Ochrana vod v rámci ochrany jiných složek životního prostředí

Transkript

1 Mořské a vodní právo Ochrana vod v rámci ochrany jiných složek životního prostředí Karolina Žákovská Katedra práva životního prostředí 2014/2015 Přednáška č. 9 Úvod Proč ochrana vod v rámci jiných složek? komplexní charakter globálního ekosystému (propojenost jednotlivých složek biosféry) možnost kumulativního (vlivy stejného druhu) či synergického (vlivy různého druhu) působení negativních vlivů, resp. přenášení negativních vlivů mezi složkami nutnost integrovaného přístupu k ochraně životního prostředí sekundární, často nepřímá ochrana vod prostřednictvím ochrany jiných složek 1

2 Úvod Ochrana vod prostřednictvím: ochrany ovzduší před znečišťováním ochrany klimatického systému Země ochrany půdy ochrany lesa ochrany přírody a krajiny Cíle: a/ regulace činností, které by mohly ovlivnit kvalitu (složení) vod b/ regulace činností, které by mohly ovlivnit množství vod v dané oblasti c/ ochrana útvarů povrchových vod jako prvků ÚSES, resp. krajinotvorného prvku Ochrana vod v rámci ochrany ovzduší před znečišťováním = ochrana ovzduší před klasickým znečišťováním, tj. omezování vnášení látek, které jsou cizorodé a mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a/či životní prostředí, např. SO 2, NO x, tuhé znečišťující látky, těžké kovy ve vztahu k vodě (sladké i slané) omezování atmosférického spadu 2

3 ochrany ovzduší před znečišťováním Mezinárodní právo Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Ženeva 1979, vstup v platnost 1983) podnětem okyselování (acidifikace) skandinávských jezer v důsledku emisí oxidů síry ve zbytku Evropy (60. léta) cílem je postupné snižování znečišťování ovzduší smluvními stranami rámcová úmluva doplněná osmi prováděcími protokoly věnovanými dílčím otázkám (monitoring/znečišťující látky/procesy způsobené atmosférickým spadem) Ochrana vod v rámci ochrany ovzduší před znečišťováním prováděcí protokoly: 1984 program pro monitoring a hodnocení 1985 sloučeniny síry 1988 NO x 1991 VOC 1994 sloučeniny síry 1998/2012 těžké kovy 1998/2009 perzistentní organické látky (POPs) 1999/2012 acidifikace, eutrofizace, přízemní ozón: - síra, NO x, VOC, čpavek + pevné částice malé velikosti (PM 2,5 ) - emisní stropy pro rok redukční závazky pro rok 2020 (např. ČR u SO 2 o 45% oproti reálným emisím ve výši 219 tis. tun v roce 2005) - emisní limity a technické podmínky provozu pro stacionární a mobilní zdroje 3

4 ochrany ovzduší před znečišťováním České právo zejm. zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší základní nástroje: povinnosti provozovatelů (zejména stacionárních) zdrojů znečišťování ovzduší nutnost povolení pro provozování významnějších stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, jeho obsahem závazné podmínky provozu, včetně zejména emisních limitů poplatky za znečišťování ovzduší Ochrana vod v rámci ochrany ovzduší před znečišťováním Zvláštní normativní nástroj pro ochranu mořského prostředí: Příloha VI Úmluvy MARPOL: Opatření pro předcházení znečišťování ovzduší z plavidel (přijata 1997/vstup v platnost 2005) maximální obsah SO x a NO x ve výfukových plynech (+ omezení emisí látek poškozujících ozonovou vrstvu Země) SO x - max. 3,5% od ,5% od 2020 (bude-li možné) maximální obsah síry v pohonných hmotách oblasti omezeného vypouštění oxidů síry (SOx Emission Control Areas, SECAS) přísnější pravidla (Baltské moře, Severní moře) SO x max. 1 % od ,1% od 2015 omezení spalování na palubách plavidel v roce 2011 přijat dodatek upravující povinná opatření pro zvýšení energetické účinnosti u nových plavidel (cílem snižování emisí CO 2 ) 4

5 ochrany klimatického systému Země = ochrana před vnášením tzv. skleníkových plynů, které jsou (ve vztahu k přirozenému složení vzduchu) cizorodé svým množstvím (CO 2, CH 4 ), případně svou podstatou (N 2 O, CFC) Z hlediska ochrany vod velmi důležité, protože změny klimatu mají potenciálně zásadní vliv na koloběh vody v přírodě (viz první přednáška)! + oceány působí jako tzv. propady (sinks) CO 2, který se v nich rozpouští za vzniku kyselých sloučenin, čímž dochází ke zvyšování kyselosti mořské vody s možnými negativními účinky na živé organismy Source: Manaaki Whenua Landcare research, UNEP GRID Arendal 5

6 ochrany klimatického systému Země Mezinárodní právo Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (Rio de Janeiro 1992, vstup v platnost 1994) cílem stabilizace antropogenních emisí skleníkových plynů na úrovni, která nepoškozuje klimatický systém Země rozdělení států na rozvinuté (Příloha I) a ostatní konkrétní závazky snižování emisí pouze pro rozvinuté státy + Kjótský protokol (1997) obsahující konkrétní závazky (splněny měly být v období , celkové snížení emisí skleníkových plynů o alespoň 5% oproti r. 1990) x na COP 18 v Dauhá (2012) přijat tzv. Dodatek z Dauhá nové období (x jen velmi malá účast) x reakce mezinárodního společenství neodpovídá závažnosti problému Plnění závazků dle Kjótského protokolu 6

7 ochrany půdy Využívání půdy má zásadní vliv jak na její schopnost zadržovat vodu, tak na kvalitu vody, která se v daném území nachází (podzemní i povrchová). Ochrana vod v rámci ochrany půdy Mezinárodní právo Úmluva o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe (Paříž 1994, vstup v platnost 1996) cíl: boj proti desertifikaci a zmírňování negativních důsledků sucha základní nástroj: dlouhodobé strategie ( akční programy ) zaměřené na zlepšení produktivity a udržitelné využívání půdy a vodních zdrojů rozdílné povinnosti postižených a nepostižených zemí regionální prováděcí přílohy (celkem 5 Afrika, Asie, Latinská Amerika a Karibik, severní Středomoří, střední a východní Evropa) důraz kladem na péči o vodní zdroje a zvyšování retenční schopnosti půdy, pozornost ale věnována i ochraně půdy před negativními účinky vod (eroze) x povinnosti jsou formulovány velmi obecně 7

8 ochrany půdy České právo zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) primárním účelem je ochrana kvality a kvantity půdy, v jejím rámci je však brána v úvahu i ochrana vod 1 odst. 3 Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod. Ochrana vod v rámci ochrany půdy při odnímání půdy ze ZPF (za účelem použití pro jiné než zemědělské účely) je třeba co nejméně narušovat hydrologické a odtokové poměry v území sekundární ochrana vod prostřednictvím pravidel pro hospodaření na zemědělské půdě, zejm. při používání chemických látek (obecná povinnost neznečišťovat půdu a tím zdroje pitné vody škodlivými látkami) x po novele zák. č. 41/2015 Sb. již není možné uložit změny kultury zemědělské půdy rozhodnutím orgánu ochrany ZPF z důvodu ochrany životního prostředí (dle prováděcí vyhlášky č. 13/1994 Sb. mohlo být důvodem i zhoršování čistoty a jakosti vody ve vodních tocích a vodních nádržích či ohrožení zdrojů pitné vody, přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod stolních) 8

9 ochrany lesa Viz ochrana půdy lesní porosty významně ovlivňují retenční schopnosti půdy a přispívají tak k ochraně vod Mezinárodní právo Přes význam lesů neexistuje žádná globální úmluva obecného charakteru pro jejich ochranu, ochrana lesů je až na výjimky zajišťována pouze prostřednictvím dokumentů soft law. Ochrana vod v rámci ochrany lesa České právo zákon č. 289/1995 Sb., o lesích drobné vodní plochy související s lesem jsou chráněny jako pozemky určené k plnění funkcí lesa zvláštní kategorie lesy zvláštního určení zahrnuje ze zákona lesy v pásmech ochrany vodních zdrojů I. stupně a v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod omezení při hospodaření s ohledem na jejich převažující mimoprodukční funkci 9

10 ochrany lesa pravidla pro hospodaření v lesích vztahující se k ochraně vod: - provádění meliorací a hrazení bystřin v lesích jako opatření pro ochranu půdy a péči o vodohospodářské poměry - závazně stanovený minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu zákaz narušovat vodní režim v rámci obecného užívání lesa (tj. užívání lesa veřejností) + ochrana lesních porostů v rámci chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV, 28 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách) zákaz odvodňovat lesní pozemky a zmenšovat jejich rozlohu 10

11 ochrany přírody a krajiny = ochrana vod zejména v rámci zvláštní územní ochrany přírody a ochrany útvarů povrchových vod v rámci ochrany krajiny Mezinárodní právo Existuje celá řada úmluv i dokumentů soft law jak globální, tak regionální povahy, které tímto způsobem nepřímo zajišťují ochranu vod. České právo zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 11

12 ochrany přírody a krajiny Zákon o ochraně přírody a krajiny ochrana vod v rámci obecné ochrany přírody - územní systémy ekologické stability (útvary povrchových vod jsou představují často tzv. biocentra či biokoridory zajišťující ekologickou stabilitu krajiny) chráněny při využívání území Biocentry, resp. biokoridory jsou často útvary povrchových vod (jezero, vodní tok apod.). Ochrana vod v rámci ochrany přírody a krajiny - voda jako významný krajinný prvek (ze zákona všechny lesy, vodní toky, rybníky, jezera, rašeliniště a údolní nivy) zákaz je poškozovat a snižovat jejich krajinotvornou funkci, k potenciálně škodlivému zásahu nutné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody 12

13 ochrany přírody a krajiny ochrana vod v rámci zvláštní územní ochrany přírody - zvláště chráněná území dle části III. (NP, CHKO, NPR, PR, NPP, PP) cílem základních ochranných podmínek často ochrana vod v daném území + nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o CHOPAV Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy hranice vymezeny shodně s hranicemi příslušných CHKO ( 1 odst. 2) - lokality soustavy NATURA 2000 (ptačí oblasti a evropsky významné lokality) dle části IV. (často zahrnují útvary povrchových vod významné jako stanoviště chráněných druhů) Děkuji za pozornost. 13