Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem

Transkript

1 STUDNICKÉ LOUKY Územní ochrana zdejších luk je dnes nezastupitelná v souvislosti s ochranou ohrožených druhů rostlin a živočichů. Mimořádné je zdejší bohatství denních motýlů. 1

2 Upozornění Publikaci je třeba prohlížet po celých dvoustranách. V případě většího zvětšení fotografií na obrazovce není zajištěna jejich optimální kvalita. 2

3 V letech jsme měli možnost mnohokrát navštívit přírodní rezervaci Studnické louky nedaleko stejnojmenné obce na Drahanské vrchovině na okrese Vyškov. Už před mnoha lety jsme toto místo navštívili s cílem prohlídky početné populace jedné z mokřadních orchidejí naší přírody prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Orchideje zde prosperují i nadále a v poslední dekádě května zde můžeme každoročně sledovat stovky a stovky růžově kvetoucích rostlin s charakteristicky tmavě skvrnitými listy. Vzácných nebo zajímavých rostlin zde samozřejmě objevíme celou řadu. Začátkem jara 2011 se nám dokonce podařilo objevit dvě kvetoucí rostliny šafránu (Crocus sp.). O botanickém významu zdejších luk je toho známo dost a dost. Daleko skromnější jsou odtud údaje o zdejší fauně. A právě na jednu ze skupin živočichů jsme se během návštěv v uvedených dvou letech zaměřili. Na denní motýly. Podobných luk jako jsou ty zdejší, je dnes na Drahanské vrchovině jako šafránu. Často jsou příliš často nebo příliš plošně a v nevhodnou dobu koseny. Buď ve prospěch vzácné květeny, ve prospěch zemědělství nebo ve prospěch údržby krajiny. Zdejší louky jsou v posledních letech koseny každoročně až koncem sezóny, koncem léta. Takže všechny zde žijící druhy denních motýlů mají nerušený život a během sezóny může v klidu a v plném rozsahu proběhnout jejich vývoj. A situace v rezervaci tomu plně odpovídá. Byť nejde o nějak závratně rozsáhlý luční komplex, který je v některých aspektech i z hlediska okolí dost izolovaný. Podařilo se nám zde zastihnout téměř 50 druhů denních motýlů, což je číslo nemalé s ohledem na charakter lokality s nadmořskou výškou kolem 600 m n.m. (daleko více druhů bývá nacházeno v nižších polohách). Žije zde všech našich šest druhů ohniváčků, početná populace perleťovce kopřivového, modráska očkovaného a bahenního, žije zde perleťovec prostřední, okáč voňavkový nebo modrásek bělopásný. Studnické louky jsou názorným příkladem, že i poměrně nevelké plochy zachovalých biotopů mohou hostit a tak v krajině udržovat při životě velké množství ohrožených živočichů, kteří z ostatní krajiny už desítky let rychle mizí. Jde o skutečné ostrovy života, kde můžeme docenit jak bohatý a rozmanitý život v naší krajině kdysi panoval. Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem Zpracoval Josef a Karla MARTIŠKOVI Český svaz ochránců přírody základní organizace 54/14 Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, Pustiměř Březen

4 OBSAH Studnické louky 5 Přehled zjištěných druhů 7 Bělásci 9 Hnědásci 10 Modrásci 11 Ohniváčci 21 Okáči 29 Ostruháčci 30 Perleťovci 31 Soumračníci 37 Vřetenušky 39 Zelenáčci 41 Perspektivy motýlího ráje 43 4

5 STUDNICKÉ LOUKY Přírodní rezervace Studnické louky v kat. území Studnice s výměrou 3,66 ha a ochranným pásmem po celém obvodu území v šířce 50 metrů chrání komplex vlhkých ovsíkových až pcháčových luk na dně potoční nivy. Leží v nadmořské výšce m n.m. při okraji lesního komplexu s převahou smrkových monokultur a je tvořena pomístně více podmáčenými loukami se souvislým břehovým porostem podél potoka s přírodě blízkým charakterem koryta. Je otázkou, kde hledat původ šafránu ve zdejších loukách. Snad v dávném osídlení oblasti, kdy se tyto rostliny po krajině často pohybovaly s člověkem, který je pěstoval a využíval. 5

6 Porosty kvetoucích pcháčů potočních (Cirsium rivulare) jsou pro denní motýli mimořádně atraktivní pro bohaté zdroje sladkého nektaru. Hlavním důvodem pro vyhlášení přírodní rezervace v roce 2002 byl početný výskyt prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Minimálně stejný význam má zjištěné přežívání mokřadních modrásků včetně řady dalších druhů denních motýlů. 6

7 PŘEHLED ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ Na území přírodní rezervace Studnické louky včetně ochranného pásma bylo v letech zjištěno 54 druhů denních motýlů. V Jihomoravském kraji žije aktuálně 117 druhů denních motýlů, což znamená, že na území rezervace bylo zjištěno 45% všech aktuálně se ještě vyskytujících druhů. V rezervaci žijí 4 zvláště chráněné druhy (červeně), další 4 druhy zařazené na Červeném seznamu bezobratlých živočichů (zeleně) a další 3 významnější druhy (modře). Celkem žije v rezervaci 11 významných, respektive ohrožených druhů denních motýlů. Babočka admirál Vanessa atalanta Babočka bílé C Polygonia c-album Babočka bodláková Vanessa cardui Babočka kopřivová Aglais urticae Babočka paví oko Inachis io Babočka síťkovaná Araschnia levana Batolec červený Apatura ilia ohrožený druh Bělásek Realův Leptidea reali Bělásek řepkový Pieris napi Bělásek řepový Pieris rapae Bělásek řeřichový Anthocaris cardamine Bělásek zelný Pieris brassicae Hnědásek jitrocelový Melitaea athalia Modrásek bahenní Maculinea nausithous silně ohrožený druh Modrásek bělopásný Aricia eumedon zranitelný druh Modrásek černolemý Plebejus argus Modrásek jehlicový Polyommatus icarus Modrásek krušinový Celastrina argiolus Modrásek očkovaný Maculinea telejus silně ohrožený druh Modrásek štírovníkový Aricia argiades Modrásek tmavohnědý Aricia agestis Modrásek ušlechtilý Polyommatus amandus Ohniváček celíkový Lycaena virgaurea Ohniváček černočárný Lycaena dispar silně ohrožený druh Ohniváček černokřídlý Lycaena phlaeas Ohniváček černoskvrnný Lycaena tityrus Ohniváček modrolemý Lycaena hippothoe Ohniváček modrolesklý Lycaena alciphron zranitelný druh Okáč bojínkový Melanargia galathea Okáč luční Maniola jurtina Okáč poháňkový Coenonympha pamphilus Okáč prosičkový Aphantopus hyperantus Okáč rosičkový Erebia medusa Okáč strdivkový Coenonympha arcania Okáč třeslicový Coenonympha glycerion Okáč voňavkový Brintesia circe zranitelný druh Okáč zední Lasiommata megera Ostruháček ostružinový Callophrys rubi Perleťovec dvanáctitečný Boloria selene Perleťovec kopřivový Brenthis ino Perleťovec malý Issoria lathonia Perleťovec nejmenší Boloria dia Perleťovec prostřední Argynnis addipe zranitelný druh 7

8 Perleťovec stříbropásek Argynnis paphia Perleťovec velký Argynnis aglaja Soumračník jahodníkový Pyrgus malvae Soumračník jitrocelový Carterocephalus palaemon Soumračník máčkový Erynnis tages Soumračník metlicový/čárečkovaný Thymelicus sylvestris/lineola Soumračník rezavý Ochlodes sylvanus Vřetenuška obecná Zygaena filipendulae Zelenáček - Žluťásek řešetlákový Gonepteryx rhamni Žluťásek Colias sp. Okáč strdivkový 8

9 BĚLÁSCI Bělásek řeřichový (Anthocaris cardamine), samice nemají oražovou barvu 9

10 HNĚDÁSCI Jediným zástupcem hnědásků je v loukách hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia). Během červnových návštěv bývají sledovány desítky motýlů. 10

11 MODRÁSCI Na území rezervace a v jejím nejbližším okolí můžeme spatřit alespoň devět druhů modrásků. Většina z nich patří k těm nejběžnějším, respektive dodnes do začné míry plošně rozšířeným. Modrásek jehlicový (Polyommatus icarus) je nejrozšířenějším v Jihomoravském kraji, modrásek černolemý (Plebejus argus) obývá spíše sušší louky navazující na vlhké louky rezervace v dolním konci v okolí vodárenských objektů, modrásek ušlechtilý (Polyommatus amandus) je naším největším modráskem a samice kladou vajička na rostliny vikve (Vicia sp.), modrásek tmavohnědý (Aricia agestis) je pravidelným obyvatelem zdejších vlhkých luk, i když se o něm uvádí vazby na suchá výslunná místa. Samec modráska jehlicového 11

12 Nahoře samec modráska černolemého, dole pár stejného druh (samec vlevo) 12

13 Modrásek tmavohnědý (nahoře samec, dole samice) 13

14 Samci modráska ušlechtilého 14

15 15 Zhruba od poloviny června do poloviny července se v rezervaci nebo jejím nejbližším okolí můžeme setkat s modráskem bělopásným (Aricia eumedon), který je vázán na kvetoucí rostliny kakostů. Především kakostu lučního (Geranium pratense), je otázkou, zda v rezervaci využívají samice pro kladení vajíček bohaté porosty kakostu bahenního (Geranium palustre). Kakost luční se dnes totiž v přímo porostech rezervace téměř neobjevuje. Na druhé straně je pravidelným a hojným zjevem v nejbližším okolí. V loukách směrem k silnici či obci v areálu vodárenských objektů,

16 které jsou každoročně koseny koncem jara, ale vyskytující se kakost v plochách začátkem července místy i početněji dorůstají a vykvétají. A právě v těchto místech bývají začátkem července sledovány až desítky motýlů. 16

17 Ve zdejších vlhkých loukách se hojně vyskytují rostliny krvavce totenu (Sanguisorba officinalis), které jsou jedinou potravou housenek dvou z našich nejohroženějších modrásků. Je úžasné, že v rezervaci žijí oba druhy ohrožených mokřadních modrásků: modrásek očkovaný (Maculinea telejus) i modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Na společných místech se dospělci modráska očkovaného objevují poněkud dříve (ve zdejších loukách hned začátkem července) a vajíčka kladou samice ještě do zcela zelených hlávek živné rostliny, zatímco modrásek bahenní je klade do hlávek kvetoucích (motýli se objevují zpravidla až koncem července). 17

18 Modrásek očkovaný Housenky všech našich druhů modrásků vykazují určitý vztah k mravencům. Housenky mnoha druhů modrásků upřednostňují části rostlin s vysokým obsahem dusíkatých látek, jako jsou pupeny, květy či nezralé plody. Jejich tělo je poseto řadou žláz vylučujících energeticky hodnotné sekrety s vysokým obsahem cukernatých látek, které poutají zvláštní pozornost mravenců. Dva zmiňované mokřadní druhy modrásků dokonce nemohou bez mravenců ukončit svůj vývoj. Housenky modráska bahenního a očkovaného se po vylíhnutí živí 2-3 týdny na živných rostlinách a poté se dostávají na zem, odkud je hostitelští mravenci odnášejí do svých hnízd, kde prodělávají vývoj. Po celou dobu pobytu v hnízdě poskytují housenky dělnicím, které se o ně starají, výživný sekret. Po přezimování pokračuje vývoj housenek dále a začátkem léta pak z hnízda vylézají a nedaleko něj se nevysoko nad zemí kuklí. 18

19 Krvavec toten Modrásek bahenní 19

20 20

21 OHNIVÁČCI Zajímavostí zdejších luk je výskyt všech šesti druhů ohniváčků, kteří v Jihomoravském kraji dnes žijí. Nejvíce druhů zastihneme v loukách zpravidla od konce května do konce června. Samice všech ohniváčků kladou vajíčka na nebo do blízkosti šťovíků (Rumex sp.), kterých bývá ve vlhkých loukách dostatek. Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) je typickým obyvatelem rašelinných luk, ohniváček modrolemý (Lycaena alciphron) vlhkých luk, ohniváček černočárný (Lycaena dispar) zase obývá nejrůznější mokřiny až podmáčené nebo jen trochu vlhké louky, ohniváček celíkový (Lycaena virgaurea) je zase nejvíce ze všech vázán na lesní prostředí zde jde o louky v bezprostředním okolí lesa, ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas) a černoskvrnný (Lycaena tityrus) jsou nejrpzošířenějšími ohniváčky Jihomoravského kraje, se kterými se můžeme setkat téměř kdekoliv. Ohniváček černokřídlý 21

22 Ohniváček černoskvrnný, samec nahoře samice dole 22

23 23 Ohniváček celíkový (samec nahoře, samice dole)

24 Ohniváček černočárný (samec nahoře, samice dole) 24

25 Samci ohniváčka modrolemého 25

26 Samice ohniváčka modrolemého 26

27 Samci ohniváčka modrolesklého 27

28 Samice ohniváčka modrolesklého 28

29 OKÁČI Okáči jsou ve zdejších loukách zastoupeni osmi druhy. Nejvzácnějším je okáč voňavkový (Brintesia circe), který zde bývá v červenci sledován i v několika jedincích. Patrně ve vztahu k rozsáhlému suššímu lučnímu komplexu v sousedství. Všechny další druhy patří k dodnes obecně rozšířeným druhům ve zdejší oblasti. Nejvzácněji je z nich v loukách zastoupen okáč strdivkový (Coenonympha arcania). Zvláště početní bývají v červenci okáči bojínkoví (Melanargia galathea) a okáči prosičkoví (Aphantopus hyperantus), v řádové početnosti asi až stovek vylíhnutých jedinců. Okáč prosičkový 29

30 Okáč bojínkový OSTRUHÁČCI Jediným zástupcem ostruháčků je v loukách jarní ostruháček ostružinový (Callophrys rubi). 30

31 PERLEŤOVCI Perleťovci jsou v rezervaci zastoupeni sedmi druhy. Nejbohatší výskyt motýlů je vázán na rozkvět bohatých porostů pcháčů (Cirsium sp.) od začátku června do začátku července. Právě na jejich červených květních hlávkách se perleťovci s velkou oblibou zdržují. Nejbohatší porosty bývají každoročně v dolním segmentu rezervace pod lesní cestou podél pravého břehu potoka. Začátkem července jsou zde běžná pozorování tří velkých druhů: perleťovce stříbropáska (Argynnis paphia), velkého (A. aglaja) a prostředního (A. addipe). Vajíčka kladou samice všech tří druhů ve zdejší oblasti nejspíše do lesních okrajů s violkami (Viola sp.). Perleťovec prostřední 31

32 Perleťovec stříbropásek Perleťovec velký 32

33 33 Po celou uvedenou dobu je charakteristický hojný perleťovec kopřivový (Brenthis ino), jehož početnost zde v některých dnech převyšuje téměř stovku dospělců. Housenky se živí na rostlinách tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) a krvavce totenu (Sanguisorba officinalis). Charakteristických druhů zdejších luk.

34 34

35 Perleťovec dvanáctitečný 35

36 Perleťovec malý 36

37 SOUMRAČNÍCI Soumračník jitrocelový (Carterocephalus palaemon) 37

38 Soumračník rezavý (Ochlodes sylvanus) 38

39 VŘETENUŠKY Vřetenušky nejsou ve zdejších loukách nějak hojné. Sledovali jsme je spíše jednotlivě nebo v minimálních počtech. Zastihnout se nám podařilo jen vřetenušku obecnou (Zygaena filipendulae). 39

40 40

41 ZELENÁČCI Při návštěvě luk dne byli po celé délce pravobřežních luk pod lesní cestou sledováni zelenáčci. Jejich početnost dosahovala zcela jistě přes 100 jedinců. Druh se nám určit nepodařilo, protože nemáme k dispozici určovací literaturu. 41

42 42

43 Samec ohniváčka černočárného PERSPEKTIVY MOTÝLÍHO RÁJE Mimořádné bohatství denních motýlů je ve zdejších loukách dáno především už dlouhodobým kosením s odstraňováním biomasy až koncem léta. Po celou sezónu tak mají postupně se líhnoucí a rozmnožující se motýli klid na rozmnožování a nehrozí jim fatální devastující zásahy v podobě plošného pokosení v nevhodnou dobu, s likvidací živných nebo nektaronosných rostlin. Květena se zatím také udržuje v dobrém a druhově pestrém stavu, takže v zásadě není potřeba něco měnit. Každopádně však, ať už bude vývoj zdejších luk jakýkoliv, bude třeba vždy plnohodnotně zohledňovat i faunu denních motýlů. Příliš intenzivní a v nevhodnou dobu prováděné kosení by rychle mohlo vést k vymizení těch nejvzácnějších druhů denních motýlů. 43

44 Okáč třeslicový 44

45 Samec ohniváčka modrolesklého 45