Cibulnaté a hlíznaté rostliny úvod, literatura, rozšíření, stanoviště v přírodě, pěstování

Transkript

1 Cibulnaté a hlíznaté rostliny úvod, literatura, rozšíření, stanoviště v přírodě, pěstování

2 Co jsou cibulnaté a hlíznaté rostliny? Rostliny s podzemními zásobními, nebo rozmnožovacími orgány (cibule, nebo hlízy) Jsou to trvalky Vyčleňujeme je vzhledem k odlišným pěstitelským nárokům Specializovaná zařízení na skladování, sušení, čištění, třídění cibulovin. Pěstování ve velkém (např. Holandsko tulipány se pěstují na ploše cca ha, narcisy cca 2000 ha a krokusy cca 600 ha)

3 The Story of the Tulips Planting to Harvest One year at Maliepaard Bloembollen

4 Zdroje informací Petrová E. (2005): Pěstujeme okrasné cibuloviny. Brázda, s.r.o., Praha. Mičulka B. (2001): Pěstujeme lilie. Brázda, s.r.o., Praha. Literatura: Acta Průh 45 (1982), 46, 53, 49, 63 (1996)

5 Zdroje informací

6 Zdroje informací

7 Zdroje informací

8 Zdroje informací

9 Zdroje informací

10 Zdroje informací

11 Zdroje informací

12 Zdroje informací

13 Zdroje informací

14 Výjimečnost cibulovin Nepříznivé období (např. nízké teploty v zimě, sucho nebo zástin v létě ) přečkávají v cibulích či hlízách Často mají krátké vegetační období po kterém následuje období klidu (časté je ukončení vegetace začátkem léta a odumření nadzemních částí)

15 Výskyt cibulovin v přírodě Často extrémní stanoviště díky krátkému vegetačnímu období a schopnosti přežívat často i několik nepříznivých měsíců v klidovém stavu Lesní geofyty (v létě zastíněny keřovým a stromovým patrem) Stepní oblasti (v létě sucho a horko) Vysoké hory (pozdní jaro, brzká zima) Zaplavované a bažinaté oblasti

16 JN Lilium carniolicum v podrostu horského lesa Východní Alpy, 2005 JN

17 JN Allium flavum ve stepní vegetaci Maďarsko 2005

18 JN Crocus veluchensis Bulharsko, Pirin 2004

19 JN Crocus veluchensis Bulharsko, Pirin 2004

20 JN Leucojum vernum (bledule jarní) v lužním lese Dačicko, 2016

21 JN Leucojum vernum (bledule jarní) v lužním lese Dačicko, 2016

22 Geografické rozšíření cibulovin U nás pěstované cibuloviny pocházejí převážně z mírného pásma Část jsou druhy s původně malým areálem (často endemity)

23 Širší rozšíření více míst v Evropě, Asii a Severní Americe) např. druhy rodu Fritillaria (řebčík), Erythronium (kandík), Anemone (sasanka) Nalagtus (CC BY-SA 4.0)

24 Asijského původu Puschkinia, Eremurus Puschkinia scilloides Erutuon (CC BY-SA 2.0)

25 Jihoevropského, Malo-Asijského a Středoasijského původu Galanthus (sněženky) JN Nalagtus (CC BY-SA 4.0)

26 Jihoevropského, Malo-Asijského a Středoasijského původu Colchicum (ocún), Crocus (krokus), Chionodoxa (ladonička), Galanthus (sněženky), Leucojum (bledule), Allium (česnek), Ornithogalum (snědek), Tulipa (tulipán) Nalagtus (CC BY-SA 4.0)

27 Teplejší oblasti Středomoří a S Afriky Eranthis (talovín), Scilla (ladoňka), Bulbocodium (ocůnovec), Narcissus (narcisy), Muscari (modřence), Arum (árony) JN Nalagtus (CC BY-SA 4.0)

28 J Afrika Ixia, Eucomis, Crocosmia

29 Severní Amerika Camasiia Camassia quamash

30 Druhy cibulovin původní v ČR Modřence Bledule Sněženka Kandík psí zub Česneky Ocún podzimní Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus)

31 Podzemní orgány cibulovin Zpracováno podle: Petrová E. (2005): Pěstujeme okrasné cibuloviny. Brázda, s.r.o., Praha. Mičulka B. (2001): Pěstujeme lilie,- Brázda, s.r.o., Praha.

32 Cibule (bulbus) zdužnatělý orgán převážně listového, listenového ale částečně také stonkového původu (podpučí) Plné - tvořené jedním zdužnatělým listem (sněženka, křivatec) Sukničité tvořené větším počtem sukničitě složených dužnatých šupin (suknice) (tulipán, hyacint, narcis) Složené mají v paždí šupin cibulky sestavené kolem osy (česnek kuchyňský) JN JN

33 JN Allium sativum (česnek setý) složená cibule

34 JN Allium cepa (cibule) sukničitá cibule

35 Cibule (bulbus) - stavba Vnější suknice často přeměněna ve společnou obalovou šupinu ( slupka ) Chrání cibuli před poraněním a vysycháním Je suchá, různé tloušťky, zbarvení a konzistence (papírovitá, pevná, kožovitá ) kvalita vrchní šupiny = kritérium hodnocení odolnosti cibulí vůči mechanickému poškození, např. u tulipánů Cibule které nemají obalovou šupinu jsou více náchylné k poškození, musí být speciálně skladovány a expedovány, popřípadě co nejdříve vysazeny (lilie, řebčíky, bledule, sněženky )

36 JN Tulipa turkestanica

37 JN Allium nigrum

38 Cibule (bulbus) - stavba Uprostřed mezi suknicemi je pupen (vzrostný vrchol) zárodek budoucí rostlinky, který na jaře vypučí v nový prýt Zárodek nové matečné cibule je pod nejspodnější suknicí V paždí ostatních suknic vznikají zárodky dceřiných cibulí Kořeny vyrůstají z obvodu podpučí

39 Cibule (bulbus) vegetativní množení Dceřiné cibulky jsou různě velké (velkých se většinou vytváří menší počet, naproti tomu malých bývá hodně) počet je často druhově specifický oddělují se od matečné cibule po odumření kořenů Dceřiné cibulky se mohou tvořit pod stávající cibulí pak se dostávají do větší hloubky (tulipán), nebo na nepravých stolonech, čímž se dostanu do větší vzdálenosti od matečné rostliny (výhodné v méně příznivých růstových podmínkách) dceřiné cibule se u hyacintů spontánně netvoří téměř vůbec u narcisů málo, proto se při množení využívá schopnosti vytvořit dceřiné cibule po poranění podpučí ( množení nařezanými částmi cibulí)

40 Cibule (bulbus) podle trvání Jednoleté (tulipán) Vytrvalé (hyacint, narcis, lilie) každý rok neodumírají, ale vytvářejí další vrstvy suknic uvnitř vegetačního vrcholu Vytrvalá cibule lilie Mičulka B. (2001): Pěstujeme lilie,- Brázda, s.r.o., Praha.

41 JN Lilium sp. vytrvalá cibule

42 Pacibulky (bulbillus) Pacibulky (bulbillus) vznikají většinou přeměnou adventivních pupenů slouží k vegetativnímu rozmnožování V paždí listů, např. Lilium bulbiferum (lilie cibulkonosná) V květenství, např. Allium sativum (česnek kuchyňský) JN Pacibulky v květenství Allium carinatum

43 Hlízy (tuber) Přeměněné části stonků, oddenků nebo kořenů, sloužící jako zásobní a rozmnožovací orgány Cibulovité hlízy jsou ztlustlé části osy jednoho nebo několika stonkových článků mohou být kulaté, takže připomínají cibule (šafrány, mečíky, ixie) Nepravidelné (ocúny) JN

44 JN Gladiolus cibulové hlízy

45 JN Crocus chrysanthus 'Romance' cibulovité hlízy

46 Hlízy (tuber) Ztloustnutím konců oddenků vznikají oddenkové hlízy (kosatec) Oddenek (rhizoma) = podzemní část stonku se šupinovitými listy a četnými náhradními kořeny sloužící k překonání nepříznivého období, ukládání zásobních látek, zajištění vegetačního rozmnožování; absence hlavního kořene Přeměnou kořenů vznikají kořenové hlízy (Eremurus, jiřiny) Přeměnou podzemní části stonku vznikají stonkové hlízy (Cyclamen, některé Anemone, hlíznaté begonie) JN JN

47 JN Canna indica ztlustlý oddenek

48 JN Ranunculus asiaticus kořenové hlízy

49 JN Dahlia (jiřiny) kořenové hlízy

50 JN Anemone coronaria stonkové hlízy

51 Cyclamen hederifolium stonková hlíza

52 Hlízy (tuber) - složení Na povrchu pokryty obalovými šupinami charakteristické pro jednotlivé druhy (šafrány podélně, nebo příčně síťkované, vláknité, různá barva a struktura určování druhů) Crocus cibulovitá hlíza s obalovými šupinami JN

53 Hlízy (tuber) podle trvání Jednoleté Nové matečné hlízy se vytvářejí nad starými hlízami ( u některých krokusů) Dceřiné hlízy se zakládají po stranách matečné hlízy (mečíky, krokusy) Velké množství drobných dceřiných hlízek vytvářejících se na matečné hlíze ( brut, korále ) usnadňuje množení, např. u mečíků, krokusů a cibulnatých kosatců Vytrvalé

54 JN Dceřiné hlízy mečíku

55 Modifikace (metamorfózy) kořene Kontraktilní (stahovací) kořeny během vývoje se zkracují a tím zatahují rostlinu hlouběji do země Liliaceae tulipán (Tulipa), lilie (Lilium)

56 JN kontraktilní kořeny na cibuli lilie

57 Pěstování cibulovin Zpracováno podle: Petrová E. (2005): Pěstujeme okrasné cibuloviny. Brázda, s.r.o., Praha. Mičulka B. (2001): Pěstujeme lilie,- Brázda, s.r.o., Praha.

58 Stanoviště Pro pěstování v prvním roce nenáročné na podmínky, většinou vykvetou (nesou si zásobní látky v hlíze nebo cibuli) Pro udržení dlouhodoběji musím splnit alespoň hlavní stanovištní nároky daného druhu Slunečné stanoviště: většina cibulovin, zvláště druhy rodů: Allium, Eucomis, Eremurus, Ixia, vyhovuje i hyacintům, tulipánům, narcisům Polostín: kandík, sněženky, bledule, snědky, Allium ursinum, Crocus iridiflorus Polostín až stín: Arum

59 Poloha Většina cibulovin preferuje chráněné polohy (zejména vysoké rostliny trpí větrem a přesycháním) Ne mrazové kotliny (při nedostatečném proudění vzduchu - houbové choroby)

60 Půda Dostatečně propustná, středně těžká až lehčí Hlinitá, hlinitopísčitá, nikoli příliš lehká (rychle přesýchá) Přiměřeně vlhká v době vegetace, nikoli zamokřená Dostatečně hluboká a kyprá (hlavně velké cibule)

61 Živiny Vzrůstné rostliny s velkými listy a mohutným květenstvím většinou více náročné na obsah přístupných živin v půdách (při nedostatku živin vytvářejí malé cibule a nekvetou) (Eremurus, hyacinty, tulipány, ocúny) Řada pěstovaných cibulovin vyžaduje půdy s dostatkem vápníku s reakcí neutrální až mírně zásaditou, vápník vyžadují např. česneky a některé kosatce, vápník nesnáší Cardiocrinum, nebo křivatce Živiny doplňujeme na podzim před výsadbou, doplňkově v předjaří hnojivy s méně dusíku, odleželým kompostem, popřípadě existují speciální substráty pro vzácnější druhy

62 Vlhkost, zálivka Vláha: pro běžné cibuloviny - 3 krátké období vláhy, jinak sucho Po výsadbě pro zakořenění (stačí jednorázová zálivka) Na jaře v době intenzivního růstu Po odkvětu prodloužení vegetačního období více zásobních látek na příští sezónu Suchomilné jsou např. Eucomis (chocholatice), některé kosatečky a modřence Naopak suché uskladnění nesnášejí bledule, sněženky, řebčíky, kandíky

63 Teplota Podle původu rostliny Nízká na jaře ve vlhkém období, kdy rostlina rychle roste Vyšší v době relativního vegetačního klidu v létě (v chladném létě trpí nesklizené cibule houbovými chorobami) Některé druhy chráníme na zimu před vlhkem a mrazem skladujeme je v chladu a suchu, např. Crocosmia, Eucomis, Tigridia, Triteleia

64 Výsadba cibulovin Vysazujeme zdravé, nepoškozené cibule a hlízy Doba výsadby Většina cibulovin podzim V první polovině října: narcisy, na jaře kvetoucí krokusy a modřence Koncem října až začátkem listopadu: tulipány a hyacinty (teplota menší než 9 C - půda už není vyhřátá a nerozvíjejí se houbové choroby) Ještě později druhy, které rychle raší a poškozuje je mráz: Ixia (často vyžadují i ochranu před mrazem) některé už konec léta druhy co nesnášejí skladování v suchu (bledule, sněženky, kandíky, řebčíky) Pomalu zakořeňuji (ladoňky) brzo kvetou ocúny a na podzim kvetoucí krokusy Až na jaře vymrzající druhy (přezimovat zasazené ve studeném skleníku, nebo sklizené cibule) Calochortus, Crocosmia, Eucomis, Galtonia, Eremurus, Tigridia, Triteleia, některé další sběratelské vzácné druhy narcisů, kandíků, áronů

65 Výsadba cibulovin Hloubka Vysazovat cibule do hloubky cca dvaapůlkrát větší, než je jejich výška (malé cibule téhož druhu jsou mělčeji, než velké) V lehčích půdách vysazovat cibule hlouběji (více se přehřívají a vysychají) než v těžkých Větší hloubka : ocúny, řebčíky, narcisy Mělko: Eremurus Způsob Kořenovou bází dolů Staré neodumřelé kořeny násilím neodstraňujeme (narcisy, hyacinty)

66 Doba a hloubka výsadby cibulovin Petrová E. (2005): Pěstujeme okrasné cibuloviny, Brázda, s.r.o., Praha; str.17

67 Výsadba cibulí Vzdálenost Větší u vzrůstných druhů, které se každoročně nesklízejí Každoročně přesazované rostliny vzdálenost = cca trojnásobek šířky cibule Ošetření po výsadbě Vydatná zálivka po výsadbě (rostlina by měla zakořenit, aby v zimě nevymrzla nedostatek dostupné vody v zimě často vadí více než mráz) Ochrana rostlin před mrazem a vysýcháním (mulčování, přikrývka z chvojí, listí ) Vhodné zejména pro vzrůstnější cibuloviny, např. narcisy v prvním roce po výsadbě

68 Ošetření cibulovin v době vegetace Jaro pokud je sucho zavlažování (lepší je méně často větším množstvím vody) Kypření, provzdušňovaní půdy, odplevelování Ochrana proti chorobám a škůdcům Odstraňování nemocných rostlin (zlikvidovat rostliny s houbovými a virovými chorobami) Postřiky proti houbovým chorobám a mšicím (chrání zároveň částečně proti virózám) Odhlávkování (odstranění odkvetlých květů těsně pod květem necháme zelenou lodyhu, u hyacintů i vřeteno květenství) Zabraňuje šíření chorob, podporuje růst cibulí

69 Sklizeň cibulovin Každoroční (množitelské plochy, druhy vyžadující skladování v určité vlhkosti a teplotě ), nebo občasná (nedostatek místa na stanovišti) Doba nať zasychá, nebo alespoň poléhá Způsob odstranit nať, zeminu, ve stínu vysušit, odstranit zbytky obalových šupin se zaschlými kořeny, roztřídit podle velikosti (květuschopné x určené k dopěstování) a skladovat v suché teplé, dobře větrané místnosti Tulipány květuschopné jsou cibule v obvodu větší než 10 cm Narcisy květuschopné jsou cibule trojité, dvojité i jednoduché kulaté Krokusy velkokvěté květuschopné jsou v obvodu větší než 7 cm, původní větší než 5 cm

70 Skladování cibulí a hlíz Druhy sklízení začátkem léta co nemají ochrannou vrchní šupinu skladovat při nízkých teplotách co nejkratší dobu (teplota pod 17 C sněženky, bledule, talovíny, řebčíky) Ostatní druhy skladování v suchu ve vyšší teplotě (narcisy 20 C, hyacinty až 30 C, tulipány 25 C pak teplotu snižovat) Vyšší skladovací teplota brzdí vývoj květů a podporuje dělení cibulí, nižší urychluje vývoj květů Užití chlazení při rychlení cibulovin (cibule musí být pro rané rychlení chlazeny při 9 C (narcisy, hyacinty, šafrány)/5 C (tulipány) po dobu 8-9 týdnů

71 Skladování cibulí a hlíz Kontrola zdravotního stavu, hubení škůdců, likvidace napadených rostlin

72 Množení cibulovin generativně (semeny) Některé původní druhy Někdy snadné, samovýsev např. u modřenců, ladoněk, ladoniček, talovínu, některých krokusů, některých česneků, snědek okoličnatý, někdy i bledule a sněženky, vzácně řebčík kostkovaný Šlechtění novinek zahradnických odrůd Semen je v tobolkách hodně, ale u některých druhů dlouho trvá než cibulky dostatečně zesílí pro kvetení (3-7 let) Většinou semena k vyklíčení potřebují projít chladným obdobím (chráněna před mrazem a chorobami) a ošetřování výsevu je dosti náročné

73 Množení cibulovin vegetativně (dceřinými cibulemi) Snadnější u většiny druhů než generativní množení Druhy s dostatečným počtem dceřiných cibulek (vysoký množitelský koeficient): tulipán 2-5 dceřiných cibulek Druhy které tvoří cibulek méně: narcis zdvojnásobí počet, hyacint spontánně dceřiné cibulky netvoří Metody indukovaného množení mechanické poškození bazální části cibule a zničení terminálního pupenu vyvolá tvorbu většího počtu malých cibulí

74 Indukované množení cibulek Hyacint řez do hvězdice (až do půlky cibule, aby se zničil vegetační vrchol) výsledkem je méně větších cibulek, nebo se provede vyhloubení kořenové báze (i s hlavním pupenem), což vede ke vzniku více malých cibulek; nařezané cibule se ukládají na truhlíky s pletivem kde může proudit ze spodu vzduch a 3-3,5 měsíce se skladují v tmavých inkubačních prostorách s teplotou 25 C a průměrnou vzdušnou vlhkostí 95%, za tu dobu se vytvoří drobné dceřiné cibulky, celý shluk se pak vysazuje společně, chrání se před mrazem, na jaře odumře matečná cibule a dceřiné cibulky se oddělí, než naroste cibule o obvodu cm trvá 3-4 roky Narcisy se množí podobně, ale cibule se celá nařeže na segmenty (alespoň 2 částí suknice spojených s podpučím), nařezané dílky se smíchaní s vlhkou rašelinou, pískem a perlitem, ukládají do mikrotenových sáčků (kvůli zajištění dostatečné vlhkosti) a inkubují 12 týdnů při teplotě C, poté se vysazují buď do volné půdy (tam kde nemrzne, nebo do studeného skleníku), květuschopné velikosti narůstají cibulky po 3 letech

75 How to propagate Hyacinth at home? Bulb cutting - IT WORKS GREAT!

76 Dividing Hyacinth spring bulbs after bloom, with knife and cut open bulb

77 řezání na segmenty (chipinng) u narcisů

78 Choroby a škůdci cibulovin Fyziologické choroby Virové choroby Bakteriální choroby Houbové choroby Živočišní škůdci

79 Fyziologické choroby Způsobeny nepříznivými vlivy okolního prostředí, nevhodné pěstitelské podmínky Častěji se projevují na rychlených rostlinách Příklady: papírovité květy u tulipánů padání rychlených hyacintů fasciace tulipánů na ztlustlé lodyze tulipánu vyrůstá více květů

80 Virové choroby Nejnebezpečnější, ochrana obtížná Projevy Nejčastěji změny na listech pruhovitost, kroužkovitost, nekróza listů Na květech - pestrokvětost (světlé a tmavé proužky nebo bílá a žlutá plamenovitá kresba, nitkovitá kresba); vzácněji zelenokvětost Zakrslost rostliny Šíří se při poranění rostlin, některé se udržují v půdě, přenos hmyzem (mšice) Ochrana Zlikvidování napadených rostli (i když z počátku vypadají zajímavě) Zamezení šíření likvidace savého hmyzu Pěstování odolných druhů a odrůd (např. Tulipa fosteriana a jeho hybridy) Příklady: pestrokvětost krokusu (virus mozaiky kosatce), nekrózy krokusů a hyacintů (virus nekrotické kadeřavosti tabáku), žlutá pruhovitost narcisu, bílá pruhovitost narcisu, virová pestrokvětost tulipánů

81 Many viruses affect tulips, causing streaked flowers, mottled leaves, distorted plants and stunted growth

82 Bakteriální choroby Bakterie většinou vnikají v místě poranění Způsobují hniloby a rozpad pletiv Ochrana odstraňování nemocných rostlin Střídání kultur Příklady: Žlutá hniloba cibulí hyacintu karanténní nemoc Zakrnělost a měkká hniloba hyacintu

83 Ascomycota Pezizomycotina Sordariomycetes Hypocreales Houbové choroby Šíří se za vysoké vlhkosti Fuzariózy Způsobuje houba Fusarium vyskytující se v půdě působí nejvíc škod jako skladištní plíseň hlíz a cibulí Šíří se sporami z půdy během vegetace Ochrana: zničit nakažené rostliny, semena a hlízy mořit, pozdní výsadby do studené půdy Příklady: Fusariová hniloba cibulí hyacintu Fusariová bazální hniloba narcisu Fusariová hniloba tulipánů

84 Common name Narcissus basal rot Scientific name Fusarium oxysporum f. sp.narcissi

85 Ascomycota Pezizomycotina Leotimycetes Houbové choroby Botrytida Šíří se z půdy Postihuje listy, stonky, poupata, květy Projevuje nejprve světlými tečkami, postupně skvrnami, které hnědnou, na povrchu se tvoří vrstva šedohnědých prášivých výtrusů na odumřelých částech rostliny černá tvrdá sklerocia Ochrana: zničit napadené rostliny i s půdou, fungicidy (vzniká rezistence - střídat) Příklady: Plíseň hyacintová (Botrytis hyacinthi) Plíseň tulipánová (botrytida tulipánů)

86 Grey mould (Botrytis cinerea) developing on hyacinth flower bud

87 Ascomycota Pezizomycotina Eurotiomycetes Houbové choroby Plesnivění cibulí při skladování vlivem plísně Penicilium ukládání v nedostatečně větrané místnosti Napadená cibule zvápenatí ztvrdne, rostliny se špatně vyvíjejí, zakrňují V půdě mizí, slabě napadené cibule se mohou vyvinout ve zdravé rostliny Příklady: Vápenatění cibulí hyacintů, nebo tulipánů

88 Živočišní škůdci Mšice přenašeči virových i dalších chorob Háďátka (háďátko zhoubné u narcisů) ochrana namočit cibule ve vodě teplé 43, 5 C po dobu 2 hodin Cibulovka narcisová ( velká narcisová moucha ), cibulovka zhoubná ( malá narcisová moucha ) larvy vyžírají cibule Larvy se kuklí v půdě, nebo mezi svrchní suknicí cibulí, mouchy vylétají v květnu, kladou ke krčku vajíčka Ochrana: postřik insekticidem v době kladení vajíček málo účinný, nejúčinnější je máčení v teplé vodě stejně jako u háďátek Hryzec vodní a další hlodavci

89 Narcissus Bulb Fly, Merodon equestris (Fabricius), Syrphidae, DIPTERA

90 merus%20strigatus/obr_a_eumerus_strigatus_ jpg Lesserbulbflies. Eumerus tuberculatus Rondani (the most abundant), Eumerus strigatus Fallen, and Eumerus narcissi Smith; Syrphidae; DIPTERA

91 Použití cibulovin ve venkovních výsadbách Nápadné barevné výsadby v pravidelných i nepravidelných záhonech v zahradách a parcích, promenádách Široká škála barev hlavně tulipány Bohatý sortiment kultivarů Poměrně dlouhá doba kvetení různých druhů (od půlky března (rané druhy menší trvanlivost)do poloviny května (pozdní druhy kvetou déle než 14 dní)) Alespoň velkokvěté tulipány je potřeba každý rok sklízet V létě jsou výsadby nahrazeny letničkami

92 JN Narcissus Dendrologická zahrada Průhonice, 2016

93 Použití cibulovin ve venkovních výsadbách Přírodní partie zahrad a parků, trávníky, skalky Více se uplatňují původní druhy a jejich hybridy není nutné je každý rok sklízet, samo výsevy Bledule (Leucojum), sněženky (Galanthus), talovíny (Eranthis), šafrány (Crocus tommasinianus, C. chrysanthus, C. sieberi ), modřence (Muscari), ladoňky (Scilla), Brimeura, puškínie (Puschkinia), Chionodoxa, řebčík kostkovaný (Fritillaria meleagris), snědek chocholičnatý (Ornitogalum umbellatum), kandíky, ocúnovec, ocúny (Colchicum), Arum Sušší místa některé druhy rodu Allium Použít lze i celou řadu narcisů a některé tulipány

94 JN JN Bledule jarní (Leucojum verum) v zámeckém parku ve Stráži nad Nežárkou Stráž nad Nežárkou, zámecký park

95 JN Anemone blanda Dendrologická zahrada Průhonice, 2016

96 Použití cibulovin ve venkovních výsadbách Kombinované výsadby s trvalkami (druhy co v létě nepotřebují intenzivní závlahu), předsadby keřových skupin, pozadí záhonů Vhodnější jsou druhy, které lze ponechat na stanovišti dlouhodobě Narcisy, modřence, řebčíky, kamásie, česneky, snědky v kombinaci s kamzičníkem, srdcovnicí, petrklíči. Solitérní výsadby Vzrostné druhy lilií, řebčíku královského, chocholatice, kamásie, Eremurus

97 JN Kombinované výsadby Dendrologická zahrada Průhonice, 2016

98 Další použití cibulovin K řezu Používají se vyšší, trvanlivé druhy narcisů, tulipánů (Triumph), bledule, sněženky, nearomatické česneky, Eremurus K sušení Odkvetlá květenství česneků (Allium christophii, A. schubertii) Výsadby do okenních truhlíků nebo nádob Rychlení Nízké narcisy a tulipány, ladoňky, ladoničky, z modřenců (Muscari armeniacem, M. botryoides), sněženky, kosatečky, krokusy (Crocus vernus), hyacinty

99 JN rychlené cibuloviny

100 Přehled druhů podle doby kvetení Záleží nejen na cibulovině, ale i na stanovišti a průběhu teplot daného roku Únor až březen První vykvétají: Crocus alatavicus, C. korolkowii, C. tomasinianus, C. candidus Následují: Crocus chrysanthus, C. biflorus a téměř všechny druhy rodu Eranthis V březnu kvete: Bulbocodium vernum, Galanthus nivali a další sněženky, Leucojum verum Od března do dubna kvetou: Chionodoxa, Gagea, Iris reticulata, Muscari azureum, Puchkinia, Scilla tubergeniana, Tulipa turkestanica, T. violacea, T. kaufmaniana

101 Přehled druhů podle doby kvetení V dubnu kvetou: Anemone blanda, Erythronium, Hyacinthus, Muscari, Narcissus většina druhů a kultivarů, Tulipa fosteriana, T. grigii, T. tarda, všechny odrůdy ranějších zahradních tulipánů postupně různé druhy rodu Fritillaria, Ornitogalum umbellatum, Arum V květnu Pozdější odrůdy tulipánů, Hyacinthoides, pozdější Fritillaria, Brimeura ametystina, Allium moly, Triteleia Koncem května Leucojum aestivum, Camassia

102 Přehled druhů podle doby kvetení V červnu: Lilium, Ipheion, další druhy rodu Ornitogalum, Calochortus, další druhy rodu Allium, Ixiolirion, Brodiaea, Ixia, Eremurus, Nectaroscordium Uprostřed léta: Galtonia, Crocosmia, Tritonia, Eucomis, Tigridia, Begonia Na podzim: Většina druhů rodu Colchicum, Sternbergia, Crocus kotschyanus, C. speciosus, C. banaticus, C. sativus, Scilla autumnalis, leucojum autumnale, Zephyranthes, Nerine, Dahlia Na podzim, v zimě nebo na jaře podle počasí: Crocus laevigatus, C. tournefortii, Merendera

103 Třídění cibulovin Zpracováno podle: Petrová E. (2005): Pěstujeme okrasné cibuloviny. Brázda, s.r.o., Praha.

104 Třídění cibulovin Mnohaleté šlechtění existují stovky u tulipánů a narcis tisíce až desetitisíce kultivarů Původní botanické rozdělení respektující druhovou příslušnost nestačí Třídění kultivarů na skupiny s podobnými vlastnostmi a habitem, často bez ohledu na příbuznost Společnosti pěstitelů třídí cibuloviny již od 19. století Třídění se čas od času mění s přibývajícími kultivary