Bogdan Pawłowski (1932) Witold Borkowski ( ) Sněhurka a sedm trpaslíků Klasická baletní pohádka na motivy bratří Grimmů

Transkript

1 Bogdan Pawłowski (1932) Witold Borkowski ( ) Sněhurka a sedm trpaslíků Klasická baletní pohádka na motivy bratří Grimmů LIBRETO WITOLD BORKOWSKI, STANISŁAW PIOTROWSKI CHOREOGRAFIE IGOR VEJSADA podle WITOLDA BORKOWSKÉHO SCÉNA A KOSTÝMY ALEXANDER BABRAJ Osoby a obsazení: SNĚHURKA PRINC JEŽIBABA KRÁLOVNA MOTÝL sólo MYSLIVEC SLUŽEBNÁ CEREMONIÁŘ PRÓFA KEJCHAL DŘÍMAL ŠMUDLA STYDLÍN REJPAL ŠTÍSTKO Olga Borisová-Pračiková / Zuzana Majvelderová / Michaela Vápeníková Po-Ju Lin / Sergio Méndez Romero Peter Ondrka / Patrick Ulman Brígida Pereira Neves / Markéta Pospíšilová / Lucie Skálová Chiara Lo Piparo / Ayuka Nitta Jiří Dvořák / Macbeth Konstantin Kaněra / Svatopluk Vavruša Barbora Kaufmannová / Taťána Malíková Jiří Dvořák Jan Krejčíř Vladimír Vašků Filip Staněk Rodion Zelenkov Giordano Bozza / Rei Masatomi Po-Ju Lin / Sergio Méndez Romero Michal Bublík Dále účinkují členové souboru baletu Národního divadla moravskoslezského, studenti Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě a externisté Zvukový záznam orchestru Národního divadla Brno Premiéra 19. listopadu 2005 v 19 hodin v Divadle Jiřího Myrona Obnovená premiéra 12. října 2014 v 16 hodin v Divadle Jiřího Myrona 1

2 Asistent choreografie Korepetitorka, inspicientka Tajemnice baletu Produkce Technický šéf Jevištní mistři Mistr osvětlení Mistr zvuku Mistrová vlásenkárny Mistrová garderoby Mistr rekvizit Šéf výpravy Rodion Zelenkov Elena Podolchova Dana Muntágová Pavlína Macháčová Stanislav Muntág Miloslav Novák, Petr Novák Stanislav Dvořák Otakar Mlčoch Renáta Školoutová Naděžda Vránková Marek Kalík David Bazika Vedoucí umělecko-dekoračních dílen Barbora Macháčová Vedoucí výroby kostýmů Eva Janáková Scénické dekorace vyrobily umělecko-dekorační dílny NDM Technolog Ivana Stuchlíková, mistr čalounické dílny Petr Missig, mistr malířsko-kašérské dílny Jaroslav Macháč, mistr truhlářské dílny Radomír Maschke, mistr zámečnické dílny Jaroslav Kocourek, mistr zbrojířsko-šperkařské dílny Jaroslav Dovalil Scénické kostýmy a doplňky vyrobily krejčovny NDM Mistrová dámské krejčovny Iva Koplová, mistrová pánské krejčovny Jiřina Richtrová, modistka-dekoratérka Věra Siostrzonková Sněhurka Bylo to v zimním čase, z nízko visící oblohy padaly jako peří na zem sněhové vločky. V zámku u okna, které mělo černý ebenový rám, seděla královna a šila. Jednu chvíli zvedla oči, vyhlédla oknem na sníh, přitom se píchla jehlou do prstu a do sněhu ukáply tři krůpěje krve. A protože červená barva se na bílém sněhu krásně vyjímala, královna si pomyslila: Kéž bych měla děťátko běloučké jako sníh, ruměné jako krev, s vlásky černými jako eben. Brzy potom se jí narodila dceruška s pletí jako sníh, zardělými tvářičkami a vlásky temnými jako noc, a proto je nazvali Sněhurka. A jak se dítě narodilo, matka skonala. Za rok se král znovu oženil. Vzal si paní opravdu krásnou, ale pyšnou až hrůza; nesnesla, aby ji krásou někdo předčil. Měla zázračné zrcadlo, když si před ně stoupla, podívala se na sebe, zeptala se: Zrcadlo moje ze všech nejvzácnější, kdopak je v naší zemi nejkrásnější? a zrcadlo odpovědělo: Krásná je, krásná naše paní královna, není u nás žena, jež se jí vyrovná, a královna byla spokojená, protože věděla, že zrcadlo nelže. Míjel čas, Sněhurka po nebožce první královně vyspívala a dorůstala do krásy. Když jí bylo sedm roků, byla spanilá jako sen, ba hezčí než sama královna... (Jacob a Wilhelm Grimmové: Sněhurka začátek pohádky; z německého originálu přeložila Jitka Fučíková) Děkujeme pedagogu Janu Koldovi a tanečnímu oddělení Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě za spolupráci na přípravě studentů JKGO. Na fotografiích Martina Popeláře v programu jsou: Michaela Vápeníková (Sněhurka), Lucie Skálová (Královna), Peter Ondrka (Čarodějnice), Sergio Méndez Romero (Princ), Rodion Zelenkov (Šmudla), Jan Krejčíř (Prófa), Vladimír Vašků (Kejchal), Michal Bublík (Štístko), Filip Staněk (Dřímal), Po-Ju Lin (Rejpal) a Giordano Bozza (Stydlín) 2 3

3 DĚJ BALETU První dějství V královském zámku žila princezna Sněhurka se svou macechou královnou. Hodná a milá Sněhurka, která rostla do krásy, byla královně trnem v oku macecha se k ní nechovala jako k princezně, ale spíše jako ke služce. Ještěže měla Sněhurka hodnou služebnou a taky královskou zahradu, plnou krásných květin a milých zvířátek, kde mohla zapomenout na necitelné chování královny. Jednou, když byla Sněhurka na zahradě, přijel k zámku mladý princ. Sněhurka se princi zalíbila a ani on jí nebyl lhostejný. Když se spolu loučili, oba věřili, že se zase brzy uvidí. Avšak královna která nebyla pouze královnou, ale i čarodějnicí cítila ke Sněhurce stále větší nenávist. Kouzelné zrcadlo, jež nesmělo lhát, jí totiž jako obraz nejkrásnější ženy v království začalo ukazovat Sněhurku. To už královna nesnesla! Zavolala myslivce a přikázala mu, aby zavedl Sněhurku do lesa a tam ji zabil. Myslivci bylo dívky líto, a tak nakonec hrůzný čin nevykonal. Poradil však Sněhurce, aby se nikdy nevracela do zámku. Královna, které myslivec řekl, že Sněhurka je mrtvá, byla spokojená. Ale ne dlouho: kouzelné zrcadlo jí znovu jako nejkrásnější ženu království ukázalo Sněhurku. Macecha pochopila, že jí myslivec lhal, a rozhodla se zničit Sněhurku sama. Proměnila se v čarodějnici a vykouzlila s pomocí čarodějné havěti otrávené jablko. Přestávka 5

4 Druhé dějství Sněhurka zůstala v lese sama. Začalo se stmívat, strhla se bouřka a unavená, promoklá a vyděšená dívka v lese usnula. V krásném, svěžím ránu ji probudila zvířátka, která ji nakonec zavedla do malé chaloupky. Sněhurce se v domečku zalíbilo; uklidila nepořádek a usnula znovu, tentokrát v jedné ze sedmi postýlek. Večer se domů vrátili trpaslíci domeček totiž patřil jim. Nejdříve se lekli, že se k nim vloudil vetřelec. Když ale zjistili, že vetřelcem je milá dívka, brzy se se Sněhurkou spřátelili. Slušně se jí představili a ona jim na oplátku vyprávěla o zlé královně. Trpaslíci se rozhodli, že vyhnané princezně pomůžou a nechají ji bydlet v trpasličím domečku. Třetí dějství Přestávka Sněhurka s Prófou, Šmudlou, Dřímalem, Kejchalem, Štístkem, Stydlínem a Rejpalem žili spokojeně ve svém lesním domově. Jednou ráno, poté, co trpaslíci odešli jako každý den do práce, navštívila domek podivná stařena. Poprosila Sněhurku o pohár vody, který jí dívka ochotně podala. Jako výraz vděku nabídla stařena Sněhurce jablíčko. Dívka z něj ukousla a padla bez života k zemi. Čarodějnice (převlečená královna) konečně dosáhla svého. Mrtvou Sněhurku našla zvířátka, která přivolala trpaslíky. Nešťastní kamarádi, zoufalí ze smrti dobré Sněhurky, přichystali mrtvou dívku k pohřbu. Vtom se v trpasličím domečku objevil princ. Políbil Sněhurku a dívka obživla. Sněhurka s princem, kamarády trpaslíky i lesními zvířátky se vrátila do rodného zámku, kde právě probíhal ples. Když macecha královna spatřila živou Sněhurku, proměnila se v čarodějnici a propadla se do podzemní říše Zla. A princ se Sněhurkou slavili svatbu 6

5 BRATŘI GRIMMOVÉ Jacob Grimm ( ) a Wilhelm Grimm ( ), němečtí jazykovědci a sběratelé lidové slovesnosti, pocházeli z Hanau. Studovali práva na univerzitě v Marburgu, po absolutoriu oba pracovali nějaký čas jako knihovníci v Kasselu, kde je dnes jejich muzeum. Posléze získali místo univerzitních profesorů v Göttingenu, působili také na berlínské univerzitě a Akademii věd. Od roku 1838 pracovali na rozsáhlém a dodnes uznávaném projektu německé filologie, Německém slovníku (Deutsches Wörterbuch) Jacob Grimm je považován za zakladatele německé vědecké jazykovědy (k výše zmíněnému slovníku přidal také Německou gramatiku / Deutsche Grammatik). Světově proslulými se však Wilhelm a Jacob Grimmové stali jako folkloristé sběratelé národních pohádek. Od roku 1807 shromažďovali desítky pohádek a lidových vyprávění (mj. z okolí Kasselu, kde tehdy působili), které vydali ve dvou dílech pod názvem Pohádky (Kinder- und Hausmärchen, 1812 a 1815). Bratři Grimmové na počátku 19. století, v době romantismu, která lidové kultuře přála, zaznamenali, vydali a do světa rozšířili na 200 pohádek. Ty nejznámější vycházejí v mnoha pohádkových sbírkách dodnes jsou mezi nimi Sněhurka, O Červené Karkulce, Šípková Růženka, Jeníček a Mařenka, Popelka, Brémští muzikanti, Kocour v botách, Král Drozdí brada, O statečném krejčíkovi, Pták Ohnivák, Princezna na hrášku, Tři přadleny, Žabí princ, Kmotřička Smrt, Princezna Myší kožíšek, Sedmero krkavců a desítky dalších. Wilhelm a Jacob Grimmovi na daguerrotypii z roku

6 SNĚHURKA VE FILMU A BALETU Sněhurka je jednou z nejoblíbenějších světových pohádek a její nejznámější verze pochází ze sbírky Pohádek bratří Grimmů. Původ příběhu o hodné a krásné dceři-princezně, kterou pronásleduje zlá macecha, vidí někteří ve středoevropských pověstech, zaznamenaných například ve francouzské kronice Jeana Froissarta z počátku 15. století. Jiní badatelé tvrdí, že verze Jacoba a Wilhelma Grimmových vychází z italské pohádky, která se jmenuje Dívka z mléka a krve. Každopádně se původně evropská pohádka rozšířila postupně do celého světa a patří dnes k nejpopulárnějším pohádkovým námětům vůbec. Filmové umění (i filmový průmysl) miluje Sněhurku téměř od svých počátků. Však taky neznámější filmová verze Disneyho Snow White and the Seven Dwarfs (Sněhurka a sedm trpaslíků, 1937) je jedním z nejúspěšnějších animovaných filmů vůbec. Šlo o první celovečerní dílo z dílny Walta Disneyho, který díky němu získal o dva roky později 8 Oscarů (1 velkého a sedm trpasličích ) za inovativní přínos kinematografii. O tom, že pro filmaře Sněhurka naprosto nestárne, svědčí hned několik filmových sněhurkovských variací z posledních let: Mirror Mirror (Sněhurka, 2012), Blancanieves (Sněhurka: jiný příběh, 2012), Snow White and the Huntsman (Sněhurka a lovec, 2012). Také v baletním umění je Sněhurka oblíbenou hrdinkou. Kromě modernistické verze choreografa Angelina Preljoçaje Blanche- -Neige (Sněhurka, 2008) na hudbu Gustava Mahlera existuje také balet Blancanieves (Sněhurka, 2005) španělského skladatele Emilia Aragóna nebo Hófehérke és a 7 törpe (Sněhurka a sedm trpaslíků, 2004) maďarského skladatele Tibora Kocsáka. Nejúspěšnější baletní verzí pohádky o Sněhurce je ovšem jednoznačně polský titul skladatele Bogdana Pawłowského a choreografa Witolda Borkowského Królewna Śnieżka i siedmiu krasnoludków (Sněhurka a sedm trpaslíků, 1970). Za téměř let od světové premiéry vzniklo na padesát polských, evropských i zámořských inscenací tohoto dětského baletu. Českou (tehdy československou) premiéru měl tento titul v Brně, kde se hraje více než 40 let. Brněnský balet zároveň s inscenací Sněhurky absolvoval několik úspěšných zahraničních turné. 11

7 BOGDAN PAWŁOWSKI (1932) Polský skladatel, dirigent a pedagog Bogdan Pawłowski absolvoval oddělení skladby a obor hudební výchovy na Hudební akademii v Lodži. V letech byl hudebním ředitelem a v posledních šesti letech ( ) zároveň správním i uměleckým ředitelem Teatru Powszechnego v Lodži. Komponoval a komponuje scénickou hudbu k činoherním i loutkovým titulům (více než 200 inscenací), balety a muzikály; je autorem hudby symfonické, komorní i písňové. Jako pedagog působil Bogdan Pawłowski na své alma mater Hudební akademii v Lodži, kde vyučoval instrumentaci a kompozici. Desítky let spolupracoval s Polským rozhlasem v Lodži jako autor písní i vedoucí hudebního vysílání. Komponoval hudbu pro animované a dokumentární výchovné filmy i pro úspěšný televizní seriál. Přestože Bogdan Pawłowski složil pouze dva balety pro děti Sněhurka a sedm trpaslíků (Królewna Śnieżka i siedmiu krasnoludków) a Kocour v botách (Kot w butach) zapsal se natrvalo do dějin polského a světového tanečního divadla. Sněhurka a sedm trpaslíků se záhy po své premiéře v Teatru Wielkim v Lodži (1970) stala hitem nejprve v polských, posléze v evropských a nakonec i v zámořských divadlech. Dnes je nejuváděnějším baletem polského skladatele v celých dějinách baletního umění a to nejen v Polsku, ale na celém světě. Dodnes bylo uvedeno na padesát inscenací tohoto díla. 12

8 WITOLD BORKOWSKI ( ) Polský tanečník a choreograf Witold Borkowski se narodil ve Vilně, kde v osmnácti letech absolvoval baletní školu. V následujících letech, až do konce 2. světové války, působil jako tanečník a asistent choreografa v mnoha polských baletních a tanečních divadlech. Poté byl prvním tanečníkem mj. v Teatrze im. Słowackiego v Krakově, v Operze Śląskiej v Bytomi i v baletu varšavské Opery. Zároveň vystudoval v letech choreografii na Państwowej Wyższej Szkołe Teatralnej ve Varšavě a absolvoval stáže a stipendia v Londýně, Moskvě, Leningradě a Paříži. V letech působil jako šéf baletu a hlavní choreograf Opery Łódzkiej, poté byl pět let choreografem a šéfem baletu Ústředního uměleckého souboru polské armády ve Varšavě. Hostoval jako choreograf v mnoha polských i evropských divadlech, byl odborným porotcem významných tanečních soutěží. Mezi jeho nejúspěšnější taneční role patří Siegfried v Labutím jezeru, Romeo, Petruška, Franz v Coppélii, Faun a další. Jako choreograf vytvořil Witold Borkowski desítky inscenací klasických i současných baletních titulů, mj. Minkusova Dona Quijota, Prokofjevova Romea a Julie, Pawłowského Sněhurky a sedmi trpaslíků, Asafjevovy Bachčisarajské fontány nebo Pana Twardovského od Ludomira Różyckého. 14

9 SNĚHURKA (HLAVNĚ) PRO DOSPĚLÉ Pohádky milují nejen děti, ale od dob Freudových také psychologové a především psychoanalytici*. Co začal Sigmund Freud ( ) s pohádkou O Červené Karkulce, rozvinul jeho následovník a později i oponent Carl Gustav Jung ( ) ve své teorii pohádek jako studnice archetypů a obrazu kolektivního nevědomí. Existuje nepřeberné množství teorií a odborné literatury na toto téma, přičemž drtivá většina z nich se odvíjí od Freuda a Junga. Pohádka o Sněhurce bratří Grimmů je z psychoanalytického hlediska příběhem o rodinných vztazích a dozrávání (ženské) osobnosti od dítěte k dospělému jedinci. Srdcem pohádky jsou podle těchto teorií motivy soupeření a žárlivosti mezi rodičem a dítětem téhož pohlaví, stejně jako uzlové body klopýtavé a nelehké cesty děvčátka/dívky dospívající v ženu. V tom všem hrají dětmi milovaní a oblíbení trpaslíci ne-li podružnou, pak zcela jistě vedlejší, hlavnímu procesu a hrdinům sloužící roli. Ne nadarmo se tato pohádka u Grimmů jmenuje jednoslovně a jednoduše Sněhurka (Schneewittchen) trpaslíci přibyli do názvu později. Však si také mnozí psychologové a vykladači pohádek stýskají, že individualizací a pojmenováním jednotlivých trpaslíků Disney znehodnotil a převrátil skutečný smysl pohádky o Sněhurce a pokřivil roli malých pracujících mužů v ní. Trpaslíci totiž v psychoanalýze této pohádky plní funkci symbolickou a jejich význam je v jejich počtu a v roli poskytovatelů dočasného domova pro dospívající dívku, již mají naučit (jako bytosti pouze a především pracující) smyslu pro povinnost a péči o domácnost. Tedy zjednodušeně řečeno: disciplíně a pracovitosti dospělého jedince. Pro upřesnění dodejme, že pokřivení role trpaslíků v pohádce nevytýkají psychoanalyticko-pohádkoví odborníci pouze Waltu Disneymu, ale všem, kdo jeho model přebrali. Disney je pro ně pouze zástupným symbolem těchto diverzantů, možná i proto, že byl (téměř) první a úspěšný. Každopádně každý, koho téma psychologického výkladu pohádky o Sněhurce zaujalo, může i v češtině sáhnout po bohaté odborné (nemluvě o populárně-naučné) literatuře. Z dostupných titulů jsou to například Psychologický výklad pohádek Marie Louise von Franz (Praha 1988), Děti a svět pohádek Michala Černouška (Praha 1990) nebo Za tajemstvím pohádek Bruno Bettelheima (Praha 2000). Pokud se nenecháte odradit někdy možná pro neznalého čtenáře docela divokým vysvětlením symbolů, postav a dějů pohádek, mohou vám tyto knihy pomoci na duševní a duchovní cestě životem podobně, jako Sněhurce pomohli macecha, myslivec, trpaslíci a princ... *A to necháváme v tuto chvíli zcela stranou fakt, že Sněhurka je nepřebernou studnicí podnětů k rozborům pro odborníky na genderová studia 16

10 IGOR VEJSADA choreografie Český tanečník a choreograf. Po absolutoriu tanečního oddělení konzervatoře v rodném Brně studoval rok jako stážista na Baletní akademii Velkého divadla v Moskvě ( ). Dvacetiletou kariéru tanečníka (během níž se úspěšně účastnil domácích a mezinárodních soutěží) zahájil v Národním divadle v Brně, kde nastudoval řadu sólových rolí (mj. Merkutio Romeo a Julie, Podivuhodný mandarín, Pták Ohnivák, Šaman Svěcení jara, Puk Sen noci svatojánské, Šašek v Labutím jezeře a Popelce). Později získal dvouleté angažmá v maďarském Györi Balletu pod vedením Béjartova žáka, choreografa Ivana Markó. Po návratu domů založil New Ballet Brno, kde se aktivně věnoval také současnému tanci, a v roce 1992 se stal členem izraelského tanečního souboru Kibbutz Dance Contemporary Company pod vedením Yehudith Arnon. V roce 1994 mu nabídl angažmá umělecký šéf baletního souboru Národního divadla v Mannheimu Philippe Talard. Hostoval v Evropě i zámoří, účastnil se festivalů v USA, Austrálii, Číně a Japonsku. V roce 1995 absolvoval studium choreografie na bratislavské VŠMU a začal se intenzivně věnovat pedagogické a choreografické činnosti. V letech byl šéfem baletního souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde vytvořil desítky baletních inscenací (Coppélia, Bílé sny, The Beatles, The Doors, Dvořák Requiem, Romeo a Julie, Sněhurka a sedm trpaslíků, Spor aneb Dotyky a spojení, Zázrak v tichu s Philippem Talardem a Ericem Trottierem, Poslední samuraj s Ericem Trottierem, Labutí jezero ad.). Spolupracuje také s operním souborem NDM (mj. Oberon, Němá z Portici, Dvě vdovy, Kníže Igor, Rigoletto, Divadlo za bránou, Její pastorkyňa, Manon Lescaut, La rondine, Život prostopášníka, La Wally ad.); spolupracoval a spolupracuje i s činoherním (Molière, Amadeus) a operetním souborem NDM (Kat a blázen, Zvoník u Matky Boží). V současnosti je choreografem a tanečním pedagogem baletu NDM. Věnuje se teoreticko-vzdělávací činnosti v oboru současného tance a je zván do odborných porot mezinárodních tanečních soutěží. Významná je jeho pedagogická a choreografická spolupráce s vozíčkáři klienty Múzické školy v Ostravě Mariánských Horách a se sdružením Bílá holubice. 19

11 ALEXANDER BABRAJ scéna a kostýmy Český scénograf a výtvarník, opavský rodák Alexander Babraj ( ) vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti. Hned po maturitě začal výtvarně spolupracovat s divadly v Uherském Hradišti a Českém Těšíně a v roce 1975 nastoupil do Státního divadla v Ostravě (dnešní NDM). Stal se na více než 30 let kmenovým výtvarníkem největšího ostravského divadla, v němž spolupracoval na téměř dvou stovkách titulů všech žánrů baletních, operních, činoherních, operetních a muzikálových. Od roku 1990 do své předčasné smrti byl šéfem výpravy a šéfscénografem NDM. Spolupracoval s mnoha českými i zahraničními divadly (Německo, Finsko, Rusko, Slovinsko, Polsko, Slovensko) a za svou profesionální kariéru vytvořil přes šest set scénických a kolem pěti set kostýmních výprav (mj. Rigoletto, Carmen, Don Giovanni, Faust a Markétka, Rekviem; My Fair Lady, Zpívání v dešti, Země úsměvů, Cikánský baron, Král tuláků, Mrazík; Pygmalion, Návštěva staré dámy, Král Lear; Claudius a Kleopatra, Popelka, Marná opatrnost, Sněhurka a sedm trpaslíků a mnohé další). Vytvořil scénu a kostýmy pro muzikály na ledě Romeo a Julie a Mrazík. Jako výtvarník spolupracoval Alexander Babraj také s Českou televizí a filmem, věnoval se malbě, grafice, návrhům plakátů a jiných reklamních artefaktů. Své scénografické práce vystavoval v mnoha zemích světa (Japonsko, USA, Anglie, Rusko, Jugoslávie ad.); k jeho největším profesním úspěchům patří stříbrná medaile na Pražském Quadriennale 1983 za kostýmní návrhy k olomoucké inscenaci Othella. Byl také vášnivým muzikantem a zkomponoval scénickou hudbu k několika inscenacím. 20

12 Program vydalo Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace statutárního města Ostrava, Čs. legií 148/14, Ostrava Moravská Ostrava Ředitel Jiří Nekvasil Šéfka baletu Lenka Dřímalová Redakce programu a texty Pavla Březinová Výtvarné zpracování programu a plakátu, sazba Lubomír Šedivý Fotografie Martin Popelář Tisk KARTIS+Co s.r.o. Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, o. s., Krátkého 1, Praha 9. Činnost Národního divadla moravskoslezského, příspěvkové organizace statutárního města Ostrava, je financována z rozpočtu města Ostravy. Aktivity NDM jsou také finančně podporovány Ministerstvem kultury České republiky a Moravskoslezským krajem. ISBN HLAVNÍ PARTNER: PARTNER BALETNÍCH INSCENACÍ: Popisek 23

13 24

14

15

16

17

18

19