Karel Tuček. Drahé kameny PODKRKONOŠÍ. Stezkami achátů, jaspisů a karneolů GRANIT

Transkript

1 Karel Tuček Drahé kameny PODKRKONOŠÍ Stezkami achátů, jaspisů a karneolů GRANIT

2 Drahé kameny PODKRKONOŠÍ

3

4 Karel Tuček Drahé kameny PODKRKONOŠÍ Stezkami achátů, jaspisů a karneolů

5 Text Karel Tuček (dědicové), 2001, 2018 Photo Zlata Bursíková (81) 2001, 2018, Lubomír Mlčoch (82), 2018 Design Zlata Bursíková ISBN (PDF) Všechna práva vyhrazena. Tato elektronická publikace v celku ani v části nesmí být nijak upravována, kopírována, či reprodukována bez výslovné souhlasu nakladatele. Nepovolené je i její šíření, půjčování, pronajímání, prodej, či sdělování veřejnosti. Neoprávněné užívání publikace, nebo její části je trestné. Neoznačené fotografie: strana 1: Typicky čeveně zbarvený achát z oblasti Železnice strana 2: Acháty z Čistecké Hůry Rovní strana 3: Achát z okolí Nové Paky Všechny černobílé fotografie achátů pocházejí z oblasti Levína. Poznámka nakladatele: Tato publikace vyšla poprvé tiskem v roce Ihned po vydání však byla panem Miloslavem Bařinou, ředitelem Městského muzea v Nové pace, redakce upozorněna na skutečnost, že autorem díla není uvedený Zdeněk Tomeš, nýbrž zesnulý RNDr. Karel Tuček, jehož originální rukopis je uložený v muzejním archivu. Nakladatelství se tak stalo obětí podvodu a dědicům autora se tímto omlouvá. Vydal Granit, s.r.o., Praha publishing.cz v roce 2018 První elektronické vydání

6 Obsah Slovo autora...6 Ze slavné minulosti drahých kamenů...8 O vzniku našich nalezišť...15 Naleziště drahých kamenů v Podkrkonoší...22 Od úpatí Krkonoš do údolí Jizery...28 Z povodí Labe až na svahy Ještědu Drahé kameny od Újezdu Kumburského a z úpatí Zvičiny Z podkrkonošských potoků až do koryta Labe...55 O nalezištích karneolů neboli masáků Drahé kameny ze zkamenělého pralesa Drahé kameny z čediče...69 Naleziště českého granátu...73 Praktický význam podkrkonošských drahých kamenů...79 Zpracování suroviny drahých kamenů...82 Seznam nalezišť Obrazová příloha

7 Slovo autora Nepřeberné bohatství drahých kamenů, ukrytých v různých částech země, už od nepaměti lákalo jednotlivce toužící po krásnu, svobodě a dobrodružství, aby hledali poklady, tu vystupující na povrch a onde skryté lidským zrakům příkrovem zemské kůry, nebo omílané proudy vod v korytech potoků a řek. Dnes nelze odhadnout, kolik bylo těchto lidí, ani kolik měli jmen a názvů. Ať již to byli různí prospektoři, zlatokopové, geologové, mineralogové, či jen náhodní nebo sváteční sběrači, všichni se zasloužili o to, že jsou k dostání výrobky ze zlata, stříbra či jiných materiálů, včetně drahých kamenů. A právě o drahých kamenech a jejich podkrkonošských nalezištích, mně důvěrně známých, bych vám, milí čtenáři, rád vyprávěl. Předkládám proto všem sběratelům a návštěvníkům krásného Podkrkonoší i všem, kdo mají kladný vztah k neživé přírodě, knihu o nerostném bohatství jednoho koutku naší země. Pojednává o oblasti, kde ještě nejsou horští velikáni Krkonoš, ale kde už není ani památky po žírných lánech Polabí. Tato oblast je však proslulá výskytem opravdu krásných drahých kamenů, acháty počínaje. Jsou zde uvedena známá i méně známá naleziště drahých kamenů s geologickou charakteristikou. Plně jsem využil dostupných zkušeností místních rodáků i cizích sběratelů, kteří propadli nejen kouzlu drahých kamenů, ale i kouzlu podhorské krajiny severovýchodních Čech. Jejich poznatky jsou doplněny údaji z odborné literatury a vlastními zkušenostmi, získanými při každoročních sběratelských toulkách v tomto kraji. Tato knížka má být i podnětem k dalšímu sběru drahých kamenů a k objevování nových nalezišť. Lze totiž s určitostí předpokládat, že mnoho nalezišť bude v tomto kraji ještě objeveno. Některá jsou již dokonce známa a ze sběratelské žárlivosti utajována, což já sám považuji za hloupost. Žádný sběratel totiž nemůže trvale utajit místo výskytu, a co objevil on, zákonitě ob- 6

8 jeví i někdo jiný. Je dobré si uvědomit, že drahé kameny jsou doklady vývoje nerostné přírody, které je třeba uvědoměle chránit před zničením tím, že jsou uloženy ve veřejných nebo soukromých sbírkách. Zejména nelze souhlasit se striktními postoji některých majitelů těžebních míst lomového kamene ke sběratelům. Sběratelé by zase měli uvážit rizika spojená s návštěvami takovýchto míst a věnovat patřičnou pozornost bezpečnosti. Čím více rozumných sběratelů se zú častní záchrany nerostného bohatství vlastním sběrem, tím více dokladového materiálu bude zachráněno pro budoucí výzkum, pro poučení návštěvníků muzeí, pro trh s módními doplňky, a tím i pro zvýšení úrovně všeobecného vzdělání i pro obohacení celé společnosti. Doufám, že předložené dílo napomůže úspěšným sběrům a poslouží i k ujasnění některých otázek spojených se vznikem podkrkonošských drahých kamenů. Bude zároveň i průvodcem při toulkách podkrkonošskou přírodou a při návštěvách muzeí, zejména v Turnově, v klenotnici v Nové Pace, Jilemnici a mnoha dalších, které shromáždily bohaté výsledky mnohaletého úsilí nadšených sběratelů. Přeji si upřímně, aby tato kniha byla hojně používána jak sběrateli, tak i návštěvníky půvabného Podkrkonoší a byla užitečná všem, kdo z ní budou čerpat znalosti o drahých kamenech. Všechny čtenáře však také upozorňuji na to, že pohyb v přírodě s sebou nese svá rizika. Pro každého by mělo být samozřejmostí dodržování všech zásad ochrany přírody a vlastní bezpečnosti. Také je třeba respektovat, že každý kousek půdy, každý lom někomu patří, před vstupem je třeba získat souhlas majitele. 7

9 Ze slavné minulosti drahých kamenů Použití nejrůznějších kamenů k ozdobě je prastaré. S rozvojem civilizace a vzdělanosti stoupal i zájem a obliba v užívání ozdobných kamenů k různým účelům, neboť zbarvení a mnohdy i tvar byly mocnými podněty k jejich využití již od prvního úsvitu lidské kultury. Z doby kolem 5000 let př.n.l. známe nález achátové sekery v jižní Mezopotámii, kde později Sumerové velmi často užívali těchto kamenů k výrobě pečetních válečků a prstenů. Starověcí Egypťané v době kolem 3500 let př.n.l. sbírali valouny achátů v poušti a měli doly na křišťál a ametyst v Horním Egyptě; lapis lazuli byl kamenem faraónů. Achát, jaspis a chalcedon spolu s ostatními drahými kameny zdobily náprsní Aronův štít židovského velekněze. Štít byl zničen při dobytí židovského velechrámu v Jeruzalémě Babyloňany roku 586 př.n.l.. O achátech jako oblíbených a velmi ceněných kamenech se zmiňují ve svých spisech i známí starověcí přírodozpytci, například Theo frastos ( př.n.l.), Plinius Starší (23 79 n.l.) a řada dalších ve všech zemích od nepaměti. Obliba drahých kamenů trvá a stále se zvětšuje, neboť jejich nálezy jsou hojnější a opracování dokonalejší. Nutno též přihlédnout k větší vzdělanosti, kulturnosti a v neposlední řadě i přístupnosti pro většinu jedinců. Pátráme li po tom, k čemu bylo u nás poprvé použito drahých kamenů z Podkrkonoší, zjistíme, že to byly především praktické zřetele, které vedly obyvatele této oblasti již v pravěku k upotřebení křemene, chalcedonu a jejich odrůd k nejrůznějším účelům. Ostro hranné úlomky rohovce, jaspisu nebo chalcedonu, nacházené zejména v korytech řek a ve svahových sutích, byly v očích člověka v té době již hotovými škrabadly, noži nebo hroty k šípům a zpravidla potřebovaly pouze malé přizpůsobení, aby plně vyhovovaly svému účelu. V Podkrkonoší byly drahé kameny dobrou náhradou známějšího pazourku, který se tu nevyskytuje. Typické 8

10 doklady o použití podkrkonošských drahých kamenů k výrobě pravěkých nástrojů byly nalezeny porůznu pod Kozákovem, zejména v okolí Rovenska pod Troskami. Soustavným archeologickým výzkumem dokladů o využití drahých kamenů neustále přibývá. Z rané doby historické není zpráv o nálezech drahých kamenů v Podkrkonoší, ani o tom, jak jich bylo používáno. Lze však mít zato, že s rozvojem hornictví v Čechách a s německou kolonizací, což obé souvisí i s pátráním po rudních ložiskách v Podkrkonoší, byla objevována naleziště drahých kamenů. V té době však ještě nebyly ve větším množství sbírány ani používány. První písemná historická zpráva o zdejších drahých kamenech je velmi nespolehlivá. V české kronice sepsané Václavem Hájkem z Libočan a vydané roku 1541 Brusič s nožně poháněným brusem na dřevořezu ze 16. století 9

11 ( Kronyka czeská ) se píše k roku 1347: Velmi snažně a pilně i nákladně stavěl se kostel pražský a král Karel kázal hledati kamení barevného pravě, že tím chce příbytek aneb kaplu svatého Václava ozdobiti. I nalezeno jest pod horami Krkonošskými mnoho velikých a tvrdých rozličných barev kamenů, ale velmi hluboko a ti slovou jaspisové. I kázal je pulérovati a pěkně vyhladiti, a stěny té kaply jími ozdobovati. Jiná zpráva dokládá, že Karel IV. poznal naleziště podkrkonošská prý osobně za svého pobytu na Českodubsku. Kdyby byla zpráva Hájkovy kroniky pravdivá, pak by naše kamenářská tradice byla asi o 150 let starší nežli dnes proslulý kamenářský průmysl v Idaru a Obersteinu v Porýní, o němž je první zápis znám teprve z roku Přihlédneme li k povaze drahých kamenů na stěnách Svatováclavské kaple v chrámu sv. Víta na Pražském hradě a v kapli na Karlštejně, shledáme však, že se podstatně liší nejen barvou, nýbrž i složením od všech drahých kamenů z Podkrkonoší. Krvavá barva jaspisů s hojnými žilami hradbového ametystu nasvědčuje tomu, že materiál těchto výzdob pochází z nalezišť Krušných hor (Ciboušov), jak bylo v posledních letech dokázáno. Bezpečně také víme, že chryzoprasy použité k výzdobě nástěnných křížů Svatováclavské kaple byly dovezeny z proslulého naleziště Kozmice v Polském Slezsku. Za vlády Karla IV. patřila obě tato území k jeho říši a nebylo tedy obtížné získat potřebný materiál. Víme li jen málo o nalezištích drahých kamenů v Podkrkonoší do této doby, víme poněkud více o tom, že již tehdy se v Praze objevují první kamenáři, tak zvaní puléři, zabývající se jednoduchým ohlazováním a leštěním vzácného kamenného materiálu. V letech jsou mezi měšťany Starého města pražského uváděni již tři mistři puléři. V roce 1419 se jejich počet zvětšil na osm. Pohromou jejich řemesla byly husitské války, za nichž broušení drahých kamenů značně upadalo a několik zbylých puléřů a řezačů čili štajnšnajdrů jen živořilo. Teprve na sklonku 16. století, za vlády Rudolfa II., nastává nový rozmach tohoto umění, které je záhy ohrožováno cizí konkurencí. Doba poměrného klidu, nádhera císařského dvora i osoba Rudolfova přilákaly do Prahy četné zručné kamenáře, mezi nimiž měli 10

12 Potvrzení řádu turnovského bratrstva brusičů drahých kamenů s cechovní pečetí převahu Němci z Norimberku, jichž bylo přes třicet. K nim přibylo sedm Italů, dva Holanďané a pouze tři Češi. Mezi nimi byli vynikající umělci, kteří vytvořili jedinečná umělecká díla pro císařovy sbírky. Setkáváme se tu se členy rodiny Miseroni, pracuje tu Mates Kraetsch, Hans Schwaiger, Kašpar Lehman a jiní. Na velkých, vodou poháněných brusech v císařských mlýnech při západním cípu Stromovky zpracovávají kamenáři vzácný materiál domácí i zahraniční. A právě z této doby máme již první bezpečné zprávy o tom, že Podkrkonoší se stává oblíbeným nalezištěm drahých kamenů. Byli to nejprve Vlaši a později také Češi, kteří zde horlivě pátrali po ložiskách hledaného materiálu, především pro císařovy dílny. Rudolf II. sám přikládal této jejich činnosti značnou důležitost a vydal i patent pro vybrané hledače kamenů, kteří měli dokonce právo nosit korouhev s černým orlem v červeném poli. Nejznámějšími hledači drahých kamenů v Podkrkonoší byli v té době: Mates Kraetsch, učený osobní lékař cí- 11

13 Kopání drahých kamenů na litografii z 19. století, v pozadí silueta Trosek sařův Boetius de Boot, Jan Kocour a proslulý rovenský farář a alchymista Šimon Tadeáš Budecius z Falkenburku, který obdržel v roce 1601 privilegium pro hledání drahých kamenů. Byl také dohližitelem na Vlachy, kteří sbírali materiál nejen v Podkrkonoší, ale i na Jizerské Louce. Budeciovi se připisuje i zásluha o rozvoj kamenářství v okolí Rovenska pod Troskami. Ve svém úsilí o rozkvět kamenářství byl Budecius podporován nejen blízkostí a hojností nalezišť drahých kamenů, ale i tím, že v Turnově pracovalo již v 16. století několik řezačů kamene. Usadili se tu nejspíše proto, že měli po ruce hledanou surovinu a doba byla příznivá pro jejich řemeslo. První písemnou zprávu o kumštu řezání a pulérování všelijakého drahého kamení však nacházíme v městském turnovském archivu teprve z roku Podobně jako husitské války, tak i válka třicetiletá způsobila, že zpracování drahých kamenů zde skoro zaniklo. Protože pak v následujících stoletích všemocná móda diktovala používání cizí suroviny, turnovské kamenářství se vrhlo na zpracování skleněné kompozice a později i na zpracování zahraniční suroviny. 12

14 Pod krkonošská naleziště byla proto po dlouhou dobu opomíjena. Pouze poměrně krátká doba slávy českého granátu pyropu v 18. a na sklonku 19. století oživuje a obnovuje proslulost českého kamenářství. V době pobělohorské ustalo hledání drahých kamenů v Podkrkonoší úplně. Pouze v lidové tradici se udržovaly často přehnané pověsti o nesmírném bohatství drahých kamenů i vzácných kovů skrytých v Krkonoších a v Podkrkonoší. Učený jezuita B. Balbín ( ) ve své práci vyšlé v roce 1679 zaznamenává zdejší průpovídku, že prý zde pasák hází po kravách dražším kamenem, nežli je celé stádo dobytka. Jde tu nepochybně pouze o odlesk dávno minulé horečky pátrání po ušlechtilých kamenech. Badatelé a cestovatelé, kteří od počátku 19. století přicházejí do Podkrkonoší, souhlasně uvádějí hojné nálezy drahých kamenů hlavně v korytech řek, zejména Jizery a Cidliny, na vrchu Kozákov a na Novopacku. Pěkné ukázky zdejších kamenů si dávají sběratelé opracovat v turnovských brusírnách i od místních domácích brusičů pro své sbírky nerostů. K většímu rozmachu sběratelství podkrkonošských ozdobných kamenů dochází však teprve za první republiky, kdy se tyto kameny na Turnovsku, Semilsku a hlavně na Novopacku stávají předmětem zvláštní obliby a jsou horlivě sbírány. Na výstavách v Turnově a v Nové Pace byly patrny výsledky velké píle četných sběratelů, kteří z materiálu získaného na dávno opuštěných nalezištích vytvořili pozoruhodné sbírky drahých kamenů. Jde tu nejen o krásné kameny, nýbrž i o předmět pozdějšího vědeckého výzkumu a o materiál vybízející k náležitému zhodnocení a zpracování. Sběratelům náleží zásluha o to, že svou činností upozornili naše výtvarníky na ušlechtilý domácí materiál, dosud zcela opomíjený a vhodný k tvorbě originálních českých šperků a ozdob. V turnovských brusírnách i tam ní průmyslové odborné škole se začíná znovu zpracovávat podkrkonošský materiál ve vkusné šperky, které si poměrně rychle získávají širokou oblibu. Druhá světová válka dočasně zastavila slibný rozvoj turnovského kamenářství na podkladu domácí suroviny. Po válce se objevují i nové perspektivy našeho kamenářství. Pozvolna ožívá sběratelský ruch, mnozí sběra- 13

15 telé sami počínají zpracovávat nacházenou surovinu, vznikají nové bohaté sbírky a spolu s nimi i návrhy na plné využití domácích podkrkonošských drahých kamenů. Podnětem k jejich využití jsou i moderně pojaté expozice místních muzeí. Ušlechtilá surovina, štědře poskytovaná přírodou, volá po iniciativním výtvarníkovi, který by dovedl plně využít její barevné i tvarové krásy a našim mistrům brusičům poskytl vhodné náměty k jejímu dokonalému zhodnocení. 14