GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Transkript

1 Environmentální politika a udržitelný rozvoj GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Karolina Žákovská Katedra práva životního prostředí Přednáška č Globální problémy životního prostředí Úvodní poznámky Pojem globální problémy životního prostředí (GP ŽP) ( globální environmentální problémy ) Globální v jakém smyslu? a/ globální ve smyslu působení ovlivňují celou biosféru, působí celosvětově (typicky problémy způsobené znečišťováním) b/ globální ve smyslu výskytu působí lokálně či regionálně, ale vyskytují se ve většině oblastí světa (typicky problémy způsobené nevhodným hospodařením s přírodními zdroji) 1

2 Globální problémy životního prostředí Úvodní poznámky Charakteristiky globálních problémů ŽP: globální působení, resp. výskyt ve většině světa POZOR! Původ často lokální, ale přírodní procesy z nich činí globální záležitost. dlouhodobé působení významné ekonomické souvislosti řešení složité z věcného, politického i institucionálního hlediska prolínání a vzájemné ovlivňování GP ŽP úzce souvisí s růstem světové populace a globálními problémy lidstva (zdravotní stav světové populace, výživa, nekontrolovaný růst měst atd.)! Globální problémy životního prostředí Růst světové populace Zdroj: UNEP/GRID Arendal 2

3 Globální problémy životního prostředí Růst světové populace dle kontinentů Zdroj: Wikipedia/ UN Department of Economic and Social Affaires Globální problémy životního prostředí a/ Problémy způsobené znečišťováním ve smyslu vnášení cizorodých škodlivých látek do ŽP poškozování ozonové vrstvy Země chemizace prostředí b/ Problémy způsobené nadměrným čerpáním přírodních zdrojů snižování biologické rozmanitosti (biodiverzity) degradace půd 3

4 Globální problémy životního prostředí + globální klimatické změny ( globální oteplování ) jako specifický problém Společným důsledkem všech uvedených problémů je poškozování ekosystémů, na jejichž službách je člověk závislý. Základní ekosystémové služby (zdroj: UNEP 2000) Poškozování ozonové vrstvy Země Ozonová vrstva = vrstva atmosféry (ve výšce km nad zemským povrchem) s relativně velkým množstvím ozonu (O 3 ), v níž se absorbuje ultrafialové (fyziologicky škodlivé) záření (99%) Chemické látky poškozující ozonovou vrstvu = chlorfluoruhlovodíky (CFC), neboli tzv. tvrdé freony, hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC), neboli tzv. měkké freony, brom(chlor)fluoruhlovodíky, neboli halony + některé další - methylbromid aj. 4

5 Poškozování ozonové vrstvy Země Poškozování ozonové vrstvy Země 5

6 Poškozování ozonové vrstvy Země Zdroj: WMO Poškozování ozonové vrstvy Země Reakce na mezinárodní úrovni: 1985 (Vídeň): Úmluva o ochraně ozonové vrstvy Země, vstup v platnost (Montreal): Protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu Země, vstup v platnost 1989, ve znění Londýnského (1990), Kodaňského (1992), Vídeňského (1995), Montrealského (1997) a Pekingského (1999) dodatku cíl: postupný (etapovitý) zákaz výroby, dovozu a vývozu látek a výrobků obsahujících ODS 6

7 Poškozování ozonové vrstvy Země Spotřeba HCFC dle Montrealského Protokolu (před/po Montrealském dodatku) Chemizace prostředí Znečišťování ovzduší emise znečišťujících látek z mobilních a stacionárních zdrojů (SO 2, NO x, PM, VOC + některé další) negativní vlivy lidské zdraví, rostliny, vodní organismy, uhličitanové materiály 7

8 Chemizace prostředí Znečišťování vod podzemní i povrchové vody zdroje bodové x plošné negativní vlivy na živé organismy a lidské zdraví Chemizace prostředí Znečišťování vod 8

9 Chemizace prostředí Používání biocidních přípravků přípravky k hubení škodlivých živých organismů používány v zemědělství, lékařství, průmyslu, dopravě negativní vlivy na necílené organismy Chemizace prostředí Používání biocidních přípravků 9

10 Chemizace prostředí Reakce na mezinárodní úrovni: úmluvy věnované dílčím problémům (příklady): 1979 (Ženeva): Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, vstup v platnost osm následných prováděcích protokolů věnovaných jednotlivým znečišťujícím látkám x přijata na půdě EHK OSN, pouze evropské státy + USA, Kanada 1998 (Rotterdam): Rotterdamská úmluva o proceduře předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, vstup v platnost 2004 x nezakazuje výrobu a používání Chemizace prostředí 2001 (Stockholm): Úmluva o persistentních organických polutantech, vstup v platnost 2004 zakazuje výrobu a používání cca dvou desítek nebezpečných látek (u DDT pouze omezení) úmluvy přijaté na půdě IMO týkající se ochrany moří před znečišťováním z plavidel x celkově jsou úmluvy až na výjimky málo ambiciózní a řadě významných zdrojů znečišťování je na úrovni hard law věnována jen velmi malá pozornost (např. znečišťování moří z pevninských zdrojů) 10

11 Snižování biologické rozmanitosti pojem biologická rozmanitost (biological diversity) UNCED, Rio de Janeiro 1992 úrovně (genová, druhová, resp. taxonová, ekosystémová) význam (ekologický, ekonomický, per se) příčiny úbytku - úbytek stanovišť - znečišťování - nadměrné využívání přírodních zdrojů - introdukce nepůvodních druhů Snižování biologické rozmanitosti 11

12 Snižování biologické rozmanitosti Reakce na mezinárodní úrovni: od 70. let: ad hoc úmluvy na globální i regionální úrovni (specifická územní či druhová ochrana) 1988: Pracovní skupina odborníků na biologickou rozmanitost (UNEP) 1992 (Rio de Janeiro): Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD, vstup v platnost 1993) cíle: ochrana biodiverzity udržitelné využívání složek biodiverzity spravedlivé sdílení přínosů Snižování biologické rozmanitosti 2002 (COP 6): stanoven cíl významného snížení úbytku biodiverzity do r Strategický plán (rozhodnutí VI/26), převzato Implementačním plánem přijatým na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu X nebylo splněno COP 10, 2010, rozhodnutí X/2 upravený Strategický plán pro biologickou rozmanitost, obsahující tzv. Cíle z Aichi (Aichi Biodiversity Targets) Cíl: "take effective and urgent action to halt the loss of biodiversity in order to ensure that by 2020 ecosystems are resilient and continue to provide essential services, thereby securing the planet's variety of life, and contributing to human well-being, and poverty eradication. Závaznost? Budoucnost? 12

13 Degradace půd půda: zemský povrch a současně hmotný substrát Země významné produkční i mimoprodukční funkce zvláštní význam má půda zemědělská a lesní formy degradace půd: - desertifikace - deforestace - eroze - kontaminace půdy z hlediska plnění jejích funkcí je významná i kvantita, tj. rozloha půdy Degradace půd 13

14 Degradace půd Degradace půd Reakce na mezinárodní úrovni: složitý problém, využívání půdy má omezený mezinárodní rozměr Desertifikace: 1977: Konference OSN o desertifikaci Akční plán boje proti desertifikaci x pouze drobné lokální úspěchy 1994 (Paříž): Úmluva o boji proti desertifikaci v zemích trpících suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe (vstup v platnost 1996) závazky obecné povahy (postižené x rozvinuté země) konkretizované v pěti přílohách pro specifické oblasti x jen malý reálný přínos Deforestace: chybí globální úmluva, pouze dokumenty soft law Deklarace o hospodaření v lesích (UNCED, Rio de Janeiro 1992) + činnost UNFF Právně nezávazný nástroj pro všechny typy lesů (2007) 14

15 Globální klimatické změny Klimatický systém Země = atmosféra, hydrosféra, litosféra, kryosféra, biosféra a jejich vzájemné vazby Látky ovlivňující klimatický systém Země (tzv. skleníkové plyny) = vodní pára + CH 4, CO 2, N 2 O, CFC, SF 6 Vykytují se přirozeně v atmosféře (odpovědné za tzv. skleníkový efekt), v posledních 100 letech dochází k jejich výraznému nárůstu (v důsledku lidské činnosti? do jaké míry?). Globální klimatické změny 15

16 Globální klimatické změny Růst koncentrací skleníkových plynů v atmosféře Příčiny: Především antropogenní emise oxidu uhličitého (spalování fosilních paliv) + změny v užívání půdy (odlesňování) Důsledky: Tzv. zesílený skleníkový efekt a s ním související růst průměrné globální teploty (tzv. globální oteplování) tání ledovců, ústup ledu v Severním ledovém oceánu (Arktidě), zvyšování hladiny moří, změny klimatických veličin (např. srážek), zvýšená intenzita a frekvence extrémních výkyvů počasí + vliv na biologickou rozmanitost, možné změny v oceánském proudění atd. významné sociální a ekonomické dopady Globální klimatické změny 16

17 Globální klimatické změny Anomálie v průměrné teplotě povrchu planety v průběhu posledních deseti let (ve srovnání s průměrnou teplotou z let ). Zdroj: NASA Goddard Institute for Space Studies Globální klimatické změny Zdroj: UNEP GRID Arendal 17

18 Globální klimatické změny Zdroj: UNEP GRID Arendal Globální klimatické změny Zdroj: NSIDC 18

19 Globální klimatické změny Reakce na mezinárodní úrovni: jednání od r (Rio de Janeiro) přijata Rámcová úmluva o změně klimatu (UNFCCC), vstup v platnost : Kjótský protokol (konkrétní závazky, vstup v platnost 2005) x problematické určení referenčního roku (1990) + kontrolní období potřeba dohodnout další pravidla COP (Bali, Poznaň, Kodaň, Cancún, Durban) žádné řešení Globální klimatické změny Vývoj emisí skleníkových plynů v ČR ve srovnání se závazky dle Kjótského protokolu (zdroj: ČHMÚ) 19

20 Globální klimatické změny problémy: vědecká nejistota obtíže s plněním stávajících závazků postoj USA postoj rozvojových zemí, zejm. Číny Základním problémem je způsob uplatňování zásady společné, ale diferencované (rozdílné) odpovědnosti. COP 2013 Dauhá (Katar) tzv. Dodatek z Dauhá (Doha Amendment) ke Kjótskému protokolu druhé období ( ) x omezené závazky (státy odpovědné za cca 15% globálních emisí skleníkových plynů) + závazek dojednat novou mezinárodní smlouvu do r (vstup v platnost do r. 2020) Závěr Budoucnost? 20

21 Děkuji Vám za pozornost. 21