Kostelníček Měsíčník římskokatolické farnosti Radějov číslo 1 ročník XIII

Transkript

1 Vánoční soutěž!... 1 Jak se jmenují 3 králové?... 2 Kde se narodil Ježíšek?... 3 Kdo zvěstoval narození Ježíše Krista?... 4 Podle čeho našli 3 králové cestu do Betléma?... Losovat se bude při dalším vydání Kostelníčku!!! Hodně štěstí!!!..... Jméno:...Příjmení:... Kostelníček Měsíčník římskokatolické farnosti Radějov číslo 1 ročník XIII Výroční zpráva ŘKF RADĚJOV za rok 2011 Mše sv. se konají o nedělích, během týdne ve středu a v pátek ( dětské mše sv.) a také v zasvěcené svátky. Během adventní doby páteční mše sv. jsou slouţeny ráno jako rorátní mše sv. Během roku se konají liturgické poboţnosti: první pátky, kříţové cesty, májové poboţnosti, růţencová modlitba, dušičková poboţnost na hřbitově apod. Nedělních mší sv. se zúčastňuje cca. 110 věřících, během týdne cca výročí posvěcení kostela jsme slavili 24. června, na Slavnost Narození sv. Jana Křtitele. Cyrilometodějská pouť byla 5. července a poutní mši sv. celebroval stráţnický rodák P. Petr Bulvas. V září jsme slavili doţínky a adorační den. V sobotu 12. listopadu jsme slavili svatomartinské hody. Do vyučování římskokatolického náboţenství je přihlášeno 20 dětí ze všech tříd ZŠ a MŠ Radějov. Svátost křtu přijaly 4 dětí. Svátost manţelství uzavřely 4 páry. U 1. sv. příjímání byly 4 děti a 1 dospělá farnice. Pravidelně navštěvujeme 13 nemocných. Na věčnost odešli z tohoto světa 4 farníci. Ve farnosti dobře funguje farní schola a sbor, spolčo a ministranti. Děkujeme Marku Loveckému za sluţbu varhaníka. Do ţivota farnosti se zapojuje skupina ţen slouţících úklidem a výzdobou kostela. Děkujeme všem kostelníkům a lektorům. Děkujeme všem společenstvím, která podporují ţivot farnosti svou modlitbou (Ţivý růţenec, Fatimský apoštolát, Matice -1-

2 svatoant. apod.). Od září 2006 probíhá oprava kostela. Letos, díky získaným darům, jsme mohli zateplit strop kostela a O. Jacek zvelebil část farní zahrady. V současné době pokračuje příprava projektu oprav interiéru kostela. Děkuji všem členům staré farní rady za spolupráci a dobrou radu. Nové farní radě přeji hodně síl v plnění svých úkolů. Všem ostatním, kteří svoji modlitbou, obětí a utrpením podporují ţivot farnosti děkujeme Pán Bůh zaplať! Jako Váš duchovni otec se omlouvám za všechny mé nedokonalosti a prosím za odpuštění. Ať milosrdný Bůh nám ţehná! P. Lukasz Karpinski SP administrátor farnosti Radějov V Radějově, 31. prosince LP 2011 Úmysly mší svatých v měsíci lednu 8. 1., neděle Křest Páně, 10.30: Za farníky , středa, 17.30: Na úmysl O. Lukáše , pátek, 17.30: Za + rodiče Josefa a Marii Helís kovy a za ţivou rodinu Štefkovu , neděle, 10.30: Za farníky , středa, 17.30: Za ţivou a + rod. Lesniakovu a Sečkovu s prosbou za dary Ducha sv. a B. poţehnání , pátek, 17.30: , neděle, 10.30: Za farníky výzdoby u oltáře, Boţího hrobu a sochy Panny Marie během měsíce májových poboţností se v našem radějovském kostele po celý rok stará paní Miroslava Ševečková. Děkujeme jí, ţe máme v kostele hezky. Stavitelé chrámů a umělci se vţdy snaţili nádhernou výzdobou kostelů také oslavovat Boha. I květinová výzdoba je tu pro Něj a také radostí pro nás. Organizace poutí, výletů, tříkrálové sbírky,... O různé organizační věci týkající se chodu farnosti se starají paní Lakosilová a paní Tressová. Je za tím spousta práce, zejména zodpovědnost za to, ţe všechno proběhne tak, jak má, sebemenší drobnost se nezapomene zařídit a často na nich leţí také nelehký úkol sehnat lidi. I za jejich práci děkujeme! A paní Tressové také za čištění misek, kříţe a dalších věcí potřebných na mši svatou! Vedení společenství pro děti: Děti se schází kaţdou sobotu na faře. Ţe je těţké občas udrţet skupinku dětí v klidu, ukazovat jim cestu k Bohu a dát jim příleţitost tvořit, zpívat, setkávat se, společně se modlit a hrát si o tom ví Judita Hazuzová, Lenka Mlýnková, Nikola Veverková a Aneţka Sýkorová. Děkujeme vám za vaši chuť do práce s dětmi a vaši trpělivost. Hodně nadšení a pomoci Ducha Svatého do dalších činností! :-) Varhaník Není při mši vidět, ale slyšet ho jde dobře :-) A díky němu se nám radostněji zpívá. Děkujeme Markovi Loveckému, za tisíce a tisíce hodin strávených cvičením, díky kterým dnes umí tak krásně hrát a doprovázet naše zpěvy na mších svatých. Není mezi vámi někdo, kdo by měl chuť učit se hrát na varhany? Jestli nám někdy Marek odejde, tak bude v kostele velice smutno (pokračování příště)

3 Poděkování -10- (1.část) Během uplynulého roku tu ve farnosti bylo několik lidí, kteří se celou dobu starali o spoustu věcí, které jsou při mši svaté nebo ve farnosti potřeba. Za tuto práci jim chceme poděkovat a také vybídnout všechny farníky, kteří mají moţnost, k dalšímu podání pomocné ruky. A pokud bude mít někdo z vás chuť udělat něco nového, co by náš duchovní ţivot obohatilo ať uţ zaloţit nové společenství, uspořádat něco maličkého pro děti, mládeţ, ministranty, pro všechny farníky a nebo udělat našim kněţím radost svou návštěvou... S chutí do toho. Ať vám Bůh ţehná ve vašem díle. Ministrantské rochety, alby, ornáty pro kněze, plachty na oltář... Uţ vás někdy napadlo, jak je moţné, ţe mají ministranti pokaţdé hezky vyprané a naţehlené rochety, na oltáři je čistá a vyţehlená plachta a otec má také připravený hezký ornát? O tyto věci se totiţ stará paní Boţena Pospěchová, paní Aneţka Veselá, paní Marie Prečanová, paní Gabriela Winklerová, paní Jarmila Káčerková, paní Marie Potrusilová a paní Marie Nováková. Děkujeme jim, za jejich práci a čas obětovaný neustálému praní a ţehlení! Kostelníci Chodí do kostela první, odemykají a otevírají dveře příchozím farníkům, chystají vše potřebné na mši svatou, odcházejí poslední a je to jejich zodpovědnost, ţe je vše v pořádku, kostel zamčený. V zimě odhazují sníh, abychom si nezlomili nohu, kdyţ přicházíme na mši. Děkujeme panu Stránskému, panu Prečanovi, panu Holubíkovi a panu Lakosilovi za jejich obětavou sluţbu. Výzdoba kostela O objednávání, vybírání, zalévání a aranţování květinové , středa, 17.30: Za + Marii Káčerkovu a syna Jindřicha, DO a za ţivou rodinu , pátek, 17.30: Za + rodiče a za ţivou rodinu , neděle, 10.30: Za farníky 1. 2., středa vigilie Obětování Páně, 17.30: Za ţeny ve farnosti 3. 2., pátek, 17.30: 5. 2., neděle, 10.30: Za farníky farní diář 8. 1.: obnova křestních slibů, : sbírka na opravu kostela, : po mši sv. setkání farní rady, : v Petrově se bude konat děkanátní empečko a zároveň setkání biřmovanců (19 hod.), : ve Stráţnici se bude konat děkanátní ekumenická bohosluţba (15 hod.), : ve Stráţnici se bude konat první setkání snoubenců, kteří letos plánují svát. manţelství, 3. 2.: únorová návštěva nemocných, : na naší faře budou trávit prázdniny bohoslovci piaristé z Krakova nové farní www stránky: -3-

4 Radějovský chrámový sbor Radějovský chrámový sbor má svoji historii. Existuje fotografie, odhadem okolo roku 1916, na které je 18 Jesličky a Štěpánský táborák na faře Tato, již tradiční akce, byla opět skvělá. Vy, co jste se nezúčastnili, posíláme pár foteček. Moc všem děkujeme. zpěvaček s varhaníkem a panem farářem, ale to je historie velmi vzdálená. Současný pěvecký sbor, který působí při bohosluţbách a pohřbech, má své začátky v 50.letech, kdy v naší farnosti působil Páter Osladil a jeho kuchařka Marie Komárková. Ta se sama naučila hrát na varhany a hrávala ve všední dny na mších. Byli jsme některé ještě školačky, kdyţ nás učila zpívat krásné mariánské písně pro májové poboţnosti, ale i jiné duchovní písně a koledy. Vánoční mše s námi nacvičoval varhaník pan Tomáš Stránský, který, bohuţel, náhle v mladém věku odešel na věčnost. Od té doby se vystřídali varhaníci: František Okáník ze Sudoměřic, František Bačík ze Tvaroţné Lhoty, Olinka Klofáčová a pan Sovič ze Stráţnice. Ještě před několika lety Rosťa Komoň, který v Radějově působil více neţ 10 let a stále ještě ochotně vypomáhá. Za jeho působení jsme pravidelně nacvičovali se smíšeným sborem půlnoční mše a duchovní písně k různým příleţitostem. Smíšený sbor má okolo 24 členů, v posledních letech se rozrostl o mladé zpěváky a zpěvačky. Posledních 7 let se činnosti sboru věnuje Marek Lovecký a Zdenička Obrtlíková. Půlnoční mši se začínáme učit uţ od listopadu a věřte, ţe

5 příleţitostí) ční nad zbytkem republiky (ve druhém Brně je to 14,3 %). Nejméně vysokoškolsky vzdělaných lidí je v Karlovarském a Ústeckém kraji (7,2 %, respektive 7,8 %). Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivních obyvatel ubylo. Před deseti lety jich bylo 5,25 milionu, nyní je to 5,17 milionu. Dětí totiţ není mnoho a řada lidí zestárla do důchodového věku. Před deseti lety bylo v Česku 487 tisíc nezaměstnaných. Nyní jich je 507 tisíc. -8- Karneval na ukončení církevního roku, sobota Děkujeme všem, kteří jakýmkoliv způsobem pomohli organizaci a hladkému průběhu karnevalu. Mooooc díky nám všem zkoušky zaberou pořádný kus času i úsilí. Kromě Štědrého dne pravidelně zpíváme na Boţí hod v Radějově a v Petrově, kde se uţ na nás těší. Na Boţí hod podvečer se chrámový sbor rozdělí na 3 skupiny, rozroste se o další dobrovolné zpěváky a všichni obětují volný sváteční čas ke zpívání koled po dědině. Těší nás, ţe v některých domech na nás uţ čekají nejen s finančním příspěvkem, ale i s malým pohoštěním. Letos jsme vyzpívali pro kostel ,- Kč. Pochopení a vlídné slovo uznání jsou nám, všem zpěvákům, nejlepší odměnou. Za chrámový sbor Anna Krhovská Narodil se Kristus Pán, veselme se... se ozývalo v neděli okolo 16.hodiny snad ze všech koutů Radějova. To do ulic vyšly dobrovolné skupinky koledníků a zpívaly dům od domu koledy o narození Jeţíška. Dobrovolným příspěvkem mohli lidé přispět na opravu našeho kostela sv. Cyrila a Metoděje. Za dobrovolné finanční dary Pán Bůh zaplať! -5-

6 Trochu ze statistiky Počet obyvatel Celkový počet obyvatel v roce 2011: Celkový počet obyvatel v roce 2001: Rodinný stav obyvatel Z 5,19 milionu muţů je 2,33 milionu svobodných, 2,22 milionu ţenatých, 485 tisíc rozvedených a 127 tisíc ovdovělých. Největší nárůst zaznamenávají rozvedení - v roce 1961 jich bylo 73 tisíc, před deseti lety 352 tisíc. Z 5,37 milionu ţen je 1,9 milionu svobodných, 2,2 milionu vdaných, 613 tisíc rozvedených a 637 tisíc ovdovělých. I zde platí, ţe největší nárůst zaznamenala rozvodovost - v roce 1961 bylo rozvedených ţen 112 tisíc, před deseti lety 459 tisíc. Procentuálně nejvíce rozvedených muţů ţije v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji (v tomto pořadí). U ţen pak v Karlovarském a Ústeckém kraji a v Praze (rovněţ v pořadí). Procentuálně nejméně rozvedených muţů a ţen ţije na Vysočině a ve Zlínském kraji. U muţů je třetí v pořadí Jihomoravský kraj, u ţen Pardubický kraj. Víra V otázce víry je třeba brát v potaz to, ţe 4,77 milionu lidí neuvedlo, v co věří - to je oproti 901 tisíci těchto odpovědí před deseti lety velký nárůst. V roce 2001 se celkem 3,29 milionu lidí označilo za věřící a 6,04 milionu lidí o sobě řeklo, ţe jsou bez víry. Nyní je tento poměr takový, ţe 2,18 milionu lidí věří (ať uţ organizovaně, nebo bez církve či náboţenské společnosti) a 3,61 milionu nikoliv. Ostatní na otázku neodpověděli. Na struktuře věřících se moc nezměnilo. Nejvíce je římských katolíků (1,08 milionu), čtyřicet tisíc lidí je u Církve československé husitské a 52 tisíc u Českobratrské církve evangelické. Patnáct tisíc lidí uvedlo - také z recese - víru rytířů řádu Jedi z filmové ságy Hvězdné války. Baštou víry je tradičně je Morava, zejména Zlínský a Jihomoravský kraj. I Vysočina, leţící zčásti v Čechách a zčásti na Moravě, platí za kraj věřících lidí. Největší počet nevěřících je v Ústeckém kraji (43,8 %), Libereckém kraji (42,3) % a Středočeském kraji (39,7 %). Vzdělání obyvatel V Česku dle sčítání ţije 9,03 milionu lidí ve věku 15 a více let. Základní či neukončené základní vzdělání má 1,57 milionu lidí (o 400 tisíc méně neţ před 10 lety). Úbytek souvisí hlavně se stárnutím obyvatelstva. Středoškolské vzdělání včetně vyučení má 2,96 milionu lidí (před 10 lety 3,26 milionu). Maturitu nebo i vyšší odborné vzdělání má 2,79 milionu lidí (oproti 2,43 milionu před 10 lety). Vysokoškolsky vzdělaných lidí je 1,12 milionu, o 350 tisíc více neţ před 10 lety. Zcela bez vzdělání je 47 tisíc obyvatel, za deset let jich devět tisíc přibylo. Do značné míry se na tom nicméně mohou podílet cizinci. Zajímavý je pohled do půl století staré minulosti. V roce 1961 mělo základní vzdělání 5,7 milionu obyvatel, středoškolské bez maturity 547 tisíc, středoškolské s maturitou 643 tisíc a vysokoškolské 156 tisíc obyvatel. Zatímco dříve vzdělanostní struktura víceméně připomínala pyramidu, nyní se více podobá košatému stromu. V Praze má vysokou školu 22,5 % obyvatel, čímţ metropole (zejména díky mnoţství univerzit a dobrých pracovních