Komerční bankovnictví A 1-6

Transkript

1 Komerční bankovnictví A 1-6 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS, externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda předsednictva SOS Dětské vesničky ČR, člen KDI

2 Komerční bankovnictví A 1-6 Obsah: Neutrální bankovní obchody 1. Charakteristika bankovních obchodů 2. Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělen 3. Nástroje platebního styku 4. Mezibankovní zúčtování v rámci ČR 5. Lhůty v platebním styku

3 Charakteristika neutrálních obchodů Bankovní produkty poskytované vůči subjektům lze zařadit do skupiny služeb nemateriální povahy. Společné rysy všech bankovních produktů jsou: a) nemateriální charakter (nejsou skladovatelné, jsou abstraktní a nejsou patentovatelné) b) dualismus (spojení věcné a hodnotové stránky) c) vzájemná propojenost a podmíněnost

4 Charakteristika neutrálních obchodů Systemizace bankovních produktů lze třídit podle několika hledisek: a) podle odrazu v bilanci banky a) aktivní bankovní produkty (např. úvěr) b) pasivní bankovní produkty (např. vkladový účet) c) neutrální bankovní proudkty (platební služby, akreditiv, záruka) b) podle segmentu klienta a) retailové produkty b) whosalové produkty

5 Charakteristika neutrálních obchodů c) produkty podle účelu použití a) finančně úvěrové produkty b) depozitní produkty c) produkty platebního styku a platebních služeb d) produkty investičního bankovnictví Ceny bankovních produktů: Cena je nedílnou součástí smlouvy mezi bankou a jejím klientem. Je výsledkem cenové politiky banky.

6 Charakteristika neutrálních obchodů Hlavní cíl cenové politiky banky je možno považovat stanovení takových cen bankovních produktů, které: - zajistí dostatečnou rentabilitu banky, - udrží či zlepší konkurenční postavení banky na trhu, - odrážejí nákladovost banky vč. zahrnutí nutné ziskové marže.

7 Druhy cen: Charakteristika neutrálních obchodů - úrok cena za časově limitované poskytnutí finančních prostředků, - provize a prémie cena za převzetí rizika banky na sebe, - přímé poplatky cena za vynaložení nákladů bez převzetí rizika za klienta, - nepřímé poplatky dtto co přímé, ale jsou skryty v ceně jiného produktu

8 Způsob stanovení ceny: Charakteristika neutrálních obchodů hodnotový objem cena je stanovena za objemovou jednotku skutečně čerpaný objem peněz, sjednaná částka, kterou může klient čerpat, částka za kterou se banka zaručila, obrat za určité období jednotlivý produkt, činnost, hodnotový výsledek (cena stanovena procentem), čas cena stanovena za časovou jednotku

9 Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Základní právní úprava platebních služeb a platebního styku nalezneme: Nařízení EP a R (ES) č. 924/2009 o přeshraničních platbách ve Společenství; Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku Vyhláška č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování

10 Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Platební styk je peněžní vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách dohodnutými platebními instrumenty buď přímo mezi nimi nebo prostřednictvím poskytovatelů platebních služeb. Obsahem takového právní vztahu, který je zprostředkován poskytovateli platebních služeb, je uskutečnění takových operací, při nichž poskytovatel platebních služeb (např. banka nebo platební instituce) na příkaz svých klientů provádí převod peněžních prostředků na vrub a ve prospěch platebních účtů, a to ve formě příkazu k úhradě nebo příkazu k inkasu.

11 Způsob placení Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Hotovostní platební styk mezi plátcem a příjemcem dochází k předání peněz ve formě bankovek a mincí. Poskytovatel platebních služeb zde sehrává jen omezenou roli a to v případě, pokud jsou vkládány bankovky a mince na platební účet (např. platba za zboří v obchodě při použití bankovek a mincí) Bezhotovostní platební styk je vždy zprostředkován poskytovatelem platebních služeb a probíhá mezi platebními účty plátce a příjemce (např. tuzemský převod ve formě příkazu k úhradě)

12 Způsob placení Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Elektronický platební styk jedná se o platební styk zprostředkovaný platebním prostředkem, na kterém jsou peněžní prostředky uloženy v elektronické podobně ve formě elektronických peněz. Mezi plátcem a příjemcem dochází k předání elektronických peněz odepsáním z jeho nosiče platebního prostředku ve prospěch příjemce (do jeho terminálu a následně jsou připsány jako bezhotovostní peníze na jeho účet u poskytovatele platebních služeb)

13 Území (teritorium) Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Vnitrostátní platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí ve stejném státě; Přeshraniční platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých členských státech, ale pouze Evropského hospodářského prostoru (dále jen EHP ). Zahraniční platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých státech s výjimkou států EHP.

14 Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Náležitosti průvodních dokumentů Nedokumentární platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, kdy při jeho realizace nejsou platby doprovázeny žádnými průvodními dokumenty. Někdy se také hovoří o realizaci tzv. hladkých plateb. Dokumentární platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, ve kterém si dohodnout obě strany takové podmínky, při kterých je převod peněžních prostředků spojen s dokumenty, které musejí platbu doprovázet. Někdy se hovoří o dokumentárních platbách, které však nejsou považovány za platební službu

15 Lhůty realizace Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Expresní platební styk (přednostní) vztah mezi plátce a příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb plátce zajistí v podstatě okamžité odepsání peněžních prostředků z platebního účtu plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce připsání peněžních prostředků příjemce nejpozději tentýž den na platební účet příjemce. Standardní platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, při kterém dochází k běžnému přesunu peněžních prostředků od plátce k příjemci zprostředkovaný jejich poskytovateli platebních služeb podle předem dohodnutých podmínek.

16 Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Vztah banky k převodu Bezzávazkový platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb platební transakci pouze zprostředkovává (např. hladká platba). Závazkový platební styk vztah mezi plátcem a příjemce, ve kterém se strany dohodly na tom, že banka nebo jiná finanční instituce může vstoupit do závazku. Pak tato instituce nevystupuje pouze jako prostředník při realizaci platebního styku, ale přecházejí na ni povinnosti plátce.

17 Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Za platební službu lze považovat zejména: výběr a vložení hotovosti z/na účet vedený u poskytovatele, převod peněžních prostředků (úhrada, inkaso CMF, DMF), vydávání a správa platebních prostředků, poskytnutí úvěru coby jeho realizaci.. provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronické komunikace prostřednictvím zařízení elektronické komunikace.

18 Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Elektronické peníze je to peněžní hodnota, která představuje pohledávku za vydavatelem elektronických peněz, je uchovávaná na elektronickém peněžním prostředku, je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků v hodnotě ne nižší, než je hodnota vydávaných elektronických peněz (toto přijetí peněžních prostředků není považováno za vklad ve smyslu zákona o bankách nebo zákona o spořitelních a úvěrních družstvech), je přijímána jako platební prostředek jinými osobami než vydavatelem elektronických peněz.

19 Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Takto přijaté peněžní prostředky nejsou vkladem ve smyslu zvláštních právních předpisů, pokud je vydavatel elektronických peněz neprodleně vymění za elektronické peníze.

20 Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Platební transakce: vložení peněžních prostředků na účet, výběr peněžních prostředků z účtu nebo převod peněžních prostředků, Účet: je za něj považován ten, který slouží k provádění platebních transakcí, Peněžní prostředky: bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze,

21 Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Platební příkaz: pokyn vydaný plátcem nebo příjemcem poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o provedení platební transakce, Platební prostředek: personalizované zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, kterým uživatel dává platební příkaz,

22 Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Platebním prostředkem pro drobné platby se rozumí: platební prostředek, kterým lze dát podnět k platebním transakcím v částce odpovídající nejvýše 30 eurům a který má výdajový limit nebo uchovává peněžní prostředky v částce odpovídající nejvýše 150 eurům.

23 Spotřebitel: Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení je to fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, Drobný podnikatel: jde o osobu, který má méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy nejvýše v částce ve výší 2 mil. eu podmínky se posuzují ke dni uzavření smlouvy o platebních službách nebo ke dni uzavření dohody o změně této smlouvy.

24 Plátce: Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení je uživatel, z jehož účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který skládá hotovost k provedení platební transakce, Příjemce: uživatel, který je v platebním příkazu určen jako příjemce peněžních prostředků, Uživatel platebních služeb je to fyzická nebo právnická osoba, která využívá platební službu jako plátce, příjemce nebo obojí,

25 Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Jedinečný identifikátor: kombinace písmen, číslic nebo symbolů přidělených uživateli poskytovatelem za účelem identifikace uživatele nebo jeho účtu při provádění platebních transakcí, Pracovní den: den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce.

26 Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Inkaso: jedná se o platební službu pro odepsání částky platební transakce z platebního účtu plátce, pří níž podnět k platební transakci dává příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli platebních služeb příjemce nebo svému vlastnímu poskytovateli platebních služeb (tzv. metoda DMF nebo CMF),

27 Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Kdo může poskytovat platební služby? Jsou to: banky, spořitelní a úvěrní družstva, zahraniční banky a pobočky zahraničních bank, instituce elektronických peněz vč. zahraničních, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce vč.zahraničních, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu ČNB.

28 Platební služby, jejich poskytovatelé a základní rozdělení Kdo může vydávat elektronické peníze? Mohou to být: banky a zahraniční banky či pobočky, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz vč. zahraničních, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, ČNB.

29 Nástroje platebního styku Základní nástroje platebního styku jsou: hladké platby pro bezhotovostní vnitrostátní, přeshraniční nebo zahraniční platební styk (příkaz k úhradě, příkaz k inkasu) příjmový a výdajový pokladní doklad pro příjem a výdej hotovosti na pokladně šek, platební karta

30 Nástroje platebního styku Náležitosti vnitrostátních platebních příkazů: Podstatné obligatorní: bankovní spojení plátce a příjemce, označení o jaký druh platebního příkazu se jedná, částka v české měně podpis nebo elektronický podpis.. Dále příkaz musí obsahovat konstantní symbol, stanoví-li to zvláštní právní předpis nebo se jedná o platbu, která je příjmem státního rozpočtu.

31 Nástroje platebního styku Nepodstatné náležitosti fakultativní: variabilní symbol, konstantní symbol, specifický symbol, datum splatnosti, datum vystavení příkazu testová informace pro plátce nebo příjemce

32 Nástroje platebního styku Bankovní spojení v vnitrostátním platebním styku bylo vždy chápáno jako číslo účtu a kód banky. Nyní, po účinnosti vyhlášky č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku, tento pojem zanikl. Je nutno si zvyknout na skutečnost, že číslo účtu je tvořeno identifikátorem účtu klienta a kódem platebního styku.

33 Nástroje platebního styku Číslo účtu ve vnitrostátním formátu je chápáno jako jedinečný identifikátor klienta ve vnitrostátním platebním styku. Číslo účtu ve formátu IBAN je užíváno pro přeshraniční, příp. zahraničním platební styk a je jedinečným identifikátorem v rámci přeshraničího platebního styku.

34 Nástroje platebního styku IBAN pro ČR stanoven v rozsahu 24 znaků: CZKK XXXX YYYY YYMM MMMM MMMM BIC obecný tvar je pro všechny uživatele stejný: K K K K C Z Y Y C C C (např. KOBACZPPccc)

35 Nástroje platebního styku

36 Nástroje platebního styku Příklad čísla účtu: ABO forma: /0100 Psaná forma nová: /0100

37 Nástroje platebního styku Podstatné náležitosti tuzemského platebního příkazu jsou: označení, o jaký platební příkaz se jedná, (úrhada vs. inkaso) bankovní spojení plátce a příjemce, částka v české měně, podpis nebo elektronický podpis. Nepodstatné náležitosti pak jsou: tzv. AV pole, nebo-li textová zpráva, symboly (VS, KS, SS s výjimkou), datum splatnosti, datum (místo) vystavení platebního příkazu

38 Nástroje platebního styku Podstatné náležitosti přeshraničního platebního příkazu jsou: bankovní spojení plátce a příjemce v IBAN a BIC formě, název banky plátce a příjemce jméno nebo název, bydliště nebo sídlo plátce a příjemce, poplatky SLEV (příp. SHA), podpis nebo el. podpis osoby oprávněné s nakládáním s prostředky na účtu.

39 Nástroje platebního styku Formuláře platebního styku viz přednášky (konzultace)

40 Mezibankovní zúčtování v rámci ČR Platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je systém, který zajišťuje převody peněžních prostředků, jestliže» má alespoň 3 účastníky (příp. dva),» e provozován na základě písemné smlouvy uzavřené mezi všemi účastníky systému nebo na základě písemných smluv uzavřených mezi provozovatelem systému a ostatními účastníky systému,» provozovateli systému bylo uděleno povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

41 Mezibankovní zúčtování v rámci ČR Platební systém s neodvolatelností zúčtování musí být provozován na principu zúčtování jednotlivých položek při současné kontrole jejich krytí (brutto princip) nebo na principu zúčtování rozdílů (sald) vypočtených ze vzájemných pohledávek a závazků účastníků systému (netto princip), popřípadě v kombinaci těchto principů.

42 Mezibankovní zúčtování v rámci ČR Účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování mohou být:» banky,» spořitelní a úvěrní družstva,» osoby oprávněné poskytovat investiční služby podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,» osoby veřejného práva a osoby s jejich zárukou,» zahraniční osoby za zákonem stanovených podmínek.

43 Mezibankovní zúčtování v rámci ČR Pravidla platebního systému s neodvolatelností zúčtování tvoří nedílnou součást smlouvy o platebním systému s neodvolatelností zúčtování. Tato pravidla vždy stanoví:» kdo je provozovatelem systému,» kdo může být účastníkem systému a za jakých podmínek,» práva a povinnosti účastníků systému,

44 Mezibankovní zúčtování v rámci ČR» způsob vypořádání vzájemných pohledávek a závazků účastníků,» způsob zajištění likvidity k zúčtování příkazů předaných systému,» okamžik přijetí příkazu systémem, způsob předávání příkazů a vymezení doby, v níž systém příkazy přijímá,» měnu nebo měny, v nichž je systém provozován.

45 Mezibankovní zúčtování v rámci ČR Možnost provozovat platební systém je podmíněn udělením povolení ze strany ČNB. Žádost o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo žádost o jeho změnu předkládá provozovatel systému písemně České národní bance. S žádostí o povolení nebo o jeho změnu se předkládá smlouva o platebním systému s neodvolatelností zúčtování včetně pravidel systému.

46 Mezibankovní zúčtování v rámci ČR Platební systémy obecné principy: brutto vs. netto princip; smluvní princip; neodvolatelnosti příkazu; neprovedení nekrytých plateb;

47 Mezibankovní zúčtování v rámci ČR V České republice je funkční pouze jeden platební systém, který zajišťuje tuzemský mezibankovní platební styk. Systém se nazývá CERTIS The Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement systém.

48 Mezibankovní zúčtování v rámci ČR Systém CERTIS a jeho principy: smluvní princip, brutto princip, princip neprovedení nekrytých plateb, princip neodvolatelnosti, přímá účast banka a družstevních záložen, vypořádání pouze v Kč, nepovolený debetní zůstatek na ÚPS

49 Lhůty v platebním styku Lhůta pro připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele příjemce: Převody v euru nebo vnitrostátní převody v koruně české (max. s jedním kursovým převodem mezi eurem a národní měnou ve státě této měny) mezi převádějícími institucemi: k poskytovateli příjemce D+1; jeli nosičem příkazu papír, pak se připouští jeden den navíc, tj. D+2. Do 1. ledna 2012 však max. D+ 3, papírový nosič D+4. Ostatní převody (např. v jiné měně než euro) mezi převádějícími institucemi: D+4 k poskytovateli platebních služeb příjemce;

50 Lhůty v platebním styku Lhůta pro připsání peněžních prostředků na účet příjemce nebo dá příjemci částku převodu k dispozici:» neprodleně poté, kdy byla připsána na účet příjemce (v české měně nebo měně státu Společenství),» nejpozději D+1 po dni, kdy byla částka převodu přispána na účet poskytovatele příjemce v jiné měně než státu Společenství nebo účet příjemce zní na jinou měnu než státu Společenství.

51 Lhůty v platebním styku Lhůta platební transakce v rámci jednoho poskytovatele v české měně: V tomto případě musí být peněžní prostředky připsány na účet příjemce, nebo nevede-li poskytovatel příjemci účet, dány příjemci k dispozici nejpozději na konci dne (D+0), v němž nastal okamžik přijetí příkazu. Pokud taková platební transakce zahrnuje směnu měn, mohou se plátce a jeho poskytovatel dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší (D+1).

52 Lhůty v platebním styku Lhůta pro předání platebního příkazu v případě platební transakce z podnětu příjemce:» v případě platební transakce z podnětu příjemce, k níž byl dán souhlas za použití platebního prostředku, předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem.» v případě inkasa předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem tak, aby bylo umožněno dodržení okamžiku přijetí platebního příkazu dohodnutého mezi plátcem a příjemcem.

53 Lhůty v platebním styku

54 Lhůty v platebním styku