Cl. I VYHLASKA. ,, 1a. Strana Castka 147 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009

Transkript

1 Castka 147 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Strana VYHLASKA ze dne 16. prosince 2009, kterou se rnenf vyhlaska c Sb., 0 rninimalnfch standardech pro ochranu hospodafskych zvirat, ve zneni vyhlasky c Sb. Ministerstvo zernedelstvi stanovi podle 29 odst. 1 zakona c. 246/1992 Sb., na ochranu zvirat proti tyrani, ve zneni zakona c. 77/2004 Sb., zakona c. 312/ /2008 Sb. a zakona c. 291/2009 Sb., (dale jen "zakon") k provedenf 10, 12a, 12c odst. 3 a 12d odst. 8 zakona: Cl. I Vyhlaska c. 208/2004 Sb., 0 minimalnfch standardech pro ochranu hospodarskych zvirat, ve zneni vyhlasky c. 425/2005 Sb., se rneni takto: 1. V 1 se slova "hmotnostnf kategorii" nahrazujf slovy "vekovou kategorii nebo hmotnost". 2. Poznamka pod carou c. 2 znf:,,2) Smernice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince ochrane zvirat pe porazenf nebo usmrcovani, Smernice Rady 98/58/ES ze dne 20. cervence 1998 o ochrane zvirat chovanych pro hospodarske ticely. Smernice Rady 1999/74/ES ze dne 19. cervence 1999, kterou se stanovi minimalni pozadavky na ochranu nosnic. Smernice Rady 2007/43/ES ze dne 28. ccrvna minimalnich pravidlech pro ochranu kurat chovanych na maso. Smernice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanovi minimalni pozadavky pro ochranu telat (kodifikovane zneni). Smernice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanovi minimalni pozadavky pro ochranu prasat (kodilikovanc zneni).". 3. Za 1 se vkladaji nove 1a az 1c, ktere vcetne nadpisu a poznamek pod carou c. 2a a 2b zneji:,, 1a Pojmy Pro iicely teto vyhlasky se rozurni a) staji zarizenr'") pro ustajeni hospodarskych zvirat, b) boxem vyrnezena cast staje urcena k pobytu hospodarskeho zvirete nebo hospodarskych zvirat; boxem se rozurni i kotec, c) chodbou cast podlahove plochy staje, zpravidla mezi radou vaznych stani nebo boxu, urcena zejmena k peci 0 hospodarska zvfrata, vcetne jejich premfsiovanf, d) rostovou podlahou podlahova plocha staje nebo jejf casti, opatrena rosty nebo sterbinami, umozriujicimi zejmena propad vykalu a vody do podrostoveho prostoru. 1b Minimalnf standardy zarfzeni pro hospodarska zvirata (1) Staje musi byt v souladu s pouzitou technologif chovu dispozicne, technicky a provozne reseny tak, aby cirkulace vzduchu, prasnost, teplota a relativni vlhkost vzduchu, koncentrace plynu, osvetleni a hlucnost byly udrzeny v mezich, ktere nejsou pro zvirata skodlive. (2) Dispozicni, technicke a provozni resenf staji rnusi v souladu s pouzitou technologif chovu a) urnoznit denni kontrolu zdravotniho stavu, kondice a pohody hospodarskych zvirat, b) urnoznit denni kontrolu stavu technickeho a technologickeho zarizeni, c) zabranit vstupu nepovolanych osob a ornezit vniknuti jinych zvirar, d) urnoznit mechanickou ocistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, e) umozmt vetennarnf vysetrenf a osetreni, podani latek zviratum a odber vzorku, f) urnoznit vycleneni oddeleneho prostoru pro hospodarska zvfrata vyzadujfci mimoradnou peci, zvirata poranena, nernocna nebo podezrela z nakazy, g) urnoznit bezpecne provedenf iikonu a cinnosti souvisejfefch s chovem zvifat a iidrzbou zafizeni. (3) Box musi byt rozrnerove a provedenfm diferencovan podle technologie ustajeni, druhu a vekove kategorie nebo hmotnosti hospodarskych zvirat. Je-li k hrazeni pouzita stranova zabrana, rnusi vymezovat polohu hospodarskeho zvfrete pri lezeni a stani na urcene plose, zamezovat kaleni hospodarskeho zvfrete na sousedni misto a vzajemnemu prekazenf pri vstavani a lehanf hospodarskych zvfrat ve stanf nebo v boxu pri volnem ustajenf, prrpadne zamezovat ohrozenf nebo

2 Strana 7524 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Castka 147 naruseni pohody nebo ohrozeni nebo poskozeni zdravi nebo zivota mladat, (4) Podlahy a) rnusi odpovidat hmotnosti hospodarskych zvirat, b) rnusi v mistech ustajeni snizovat na minimum rizika uklouznuti a nesmi vyvolavat u hospodarskych zvfrat zraneni, kdyz se s nimi hospodarska zvirata dostanou do kontaktut"), c) rostove musi mit rostnice s odpovfdajfef pevnou naslapnou plochou a Sfrkou sterbin podle druhu, vekove kategorie a hmotnosti zvirar, sfrka sterbin rnusi zabrariovat vsunuti koncetiny hospodarskeho zvirete, hrany rostnic rnusi byt neostre, bez odstepu s minimalnfrn prevysenim rostnic. (5) Rampy, lavky a mustky pro nalozeni a vylozeni hospodarskych zvirar, zrizovane jako soucast staje, a pohyblive dopravnf pasy pro kontejnery musi byt opatreny protiskluzovou iipravou povrchu a bocnfrn hrazenfm, zabraiiujicfm padu hospodarskeho zvirete nebo kontejneru s hospodarskyrni zviraty; vyskove nerovnosti nesmi presahnout 0,2 m a sfrka mezer v podlaze nebo mezi dverna podlahami rnusi zabranit vsunuti koncetiny hospodarskeho zvirete. Rampy, lavky a mustky nesmeji byt pro prasata, telata a kone strrnejsi nez uhel 20, tj. 36,4 % k horizontalni rovine, a pro ovce a skot vyjma telata nez iihel 26 34', tj. 50 % k horizontalni rovine. Pokud je sklon strrnejsi nez 10, tj. 17,6 % k horizontalni rovine, rnusi byt rampy, lavky a mustky konstruovany tak, aby zvirata mohla bez rizika nebo potizi vyjit nahoru ci sejit dolu. (6) Material, ktery je pouzfvan pro vystavbu ustajenf, a zvlaste pro koryta a zlaby, jakoz i zanzenf, s nfmz mohou zvfrata prijit do styku, nesmf byt pro ne skodlive a musf byt vhodne pro dukladne cistenf a dezinfekci. Ustajenf a instalace pro zajistenf bezpecnosti hospodarskych zvfrat musf byt konstruovany a uddovany tak, aby nemely ostre okraje ci hrany nebo vycnelky, jez by mohly zvfrata zranit. 1c Obecne pozadavky na chov hospod:hskych zvfrat Pri chovu hospodarskych zvfrat a) je treba hospodarska zvfrata od narozenf navykat na pntomnost cloveka, kontakt s nfm a provadenf zakladnich chovatelskych likonu a pouzfvanf chovatelskych zanzenf, vybavenf a pomucek, b) je treba venovat zvysenou pozornost brezfm samiefm, samiefm po porodu, kojfefm samiefm a jejich mladatum, c) je mozne jejich trvale umfstenf v zimnfm obdobf pouze ve vybezich nebo na pastvinach, pokud byla takto chovana zvirata na tento zpusob chovu v danych klimatickych podminkach jiz dostatecne navykana a takovy zpusob chovu jim nepusobi utrpeni, d) rnusi byt ve vybezich nebo na pastvinach zabezpeceno, aby zdroje vody nezamrzly a byly hospodarskym zviratum pristupne, e) nelze hospodarska zvirata jakekoliv vekove kategorie uvedena v teto vyhlasce pouzivat a cvicit jako jfzdnf zvfrata pro cloveka nebo na ne z jinych duvodu nasedat, s vyjimkou koni, oslu a jejich kfizencu, nebo je pouzivat pro zapasy, f) nesmi byt omezena volnost pohybu hospodarskych zvirat ve vybezich nebo na pastvinach pripevnenim zavazi nebo jineho podobneho predrnetu k hospodarskym zviratum; volnost pohybu hospodarskych zvirat nesmi byt dale omezena svazanim hospodarskych zvirat nebo svazanim ruznych castf tela hospodarskych zvirat, nebo svazanim vice hospodarskych zvirat k sobe. 2a) 3 pism. w) zakona c. 246/1992 Sb., na ochranu zvifat proti tyranf, ve znenf pozdejsfch predpisu. 2b) Pifloha A, bod II, odst. 7 prvni odrazka smernice 93/119/ /ES.". 4. V 2 odst. 1 pism. a) se za slova "zkontroluje a zabezpeci" vkladaji slova "zakladnf osetreni kravy a telete, vcetne osetreni pupku telete vhodnou desinfekef, a zajistf". 5. V 2 odst. 1 pisrnena d) az f) znejf: "d) vsechna telata musf byt krmena alespon dvakrat denne, pro vsechna telata ustajena ve skupine, ktera nejsou krmena do nasycenf podle vlastnf potreby zvfrete nebo pomoef automatickeho krmneho systemu, musf byt zajisten pnstup ke krmivu ve stejne dobe, jako majf ostatnf telata ve skupine; pri horkem pocasf nebo nemocnym telatum se cerstva voda poskytuje neustale, e) strava pro telata musf obsahovat tolik zeleza, aby byla zajistena prumerna hladina krevnfho hemoglobinu, minimalne vsak 4,5 mmolliitr, kazde tele starsf dvou tydnu musf dostavat stravu obsahujfef vlakninu v minimalnfm mnozstvf zvysujfefm se postupne od 50 g do 250 g pro telata ve stan 8 az 20 tydnu, f) Sfrka individualnmo kotce pro telata musf odpovfdat minimalne kohoutkove vysce telete, mereno ve stoje, a deika kotce musf byt minimalne rovna deice tela merene od rostralnmo okraje muice po kaudalnf okraj hrbolu kycelnmo vynasobeneho koeficientem 1,1. Individualnf kotce pro telata, krome vyhrazenych pro izolaci nemocnych zvfrat,

3 Castka 147 Sbfrka zakonu e. 464 / 2009 Strana 7525 nesmeji mit celisrve steny, ale steny s otvory, ktere poskytujf telatum pifrny vizualni a hrnatovy kontakt s ostatnirni; toto ustanoveni se vsak nevztahuje na telata, ktera jsou chovana se svyrni matkarni z duvodu kojeni, a staje, kde je ustajeno rnene nez 6 telat,". 6. V 2 odst. 1 se na konci textu pismene g) dopliiuji slova " ; toto ustanoveni se vsak nevztahuje na telata, ktera jsou chovana se svyrni matkarni z duvodu kojeni, a staje, kde je ustajeno rnene nez 6 telat". 7. V 2 odst. 1 pism. h) se slova " ; toto ustanoveni se vsak nevztahuje na sajici telata u matek a staje, kde je rnene nez 6 telat; dalsi pozadavky na prostory a vybavenf pro ustajeni telat stanovi zvlastni pravni predpis")" vcetne poznamky pod carou e. 3 zrusuji. 8. V 2 se na konci odstavce 1 tecka nahrazuje earkou a dopliiujf se pismena m) az 0), ktera vcetne poznamky pod carou e. 2c znejf: "m) staje, kotce, zafizeni a potreby pouzivane pro telata musi byt radne (;isteny a dezintikovany, aby se zabranilo prenosu infekce a usidleni patogennfeh organismu; trus, moe a nespotrebovane nebo vysypane ei vylite krmivo rnusi byt odstraiiovany tak, aby se omezil zapach na minimurrr'"), n) podlahy musi byt hladke, avsak nikoliv kluzke, aby se predeslo poraneni telat, a musi byt reseny tak, aby telatum pri stani nebo lezeni nezpusobovaly iitrapy nebo poraneni; rnusi byt vhodne s ohledem na velikost a hmotnost telat a rnusi tvorit pevny, rovny a stabilnf povrch, 0) pri manipulaci s telaty se nesrni pouzivat pohaneci nastroje vyuzivajici elektricky vyboj. 2c) Priloha c. 2 narizeni vlady c. 615/2006 Sb., 0 stanoveni emisnich limitu a dalsfch podminek provozovani ostatnich stacionarnich zdroju znecisrovanf ovzdusl.". 9. V 2 odst. 3 pfsm. b) se slovo "mechanicke" nahrazuje slovem "mechanicka". 10. V 2 odst. 3 pfsm. c) se slova ", dalsf poiadavky na prostory a vybavenf pro ustajenf plemennych byku stanovf zvlastnf pravnf predpis 3 )" zrusujf. 11. V 2 se na konci odstavce 3 teeka nahrazuje earkou a dopliiuje se pfsmeno d), ktere znf: "d) trvale uvazovanf plemennych byku retezem kolem celeho krku se nesmf pouzfvat.". 12. V 2 odst. 4 se slova "pro inseminaci; zvfre jakekoliv kategorie skotu nelze pouzfvat a cvieit jako jfzdnf zvfre pro eloveka nebo na ne z jinych duvodu nasedat nebo je pouzfvat pro byef zapasy" zrusujf. 13. V 2 odst. 6 pfsm. a) se slova " ; prostorove naroky na ustajeni upravujf zvlastni pravni predpisy'}" zrusuji, 14. V 2 odst. 6 se na konci pismene b) earka nahrazuje teckou a pismeno c) se zrusuje. 15. V 2 odst. 7 pism. f) se veta "Pri porodu provadenem osetrovatelem nelze pouzivat mechanicke pomucky s vyjimkou rucne ovladanych provazu." nahrazuje vetou "Pri porodu provadenern osetrovatelem nelze pouzivat mechanicke pomucky s vyjimkou rucne ovladanych provazu; ve vyjirnecnych pripadech lze pouzit rucni porodnf pakou ovladane provazy, pokud je rnozne je rychle uvolnit.". 16. V 2 se dopliiuje odstavec 9, ktery zni:,,(9) DalSf pozadavky na prostory pro ustajeni skotu stanovi priloha e. 1 teto vyhlasky." vcetne nadpisu znf:,, 3 Minimalni standardy pro ochranu prasat (1) Pro iicely teto vyhlasky se rozurni a) prasetem zvire druhu prase jakehokoliv veku, chovane pro odchov, plernenitbu nebo vykrrn, b) kancem pohlavne dospely samec prasete zarazeny do plemenitby4), c) prasnickou pohlavne dospela samice prasete pred prvnim porodem, d) prasnief samice prasete po prvnim porodu, e) prasnief po porodu samice prasete od perinatalniho obdobf do odstavu mladat; perinatalnim obdobim se rozurni doba tesne pred porodem, porod samotny a doba tesne po porodu, f) zaprahlou brezf prasnief prasnice v dobe mezi odstavem mladat a perinatalnfm obdobfm, g) seletem prase od narozenf do odstavu, h) odstaveetem prase od odstavu do stan 10 tydnu, i) chovnym behounem a prasetem ve vykrmu prase od stan 10 tydnu do porazky nebo zarazenf do plemenitby. (2) Vyuzitelna volna podlahova plocha pro kazde odstavee nebo chovneho behouna a prase ve vykrmu chovane ve skupine, s vyjimkou zapustenych prasnieek a prasnic, musf einit minimalne: a) pro prase 0 zive hmotnosti do 10 kg 0,15 m 2, b) pro prase 0 zive hmotnosti od 10 kg do 20 kg 0,20 m 2, c) pro prase 0 zive hmotnosti od 20 kg do 30 kg 0,30 m 2,

4 Strana 7526 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Castka 147 d) pro prase 0 zive hmotnosti od 30 kg do 50 kg 0,40 m 2, e) pro prase 0 zive hmotnosti od 50 kg do 85 kg 0,55 m 2, f) pro prase 0 zive hmotnosti od 85 kg do 110 kg 0,65 m 2, g) pro prase 0 hmotnosti vyssf nez 110 kg 1,00 rrr'. (3) Pro zapustene prasnicky nebo prasnice chovane ve skupinach rnusi cinit celkova vyuzitelna podlahova plocha pro kazdou zapustenou prasnicku nejrnene 1,64 m 2 a pro kazdou prasnici nejmene 2,25 rrr'. Jsou-li tato zvfrata chovana ve skupinach po rnene nez sesti kusech, rnusi byt celkova vyuzitelna podlahova plocha zvetsena 0 10 %. Jsou-li tato zvirata chovana ve skupinach po 40 nebo vice kusech, celkova vyuzitelna podlahova plocha rmize byt zmensena 0 10 %. (4) Podlahy musi spliiovat tyto poiadavky: a) rnusi byt hladke, avsak nikoliv kluzke, aby se predeslo poraneni prasat, a musi byt navrzeny, konstruovany a udrzovany tak, aby prasatum nezpusobovaly poraneni nebo iitrapy. Musi odpovidat velikosti a hmotnosti prasat a rnusi tvorit pevny, rovny a stabilnf povrch, b) pro zapustene prasnicky a brezf prasnice cast plochy pozadovane v odstavci 3 rovnajici se nejmene 0,95 m 2 na prasnicku a nejmene 1,3 m 2 na prasnici rnusi byt tvofena souvislou pevnou podlahou, z nfz je pro odtokove otvory vyhrazeno maximalne 15 %, c) jsou-li pro prasata chovana ve skupinach pouzity betonove rostove podlahy, maxirnalni sfre mezer mezi rostnicerni (naslapnyrni plochami rostu) rnusi byt mm pro selata, mm pro odstavcata, mm pro chovne behouny a prasata ve vykrmu, mm pro zapustene prasnicky a prasnice, d) jsou-li pro prasata chovana ve skupinach pouzity betonove rostove podlahy, minimalnf Sfrka rostnice (naslapne plochy rostu) musf byt mm pro selata do odstavu a odstavcata, mm pro chovne behouny a prasata ve vykrmu, zapustene prasnicky a pro prasnice. (5) Prasata chovana ve skupinach, ktera jsou vyjimecne agresivnf, dale ta, ktera byla napadena jinymi prasaty nebo ktera jsou nemocna nebo poranena, musf byt docasne umfstena v samostatnych kotefch. V tomto prrpade musf pouzity samostatny kotec umoziiovat zvfreti snadne otaceni, pokud to neni v rozporu s doporucenim veterinarniho lekare. (6) V casti stavby, ve ktere jsou chovana prasata, nesmi byt prekrocena hladina nepretrziteho hluku 85 db. Musi se minimalizovat rnoznost vzniku staleho nebo nahleho hluku vyvolavajfciho u prasat stres. (7) Prasata rnusi byt chovana v prostredi s intenzitou svetla alespoii 40 luxu po dobu osmi hodin denne. (8) Ustajeni pro prasata rnusi byt vybudovano takovym zpusobern, aby kazde prase mohlo a) mit pfistup do prostoru, ktery je fyzicky a tepelne pohodlny, vybaveny radnym odtokem a cisty, ktery umozriuje vsem zviratum soucasne polohu vleze, b) bez ornezeni ulehat, odpocivat a vstavat, c) videt na jina prasata; avsak u prasnic a prasnicek nemusi byt tato podmfnka splnena v tydnu pred ocekavanyrn porodem a v jeho prubehu mohou byt prasnice a prasnicky ustajeny mimo pohled zvirat stejneho druhu. (9) Prasata musi mit trvaly pfistup k dostatecnernu rnnozstvi materialu, ktery jim umozriuje etologicke aktivity, jako je slarna, seno, drevo, piliny, houbovy kornpost, raselina nebo srnesi takovych materialu, ktere neohrozuji zdravf zvirat. (10) Vsechna prasata musi byt krmena alespoii jednou denne. jestlize jsou prasata ustajena ve skupinach a nemohou se sytit podle libosti nebo nernaji k dispozici autornaticky krmny system, musi mit kazde prase pfistup ke krmivu ve stejnou dobu jako ostatni prasata ve skupine. (11) Vsechna prasata starsi nez dva tydny rnusi mit trvaly pfistup k dostatecnernu rnnozstvi cerstve vody. Napajecky musi byt prasatum lehce pifstupne. Pii skupinovern ustajeni muze na jednu kolikovou napajecku pripadat nejvic 16 prasat. Pouzitf krmiva v tekute forme, mimo nahrazky mleka u selat ve starr do 2 tydnu, se nepovazuje za napajenf. (12) Kracenf casti ocasu a stejnomerne snizovanf spicaku selat obrousenfm nebo extirpaef s ponechanfm hladkeho intaktnmo povrchu se nesmf provadet rutinne, ale pouze v prrpadech, jestlize se prokaze poranenf struku prasnice nebo usf a ocasu ostatnich prasat. Drrve, nez se pristoupf k temto zakrokum, musf se prijmout jina opatrenf, ktera branf okusovanf ocasu a jinym porucham chovanf, pricemz se berou v uvahu podmfnky prostredf a hustota osazenf staje. Z tohoto duvodu se musf zmenit nevhodne podmfnky prostredf nebo zpusob ustajenf. Kly kancu mohou byt zkraceny, je-li to nezbytne pro prevenci poranenf ostatnich zvfrat nebo z bezpecnostnich duvodu.

5 Castka 147 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Strana 7527 (13) Prasata chovana venku rnusi mit rnoznost iikrytu nebo rnusi mit k dispozici pifstresek k zabezpeceni ochrany pred nepriznivym pocasim. Dale rnusi byt k dispozici nezarnrzle zdroje vody. (14) Pro ochranu kancu jsou stanoveny nasledujfci podmfnky: a) kotce pro kance rnusi byt umisteny a konstruovany tak, aby se kanec mohl otacet a slyset, citit a videt jina prasata; volna podlahova plocha kotce pro dospeleho kance musi byt minimalrie 6 rn", b) v pripadech, kdy se kotce pouzivaji take jako misto pro pripousteni prasnic, rnusi byt podlahova plocha pro dospeleho kance minimalne 10m 2 a v kotci nesmi byt zadne prekazky, c) plernenne kance je rnozne navykat a vyuzivat pro naskoceni jinych plernennych kancu pri odberu semene. (15) Pro ochranu prasnic a prasnicek jsou stanoveny nasledujici podmfnky: a) nove stavby nebo iipravy zarizeni pro vazne ustajeni prasnic nebo prasnicek jsou zakazany; pouziti postroju pro prasnice a prasnicky je zakazano, b) prasnice a prasnicky se behem obdobi, ktere zacina ctyn tydny po zapusteni a konci jeden tyden pred ocekavanym porodem, chovajf ve skupinach. Kotee, ve kterem je skupina chovana, rnusi mit strany delsi nez 2,8 m. Je-li ve skupine chovano rnene nez sest zvirat, kotec, ve kterem je skupina chovana, rnusi mit strany delsi nez 2,4 m, c) odchylne od pismene b) mohou byt prasnice a prasnicky chovane v provozech s rnene nez deseti prasnicemi ustajeny behem obdobf uvedeneho v pfsmeni b) jednotlive za predpokladu, ze se v kotcich mohou snadno otocit, d) prasnice a prasnicky musf mit staly prrstup k manipulovatelnemu materialu, ktery jim umoznuje etologicke aktivity, e) prasnice a prasnicky chovane ve skupinach musf byt krmeny s vyuzitfm systemu, ktery zajistf, aby kazde jednotlive zvfre mohlo prijmout dostatecne mnozstvf potravy, i kdyz jsou prrtomni konkurenti soutezfef 0 potravu, f) za ucelem nasycenf a uspokojenf jejich potreby zvykat musf dostavat vsechny zaprahle brezf prasnice a prasnicky dostatecne mnozstvf objemneho krmiva nebo krmiva s vysokym obsahem vlakniny, jakoz i energeticky vydatne krmivo, g) musf byt prijata opatrenf minimalizujfef agresi ve skupinach, h) brezf prasnice a prasnicky musf byt v prrpade potreby osetreny proti ektoparazitum a endoparazitum. Ned umistenim do porodniho kotce rnusi byt brezi prasnice a prasnicky dukladne ocisteny, i) v tydnu pfed ocekavanyrn porodem rnusi prasnice a prasnicky dostat v dostatecnem rnnozstvi vhodnou podestylku, pokud to umozriuje system odstrariovani tuhych a tekutych vykalu pouzivany v zarizeni, j) pro usnadneni spontanniho nebo asistovaneho porodu rnusi byt za prasnief nebo prasnickou volna plocha, k) porodni kotce, v nichz se prasnice pohybujf volne, rnusi byt vybaveny stranovyrni zabranami pro ochranu selat, napf. ochrannyrni mrizemi. (16) Pro ochranu selat jsou stanoveny nasledujici podmfnky: a) cast celkove podlahove plochy, dostatecne velka, aby soucasne umoznila vsern zviratum spolecne odpocfvat, rnusi byt pevna nebo pokryta rohozi, nebo musi byt podestlana slamou nebo jinyrn vhodnym materialern, b) v porodnich kotcich rnusi mit selata dostatecny prostor, aby mohla bez obtizi sat, c) selata nesmeji byt odstavena drive nez ve starr 28 dni, ledaze by jinak byla nepfiznive ovlivnena pohoda nebo zdravotnf stay matky nebo selete. Selata vsak mohou byt odstavena az 0 sedm dnu difve, jestlize jsou premistena do prostoru, ktery je pred umistenim nove skupiny vyprazdnen, dukladne vycisten a vydezinfikovan a ktery je oddelen od prostoru, kde jsou ustajeny prasnice, aby se minimalizoval prenos nakaz na selata, d) v prrpade potreby je zajisten zdroj tepla, ktery neskodi prasnici. (17) Pro ochranu odstavcat, chovnych behounu a prasat ve vykrmu jsou stanoveny nasledujici podmfnky: a) jsou-li prasata chovana ve skupinach, musf se prijmout opatrenf branfef vzajemnym stretum, ktere vybocujf z bezneho chovanf, b) prasata musf byt chovana ve stalych skupinach a mfsenf s jinymi prasaty je treba omezit na minimum. Musf-li byt smfsena prasata, ktera se neznajf, je nutno je sloucit v co nejranejsfm veku, nejlepe do jednoho tydne po odstavenf. Jsou-li prasata smfsena, mela by mit dostatek moznostf uniknout nebo se ukryt pred jinymi prasaty, c) objevf-li se prrznaky silnych stretu, je treba ihned vysetrit prrciny a prijmout vhodna opatrenf, naprrklad, je-li to mozne, poskytnout jim vetsf mnozstvf slamy nebo jinych materialu k odvedenf pozornosti. Ohrozena zvfrata nebo vyjimecne agresivnf zvfrata musf byt ustajena oddelene od skupiny,

6 Strana 7528 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Castka 147 d) pouziti uklidiiujicfch leciv za iicelem snazsiho miseni zvirat se rnusi ornezit na mimoradne podmfnky a rnusi byt konzultovano s veterinarnim lekarern. (18) Ustanoveni odstavce 3, odstavce 4 pism. b) az d), odstavce 5 druhe vety, odstavce 15 pism. b) az d) se vztahujf na nove postavene, rekonstruovane nebo poprve do provozu uvedene stavby pro prasata a od 1. ledna 2013 se vztahujf na vsechny stavby pro prasata. (19) Dalsf pozadavky na prostory pro ustajeni prasat jsou stanoveny v pifloze c. 2 k teto vyhlasce.". 18. V 4 pism. b) se tecka za slovem "casteji" nahrazuje carkou a slova "DalSf pozadavky na zarizeni a vybavenf staveb pro ovce a kozy jsou uvedeny ve zvlastnim pravnim predpisu,")" se zrusuji. 19. V 4 pismeno e) znf: "e) ovce a kozy lze jen vyjirnecne chovat jednotlive, ve stajich museji byt plemenice ovci a koz pfed porodem a plemenice ovci a koz, ktere jiz rodily, ustajeny ve skupinovych kotcich, pouze v obdobf porodu a kojeni mlad'at mohou byt ustajeny v individualnich kotefch; porody na pastvinach mohou probihat jen u ovci a koz, ktere jsou adaptovany na prostredi a mistni podmfnky,". 20. V 4 pism. i) se veta "Pletivo nelze pouzivat k ohrazeni pozernku, na nichz ovce rodi; vyhovujfef je kombinace prenosnych a pevnych ohrazeni." zrusuje. 21. Na konci 4 se tecka nahrazuje carkou a dopliiuji se pismena k) az m), ktera zneji; "k) jsou-li ovce nebo kozy chovany venku v bezpecnych extenzivnich podminkach a je-li prrznive pocasi, provadi se zevrubna kontrola zvfrat a zarrzenf pro chov zvfrat nejmene jedenkrat tydne. Prohlfdky se vsak musf provadet casteji, je-li pohoda ovef nebo koz ohrozena, a to zejmena v dobe porodu, po ostrmanf nebo koupeli, v dobe zvyseneho nebezpecf napadenf mouchami nebo predatory a po vyznamnych zmenach v rrzenf chovu nebo jinych podmfnek, 1) biologicka potreba vody je u ovef a koz kryta kazdodenne bud tak, ze je jim podavana voda v dostatecnem mnozstvf a nalezite kvalite, nebo je jim podavano krmivo s dostatecnym obsahem vody. Mozna je i kombinace obou zpusobu. Pouze krmivo s dostatecnym mnozstvfm vody nelze podavat u ovef a koz v laktaci, m) podlahova plocha ve stajfeh pro ovce a kozy musf byt minimalne 1. 0,15 m 2 na 10 kg zive hmotnosti u bahnic nebo koz, 2. 0,15 m 2 na 10 kg zive hmotnosti u jehiiat nebo kuzlat, 3 0,25 m 2 na 10 kg zive hmotnosti u plernennych beranu nebo kozlu ve skupinovern kotci, 4. 0,30 m 2 na 10 kg zive hmotnosti u plernennych beranu nebo kozlu v individualnfrn kotci.". 22. V 5 pismena a) az d) zneji; "a) vazna stani mezi jednotlivyrni koiimi se oddelujf stranovyrni zabranami, b) vyska ke stropu ve staji, kde jsou kone drzeni nebo pruezitostne uvazani, musi byt 1,5nasobkem huikove vysky v kohoutku, ale nejrnene 2,20 m; vyska stropu se merr od urovne podlahy, na ktere kun stoji, ke konstrukci strechy nebo k jinernu nejnizsfmu stavebnfmu prvku staje; dverni otvory, kudy kone prochazeji, museji mit takovy tvar, aby jimi kone mohli prochazet klidne a bezpecne; volny pruchod ve stajovych dvefich a dvefich boxu musi byt minimalne 1,20 x 2,20 m; toto ustanoveni se vztahuje od na nove budovane staje nebo poprve do provozu uvadene staje, c) pri uvazovani koni smi byt pouzita pouze ohlavka nebo nakrcni remen. Toto neplatf pri pruezitostnern uvazovani, Kun, ktery je ustajen ve stani, rnusi byt uvazan tak, aby mohl lezet s hlavou polozenou na zemi, d) pri venkovnim chovu delsim nez 24 hodin nepretrzite je treba zajistit na pastvine nebo ve vybehu napajeci zafizeni a v prrpade celorocniho pastevniho odchovu pifstresek, pokud kone nernaji pifrny pfistup do staji,". 23. V 5 pismeno k) zni: "k) kopyta koni museji byt pravidelne prohlfzena. V prrpade potreby musf byt provedena uprava kopyt, aby nedochazelo k prerustanf rohoviny nebo jinemu poskozenf kopyt, kopyta se v prrpade potreby okovajf nebo opatrr jinou ochranou,". 24. Na konci 5 se tecka nahrazuje carkou a doplnujf se pfsmena 0) az q), ktera znejf:,,0) stajove chodby musejf mit minimalne Sfrku 1. ve dvouradych stajfeh 3 m, 2. mezi dvema radami boxu, nebo radou boxu a stenou 3 m, 3. mezi dvema radami boxu, nebo radou boxu a stenou, pri zasouvaefch dverrch boxu 2,5 m, 4. mezi dvema radami boxu, kdyz jsou kone sedlani ve staji, 3,5 m; toto ustanovenf se vztahuje od na nove budovane staje nebo poprve do provozu uvadene staje,

7 Castka 147 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Strana 7529 p) podlaha stani rnusi byt v predni tretine vodorovna, v zadni casti se sklonem minimalne 1,5 %, podlahy lozf k volnernu ustajeni a podlaha boxu rnusi mit minimalni sklon 1,5 %; toto ustanoveni se vztahuje od na nove budovane staje nebo poprve do provozu uvadene staje, q) dalsi pozadavky na prostory pro ustajeni koni stanovi prfloha c. 3 teto vyhlasky, ktera se od vztahuje na nove budovane staje nebo poprve do provozu uvadene staje." vcetne nadpisu zni:,, 6 Minimalnf standardy pro ochranu kachen, hus a krut (1) Toto ustanoveni se vztahuje na kachny dornaci (Anas platyrhynchos), kachny pizmove (Cairina moschata) a hybridy kachny pizmove a kachny dornaci (dale jen "kachny"), husy domaci (Anser anser f domesticus, Anser cygnoides f domesticus) a jejich krfzence (dale jen "husy") a kriity (Meleagris gallopavo) (dale jen "kruty"). (2) Pfi provadeni prohlfdek hejna nebo skupiny kachen, hus nebo krut nesmi dochazet ke zbytecnernu hluku nebo ruseni, Pfi celkove prohlfdce hejna nebo skupiny kachen, hus nebo krut se zvlastni pozornost rnusi venovat telesne kondici, pohybum nebo dalsim vzorcum chovani, dychani, stavu opereni, oci, kuze, zobaku, koncetin, behaku a drapu, pfitomnosti vnejsfch parazitu, kvalite trusu, spotrebe potravy a vody a pfirustkurn. (3) Podlaha musi poskytovat dostatecnou plochu k tomu, aby vsechny kachny, husy nebo kriity mohly odpocfvat zaroveii, a musf byt pokryta vhodnou po destylkou. Podestylka musf byt poskytnuta a uddovana, pokud je to mozne, v suchem, drolivem stavu, aby se kachny, husy nebo kruty mohly uddovat v (;istote. Ty casti ustajovaefch prostoru, s nimiz kachny, husy nebo kruty prichazejf do styku, se dukladne vycistf a vydezinfikujf pokazde po vyskladnenf a pred dalsfm naskladnenfm. (4) Krmne a napajeef zarfzenf musf byt navdeno, zkonstruovano, umfsteno, obsluhovano a uddovano tak, aby se omezila kontaminace krmiva a vody, aby k nim vsechny kachny, husy nebo kruty mely dostatecny prfstup a aby zarfzenf fungovalo za vsech klimatickych podmfnek a spotreba vody a krmiva mohla byt regulovana. (5) V prfpade volneho vybehu musf byt zajisten volne prfstupny prfstresek urceny k ochrane kachen, hus nebo krut pred neprfznivymi klimatickymi podmfnkami. Tento prfstresek musf byt dostatecne velky, aby pojal vsechny husy, kachny nebo kruty najednou, a jeho podlaha rnusi byt udrzovana v suchu. V systemech volneho vybehu, v nichz existuje riziko kontaminace pudy organismy, ktere by mohly poskodit zdravf kachen, hus nebo krut, toto riziko rnusi byt snizeno na minimum, naprfklad pornoci stridave pouzfvanych uzavrenych vybehu. (6) V prfpade kachen, hus a krut drzenych za iicelem chovu rnusi byt k dispozici odpovfdajfef pocet vhodne navrzenych prostoru pro hnfzda odpovfdajfef velikosti nebo rnusi byt umisteno na prostor pro hnfzda dostatecne rnnozstvi slamy nebo podobneho materialu. Snaskova hnfzda pro kachny a plochy pro odpocinek pro kachny a husy nesmi byt tak vysoko nad podlahou, aby zviratum jejich pouzivani pusobilo potize nebo aby pro ne znamenalo riziko poraneni, Snaskova hnfzda pro husy rnusi byt umistena na podlaze. (7) Velikost prostoru pro kachny, husy a kriity rnusi byt takova, aby byly splneny jejich pozadavky na prostredi, s ohledem na jejich vek, pohlavf, zivou hmotnost, zdravotnf stay a jejich potrebu volnosti pohybu a projevu normalniho socialniho chovani daneho druhu. Velikost skupiny rnusi byt takova, aby nevedla k porucham chovani ci jinyrn porucham nebo poraneni, (8) Dospele kriity se nesmi chovat v klecich, s vyjimkou docasneho urnisteni chovnych krut do kleci ve snaskovem obdobi, Pertorovane podlahy nejsou povoleny s vyjimkou prostoru nad odtoky v blfzkosti napajeefch zafizeni, (9) Kachny a husy nesmi byt noseny hlavou dolu nebo zdvihany pouze za nohy, rnusi byt podepfrany rukou urnistenou pod jejich telem a pazf kolem jejich tela tak, aby krfdla zustala u tela. nzsf kusy rnusi byt noseny jednotlive. Kruty nesmi byt zdvihany pouze za jednu nohu. Pokud jsou kruty noseny, musf byt noseny jednotlive, za pomoci metod odpovfdajfefch jejich velikosti a hmotnosti. Male kruty musf byt ddeny za obe nohy nebo musf byt opreny 0 pazi a telo osoby provadejfef odchyt. Vetsf kruty musf byt noseny za jednu nohu a uhloprfcne polozene krfdlo. (10) Nejpozdeji do 21 dnu veku kachen, hus nebo krut musf byt svetelny rezim takovy, aby predchazel vzniku zdravotnfeh problemu a problemu chovanf. Musf se doddovat 24hodinovy cyklus s neprerusovanymi periodami tmy, tvorfefmi pnblizne jednu tretinu dne. (11) Ze zivych kachen a hus se nesmf vyskubavat nezrale perf, vcetne prachoveho perf.". 26. V 7 odst. 2 pfsm. c) se slova "v obohacenych kleefch" a slova "nebo 8 st." zrusujf. 27. V 7 se na konci odstavce 3 dopliiujf vety "Ventilace, krmna technologie nebo jina zarfzenf musf byt konstruovana, umfstena a provozovana tak, aby pri

8 Strana 7530 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Castka 147 tom vznikal co nejmensi hluk. Totez platf i pro jejieh iidrzbu.". 28. V 7 se na konei odstavee 5 dopliiuje veta "Trus je treba odstraiiovat tak casto, jak je nutne podle pouzite teehnologie.". 29. V 7 se odstavee 9 zrusuje. 30. V 8 odst. 1 pism. a) se za slova,,10 em vkladaji slova "deiky krrnneho prostoru" a za slova,,4 em" se vkladaji slova "deiky krrnneho prostoru". 31. V 8 odst. 1 pism. b) se za slova,,2,5 em" vkladaji slova "deiky napajeciho prostoru" a za slova,,1 em" se vkladaji slova "deiky napajeciho prostoru". 32. V 8 odst. 1 pism. c) se slova "napajeef mista pripojena napevno" nahrazujf slovy "instalovana napajeci zarizeni". 33. V 9 odst. 1 se na zacatek pismene a) vkladaji slova "pro kazdou nosniei". 34. V 9 odst. 1 pism. b) se tecka za slovem "omezenf" nahrazuje carkou a slova,,]eho delka" se nahrazujf slovy " ; delka krrnneho prostoru". 35. V 9 odst. 1 pism. c) se slova "napajeef mista pripojena napevno" nahrazujf slovy "instalovana napajeci zarizeni". 36. V 9 odst. 1 pism. d) se tecka za slovy "nez 35 em" nahrazuje carkou a slova "Vyjimku z tohoto ustanoveni maji pouze podniky uvedene na seznamu s povolenyrn prechodnyrn obdobfm die 29a odst. 2 zakona, ktere jsou uvedeny v priloze teto vyhlasky," se zrusuji, 37. V 9 se za odstavee 2 vklada novy odstavee 3, ktery zni:,,(3) Zadne kleee uvedene v odstavei 1 se nesmeji stavet ani poprve uvadet do provozu.". 38. V 10 pfsm. a) bode 3 se slovo "material" nahrazuje slovem "stelivo". 39. V 10 pfsm. b) se tecka za slovem "omezenf" nahrazuje carkou a slova,,]eho deika" se nahrazujf slovy " ; deika krmneho prostoru" vcetne nadpisu a poznamky pod carou c. 5 znf:,, 11 POZadavky na hospod:hstvf a pozadavky na chov kurat chovanych na maso, obsah z:iznamu 0 chovu kurat chovanych na maso, obsah udaju a seznam vzorku, ktere jsou chovatele povinni poskytovat osobe uvedene v 20 pfsm. s) z:ikona (1) Pri ehovu kurat ehovanyeh na maso musf byt napajecky urnisteny a udrzovany tak, aby se minimalizovalo rozliti, Krmivo rnusi byt kuratum chovanyrn na maso dostupne budnepretrzite nebo davkovane a nesmi jim byt odebrano drive nez 12 hodin pred predpokladanym casem porazky. (2) Vsechna kurata chovana na maso rnusi mit stale pifstup k suche a na povrehu kypre podestylce. (3) Pfi ehovu kurat chovanych na maso rnusi byt vetrani dostatecne, aby se zamezilo jejieh prehratf, a v prrpade potreby se spojuje se systemy vytapeni, aby se odstranila nadrnerna vlhkost. (4) Pfi ehovu kurat chovanych na maso rnusi byt hladina hluku snizena na minimum. Ventilatory, krrnna zarizeni a ostatni vybavenf rnusi byt konstruovany, umisteny, provozovany a udrzovany tak, aby pusobily co rnozna nejmene hluku. (5) Pfi ehovu kurat chovanych na maso musi mit vsechny budovy, ve kterych jsou chovana kurata chovaria na maso, osvetleni 0 intenzite alespoii 20 luxu behem dob osvetleni, ktere se merr na iirovni oci kurete chovaneho na maso a ktere ozafuje prinejmensim 80 % uzitne ploehy. Docasne snizeni intenzity osvetleni je rnozne, pokud je to nezbytne na zaklade doporuceni veterinamiho lekare. Do sedmi dnu od ustajeni kurat chovanych na maso az do trr dnu pred stanovenyrn casem porazky rnusi osvetleni odpovidat ctyfiadvacetihodinovernu rytmu a zahrnovat doby tmy s celkovym trvanim alespoii 6 hodin, pricemz rnusi byt zajistena alespoii jedna nepretrzita doba tmy trvajici alespoii 4 hodiny, vyjma dob, kdy je osvetleni tlumene. (6) Vsechna kurata chovana na maso rnusi byt alespoii dvakrat denne kontrolovana. Zvlastni pozornost rnusi byt venovana znakurn, ktere svedcf 0 snizene iirovni pohody zvfrat nebo zdravf zvfrat. Kurata ehovana na maso s vaznymi zranenfmi nebo se zjevnymi prrznaky zdravotnfeh potfzf, jako naprrklad kurata ehovana na maso s obtfzemi pri ehuzi, se zavaznymi prrpady patologiekeho obsahu tekutin v telnf dutine nebo zavaznymi znetvorenfmi, a kurata ehovana na maso, ktera pravdepodobne trpf, musf byt vhodne osetrena nebo bezodkladne porazena. Veterinarnf lekar musf byt kontaktovan, kdykoliv to zdravotnf stay kurat ehovanyeh na maso vyiaduje. (7) Casti budov, vybavenf nebo prrstroju, ktere jsou ve styku s kuraty ehovanymi na maso, musf byt dukladne ocisteny a vydezinfikovany vzdy po provedenf konecne depopulaee, a to pred umfstenfm noveho hejna do haly. Vdkere stelivo musf byt po konecne depopulaei haly odstraneno a ocistena a vydezinfikovana hala musf byt opatrena cistym stelivem.

9 Castka 147 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Strana 7531 (8) Chovatel vede pro kazdou halu v hospodarstvi zaznamy stanovene jinyrn pravnim predpisem"). (9) Obsah udaju a seznam vzorku, ktere jsou chovatele povinni poskytovat za kazde jednotlive hejno kurat chovanych na maso osobe uvedene v 20 pisrn. s) zakona: a) pocet kurat chovanych na maso v hejnu kurat chovanych na maso na pocatku vykrmu, b) vyuzitelna plocha v m 2, c) hybrid nebo plemeno kurat chovanych na maso, jsou-li znamy, d) pocet dni vykrmu kurat chovanych na maso, tedy delka vykrmoveho turnusu, e) pocet kurat chovanych na maso odeslanych na porazku, tedy pocet kurat chovanych na maso, ktera zustala v hejnu kurat chovanych na maso po odebrani kurat chovanych na maso urcenych k prodeji nebo po provedene brakaci, kterou se rozurni usrnrcovani nernocnych nebo zranenych kurat chovanych na maso, f) denni mira umrtnosti hejna a kumulativni denni mira umrtnosti hejna, g) pocet kurat chovanych na maso uhynulych behem prepravy na jatka, h) vysledky postmortalniho vysetreni na jatkach podie 11a odst. 6 a 7. 5) 64a a 64b vyhlasky c. 136/2004 Sb., kterou se stanovi podrobnosti oznacovanf zvfrat a jejich evidence a evidence hospodarstvf a osob stanovenych plemenafskyrn zakonem, ve znenf pozdejsfch predpisu.". 41. Za 11 se vkladaji nove 11a az 11c, ktere vcetne nadpisu a poznamky pod carou c. 6 zneji;,, 11a Pozadavky na hospod:hstvf, poiadavky na obsah a vedenf dokumentace a poiadavky na chov kurat chovanych na maso ph hustote osazenf vyssf nez 33 kg/m 2 (1) Pri chovu kurat chovanych na maso pri hustote osazenf vyssf nez 33 kg/m 2 vlastnfk nebo dditel v hale vede a uchovava k prfpadnemu predlozenf soubornou dokumentaci s podrobnym popisem produkcnich systemu. Tato dokumentace zahrnuje predevsfm podrobne technicke udaje 0 hale a jejfm vybavenf, zejmena: a) plan haly vcetne rozmeru ploch, na kterych jsou chovana kurata chovana na maso, b) vetraci system a prfpadne chladief a tepelny system, a to vcetne jejich urnisteni, plan vetrani s presnymi iidaji 0 parametrech cilove kvality vzduchu, jako jsou proudeni vzduchu, rychlost vzduchu a teplota, c) systemy pro krrneni a napajeni a jejich urnisteni, d) poplasne systemy a nouzove systemy pro prfpad vypadku jakehokoli autornatizovaneho nebo mechanickeho vybavenf nezbytneho pro zdravf a pohodu zvirat, e) druh podlahove krytiny a bezne pouzivane stelivo. (2) Dokumentace uvedena v odstavci 1 rnusi byt na pozadani predlozena prislusnemu organu ochrany zvirat a musi byt prubezne aktualizovana. Zaznamenavajf se zejmena technicke kontroly vetraciho systemu a poplasneho systernu. Vlastnfk nebo chovatel musi neprodlene oznarnit pifslusnernu organu ochrany zvfrat prfpadne zrneny v dane hale, zrneny vybavenf nebo postupu, ktere mohou ovlivnit pohodu kurat chovanych na maso. (3) Vlastnfk nebo chovatel, krorne pozadavku stanovenych v 11, rnusi zajistit, aby kazda hala v hospodarstvi byla vybavena vetracim systernem a prfpadne vytapecim a chladiefm systemern, ktere jsou projektovany, zkonstruovany a provozovany tak, aby a) koncentrace amoniaku (NH 3 ) neprekrocila 20 ppm a koncentrace oxidu uhliciteho (C0 2 ) neprekrocila ppm, pricemz mereni se provadi na iirovni hlav kurat chovanych na maso, b) vnitmi teplota nepresahla vnejsf teplotu 0 vice nez 3 C, pokud tato vnejsf teplota ve stinu prekracuje 30 C, c) prumerna relativni vlhkost namerena v hale hospodarstvi v prubehu 48 hodin neprekrocila 70 %, pokud je venkovni teplota nihf nez 10 C. (4) Je-li hustota osazeni vyssf nez 33 kg/rrr', v doprovodne dokumentaci k hejnu kurat chovanych na maso odesflane na jatka spolu s prfslusnym hejnem se uvedou iidaje 0 denni mire umrtnosti a kumulativni dennf mfre umrtnosti vypocftane vlastnfkem nebo chovatelem a udaje 0 hybridu nebo plemeni kurat. Dennf mfrou umrtnosti se rozumf pocet kurat chovanych na maso, ktera uhynula v jedne hale ve stejny den, vcetne kurat chovanych na maso, ktera byla brakovana z duvodu onemocnenf nebo i z jinych duvodu, vydeleny poctem kurat chovanych na maso, ktera se v uvedeny den nachazejf v hale, vynasobeno 100. Kumulativnf dennf mfrou umrtnosti se rozumf soucet dennich mer umrtnosti. (5) Pod dohledem urednmo veterinarnmo lekare se udaje uvedene v odstavci 4, jakoz i pocet kurat chovanych na maso, ktera byla pri prfjezdu mrtva, zazna-

10 Strana 7532 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Castka 147 menaji s uvedenfm hospodarstvi a haly v hospodarstvi, Verohodnost udaju a kumulativni denni miry iimrtnosti se ovefi s ohledem na pocet porazenych kurat chovanych na maso a na pocet kurat chovanych na maso, ktera byla pri prfjezdu na jatka mrtva. (6) Urednf veterinarni lekaf vyhodnotf v ramci kontrol uskuteciiovanych podle naifzeni (ES) c. 854/ /2004 vysledky postmortalniho vysetfeni, aby zjistil dalsi rnozne znarnky nedostatecne pohody zvirat v hospodarstvi nebo v hale v hospodarstvi puvodu, jako jsou napriklad abnormalni mira kontaktni derrnatitidy, parazitarni onernocneni a systemova onernocneni, (7) Odpovida-li mira urnrtnosti uvedena v odstavci 4 ci vysledky postmortalniho vysetreni uvedeneho v odstavci 6 nedostatecne pohode zvirat, uredni veterinarni lekaf oznarni prfslusne iidaje vlastnfkovi nebo chovateli zvirat a rnistne prfslusnernu organu veterinarni spravy. 11b Kriteria pro povoleni zvysene hustoty osazeni, ktera pfekracuje hustotu 39 kg/m 2, a to rnaximalne 0 3 kg/m 2 (1) Kriteria pro povolenf zvysene hustoty osazeni, ktera ~rekracuje hustotu 39 kg/rrr', a to maximalne o 3 kg/m, jsou nasledujici; a) sledovani daneho hospodarstvi provadene pifslusnyrn organem ochrany zvirat behem poslednich 2 let neodhalilo zadne nedostatky, pokud jde 0 poiadavky stanovene pravnimi predpisy upravujfcimi ochranu a chov kurat chovanych na rnaso"), b) sledovani vlastnikem nebo drzitelem hospodarstvi se provadi za pouziti prirucek osvedcenych rfdicich postupu, ktere obsahujf pokyny k doddenf pravnfeh predpisu upravujfefch ochranu a chov kurat chovanych na maso 6 ), c) u nejmene sedmi po sobe nasledujfefch kontrolovanych hejn v hale byla kumulativnf dennf umrtnost nihf nez 1 % + 0,06 % vynasobeno vekern porazeneho hejna vycfslenym ve dnech. (2) Pokud prfslusny organ ochrany zvfrat neprovadel behem poslednfeh dvou let v danem hospodarstvf sledovanf, musf byt provedeno alespoii jedno sledovanf s eflem overit, zda byl splnen poiadavek podle odstavce 1 pfsmene a). (3) Odchylne od odstavce 1 pfsm. c) muze pnslusny organ rozhodnout 0 zvysenf hustoty osazenf, poskytl-li vlastnfk Ci dditel dostatecne vysvetlenf k vyjimecne povaze vyssf kumulativnf dennf mfry umrtnosti nebo prokazal-li, ze nenf v jeho moznostech ovlivnit jejf prfciny. 11c Kurz odborne prfpravy k peci 0 kurata chovana na maso pro zfskani osvedceni o zpusobilosti k peci 0 kurata chovana na maso (1) Kurz odborne pfipravy k peci 0 kurata chovaria na maso pro ziskani osvedceni 0 zpusobilosti k peci 0 kurata chovana na maso organizuje stredni nebo vysoka skola s akreditovanyrn studijnfm programem v oblasti veterinarstvi nebo chovatelstvi nebo pravnicka osoba, ktera se zabyva chovem kurat chovanych na maso nebo sdruzuje osoby, ktere chovaji kurata chovana na maso (dale jen "skolief pracoviste"). Skolief pracoviste musi mit v predrnetu cinnosti vzdelavani a dale rnusi mit odborne a technicke predpoklady pro zajisteni teoreticke vyuky. Seznam skolicich pracovis! zverejiiuje Ministerstvo zernedelstvi zpusobern umoziiujicim dalkovy pfistup. (2) Kurz odborne pfipravy k peci 0 kurata chovana na maso se uskuteciiuje v rozsahu 6 vyukovych hodin teoreticke vyuky. Delka vyukove hodiny je 45 rninut. (3) Obsahem kurzu odborne pfipravy k peci 0 kurata chovana na maso jsou aspekty pohody a ochrany kurat chovanych na maso, zejmena a) pravni predpisy upravujfef ochranu a chov kurat chovanych na maso"), b) fyziologicke vlastnosti, zejmena potreby krrneni a piti, chovani zvirat a pojem stresu, c) prakticke aspekty setrneho zachazeni s kurary chovanyrni na maso a jejich chytani, nakladani a prepravy, d) rozpoznani zdraveho kurete chovaneho na maso a jeho onernocneni, poskytovani prvni pomoci kuratum chovanym na maso, e) pece 0 kurata chovana na maso v mimoradnych situaefch, utracenf a porazka v mimoradnych situaefch, f) preventivnf opatrenf pro biologickou bezpecnost. (4) Lektor v kurzu odborne prfpravy k peci 0 kurata chovana na maso musf mit a prokazat a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvfrat a pece o jejich pohodu v organech ochrany zvfrat uvedenych v 19 odst. 1 pfsm. a) nebo b) zakona minimaine po dobu 3 let, nebo b) minimalne 5 let praxe v chovu kurat chovanych na maso a ze se prokazatelne seznamil s metodami chovu kurat chovanych na maso a s podmfnkami jejich ochrany, nebo c) vysokoskolske vzdelanf zemedelskeho nebo veterinarnmo smeru nebo minimalne 5 let praxe ve

11 Castka 147 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Strana 7533 funkci ucitele chovatelskych nebo veterinarnich predmetii. (5) Na zaver kurzu odborne pfipravy k peci 0 kurata chovana na maso se k overeni ziskanych odbornych znalosti provadi zkouska formou pisernneho testu. Test pripravuje Ministerstvo zernedelstvi, Pfsemny test vyhodnocuje zkusebni komise tak, ze kazdou spravnou odpoved' hodnoti jednim bodem. Pro iispesne slozeni zkousky je treba dosazeni nejmene 80 procent z celkoveho poctu bodu. Vysledek zkousky se hodnoti uspel nebo neuspel. (6) Hodnoceni zkousky provadi trfcienna zkusebni komise slozena z lektoru a zamestnance Ministerstva zernedelstvi, Predsedou zkusebni komise je vzdy zarnestnanec Ministerstva zernedelstvi, (7) 0 prubehu kurzu odborne pfipravy k peci o kurata chovana na maso a 0 prubehu a vysledku zkousky vyhotovf skolici pracoviste protokol, ve kterem uvede datum a misto konani kurzu a zkousky, jmeno, popifpade jmena, a prfjmenf lektoru, jmeno, popifpade jmena, a prfjmenf clenu zkusebni komise, identifikacni iidaje ucastniku odborneho kurzu a vysledky jejich hodnocenf. Protokol podepisuji vsichni clenove zkusebni komise a zastupce skoliciho pracovisteo (8) Ucastnfkovi kurzu odborne pfipravy k peci o kurata chovana na maso, ktery u zkousky uspel, vyda Ministerstvo zernedelstvi osvedceni 0 zpusobilosti k peci 0 kurata chovana na maso, ktere potvrzuje absolvovani kurzu. Vzor osvedceni 0 zpusobilosti k peci o kurata chovana na maso je uveden v prfloze C. 4 teto vyhlasky. (9) Ucastnfk kurzu odborne pfipravy k peci 0 kurata chovana na maso, ktery u zkousky neuspel, rnuze pozadat 0 jejf opakovani nejpozdeji do 3 mesfcu ode dne neiispesneho pokusu zkousku slozit. Ueastnfk kurzu odborne pfipravy k peci 0 kurata chovana na maso rmize opakovat zkousku, aniz by pred ni znovu absolvoval kurz, pouze jednou, a to nejdifve 1 mesic po neiispesnern pokusu zkousku slozit. Opakovana zkouska probiha stejnyrn zpusobem jako prvni zkouska. (10) Ucastnfk kurzu odborne pfipravy k peci 0 kurata chovana na maso, ktery u zkousky neuspel a nepozadal 0 jejf opakovani nejpozdeji do 3 mesfcu ode dne, kdy mu bylo oznameno, ze u zkousky neuspel, absolvuje pred dalsi zkouskou znovu kurz odborne pfipravy k peci 0 kurata chovana na maso. 6) Zakon c. 246/1992 Sb., na ochranu zvirat proti tyranf, ve znenf pozdejsfch predpisu. Vyhlaska c. 136/2004 Sb., kterou se stanovi podrobnosti oznacovani zvirat a jejich evidence a evidence hospodarstvi a osob stanovenych plemenarskym zakonem, ve znenf pozdejskh predpisu. Smernice Rady 2007/43/ES ze dne 28. ccrvna minimalnich pravidlech pro ochranu kurat chovanych na maso.". 42. V 14 se odstavec 3 zrusuje. Dosavadnf odstavce 4 az 12 se oznacuji jako odstavce 3 az 1I. 43. V 14 se odstavec 7 zrusuje. Dosavadnf odstavce 8 az 11 se oznacuji jako odstavce 7 az Priloha se zrusuje. 45. Prilohy c. 1 az 4 znejf:

12 Strana 7534 Sbirka zakonu c. 464 / 2009 Castka 147 "Piiloha c. 1 k vyhlasce c Sb. Dals! pozadavky na prostory pro ustajeni skotu 1. Kravy - minimalni rozmery vazneho stani Ziva hmotnost Sifka stani Delka kratkeho Delka stredniho Delka dlouheho vkg vmm stani v mm stani vmm stani v mm do az nad Minimalni rozmery pfi volnem ustajeni skotu Kategorie Box (kotec) - Sirka pohybovych Rozmery boxovych lozf Rozmery plocha Ieharny chodeb vmm kombiboxu v m 2 1kus nebo vmm vmm ziva hmotnost jedno- obou- delka stfka delka stfka smeme smeme jedna protilehle rada fadv Kr' ?.2.9.Q..!...~~.~ ~:YY Porodni kotec 9,00 I kus pro volne teleni Jalovice 0,90 I 100 kg z.hm, Vykrm byku 0,90 I 100 kg az az az stlane z.hm, Vykrm byku 0,45 I 100 kg celorostove z.hm, Poznamka: 1) Podle hmotnosti od 200 kg. 2) 2) 1) 1) 1) 2) Pohybova chodba musi byt minimalne stejne siroka jako vstupni a vystupni otvor ze staje. Pri poctu hospodarskych zvifat vice nez 25 kusu ve skupine je nutno rozmery zvetsit minimalne 0 30 %.

13 Castka 147 Sbirka zakonu c. 464 / 2009 Strana 7535 Prfloha c. 2 k vyhlasce c Sb. Dals! pozadavky na prostory pro ustajeni prasat 1. Svetla sirka pfehanecich ulicek pro prasata Kategorie Minimalni sitka ulicky v mm Prasnice a prasnicky !?.2s?.h.2y..~.~.!~!....=..~.~!.~j~pJ..y.~9.!.~!.~h !?.2.~h.2y.. ~.~.!~!....=..~~!.~j~~~...y.~..y.~s?..~l?..2.~!..~~p:.~.~.h..~.~!.~e!.~.~.h...~.~.~.~ yy.~..P~.~~.~! _ _... Kanci 950 Poznamka: Svetlou sifkou se rozumi rozmer mezi okraji presahujictch dilu hrazeni do ulicky (sloupky, koryta). 2. Rozmery prulezu pro prasata Minimalni rozmer v mm Sitka 600 Vyska 900

14 Strana 7536 Sbirka zakonu c. 464 / 2009 Castka 147 Prfloha c. 3 k vyhlasce c Sb. Dals! pozadavky na prostory pro ustajeni koni 1. Minimalni rozmery stani pro kone Ustajeni delka v m stfka v m vyska prcpazky vm (bez prip. mfize)...::: 9.?...?... 1,50 J..?.9.9 9?..~.9. J..? ,50...g.?... ~~ L.9..?... 1,80 1,15 0,95 J..??.?... 0,50...!..?.9..?. ~~..!..?..~g ,15 I,Lfu 1,15 2,10 0,55...L}J ~~..,J..?:!g... 2,35 1,50 1,25 2,30 0,60...L.4...! ~~ L:!..? _ ~.?4...?.....,J..? ,30 ~.? r 9?..?....L ~~ L. g... 2,65 1,75 1,40 ~? ,70...!.? J ~~!..?.?..9 _ ~.?~.? J..?..?... 1,50 ~.??.? ?..?..?. >1,71 3,00 2,00 1,60 2,90 0,80 2. Minimalni prostor v boxu pro kone Hulkova vyska Individualni ustajeni Box pro hrfbata kone v kohoutku a box pro klisnu s hfibetem 2 ) v m nl()~h::ll) v m 2 neikratsi strana v m plocha v m 2 nejkratsi strana v m..:::.. 3,50 1,60 0,86.9.?..?.. az.. 3,00 I 1,50 i ~..o ;:T =CO O r _ _..... i: _ _ ,50 1,90....i'~ O 8..~i.. i ~"3..o ~..O O r _ _......i:g o _ _ "' "."' "', _, ,50 2,30 :: ::I ::' :~ :I :::~~:::I::':4.:Q:: :::::::: ::: ::: ::: :::::::: ::: :::::::::~:::::::::::::::~:.::.:Q~Q::::::::~:::::::::::::::~:+ _- 2..~.,:.,i o _-... _-. + 7,50.: + 2,50 ;; 11...J..?4.J ~~ L.4...?... 7,00 2,.~Q 8,50 2,60 _..j ~ + ;; "' "' 11...L.4..2 ~~ J..?. g... 8,00 2,}_? 10,00 2,80 _-1,, "', 11...L. J ~~ L.?g... 9,00 2,..?_Q 11,00 3,00 _-1, i, II >1,71 10,00 2,70 13,00 3,20 Poznamky: 1) Pri kratkodobem ustajeni smi byt plocha zmensena na 85 % z udanych rozmeru. 2) Klisna s hrtbetem mohou byt drzeni v tomto spolecnem prostoru do sesti mesicu stari hrfbete. Pote museji byt ustajeni v prostoru, ktery odpovida ustajeni ve skupine.