Nařízení de minimis DOTAZNÍK

Transkript

1 Nařízení de minimis DOTAZNÍK O VÁS Zvláštní prohlášení o ochraně osobních údajů: Obdržené příspěvky budou zveřejněny na internetu společně s údaji o totožnosti autora, neodmítne-li autor zveřejnění svých osobních údajů z důvodu možného poškození jeho oprávněných zájmů. V takovém případě může být příspěvek zveřejněn anonymně. Pravidla pro ochranu údajů naleznete na internetové stránce EUROPA, viz: Máte námitky vůči zveřejnění své totožnosti? e 02. Vztahuje se na Vaše odpovědi některá z výjimek uvedených v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise 1? Pokud ano, označte zřetelně části, které nemají být zpřístupněny, odůvodněte nutnost důvěrného zacházení a poskytněte své odpovědi také v nedůvěrném znění určeném ke zveřejnění na internetové stránce Komise. Níže uveďte své kontaktní údaje. Jméno Zastupovaná organizace Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1 Hlavní podnikatelské Koordinační orgán pro oblast veřejné podpory v ČR v odvětví činnosti zemědělství a rybářství Místo (země) Česká republika Adresa elektronické pošty statni.podpora@mze.cz ( ): UPOZORNĚNÍ: Řiďte se pořadím dotazů, třebaže nemusíte odpovědět na všechny dotazy. Můžete také předložit doplňující informace, které považujete za důležité a nelze je uvést v odpovědích na otázky v tomto dotazníku. 1 Úř. věst. L 145, , s. 43.

2 ČÁST A: KONKRÉTNÍ INFORMACE O POUŽÍVÁNÍ NAŘÍZENÍ DE MINIMIS Otázky pro veřejné orgány (na místní i ústřední úrovni): 1. Jaké cíle Váš orgán sledoval poskytováním podpory na základě nařízení de minimis? Pokud je to možné, uveďte odhad procentuálního rozdělení podpory de minimis na různé účely. Cíle podpory de minimis se liší dle zaměření veřejného orgánu (orgánu státní správy). Obecný cíl představuje podporu podnikání v zemědělském sektoru. Podpory přispívají dále k obnově venkova a zvýšení kvality života na venkově, krajinotvorbě, prevenci šíření chorob rostlin, apod. Rozdělení podpor podle účelu není statisticky sledováno, lze jej částečně odvodit z dat uvedených v centrálním registru nad rámec zákonných požadavků: - regionální orgány často poskytovaly podporu na rozvoj včelařství, vinařství, vzdělávání zemědělců, - ústřední orgány státní správy poskytovaly zejména podporu na investice za účelem zvýšení celkové výkonnosti a udržitelnosti zemědělských podniků, na zlepšení a rozvinutí produkce, a dále pak na ozdravování rostlin a včel a na preventivní opatření. V omezené míře se jednalo o provozní podporu (např. podpory ve formě odstranění tvrdosti zákona prominutí penále, odpuštění sankcí, snížení úrokového zatížení). V procentním vyjádření je možné konstatovat, že cca 90 % z objemu poskytnutých podpor jsou podpory na investice (resp. subvence úroků z úvěrů na pořízení investic). 2. Provedli jste hodnocení dopadu udělené podpory de minimis (celkové hodnocení nebo hodnocení jednotlivých případů)? Pokud ano, vysvětlete a shrňte hlavní výsledky. Lze předpokládat, že hodnocení dopadu provádějí samotní poskytovatelé, kteří kontrolují soulad využití podpor a účelu, na který byly poskytnuty. 3. Co byste u opatření, u nichž jste použili nařízení de minimis, dělali, kdyby žádné nařízení de minimis neexistovalo? V případě absence nařízení de minimis by pravděpodobně bylo využito nařízení k blokovým výjimkám. Pokud by nebylo možné ustanovení o blokových výjimkách využít, pak by se poskytovatelé snažili o poskytnutí podpory v rámci výjimek na základě klasické notifikační procedury, čemuž však musí předcházet schválení Komisí takový postup je pro potřeby poskytovatelů málo flexibilní a časově náročný. Je tedy možné, že by některé podpory nebyly poskytovány vůbec, což by mělo rozhodně negativní dopad na plnění stanovených cílů. Další možností by mohlo být využití jiných nástrojů v rámci Společné zemědělské politiky. 4. Do jaké míry měla hospodářská a finanční krize vliv na poskytování státní podpory de minimis ve vašem členském státě? Neuvádíme. Můžete případně popsat tento vliv a uvést, zda a jakým způsobem orgány Vaší země přizpůsobily svou politiku udělování podpory de minimis? Můžete zejména vysvětlit, zda u Vás došlo ke zvýšení podpory de minimis, která byla přímo zaměřená na řešení problémů podniků souvisejících s přístupem k finančním prostředkům. Vysvětlete prosím rovněž, je-li to možné, zda se jednalo spíše o malé, střední nebo velké podniky. 2

3 ČÁST B: OTÁZKY O OBECNÉ POLITICE DE MINIMIS Otázky určené všem respondentům: 5. Popište, co ze svého pohledu považujete za hlavní pozitivní hospodářské účinky podpor poskytovaných na základě stávajícího nařízení de minimis. Prosím odůvodněte a uveďte konkrétní příklady. Za pozitivní účinek lze považovat především možnost rychle reagovat na aktuální potřeby podnikatelských subjektů, což je pozitivní důsledek možnosti poskytovat podpory v tomto režimu bez předchozího schválení Komisí. Výhodou je účelově široké použití. Podpory de minimis pomáhají naplňovat stanovené cíle (viz bod 1 dotazníku). Pozitivním účinkem je také zlepšení přístupu k financování prostřednictvím úvěrů zejména pro mikro, malé a střední podniky, které jsou v naprosté většině příjemci podpor v režimu de minimis a s tím související modernizace, snížení nákladů a rozvoj zemědělských podniků. 6. Popište, co ze svého pohledu považujete za hlavní potenciální negativní hospodářské účinky podpor poskytovaných na základě stávajícího nařízení de minimis. Prosím odůvodněte a uveďte konkrétní příklady. Negativní hospodářské účinky nebyly zaznamenány. 7. Domníváte se, že používání nařízení de minimis, mělo v praxi důsledky pro hospodářskou soutěž a/nebo obchod mezi členskými státy? Vysvětlete v jakých případech nebo odvětvích a proč. Pro účely své odpovědi zvažte zejména souhrnný dopad podpory de minimis. 8. Máte konkrétní zkušenosti s tím, že podpora de minimis udělená jiným členským státem nebo jiným regionem měla dopad na podniky ve Vašem členském státě nebo regionu? Takové zkušenosti nemáme. 9. Domníváte se, že nařízení de minimis má zvláštní pozitivní nebo negativní dopad na malé a střední podniky oproti velkým podnikům? Účinky by měly být veskrze pozitivní. Podpora de minimis např. zlepšuje přístup pro mikro, malé a střední podniky k financování prostřednictvím úvěrů za účelem modernizace, snížení nákladů a rozvoje zemědělských podniků. Velké podniky mohou být částečně znevýhodněny, a to vzhledem k limitu EUR, jelikož je podpora v režimu de minimis pro malé a střední podniky relativně významnější z hlediska dopadu na jejich fungování. U malého či středního podniku podpora může pokrýt relativně významnou část jeho celkových nákladů ve srovnání s velkým podnikem. Lze se tedy domnívat, že s ohledem na maximální výši podpory de minimis je podporou zejména pro mikro, malé a střední podniky, a to ve vztahu k definici jednoho podniku uvedené v předmětném nařízení. ČÁST C: MONITOROVÁNÍ Otázky pro veřejné orgány: 10. Jakým způsobem zajišťujete řádné monitorování podpory de minimis? 3

4 Prostřednictvím Centrálního registru podpor malého rozsahu (dále jen registr ), který umožňuje sledovat dodržování limitu stanoveného nařízením. Administrování a monitorování podpory de minimis je pak zajišťováno na úrovni každého orgánu poskytujícího podporu de minimis. 11. Zřídili jste pro podpory de minimis centrální rejstřík? Ano, registr byl spuštěn 1. ledna Pokud ano, popište, jak Váš systém funguje. Pokud možno vysvětlete: a) Kolik orgánů používá a/nebo má přístup k Vašemu centrálnímu rejstříku? V současné době má do registru přístup téměř 450 organizací (poskytovatelů podpor de minimis) a za ně přes uživatelů. b) Na jakou částku odhadujete čisté náklady (pokud možno ekvivalenty ve dnech pracovní doby na plný úvazek) na zřízení a fungování rejstříku oproti nákladům na decentralizovaný systém záznamů a monitorování? Náklady na pořízení registru a jeho další rozvoj včetně jeho provozních nákladů od roku 2010 doteď se pohybují v řádech statisíců eur. Metodicky registr spravují pracovníci ústředních orgánů (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a Ministerstvo zemědělství (MZe)) - odhad za MZe: 1 osoba na plný úvazek; odhad na ÚOHS: 1 osoba na plný úvazek. Náklady na decentralizovaný systém záznamů a monitorování podpor de minimis je obtížné stanovit. Náklady v souvislosti s monitorováním podpory de minimis poskytovateli nelze odhadnout. Pracovní zátěž spočívá v práci s registrem v kontrole údajů, jejich ověřování, zadávání podpor, editaci, sledování stropu podpory de minimis a komunikaci s příjemci. c) K jakým účelům využíváte informace obsažené v rejstříku? Registr obsahuje a monitoruje informace o poskytnutých podporách de minimis za dva předchozí účetní roky a rok současný, zároveň jsou v něm uložena i data o dřívějších podporách de minimis, a to až do roku Informace obsažené v registru především slouží k ověření možnosti poskytnutí podpory de minimis, aby nedošlo k překročení limitu, a to i s ohledem na propojenost podniků. Zároveň registr slouží ke kontrole čerpání národního limitu. Registr má také tzv. veřejnou verzi, která slouží především příjemcům podpory de minimis. Příjemci si v této verzi mohou ověřit, kolik podpory de minimis již v rozhodném období obdrželi. d) Týká se Váš rejstřík pouze podpory de minimis nebo i státní podpory? Registr se týká pouze podpor de minimis. e) Když srovnáte situaci před zavedením rejstříku a po něm, jaké vidíte hlavní (pozitivní a negativní) změny? Hlavní pozitivní změnu vidíme především v efektivním monitorování podpor de minimis, a to jak limitů na jeden podnik, tak národního limitu. 4

5 Pokud jste rejstřík nezavedli, vysvětlete, co Vás k takovému rozhodnutí vedlo. Máte z jiných zdrojů přehled o podpoře de minimis udělené na ústřední úrovni (prosím upřesněte)? Otázky určené všem respondentům: 12. Měli jste problémy s používáním ustanovení o monitorování (článek 6), zejména pokud jde o dodržování stropu? Pokud ano, uveďte bližší informace: 13. Vysvětlete pracovní zátěž (pokud možno ekvivalenty ve dnech pracovní doby na plný úvazek), která Vám vznikla kvůli ustanovení o monitorování (článek 6), zejména pokud jde o ověřování dodržování stropu a vedení záznamů, a pokud možno odhadněte vzniklou administrativní zátěž. Náklady v souvislosti s kontrolou podpory de minimis prováděnou poskytovateli nelze odhadnout, závisí to na množství podpor poskytovaných v de minimis. Pracovní zátěž spočívá v práci s registrem kontrole údajů, jejich ověřování, zadávání podpor, editaci, sledování jednoho podniku, sledování stropu podpory de minimis a komunikaci s příjemci. ČÁST D: RŮZNÉ Otázky určené všem respondentům: 14. Máte jiné poznámky k uplatňování nařízení de minimis ohledně jiných témat než těch, které jsou uvedeny v předcházejících otázkách? Zavádění nových podmínek a omezení v nařízení navyšuje nároky na administrativu jak u žadatelů, tak u poskytovatelů. S ohledem na poskytované malé částky nařízení (EU) k de minimis přestává být snadno využitelné, neboť náklady na administraci žádosti na straně žadatele a náklady na kontrolu a ověření žádosti ze strany poskytovatele často přesahují výši samotné poskytnuté podpory. V souvislosti s plánovanou novelou nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 bychom rádi poukázali na obtížnou aplikaci navrhované povinnosti rozlišovat odvětví produktů zemědělské prvovýroby spolu s dodržováním limitu 50 % kumulativní výše podpory do konkrétního odvětví produktů. Domníváme se, že nařízením stanovené limity pro příjemce podpory a národní limit jsou dostatečná opatření k zamezení narušení hospodářské soutěže. Zároveň je tento požadavek složitě aplikovatelný v praxi, a to např. vzhledem k různým účetním obdobím příjemců (kalendářní rok oproti hospodářskému), k nutným úpravám registru, který je již zaveden a již poskytnutým podporám v minulosti, které však spadají do předmětného období. 15. Přiložte kopie jakýchkoli dokumentů nebo studií, které mohou být relevantní pro posouzení uplatňování nařízení de minimis a mohou přispět k úvahám o jeho budoucí revizi. Uveďte prosím, zda Vás mohou útvary Komise kontaktovat, pokud budou potřebovat další podrobnosti týkající se informací, které jste předložili. Ano DĚKUJEME, ŽE JSTE ODPOVĚDĚLI NA TENTO DOTAZNÍK. 5

6 *** Nad rámec dotazníku níže uvádíme nejzásadnější připomínky ČR k návrhu nařízení, kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU na podporu de minimis v odvětví zemědělství: Vítáme možnost navýšení limitu pro jeden podnik pro rozhodné období, přičemž se kloníme k uplatnění horní hranice uvedené v návrhu. Taktéž, a i v souvislosti s výše uvedeným, podporujeme možnost zvýšení národního stropu kumulativní výše podpory de minimis poskytnuté členským státem až na 1,5 % roční produkce. Připomínka k čl. 1 odst. 2 písm. b) návrhu nařízení: Zavedení povinnosti rozlišovat odvětví produktů zemědělské prvovýroby (uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013), na které je podpora v režimu de minimis poskytnuta s tím, že jakékoliv odvětví produktů nesmí přesáhnout 50 % kumulativní výše podpor de minimis za členský stát za rozhodné období, považujeme za podmínku, která by měla být podrobena další diskusi, neboť by dle našeho názoru znamenala neúměrnou zátěž na všech úrovních. Přínos režimu de minimis spatřujeme v rychlé a jednoduché možnosti poskytovat podporu na státem preferované činnosti, pro které jiné předpisy EU k veřejné podpoře nenabízí oporu a je tak možné flexibilně reagovat na konkrétní situaci. Nové omezení by naopak proces poskytování takových podpor výrazně komplikovalo. Domníváme se, že výše podpory (i po jejím případném navýšení) na jeden podnik za rozhodné období, bez ohledu na odvětví produktů zemědělské prvovýroby, není způsobilá ovlivnit společný trh, proto z našeho pohledu převažují důvody pro zachování jedné kumulativní výše podpor poskytnutých členským státem bez dalšího dělení na odvětví zemědělské prvovýroby. Obáváme se, že uvedené opatření by vedlo ke zvýšení administrativní zátěže jak na straně žadatelů o poskytnutí podpor, tak na straně poskytovatelů předmětných podpor a neslo by s sebou další aplikační otázky: - Změnové nařízení neřeší, jakým způsobem se požadavek na dodržování limitu výdajů na odvětví uplatní v případě, že konkrétní poskytnutá podpora směřuje současně do více než jednoho odvětví zemědělských produktů. Jakým způsobem konkrétní podporu směřující současně do více odvětví zemědělských produktů rozpočítat za účelem kontroly dodržení limitu výdajů na odvětví? Znamená zavedení limitu výdajů na odvětví pro podniky povinnost vést pro jednotlivá odvětví zemědělských produktů oddělené účetnictví? Považujeme za vhodné, aby uvedené bylo z nařízení zřejmé. - Dále upozorňujeme, že pro členské státy zavedení tohoto limitu představuje další zátěž při ověřování možnosti poskytnout podniku novou podporu de minimis, se kterou se pojí i náklady v podobě nutnosti limit výdajů na odvětví ověřovat prostřednictvím čestných prohlášení. - Je třeba se zabývat otázkou záznamu poskytnutí podpor v režimu de minimis dle jednotlivých odvětví do centrálního registru podpor de minimis, který v ČR takové rozlišování nezahrnuje a musel by být v tomto směru upraven, což by vyžadovalo nemalé časové i finanční nároky. Ze zkušeností nelze očekávat uvedení změny registru do produkčního prostředí dříve než za rok od započetí prací na rozvoji registru. K této skutečnosti by mělo být rovněž přihlédnuto, i co se data účinnosti takové nové podmínky týče. 6

7 Připomínka k čl. 1 odst. 5 písm. b) návrhu nařízení: V souladu s připomínkou uvedenou k čl. 1 odst. 2 písm. b), dle které nepovažujeme zavedení limitu výdajů na odvětví za vhodnou součást návrhu, požadujeme odstranění odst. 5 písm. b). V případě, že by měl být limit přesto zaveden, ustanovení čl. 1 odst. 5 písm. b) by mělo být přeformulováno z navrženého Limit výdajů na odvětví ve výši 50 %, který je uveden v čl. 3 odst. 3, se použije pouze na podporu poskytnutou počínaje jednoletým účetním obdobím do následující podoby: Limit výdajů na odvětví ve výši 50 %, který je uveden v čl. 3 odst. 3, se použije pouze na podporu poskytnutou po vstupu tohoto nařízení v platnost. Tato retroaktivita by byla v praxi v podstatě nerealizovatelná, neboť v současné době není konkrétní odvětví hospodářské činnosti při poskytování podpor de minimis rozlišováno. Navíc centrální registr podpor de minimis rovněž není na tuto eventualitu nastaven a bylo by nezbytné realizovat jeho úpravu. V této spojitosti opětovně upozorňujeme na již výše nastíněnou časovou náročnost provedení aplikačních změn v registru. Pokud by také teoreticky došlo zpětně již k překročení limitu 50 % na odvětví v meziobdobí od počátku roku 2018 a vstupu nařízení v platnost, již poskytnuté podpory by musely být obtížně navraceny. Zároveň upozorňujeme, že výklad navrženého textu ustanovení není jednoznačný. Účetní období se nemusí krýt s kalendářním rokem. V případě, že účetní období se nekryje s kalendářním rokem, ale trvá např. od do , není jasné, jak uvedené ustanovení vykládat v případě, že změnové nařízení vstoupí v platnost např , tj. zda se limit výdajů použije již na podporu poskytnutou v účetním období nebo až na podporu poskytnutou v účetním období Souhrnné připomínky k návrhu nařízení budou Evropské komisi předány v rámci Poradního výboru pro státní podpory. 7