VYHODNOCENÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA TÁBORA ZA ROK 2016

Transkript

1 VYHODNOCENÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA TÁBORA ZA ROK 2016 Únor

2 Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství města Tábora za rok 2016 Cílem POH je vytvoření komplexního systému odpadového hospodářství ve městě Tábor, respektujícího principy trvale udržitelného rozvoje, při současném respektování právní úpravy platné v oblasti odpadového hospodářství ČR. Struktura a obsah POH města Tábora odpovídá požadavkům zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ) a vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů (dále jen v. č. 383/2001 Sb., ). POH stanovuje cíle a následně opatření k jejich dosažení tak, aby bylo dosaženo souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje. Mezi stanovené cíle POH města Tábora jsou implementovány pouze takové, které odpovídají podmínkám a možnostem našeho města a jejichž splnění může město Tábor v rámci svých kompetencí garantovat nebo ovlivnit. Plán odpadového hospodářství města Tábora byl původně zpracován pro období 2005 až V roce 2013 byla provedena jeho aktualizace, která respektuje veškeré změny systému nakládání s odpady ve městě Tábor. V současné době je vyhlášen nový POH ČR a v únoru 2016 byl schválen a vyhlášen i nový POH Jihočeského kraje. Na základě těchto skutečností byl v průběhu roku 2016 zpracován i nový POH města Tábora, který je v současné době předložen ke schválení zastupitelstvu města. V původním POH města Tábora byly stanoveny tyto cíle : Strategický cíl 1: odděleně sbírané druhy komunálních odpadů Zvýšit množství odděleně sbíraných druhů komunálních odpadů (papír, plasty, sklo, bioodpad) za účelem jejich materiálového využití z 10% v roce 2005 na 25 % jejich produkce v roce 2015, s předpokladem jeho dalšího navyšování minimálně o 2% ročně. Současně snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky ve skládkovaném odpadu činil v roce 2013 nejvýše 75 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvýše 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklých v roce Strategický cíl 1 rozdělujeme tedy na dva samostatné cíle POH odděleně sbírané složky komunálních odpadů (papír, plasty, sklo a tetrapak) Cíl POH Zvýšit množství odděleně sbíraných druhů komunálních odpadů (papír, plasty, sklo, bioodpad) ze současných 20% na 25 % v roce 2015 a dále o 2% každým rokem, za účelem jejich materiálového využití. množství vytříděných odpadů vztažených k celkovému množství SKO 2

3 Vývoj množství vyseparovaného odpadu je zřejmý z níže uvedené tabulky. Komodita kovy je odděleně sbírána až od roku 2013, proto její množství v letech předchozích není uvedeno. Kovy se do té doby shromažďovaly pouze ve sběrných dvorech. Separovaný sběr kovů byl zahájen v červenci V rámci systému separace bylo umístěno na území města 9 kontejnerů se spodním výsypem o objemu 1100 l. Na pořízení kontejnerů získalo město dotaci z OPŽP. Rok plast a průměr papír průměr sklo průměr tetrap průměr Kovy prům celkem průměr na na na na ěr na PET (t/rok) (t/rok) ak (t/rok) občana občana občana občana na občana (t/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (t/rok) (kg/rok) občan (kg/rok) PET + plast papír sklo tetrapa k a (kg/ro k) kovy celkem ,1 4,36 148,6 4,07 188,1 5,15 495,8 13, ,6 4,26 235,8 6,58 177,7 4,96 1,79 0,05 567,9 15, ,7 5,29 333,3 9,2 191,9 5,3 7,1 0,2 723,0 20, ,7 4,9 562,1 15,8 238,45 6,7 5,035 0,14 981,3 27, ,7 5,1 720,2 20,2 409,4 11,5 5,5 0, ,8 36, ,6 4,4 607,3 17,3 354,6 10,1 5,5 0, ,9 31, ,9 5,0 716,2 20, ,8 5,81 0, ,9 38, ,8 4,7 721,3 20,5 412,9 11,7 6,3 0, ,3 37, ,2 5,16 612,7 17,66 355,1 10,2 10,9 0,31 72,086 2, ,2 35, ,06 6,0 639,11 18,36 389,4 11,19 10,8 0,31 57,521 1, ,9 37, ,55 6,39 663,85 19,16 412,22 11,9 11,6 0,33 106,20 3, ,4 40, ,68 6,94 712,275 20,72 405,39 11,63 11,989 0,34 108,35 3, ,68 42,48 Tabulka č. 1 vývoj separovaného odpadu Procentní podíl vytříděného komunálního odpadu ve vztahu ke směsnému komunálnímu odpadu uvádíme v následující tabulce ROK SKO (t) Separace (t) % separace z SKO , ,9 10, , ,3 16, ,8 22, ,9 18, ,9 21, ,3 20, ,2 20, ,9 22, ,4 23, ,68 24,6 Tabulka č. 2 procentní podíl separace 3

4 SKO Separace Graf č. 1 vývoj množství SKO a separovaného odpadu od roku 2000 do současnosti Z výše uvedených tabulek je zřejmé, že v roce 2016 došlo k navýšení množství vytříděných komodit, celkem o 64,28 t. Zároveň došlo ale i ke zvýšení množství směsného komunálního odpadu o 85 t. V porovnání s množstvím směsného komunálního odpadu došlo k navýšení výtěžnosti na současných 24,6 %. V grafech č.1 a č.2 je vidět, jak přestože narůstá množství vyseparovaných složek, množství SKO se stále pohybuje okolo 6000 t. množství (t) SKO+ separac SKO Graf č. 2 vývoj množství SKO a separace od roku 2000 v součtovém grafu Abychom ještě více motivovali občany k intenzivnější separaci odpadů, rozšířili jsme v roce 2016 síť stanovišť o další lokalitu v Zárybničné Lhotě a doplnili jsme stanoviště o nové 4

5 kontejnery na nápojový karton (3 ks). Pro rok 2017 jsme připravili projekt na rozšíření sítě o dalších 34 stanovišť (tj. celkem o 102 kontejnerů). Jejich realizace je ale závislá na získání dotace z OPŽP, o kterou jsme požádali v listopadu 2016 a v současné době čekáme, jak dotační řízení dopadne. Pokud nebudeme v dotačním řízení úspěšní, podáme žádost znovu v letošní podzimní plánované výzvě Biologicky rozložitelné odpady Cíl POH Snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky ve skládkovaném odpadu činil v roce 2015 nejvýše 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvýše 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklých v roce Podíl biologicky rozložitelných komunálních odpadů v SKO Dle POH Jihočeského kraje činila produkce BRKO v roce kg/osobu/rok. Vzhledem ke skutečnosti, že v té době nebyla v dosažitelné vzdálenosti žádná kompostárna a město neprovádělo oddělený sběr kompostovatelného odpadu od občanů, lze předpokládat, že veškerý objem vyprodukovaného BRKO skončil na skládce KO. Při přepočtu na obyvatele by tedy celkový potenciál produkce BRKO od občanů činil 5172 t. Od července roku 2011 byl ve městě Tábor zahájen provoz pilotního projektu sběru bioodpadů z domácností. Tento projekt byl dále rozšiřován a to ve dvou následných etapách. V červenci 2013 o dalších 650 nádob a v říjnu 2015 o 600 nádob. V roce 2016 byl zaveden sběr biodpadů na Náchodském sídlišti. Rozmístěny byly nádoby ke každému stanovišti nádob na SKO. Celkem je zde 20 nádob. Systém se poměrně dobře ujal a sebrané odpady nevykazovaly žádné významné znečištění. V současné době je tedy na území města celkem 1600 kompostainerů na sběr biologicky rozložitelných odpadů. Jedná se o projekty, na které byla získána dotace z Operačního programu Životní prostředí, vyjma sběru bioodpadů na Náchodském sídlišti. Výtěžnost sběru v jednotlivých letech je následující: Počet provedených svozů Počet vyvážených nádob Výtěžnost systému (t) Rok 2011 červenec prosinec Rok 2012 Rok 2013 Rok , , , ,99 Rok ,74 Rok ,92 Tabulka č. 3 vývoj sběru bioodpadů 5

6 Bioodpady jsou dále shromažďovány i ve sběrných dvorech. V roce 2016 bylo prostřednictvím sběrných dvorů odevzdáno 260,92 bioodpadů. Celkem tedy z produkce fyzických osob bylo vyseparováno 1076,84 t bioodpadů. Připočteme-li k celkovému množství bioodpadů i bioodpady, které vznikly z veřejné zeleně 1450,42 t, získáme celkem 2227,26 t bioodpadů. V níže uvedeném grafu č. 3 je znázorněn vývoj množství odděleně shromážděných bioodpadů od roku Jak je vidět největší podíl bioodpadů stále zaujímají bioodpady z veřejné zeleně. Nicméně bioodpady z domácností významným způsobem stále stoupají. Množství bioodpadů, které se v roce 2016 podařilo odděleně shromáždit tedy činí 48,9 % z celkového potenciálu produkce stanoveného na základě potenciálu z roku Biopopelnice SD zeleň Graf č. 3 vývoj množství odděleně shromážděných bioodpadů Domácí kompostování Další snížení množství bioodpadů ukládaných na skládky je možné i odkloněním alespoň části bioodpadů mimo celý systém. K tomuto způsobu jsme přistoupili v roce 2014 zavedením systému domácího kompostování. Mezi občany města bylo formou výpůjčky rozmístěno celkem 1120 kompostérů. Na projekt jsme získali dotaci z Operačního programu Životní prostředí. V současné době máme připravenu druhou etapu. Na podzim roku 2016 jsme požádali o dotaci na dalších 600 kompostérů. Na výsledek dotačního řízení zatím čekáme. Obr. č 1 - kompostér pro domácí kompostování 6

7 1.3. Separovaný sběr textilu Jako doplňkovou službu zavedlo město Tábor ve spolupráci se společností E+B textil, s.r.o. sběr použitého textilu, hraček, kabelek a obuvi. Shromážděné věci jsou sváženy do přetřiďovacího zařízení. Část oděvů je pak následně prodána v secondhandech, část je určena pro charitu a ty věci, které se již nedají použít k nošení jsou zpracovány například na čistící nebo sorbční materiály. Od roku 2014 byla uzavřena ještě další smlouva o spolupráci v tomto sběru a to se společností Revenge, která se v roce 2015 přejmenovala na spol. TextilEco. V roce 2016 byl systém sběru dále rozšířen o dalších 17 stanovišť a spol. E+B textil, s.r.o. postoupila svou část systému společnosti DIMATEX CS, spol. s r.o. V současné době máme na území města celkem 41 stanovišť. 26 stanovišť od spol. DIMATEX CS, spol. s r.o. a 15 stanovišť spol. TextilEco, a.s. Množství textilu, sebraných od počátku služby uvádíme v následující tabulce č. 4 ROK Množství (t) , , , , , ,233 Tabulka č. 4 vývoj sběru textilu t/rok TEXTIL Je vidět, že od počátku zavedení služby v roce 2011 množství sebraného textilu stouplo na téměř trojnásobek. Obr. č.2 příklad kompletního separačního stanoviště 7

8 Strategický cíl 2: nakládání s nebezpečnými odpady Cíl POH Snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů o 20% do roku 2015 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování. Množství nebezpečných odpadů odložených ve sběrných dvorech Nebezpečné odpady jsou shromažďovány ve všech 4 sběrných dvorech po jednotlivých komoditách, o kterých je vedena přesná evidence. Sumář pak uvádíme v následující tabulce č. 5 Rok Nebezpečné odpady celkové množství (t) v kg/obyv./rok ,25 0, ,14 0, ,8 1, ,811 1, ,498 1, ,337 1, ,600 0, ,116 0, ,48 0, ,05 1, ,084 1, ,493 1, ,512 2, ,111 1, ,03 1, ,037 1, ,136 1,28 Tabulka č. 5 vývoj množství nebezpečných odpadů ve sběrných dvorech Vývoj množství nebezpečných odpadů shromážděných ve sběrných dvorech není v průběhu let lineární. O důvodech těchto výkyvů se můžeme pouze dohadovat. Odůvodnitelný je pouze pomalý náběh od roku 2000, kdy byl otevřen 1. sběrný dvůr a občané se v té době teprve učili nebezpečné složky odpadů nevhazovat do běžných popelnic. Další skokové snížení se projevilo mezi roky 2005 a 2006, kdy byl zaveden zpětný odběr elektrozařízení, který tyto výrobky z režimu zákona o odpadech vyřadil. Od roku 2006 je na základě změny zákona o odpadech veškeré zpětně odebrané elektro (televize, lednice, počítače, vysavače, pračky atd) vedeno mimo evidenci odpadů a tudíž se o toto množství snížilo množství NO. V posledních letech produkce NO mírně klesá, což je sice v souladu s POH, důležité ale je, aby nebezpečné odpady končily ve sběrných dvorech a ne na skládce komunálního odpadu. Oproti roku 2000 se množství nebezpečných odpadů navýšilo o Obr. č. 3 sběrný dvůr Klokoty 230 %. 8

9 Strategický cíl 3: Nakládání s vybranými výrobky, odpady a zařízeními Mezi vybrané výrobky patří: odpadní oleje, baterie a akumulátory (včetně galvanických článků a baterií), pneumatiky, autovraky, elektrická a elektronická zařízení (tj. zejména výbojky a zářivky, pračky, sporáky a chladničky z domácností). Rozhodující povinnost při hospodaření s těmito specifickými druhy odpadů mají podle platných předpisů tzv. povinné osoby (výrobci a dovozci). Města a obce spolupracují s těmito subjekty zejména formou možnosti občanů odevzdávat tyto vysloužilé výrobky ve sběrných dvorech. Zvláštní pozornost v této části plánu je věnována následujícím vybraným výrobkům: minerální a jiné oleje, baterie a akumulátory (včetně galvanických článků a baterií), pneumatiky, autovraky, elektrická a elektronická zařízení (včetně výbojek a zářivek a chladniček z domácností. 3.1 odpadní oleje Cíl POH Zavedení systému zpětného odběru povinnými osobami, zvýšení jejich odděleného sběru a materiálového využití. Množství shromážděných olejů ve sběrných dvorech Odpadní oleje jsou standardně shromažďovány ve sběrných dvorech. Jako doplňková služba byl v roce 2011 zaveden sběr jedlých olejů v rámci separovaného sběru na Sídlišti Nad Lužnicí, který byl dále v roce 2014 rozšířen i do oblasti Pražského Sídliště. Množství shromážděných olejů ve sběrných dvorech uvádí níže uvedená tabulka č. 6, množství jedlých olejů ze sídlištního sběru pak následující tab. č Sběr minerálních olejů ve sběrných dvorech (jedná se oleje kategorie N, zejména vyjeté oleje z automobilů) Rok Množství olejů (t) , , , , , ,78 Tabulka č. 6 minerální oleje Separovaný sběr jedlých olejů 9

10 Oleje jsou shromažďovány v PET lahvích v plastových popelnicích. Ve sběrných dvorech jsou instalovány barely, do kterých je olej přeléván baterie a akumulátory Rok Množství jedlých olejů (t) Množství jedlých olejů ve sběrných dvorech , ,481 0, ,648 0, ,680 0, ,403 0, ,374 0,68 Tabulka č. 7 jedlé oleje Cíl POH Zvyšovat množství sebraných olověných akumulátorů a jejich předání k materiálovému využití. Zvyšovat množství sebraných použitých přenosných baterií Změna meziročního nárůstu množství baterií akumulátorů v komunálním odpadu I nadále pokračuje systém sběru baterií ve školách a školkách, stejně tak, jako sběr baterií a akumulátorů ve sběrných dvorech a v červených kontejnerech na drobné elektro, které jsou umístěny na15-ti separačních stanovištích ve městě. Vývoj množství sebraných baterií v jednotlivých letech uvádíme v níže uvedené tabulce č. 8 ROK Školy a školky (kg) Sběrné dvory (kg) Červené kontejnery (kg) Celkem ,5 2474, , , , , , , , , ,1 3826, , ,8 4149, , , Tabulka č.8 vývoj sběru baterií 10

11 výbojky a zářivky Cíl POH Udržení systému zpětného odběru povinnými osobami, zvýšení jejich odděleného sběru a materiálového využití.. množství sebraných výbojek a zářivek ROK Množství zářivek (t) , , , , , , , , , , ,29 Tabulka č. 9 vývoj sběru zářivek a výbojek Zářivky a výbojky jsou součástí systému zpětného odběru elektrozařízení, které zajišťuje kolektivní systém Ekolamp s.r.o. Největší podíl těchto výrobků by se tedy měl vracet přes prodejce. 3.4 Pneumatiky Cíl POH Rozvíjení systému zpětného odběru povinnými osobami, zvýšení jejich odděleného sběru a materiálového využití. Meziroční pokles množství pneumatik ve sběrných dvorech Přestože jsou odpadní pneumatiky řazeny do systému zpětného odběru, umožňuje město Tábor občanům odevzdávat pneumatiky i ve sběrných dvorech. Zpětný odběr této komodity nefunguje tak dobře, jako v případě elektrozařízení. Prodejci obvykle berou zpět pouze tolik pneumatik, kolik si jich zákazník koupí. V případě velkých prodejních řetězců se o zpětném odběru hovořit téměř vůbec nedá. Přístup města je tedy asi jediný možný, jak zabránit odhazování pneumatik do volné přírody. Důkazem o rozjíždějícím se systému zpětného odběru by mělo být snižující se množství pneumatik ve sběrných dvorech. V letech 2014 a 2015 se zdá, že by se tento cíl mohl začít plnit, nicméně r se množství opět navýšilo. Vývoj v množství sebraných pneumatik je uveden v tabulce č

12 Autovraky Rok Množství pneumatik , , , , , ,0 Tabulka č. 10 vývoj sběru pneumatik Cíl POH Zavedení systému sběru všech vozidel po skončení životnosti ve městě Tábor v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. a zajištění jejich opětovného použití, materiálového a jiného využití povinnými osobami v souladu s bodem 3.7. nařízení vlády č. 197/2003 Sb. (POH ČR). - Odstraňování autovraků je vysoce specializovaná činnost. Je tedy prováděna oprávněnou osobou podle zákona o odpadech Vysloužilá elektrická a elektronická zařízení Cíl POH Udržet postupně se zvyšující úroveň sběru tříděných vyřazených zařízení povinnými osobami a dosáhnout úroveň materiálového a jiného využití použitých zařízení v souladu s bodem 6. nařízení vlády č. 197/2003 Sb. (POH ČR). Množství shromážděných elektrických a elektronických zařízení Televize a monitory Velké a malé domácí spotřebiče Chlazení Drobné elektrospotře biče z červených kont. CELKEM ,62 32,08 48, ,22 8,3 96,9 178, ,85 43,09 58,74 181, ,69 75,745 89,28 251, ,305 73,402 80,16 228, ,1 100,2 57, , ,2 85,4 42, ,8 65,083 48,635 8, , ,6 44,5 48,87 13, , ,425 74,576 49,83 9, , ,8 93,45 48,5 15,2 216,95 Tabulka č. 11 vývoj zpětného odběru elektrospotřebičů 12

13 Celkem bylo za rok 2016 shromážděno 216,95 t elektrospotřebičů. Cíl byl naplněn. Výtěžnost požadovaná směrnicí EU je sebrat 4 kg na občana. Již v roce 2008 překročila výtěžnost sběru vysloužilých elektrospotřebičů hranici 5 kg na občana za rok. V roce 2016 byla výtěžnost systému celkem 6,2 kg na občana za rok. Přestože v posledních letech výtěžnost sběru spíše stagnuje, je zřejmé, že systém funguje dobře, protože výtěžnost je plněna nad hodnotu, kterou požaduje EU. Strategický cíl 4: Nakládání se stavebními odpady Stavební odpady a odpady asfaltových směsí jsou shromažďovány v zařízení společnosti Technické služby Tábor s.r.o. v Klenovicích, kde jsou následně předrceny a mohou být tak znovu využity. Množství takto shromážděných odpadů, které pochází ze staveb města, uvádíme v následující tabulce č. 12. Vývoj množství stavebních odpadů není lineární. Záleží na množství staveb, které se v jednotlivých letech realizují. Rok Asfaltové směsi Stavební sutě a celkem betony ,2 20,7 119, ,64 109,3 134, ,2 175,6 210, , , ,5 911, ,9 1996,8 2020, ,8 571,15 584, ,5 2301, , ,5 3469, , ,9 2192,6 2440,5 Tabulka č. 12 stavební odpady Strategický cíl 5: Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady Cíl POH Opatření Podporovat výstavbu takových zařízení, u kterých bude technicky a ekonomicky prokázána účelnost jejich provozování, a která budou v souladu s nejlepšími dostupnými technikami. - nelze stanovit Maximálně využívat stávajících zařízení na území města event. v jeho nejbližším okolí a podporovat výstavbu nových Ve městě jsou v současné době 4 sběrné dvory, které jsou občany pravidelně využívány. Společnost Rumpold s.r.o. zde dále provozuje třídící linku, kde se přetřiďují odpady svezené ze separačních kontejnerů. 13

14 V současné době se začíná intenzivněji řešit i otázka budoucího nakládání s odpady po avizovaném zákazu skládkování neupraveného SKO, ke kterému má dojít v roce V letošním roce jsme zaznamenali i určitý nárůst třídění odpadů. Důvodem může být i skutečnost, že se snažíme systém sběru alespoň po menších částech postupně rozšiřovat. V roce 2014 realizovali kampaň na podporu separace ve spolupráci se společností EKO-KOM a.s. a systém článků o odpadech, které byly postupně v průběhu roku 2015 a 2016 postupně vydávány v Novinách táborské radnice. Občané v nich byli velmi podrobně seznamováni se systémem nakládání s odpady a s plány a potřebami do budoucna. Podpora třídění je velmi důležitá i v souvislosti s připravovaným zákazem skládkování. Pokud bude v budoucnu nutno odpady energeticky využívat, což může znamenat i jejich přepravu do vzdálenějších zařízení, je potřeba zaměřit se na co největší materiálové využití, aby množství odpadů, které bude nutné energeticky využít, bylo co možná nejmenší. Občanům města jsou stále na požádání vydávány třídící tašky. V příštích letech bude nutné řešit také otázku nakládání s bioodpadem. V současnosti využívaná kompostárna v Klenovicích má řadu omezení a nové legislativě zcela jistě nebude vyhovovat. Proto byla v roce 2016 zpracována Studie řešení nakládání s bioodpadem vzniklým na území měst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí, která doporučuje nestavět vlastní kompostárnu, ale využít zařízení, která jsou v okolí měst již vybudována nebo se jejich stavba v brzké době předpokládá. Obr. č. 4 sada třídících tašek Strategický cíl 6: Ekologická výchova a osvěta obyvatelstva Cíl POHo Zefektivnit osvětové kampaně v koordinaci s EVVO. - nelze stanovit Odbor životního prostředí průběžně informuje občany města nejen o novinkách v systému separace, ale i o možnostech využití stávajících služeb, prostřednictvím Novin táborské radnice a vlastních internetových stránek. Stále jsou na odboru životního prostředí k dispozici sady třídících tašek, které obdrží každý, kdo prokáže zaplacení poplatku za provoz systému nakládání s odpady ve městě. 14

15 ZÁVĚR Plán odpadového hospodářství města Tábora byl vypracován v roce 2005 a následně v roce 2013 aktualizován. Cíle, které zde byly nastaveny, odpovídají cílům POH České republiky a POH Jihočeského kraje. V některých ohledech jsme stanovené cíle již v minulosti naplnili, některé se nám bohužel zcela plnit nedaří. V současné době je již v platnosti nový POH Jihočeského kraje a těsně před schválením i nový POH města Tábora, který nové cíle POH Jihočeského kraje plně respektuje. Problém, který se v posledních letech objevil se separací odpadů, se v letech 2014 až 2016 mírně vylepšil. V roce 2016 výtěžnost separace zvýšila o 1,62 kg na osobu a rok, což je relativně úspěch, nicméně ve srovnání s požadavky POH to stále nestačí. Vyšší výtěžnost byla u všech komodit. Celkem se tedy podařilo navýšit sběr separovaného odpadu o 64 t. Bez problémů plníme cíle v oblasti separovaného sběru vysloužilých elektrospotřebičů a baterií. Úspěšný je i separovaný sběr jedlých olejů, a textilu, který je postupně rozšiřován. Obě tyto komodity pro nás zajišťují externí firmy a my za jejich svoz neplatíme. Problematičtější je plnění cíle v oblasti sběru biologicky rozložitelných odpadů, zejména ve vztahu k novému POH, který předpokládá vyseparovat ještě minimálně dalších 15% bioodpadů. V celém systému je třeba vnímat dobře úlohu města. Ve vztahu k požadavkům POH ČR i POH Jihočeského kraje má město stanovené velmi přísné cíle. K jejich naplnění ale potřebujeme aktivní spolupráci všech občanů. Proto je potřeba jim pro jejich spolupráci připravit také vhodné podmínky. Pokud občané města situaci nepochopí a nebudou ochotni aktivně spolupracovat, nemůžeme kýženého cíle nikdy nedosáhnout. 15