Současná aplikace tuzemského platebního styku

Transkript

1 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry Ba P VŠFS Praha, člen katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda předsednictva sdružení SOS Dětské vesničky

2 Právní východiska mezibankovního : Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, část III. Vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku, Pravidla systému CERTIS pro opravné zúčtování.

3 Předpokladem pro realizaci je vedení platebního účtu v jakékoliv měně. Právní úprava smlouvy o platebních službách zákon č. 284/2009 Sb., 74 an. Platební účet je takový účet, který slouží k provádění platebních transakcí Platební transakce je chápána jako vložení peněžních prostředků na platební účet, výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředků

4 Číslo účtu v tuzemském platebním styku jednoznačně identifikuje účet klienta a je tvořeno identifikátorem účtu klienta a kódem, která vede účet klienta. Identifikátor účtu klienta a kód platebního styku jsou v písemné podobě vždy zřetelně odděleny.

5 Číslo účtu obsahuje nejvíce 16 číselných znaků a je členěno na: První část identifikátoru účtu klienta, které obsahuje nejvíce 6 číselných znaků s tím, že úvodní nuly jsou bez významu; nemusí být však obsaženo, základní část, která obsahuje nejméně 2 a nejvíce 10 číselných znaků s tím, že alespoň dva z nich nesmějí být nulové a úvodní nuly jsou bez významu, Obě části jsou samostatně zajišťovány kontrolou, jejíž algoritmus je uveden ve vyhlášce (tzv. modulo 11).

6 Kód obsahuje 4 číselné znaky. Kódy stanoví Česká národní banka v Číselníku účastníků v České republice a informuje o nich způsobem umožňujícím dálkový přístup (viz část Platební styk).

7 První část tzv. předčíslí (prefix) Druhá část tzv. základní část Kód platebního styku max.6 číslic nejméně 2, nejvíce 10 číslic 4 číslice UUUUUK MMMMMMMMKM YYYY

8 Příklad bankovního spojení: ABO forma: /0100 Psaná forma nová: /0100

9 IBAN pro ČR stanoven v rozsahu 24 znaků: CZKK XXXX YYYY YYMM MMMM MMMM BIC obecný tvar je pro všechny uživatele stejný: K K K K C Z Y Y C C C (např. KOBACZPPccc)

10 Neprovedení platby Jestliže banka příjemce vrací bance plátce částku platební transakce z důvodu neexistujícího bankovního spojení příjemce, označí takovou platební transakci bankovním konstantním symbolem a textem v souladu se zněním vyhlášky.

11 Text pro účely vracení platební transakce K označení vracené položky z důvodu neexistence účtu nebo z jiného důvodu banka uvede v položce konstantní symbol 6 a následující text: Neexistující účet číslo účtu

12 Text pro účely opravného zúčtování K označení položky opravného zúčtování banka uvede v položce konstantní symbol 5 a podle povahy vyrozumění následující text: Storno částky Kč... ze dne... pod položkou č.... z účtu č.... nebo Částečné storno původní částky Kč... ze dne... pod položkou č.... z účtu č.... Uvedený text se užije pro vyrozumění neoprávněného příjemce a dále plátce, na jehož účtu bylo chybné (i opravné) zúčtování provedeno, s výjimkou případů chyby v zúčtování bankovního spojení plátce.

13 Opravné zúčtování - převod částky Kč z účtu plátce č.. Tento text se užije pro vyrozumění oprávněného příjemce v případě, že převádí na jeho účet částku ve správné výši ze svého vnitřního účtu. Opravné zúčtování... text dle rozhodnutí banky. Text se užije v případě chyby v zúčtování bankovního spojení plátce pro vyrozumění plátce, na jehož účtu bylo chybné (i opravné) zúčtování provedeno (uvede číslo původní položky) a dále plátce, z jehož účtu byly peněžní prostředky následně odepsány v souladu s příkazem klienta (uvede bankovní spojení příjemce).

14 Technické postupy bank při opravném zúčtování Chybou ve zúčtování se rozumí nesprávné provedení platební transakce, kdy banka provede platební transakci v rozporu s příkazem klienta, a to buď zpracováním odlišné částky (dále jen chyba v zúčtování částky ) nebo odlišného bankovního spojení (dále jen chyba v zúčtování bankovního spojení ). Chybou v zúčtování částky se rozumí též dvojí nebo vícenásobné zpracování téhož příkazu klienta.

15 Banka, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby (dále jen "neoprávněný příjemce"), je oprávněna do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v zúčtování bez jeho souhlasu odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby chybně zúčtovanou platbu neobdržel. Dnem vzniku chyby v zúčtování se rozumí den, kdy byla částka chybně odepsána z účtu plátce.

16 Jestliže byla chyba v zúčtování způsobena jinou bankou, odepíše banka, která vede účet neoprávněného příjemce, peněžní prostředky ve výši opravného zúčtování z jeho účtu na základě podnětu této banky a vydá je této bance týž nebo následující pracovní den poté, kdy obdržela podnět k odepsání částky z účtu neoprávněného příjemce. Banka neoprávněného příjemce však může vznést pochybnosti lhůta se pak prodlužuje.

17 Jestliže banka způsobila chybu v zúčtování částky, aniž by způsobila chybu v zúčtování bankovního spojení, je příjemce chybně zúčtovaných peněžních prostředků pro účely této vyhlášky z hlediska technických postupů opravného zúčtování považován za neoprávněného příjemce. Banky v tomto případě postupují při opravném zúčtování obdobně, jako by došlo k chybě v zúčtování bankovního spojení příjemce.

18 Jestliže banka způsobila chybu v zúčtování bankovního spojení plátce, avšak příjemce obdržel platbu ve správné výši ve prospěch správného bankovního spojení, výše uvedené se nepoužije. Banka, která chybu v zúčtování způsobila, provádí opravné zúčtování v souladu s touto vyhláškou pouze na účtech plátců.

19 Není-li na odepsání chybně zúčtované částky na účtu neoprávněného příjemce dostatek peněžních prostředků, vyrozumí o tom banka, která tento účet vede, týž nebo následující pracovní den po dni, kdy podnět obdržela, banku, která chybu v zúčtování způsobila, a to písemnou formou bez zúčtování. Stejně postupuje, je-li účet zrušen. Podnět k odepsání částky z existujícího účtu neoprávněného příjemce eviduje a zároveň blokuje docházející peněžní prostředky, a to do dne, kdy na tento účet dojdou peněžní prostředky ve výši opravného zúčtování, nejdéle však 3 měsíce ode dne vzniku chyby v zúčtování.

20 Jestliže byla na základě podnětu banky, která chybu v zúčtování způsobila, odepsána částka z účtu neoprávněného příjemce a neoprávněný příjemce v téže době platbu sám vrátil, banka, která chybu v zúčtování způsobila, na základě jeho oznámení a po prověření správnosti tohoto oznámení neprodleně platbu vrátí a uvede účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k chybnému odepsání částky nedošlo.

21 Klientům dotčeným opravným zúčtováním musí být neprodleně poskytnuta informace o jeho provedení písemně nebo na jiném trvanlivém nosiči dat. Vyhláška pak stanoví, která banka komu a kdy.

22 Uplyne-li tříměsíční lhůta od vzniku chyby v zúčtování, není banka, která chybu v zúčtování způsobila, nemůže provést opravné zúčtování vyhláškou popsané. Může však požádat banku, která vede účet neoprávněného příjemce, aby zprostředkovala vrácení chybně zúčtované částky z podnětu klienta. Tato banka vynaloží veškeré úsilí, které na ní lze požadovat, aby její klient, který je neoprávněným příjemcem, chybně zúčtovanou částku vrátil a aby nedocházelo ke zvětšování rozsahu škody. Obdobný postup se uplatní pro opravné zúčtování v rámci téže banky.

23 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve vztahu k platebnímu styku Výše příspěvku do Fondu pojištění vkladů: Banky 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné Q vč. úroků; Stavební spořitelny 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příšlušné Q; Výše pojištěných pohledávek z vkladů je 100 %, max. do výše 100 tis. EUR.

24 Den platby (pro daňové účely) U bezhotovostních převodů v Kč je to den, kdy bylo uskutečněno připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele příjemce; U bezhotovostních převodů z účtu vedeného v cizí měně nebo v zahraničí je to den, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet správce daně.

25 Den platby Současná aplikace tuzemského U plateb v hotovosti v Kč je to den, kdy byla hotovost převzata anebo ji přijal pracovník správce daně; U plateb hotovosti v cizí měně je to den, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet správce daně.

26 Opravné zúčtování: Správce daně vrátí pouze platbu, která byla provedena zřejmým omylem, a to na žádost banky podanou nejpozději v den, kdy platba daně byla připsána na účet správce daně.

27 Opravné zúčtování: Je-li tato žádost podána později, lze tuto platbu vrátit pouze tehdy, vznikl-li touto platbou vratitelný přeplatek, který nebyl do doby vyřízení žádosti vrácen daňovému dlužníkovi ani použit na úhradu jiného daňového nedoplatku do výše tohoto přeplatku, i když je nižší než 50 Kč.

28 Opravné zúčtování: Obdobně je postupováno i v případě, pokud je žádost podána tím, kdo zaplatil za daňového dlužníka, prokáže-li zřejmý omyl při úhradě a nemá-li současně vlastní daňový nedoplatek.

29 Opravné zúčtování: Nelze-li však žádosti vyhovět, vydá správce daně žadateli potvrzení o došlé platbě a o totožnosti daňového dlužníka, na úhradu jehož daňového nedoplatku byla v důsledku jím způsobené chyby zaevidována.

30 Autorizace platební transakce: Platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, Platební transakce může být autorizována před provedením platební transakce, nebo dohodnou-li se tak plátce a jeho poskytovatel, po jejím provedení. Souhlas lze udělit k jednotlivé platební transakci nebo k několika platebním transakcím. Souhlas lze udělit i prostřednictvím platebního prostředku. Forma a postup udělení souhlasu musí být dohodnuty mezi plátcem a poskytovatelem.

31 Povinnosti držitele platebního prostředku: používat platební prostředek v souladu s rámcovou smlouvou, zejména je povinen okamžitě poté, co obdrží platební prostředek, přijmout veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, bez zbytečného odkladu po zjištění oznámit poskytovateli nebo osobě jím určené ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku.

32 Povinnosti vydavatele platebního prostředku: zajistit, aby personalizované bezpečnostní prvky platebního prostředku nebyly přístupné osobám jiným než jeho držiteli; tím nejsou dotčeny povinnosti držitele platebního prostředku, nevydat nevyžádaný platební prostředek, nejedná-li se o náhradu za platební prostředek vydaný držiteli platebního prostředku již dříve, zajistit, aby držiteli platebního prostředku byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli: oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku, požádat o odblokování platebního prostředku,

33 Povinnosti vydavatele platebního prostředku: na žádost poskytnout držiteli platebního prostředku doklad, kterým může po dobu 18 měsíců od oznámení prokázat, že toto oznámení učinil, zabránit jakémukoli užití platebního prostředku poté, co bylo učiněno oznámení, jestliže se nejedná o elektronické peníze, jejichž povaha takové zabránění neumožňuje. Vydavatel platebního prostředku nese riziko spojené s doručením platebního prostředku nebo jeho personalizovaných bezpečnostních prvků držiteli platebního prostředku.

34 Vrácení částky autorizované platební transakce: Plátce je oprávněn do 8 týdnů ode dne, kdy byly peněžní prostředky odepsány z jeho účtu, požadovat vrácení částky autorizované platební transakce provedené z podnětu příjemce, jestliže v okamžiku autorizace nebyla stanovena přesná částka platební transakce a zároveň částka platební transakce převyšuje částku, kterou plátce mohl očekávat se zřetelem ke všem okolnostem; plátce však nemůže namítat neočekávanou změnu směnného kurzu, pokud byl použit referenční směnný kurz dohodnutý mezi plátcem a jeho poskytovatelem. Opět i zde zákon umožňuje řadu výjimek.

35 Vrácení částky autorizované platební transakce: Plátce poskytne poskytovateli na jeho žádost informace a doklady nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro vrácení částky platební transakce, Poskytovatel do 10 pracovních dnů od obdržení žádosti plátce částku platební transakce vrátí, nebo její vrácení odmítne a sdělí plátci důvody odmítnutí spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi plátcem a jeho poskytovatelem a o možnosti plátce podat stížnost orgánu dohledu.

36 Zákaz provádění srážek z částky platební transakce: Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a zprostředkující poskytovatel jsou povinni převést částku platební transakce v plné výši bez jakýchkoli srážek. Příjemce a jeho poskytovatel se však mohou dohodnout, že poskytovatel si svou úplatu odečte z převáděné částky před jejím připsáním na účet příjemce nebo vyplacením; v takovém případě musí být částka platební transakce a úplaty v informaci oddělena.

37 Realizace platebních transakcí: Možnost odmítnutí přijetí (např. nebyli-li splněny podmínky poskytovatele), Neodvolatelnost platebního příkazu po jeho přijetí, avšak opět jsou zde výjimky.