Nařízení de minimis DOTAZNÍK

Transkript

1 Nařízení de minimis DOTAZNÍK O VÁS Zvláštní prohlášení o ochraně osobních údajů: Doručené příspěvky budou zveřejněny na internetu společně s údaji o totožnosti autora, neodmítne-li autor zveřejnění svých osobních údajů z důvodu možného poškození svých oprávněných zájmů. V takovém případě může být příspěvek zveřejněn anonymně. Pravidla pro ochranu osobních údajů naleznete na internetové stránce EUROPA, viz: Máte námitky vůči zveřejnění své totožnosti? 02. Vztahuje se na Vaše odpovědi některá z výjimek uvedených v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise 1? Pokud ano, označte zřetelně části, které nemají být zpřístupněny, odůvodněte nutnost důvěrného zacházení a poskytněte své odpovědi také v nedůvěrném znění určeném ke zveřejnění na internetové stránce Komise. Níže uveďte své kontaktní údaje. Jméno Zastupovaná organizace Hlavní podnikatelské činnosti Jaroslava Beneš Špalková Ministerstvo zemědělství Těšnov 65/17, Praha 1 Koordinační orgán pro oblast veřejné podpory v ČR v odvětví zemědělství a rybářství Místo (země) Adresa elektronické pošty ( ): Česká republika jaroslava.spalkova@mze.cz; martina.brestovska@mze.cz UPOZORNĚNÍ: Řiďte se pořadím dotazů, třebaže nemusíte odpovědět na všechny dotazy. Můžete také předložit doplňující informace, které považujete za důležité a nelze je uvést v odpovědích na otázky v tomto dotazníku. 1 Úř. věst. L 145, , s. 43.

2 ČÁST A: KONKRÉTNÍ INFORMACE O POUŽÍVÁNÍ NAŘÍZENÍ DE MINIMIS Otázky pro veřejné orgány (na místní i ústřední úrovni): 1. Byla na území, za něž Váš orgán odpovídá, udělena podpora na základě nařízení de minimis (ať už Vaším, regionálním, městským nebo jiným orgánem)? Pokud ano, uveďte, pokud je to možné, následující roční údaje od vstupu nařízení v platnost (tedy od roku 2008): a. celková částka udělené podpory de minimis (celková částka, průměrná částka na příjemce], Statistická data k podporám v režimu de minimis za všechny poskytovatele jsou k dispozici od , kdy byl na národní úrovni uveden do provozu centrální registr. Do současnosti (tj. k ) bylo celkem poskytnuto přibližně 1,23 mil. EUR, a to dohromady příjemcům. Průměrná částka na podnik tedy činí přibližně 661 EUR. Jelikož Česká republika nedisponuje úplnými daty za období , statistiku za toto období neuvádíme. b. počet příjemců, V centrálním registru je evidováno celkem příjemců. Příjemci nejsou v registru rozlišováni podle velikosti. c. pokud máte takové údaje k dispozici, rozpis podpor udělených na území působnosti Vašeho orgánu ústředními orgány a regionálními/místními orgány. máte-li k dispozici přesné údaje, uveďte odhady. Od uvedeného data ( do ) bylo příjemcům poskytnuto v režimu de minimis nejvíce finančních prostředků od orgánů na regionální úrovni. Naopak nejmenší poskytnuté prostředky vykazují obce a města (místní úroveň). Přehled celkových částek dle poskytovatelů zobrazuje následující souhrnná tabulka. Poskytovatel Počet podpor Podíl (v %) Celkem (v ) Podíl (v %) Kraje , ,1 61,9 Ostatní* ,4 19,5 Ústřední orgány státní správy** , ,8 18,4 Místní orgány 2 0, ,7 0,2 Celkový součet ,9 100,0 Pozn.: * Převážně zdravotní pojišťovny. ** Ministerstva, úřady práce, Česká správa sociálního zabezpečení. 2. Existují nějaké rozdíly ve využívání nařízení de minimis v jednotlivých regionech/oblastech, které spadají do oblasti působnosti Vašeho orgánu (uveďte například, zda některé oblasti dostávají relativně vysoké objemy podpory de minimis ve srovnání s jinými)? Pokud ano, uveďte prosím vysvětlení. Žádné výrazné rozdíly nebyly zaznamenány. Případné odchylky vyplývají z ekonomické situace daných regionů. Porovnávat regiony mezi sebou není nijak vypovídající. 2

3 3. Jaké nástroje jste používali v rámci nařízení de minimis (granty, půjčky, záruky atd.)? Vysvětlete, proč jste používali právě tyto nástroje, a pokud je to možné, uveďte u každého nástroje celkovou částku podpory de minimis, která byla poskytnuta od roku 2007, a počet příjemců v každém roce. jpočetněji i co do objemu vyplacených prostředků jsou zastoupeny granty. Formou grantu bylo poskytnuto 74,5 % podpor (cca 71 % finančních prostředků). Druhý největší objem finančních prostředků (24 %) plynul příjemcům ve formě promíjení penále, která je významně zastoupena i početně (tvoří 19,1 % podpor). V budoucím období předpokládáme větší využití podpor poskytovaných ve formě dotace úroků z úvěru. Forma podpory Počet podpor % Celková částka (v ) % Přímá podpora/grant , ,72 71,3 Promíjení penále , ,95 24,0 Jiná forma podpory 115 5, ,60 4,0 Odepsání dluhu 8 0, ,66 0,1 Úrokový příspěvek 4 0, ,23 0,5 Poskytnutí rizikového kapitálu 3 0,1 992,77 0,1 Celkový součet , ,93 100,0 4. Jaké cíle Váš orgán sledoval poskytováním podpory na základě nařízení de minimis (například náhrada ztrát vzniklých v důsledku přírodních pohrom atd.)? Pokud je to možné, uveďte odhad procentuálního rozdělení podpory de minimis na různé účely. Cíle podpory de minimis se liší dle zaměření veřejného orgánu (orgánu státní správy). Obecný cíl představuje podporu podnikání v zemědělském sektoru. Podpory přispívají dále k obnově venkova a zvýšení kvality života na venkově, krajinotvorbě, prevenci šíření chorob rostlin, apod. Rozdělení podpor podle účelu není statisticky sledováno, lze jej částečně odvodit z dat uvedených v centrálním registru nad rámec zákonných požadavků - regionální orgány často uváděly podporu včelařství, vinařství, podporu na pořízení mléčných automatů, ústřední orgány státní správy poskytovaly zejména podporu na biologickou ochranu rostlin, odstranění tvrdosti zákona prominutí penále, splátkový kalendář za neuhrazené úroky, aj. 5. Provedli jste hodnocení dopadu udělené podpory de minimis (celkové hodnocení nebo hodnocení jednotlivých případů)? Pokud ano, vysvětlete a shrňte hlavní výsledky. Lze předpokládat, že hodnocení provádějí samotní poskytovatelé, kteří kontrolují soulad využití podpor a účelu, na který byly poskytnuty. V případě, že je shledán nesoulad, jsou příjemci povinni vrátit podporu malého rozsahu poskytovateli. 6. Co byste u opatření, u nichž jste použili nařízení de minimis, dělali, kdyby žádné nařízení de minimis neexistovalo? Poskytli byste podporu v jiné podobě, aby spadala pod nařízení o blokových výjimkách? Oznámili byste ji? bo byste podporu vůbec neudělili? Vysvětlete, proč byste tak jednali, a odhadněte, jaké procento opatření by spadalo do každé kategorie. V případě absence nařízení de minimis by pravděpodobně bylo využito nařízení k blokovým výjimkám. V případě, že by nebylo možné ustanovení o blokových výjimkách využít, pak by se poskytovatelé snažili o poskytnutí podpory v rámci výjimek na základě klasické notifikační procedury, čemuž však musí předcházet schválení EK takový postup je však pro 3

4 potřeby poskytovatelů málo flexibilní a časově náročný. Je tedy možné, že by některé podpory nebyly poskytovány vůbec, což by mělo rozhodně negativní dopad na plnění stanovených cílů. 7. Udělil Váš orgán státní podporu, která byla mírně nad limitem současného nařízení de minimis? Pokud ano, uveďte, jak často jste takovou podporu udělovali a zda byla daná podpora poskytnuta v rámci nařízení o blokových výjimkách, na základě schváleného režimu podpory nebo na základě individuálního rozhodnutí. udělil. 8. Do jaké míry měla hospodářská a finanční krize vliv na poskytování státní podpory de minimis ve Vašem členském státě? uvádíme. Můžete případně popsat tento vliv a uvést, zda a jakým způsobem orgány Vaší země přizpůsobily svou politiku udělování podpory de minimis? Můžete zejména vysvětlit, zda u Vás došlo ke zvýšení podpory de minimis, která byla přímo zaměřená na řešení problémů podniků souvisejících s přístupem k finančním prostředkům. Vysvětlete prosím rovněž, je-li to možné, zda se jednalo spíše o malé, střední nebo velké podniky. ČÁST B: OTÁZKY O OBECNÉ POLITICE DE MINIMIS Otázky určené všem respondentům: 9. Popište, co ze svého pohledu považujete za hlavní pozitivní hospodářské účinky podpor poskytovaných na základě nařízení de minimis. Prosím odůvodněte a uveďte konkrétní příklady. Za pozitivní účinek lze považovat především možnost rychle reagovat na aktuální potřeby podnikatelských subjektů, což je pozitivní důsledek možnosti poskytovat podpory v tomto režimu bez předchozího schválení Evropskou komisí. Výhodou je účelově široké použití a administrativní nenáročnost. Podpory de minimis pomáhají naplňovat stanovené cíle (viz bod 4 dotazníku). 10. Popište, co považujete za hlavní potenciální negativní hospodářské účinky podpor poskytovaných na základě nařízení de minimis. Prosím odůvodněte a uveďte konkrétní příklady. gativní účinky nebyly zaznamenány. 11. Domníváte se, že používání nařízení de minimis, mělo v praxi důsledky pro hospodářskou soutěž nebo pro obchod mezi členskými státy? Vysvětlete v jakých případech nebo odvětvích a proč. Pro účely své odpovědi zvažte zejména souhrnný dopad podpory de minimis. 12. Máte konkrétní zkušenosti s tím, že podpora de minimis udělená jiným členským státem nebo jiným regionem měla dopad na podniky ve vašem členském státě nebo regionu? 4

5 Takové zkušenosti nemáme. 13. Domníváte se, že nařízení de minimis má zvláštní pozitivní nebo negativní dopad na malé a střední podniky oproti velkým podnikům? Účinky by měly být veskrze pozitivní, avšak velké podniky jsou částečně znevýhodněny. Vzhledem k omezení EUR je podpora v režimu de minimis pro malé a střední podniky relativně významnější z hlediska dopadu na jejich fungování. U malého či středního podniku podpora může pokrýt relativně významnou část jeho celkových nákladů ve srovnání s velkým podnikem. ČÁST C: KONCEPCE NAŘÍZENÍ DE MINIMIS Otázky určené všem respondentům: 14. Domníváte se na základě svých zkušeností s používáním nařízení de minimis, že ustanovení o výjimkách z oblasti působnosti (článek 1) jsou jasná a přiměřená? Pokud ne, vysvětlete, co by podle Vás mělo být pozměněno nebo vyjasněno. Vhodné je vyjasnit zejména na jaké činnosti podpora de minimis směřuje. Dle platného znění je působnost nařízení vztažena na podporu poskytnutou podnikům v odvětví prvovýroby zemědělských produktů. V praxi ale dochází k situacím, kdy je subjekt činný v několika odvětvích zároveň, a přestože se některou z činností zabývá zcela okrajově, je vedena v soupisu jeho ekonomických činností. Může tak např. dojít k situaci, kdy podnik činný v zemědělské prvovýrobě má přidruženou činnost v oblasti zpracovatelského průmyslu (např. truhlářství, kovovýroba), přesto spadá do působnosti nařízení 1535/2007 a podléhá tak limitu EUR stanovenému tímto nařízením. Tím by byl značně znevýhodněn oproti subjektu činnému pouze v odvětví zpracovatelského průmyslu, který má možnost v rozhodném období čerpat podporu ve výši až EUR. Proto by bylo vhodné působnost nařízení vztahovat na podporu na činnosti v daném odvětví, nikoliv na podnik činný v daném odvětví. 15. Domníváte se na základě svých zkušeností s používáním nařízení de minimis, že definice uvedené v článku 2 jsou jasné a vhodné? Pokud ne, vysvětlete, co by podle Vašeho názoru mělo být pozměněno nebo vyjasněno. 16. Domníváte se na základě svých zkušeností, že definice stropů individuálních podpor de minimis (výše podpory, kterou může daný podnik získat v průběhu tříletého rozpočtového období) a vnitrostátní podpory (kumulovaná částka podpory de minimis, kterou může členský stát přiznat podnikům z odvětví produkce zemědělských produktů v průběhu tříletého rozpočtového období) uvedené v čl. 3 odst. 2 a 3 jsou jasné a přiměřené? Pokud ne, vysvětlete, jaká ustanovení či jaké částky nebo hodnoty by podle Vašeho názoru měly být pozměněny nebo vyjasněny. 5

6 Navrhujeme upřesnit vztah kumulace s ostatními nařízeními na podporu de minimis. 17. Jeví se Vám stávající vymezení transparentních podpor (čl. 3 odst. 6) jako přiměřené? Pokud ne, vysvětlete, která ustanovení by podle Vašeho názoru měla být pozměněna nebo vyjasněna. 18. Domníváte se na základě svých zkušeností s používáním nařízení de minimis, že ustanovení o kumulaci (čl. 3 odst. 7) jsou jasná a přiměřená? Pokud ne, vysvětlete, která ustanovení by podle Vašeho názoru měla být pozměněna nebo vyjasněna. Navrhujeme upřesnit vztah kumulace s ostatními nařízeními na podporu de minimis. ČÁST D: KONTROLA Otázky pro veřejné orgány: 19. Jakým způsobem zajišťujete řádnou kontrolu podpory de minimis? Prostřednictvím Centrálního registru podpor malého rozsahu (dále jen registr ), který umožňuje sledovat dodržování limitu stanoveného nařízením. 20. Zřídili jste pro podpory de minimis centrální rejstřík?, registr byl spuštěn Pokud ano, popište, jak Váš systém funguje. Pokud možno vysvětlete: a) Kolik orgánů používá nebo má přístup k Vašemu centrálnímu rejstříku? Poskytovatelé podpor de minimis mají dle 3a zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, povinnost tyto podpory a údaje o nich a jejich příjemcích zaznamenat v zákonem stanovené lhůtě (5 pracovních dní od data poskytnutí) do registru. Přístupová práva jsou uživatelům (poskytovatelům) zřizována na základě jimi podaných a koordinačními orgány schvalovaných žádostí o přístup. Podpory jsou v registru členěny na základě příslušných nařízení (ES) k podporám de minimis. Ministerstvo zemědělství (MZe) spravuje část registru vztahující se k nařízení (ES) č. 1535/2007 a nařízení (ES) č. 875/2008, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) spravuje část registru vztahující se k nařízení (ES) č. 1998/2006 a nařízení (EU) č. 360/

7 V současné době má k registru přístup cca 200 organizací (poskytovatelů podpor de minimis), z nichž část registru, kterou spravuje Ministerstvo zemědělství, aktivně využívá cca oprávněných osob (tj. evidují podpory). b) Na jakou částku odhadujete čisté náklady (pokud možno ekvivalenty ve dnech pracovní doby na plný úvazek) na zřízení a fungování rejstříku oproti nákladům na decentralizovaný systém záznamů a monitorování? Náklady na pořízení registru a jeho další rozvoj od roku 2010 doteď činily cca 150 tis. EUR, měsíční provozní náklady představují cca 2 tis. EUR. Metodicky registr spravují pracovníci ústředních orgánů (ÚOHS a MZe) - odhad za MZe: 0,5 pracovní doby 1 osoby na plný úvazek, odhad na UOHS: 0,5 pracovní doby 1 osoby na plný úvazek. Náklady na decentralizovaný systém záznamů a monitorování podpor de minimis je obtížné stanovit. Náklady v souvislosti s monitorováním podpory de minimis poskytovateli nelze odhadnout. Pracovní zátěž spočívá v práci s registrem v kontrole údajů, jejich ověřování, editaci, sledování stropu podpory de minimis, komunikaci s příjemci. c) K jakým účelům využíváte informace obsažené v rejstříku? Od obsahuje registr úplné informace o poskytnutých podporách malého rozsahu za dva uplynulé fiskální roky a rok současný. Informace obsažené v registru slouží především k určení limitu podpory de minimis a nahrazují čestná prohlášení, která bylo nezbytné do od příjemců vyžadovat. Registr má také tzv. veřejnou verzi, která slouží především příjemcům podpory de minimis. Příjemci si v této verzi mohou ověřit, kolik podpory de minimis již v rozhodném období obdrželi. d) Týká se Váš rejstřík pouze podpory de minimis nebo i státní podpory? Registr se týká pouze podpor de minimis. e) Když srovnáte situaci před zavedením rejstříku a po něm, jaké vidíte hlavní (pozitivní a negativní) změny? Pozitivní změny vidí Česká republika především v efektivním monitorování podpor de minimis. Od odpadla poskytovatelům povinnost vyžadovat si od příjemců čestná prohlášení o obdržených podporách de minimis, což má určitý vliv na snížení administrativních nákladů příjemců, popř. poskytovatelů. Pokud jste rejstřík nezavedli, vysvětlete, co Vás k takovému rozhodnutí vedlo. Máte z jiných zdrojů přehled o podpoře de minimis udělené na ústřední úrovni (prosím upřesněte)? Otázky určené všem respondentům: 21. Měli jste problémy s používáním ustanovení o kontrole (článek 4), zejména pokud jde o dodržování individuálních a vnitrostátních stropů? Pokud ano, uveďte bližší informace. 7

8 jasnost by ovšem mohla nastat v souvislosti s poskytnutím podpory de minimis podniku působícímu na území České republiky, přičemž poskytovatelem předmětné podpory by byl poskytovatel jiného členského státu. ní zřejmé, zdali je nezbytné (povinností poskytovatele z jiného ČS) zaznamenávat takovouto podporu do registru ČR. Definice podpory de minimis je jasně vázána na podnik a období tří let, nikoliv na podnik, období tří let a na podpory poskytnuté pouze orgány daného členského státu. 22. Vysvětlete pracovní zátěž (pokud možno ekvivalenty ve dnech pracovní doby na plný úvazek), která Vám vznikla kvůli ustanovení o kontrole (článek 4), zejména pokud jde o ověřování dodržování stropů a vedení záznamů, a pokud možno odhadněte vzniklou administrativní zátěž. Náklady v souvislosti s kontrolou podpory de minimis prováděnou poskytovateli nelze odhadnout. Pracovní zátěž spočívá v práci s registrem kontrole údajů, jejich ověřování, editaci, sledování stropu podpory de minimis, komunikaci s příjemci. ČÁST E: PŘECHODNÁ USTANOVENÍ 23. Měli jste problémy v souvislosti s uplatněním přechodných ustanovení článku 6? Pokud ano, uveďte bližší informace. Jak by mohla být podle Vás tato ustanovení zlepšena? ČÁST F RŮZNÉ Otázky určené všem respondentům: 24. Máte jiné poznámky k uplatňování nařízení de minimis ohledně jiných témat než těch, která jsou uvedena v předcházejících otázkách? Čl. 3, odst. 2 (druhý pododstavec): Pokud celková částka podpory poskytnutá na jedno opatření přesahuje strop uvedený v prvním pododstavci, nelze u této částky podpory využít tohoto nařízení, a to ani pro část nepřesahující tento strop. V tomto případě se u tohoto opatření nelze tohoto nařízení dovolávat ani ve chvíli přiznání podpory, ani později. Uvedený text není úplně dostatečný k tomu, aby bylo jasno, jak dále postupovat v případě, že dojde k překročení limitu. Bylo by lepší, aby interpretace v nařízení přesněji specifikovala následující situaci, kdy z jakéhokoliv důvodu překročí částka podpory stanovený limit při poskytnutí podpory. Jakou situaci má poskytovatel podpory přesně zvolit?: 1) Je nutno tuto podporu celou zrušit a už ji není možné poskytnout k pozdějšímu okamžiku. 2) Je nutno tuto podporu zrušit a je možnost ji poskytnout znovu sníženou o potřebnou částku, aby se vešla do limitu. 3) ní potřeba podporu rušit, je však nutné ji příslušným právním aktem snížit natolik, aby následná proplacená částka v hotovosti nepřevýšila limit daného podniku (poskytnutí na základě např. dodatku ke smlouvě). Čl. 3, odst. 5: V případě diskontování podpory, která má být vyplacena v několika splátkách, není zcela zřejmé, v jakém případě se diskontování použije. Proto bychom uvítali jeho vyjasnění. Např. není zcela jasné, zda se má použít diskontování i v případě jednoho roku, kdy je podpora vyplácena v měsíčních splátkách. V případě, že je podpora vyplácena ve splátkách po dobu delší než tříleté období, není ve většině případů možné splnit stanovený limit, a podpora se raději vůbec neposkytne. Zda by v takovémto případě bylo poskytnutí 8

9 podpory v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení, pokud by se podpora rozdělila na tříletá období (ke každému období byl vydán právní akt poskytnutí). Obecně k nařízení Finanční limit uvedený v předmětném nařízení je nedostatečný a uvítali bychom debatu o jeho navýšení. Nařízení hovoří o poskytnuté částce, dle národní legislativy je poskytnutím podpory de minimis nabytí účinnosti právního aktu, nikoliv faktické čerpání prostředků. Princip, že poskytnutím se rozumí nabytí účinnosti právního aktu (nikoliv faktické čerpání), by měl být v nařízení zdůrazněn. S vědomím toho, že reálné čerpání pak může být odlišné, ovšem vzhledem k administrativní náročnosti je nemožné odvíjet stropy od reálného čerpání podpory de minimis. 25. Přiložte kopie jakýchkoli dokumentů nebo studií, které mohou být relevantní pro posouzení uplatňování nařízení de minimis a mohou přispět k úvahám o jeho budoucí revizi. Uveďte prosím, zda Vás mohou útvary Komise kontaktovat, pokud budou potřebovat další podrobnosti týkající se informací, které jste předložili. DĚKUJEME, ŽE JSTE ODPOVĚDĚLI NA TENTO DOTAZNÍK. 9