PŘEZKUM SDĚLENÍ KOMISE O POUŽITÍ PRAVIDEL STÁTNÍ PODPORY NA VEŘEJNOPRÁVNÍ VYSÍLÁNÍ

Transkript

1 PŘEZKUM SDĚLENÍ KOMISE O POUŽITÍ PRAVIDEL STÁTNÍ PODPORY NA VEŘEJNOPRÁVNÍ VYSÍLÁNÍ 1. ÚVOD V roce 2001 přijala Komise své sdělení o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání (tzv. sdělení o vysílání ), které obsahuje pokyny k posouzení slučitelnosti financování veřejnoprávních vysílacích stanic s čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES a s protokolem k Amsterdamské smlouvě. Hodnocení Komise je založeno na těchto zásadách: V souladu s protokolem k Amsterdamské smlouvě mají členské státy širokou pravomoc při vymezení, organizaci a financování veřejnoprávního vysílání. Proto také Komise přijímá širokou definici veřejnoprávního vysílání, kam jako součást vyváženého a pestrého programu patří také sportovní a zábavní přenosy. Svoboda výběru finančních zdrojů v zásadě zahrnuje možnost, aby veřejnoprávní vysílací stanice získávala finanční prostředky ze státních zdrojů a z příjmů z reklamy zároveň. Členské státy si mohou samy stanovit definici veřejné služby, vyjma ověřování zjevných chyb 1, avšak musí srozumitelným a přesným způsobem určit její závazky. Komise dále ověřuje možné nepřiměřené účinky nadměrného vyrovnávání a křížových subvencí obchodních činností na hospodářskou soutěž a zkoumá, zda nedochází k chování, které je v rozporu s hospodářskou soutěží. Sdělení o vysílání se ukázalo být vhodným nástrojem k ověřování finančních režimů ve značném počtu členských států. Od roku 2001, kdy bylo přijato sdělení o vysílání, učinila Komise v této oblasti téměř 20 rozhodnutí. Ve většině případů byla šetření zahájena na základě stížnosti. Útvary Komise soudí, že aktualizace sdělení o vysílání, která by zahrnovala zkušenosti z jednotlivých šetření a dodatečná objasnění vyplývající z jednotlivých rozhodnutí Komise od roku 2001, by přispěla k zvýšení transparentnosti a právní jistoty. Došlo také ke změnám v právním prostředí, bylo přijato rozhodnutí a rámec Komise pro vyrovnávací platby za závazek veřejné služby 2, revidovaná směrnice televize bez hranic a směrnice o audiovizuálních mediálních službách 3. Vývoj trhu navíc v důsledku digitalizace a konvergence médií vyžaduje pečlivou analýzu a možná další vývoj stávajících pravidel. Sdělení o vysílání i nedávno přijatá směrnice o audiovizuálních mediálních službách odkazují na usnesení Rady a zástupců vlád členských států ze dne 25. ledna 1999 o veřejnoprávním vysílání 4. Ve směrnici o audiovizuálních mediálních službách se 1 Ve sdělení o vysílání se jako příklad uvádějí reklama a internetové obchody. 2 Rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 312, ) a rámec společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (Úř. věst. C 297, ). 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, Úřední věstník Evropské unie, 18. prosince 2007, L 332/27. 4 Úř. věst. C 30, , s

2 uvádí: opětovně potvrzujíce, že poslání veřejnoprávního vysílání je naplněno, dochází-li k využití výhod technologického pokroku. Společná existence soukromých a veřejnoprávních poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb je rysem, který odlišuje evropský audiovizuální mediální trh. Obecným cílem Komise je navrhnout vhodný právní rámec pro budoucí financování veřejnoprávního vysílání v novém mediálním prostředí. Při jeho navrhování bude brána v potaz nejenom důležitost veřejnoprávního vysílání a nezbytnost jeho podpory u veřejnosti, ale také možné negativní vlivy na hospodářskou soutěž. Hlavními zásadami by měly být transparentnost, proporcionalita a odpovědnost. Pravidla by měla zajistit rovnováhu mezi nezbytností stanovit závazná a dostatečně jasná pravidla na úrovni EU a svobodou členských států při navrhování systému veřejnoprávního vysílání v souladu s vlastní právní tradicí (a protokolem k Amsterdamské smlouvě) a při konkrétním uplatňování požadavků stanovených ve sdělení. Tato konzultace nabízí členským státům a zúčastněným subjektům možnost vyjádřit se k dané problematice. Komise pečlivě zváží výsledky konzultace a rozhodne o rozsahu případných změn ve stávajících pravidlech. Bude-li třeba, navrhne možná již v druhé polovině roku 2008 revizi sdělení o vysílání, takže nové znění by mohlo být známo do léta PŘÍSPĚVKY DO KONZULTACE POSTUP Komise vyzývá členské státy a další zúčastněné strany, aby vyplnily dotazník. Odpovědi mohou být zaslány v kterémkoliv úředním jazyce EU. Vzhledem ke zpoždění, které může vzniknout při překladu dotazníků z některých jazyků, by Komise uvítala, kdyby byly odpovědi přeloženy do některého z pracovních jazyků Komise (angličtina, francouzština, němčina). Jakékoliv připomínky, které jdou nad rámec tohoto dotazníku, budou také vítány. Uzávěrka pro zasílání odpovědí je 10. března Dotazníky by měly být zaslány poštou na adresu Evropské komise, Commission européenne, DG COMP, Greffe Aides d'etat, 1049 Bruxelles, nebo ještě lépe em na adresu Stateaidgreffe@ec.europa.eu s uvedením referenčního čísla HT.963. Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž hodlá uveřejnit odpovědi na svých internetových stránkách ( cfm). Pokud chtějí respondenti zůstat v anonymitě nebo si nepřejí zveřejnění některých částí svých odpovědí, měli by tuto skutečnost jasně uvést a přiložit k dotazníku jeho nedůvěrnou verzi. Pokud žádná část dotazníku nebude označena jako důvěrná, Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž z toho vyvodí, že odpovědi neobsahují žádný důvěrný prvek a mohou být zveřejněny jako celek

3 DOTAZNÍK POZNÁMKA: Přehled stávajících pravidel, rozhodovacích postupů Komise a předběžných názorů jejích útvarů co se týče rozsah přezkumu, je uveden v důvodové zprávě (k dispozici pouze v anglickém znění), která obsahuje užitečné podkladové informace k otázkám v tomto dotazníku. Každá kapitola důvodové zprávy je úvodem k té části dotazníku, která je označena stejným číslem. 1. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 1.1. Od roku 2001 došlo v oblasti veřejnoprávního vysílání ke značnému právnímu vývoji: byla přijata směrnice o audiovizuálních mediálních službách, rozhodnutí a rámec Komise pro vyrovnávací platby za závazek veřejné služby a byly schváleny rozhodovací postupy Komise. Myslíte si, že by sdělení o vysílání mělo být vzhledem k tomuto vývoji aktualizováno? Nebo se domníváte, že tento vývoj není důvodem k přijetí nového znění? 1.2. Jak byste popsali stav hospodářské soutěže v odvětví audiovizuálních médií? Je-li to možné, uveďte prosím příslušné údaje např. o hlavních provozovatelích veřejnoprávního vysílání, o tržních podílech a jejich vývoji na vysílacích, reklamních nebo jiných relevantních trzích Jak se bude podle vašeho mínění dotčené odvětví dále vyvíjet a v čem vidíte možné problémy do budoucna? Myslíte si, že ve světle zmíněného vývoje zůstanou současná pravidla platná nebo že bude třeba je změnit? - 3 -

4 2. POSOUZENÍ SLUČITELNOSTI PODLE ČL. 86 ODST. 2 SMLOUVY O ES A PODLE SDĚLENÍ O VYSÍLÁNÍ 2.1. Soulad s rozhodnutím Komise a s rámcem na vyrovnávací platby za závazek veřejné služby Myslíte si, že alespoň některé z požadavků stanovených v rozhodnutí rámci Komise pro státní podporu na vyrovnávací platby za závazek veřejné služby 6 by měly být zahrnuty do revidovaného sdělení o vysílání? Vysvětlete prosím proč Udejte, jaké požadavky by měly být do sdělení začleněny a jaké případné změny by bylo vhodné v odvětví vysílání provést (viz také následující otázky, zvláště otázku v bodě 2.6. týkající se nadměrného vyrovnání) Definice úlohy veřejné služby Definujte prosím úlohu veřejné služby ve vaší zemi, zvláště ve vztahu k novým médiím Myslíte si, že by rozdíl mezi činnostmi veřejné služby a jinými činnostmi měl být lépe objasněn? Pokud ano, jaká opatření by mělo zahrnovat takové objasnění (Např. orientační seznam komerčních činností, které v pojetí členských států nepatří do poslání veřejné služby?)? V současném znění sdělení o vysílání je stanoveno, že činnosti, které nejsou televizním programem v tradičním slova smyslu, patří do poslání veřejné služby, jestliže slouží demokratickým, společenským a kulturním potřebám společnosti. Objasňuje toto ustanovení dostatečným způsobem přípustný rozsah takovýchto činností veřejné služby? Nebo si myslíte, že revidovaná verze sdělení o vysílání by měla být v tomto ohledu jasnější? Domníváte se, že by obecný přístup na základě nedávných rozhodnutí Komise (tj. stanovení úlohy veřejné služby pro nová média založené na ex ante hodnocení) měl být začleněn do revidované verze sdělení o vysílání? Měly by v revidované verzi sdělení o vysílání členské státy lépe objasnit ex ante hodnocení / stanovení úlohy veřejné služby? Které služby nebo jejich kategorie by měly být dle vašeho názoru podrobeny ex ante hodnocení? 5 Rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 312, ) a rámec společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (Úř. věst. C 297, ). 6 Všeobecný přehled různých aspektů je uveden v důvodové zprávě v bodě

5 Mělo by sdělení o vysílání obsahovat základní pravidla, co se týče procedurálních a zásadních hledisek hodnocení (např. zapojení třetích stran, možná hodnotící kritéria jako stupeň přispění k jasně stanoveným cílům, potřeby občanů, dostupné nabídky na trhu, dodatečné náklady, vliv na hospodářskou soutěž)? Vzhledem k tomu, že povaha veřejnoprávní služby takových činností může být stanovena různě, v jakém rozsahu by měly být v revidovaném sdělení o vysílání stanoveny různé možnosti? 2.3. Pověření a dohled Vysvětlete prosím, jak ve vaší zemi probíhá pověření. Podléhá pověřování veřejné konzultaci? Jak dalece je úloha vysílací stanice stanovena právně závaznými akty pověření? V jakém rozsahu je provádění a stanovení přesného rozsahu činností ponecháno na provozovateli veřejnoprávního vysílání? Jsou prováděcí opatření veřejně přístupná? Poskytněte prosím údaje o národních mechanismech dohledu nad veřejnoprávními vysílacími stanicemi. Jaké jsou vaše zkušenosti se současným mechanismem dohledu? Domníváte se, že třetí strany mají ve vaší zemi dostatek možností k vymáhání nápravy při případném porušení / nenaplnění povinností veřejné služby a dalších povinností? Domníváte se, že sdělení o vysílání by mělo jasněji stanovit, za jakých okolností je třeba dodatečného aktu pověření (tzn. dodatku k obecným podmínkám stanoveným zákonem) nebo jsou současná pravidla dostačující? Domníváte se, že by sdělení o vysílání mělo obsahovat další objasnění, aby byla zajištěna zvýšená účinnost dohledu nad veřejnoprávními vysílacími stanicemi? Jaké jsou podle vás výhody či případné nevýhody systému kontrol nezávislými orgány (jak je stanoveno ve sdělení o vysílání) v porovnání s jinými kontrolními mechanismy? Domníváte se, že účinný dohled musí zahrnovat sankční mechanismy a pokud ano, jaké? Měly by na vnitrostátní úrovni existovat zvláštní postupy pro vyřizování stížností, v jejichž rámci by se řešily záležitosti soukromých subjektů ve věci přípustného rozsahu činností veřejnoprávních vysílacích stanic? Jak by takové postupy měly vypadat? 2.4. Dvojí financování veřejnoprávních vysílacích stanic Jaký vliv mají podle vás státem (částečně) financované placené služby na hospodářskou soutěž? Měly by být placené služby považovány za čistě obchodní činnost nebo by na ně za určitých podmínek mohlo být nahlíženo jako na součást úkolu veřejné služby? Myslíte si například, že do poslání - 5 -

6 veřejné služby by měly patřit pouze placené služby nedostupné na trhu? Nebo si myslíte, že placené služby mohou spadat do úlohy veřejné služby pouze za určitých podmínek? Upřesněte tyto podmínky. Měly by tyto podmínky například zahrnovat zvláštní cíle veřejné služby, zvláštní potřeby občanů, existenci jiných podobných nabídek na trhu, nepřiměřenost stávajících závazků veřejné služby nebo skutečnost, že zvláštní potřeby občanů nejsou uspokojeny z důvodu nedostatků v současném financování? 2.5. Požadavky na transparentnost Jak velkou část služeb veřejnoprávního vysílání tvoří ve vaší zemi komerční aktivity? Existuje u vás mezi veřejnou službou a komerčními aktivitami strukturální nebo funkční rozdělení? Domníváte se, že je třeba strukturálně nebo funkčně oddělit komerční aktivity, pokud ano, tak jak? Jaké by byly podle vás kladné i záporné důsledky strukturálního nebo funkčního oddělení? Domníváte se, že pravidla rozložení nákladů stanovená v současném sdělení o vysílání by mohla být vylepšena na základě zkušenosti ze situace ve vaší zemi? Uveďte prosím příklady. Nebo se domníváte, že současná pravidla jsou dostačující? Domníváte se, s ohledem na vaše odpovědi na otázky , a , že by sdělení o vysílání mělo obsahovat důkladnější vysvětlení požadavků na transparentnost? 2.6. Kritérium přiměřenosti vyloučení nadměrného vyrovnání Domníváte se, že by sdělení o vysílání mělo zahrnovat požadavek, aby členské státy jasně určily parametry pro stanovení kompenzační částky? Domníváte se, že požadavky stanovené v současném sdělení o vysílání umožňují dostatečnou finanční stabilitu provozovatelů veřejnoprávního vysílání? Nebo si myslíte, že současná pravidla příliš omezují víceleté finanční plánování veřejnoprávních stanic? Za jakých okolností by si veřejnoprávní stanice mohly na konci finančního období ponechat přebytek? Myslíte si, že relevantní opatření stanovená v rozhodnutí a rámci pro službu obecného hospodářského zájmu (viz přehled v důvodové zprávě a především 10% horní limit ročních přebytků) by mohla být začleněna do nového sdělení o vysílání? Jaká ochranná opatření nebo omezení by měla být přijata, aby se zabránilo zbytečnému narušení hospodářské soutěže (Měly by například vysílací stanice volně nakládat se zmíněným přebytkem v rámci úkolů veřejné služby, nebo by těchto 10 % mělo být určeno jen k určitým účelům, takže by rezervy mohly být využity jen na předem stanovené cíle a projekty? Měl by členský stát v případě - 6 -

7 opakujících se přebytků přehodnotit finanční potřeby veřejnoprávní stanice?)? Domníváte se, že pravidla stanovená v současném sdělení o vysílání mohou odrazovat provozovatele veřejnoprávního vysílání od uskutečňování kroků vedoucích k vyšší výkonnosti? Pokud ano, jak by měla být tato situace napravena? Jak k nápravě dochází ve vaší zemi? Za jakých okolností a podmínek by si podle vás mohly veřejnoprávní stanice ziskovou marži ponechat? 2.7. Kritérium přiměřenosti vyloučení narušení trhu, které není nezbytné k naplnění poslání veřejné služby 2.8. Různé Jakým způsobem se ve vaší zemi mohou soukromé subjekty bránit proti domnělému protisoutěžnímu chování veřejnoprávních stanic? Uveďte prosím, zda jsou tyto způsoby účinné a dostačující. Jsou při rozhodování, zda byla veřejnoprávním stanicím poskytnuta příliš vysoká vyrovnání, brány v úvahu ztráty na příjmech způsobené chováním, které bylo průkazně označeno za protisoutěžní (např. cenové podbízení)? Myslíte si, že by ve věci možného protisoutěžního chování ze strany veřejnoprávních stanic (zvláště pokud jde o cenové podbízení) mělo sdělení o vysílání zahrnovat požadavek, aby veřejnoprávní stanice dodržovaly tržní podmínky, pokud se týče jejich komerčních aktivit v souladu s postupy Komise, a požadavek na vhodné kontrolní mechanismy? Domníváte se, že by metodologie odhalování cenového podbízení měla být lépe objasněna, nebo že je třeba zavést další detekční kritéria, která nejsou zmíněna v současném sdělení o vysílání? Uveďte prosím, jak se posuzuje cenové chování veřejnoprávních stanic ve vaší zemi, a zda může být tato metoda příkladem osvědčeného postupu Domníváte se, že by sdělení o vysílání mělo objasňovat veřejné financování práv na prémiový sport? Pokud ano, jaké další požadavky by podle vás měly být začleněny do sdělení o vysílání a jak by měly řešit případné narušení hospodářské soutěže způsobené veřejným financováním? Nebo se domníváte, že možný nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž zapříčiněný nákupem těchto práv veřejnoprávními stanicemi by se měl řešit pouze v rámci antimonopolních pravidel? Myslíte si, že je třeba zmínit problémy menších členských států? Jaké jsou podle vás typické problémy menších členských států a jak by se na ně mělo pohlížet? - 7 -

8 3. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY 3.1. Vysvětlete prosím, jaký by byl podle vás dopad možných změn v současných pravidlech např. na rozvoj inovačních služeb a obecněji na zaměstnanost a růst v odvětví médií, spotřebitelský výběr, kvalitu a dostupnost služeb audiovizuálních a jiných médií, mediální pluralitu a kulturní rozmanitost Jak si myslíte, že by výše zmíněná dodatečná objasnění zvýšila administrativní zátěž a náklady na dosažení souladu s předpisy? 3.3. Myslíte si, že by výše zmíněná dodatečná objasnění vytvořila lepší předpisový rámec? 3.4. Domníváte se, že by případná dodatečná objasnění zmíněná v tomto dotazníku měla spíše kladný než záporný dopad? - 8 -