VYSOKÁ ŠKOLE EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ, O.P.S., ČESKÉ BUDĚJOVICE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLE EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ, O.P.S., ČESKÉ BUDĚJOVICE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Výhody a omezení obcí ležících ve správním území Národního parku Šumava z hlediska zdrojů obecních příjmů Advantages and disadvantages of villages lying within the borders the Šumava national park relation to the sources of public budget earnings Autor práce: Robert Zeman Studijní obor: Mezinárodní teritoriální studia, regionální studia Forma studia: Kombinovaná Vedoucí práce: Ing. Ladislav Skořepa, Ph.D. Katedra: Evropských studií a veřejné správy

2 Úvod Šumava, toto jméno stejnojmenného pohoří České republiky zná každý školák. Každý ví, že se zde žije rys ostrovid, občas los, někde tetřev hlušec, nad tím vším se vznáší káňata a za krásných teplých dnů se nechávají unášet stoupavými proudy a plachtí nad krajinou zvlněných kopečků vystupujících z náhorní plošiny. Šumava byla vždy tajemná, byla vždy místem střetů a symbiózy mezi českým a německy mluvícím obyvatelstvem. Místem nelehkého života, protože okolní příroda, zvláště smrkové lesy jsou krásné, avšak většinou studené, deštivé a v zimě mrazivé s velkou nadílkou sněhové pokrývky. Šumava byla tajemnou i v nedaleké minulosti, kdy byla z velké části uzavřenou oblastí, která byla běžnému občanovi nepřístupná. Byl prostorem pro vojenské hry, mnohdy pro bolest a smrt lidí, kteří ji protínali cestou za svobodou. Po Sametové revoluci se naplno rozhořely diskuse o přeměně stávající Chráněné krajinné oblasti Šumava na národní park, které vyústily v jeho založení, resp. vyhlášení usnesením Vlády české republiky v roce 1991, které nabylo účinnosti 10. května Tehdy se započalo zatím poslední údobí výrazného ovlivňování a formování jak Šumavy ve slova smyslu území, tak obyvatel v obcích, na jejichž území se Národní park Šumava rozkládá a kde platí jak Nařízení vlády České republiky č. 163/91 Sb., tak Zákon o ochraně přírody č. 114/92 Sb. Tedy právní normy, které jsou pro toto území z důvodu existence národního parku velmi důležité. Jako každý jsem sledoval 16 let plynoucí diskuse s různou mírou osobního zájmu. Diskuse o tom, co je a co není pro Šumavu to nejlepší, který způsob naplňování výše zmíněných právních norem je ten správnější. Naprostá většina diskusí se odvíjí od způsobu ochrany přírody. S tím ale úzce souvisí otázka ekonomická, otázka příjmů, jejich zdrojů a objemů, které jsou většinou v kontextu, podtextu debat málokdy jasně vyřčené. Jedna z těch základních je, zda jsou obce, jejich samosprávná funkce tím, že leží na území národního parku znevýhodněné, nebo naopak, zda je to pro ně výhodné z hlediska výše příjmů to, že leží uvnitř parku

3 Protože nejjednodušeji se dají měřit, počítat peníze, práce zkoumá příjmy několika obcí a na základě výsledku se pokouší objektivizovat tvrzení o výhodnosti, či nevýhodnosti přítomnosti národního parku a jeho správy, pozitivního, či negativního dopadu jurisdikce národního parku na zkoumané obce, resp. jejich obecní rozpočty. S jistou mírou objektivního odhadu lze poté dovozovat obdobný stav nebo potenciál u všech obcí, na jejichž území se rozkládá Národní park Šumava

4 1. Literární přehled 1.1 Vyhlášení Národního parku Šumava a základní informace o území Národní park Šumava byl vyhlášen nařízením Vlády České republiky ze dne 20. března Toto nařízení se stalo právně účinným zveřejněním ve Sbírce zákonu České a Slovenské federativní republiky, částka 33. Tak se stalo dne 10. května V nařízení vlády se uvádí: K zajištění ochrany přírody a krajiny na Šumavě v souladu se současnými poznatky ekologických i společenských vědních oborů se zřizuje Národní park Šumava (dále jen "národní park"). Územní vymezení národního parku je obsaženo v příloze č. 1 tohoto nařízení; grafické znázornění území parku je obsaženo v příloze č. 2 tohoto nařízení. 1 Vláda v té době založila národní park svým nařízením. Toto nařízení je na stejné úrovni jako vyhlášení zákonem, i když bývá mnohdy právě způsob vyhlášení nařízením používán jako argument pro podporu tvrzení, že takto založený národní park má menší právní sílu a stabilitu. Až zákon č.114/92 Sb. taxativně vyjmenovává povinnost založit park zákonem. V nařízení vlády se v paragrafu 2, odstavci 1 a 2 poslaní parku vymezuje takto: Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů podle odstavce Nařízení Vlády České republiky ze dne 20. března 1991, kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany, Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky, částka 33, FMV,

5 Současná definice národního parku a jeho funkce, která je uvedena jak v původně vydaném, tak v platném znění Zákona o ochraně přírody č. 114/92 Sb. zní takto: Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem. 2 V obou definicích národního parku je jasně vyjádřeno nadřazení ochrany přírody (v zákoně o ochraně přírody došlo k vypuštění konkrétního využití pro turistiku a rekreaci!) nad ostatními činnostmi, tedy i rozvoj obcí byl měl logicky sledovat tuto posloupnost. To, co je vhodné pro rozvoj obce (například otevření nové turistické stezky, nebo její znovuotevření), avšak negativně ovlivňuje status quo, nebo zlepšení přírodního stavu a procesu (například populace tetřeva hlušce), musí být rozhodnuto s přihlédnutím k výhodnosti právě pro tetřeva hlušce, nikoliv pro rozvoj a zkvalitnění turistiky, potažmo pro rozvoj obce. Národní park Šumava má sídlo ve Vimperku a oficiální název organizace spravující národní park je Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Rozkládá se na ploše ha. 3 Současným ředitelem této státní příspěvkové organizace je Ing. František Krejčí. Národní park zasahuje svou působností do katastru 22 obcí. Některé mají katastr obce z části v národním parku, jiné se zde nacházejí celé. Na celé rozloze obce působí legislativa zákona č. 114/92 Sb. u obce Stožec, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Srní, Prášily. Na části pozemků správního území působí zákon o ochraně přírody u obcí a měst Horní Planá, Nové Pec, Želnava, Lenora, Strážný, Volary, Horní Vltavice, Borová Lada, Nové Hutě, Stachy, Nicov, Kašperské Hory, Rejštějn, Hartmanice, Železná Ruda a Čachrov Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny ze dne 19. února, Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky, částka 28, FMV, 3 Oficiální stránky Správy NP a CHKO Šumava /online/, 2007 poslední revize /cit / Dostupné z WWW: -

6 O zřízení národního parku na Šumavě se již uvažovalo v začátcích 20. století, opět se možnosti vyhlášení parku ukázaly aktuálními prostřednictvím výzvy profesora Komárka v roce Po zhruba 20 letech se myšlenka vytvoření parku z masivu Šumavy řešila v letech šedesátých, konkrétně v roce , následně opět v osmdesátých letech. V roce 1963 byla zřízena Chráněná krajinná oblast Šumava. Byla v tehdejší Československé socialistické republice největší ha. 3 K naplnění dávných myšlenek národního parku došlo až po Sametové revoluci v již uvedeném roce Status obcí v NPŠ Obce, které se nacházejí na území národního parku jsou oproti ostatním obcím povinny se řídit zákonem o ochraně přírody, resp. ustanovením hlavy 15. Jedná se především o náležitosti paragrafu 16. Na celém území národních parků je zakázáno a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, b) zneškodňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku a zneškodňovat ostatní odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, d) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací, e) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, 3 Oficiální stránky Správy NP a CHKO Šumava /online/, 2007 poslední revize /cit / Dostupné z WWW: -

7 f) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, g) sbírat rostliny kromě lesních plodů či odchytávat živočichy, není-li stanoveno jinak v tomto zákoně, bližších ochranných podmínkách či návštěvním řádu národního parku, h) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, i) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice, kromě záchranných chovů, a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, j) měnit stávající vodní režim pozemků, k) stavět nové dálnice, silnice, železnice, průmyslové stavby, sídelní útvary, plavební kanály, elektrická vedení velmi vysokého napětí a dálkové produktovody, l) provádět chemický posyp cest, m) těžit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku, n) pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky, o) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národního parku. 2 Na území první zóny národního parku ( 17 odst. 1) je dále zakázáno a) povolovat a umisťovat nové stavby, b) vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, c) měnit současnou skladbu a plochu kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o národní park, d) hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady. 2 Z uvedené citace a Nařízení vlády ČR č.163/91 Sb. v platném znění je patrné, že obce jsou limitovány zvláště v rozvoji infrastruktury, kdy kromě budování nových komunikací je také určitým omezením způsob zimní údržby, která oproti mimoparkovým oblastem zpomaluje a zdražuje provoz vozidel na těchto komunikacích. Dalším nákladnějším momentem je likvidace komunálních odpadů, protože musí být likvidované mimo území národního parku a přináší zvýšené náklady v této oblasti. Zemědělství je také limitované, zemědělci nemohou intenzivně hospodařit, pouze extenzivním způsobem využívat přírodního prostředí Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny ze dne 19. února, Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky, částka 28, FMV, - 7 -

8 Limita v oblasti hnojení a nakládání s exkrementy a silážními šťávami také předurčuje skladbu hospodářského zvířectva. Velmi výrazným omezením, je možnost sběru a těžby suchého dřeva na palivo, i když toto lze vhodným způsobem řešit Správou Národního parku Šumava (pokud bude sama mít zájem aktivně vstupovat do role subjektu, který činí kroky navíc ve prospěch obcí) - dodávky dřeva obcím, určení míst na samovýrobu v lesích v II. Zónách NPŠ. Dalším ovlivněním obcí a jejich obyvatel je postup, jakým dle zákona o ochraně přírody jsou určeny podmínky pro výstavbu a rozvoj obcí. V paragrafu 8 Nařízení vlády o zřízení parku se uvádí: Řízení územní a stavební činnosti: (1) Územní rozvoj v národním parku je možný jen na základě plánu péče o národní park ( 7) a schválené územně plánovací dokumentace, zejména územního plánu velkého územního celku Šumava, který vymezuje ve směrnici pro uspořádání území cíle ochrany přírody. (2) Investoři a projektanti staveb na území národního parku jsou povinni dbát, aby architektonické řešení staveb nebo jejich změn navazovalo na charakter národního parku a jeho stavební tradice z hlediska estetického začlenění staveb do krajiny. (3) V 1. zóně je zakázáno umisťování a povolování nových staveb kromě těch, které slouží účelům ochrany přírody. (4) Ve 2. zóně je zakázáno umisťování a povolování nových staveb kromě zařízení, která slouží ochraně přírody, péči o les a zemědělskou půdu a turistice, obraně státu a ochraně státních hranic, pokud jejich umístění není v rozporu s posláním národního parku. (5) Ve 3. zóně se nová výstavba a změny staveb povolují jen v případě respektování ekologických a estetických hledisek. 1 V praxi to znamená, že Správa Národního parku a CHKO Šumava jako správní orgán vykonává funkci stavebního úřadu, který naplňuje výše uvedenou legislativu. Skutečností je, že právě rozvoj obcí a jejich částí byl - je velmi závislý na subjektivitě Správy a ze své podstaty je dražší oproti běžné agendě Nařízení Vlády České republiky ze dne 20. března 1991, kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany, Sbírka zákonů České a Slovenské federativní republiky, částka 33, FMV,

9 Obecně lze konstatovat, že obce, jejich občané a majitelé nemovitostí mají možnosti rozvoje a rozhodování více regulované, nežli v obcích mimo území, na kterých je vyhlášený národní park. Tzn., že jsou jejich činnosti buď méně efektivní, nebo dražší. 1.3 Příčiny nespokojenosti obcí s NPŠ Příčiny dlouhodobé nespokojenosti šumavských obcí s národním parkem, resp. s výkonem správa na to tomto území se skrývají zvláště dvou základních blocích. První je způsob ochrany přírody v národním parku. Existuje dlouhodobá polemika, která provází v podstatě park od jeho vzniku. Jejím základem je spor o to, zda je naplňování zákona v bodě o uchování, resp. zlepšení přírodních procesů způsobem, kdy se určitá území, která jsou definovaná v plánu péče, ponechají bez zásahu člověka. To znamená, že se zde např. nezasahuje proti přemnožení kůrovce smrkového, nebo v míře, která je kvantitativně a kvalitativně odlišná od zásahů v běžných hospodářských lesích. Tyto spory nabraly na síle zvláště po sanaci kalamit v roce. Mediálně známá je sanace oblasti tzv. Pytláckého rohu na Modravě, kdy bylo dřevo odváženo vrtulníky. Další podmnožinou sporů je ochrana přírody, její restrikce a omezení versus turistika a rekreace. Zde je velmi aktuálním příkladem problematika možnosti zpřístupnění hraničního přechodu pro pěší Modrý sloup, který leží v I. zóně národního parku a je běžně nepřístupný. Hlavním důvodem, proč se správa národního parku brání běžnému přístupu je kolonie tetřeva hlušce, která zde žije. Avšak na druhé straně statní hranice je tato lokalita běžně přístupná a turisté jí procházejí při výstupu na vrchol Luzného. Jedná se o mnohdy o racionálně těžko pochopitelné argumenty a důvody, které vedou Správu Národního parku Šumava k jejím rozhodnutím, dlužno dodat, že však mohou mít a většinou mají oporu v související legislativě, která je zmiňovaná dříve. Další velkou oblastí nespokojenosti je určitá nemožnost území obcí k výdělečné činnosti pramenící ze zákonných restrikcí. Lesy, pokud je obce mají, nemohou být hospodářsky využívané a ty, které v současné době jsou v II. Zónách se připravují na - 9 -

10 stav, kdy budou ponechány bez zásahu a naplní tak literu zákonných norem. Stejným velkým problémem je zvýšená náročnost povolování nových staveb v obcích, které musí splňovat podmínky zákona, tedy musí být v souladu s ekologickými a estetickými hledisky. To přináší zvýšené náklady pro stavebníky, mnohdy velmi výrazně. Stejně tak i estetické hledisko bývá vnímáno mnohdy velmi subjektivně a kontroverzně, rozhodnutí stavebního úřadu správy jsou mnohdy různá pro různé stavebníky. Příkladem může být dům na Horské Kvilně, kde sídlí obecní úřad a je zde informační středisko správy. Dům stavěla Správa Národního parku Šumava a má zabudovaná střešní okna, tedy prvek, který je jinde stejným stavebním úřadem nepřípustný a stavební úřad povoluje pouze vikýře. Kontroverzní z hlediska estetiky je například stavba domu pana Bakaly na Modravě nebo povolené sídliště domků na Borové Ladě. To vše přináší obcím různé problémy, na druhou stranu je poloha v národním parku zdrojem příjmů, které obce mimo park, v běžném vnitrozemí, nemají. Jedná se o poplatky z lůžka a rekreačních zařízení, cena majetku je zde vyšší, atd. a tak může obec příjmy naopak zvýšit. 4, 5, 6, 7 4 Desatero Výboru obcí NPŠ, Výbor obcí NPŠ, 5 Rada Národního parku Šumava, zápis z jednání Rady Národního parku Šumava konaného dne v Městském kulturním středisku Vimperk, Správa NP a CHKO Šumava, 6 Rada Národního parku Šumava, zápis z jednání Rady Národního parku Šumava konaného dne v Městském kulturním středisku Vimperk, Správa NP a CHKO Šumava, 7 Rada Národního parku Šumava, zápis z mimořádného jednání Rady Národního parku Šumava konaného dne v Městském kulturním středisku Vimperk, Správa NP a CHKO Šumava,

11 2. Cíl a metodika Protože není možné fyzicky a v rámci rozsahu této práce postihnout všechny obce, bakalářská práce zkoumá čtyři obce, resp. osm obcí. Všechny se nacházejí v okrese Prachatice z důvodu snadnějšího přístupu k datům. Obce v národním parku reprezentují Kvilda, Stožec, Želnava a Nová Pec. Každá je svou polohou jedinečná a odráží trochu jiné množství obyvatel. Kvilda se nachází v centrální části Šumavy, naopak Nová Pec, Stožec a Želnava na jeho jižní části. Mimoparkové obce leží také každá v v oblasti, která reprezentuje různé dopravní vzdálenosti od obce III. typu, tedy Vimperku a Prachatic. Jedná se o Chroboly, Ktiš, Zálezly a Žernovice. Každá má odlišný počet obyvatel a již zmíněnou dopravní polohu. Jako objektivní zdroje dat jsou zvoleny účetní výkazy obcí - závěrečné účty obcí v období let - pro získání maximálně možné objektivity ve velikosti a zdrojích příjmů. Závěrečné účty jsou získány v archivu Městského úřadu v Prachaticích a od ekonomického odboru Jihočeského krajského úřadu v Českých Budějovicích. Dále statistiky Českého statistického úřadu, které jsou čerpány z oficiálního internetového portálu. Závěrečné účty mají 3 rozdílné struktury. Od roku do roku, v roce 1997 a od roku do roku je pokaždé trochu odlišná struktura vykazování příjmů. V zájmu zachování maximální průkaznosti srovnání jsou hodnoceny příjmy obcí v těchto třech obdobích a následně vývoj celkových příjmů za všechny roky. Záměrně jsem se nepouštěl do hodnocení výdajů, protože výdaje jsou velmi subjektivním údajem, především z důvodu, že část příjmů může být rozdělena naprosto svobodně a výdaje nemusí vázat na jejich zdroj. Data jsou vložena excelové tabulky (viz příloha) tak, aby list tohoto programu odpovídal stejné účetní osnově. Z těchto dat je provedeno porovnání, které je zobrazeno jednotlivými grafy a doplněno komentářem k jejich hodnotám. Data byla pořizována cca 250 hodin čistého času, jejich správné přepsaní do tabulky umožňující srovnání nebylo nejjednodušší, protože se jednalo o přesnou, ale monotónní práci a trvalo více jak 3 měsíce

12 3. Rozbor příjmů vybraných obcí 3.1 Popis obcí Stručný popis a charakteristika jednotlivých obcí vychází z údajů publikovaných Českým statistickým úřadem na jejich oficiálních webových stránkách. 8 Informace jsou utříděny v tabulkách a doplněné krátkým komentářem Kvilda Kvilda je horská ves, která se nachází v centru Národního parku Šumava. Je vzdálená 21 km od Vimperku, který je spádovou obcí III. typu Komunikace spojující Kvildu s Vimperkem je postupně opravovaná a je pokládám nový koberec. Obec je tranzitní, pře Kvildu jezdí návštěvníci Šumavy, kteří míří na Modravu a západní část národního parku z jižních Čech. Obec patří k nejznámějším obcím parku, nachází se zde informační středisko Správy Národního parku Šumava. K měla výměru ha, 167 trvale bydlících obyvatel a 90 registrovaných podnikatelských subjektů Stožec Stožec je horská ves nacházející se v jižní části Národního parku Šumava. Stejně jako Kvilda má všechny své pozemky v národním parku. Komunikace spojující jí se spádovou obcí III. typu je opravená. Prachatice jsou 34 km vzdálené. Volary 16 km. Obec má železniční spojení. 8 Český statistický úřad /online/, 2007, poslední revize Dostupné na WWW: 9 Veřejná databáze ČSÚ, Městská a obecní statistika, Obec Kvilda /online/, poslední revize Dostupné na WWW: -

13 Obec patří k nejznámějším obcím parku, nachází se zde informační středisko Správy Národního parku Šumava a jedno z jejich územních pracovišť. K měla obec výměru ha, 214 trvale bydlících obyvatel a 106 registrovaných podnikatelských subjektů Nová Pec Nová Pec je podhorská ves nacházející se na břehu začínající přehradní nádrže Lipno. Část katastrálního území leží v národním parku. Obec III. typu - Prachatice jsou 36 km vzdálené. Volary 18 km. Obec má železniční spojení. Obec patří k nejznámějším obcím parku, je výchozím místem k výletům na Plešné jezero, nachází se v blízkosti lyžařského areálu Hochficht, na břehu lipenského jezera s možností táboření. K měla obec výměru ha, 590 trvale bydlících obyvatel a 182 registrovaných podnikatelských subjektů Želnava Želnava leží na trase silnice 1. třídy z Volar do Českého Krumlova I/39. Patří k okrajovým obcím národního parku. Obec III. typu - Prachatice jsou 31 km vzdálené. Volary 13 km. Obec patří k méně známým obcím národního parku, je tranitní obcí na cestě z Volar do Českého Krumlova, lipenské oblasti a do Nové Pece. K měla obec výměru ha, 128 trvale bydlících obyvatel a 34 registrovaných podnikatelských subjektů. 9 9 Veřejná databáze ČSÚ, Městská a obecní statistika, Obec Stožec /online/, poslední revize Dostupné na WWW: 9 Veřejná databáze ČSÚ, Městská a obecní statistika, Obec Nová Pec /online/, poslední revize Dostupné na WWW: 9 Veřejná databáze ČSÚ, Městská a obecní statistika, Obec Želnava /online/, poslední revize Dostupné na WWW: -

14 3.1.5 Ktiš Obec Ktiš je středně velká obec v blízkosti VVP Boletce. Nachází se zhruba 3km od silnice spojující Prachatice s Českým Krumlovem II/141. Obec II. Typu Prachatice je vzdálená 18 km. Obec není turisticky ani průmyslově využívaná, z významných firem zde má sídlo forma Forpsi, která zabezpečuje webhosting, atd. Má potenciál související s rozvoje území VVP Boletce pro nevojenské účely. K měla obec výměru ha, 511 trvale bydlících obyvatel a 124 registrovaných podnikatelských subjektů Chroboly Obec Chroboly je horská ves v blízkosti Prachatic. V současné době je zde pouze zemědělská výroba, především chov dobytka. Nachází se zhruba na silnici spojující Prachatice s Českým Krumlovem II/141. Obec nemá příliš velký potenciál k rozvoji z hlediska turistiky i průmyslu. Obec II. Typu Prachatice je vzdálená 10 km. K měla obec výměru ha, 474 trvale bydlících obyvatel a 105 registrovaných podnikatelských subjektů Zálezly Obec Zálezly se nachází v předhůří Šumavy nedaleko od Čkyně. Neleží na žádné dopravní spojnici. K měla obec výměru 931 ha, 301 trvale bydlících obyvatel a 65 registrovaných podnikatelských subjektů. 9 9 Veřejná databáze ČSÚ, Městská a obecní statistika, Obec Ktiš /online/, poslední revize Dostupné na WWW: 9 Veřejná databáze ČSÚ, Městská a obecní statistika, Obec Chroboly /online/, poslední revize Dostupné na WWW: 9 Veřejná databáze ČSÚ, Městská a obecní statistika, Obec Zálezly /online/, poslední revize Dostupné na WWW: -

15 3.1.8 Žernovice Obec Žernovice leží se nachází v blízkosti Prachatic. Na území obce se nachází několik hal s výrobou a v poslední době se stává rezidenčním místem Prachatic. Leží na spojnici cesty z Prachatic do Netolic, resp. Českých Budějovic. K měla obec výměru 529 ha, 240 trvale bydlících obyvatel a 49 registrovaných podnikatelských subjektů. 9 9 Veřejná databáze ČSÚ, Městská a obecní statistika, Obec Žernovice /online/, poslední revize Dostupné na WWW: -

16 3.2 Srovnání dat Data jsou interpretována pomocí grafů. Grafy jsou číslované a mají komentář. Každá podkapitola má dílčí závěr a hodnocení plynoucí ze zkoumaných dat Příjmy obcí v letech - Roční příjem obcí Kč GRAF č. 1 Roční příjem obcí Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč 1955 Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Obce v NPŠ Obce mimo NPŠ Zdroj: Závěrečné účty obcí - Na tomto grafu je patrné, že roční příjmy obcí jsou zhruba stejné výše, vyjma Kvildy v roce, Nové Pece v roce,,,, kdy jsou příjmy vyšší. Nejvyšší příjem má Nová Pec v roce a to ve výši ,35 Kč. Příjmy u uvedených obcí ovlivnily přijaté dotace, které jsou zřetelně vidět u následujících grafů

17 Celkový příjem obcí v období let - GRAF č. 2 Celkový příjem obcí v období let Kč ,24 Kč Kč Kč Kč ,76 Kč Kč ,13 Kč ,80 Kč ,69 Kč Kč ,09 Kč ,70 Kč ,18 Kč 0 Kč Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí - Je patrné, že celkové příjmy obcí v uvedeném období jsou výrazně vyšší u Kvildy, Stožce a Nové Pece, Ktiše a Chrobol. Ostatní obce mají příjmy výrazně nižší. Nová Pec má opět nejvyšší celkový příjem, oproti druhé Ktiši je vyšší 2,56 krát. Je nutné však brát v potaz, zvláště u Ktiše, počet obyvatel, který je vyšší oproti Kvildě a Stožci

18 Celkový příjem obcí dle příjmových položek rozpočtu za Kč GRAF č. 3 Celkový příjem obcí dle příjmových položek rozpočtu za Kč Kč Kč Kč 0 Kč Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Položky 12 Položky 14 Položky 15 Položky 18 Položky 20 Položky 21 Položky 22 Položky Kč Zdroj: Závěrečné účty obcí - Příjmy obcí dle jednotlivých příjmových položek, tak jak se na celkovém příjmu podílely. Výraznou část příjmu Obce Kvilda, Stožec a Želnava tvoří Seskupení položek 24, což jsou většinou investiční dotace ze státního rozpočtu a od okresního úřadu. Sdružení položek 22 jsou prostředky převedené z jiných účtů obce, resp. dotační prostředky. V případě Nové Pece se jednalo o převod ze státního rozpočtu. Položky 21 jsou různé příjmy z poplatků. Je patrné, že v absolutních částkách jsou výrazné zvláště u Nové Pece, Ktiše, Kvildy, Stožce a Želnavy. Položky 20 jsou přijaté úvěry. Položky 15 jsou příjmy na jednotlivé činnosti provoz obecních úřadů jako je školství, vodní hospodářství, kultura, atd. a jsou účelově také vydávány. Dotace Položek 22 a 24 jsou dominující část příjmů u obcí NPŠ. Daňové příjmy a prostředky určené na chod úřadů jsou převažující u obcí mimo park

19 Celkový příjem dle podílu položek za - 100% GRAF č. 4 Celkový příjem obcí dle podílu položek za - 80% 60% 40% 20% Položky 12 Položky 14 0% Kvilda Stožec Nová Pec Želnav Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Položky 15 Položky 18 Položky 20 Položky 21 Položky 22 Položky 24-20% Zdroj: Závěrečné účty obcí - Na tomto grafu je zobrazen podíl jednotlivých položek na příjmech obcí v období -. Položky 24 dotační tituly jsou více jak 20% příjmem u Kvildy, u Stožce tvoří cca 60% příjmů u Želnavy cca 50% příjmů. Nová Pec má dotace zaúčtované v Položkách 22, stejně jako Zálezly a Žernovice. Opět je vidět výrazný podíl příjmů z poplatků Položek 21 u obcí ležících v národním parku. Toto ještě je výrazný příjem u Ktiše. Naopak daňové příjmy - Položky 18 jsou výrazně dominující část příjmu u obcí mimoparkových. Obce v NPŠ mají vyšší podíl příjmů plynoucí z dotací a místních poplatků oproti mimoparkovým, jejichž hlavní podíl příjmů tvoří daňové příjmy a prostředky určené pouze na chod úřadů

20 Celkový příjem Položky 21 za Kč Kč Kč Kč Kč GRAF č. 5 Celkový příjem Položky 21 za Příjmy z pronájmu provozoven 2113 Příjmy za lázeňský nebo rekreační pobyt 2114 Pokuty ukládané obcí nebo OkÚ 2115 Sankční poplatky 2116 Od pojišťovny na zabránění opak Příjmy z prodaného majetku ve vlastnictví obce 2121 Úroky z bankovních účtu a fin. hosp Ostatní a nahodilé příjmy 2124 Poplatek ze psů 2126 Poplatek za užívání veř. prostr Poplatek ze vstupného 2128 Poplatek z ubytovací kapacity 2129 Poplatek z reklamních zařízení Kč 2130 Dislokační poplatek 0 Kč Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice 2131 Polatek z alkoholických a tabákových výrobků 2132 Poplatek z povolení vjezdu motorových vozidel 2133 Příjmy z pronájmu majetku obcí 2134 Příjmy z úhrad dobývacího prostoru 2135 Přijaté dary Zdroj: Závěrečné účty obcí - Zde je zobrazena struktura příjmů obcí za Položky 21. Jedná se o místní poplatky vybírané obcemi. U Obce Nová Pec a Ktiš dominují v absolutních částkách příjmy za prodaný majetek- položka U Nové Pece činí více jak 10 mil. Kč u Ktiše zhruba 3 mil. Kč. Položka 2128 poplatek z ubytovací kapacity je zvláště výrazná u Kvildy a Stožce

21 Celkový příjem Položky 21 bez 2119 za Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč GRAF č. 6 Celkový příjem Položky 21 bez 2119 za - Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice 2111 Příjmy z pronájmu provozoven 2113 Příjmy za lázeňský nebo rekreační pobyt 2114 Pokuty ukládané obcí nebo OkÚ 2115 Sankční poplatky 2116 Od pojišťovny na zabránění opak Úroky z bankovních účtu a fin. hosp Ostatní a nahodilé příjmy 2124 Poplatek ze psů 2126 Poplatek za užívání veř. prostr Poplatek ze vstupného 2128 Poplatek z ubytovací kapacity 2129 Poplatek z reklamních zařízení 2130 Dislokační poplatek 2131 Polatek z alkoholických a tabákových výrobků 2132 Poplatek z povolení vjezdu motorových vozidel 2133 Příjmy z pronájmu majetku obcí 2134 Příjmy z úhrad dobývacího prostoru 2135 Přijaté dary Zdroj: Závěrečné účty obcí - Graf opět zobrazuje strukturu Položky 21, avšak bez příjmů z prodeje majetku Je zde vidět, že nejvyšší příjmy má Kvilda, kde zhruba polovinu tvoří poplatky z ubytovací kapacity Potom dominují ve struktuře příjmů ostatní a nahodilé příjmy V absolutních částkách jsou nejvyšší příjmy opět u obcí NPŠ, kromě Želnavy, ta je pátá po Ktiši. Dílčí závěr podkapitoly Obce v NPŠ mají v období let - vyšší podíl příjmů plynoucí z dotací a místních poplatků oproti mimoparkovým, jejichž hlavní podíl příjmů tvoří daňové příjmy a prostředky určené pouze na chod úřadů

22 3.2.2 Příjmy obcí 1997 Roční příjem obcí Kč GRAF č. 7 Roční příjem obcí ,67 Kč Kč Kč Kč Příjem obce/rok Kč ,68 Kč ,04 Kč ,03 Kč ,11 Kč Kč Kč ,62 Kč ,20 Kč ,91 Kč 0 Kč Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí 1997 Obce v NPŠ mají v tomto roce vyšší celkové příjmy oproti obcím mimo park kromě Ktiše. U obcí Kvilda, Stožec se nejedená o výrazně vyšší celkové příjmy

23 Celkový příjem obcí dle skupin příjmů za Kč GRAF č. 8 Celkový příjem obcí dle skupin příjmů za Kč Kč Kč Kč Kč 1 Daňové příjmy 2 Nedaňové příjmy 3 Kapitálové příjmy 4 Přijaté dotace Kč 0 Kč Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí 1997 Daňové příjmy - jejich podíly na příjmech všech obcí jsou zhruba stejně velké. Nedaňové příjmy dominují u Nové Pece, Kvildy a Chrobol. Nová Pec a Stožec mají objemově nejvyšší přijaté dotace

24 Celkový příjem obcí dle podílu skupin příjmů za % GRAF č. 9 Celkový příjem obcí dle podílu skupin příjmů za % 60% 40% 20% 1 Daňové příjmy 2 Nedaňové příjmy 3 Kapitálové příjmy 4 Přijaté dotace 0% Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí 1997 Zde je zobrazen podíl jednotlivých položek na celkovém příjmu obce v roce U obcí v NPŠ jsou hlavní součástí příjmů nedaňové příjmy a přijaté dotace, obdobně je tomu u Želnavy. Podíly nedaňových příjmů zahrnující příjmy z vlastní činnosti jsou vysoké u Kvildy, Nové Pece a zvláště velký podíl je u Chrobol. U vlastních příjmů je nutné počítat s výdaji, které jsou nutné k jejich dosažení. Kapitálové příjmy vycházejí především z prodeje finančního majetku jako jsou akcie atd

25 Příjem obcí dle skladby daňových příjmů za Kč Kč Kč GRAF č. 10 Příjem obcí dle skladby daňových příjmů za Daně z příjmu fyzických osob 112 Daně z příjmu právnických osob Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 131 Správní a soudní poplatky 133 Poplatky za znečišťování živ. prostředí 134 Ostatní daně poplatky z vybraných činností a služeb 151 Daně z majetku 170 Ostatní daňové příjmy 0 Kč Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí 1997 Tento graf ukazuje složení daňových příjmů podle jednotlivých položek. Obce NPŠ, kromě Želnavy, mají v těchto příjmech znatelný příjem položky 134, kde jsou účtovány kromě jiných také poplatky z rekreačních objektů-pobytu a lůžka

26 Příjem obcí dle podílu jednotlivých daňových příjmů za % 90% 80% GRAF č. 11 Příjem obcí dle podílu jednotlivých daňových příjmů za Daně z příjmu fyzických osob 112 Daně z příjmu právnických osob 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 131 Správní a soudní poplatky 133 Poplatky za znečišťování živ. prostředí 134 Ostatní daně poplatky z vybraných činností a služeb 151 Daně z majetku 170 Ostatní daňové příjmy 0% Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí 1997 Graf zobrazuje skutečnost, že se u obcí v NPŠ příjmy položky 134 v roce 1997 podílí významnou měrou a to zvláště u Kvildy a Stožce. Dílčí závěr V roce 1997 měly obce NPŠ lehce vyšší příjmy oproti obcím mimo NPŠ. Jejich významnou část tvořily dotace a v rámci daňových příjmů byly významné příjmy účtované na položce 134, které tvoří u obcí v národním parku především poplatky lázeňské a z rekreačních zařízení

27 3.2.3 Příjmy obcí v letech Roční příjem obcí - a Celkový příjem obcí v období let Kč GRAF č. 12 Roční příjem obcí Kč Kč Kč Kč 0 Kč Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Obce v NPŠ Obce mimo NPŠ Zdroj: Závěrečné účty obcí Kč GRAF č. 13 Celkový příjem obcí v období let Kč ,42 Kč Kč ,36 Kč ,66 Kč Kč ,33 Kč ,19 Kč Kč ,63 Kč Kč ,94 Kč ,28 Kč 0 Kč Kvild a Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí - Tyto grafy zobrazují příjmy jednotlivých obcí ve sledovaném období. Obce v NPŠ mají srovnatelné příjmy s obcemi mimo NPŠ. Pouze Nová Pec výrazně převyšuje ostatní obce

28 Celkový příjem obcí dle paragrafů za - Paragraf 6409 Paragraf 6402 Paragraf 6399 Paragraf 6320 paragraf 6310 Paragraf Kč GRAF č. 14 Celkový příjem obcí dle paragrafů za - Paragraf 6112 Paragraf 5299 Paragraf 5212 Paragraf 4314 Paragraf 3771 Paragraf 3769 Paragraf 3749 Paragraf Kč Paragraf 3742 Paragraf 3727 Paragraf 3725 Paragraf 3723 Paragraf 3722 Paragraf Kč Paragraf 3635 Paragraf 3633 Paragraf 3632 Paragraf 3631 Paragraf 3619 Paragraf 3612 Paragraf 3511 Paragraf Kč Paragraf 3419 Paragraf 3412 Paragraf 3399 Paragraf 3392 Paragraf 3341 Paragraf Kč Paragraf 3322 Paragraf 3319 Paragraf 3315 Paragraf 3314 Paragraf 3312 Paragraf Kč Paragraf 3141 Paragraf 3113 Paragraf 3111 Paragraf 2341 Paragraf 2321 Paragraf Kč Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chrobol y Zálezly Žernovice Paragraf 2229 Paragraf 2221 Paragraf 2212 Paragraf 2140 Paragraf 2119 Paragraf 1043 Paragraf 1032 Paragraf 1031 Zdroj: Závěrečné účty obcí - Paragraf 0000 Graf zobrazuje složení příjmů podle jednotlivých paragrafů dle obcí za sledované období v absolutní výši. Dominují zde příjmy paragrafu 0000 Bez ODPA Zde jsou účtovány příjmy daňové, z poplatků, dotační prostředky investiční i neinvestiční. U obcí mimo NPŠ tvoří odp. paragraf 000 cca 80-90% část veškerých příjmů. Odp. paragraf 3612 Bytové hospodářství je výrazný u Nové Pece, která má největší obecní bytový fond. Odp. paragraf 3639 Komunální služby a rozvoj j.n. obsahuje příjmy z prodeje pozemků. Podíl na příjmech je výrazný u Kvildy a Ktiše. Odp. paragraf 6171 Činnost místní správy obsahuje příjmy z činnosti obce, pronájmu nemovitostí a také z prodeje pozemků. Je výrazným zdrojem příjmů o obcí NPŠ, kromě Želnavy

29 Celkový příjem obcí dle podílu paragrafů - Paragraf 6409 Paragraf 6402 Paragraf 6399 Paragraf 6320 paragraf 6310 Paragraf % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% GRAF č. 15 Celkový příjem obcí dle podílu paragrafů - Paragraf 6112 Paragraf 5299 Paragraf 5212 Paragraf 4314 Paragraf 3771 Paragraf 3769 Paragraf 3749 Paragraf 3745 Paragraf 3742 Paragraf 3727 Paragraf 3725 Paragraf 3723 Paragraf 3722 Paragraf 3639 Paragraf 3635 Paragraf 3633 Paragraf 3632 Paragraf 3631 Paragraf 3619 Paragraf 3612 Paragraf 3511 Paragraf 3429 Paragraf 3419 Paragraf 3412 Paragraf 3399 Paragraf 3392 Paragraf 3341 Paragraf 3326 Paragraf 3322 Paragraf 3319 Paragraf 3315 Paragraf 3314 Paragraf 3312 Paragraf 3143 Paragraf 3141 Paragraf 3113 Paragraf 3111 Paragraf 2341 Paragraf 2321 Paragraf % Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Paragraf 2229 Paragraf 2221 Paragraf 2212 Paragraf 2140 Paragraf 2119 Paragraf 1043 Paragraf 1032 Paragraf 1031 Zdroj: Závěrečné účty obcí - Paragraf 0000 Na tomto grafu je zobrazen podíl jednotlivých odpovědných paragrafů na celkovém příjmu. Opět dominují paragrafy 0000, 3612, 3639, Paragraf 3612 Bytové hospodářství tvoří výraznější podíl u Nové Pece a zvláště Želnavy. Je však na místě připomenout, že příjmy z bytového hospodářství v naprosté většině nepokrývají náklady, takže bývá správa bytového fondu často dotována. U Kvildy tvoří příjmy z paragrafů 3639 Komunální služby jinde neuvedené, 6171 Činnost místní správy zhruba 50% příjmů ve sledovaném období. Odpovědný paragraf 1031 Pěstební činnost činí cca 10% podíl příjmů u Chrobol a Žernovic. Odp. paragraf 1032 Ostatní produkčních činností je cca 10% podílem příjmů u Chrobol

30 Celkový příjem Paragrafu bez ODPA dle položek za Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč GRAF č. 16 Celkový příjem Paragrafu 0000 "bez ODPA" dle položek za - Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chrobol y Zálezly Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí - Položka 1111 Položka 1112 Položka 1113 Položka 1119 Položka 1121 Položka 1122 Položka 1211 Položka 1311 Položka 1332 Položka 1333 Položka 1334 Položka 1335 Položka 1337 Položka 1339 Položka 1341 Položka 1342 Položka 1343 Položka 1344 Položka 1345 Položka 1346 Položka 1349 Položka 1361 Položka 1511 Položka 1701 Položka 1709 Položka 2420 Položka 2431 Položka 2460 Položka 3201 Položka 4111 Položka 4112 Položka 4113 Položka 4116 Položka 4117 Položka 4118 Položka 4119 Položka 4121 Položka 4129 Položka 4131 Položka 4134 Položka 4135 Položka 4139 Položka 4152 Položka 4213 Položka 4216 Položka 4218 Položka 4222 Položka 4232 Přijaté investiční dotace položky 4213, 4216, 4218, 4222, 4232 jsou u Kvildy z obcí NPŠ nejmenší ve výši zhruba 4 mil. Kč z celkových příjmů 24 mil. Kč. Obdobnou výši přijatých investičních dotací vykazují Chroboly. U Stožce, Nové Pece, Ktiše a Zálezel se jedná o částku mil. Kč. Žernovice a Želnava mají přijaté investiční dotace velmi nízké

31 Celkový příjem paragrafu 0000 bez ODPA dle podílu položek za - 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% GRAF č. 17 Celkový příjem Paragrafu 0000 "bez ODPA" dle podílu položek za - Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí - Položka 1111 Položka 1112 Položka 1113 Položka 1119 Položka 1121 Položka 1122 Položka 1211 Položka 1311 Položka 1332 Položka 1333 Položka 1334 Položka 1335 Položka 1337 Položka 1339 Položka 1341 Položka 1342 Položka 1343 Položka 1344 Položka 1345 Položka 1346 Položka 1349 Položka 1361 Položka 1511 Položka 1701 Položka 1709 Položka 2420 Položka 2431 Položka 2460 Položka 3201 Položka 4111 Položka 4112 Položka 4113 Položka 4116 Položka 4117 Položka 4118 Položka 4119 Položka 4121 Položka 4129 Položka 4131 Položka 4134 Položka 4135 Položka 4139 Položka 4152 Položka 4213 Položka 4216 Položka 4218 Položka 4222 Položka 4232 Položka 1342 Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt tvoří u Kvildy cca 15% příjmů paragrafu U Ostatních obcí není tak výrazný podíl. Investiční dotace položek 4213, 4216, 4218, 4222, 4232 tvoří u Kvildy cca 20%, Stožce 30%, Nové Pece 20% Želnavy 3%, Ktiše 25%, Chrobol 19%, Zálezel 36% a Žernovic 5% z příjmů paragrafu

32 Celkový příjem Paragrafu 3699 Komunální rozvoj a služby j.n. dle položek za - Položka Kč GRAF č. 18 Celkový příjem Paragrafu 3639 "Komunální rozvoj a služby j.n." dle položek za - Položka 2112 Položka Kč Položka Kč Položka Kč Položka 2321 Položka Kč Položka Kč Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chrobol y Zálezl y Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí - Položka 3111 Položka 3112 Položka 3111 Příjmy z prodeje pozemků je velmi výrazná u Kvildy. Položka 3112 Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí je vyšší oproti ostatním obcím u Ktiše

33 Příjem Paragrafu 3639 Komunální rozvoj a služby j.n. dle podílu položek za - Položka % GRAF č. 19 Příjem Paragrafu 3639 "Komunální rozvoj a služby j.n." dle podílu položek za - Položka 2112 Položka % Položka % Položka % Položka 2321 Položka % Položka % Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Položka 3111 Zdroj: Závěrečné účty obcí - Položka 3112 Podíl jednotlivých položek na plnění paragrafu 3639 je takový, že položka 3111 Příjmy z prodeje pozemků je dominantní u Kvildy. Ktiše, Chrobol, Zálezel a Žernovic. Položka 3112 Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí tvoří u Stožce cca 57%, Ktiše 42% Chrobol 23% příjmu za tento paragraf. Pece. Položka 2324 Přijaté nekapitálové náhrady a příspěvky je výrazná u Nové

34 Celkový příjem Paragrafu 6171 Činnost místní správy dle položek za - Položka 2111 Položka Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč GRAF č. 20 Celkový příjem Paragrafu 6171 "Činnost místní správy" dle položek za - Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chrobol y Zálezl y Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí - Položka 2119 Položka 2131 Položka 2132 Položka 2133 Položka 2139 Položka 2141 Položka 2142 Položka 2210 Položka 2310 Položka 2321 Položka 2322 Položka 2324 Položka 2327 Položka 2328 Položka 2329 Položka 2333 Položka 2343 Položka 3111 Položka 3112 Položka 3113 V příjmech dle jednotlivých položek v absolutním množství dominují položka 2111 Příjmy z poskytování služeb a výrobků u Stožce s cca 5 mil. Kč. Položka 3111 Příjmy z prodeje pozemků U Kvildy s cca 2,5 mil., Nové Pece s 6 mil. Kč. Výrazná je také položka Kč 3112 Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí u Kvildy a Nové Pece s cca 6 mil. Kč a u Stožce a Ktiše s cca 2 a 1,5 mil. Kč

35 Celkový příjem Paragrafu 6171 Činnost místní správy dle podílu položek za - Položka 2111 Položka % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% GRAF č. 21 Celkový příjem Paragrafu 6171 "Činnost místní správy" dle podílu položek za - Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí - Položka 2119 Položka 2131 Položka 2132 Položka 2133 Položka 2139 Položka 2141 Položka 2142 Položka 2210 Položka 2310 Položka 2321 Položka 2322 Položka 2324 Položka 2327 Položka 2328 Položka 2329 Položka 2333 Položka 2343 Položka 3111 Položka 3112 Položka 3113 Graf zobrazuje procentický podíl příjmů položek na uvedeném paragrafu. Opět v podílu jsou výrazné položka 2111 Příjmy z poskytování služeb a výrobků, položka 3111 Příjmy z prodeje pozemků a položka Kč 3112 Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí. Dílčí závěr Celkový příjem obcí v uvedeném období je srovnatelný, Pouze Nová Pec má výrazně vyšší příjmy. Želnava a Žernovice mají příjmy výrazně nižší než ostatní obce. V příjmech dominují příjmy paragrafu 0000, kdy přijaté dotace investiční dotace položky 4213, 4216, 4218, 4222, 4232 jsou u Kvildy z obcí NPŠ nejmenší - ve výši zhruba 4 mil. Kč z celkových příjmů. Obdobnou výši přijatých investičních dotací

36 vykazují Chroboly. U Stožce, Nové Pece, Ktiše a Zálezel se jedná o částku mil. Kč. Žernovice a Želnava mají přijaté investiční dotace velmi nízké. Výrazný podíl na příjmech však tvoří zvláště u Kvildy (viz Graf č. 14) a ostatních obcí v NPŠ (kromě Želnavy) příjem z prodaného majetku pozemků a dalších nemovitostí. To ukazuje na skutečnost, že nemovitosti, především pozemky, v obcích Kvilda, Stožec, Nová Pec jsou velmi lukrativní a mnohonásobně převyšují svou cenou pozemky a domy v obcích mimo NPŠ

37 3.2.4 Příjmy obcí v letech Roční příjem obcí - a Celkový příjem obcí v období let Kč GRAF č. 22 Roční příjem obcí Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí Kč Kč GRAF č. 23 Celkový příjem obcí v období let ,49 Kč Kč Kč Kč Kč ,17 Kč ,17 Kč ,45 Kč ,99 Kč Kč ,53 Kč Kč Kč ,65 Kč ,37 Kč 0 Kč Kvild Stožec Nová Pec Želnav Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí - Grafy zobrazují celkový příjem obcí od roku -. Ukazují, že obce v NPŠ mají kromě Želnavy vyšší příjem, než obce mimo národní park. Pouze Ktiš má celkově vyšší absolutní příjmy než Stožec a Kvilda

38 Počet obyvatel v obci GRAF č. 24 Počet obyvatel v obci Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Zdroj: ČSU, databáze MOS Graf zobrazuje vývoj a počet obyvatel v obcích ve sledovaném období. Je patrné, že V obcích Nová pec a Želnava dochází v posledních letech k odlivu obyvatel. Do jisté míry je možné tento trend osvětlit jejich malým rozvojem, kdy v případě Nové Pece jde o dlouhodobou neschopnost využít získané finanční prostředky k všestrannému rozvoji obce. Ktiš a Chroboly měly propad v počtu trvale žijících obyvatel v začátku let devadesátých. V posledních letech mají přírůstek obyvatel. Žernovice stabilně zvyšují počty trvale žijících obyvatel. Je to dáno jejich blízkou polohou u Prachatic a přesunem části prachatických občanů právě sem, kde měli možnost zakoupi relativně levné pozemky ke stavbám rodinných domů

39 Příjem obce na obyvatele , 00 Kč GRAF č. 25 Příjem obce na obyvatele obce , 00 Kč , 00 Kč , 00 Kč , 00 Kč , 00 Kč , 00 Kč , 00 Kč , 00 Kč 0, 00 Kč Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí -, ČSU Graf zobrazuje příjem na obyvatele dle jednotlivých obcí a roku. Obce v NPŠ mají většinou vyšší příjem na obyvatele a rok po celé sledované období

40 Celkový příjem na obyvatele obce v období let Kč GRAF č. 26 Celkový příjem na obyvatele obce v období let ,42 Kč ,61 Kč Kč ,55 Kč Kč ,30 Kč Kč ,00 Kč ,26 Kč 8 079,07 Kč 6 610,26 Kč Kč 0 Kč Kvilda Stožec Nová Pec Želnava Ktiš Chroboly Zálezly Žernovice Zdroj: Závěrečné účty obcí -, ČSÚ Zde je zobrazen příjem na obyvatele obce za celé sledované období let -. Z grafu vyplývá jednoznačně vyšší příjem na obyvatele u obcí Kvilda, Stožec a Nová Pec. Příjmy jsou zde až několika násobně vyšší oproti ostatním sledovaným obcím. Obec Želnava je příjmově podprůměrná ve srovnání s mimoparkovými obcemi Ktiš, Chroboly a Zálezly