinnosti pro právní předpisy s dopadem na podnikatele, zpoplatnění srážek exekucí u zaměstnance, sladění lhůt při doručování podle zákoníku práce, upravení dohody o provedení práce z důvodu velkého administrativního zatížení, zrušení povinnosti opakovaně předkládat OSSZ listinné podklady ohledně exekucí na zaměstnance v případě opakovaných žádostí o nemocenskou, insolvenční řízení - zkrácení období pro dokládání příjmů dlužníkem, prodloužení lhůty pro přihlášení pohledávky, zdravotní (potravinářský) průkaz nastavení jeho funkcí, informační cedulky dle zákona o EET, exekuce na mzdy poskytnutí součinnosti zaměstnavatelem. U několika témat již byly navrhované změny zapracovány do navržených novel příslušných právních předpisů. Čeká se však na konečnou podobu právního předpisu až do ukončení legislativního procesu a nabytí účinnosti. 11

12 V průběhu roku 2017 se potvrdila dobrá spolupráce veřejné správy a podnikatelských svazů či asociací při snahách o redukci nadbytečné zátěže při podnikání. Z tohoto důvodu bude ve spolupráci pokračováno i v dalším období prostřednictvím Expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů. Informace o Expertní skupině a jejích jednáních jsou od roku 2014 zveřejňovány na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu 12

13 3. Mezinárodní srovnání přístupu k regulaci a agendě snižování administrativní zátěže Ministerstvo průmyslu a obchodu za účelem získávání informací o přístupu k problematice snižování administrativní zátěže podnikatelů v zahraničí využívá svých kontaktů v pracovní skupině Better Regulation Network (dále i "BRN"), jejímž členem je od roku 2012 společně se zástupci Ministerstva vnitra a Úřadu vlády ČR. BRN je zaměřena na výměnu zkušeností mezi státy, zejména Evropské unie, při praktickém používání Standardního nákladového modelu (Standard Cost Model dále jen "SCM model") a na výměnu zkušeností se způsoby snižování zátěže plynoucí z právních předpisů. První srovnání přístupů k regulaci a agendě snižování administrativní zátěže členů BRN provedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce Výsledky srovnání byly uveřejněny v materiálu Zpráva o míře a způsobu snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2015 včetně informace o jednotlivých návrzích na podporu vybraných opatření v rámci politiky soudržnosti Evropské unie v období let 2014 až 2020, která byla schválena vládou ČR usnesením č. 590 ze dne 27. června V roce 2016 se uskutečnilo detailnější porovnání, jehož výsledky byly uvedeny v materiálu Informace o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2016 schváleného usnesením vlády č. 505 ze dne 10. července V průběhu roku 2017 se podařilo díky členství v BRN získat nové informace i z dalších zemí. Tyto informace potvrzují již dříve získané údaje, přičemž je dále prohlubují. Velký rozdíl mezi zeměmi lze vysledovat v době, po kterou se státy snižování administrativní zátěže podnikatelů věnují. Nejdéle se tématem zabývají v Německu a ve Velké Británii, kde tyto snahy přesahují 30 let. Tudíž v těchto státech dosahuje snižování administrativní zátěže podnikatelů nejpokročilejší úrovně. Ostatní státy se uvedené agendě začaly věnovat převážně kolem roku 2005, z nichž lze jako nejpokročilejší označit Nizozemsko. Snižování zátěže je institucionálně zaštiťováno ministerstvy spojenými s ekonomikou či průmyslem a také velmi často legislativními úřady vlády nebo úřady premiérů. O samostatné nezávislé organizaci lze hovořit v souvislosti s Velkou Británií. Pro výpočet administrativní zátěže je v ČR využíván SCM model shodně jako např. ve Slovensku, Finsku, Chorvatsku, Rakousku a v mnoha dalších zemích. Při měření administrativní zátěže podnikatelů je většinově používán SCM model, i přes problémy se získáváním relevantních informací nutných pro přesné výpočty. V některých státech je používán modifikovaný SCM model přizpůsobený daným podmínkám. Ve Velké Británii není tento model používán, je nahrazen systémem tzv. Regulatory Offsetting System. Při procesu snižování administrativní zátěže podnikatelů nejsou vždy zohledňovány malé a střední podniky, spíše jen v ojedinělých případech. Výjimku tvoří Lucembursko, které používá princip Evropské komise Think small first a při vytváření legislativy malé a střední podniky zohledňuje. V Polsku, Slovensku, Rumunsku, Kypru, Irsku a Slovinsku je pro hodnocení dopadů legislativních změn na malé a střední podniky využíván SME Test. Chorvatsko se na jeho zavedení připravuje. SME Test vychází z principu Evropské komise Think small first. Mnohé přístupy zemí EU lze považovat za obdobné řešením přijatým a aplikovaným v České republice. U připravovaných právních předpisů je prováděno hodnocení dopadů regulace (RIA). Ve většině zemí jsou využívány pro získávání námětů na snižování zátěže různé IT platformy nebo různé formy konzultací. Jako příklad lze uvést Dánské podnikatelské fórum zaměřené na sběr námětů pro zlepšování právní úpravy, které je obdobou Expertní skupiny pro snižování 13

14 administrativní zátěže podnikatelů působící při MPO. Konzultace, jako nezastupitelný zdroj námětů na odstranění zátěže při podnikání, jsou využívány např. v Irsku, Polsku, Chorvatsku, Finsku, Velké Británii nebo Slovinsku. Za zajímavý lze označit systém získávání podnětů prostřednictvím jednoduchého formuláře umístěného na webových stránkách příslušné gestorské organizace. Slovinský elektronický systém získávání námětů na odstraňování zátěže, který je velmi propracovaný a poskytuje přehled o návrhu od jeho podání, přes průběh jeho řešení až po jeho vyřešení, se v roce 2013 dostal mezi 5 nejlepších služeb veřejné správy v rámci ocenění Organizace spojených národů za zlepšení poskytování veřejných služeb. Na Slovensku mají formulář umístěný přímo na stránka Ministerstva hospodářství SR, jehož prostřednictvím je každoročně získáno více než 30 nových námětů na redukci zátěže. V České republice jsou náměty na redukci zátěže získávány prostřednictvím webové stránky zřízené z iniciativy MPO. Všechny státy konzultují nově vznikající legislativu či její změny týkající se podnikatelů s tzv. stakeholdery v rámci různých pracovních skupin, meetingů, dotazníků, setkání apod. Značná část států má za účelem získávání návrhů na změny od podnikatelské veřejnosti zřízeny webové portály. Některé projekty využívané v zemích EU mohou sloužit jako inspirace k jejich zavedení v ČR. Přínosným by mohlo být zavedení principu one in, one out, který je používán např. v Rakousku či Německu, ve Finsku se o jeho zavedení uvažuje. Ve Velké Británii se již od roku 2016 používá princip one-in, three-out. Lze konstatovat, že přístup České republiky ke snižování administrativní zátěže podnikatelů koresponduje s přístupem a postupy většiny zemí EU. V Příloze č. 4 je uveden přehled o přístupu k agendě snižování zátěže podnikatelů ve vybraných zemích. Zdrojem informací jsou zejména profily členů pracovní skupiny BRN uváděné na komunikačním kanálu CIRCABC. 14

15 4. Závěrečný souhrn a návrh postupu na následující období Materiál podává přehled o snižování administrativní zátěže v roce 2017 a výhled na následující období. V roce 2017 ústřední orgány státní správy pokračovaly v plnění 28 opatření na snižování administrativní zátěže, která jim zůstala k realizaci z předchozího období let 2013 až Zároveň hledaly další možnosti odstranění administrativní zátěže. První opatření vznikla v roce 2013 v návaznosti na ukončení Plánu na snižování administrativní zátěž podnikatelů v letech Novým cílem se pro všechny ústřední orgány státní správy stalo snížit administrativní zátěž podnikatelů prostřednictvím 60 opatření do konce roku 2015 a v roce 2016 uskutečnit přeměření administrativní zátěže podnikatelů. Do konce roku 2015 se podařilo splnit 62 opatření, čímž se podařilo stanovený cíl dosáhnout. V průběhu roku 2016 ústřední orgány státní správy zrealizovaly dalších 23 opatření. V roce 2016 bylo také provedeno Přeměření administrativní zátěže podnikatelů. Z výsledků vyplynulo, že se oproti roku 2005, kdy bylo provedeno první měření, podařilo snížit počet informačních povinností o 675 a administrativní zátěž o 31,49 %. V roce 2017 se orgánům státní správy podařilo z 28 opatření plánovaných na několikaleté období splnit 13 opatření. Nad rámec 28 sledovaných opatření bylo zrealizováno 5 nových opatření. Celkem se tak podařilo zrealizovat 18 opatření. V nadcházejícím období budou ústřední orgány státní správy pracovat celkem na 19 opatřeních, jejichž plnění si naplánovaly. K dosažení cíle, kterým je do roku 2020 snížit zátěž o 40 opatření, zbývá zrealizovat 22 opatření. Vzhledem k tomu, že 2 opatření nejsou realizována, budou ze sledování od roku 2018 vyřazena (opatření č a Opatření č. 53). Pro následující období se ústředním orgánům státní správy doporučuje zaměřit pozornost na realizaci opatření týkajících se zejména: elektronizace veřejné správy (Opatření č. 20), odstranění duplicity údajů pro statistický a finanční úřad (Opatření č. 26), duplicitní hlášení o produkci a nakládání s odpady (Opatření č. 43), veřejných pojistných na sociální zabezpečení, pojistného na důchodové spoření a pojistného na zdravotní pojištění a správy daně z příjmů fyzických osob přehodnocení projektu zřízení jednoho inkasního místa (Opatření č. 31). Bližší popis včetně realizátora těchto opatření je uveden v přílohách. Všem orgánům státní správy je doporučováno důsledně zvažovat časté novelizace právních předpisů. Studium neustále se měnících právních předpisů přináší podnikatelům značnou finanční a časovou zátěž a zejména nepředvídatelné podnikatelské prostředí. Významnou roli zde hraje nastavení dostatečně dlouhé legisvakanční lhůty. 15

16 Je třeba provádět výpočet administrativní zátěže podnikatelů v rámci všech připravovaných právních předpisů. V případech, kdy není možné výpočet provést, uvést zdůvodnění a alespoň kvalifikovaný popis. Je také doporučováno nově navrhovaná opatření v největší možné míře konzultovat s podnikateli, podnikatelskými svazy i prostřednictvím Expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů. I přes již uskutečněná opatření v posledních letech je administrativní zátěž kladená na podnikatele ze strany státních orgánů vnímána stále jako vysoká. Zejména v oblastech duplicitních hlášení o odpadech, poskytování duplicitních údajů pro statistický a finanční úřad, oblast placení daní, problematika exekučního a insolvenčního řízení či nedostatečně rychle zaváděná elektronizace veřejné správy a vzájemná propojenost. Zejména daňová oblast, která se týká všech podnikatelů, je v posledních letech vnímána jako velmi zatěžující a narůstající. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude i nadále sledovat snižování administrativní zátěže podnikatelů a každoročně vládě ČR předkládat informaci o průběhu snižování administrativní zátěže podnikatelů. 16

17 Seznam použitých zkratek ABC klasifikace stanovení původu vzniku informační povinnosti (Metodika určování velikosti a původu administrativní zátěže podnikatelů, MV, 2007) API Agentura pro podnikání a inovace AZP administrativní zátěž podnikatelů CzT Agentura CzechTourism ČAOH Česká asociace odpadového hospodářství ČBÚ Český báňský úřad ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČSSZ Česká správa asociálního zabezpečení ČSÚ Český statistický úřad ČTÚ - Český telekomunikační úřad ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální EK Evropská komise EQF Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení ERÚ Energetický regulační úřad ES Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů GFŘ - Generální finanční ředitelství IISSP Integrovaný informační systém Státní pokladny IP informační povinnost IOP Integrovaný operační program IRP iritující povinnost (nejvíce zatěžující povinnost - subjektivní postoj) IRZ Integrovaný registr znečišťování životního prostředí ISPOP Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností ISVZ Informační systém o veřejných zakázkách IS ZR - Informační systém základních registrů JIM jedno inkasní místo MD Ministerstvo dopravy MF Ministerstvo financí MK Ministerstvo kultury MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MO Ministerstvo obrany MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MS Ministerstvo spravedlnosti MS Monitorovací systém programového období MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV Ministerstvo vnitra MZE Ministerstvo zemědělství MZd Ministerstvo zdravotnictví MŽP Ministerstvo životního prostředí NBÚ Národní bezpečnostní úřad NSK Národní soustava kvalifikací OKOM Odbor kompatibility, Úřad vlády ČR OPPI Operační program Podnikání a inovace OPPIK Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost ORP obec s rozšířenou působností QR kód Quick Response code zde ve vazbě na vysvědčení a digitální údaje o žákovi OSSZ okresní správa sociálního zabezpečení PK RIA - Pracovní komise Legislativní rady vlády pro hodnocení dopadů regulace REA Registr externích adres REFIT Regulatory Fitness and Performance (program REFIT) RIA Regulatory Impact Assessment (Hodnocení dopadů regulace) RÚIAN Registr územní identifikace, adres a nemovitostí 17

18 ROS Základní registr osob SKD Seznam kvalifikovaných dodavatelů SCM model Standard Cost Model (Standardní nákladový model) SSCR Seznam systémů certifikovaných dodavatelů SSHR Státní správa hmotných rezerv SÚIP Státní úřad inspekce práce SÚJB Státní úřad pro jadernou bezpečnost ÚOHS Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ÚPV Úřad průmyslového vlastnictví ÚV ČR Úřad vlády ČR ÚZIS Ústav zdravotnických informací ZZVZ zákon o zadávání veřejných zakázek ŽP životní prostředí 18

19 Příloha č. 1: Přehled plnění 28 opatření na snižování administrativní zátěže za rok 2017 Opatření, která byla splněna: (Vysvětlivka splněná opatření jsou vyznačena barevně) Opatření č. 5 Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), Popis opatření a dopady na podnikatele ve znění pozdějších předpisů Novela zákona č. 96/2004 Sb. je jedním z dílčích chystaných legislativních opatření pro zajištění personální stabilizace ve zdravotnictví. Cílem navrhované právní úpravy je nastavit právní rámec, který zejména umožní stabilizovat a zkvalitnit systém kvalifikačního vzdělávání a výkonu nelékařského zdravotnického povolání, především v oborech poskytujících ošetřovatelskou péči o dětské a dospělé pacienty. Stávající nastavený systém vzdělávání a výkonu zdravotnického povolání může být jedním z důvodů odchodu zdravotnických pracovníků do zahraničí nebo mimo obor zdravotnictví, a to předně absolventů zdravotnických oborů. V oblasti udělování akreditací k uskutečňování vzdělávání v akreditovaných kvalifikačních kurzech, certifikovaných kurzech a ve specializačním vzdělávání se navrhuje zjednodušení této úpravy tak, aby bylo možné zpřesnit a zjednodušit administrativní náročnost řízení žádostí o udělování akreditací. Administrativní zátěž se sníží i změnou vydávání osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce akreditovaného kvalifikačního kurzu. V současné době Stav plnění k Splněno - MZd - Původně připravovaná varianta zákon č. 96/2004 Sb. nahradit novým zákonem o podmínkách výkonu zdravotnických povolání s výjimkou povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, která se jevila jako nejvhodnější z pohledu systémového řešení, byla vyhodnocena vedením ministerstva z hlediska dlouhodobého výhledu zákona jako méně vhodná, a proto ministerstvo ve druhé polovině roku 2015 zažádalo o zrušení tohoto úkolu. Na místo nového zákona, který by zákon o nelékařských zdravotnických povoláních nahradil, připravilo dílčí novelu zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, jejímž cílem je stabilizace systém kvalifikačního vzdělávání pro některá nelékařská zdravotnická povolání. Souvisejícím cílem je zvýšení atraktivity vzdělávání u těchto povolání a přispění ke zvýšení počtu nejvíce poptávaných nelékařských zdravotnických pracovníků v českém zdravotnictví, kterými jsou všeobecné sestry, dětské sestry a zdravotničtí asistenti/praktické sestry. Jedním ze způsobů, jak dosáhnout tohoto cíle je zavedení prostupnosti studijních programů pro některá povolání. Novelizace zákona č. 96/2004 Sb. byla provedena zákonem č. 201/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 201/2017 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. září Ke snížení administrativní zátěže podnikatelů dojde v souvislosti s úpravou podmínek akreditačního řízení, resp. úpravou náležitostí žádosti o udělení, prodloužení platnosti akreditace, a dále se změnou vydávání osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce 19

20 Plánovaný termín předložení vládě ČR Vyjádření zástupců podnikatelů Realizátor opatření Opatření č. 6 Popis opatření a dopady na podnikatele Plánovaný termín předložení vládě ČR akreditovaná zařízení vydávají osvědčení na tiskopise poskytnutém ministerstvem. V návrhu nového zákona se navrhuje, že osvědčení vydá samo akreditované zařízení, aniž by MZd zprostředkovalo jeho vydání. MZd pouze vyhláškou upraví náležitosti osvědčení a podmínky jeho vydání. akreditovaného kvalifikačního kurzu nebo certifikátů o absolvování certifikovaného kurzu. rok 2016 splněno (zákon č. 201/2017 Sb., účinnost od ) Neutrální stanovisko. Podnikatelé vnímají snížení administrativní zátěže jako minimální. Ministerstvo zdravotnictví Zákon č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon, ve znění pozdějších předpisů Předložení věcného záměru nového lázeňského zákona bylo vyřazeno z Plánu legislativních prací na rok 2013, Ministerstvo zdravotnictví však zahájilo přípravné práce na tomto novém právním předpise. Cílem nového právního předpisu bude omezení rozsahu činností (stavebních a jiných), ke kterým se Ministerstvo zdravotnictví jako věcně příslušný orgán vyjadřuje v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a na území lázeňských míst. Tím by mělo dojít k omezení administrativní zátěže žadatelů, kterými jsou v mnoha případech podnikatelské subjekty a podmínky zákona budou muset naplnit. Rozsah omezení však nelze s ohledem na počáteční fázi přípravných prací v tuto chvíli jednoznačně určit. Vzhledem k uvedené skutečnosti nelze prozatím uvést ani snížení zátěže. rok 2017 Stav plnění k Splněno - MZd Opatření bylo splněno novelou č. 225/2017 Sb. stavebního zákona (č. 183/2003 Sb.), která umožnila žadatelům sloučit jednotlivé povolovací procesy do jednoho řízení (dříve územní řízení, stavební řízení, příp. kolaudace atd.). S tím souvisí možnost vydání jednoho souhrnného závazného stanoviska ke všem stupňům povolovacího procesu. Účinnost dnem 1. ledna splněno (vyřešeno v rámci novely stavebního zákona zákon č. 225/2017 Sb., účinnost od ) 20

21 Vyjádření zástupců podnikatelů Realizátor opatření Neutrální stanovisko. Podnikatelé vnímají snížení administrativní zátěže jako minimální. Ministerstvo zdravotnictví Opatření č. 22 Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách Popis opatření a dopady na podnikatele V následujícím období lze očekávat snížení administrativní zátěže v návaznosti na vývoj předpisů EU v oblasti patentů a ochranných známek a zjednodušování mechanismů vyplývajících z prováděcích předpisů mezinárodních smluv, jejichž předmětem je ochrana průmyslového vlastnictví. Úřad bude rovněž pokračovat v nelegislativních aktivitách, zejména na poli dalšího zefektivňování a rozšiřování elektronické komunikace s podnikateli. Stav plnění k Splněno/Plněno - ÚPV - Snížení administrativní zátěže lze očekávat v návaznosti na vývoj předpisů EU v oblasti patentů a ochranných známek po splnění následujících předpokladů: - v oblasti patentů záleží na vývoji ratifikačního procesu Dohody o jednotném patentovém soudu, zejména po Brexitu. I v roce 2018 budou pokračovat příslušná jednání členských států EU zejména o klíčových finančních a právních otázkách spojených s praktickou implementací Dohody, - v oblasti ochranných známek vstoupily v platnost: 1. nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství, 2. směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách. Dne 25. července 2017 nabyla účinnosti novela zákonů v oblasti průmyslového vlastnictví v souvislosti s využíváním údajů z informačních systémů veřejné správy, zákon č. 196/2017 Sb.). Tímto má Úřad průmyslového vlastnictví jako orgán veřejné moci možnost využívat v potřebném rozsahu referenční údaje ze základního registru obyvatel, jakož i tzv. historické údaje z informačního systému evidence obyvatel a z informačního systému cizinců. Využívání těchto údajů je pro Úřad důležité nejen pro zajištění hladkého průběhu správních řízení vedených Úřadem a vedení rejstříků práv průmyslového vlastnictví, ale i pro napojení informačních systémů Úřadu na informační systém základních registrů vedený Ministerstvem vnitra. V roce 2017 započaly mimo plán legislativních prací vlády práce na novelizaci zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, v souvislosti s implementací směrnice EP a Rady č. 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách. Cílem navrhované změny je dosáhnout jednodušší, kvalitnější a rychlejší systém zápisu ochranných známek a systém ochranných známek v celé EU, modernizovat jej a přizpůsobit internetovému věku. Ke sblížení právních předpisů v EU dojde nejen v oblasti hmotného ale i procesního práva. Pokud jde o dopady na hospodářské subjekty, zejména malé a střední 21

22 Plánovaný termín předložení vládě ČR Vyjádření zástupců podnikatelů Realizátor opatření záleží na vývoji ratifikačního procesu Dohody o jednotném patentovém soudu Podnikatelé obecně elektronizaci a digitalizaci vítají, ale mají obavy z realizace. Úřad průmyslového vlastnictví podnikatele, navrhovaná právní úprava je pro ně přínosná, neboť povede k větší právní jistotě podnikatelského prostředí v oblasti ochranných známek. Uvedená modernizace a zefektivnění systému ochranných známek by měla výrazným způsobem přispět k podpoře investic v České republice. Novela zákona prošla mezirezortním připomínkovým řízením a připravuje se materiál pro předložení vládě. Navrhované změny by měly nabýt účinnosti dne 1. ledna splněno (zákon č. 196/2017 Sb., účinnost dne ) plněno průběžně (v legislativním procesu novela zákona č. 441/2003 Sb.) Opatření č. 41 IRP č. 20 Popis opatření a dopady na podnikatele Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech Stav plnění k Prodej nápojů ve dvou různých obalech/odstranění povinnosti obchodníků prodávat nápoje ve vratném obalu tam, kde se nápoj prodává v nevratném obalu PET lahví. Splněno/Plněno Řešeno v rámci pracovní skupiny mezi MŽP a MPO (tzv. Ekoaudit). MPO - V rámci řešení další etapy Ekoauditu budou probíhat jednání mezi MŽP, MPO, MZE a dalšími dotčenými subjekty, zejména se SOCR ČR a Potravinářskou komorou o dalším možném snížení administrativní zátěže podnikatelských subjektů. 3 MŽP Dne 19. dubna 2017 byla přijata novela zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, za účelem provedení směrnice (EU) 2015/720, která se týká snižování spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. V rámci této novely je 9 odst. 10 zákona o obalech upraven následovně: Osoba, která uvádí do oběhu stolní pivo, výčepní pivo nebo ležáky v obalech, které nejsou vratnými zálohovanými obaly, je povinna nabízet nápoje náležející do uvedených skupin rovněž ve vratných zálohovaných obalech, pokud jsou v nich tyto nápoje uváděny na trh. Tato povinnost se nevztahuje na osoby uvádějící tyto nápoje do oběhu na prodejní ploše menší než 200 m 2.. MŽP a MPO: Opatření je řešeno společně oběma rezorty v rámci Ekoauditu. Před přijetím předmětné novely obchodníci, kteří prodávali nápoje v nevratných obalech (např. v PET lahvích a plechovkách), byli povinni nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných (skleněných) zálohovaných obalech, pokud na trhu tato alternativa existovala. Tato povinnost se vztahuje na prodejní plochy větší než 200 m 2. MŽP připravilo novelizaci zákona o obalech, ve spolupráci s MPO a podnikatelskými svazy a dalšími 3 Potravinářská komora poslala v roce 2016 dopis panu ministru Brabcovi i panu ministru Mládkovi, ve kterém požaduje úplné odstranění povinnosti nabízet stejné nápoje ve vratných obalech. Vyjádření Potravinářské komory však bylo uplatněno po termínu na připomínky k návrhu výše uvedenému návrhu zákona. Původní připomínka MPO k návrhu zákona byla obdobná jako Potravinářské komory, z tohoto důvodu doporučilo MPO Potravinářské komoře uplatnit připomínku v další etapě Ekoauditu. 22

23 subjekty. Novelou zákona se administrativní a finanční zátěž obchodníků, spočívající v povinnosti prodávat stejné nápoje ve vratných obalech snižuje, neboť se tato povinnost nově vztahuje pouze na stolní pivo, výčepní pivo a ležáky. Předmětná změna ustanovení v zákoně o obalech je účinná ode dne 1. července Plánovaný termín účinnosti rok 2017 splněno (zákon č.149/2017 Sb., účinnost od ) plněno (opatření zůstává v řešení v rámci další etapy Ekoauditu a hledání dalších možností snížení zátěže podnikatelů) Vyjádření zástupců Neutrální stanovisko. podnikatelů Do přípravy velké novely zahrnout úvahu o možném konfliktu obecné povinnosti podnikatelů uvádějících na trh obaly nebo balené výrobky určené výhradně pro dodávání zboží podnikajícím koncovým uživatelům registrovat se za poplatek do Seznamu osob podle 14 zákona o obalech s povinnostmi týkajícími se podmínek přednostního využívání odpadů, jak jsou uloženy původcům odpadů zákonem o odpadech. Variantní výběr možnosti registrovat se u soukromé společnosti EKOKOM a. s. nutí podnikatele, kteří musí postupovat podle zákona o odpadech, vynakládat zbytečně náklady na registraci v jednom nebo druhém systému. Realizátor opatření Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu Opatření č. 70 Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů Popis opatření a dopady na podnikatele V přípravě je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (předpokládaný termín předložení vládě - 1. čtvrtletí roku 2015, nabytí účinnosti - dnem ). Zákon by neměl zvyšovat administrativní zátěž podnikatelů. 23 Stav plnění k Splněno ÚOHS - Jedná se prakticky o dvě novely zákona o ochraně hospodářské soutěže. První novela vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 293/2016 Sb. Důvodem předložení této novely byla zejména rekodifikace soukromého práva. Druhá novela se zabývala transformací Směrnice EÚ o náhradě škody při porušení právních předpisů členských států EU o hospodářské soutěži. Legislativní proces druhé novely byl ukončen tím, že ve Sbírce zákonů vyšel zákon č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské