První dílčí zpráva o realizaci zoologických průzkumů

Transkript

1 Název projektu: Číslo projektu: CZ 0138 Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Řešitel projektu: Doba řešení projektu: Zprávu sestavili: Tým participujících specialistů: Daphne ČR Institut aplikované ekologie Ing. Mgr. Lenka Vokasová a Mgr. Jan Dušek, Mgr. Pavel Marhoul, Mgr. Jiří Reif odborní garanti RNDr. Michal Horsák RNDr. Petr Jeziorski Mgr. Josef Kašák RNDr. Petr Kočárek, Ph.D. Doc. RNDr. Bohumír Lojkásek, CSc. RNDr. Zdeněk Majkus Mgr. Martin Mandák Mgr. Jan Myšák RNDr. Karel Poprach RNDr. Magdaléna Roháčová RNDr. Lukáš Spitzer Ing. Jiří Stanovský, Ph.D. Ing. Jiří Vávra Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu

2 Úvod Dne 9. prosince 2009 byla uzavřena smlouva o dílo na zpracování zoologických průzkumů v rámci projektu Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje mezi Moravskoslezským krajem a DAPHNE ČR Institutem aplikované ekologie. Předmětem této smlouvy je zpracování zoologických průzkumů v rámci projektu Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje, číslo projektu CZ 0138 (dále jen projekt ) financovaného z Finančních mechanismů EHP/Norsko (dále jen FM EHP/Norsko ), prioritní oblasti 2 Ochrana životního prostředí, zaměření priority Monitorovací systémy v regionech a systémy pro následné využívání výsledků monitorování (dále jen dílo ). Účelem této smlouvy je pořízení dat potřebných pro podporu výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny. V rámci tohoto projektu se DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie zavázala zpracovat 22 dílčích zoologických průzkumů. Jejich přehledná tabulka je uvedena níže, spolu se zpracovateli, kteří budou průzkumy provádět. Na realizaci díla se podílí tým specialistů, který je koordinován třemi odbornými garanty projektu: Mgr. Janem Duškem, Mgr. Pavlem Marhoulem a Mgr. Jiřím Reifem. Při realizaci průzkumů bude postupováno v souladu s metodikami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. Vzhledem k dosavadnímu krátkému času na plnění díla obsahuje tato první dílčí zpráva především rešerši dostupných poznatků a zpřesnění metodik pro jednotlivé dílčí zoologické průzkumy a jednotlivé živočišné skupiny. Součástí zprávy nejsou dílčí průzkumy, jejichž realizace nebyla dosud z metodického a organizačního hlediska dořešena. Jedná se o tyto průzkumy: 1.13 Monitoring sukcesních změn v prostoru odtrženého meandru v PP Hraniční meandry Odry zoologická část, a dílčí průzkumy: lepidopterologické v průzkumech 1.15 a 1.20 a mamaliologické v průzkumech 1.7, 1.17 a Dořešení těchto průzkumů je v současné chvíli prioritní, s předpokládaným termínem V Praze dne 14. ledna Mgr. Jan Dušek, ředitel Daphne ČR Institut aplikované ekologie 2

3 Přehled tematického rozdělení 22 dílčích zoologických průzkumů s uvedením čísel průzkumů Číslo a název průzkumu měkkýši motýli brouci rovnokřídlí ploštice vážky pavouci ptáci obojživelníci plazi ryby savci obecně 1.1 Monitoring vybraných druhů a skupin entomofauny na území CHKO Beskydy Monitoring výskytu kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na území Moravskoslezského kraje Monitoring výskytu jestřába lesního (Accipiter gentilis) na území Moravskoslezského kraje Evidence výskytu rorýse obecného (Apus apus) v sídelní zástavbě na území Moravskoslezského kraje Aktualizace ichtyologických dat včetně průzkumu dalších živočichů vázaných na vodní prostředí na území Moravskoslezského kraje Vytvoření databáze výskytu zvláště chráněných druhů ptáků na území Moravskoslezského kraje Komplexní zoologický průzkum na území PR Džungle Zoologický průzkum na území PR Rybníky v Trnávce Malakozoologický výzkum na území CHKO Jeseníky Lepidopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky Koleopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky Monitoring sukcesních změn v prostoru odtrženého meandru v PP Hraniční meandry Odry zoologická část Zoologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Entomologický průzkum na území PR Rybníky Entomologický průzkum na území PP Hradní vrch Hukvaldy Zoologický průzkum na území PR Palkovické hůrky Zoologický průzkum na území PR Skalka Zoologický průzkum na území PR Suchá Dora Zoologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky Zoologický průzkum na území PR Štěpán Zoologický průzkum na území PR Skučák

4 Přehled zpráv pro první dílčí zprávu První dílčí zpráva o realizaci zoologických průzkumů Č. průzkumu Název průzkumu Monitoring vybraných druhů a skupin entomofauny na území CHKO Beskydy Monitoring výskytu kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na území Moravskoslezského kraje Monitoring výskytu jestřába lesního (Accipiter gentilis) na území Moravskoslezského kraje Evidence výskytu rorýse obecného (Apus apus) v sídelní zástavbě na území Moravskoslezského kraje Zpracovatel RNDr. Lukáš Spitzer Mgr. Martin Mandák Mgr. Martin Mandák Mgr. Martin Mandák Aktualizace ichtyologických dat včetně průzkumu dalších živočichů vázaných na vodní prostředí na území Moravskoslezského kraje Vytvoření databáze výskytu zvláště chráněných druhů ptáků na území Moravskoslezského kraje Doc. RNDr. Bohumír Lojkásek, CSc. Mgr. Martin Mandák Coleopterologický průzkum na území PR Džungle Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Ornitologický průzkum na území PR Džungle Mgr. Martin Mandák Batrachologický průzkum na území PR Džungle Mgr. Martin Mandák Herpetologický průzkum na území PR Džungle Mgr. Martin Mandák 1.8. Zoologický průzkum na území PR Rybníky v Trnávce RNDr. Petr Jeziorski 1.9. Malakozoologický průzkum na území CHKO Jeseníky Mgr. Jan Myšák Lepidopterologický průzkum na území CHKO Jeseníky Mgr. Josef Kašák Koleopterologický průzkum na území CHKO Jeseníky Ing. Jiří Vávra Ornitologický průzkum na území CHKO Jeseníky RNDr. Karel Poprach Koleopterologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Ornitologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Mgr. Martin Mandák Herpetologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Mgr. Martin Mandák Koleopterologický průzkum na území PR Rybníky Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Orthopterologický průzkum na území PR Rybníky Heteropterologický průzkum na území PR Rybníky RNDr. Petr Kočárek, Ph.D. RNDr. Magdaléna Roháčová Entomologický průzkum na území PP Hradní vrch Hukvaldy Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Koleopterologický průzkum na území PR Palkovické hůrky Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Arachnologický průzkum na území PR Palkovické hůrky RNDr. Zdeněk Majkus Ornitologický průzkum na území PR Palkovické hůrky Mgr. Martin Mandák Malakologický průzkum na území PR Skalka RNDr. Michal Horsák Koleopterologický průzkum na území PR Skalka Ing. Jiří Stanovský, Ph.D. 4

5 Arachnologický průzkum na území PR Skalka RNDr. Zdeněk Majkus Ornitologický průzkum na území PR Skalka Mgr. Martin Mandák Malakologický průzkum na území PR Suchá Dora RNDr. Michal Horsák Koleopterologický průzkum na území PR Suchá Dora Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Ornitologický průzkum na území PR Suchá Dora Mgr. Martin Mandák Koleopterologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Ornitologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky Mgr. Martin Mandák Malakologický průzkum na území PR Štěpán RNDr. Michal Horsák Koleopterologický průzkum na území PR Štěpán RNDr. Petr Jeziorski Odonátologický průzkum na území PR Štěpán RNDr. Petr Jeziorski Ornitologický průzkum na území PR Štěpán Mgr. Martin Mandák Batrachologický průzkum na území PR Štěpán RNDr. Petr Jeziorski Malakologický průzkum na území PR Skučák RNDr. Michal Horsák Koleopterologický průzkum na území PR Skučák RNDr. Petr Jeziorski Odonátologický průzkum na území PR Skučák RNDr. Petr Jeziorski Ornitologický průzkum na území PR Skučák Mgr. Martin Mandák Batrachologický průzkum na území PR Skučák RNDr. Petr Jeziorski 5

6 Obsah 1.1 Monitoring vybraných druhů a skupin entomofauny na území CHKO Beskydy Monitoring výskytu kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na území Moravskoslezského kraje Monitoring výskytu jestřába lesního (Accipiter gentilis) na území Moravskoslezského kraje Evidence výskytu rorýse obecného (Apus apus) v sídelní zástavbě na území Moravskoslezského kraje Aktualizace ichtyologických dat včetně průzkumu dalších živočichů vázaných na vodní prostředí na území Moravskoslezského kraje Vytvoření databáze výskytu zvláště chráněných druhů ptáků na území Moravskoslezského kraje Komplexní zoologický průzkum na území PR Džungle Zoologický průzkum na území PR Rybníky v Trnávce Malakozoologický výzkum na území CHKO Jeseníky Lepidopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky Koleopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky Zoologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Entomologický průzkum na území PR Rybníky Entomologický průzkum na území PP Hradní vrch Hukvaldy Zoologický průzkum na území PR Palkovické hůrky Zoologický průzkum na území PR Skalka Zoologický průzkum na území PR Suchá Dora Zoologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky Zoologický průzkum na území PR Štěpán Zoologický průzkum na území PR Skučák Přílohy: Příloha 1: Přehled publikovaných záznamů malakofauny Jeseníků Příloha 2: Tabulka dostupných faunistických dat, shrnující historické až recentní údaje o rozšíření jednotlivých zaznamenaných druhů denních motýlů v předmětných čtvercích síťového mapování Jeseníků Příloha 3: Přehled nálezů ploštic v PR Rybníky 6

7 1.1 Monitoring vybraných druhů a skupin entomofauny na území CHKO Beskydy Mapování potenciálních, entomologicky zajímavých mokřadních ploch (se zaměřením na skupinu Lepidoptera) na území CHKO Beskydy Úvod Chráněná krajinná oblast Beskydy je plošně největší CHKO v České republice. Na své rozloze, která činí více než 1238 km 2, zahrnuje unikátní mozaiku rozsáhlých přirozených lesů, pozůstatků pastevních lesů, remízků, činných i opuštěných pastvin a luk. Tato mozaika byla vytvořena prací a činností mnoha generací místních obyvatel a až do současnosti skýtá nepřeberné množství stanovišť pro mnoho druhů živočichů a rostlin. Krajina a její vnitřní uspořádání je v rámci České republiky unikátní. Kouzlo a přírodní kvality mnoha ostatních regionů České republiky byly značně poškozeny, ba mnohdy i přímo zničeny necitlivými zásahy v době po druhé světové válce. Kolektivizace zemědělství a důraz, který byl kladen hlavně na rozvoj průmyslových oblastí a měst, naštěstí nedopadl na krajinu a lidi žijící v Beskydech tak výrazně, jako se tomu stalo mnohde jinde. Výsledkem toho je dosud velmi dobře zachovalá mozaika přírodních i člověkem vytvořených biotopů, na kterých se až do současnosti šetrně tradičně zemědělsky hospodaří. Přestože je CHKO Beskydy plošně největším chráněným krajinným komplexem v ČR, její jižní a jihovýchodní část byla lepidopterologicky ve srovnání s atraktivnějšími regiony dlouho zanedbávána a nedoceněna. Ucelenější plošné poznatky o rozšíření motýlů na území CHKO Beskydy byly publikovány až v práci Beneš et al. (2002). Většina údajů o výskytu motýlů však pocházela z 60. až 80. let 20. století, údaje ze současnosti téměř chybí a severovýchod a jihovýchod CHKO Beskydy patřil vždy k lepidopterologicky nejméně prozkoumaným oblastem v rámci celé ČR. Ostatní publikace se Beskydami zabývaly pouze okrajově nebo šlo pouze o dílčí zprávy o rozšíření vzácnějších druhů: Adámek (1944), Brabec (1987), Černý (1972), Dernický (1945), Kuras & Beneš (1996), Kuras (2000), Povolný (1996), Skala (1912), Spitzer (1963), Stiova (1975), Vaněk (1975), či o inventarizace maloplošných chráněných území (Darebník 2005; Vicherek 2005). Velká sbírka denních motýlů (i běžných druhů) dokumentující stav společenstev motýlů na počátku druhé poloviny 20. století je deponována v Muzeu regionu Valašsko ve Vsetíně (jádro sbírky pochází z let ). Od poloviny 90. let 20. století probíhá intenzivní průzkum komplexu luk a pastvin v údolí Huslenky-Losový prováděný odborníky a studenty z Entomologického ústavu BC AVČR a Univerzity Palackého v Olomouci (Kuras 2004). Podobných stejně krajinářsky i přírodovědně kvalitních avšak naprosto neprozkoumaných údolí můžeme v jižní části CHKO Beskydy najít desítky. Soustavný průzkum denních motýlů v CHKO Beskydy započal v roce 2005, kdy byly podle standardní metodiky provedeny inventarizace heliofilních motýlů v NPR Pulčín- Hradisko a NPR Mionší. Ve stejném roce byl zároveň započat dlouhodobý monitoring dvou kriticky ohrožených druhů chráněných evropskými směrnicemi o stanovištích modráska černoskvrnného (Maculinea arion) a jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne)(spitzer 2005a,b; 2006a,b; 2007a; 2008a,b; 2009,Valchářová 2007). Mnohé z ohrožených druhů motýlů, kteří v na území CHKO Beskydy žijí, jsou existenčně přímo vázány na člověkem v minulých staletích vytvořené biotopy, hlavně extenzivní pastviny a tradičně sečením obhospodařované louky. V případě plošného upouštění od 7

8 tradičního hospodaření, což se v této dekádě stále stává smutnou realitou, tyto na lidské činnosti závislé druhy (jako například modrásek černoskvrnný či perleťovec maceškový) během několika let výrazně sníží své populační hustoty a následně pravděpodobně následkem zhroucení metapopulační struktury své populace vymřou. Stejně se tomu stalo v dalších oblastech České republiky od druhé světové války až dodnes. V roce 2006 bylo ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy přistoupeno k plošnému mapování denních druhů motýlů. V roce 2006 byla zpracovávána jižní část CHKO Beskydy, nejvíce energie bylo věnováno mapování prostoru údolí Vsetínské Bečvy. Výsledky získané externími mapovateli v roce 2006 přinesly mnohá překvapení. Jednalo se jak o potvrzení častého rozšíření druhů motýlů, které jsou v rámci České republiky na pokraji vymření, tak i potvrzení výskytu několika druhů po mnoha letech, kdy byly v jižní části CHKO Beskydy považovány za nezvěstné a pravděpodobně již vymřelé. Celkem byl potvrzen výskyt 92 druhů motýlů (tzv. skupiny denních motýlů a vřetenušek). Nejvýraznější a nejhodnotnější bylo detailní zmapování široké metapopulace kriticky ohroženého druhu modráska černoskvrnného. Vedlejším výsledkem byla i nová zjištění výskytu ohrožené saranče vrzavé. V roce 2007 byla pozornost zaměřena na zpracování střední části CHKO Beskydy, a to údolí Rožnovské Bečvy. Zároveň bylo zpracováno několik jednotlivých chybějících kvadrátů v jižní části a bylo pokročeno v mapování severní části CHKO Beskydy. Celkem bylo zpracováno 45 kvadrátů. Výsledky jasně ukázaly na odlišný charakter obou údolí Bečev. Přestože procházela v dobách před polovinou 20. století přibližně stejným kulturně-přírodním vývojem, změny v zemědělském hospodaření, ke kterým došlo po roce 1950, dopadly na obě dvě údolí nestejně silně. Kvalita biotopů údolí Rožnovské Bečvy byla poškozena výrazně více, než jak se tomu stalo v sousedním údolí Vsetínské Bečvy. Především masivní úpadek maloplošného hospodaření ( záhumenků ) a rozsáhlá unifikace luk a pastvin pod taktovkou JZD zapříčinila celkový pokles kvality i kvantity druhového spektra denních motýlů. V roce 2008 byl zpracováván prostor severovýchodní části území CHKO Beskydy. Rovněž byla dopracována území v okolí obce Velké Karlovice. Celkem bylo zpracováno 37 kvadrátů. Oblast ležící na katastrálním území Velkých Karlovic byla přes vyšší nadmořskou výšku bohatá na ohrožené druhy denních motýlů, podobně jako níže položená místa v údolí Vsetínské Bečvy. Byly nalezeny nejvýše položené lokality s výskytem modráska černoskvrnného, hnědáska kostkovaného nebo perleťovce maceškového. V kontrastu s tímto se ukázala být situace v severovýchodní části CHKO Beskydy Jablunkovsko, severní podhůří Beskyd, kde nebyl nalezen ani jeden druh ze skupiny sledovaných prioritních druhů denních motýlů. Velmi negativně se zde projevilo několik faktorů, které se dosud v dalších oblastech Beskyd neuplatňují v takové míře takřka totální opuštění maloplošného zemědělství spojené s intenzifikací velkoplošného zemědělství, dále pak postupné vysídlení krajiny a náhrada trvale žijících obyvatel zahrádkáři a rekreanty z blízkých městských aglomerací. Obojí má na přírodu zdrcující vliv. Velkoplošné zemědělství nedokáže zajistit potřebnou heterogenitu přístupů k péči o bezlesí, bez které dochází k podstatnému poklesu populací druhů i nakonec k jejich vymírání. Podobně rekreanti mají podstatně jinou představu o údržbě svého pozemku či blízkého okolí, než jakou měli místní obyvatelé. Výsledkem je oplocená krajina s každý týden minimálně jsou sečeným trávníkem v kombinaci s opuštěnou zarostou krajinou, kde nikdo již mnoho let nemá zájem hospodařit. V takovém prostředí nemůžeme očekávat bohatá motýlí společenstva, což se na základě výzkumu i potvrdilo. V roce 2009 bylo přistoupeno k dokončení plošného mapování denních motýlů, a to především v oblasti severní části CHKO Beskydy. Tato oblast je typická masivním útlumem maloplošného soukromého hospodaření a je využívána takřka výhradně pro rekreační účely. 8

9 V této oblasti patří mezi poslední velmi hodnotné biotopy mokřadní plochy s navazující vegetací, podmáčené louky ale i pomístní maloplošné luční prameniště. Mapování bylo prováděno plošně, mapovatelé měli za úkol zdokumentovat současný stav zájmových biotopů, popsat jeho biologické kvality z pohledu skupiny Lepidoptera a odhadnout prováděný management a v případě, že jej neshledají pro ochranu přírody vhodným, navrhnout nový. Metodika Mapováno bylo na základě rozdělení prostoru CHKO Beskydy do běžně používaných faunistických kvadrátů (Zelený 1972). Na mapování se v letech podílelo celkem 15 externích mapovatelů pod vedením koordinátorora mapování (RNDr. Lukáš Spitzer, MRV Vsetín). Pro mapování byla použita upravená standardní metodika vypracovaná kolektivem Entomologického ústavu BC AVČR a Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně pro mapování maloplošných ZCHÚ (Konvička, Beneš & Spitzer). Obr. č. 1. Světle modře jsou vyznačeny kvadráty mapované v roce 2006, tmavě modře pak kvadráty mapované v roce 2007, zeleně kvadráty mapované v roce V roce 2009 byly domapovány bíle zbarvené kvadráty. Inventarizace denních motýlů ve vybraných kvadrátech byla provedena opakovaným sledováním vybraných kvadrátů metodou pozorování za jednotku času ( sightings per unit effort ), která je kompromisem mezi pravidelným sledováním na fixních transektech a prostými sběratelskými návštěvami. Umožňuje totiž získat údaje o druhové bohatosti i rámcové údaje o početnosti, které budou využitelné pro vzájemné porovnání lokalit, a dále pro srovnání časových změn (dlouhodobý monitoring), bude-li projekt v budoucnu opakován. Inventarizace denních motýlů zahrnovala tyto heliofilní taxony řádu Lepidoptera: čeleď Zygaenidae (vřetenuškovití); nadčeleď Hesperioidea; nadčeleď Papilionoidea; čeleď Arctiidae 9

10 - podčeleď Syntominae (běloskvrnáči) + ostatní druhy motýlů zařazené do příloh II a IV Směrnice o stanovištích EU jejichž výskyt připadal v CHKO Beskydy do úvahy šlo o přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) a lišaje pupalkového (Proserpinus proserpina). Základem byly opakované návštěvy území (5x v roce), a to za příhodného počasí po fixní dobu odstupňovanou podle rozlohy území (do 1 ha 45 osobominut (= 45 minut na jednu osobu); do 5 ha 90 osobominut; do 10 ha 2 osobohodiny; do 100 ha 3 osobohodiny). Dospělci motýlů byli sledováni zrakem, případně odchytáváni do síťky a po identifikaci vypouštěni. Pouze u determinačně náročných druhů (nešlo o zvláště chráněné druhy Leptidea sinapis & L. reali, Colias hyale & C. alfacariensis, Zygaena minos & Z. purpuralis, Jordanita spp. a případně další) byly odebírány menší série (do pěti jedinců) pro pozdější determinaci v laboratoři (preparace genitálií). Obtížně determinovatelné druhy revidoval RNDr. Lukáš Spitzer (Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích). Dokladový materiál je uložen v depozitáři Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně (kde také probíhala genitalizace) a malá část ve sbírkách externích mapovatelů. Ve sbírkách mapovatelů jsou také uloženy exempláře takřka všech zaznamenaných druhů v průběhu projektu (rok 2006 a 2007). Kvadrát či polygon byl navštěvován 5krát v roce v těchto termínech: 1) jarní aspekt 3. dekáda dubna polovina května 2) časně letní aspekt polovina května 1. dekáda června 3) vrcholné léto 2. dekáda června 1. dekáda července 4) pozdní léto 2. dekáda července polovina srpna 5) časný podzim polovina srpna první dekáda září Výjimkou jsou vysoko položené zkoumané plochy (střední nadmořská výška 800 m. n m.), kdy se počet návštěv redukuje na tři. První návštěva je posunuta na konec května a poslední na první polovinu srpna odpadá tudíž jarní návštěva a návštěva v časném podzimu. Při každé návštěvě pracovník procházel celé území, respektive jeho nelesní segmenty, a to po trase která obsáhne všechny hlavní typy stanovišť (např. na úrovni křoviny step skála, nikoli na úrovni rostlinných společenstev!). Trasu lze adaptivně měnit podle roční/denní doby, a tím maximalizovat počet zjištěných druhů (návštěvy ploch, na kterých je dostatek nektarujících rostlin pouze v části sezóny, kontroly keřů a okrajů lesa v poledne, kdy se sem motýli ukrývají (ostruháčci, okáči apod.). Všechny druhy denních motýlů byly ihned po prvním spatření zapisovány do pracovního protokolu, po ukončení pobytu v území (či polygonu) byly pak u každého druhu zaznamenány semikvantitativní abundance (početnosti jednotlivých druhů). Použitá standardní škála: 1 jedinec 1; 2 jedinci 2; do pěti jedinců 3; do 10 jedinců 4; do 20 jedinců 5; do 100 jedinců 6; stovky jedinců 7; tisíce jedinců 8. Mapovatel zapisoval do samostatného protokolu všechny druhy motýlů a jejich odhadnuté početnosti v rámci každého zkoumaného kvadrátu a segmentu zvlášť. Zároveň byly v mapě kódovány výskyty prioritních druhů (druhy zařazených do příloh II a IV Směrnice o stanovištích EU: Lycaena dispar, Parnassius mnemosyne, Maculinea arion, Maculinea nausithous, Maculinea teleius, Proserpinus proserpina a Callimorpha quadripunctaria; a druhy kriticky ohrožené a další vybrané ohrožené druhy typické či významné pro CHKO 10

11 Beskydy (Beneš et al. 2002): Maculinea alcon-rebeli, Plebejus idas, Satyrium ilicis, Hamearis lucina, Argynnis niobe, Melitaea diamina, Melitaea aurelia komplex, Melitaea cinxia, Hipparchia semele, Hyponephele lycaon, Hesperia comma, Lasiommata petropolitana, Polyommatus bellargus, Erebia aethiops, Thymelicus acteon, Spialia sertorius, Pyrgus alveus komplex, Pyrgus serratulae, Adscita geryon, Zygaena brizae, Zygaena trifolii, Zygaeana carniolica, Jordnanita notata a Jordanita spp.). Pozice nálezů prioritních druhů byla pro pozdější přesnou lokalizaci nálezů uváděna i v odevzdávaném protokolu. Nálezová data byla převedena do programu Janitor, do interní databáze Společnosti pro ochranu motýlů a vybrané sbírkové exempláře budou zapsány do sbírky Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně. Seznam externích mapovatelů (tučně koordinátor mapování): Jiří Darebník Jankovice 93, Holešov Libor Fiala Jasenická 1796/60, Vsetín Martin Mandák Hrušovská 2, Ostrava Lukáš Spitzer Tichá 1789, Vsetín Filip Tyralík Oznice 64, pošta Bystřička Petr Vicherek Dlouhá tř. 107, Havířov-Podlesí Jan Hrnčíř Na Vyhlídce 591, Rájec-Jestřebí Seznam a počet kvadrátů mapovaných jednotlivými externími mapovateli Jiří Darebník 4 kvadráty ( ; ; ; ) Libor Fiala 7 kvadrátů ( ; ; ; ; ; ; ) Martin Mandák 3 kvadráty ( ; ; ) Lukáš Spitzer 4 kvadráty ( ; ; ; ) Filip Tyralík 3 kvadráty ( ; ; ) Petr Vicherek 5 kvadrátů ( ; ; ; ; ) Jan Hrnčíř 27 kvadrátů ( ; a; a,b; ; ; ; ; ; ; ; a,b; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ) Výsledky Výsledky mapování V roce 2009 bylo na území CHKO Beskydy zpracováno celkem 53 mapovacích kvadrátů. Plošně malé kvadráty, jen částečně zasahující do vlastní CHKO Beskydy (ležící na jejích hranicích) byly mnohdy členěny na dvě části, tyto byly pro potřeby analýzy následně sloučeny. Celkem byl zaznamenán výskyt 76 druhů motýlů, a to 8 druhů vřetenušek a zelenáčků, 1 druh přástevníka a 67 druhů denních motýlů. Celkový počet jedinců pozorovaných ve všech mapovaných kvadrátech byl po převedené ze semikvantitativní škály exemlářů. (Celkové počty motýlů jednotlivých druhů v kvadrátu včetně dat z polygonů byly odhadnuty z použité záznamové semikvantitativní stupnice jednoduchou transformací početnosti (1-1 ex.; 2-2 ex.; 3-5 ex.; 4-10 ex.; 5-20 ex.; ex.; ex.; ex.) 11

12 Nejpočetnější populace byly zjištěny u následujících druhů (pořadí dle hojnosti): okáč luční (Maniola jurtina), okáč prosíčkový (Aphantopus hyperanthus), babočka bodláková (Vanessa cardui)*, bělásek řepný (Pieris rapae), bělásek řepkový (Pieris napi), babočka paví oko (Inachis io), okáč bojínkový (Melanargia galathea), okáč poháňkový (Coenonympha pamphilus), okáč bojínkový (Melanargia galathea), okáč pýrový (Pararge aegeria) a žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni). V porovnání s předchozími lety výrazně poklesl podíl pastvinných druhů motýlů a zvýšil se podíl lesních druhů a druhů lučních bez specifických požadavků na vnitřní strukturu a management lokality. Celkově velmi výrazně poklesla početnost druhů teplomilných a druhů vyžadujících suchá, subxerotermní stanoviště, z nichž většina nebyla zaznamenána ani v jednom exempláři. Vzrostl naopak podíl motýlů lesních a horských biotopů (okáč pýrový (Pararge aegeria) či okáč ječmínkový (Lasiommata maera). Rovněž se zvýšil podíl běžných motýlů intenzivní zemědělské krajiny, hlavně obou druhů bělásků běláska řepného (Pieris rapae) a běláska řepkového (Pieris napi). *V porovnání s minulými roky, kdy byla babočka bodláková velmi vzácná jde o nejmarkantnější zvýšení početnosti. Tento jev je v přímé souvislosti s masivní migrační vlnou babočky bodlákové na jaře roku 2009, kdy byli první přilétnuvší jedinci pozorováni na území ČR již na konci dubna. Druhy, které se vyskytovaly v největším počtu čtverců: Ve všech 53 kvadrátech se vyskytovaly oba výše zmíněné druhy bělásků, bělásek řepný (Pieris rapae) a bělásek řepkový (Pieris napi). Plošně (přítomnost ve 48 kvadrátech) se vyskytoval i bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines). Jinak byla struktura společenstva 10 nejrozšířenějších druhů motýlů takřka stejná, jako v případě nejhojnějších motýlů, s jedinou výjimkou ve 42 kvadrátech se vyskytovala babočka bílé C. Průměrný počet druhů ve čtverci činil pouze 23,22 (aritmetický průměr, průměrná odchylka: 10,3). Nejčastěji se ve čtverci vyskytovalo ještě méně, pouze 21 druhů (medián). V porovnání s výsledky mapování jižněji položenáých části CHKO Beskydy v letech došlo k výraznému poklesu druhové bohatosti. Celkem 12 druhů bylo zaznamenáno pouze v jednom kvadrátu: žluťásek tolicový (Colias erate), ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron), modrásek čermolemý (Plebeius argus), ostruháček březový (Thecla betulae), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), ostruháček trnkový (Satyrium pruni), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), ostruháček jilmový (Satyrium w-album), bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), perleťovec kopřivový (Brenthis ino), vřetenuška pětitečná (Zygaena lonicerae) a přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria). Z hlediska na mokřady vázaných druhů motýlů nebyl výzkum příliš úspěšný. Zjištěny byly jen velmi malé populace celoevropsky chráněných druhů modrásků (M. nausithous a M. teleius) a na mokřady částečně vázaných druhů denních motýlů celoevropsky chráněného ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) a v podhůří běžného perleťovce kopřivového (Brenthis ino). Další druhy, zjištěné na mokřadech, vykazují ekologicky širší valenci, nelze tudíž na znalosti jejich výskytu činit ochranářsky uchopitelné závěry. Druhově nejbohatší kvadráty byly v oblasti konce údolí obce Valašské Bystřice. Zde se dosud zachovalo maloplošné hospodaření i na malých lučních mokřadech důkazem je tomu silná populace modráska lesního (Cyaniris semiargus) a ohniváčka modrolemého (Lycaena hippothoe). Nejchudší kvadráty jsou naopak vždy lokalizovány na samé hranici CHKO (i po odfiltrování velikosti plochy kvadrátu nacházející se uvnitř CHKO Beskydy). Zde je kvalita přírodních biotopů pravděpodobně narušena nejvíce. 12

13 Tabulka č. 1: Systematický přehled zjištěných druhů (nomenklatura dle Laštůvka 1998). Druh Ohrožení Σ ex. % ex. Σ kvadrátů % kvadrátů Hesperiidae Hesperia comma VU 110 0,31 2 3,77 Thymelicus lineola 70 0, ,62 Pyrgus malvae 47 0, ,08 Carterocephalus palaemon 82 0, ,08 Thymelicus sylvestris 903 2, ,51 Erynnis tages 21 0, ,32 Ochlodes venatus 366 1, ,17 Papilionidae Papilio machaon 7 0,02 4 7,55 Pieridae Pieris brassicae 762 2, ,26 Anthocharis cardamines 421 1, ,57 Colias crocea 7 0,02 3 5,66 Colias erate 1 0,00 1 1,89 Colias hyale 19 0, ,64 Pieris napi , ,00 Pieris rapae , ,00 Leptidea reali 285 0, ,96 Gonepteryx rhamni , ,25 Lycaenidae Lycaena alciphron VU 2 0,01 1 1,89 Cupido argiades 12 0,03 3 5,66 Celastrina argiolus 12 0, ,98 Plebejus argus 1 0,00 1 1,89 Thecla betulae 2 0,01 1 1,89 Lycaena dispar 3 0,01 2 3,77 Lycaena hippothoe 347 0, ,40 Polyommatus icarus 239 0, ,06 Cupido minimus 5 0,01 4 7,55 Maculinea nausithous 10 0,03 1 1,89 Lycaena phlaeas 61 0, ,74 Satyrium pruni 2 0,01 1 1,89 Neozephyrus quercus 3 0,01 3 5,66 Cyaniris semiargus 20 0,06 4 7,55 Maculinea teleius 105 0,29 1 1,89 Lycaena tityrus 81 0, ,98 Lycaena virgaureae 85 0, ,74 Satyrium w-album 1 0,00 1 1,89 Nymphalidae Argynnis adippe VU 71 0, ,30 Argynnis aglaja 180 0, ,28 Nymphalis antiopa 80 0, ,83 Vanessa atalanta 396 1, ,58 Melitaea athalia 224 0, ,53 13

14 Polygonia c-album 491 1, ,25 Limenitis camilla VU 1 0,00 1 1,89 Vanessa cardui , ,45 Melitaea cinxia EN 35 0,10 5 9,43 Boloria dia 32 0, ,64 Boloria euphrosyne VU 86 0, ,08 Apatura ilia 12 0, ,75 Brenthis ino 17 0,05 1 1,89 Inachis io , ,02 Apatura iris 10 0, ,98 Issoria lathonia 24 0, ,42 Araschnia levana 30 0, ,42 Argynnis niobe EN 121 0,34 2 3,77 Argynnis paphia 666 1, ,28 Nymphalis polychloros 4 0,01 4 7,55 Boloria selene 53 0, ,42 Aglais urticae 460 1, ,92 Pararge aegeria , ,68 Melanargia galathea , ,40 Coenonympha glycerion 146 0, ,64 Aphantopus hyperanthus , ,02 Maniola jurtina , ,02 Erebia ligea 681 1, ,40 Lasiommata maera 617 1, ,17 Erebia medusa 15 0, ,21 Lasiommata megera 14 0, ,75 Coenonympha pamphilus , ,26 Zygaenidae Adscita statices 36 0, ,21 Zygaena loti 27 0,08 3 5,66 Zygaena viciae 109 0, ,32 Zygaena angelicae 11 0,03 3 5,66 Zygaena filipendulae 53 0, ,64 Zygaena lonicerae 1 0,00 1 1,89 Zygaena minos 200 0,56 2 3,77 Zygaena purpuralis 113 0,31 2 3,77 Acrtiidae Callimorpha quadripunctaria VU 2 0,01 1 1,89 Poznámka: Kategorie ohrožení: NT téměř ohrožený; VU zranitelný; EN ohrožený; CR kriticky ohrožený. Kategorie ohrožení byly přejaty z publikace Červený seznam bezobratlých Farkač et. al. (2005). Příliš nízký procentuální podíl je znázorněn pomocí 0,00%. Komentáře k mokřadním a podmáčeným biotopům (dle mapovaných kvadrátů) (mapovatel J. Darebník) V tomto mapovacím čtverci, který se rozprostírá na okraji CHKO Beskydy, se nenacházejí žádné mokřadní biotopy. Mapování probíhalo především v okolí potoka Čeladenka, v okolí chatové zástavby a na lesních světlinách. Celé území je velmi zalesněné a drobné luční plochy 14

15 jsou majiteli poměrně často koseny. Na tomto území přežívají pouze běžné druhy denních motýlů (mapovatel J. Darebník) Toto území navazuje dále jižně na výše uvedený kvadrát. Jižní hranici tohoto území tvoří osada V Jámě, kde se také soustřeďovala největší koncentrace motýlů. Jedná se o velmi hluboké údolí, které je z 90% zalesněno. Mokřadní biotopy se zde nevyskytují a celé území je na motýly velmi chudé zastoupené pouze nejběžnějšími druhy naší krajiny (mapovatel J. Darebník) Území čtverce opět navazuje jižně na předchozí plochu. Jedná se o závěr údolí potoka Čeladenky. Na ploše se vyskytuje již více bezlesí. Tyto plochy jsou však poměrně intenzivně obhospodařovány a spektrum druhů koresponduje s výše uvedenými částmi tohoto údolí. Na ploše kvadrátu se taktéž nevyskytují mokřadní biotopy (mapovatel J. Darebník) Poslední z mapovaných území opět sousedící s jižní hranicí předchozího čtverce je na tom o poznání lépe. Luční plochy zde tvoří zhruba 30 % území. Díky rozmanitému hospodaření jednotlivých vlastníků lze říci, že jde o jakousi mozaiku biotopů, která poskytovala útočiště pro poměrně bohatou škálu druhů. Za zmínku stojí hojný výskyt druhů ohniváčka Lycaena hippothoe a malé populace hnědáska Melitaea cinxia a soumračníka Hesperia comma. Mokřadní biotopy ani podmáčené louky se na mapované ploše nevyskytují (mapovatel L. Fiala) Jde o velmi malý výsek na samém okraji CHKO. Výskyt motýlů jen v okolí žel. trati u žst. Hostašovice, bez mokřadů či podmáčených luk. Pro mapování využit násep tratě a lesní cesty v těsné blízkosti žel.trati (mapovatel L. Fiala) Velmi podobný charakter jako u , okraj CHKO. Výskyt motýlů jen v okolí žel.trati Hostašovice- Veřovice. V tomto malém výseku čtverce je část, kde jsou květnaté louky (sečené 2x v roce). Jde o částečně podmáčené louky (okolí dvou potůčků, které tyto louky protínají od Veřovických vrchů po žel. trať). Ze zajímavých nálezů snad jen ohniváček Lycaena dispar (mapovatel L. Fiala) V tomto čtverci se nevyskytují žádné mokřady či podmáčené louky. Převážně zalesněný čtverec (smrkové lesy) s mnoha lesními cestami. Výskyt motýlů na světlinách, mýtinách a podél cest (mapovatel L. Fiala) Celý čtverec zalesněný bez mokřadů či podmáčených luk. Velmi podobný čtverci Výskyt motýlů jen podél cest na světlinách a mýtinkách (mapovatel L. Fiala) Jedná se opět jen o výsek v těsné blízkosti okraje CHKO Beskydy. Zde se vyskytuje již více květnatých luk, v části u žel. trati. Louky jsou proťaté potůčky, stékající s Veřovických vrchů. Louky v okolí těchto potoků jsou mokré (sečené 2x ročně). Pro výskyt motýlů již méně vhodné, jde o louky zemědělsky ošetřované, tedy s malým množstvím květů. Jen při okrajích lze počítat s monitorováním alespoň běžných druhů motýlů. Zajímavý je jen nález Lycaena dispar. 15

16 (mapovatel L. Fiala) Poměrně velký výsek čtverce v CHKO je tvořen loukami a jeho SV okraj má i malou část mokřadu a podmáčených luk. Mokřad asi 300 m x 300 m se nachází na soukromém pozemku. Jedním okrajem přiléhá k žel. trati, horním okrajem pak k okolním loukám. Rostou zde typicky mokřadní rostliny např.: pcháč potoční, kyprej vrbice, rdesno červivec, krvavec toten a suchopýr. Zdá se,že do tohoto mokřadu nejsou dělány žádné škodlivé zásahy. Poměrně silný výskyt Maculinea nausithous a M. teleius. Čtverec opět protíná několik potůčků stékajících s Veřovických vrchů (mapovatel L. Fiala) Celý čtverec je zalesněný. Výskyt motýlů jen kolem lesních cest, na mýtinách a světlinách. Jen v malé části jsou zahrady s bohatší květenou. Není zde žádný mokřad ani podmáčené louky (mapovatel M. Mandák) Jedná se o značně zalesněný kvadrát s mimimem mokřadních biotopů zajímavých pro motýly jde především o prameniště, které se v kvadrátu nacházejí roztroušeně především na loukách, např. u rekreačního střediska Kyčmol, u lesní cesty nad PP Kyčmol (osluněné prameniště bez louky), u Hrušky aj. (vše bez nálezů ochranářsky zajímavých druhů motýlů). Ohrožujícím faktorem na lučních prameništích je celoplošná seč okolních luk, která v roce 2009 proběhla v druhé polovině července. K zlepšení stavu by vedlo zavedení částečné seče nebo alespoň ponechávaní širších nevysečených okrajů okolo pramenišť (mapovatel M. Mandák) Jedná se o značně zalesněný kvadrát s nízkým zastoupením mokřadních biotopů. Ty se nacházejí zejména v JZ části (potok Skalka s navazujícími loukami, většinou nemokřadního charakteru a bez nálezu typicky mokřadních druhů motýlů). Nejcennější nálezy byly učiněny jinde nemokřadní loučky v různém stadiu sukcese okolo chátrající (?) usedlosti (49 32'35.697"N, 18 35'49.819"E), kde byl nalezen modrásek lesní (Cyaniris semiargus), a květnatá louka (JZ část je pastvinou s několika jalovci) nad rozcestím Pod Lačnovem (49 32'9.831"N, 18 37'9.243"E), kde byl zjištěn druh Melitaea cinxia. Louka s lučním prameništěm se nachází také v JV rohu kvadrátu (bez zajímavého nálezu mokřadních druhů). Ohrožujícími faktory těchto lokalit (luk) jsou celoplošná seč, která v roce 2009 proběhla v druhé polovině července na většině lokalit, nebo naopak jejich neúdržba (v budoucnu možná okolo usedlosti). Zlepšení stavu na loukách okolo Skalky by napomohlo zavedení částečné nebo mozaikové seče, nebo alespoň ponechávaní širších nevysečených okrajů, což platí i pro louku Pod Lačnovem, kde by bylo na místě uvažovat i o zavedení extenzivní pastvy (probíhá v JZ polovině; o této lokalitě byla informována ZO ČSOP Salamandr) (mapovatel M. Mandák) Jedná se o značně zalesněný kvadrát s nízkým zastoupením mokřadních biotopů. Ty se nacházejí zejména v Z a JZ části potoky Morávka a Lúčka s navazujícími loukami (většinou ale nemokřadního charakteru a bez nálezu ochranářsky zajímavých mokřadních druhů motýlů). Výjimkou je menší květnatá louka na levém břehu Rykalího potoka (49 31'59.599"N, 18 32'54.274"E), pravděpodobně občas využívaná i jako pastvina (louka sousedí s hospodářstvím). Zde byl nalezen nejzajímavější druh v kvadrátu Melitaea cinxia. Společným ohrožujícím faktorem těchto mokřadních lokalit (luk) je celoplošná seč, která v roce 2009 proběhla v druhé polovině července na většině lokalit. Zlepšení stavu by napomohlo zavedení částečné nebo mozaikové seče, nebo alespoň ponechávaní širších 16

17 nevysečených okrajů. Na nejcennější lokalitě by bylo žádoucí uvažovat o extenzivní pastvě. O této lokalitě byla informována ZO ČSOP Salamandr (mapovatel F. Tyralík) Většinu plochy tohoto kvadrátu tvoří lesnatá společenstva na svazích Radhoště a přilehlých hřebenů MS Beskyd. Bezlesí je tvořeno obhospodařovanými loukami v těsné blízkosti frekventované silnice spojující města Rožnov a Frenštát. Lokální mokřady pouze v okolí rybníka (49 30'30.934"N, 18 11'52.992"E) a jeho přítoku. Tyto velmi malé a rozptýlené lokality jsou však zcela zalesněny a zastíněny a bez jakéhokoliv výskytu mokřadních druhů motýlů (mapovatel F. Tyralík) Kvadrát ležící v bezprostřední blízkosti města Frenštát a jeho periferii. Převážně lesnatá oblast, bezlesí tvoří zastavěná území a intenzivně obhospodařované louky. Druhově pestřejší lokality pouze na okolních svazích MS Beskyd a ve větší vzdálenosti od periferie města. Bez jakýchkoliv mokřadů. Lokální a velmi malé plochy podmáčených luk (49 31'51.18"N, 18 10'33.636"E, 49 31'50.039"N, 18 10'56.254"E) mají spíše charakter příležitostně zaplavovaných terénních depresí při větších deštích. Jsou koseny dvakrát ročně a bez specifických druhů motýlů (mapovatel F. Tyralík) Kvadrát ležící v katastru obce Trojanovice. Bezlesí tvořeno zastavěnými plochami převážně rodinných domků s několikrát ročně kosenými pozemky. Menší část tvoří pastviny s intenzivní pastvou dobytka a nadměrnou chemizací. Bez mokřadů či podmáčených luk (mapovatel P. Vicherek) Mapované území se nachází mezi obcemi Smilovice a Komorní Lhotka a tvoří jej převážně pole a louky využívané k zemědělství. Větší louky byly strojově posečeny již při 3. návštěvě, tzn. v polovině července. Bez výskytu mokřadních ploch větších rozměrů, bez nálezů mokřadních motýlů (mapovatel P. Vicherek) Mapované území se nachází v údolí řeky Ropičanky, v obci Řeka a jejího nejbližšího okolí. Většina ploch je využívána jako zahrady, které jsou sečeny několikrát do roka. Ostatní plochy jsou převážně středně velké louky podél cesty. Ty jsou sečeny 1x do roka. V roce 2009 to bylo v červnu. Zbytek byl dokosen do konce července. Většina mapovaného území se nachází v obci Řeka. Bez výskytu mokřadních ploch větších rozměrů, bez nálezů mokřadních motýlů (mapovatel P. Vicherek) Mapované území se nachází v severovýchodní části čtverce a navazuje na mapované území čtverce Nachází se také v údolí řeky Ropičanky, ale obytná zástavba je zde menší. Některé plochy jsou vyžívány jako pole. Zbytek tvoří louky, letos posečené v červnu. Bez výskytu mokřadních ploch větších rozměrů, bez nálezů mokřadních motýlů (mapovatel P. Vicherek) Mapované území se nachází mezi obcemi Guty a Řeka. Přes mapované území protékají 2 potoky, Bystrý (soutok s Gutským potokem) a Oldřichovický. Tvoří jej převážně pole a louky využívané k zemědělství. Větší louky byly strojově posečeny již při 3. návštěvě, tzn. v polovině července. Bez výskytu mokřadních ploch větších rozměrů, bez nálezů mokřadních motýlů. 17

18 (mapovatel P. Vicherek) Mapování proběhlo na loukách a lesních cestách nacházejících se kolem řeky Ropičanka a potoku Javorová. Na tomto čtverci dochází k soutoku těchto vodních toků. Koryta jsou hluboká a řeka se nerozlévá a tudíž louky nejsou podmáčené. Veškeré plochy byly posečeny již v červnu, popř. červenci. Výjimku tvoří jen část kvadrátu (louky po pravé straně řeky Ropičanka), kde soukromý majitel seče mozaikovitě a dokonce odstraňuje náletové dřeviny ze svých pozemků (mapovatel L. Spitzer) Jedná se o velmi zalesněný kvadrát na hranicích se Slovenskou republikou. Vzhledem k horskému charakteru kvadrátu bylo zjištěno jen málo druhů motýlů, bez výskytu motýlů vázaných na mokřadní plochy. Motýli se sdružovali na květnatých místech, nejvíce v okolí lesních cest a svážnic (mapovatel L. Spitzer) Jedná se o velmi zalesněný kvadrát na hranicích se Slovenskou republikou. Vzhledem k horskému charakteru kvadrátu bylo zjištěno jen málo druhů motýlů, bez výskytu motýlů vázaných na mokřadní plochy. Motýli se sdružovali na květnatých místech, nejvíce v okolí lesních cest a svážnic (mapovatel L. Spitzer) Jedná se o lesnatý kvadrát, na jehož území zasahuje kvalitnější bezlesí jen z velmi malé části. Přesto se zde vyskytovaly i druhy podmáčených luk např. soumračník Carterocephalus palaemon, ohniváček Lycaena hippothoe nebo modrásek lesní Cyaniris semiargus. Rovněž výskyt vřetenušky Zygaena viciae hovoří pro přítomnost velmi malých podmáčřených ploch (velmi pravděpodobně lučních mikropramenišť) (mapovatel L. Spitzer) Z hlediska zjištěné struktury společenstva denních motýlů velmi hodnotný kvadrát. Vyskytuje se zde pestrá mozaika druhů s vazbou na subxerotermní pastvinné lokality, ale i motýli preferující spíše podmáčené plochy. V nivě údolí se vyskytují rozsáhlejší bažinky a mokřady s typickou vlhkomilnou květenou. Zde žije velmi početné společenstvo druhu ohniváčka Lycaena hippothoe, ojediněle zde byl nalezen i ohrožený ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron). Hojný je i hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia). Mokřady byly v roce 1 x posečeny. Management se zdá být vhodný (mapovatel J. Hrnčíř) Zalesněné území Z od obce Trojanovice v oblasti Nořičí hory, na severním úbočí v řídce obydlené oblasti sečené,obhospodařované louky a pole. Výskyt motýlů soustředěn na lesní cesty a paseky, okraje polí a luk, vodoteče Bystrého potoka Loc: 49 31'0.974"N, 18 16'49.462"E a několika menších potůčků stékajících z Nořičí hory Loc: 49 31'18.313"N, 18 15'46.143"E, bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu a (mapovatel J. Hrnčíř) Velmi malý výsek čtverce v okrajové části CHKO- bez mokřadních stanovišť druhů a zvláštního managementu a (mapovatel J. Hrnčíř) 18

19 Výsek čtverce v řídce obydlené oblasti Pod Stolovou, vlhčí stanoviště na okrajích několika potůčků protékajících územím Loc: 49 31'35.875"N, 18 18'5.044"E, bez výskytu mokřadních druhů a zvláštního managementu b (mapovatel J. Hrnčíř) Nepatrná výseč kvadrátu, bez významu ke sledovanému území (mapovatel J. Hrnčíř) Zalesněné území malé a Velké Stolové, na S úpatí malé území s roztroušenými loukami a pastvinami, vlhčí stanoviště podél potoka Stolovec Loc: 49 31'21.762"N, 18 18'45.488"E jinak bez mokřadních stanovišť druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Zalesněné území v oblasti Kněhyně, bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Malá výseč kvadrátu, zalesněná bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Převážně zalesněné území oblasti Smrku a Malého Smrku, v SV části kvadrátu, jednotlivé louky v převážně rekreační oblasti. Do sledovaného území zasahuje část vodního díla Šance Loc: 49 30'35.582"N, 18 24'52.447"E a malý úsek řeky Ostravice a Loc: 49 30'44.116"N, 18 25'1.796"E, Loc: 49 31'26.498"N, 18 24'21.764"E, avšak bez mokřadních druhů a vzhledem k četnosti komunikací a kulturizace krajiny i bez managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Zalesněné území v oblasti 3,5 km SZ od obce Staré Hamry, oblastí protéká Břestový potok Loc: 49 28'45.895"N, 18 23'44.758"E, Kyčerov Loc: 49 29'17.01"N, 18 23'52.879"E, a několik menších vodotečí, ale nevytváří žádné mokřadní stanoviště bez mokřadních, druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Zalesněné území v oblasti 3,5 km JZ od obce Staré Hamry, v oblasti se nachází několik menších vodotečí např. Medvědí potok Loc: 49 28'10.204"N, 18 24'17.675"E,Červík Loc: 49 27'11.497"N, 18 23'47.37"E, avšak bez většího významu pro tvorbu příhodných mokřadních stanovišť bez mokřadních druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Zalesněné území spadající do oblasti hory Lučovec Loc: 49 26'14.244"N, 18 23'11.623"E, oblastí protéká několik menších potoků např. Lučovec Loc: 49 25'35.631"N, 18 23'11.743"E a Lučkov Loc: 49 26'8.952"N, 18 23'41.853"E, avšak bez většího významu pro tvorbu příhodných mokřadních stanovišť bez mokřadních druhů a zvláštního managementu a (mapovatel J. Hrnčíř) Velmi malá výseč kvadrátu na okraji CHKO, 1 km JVV od obce Malenovice, obhospodařované louky v okolí hospodářských stavení, okraje lesa, přírodní koupaliště Loc: 49 34'26.078"N, 18 24'39.052"E bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu. 19

20 b (mapovatel J. Hrnčíř) Výseč kvadrátu na okraji CHKO v oblasti Ostré hory,převážně zalesněný biotop, pouze v okolí hospodářských stavení intenzívně sečené pastviny bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Území mezi Lysou horou a Kyčerou, celé zalesněné,pouze v okolí hospodářských budov několik obhospodařovaných luk a pastvin bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Z velké části zalesněné území v oblasti hory Kyčery, pouze v Údolí Borové Loc: 49 35'12.679"N, 18 27'30.5"E menší vlhčí okraj louky s výskytem vstavačů, avšak bez výskytu mokřadních druhů motýlů, a vlhčí louka cca 50*100 m v údolí Bystrého potoka Loc: 49 35'54.409"N, 18 25'1.963"E, též bez výskytu mokřadních druhů bez managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Převážně řídce osídlená kulturní krajina s četnými poli, loukami a pastvinami 1 1,5 km SSZ od obce Malenovice, územím protéká Bystrý potok Loc: 49 35'41.567"N, 18 24'22.995"E a pramení potok Lubenec Loc: 49 35'30.321"N, 18 23'55.703"E, avšak bez zásadního vlivu na tvorbu mokřadních stanovišť, pouze drobné enklávky v bezprostřední blízkosti toku. Bez výskytu mokřadních druhů, bez managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Malá výseč kvadrátu při okraji CHKO velká asi 800*100 m tvořená pastvinou, asi 1 km SV od osady Lubno bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Menší výseč kvadrátu při hranici CHKO asi 3m JZ od obce Pražmo, tvořená z větší části kulturní krajinou, z menší části zalesněná bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Kvadrát se nachází asi 3 km J od obce Krásná a z převážné většiny je zalesněný, pouze v údolí říčky Mohelnice Loc: 49 32'30.926"N, 18 29'46.003"E, Loc: 49 33'8.567"N, 18 29'18.025"E a Suchého potoka Loc: 49 33'5.853"N, 18 28'56.324"E se tvoří vlhkomilná společenstva rostlin (tužebník, pcháče, vstavače), výskyt mokřadních druhů však nebyl zaznamenán, není potřeba zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Zalesněné území vrcholu Travný, sporadicky se vyskytující motýli pouze na lesních cestách, nejsou vhodné podmínky pro výskyt mokřadních druhů a stanovišť, bez managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Zčásti zalesněné území, zčásti tvořené mozaikou polí,luk a pastvin. Území využíváno i pro rekreační činnost, zvláště v okolí obce Morávka. Část území tvoří vodní nádrž Morávka Loc: 49 34'50.771"N, 18 32'13.495"E z větší části obklopená lesem, a tok říčky Morávky v délce asi 2 km Loc: 49 35'2.577"N, 18 32'8.77"E, Loc: 49 36'0.359"N, 18 31'17.934"E, dále údolí Vlaského potoka v délce asi 2 km Loc: 49 34'37.085"N, 18 30'38.46"E, Loc: 20

21 49 35'57.178"N, 18 30'46.21"E, v blízkosti toků se sporadicky objevují vlhkomilná společenstva rostlin, mokřadní druhy motýlů nebyly zaznamenány, na území pozorováno několik luk a pastvin se znaky hnojení (malá druhová skladba rostlin,výskyt šťovíku apod.) Návrh managementu: ponechat louky přirozenému vývoji, rozumná pastva, nehnojit (mapovatel J. Hrnčíř) Kvadrát navazující na S od obce Morávka,z větší části zalesněný, zbytek tvoří pestrá mozaika luk, polí a pastvin, avšak žádná typicky mokřadní nebo podmáčená louka nebyla nalezena, územím protéká říčka Morávka v úseku asi 2 km Loc: 49 36'2.488"N, 18 31'16.094"E, Loc: 49 36'33.099"N, 18 29'58.152"E, dále Velký Lipový potok Loc: 49 36'33.099"N, 18 29'58.152"E a Malý Lipový potok Loc: 49 36'45.78"N, 18 31'24.002"E, v blízkosti uvedených vodotečí byly zaznamenány společenstva vlhkomilných rostlin, bez výskytu mokřadních druhů motýlů (mapovatel J. Hrnčíř) Převážně zalesněné území,jen v okolí Komorní Lhotky typ mozaikovité krajiny.územím protéká potok Stonávka Loc: 49 37'32.283"N, 18 31'3.027"E, Loc: 49 38'58.326"N, 18 30'54.069"E s vlhkomilnými společenstvy rostlin v těsné blízkosti toku a potok Odnoha Loc: 49 37'33.833"N, 18 31'54.198"E, Loc: 49 38'28.984"N, 18 32'12.556"E s vlhkomilnými společenstvy rostlin v těsné blízkosti toku a prameniště o rozloze 50*80 m Loc: 49 37'49.109"N, 18 31'46.128"E v horní části potoka Odnoha. Mokřadní druhy motýlů nebyly v kvadrátu zaznamenány. Bez managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Výseč kvadrátu na hranici CHKO, zahrnující část obce Komorní Lhotka. Bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Nepatrná výseč na hranici CHKO navazující na výseč , tvořená loukou, bez mokřadních stanovišť a výskytu mokřadních druhů motýlů (mapovatel J. Hrnčíř) Výseč na hranici CHKO, převážně zalesněná,jen při hranici s CHKO v malé míře pole, louky pastviny, v okolí bezejmenných potoků Loc: 49 37'51.932"N, 18 29'0.375"E a Loc: 49 37'51.932"N, 18 29'0.375"E vlhčí, ne podmáčené nebo mokřadní louky. Bez mokřadních druhů (mapovatel J. Hrnčíř) Zalesněné území spadající do oblasti hory Ostrý, pouze v údolí potoka Tyry Loc: 49 36'9.283"N, 18 37'39.741"E, Loc: 49 37'26.97"N, 18 39'3.698"E louky a pastviny. V kvadrátu nalezena podmáčená louka asi 200*150 m na souřadnicích Loc: 49 37'26.97"N, 18 39'3.698"E. I když snad jeden z nejatraktivnějších kvadrátů z pohledu výskytu mokřadních druhů, avšak pozorován pouze ojediněle Lycaena hippothoe a v okolí potoka Tyry 1 ex. Apatura iris. Management: kosit mozaikovitě, ne najednou všechny louky. Při jedné návštěvě byla drtivá většina luk posečena (mapovatel J. Hrnčíř) Kvadrát navazující na předchozí až k hranicím CHKO, z poloviny zalesněný, jinak mozaikovitá krajina, pokračuje rozšířené údolí říčky Tyry. Bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu. 21

22 (mapovatel J. Hrnčíř) Menší výseč na hranici CHKO tvořená kulturní krajinou, pole, sečené louky. Bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu. Ochranářsky významné druhy Dle Červeného seznamu bezobratlých ČR (Farkač et al. 2005) byly zjištěny tyto ohrožené druhy: celkem byly zjištěny: 2 druhy ohrožené hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia) a perleťovec maceškový (Argynnis niobe); 9 druhů zranitelných soumračník čárkovaný (Hesperia comma), soumračník skořicový (Spialia sertorius), ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron), modrásek lesní (Cyaniris semiargus), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), ostruháček jilmový (Satyrium w-album), perleťovec prostřední (Argynnis adippe), bělopásek topolový (Limenitis camilla), perleťovec fialkový (Boloria euphrosyne); 1 druh téměř ohrožené modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Dle Přílohy č. III Vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. byli v průběhu mapování zjištěny tyto zvláště chráněné druhy: kategorie silně ohrožení: 3 druhy ohniváček černočárný (Lycaena dispar), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a modrásek očkovaný (Maculinea teleius); kategorie ohrožení: 5 druhů batolec duhový (Apatura iris), batolec červený (Apatura ilia), bělopásek topolový (Limenitis populi), bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla) a otakárek fenyklový (Papilio machaon). Mezi důležité nálezy patří potvrzení těchto druhů po zhruba dvaceti letech, kdy byly na území CHKO Beskydy považovány za nezvěstné či vymřelé: perleťovec kopřivový (Brenthis ino). Významným nálezem bylo potvrzení existence kolonie přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria) ve střední části Beskyd. Významné je potvrzení výskytu druhů nacházených jen výjimečně, např. ostruháčka dubového (Neozephyrus quercus) či nalezení početné populace ohrožených druhů např. hnědáska kostkovaného (Melitaea cinxia) a perleťovce maceškového (Argynnis niobe). Ochranářsky významné druhy a významné faunistické nálezy Soumračník čárkovaný (Hesperia comma) Druh se vyskytuje plošně, ale velmi řídce a lokálně. Druh je vázán na otevřená a často narušovaná stanoviště, preferuje krátkostébelné trávníky. Na Valašsku žije především na aktivních extenzivních pastvinách, kde dobytek často narušuje drn. Druh je ohrožen ústupem pastvy a zarůstáním dříve pravidelně narušovaných ploch. Druh byl zjištěn i na vícero lokalitách ve střední části Beskyd v okolí Rožnova pod Radhoštěm a na jedné lokalitě i u přehrady Staré Hamry. Soumračník skořicový (Spialia sertorius) Ohrožený druh, vázaný na otevřené xerotermní biotopy stepního charakteru se sporou vegetací a množstvím narušeného povrchu půdy. V minulosti se běžně vyskytoval na odhalených hranách polních cest, na pastvinách či kamenitých sesuvech. V posledních letech byl znám velmi vzácně pouze v npp Losový, v údolí Halenkov Lušová a Dinotice. Zjištěn byl z několika kvadrátů, a to i ze severní části Beskyd. Ochrana druhu je komplikovaná, spočívá v zachování stávajících biotopů čili nedopustit zarůstání polních cest a podporovat 22

23 extenzivní pastvu (především na velmi strmých svazích, kde vlivem pastvy dochází k narušování vegetačního krytu) na a v okolí pozitivních lokalit. Nadregionálně významný výskyt. Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) Zákonem chráněný druh (kategorie OH). V rámci mapování nebyl nalezen, přesto byl potvrzen při další činnosti na území CHKO Beskydy. Výskyt druhu v regionu byl potvrzen po více než třech desetiletích v rámci inventarizace NPR Pulčín-Hradisko ( , 1 ex., J. Darebník observ.). V roce 2007 byl druh hlášen z okolí obce Bystřička. V letech 2006 a 2007 byl druh hlášen z údolí Halenkov-Lušová (S. Kovařík observ.). V roce 2008 byl opakovaně pozorován v okolí Vsetína a obce Halenkov. Druh se v posledních letech opět vrací na severní a střední Moravu (kde byl po tři desetiletí nezvěstný). Modrásek očkovaný (Maculinea teleius) Zákonem chráněný druh (silně ohrožený druh Příloha č. III vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.), veden v Příloze č. II a IV - směrnice 92/43/EHS. V Beskydech vždy lokální, v posledním desetiletí zde zaznamenal drastický ústup vlivem intenzivního obhospodařování nivních údolních luk. Druh byl v rámci projektu zjištěn jen velmi zřídka, přesto se dosud v oblasti vyskytuje. V roce 2008 byla nalezena vzhledem k příhodnému počasí řada lokalit v jižní a střední části Beskyd (např. katastr obce Halenkov cca. 15 kolonií). V roce 2009 pouze v jednom kvadrátu ve střední části CHKO Beskydy. Ochrana druhu spočívá ve vhodném načasování seči, a to první seč nejpozději do 15. června, brzkou druhou seč je nutné eliminovat, motýl ji není schopen přežít, nebo posunout na termín až na začátek září. Nevhodnou sečí je likvidována živná rostlina modráska krvavec toten (Sanguisorba officinalis) respektive jeho květní hlávky. Vývoj prvních instarů larev probíhá v květenství krvavce totenu pozdní seč v druhé polovině června či na počátku července neumožní včasný vývin květenství v době výskytu imág modráska, seč v termínu červenec až počátek září přímo likviduje celou populaci motýla snůšky vajíček a larvy. Motýl nesnáší seč těžkou mechanizací (především bubnovými sekačkami, které poškozují mraveniště hostitelských druhů mravenců rodu Myrmica, u lištových sekaček je třeba nastavit lištu na výšku nejméně 10 cm). Nevhodné je také hnojení nivních luk. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) Zákonem chráněný druh (silně ohrožený druh Příloha č. III vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.), veden v Příloze č. II a IV - směrnice 92/43/EHS. Druh byl zjištěn pouze na jedné lokalitě v kvadrátu ve střední části CHKO Beskydy (společně s druhým ohroženým druhem modráskem očkovaným). Ochrana druhu spočívá ve vhodném načasování seči, a to první seč nejpozději do 15. června a snažit se eliminovat druhou seč, či ji posunout až do měsíce září. Sečí jsou totiž likvidovány živné rostliny modráska (krvavec toten Sanguisobra officinalis), pročež je zamezeno úspěšnému dokončení vývoje motýla. Ohniváček černočárný (Lycaena dispar) Zákonem chráněný druh (silně ohrožený druh Příloha č. III vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.), veden v Příloze č. II - směrnice 92/43/EHS. Zaznamenán byl na území 2 kvadrátů. V současnosti není ohrožen, v posledních 10 letech na celé severní Moravě probíhá masivní expanze, a to i na ruderální biotopy. Larvální vývoj probíhá širokolistých šťovících (především Rumex obtusifolium a R. crispus). Hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia) 23

24 Ohrožený druh, který v posledních dekádách ustoupil z mnoha původně obývaných regionů. Nejsilnější populaci druh tvořil v údolí Vsetínské Bečvy, kde postupně vystupuje až do závěrů údolí ke slovenské hranici. Je vázán na pravidelně narušované plochy krátkostébelných subxerotermních trávníků. V našich podmínkách jsou to extenzivní pastviny jak hovězího dobytka, tak ovcí. Na lokalitách jeho výskytu musí být dbáno na důsledné odstraňování stromového a keřového náletu, přičemž musí být zajištěna extenzivní pastva. Intenzivní pastvou je výrazně potlačována jeho živná rostlina (jitrocel Plantago lanceolata), a tak přímo ničeny larvální hnízda motýla. Ve střední části Beskyd nebyl tento druh dříve znám. Jedná se o nový druh v této oblasti. Nadregionálně významný výskyt. Perleťovec prostřední (Argynnis addipe) Běžný druh, nejčastěji se vyskytující v jižní části CHKO Beskydy. V posledních letech pravděpodobně profituje z vyšší lesnické a soukromé činnosti. V severní části již nebyl tak hojný, dáno je to zřejmě celkově vyšší unifikací prostoru a potlačení jemné mozaiky lesíků, mezí a sadů. Perleťovec kopřivový (Brenthis ino) V minulosti ohrožený druh a v CHKO Beskydy velmi vzácný a dvě desetiletí nezvěstný druh, vázaný na tradičně obhospodařované vlhké květnaté údolní louky, prameniště a rašelinné louky. V posledních letech expanduje především na zanedbané zarůstající vlhké louky. Zjištěn ve čtyřech kvadrátech a jednom segmentu. Perleťovec maceškový (Argynnis niobe) Kriticky ohrožený druh. Je jedním z našich nejohroženějších denních motýlů. Dříve rozšířený na celém území České republiky. Vlivem kolektivizace a unifikace krajiny ustoupil z drtivé většiny svého původního rozšíření. V současnosti přežívají životaschopné populace pouze v Bílých Karpatech (kde byl za poslední dva roky zaznamenán výrazný úbytek početnosti), Vsetínských vrších a Beskydech. Tímto se Valašsko stává územím s nejbohatším výskytem druhu v ČR. Nadregionální význam. Zjištěn byl převážně v prostoru údolí Vsetínské Bečvy, v dalších oblastech jen velmi zřídka (okolí Rožnova pod Radhoštěm, údolí Valašské Bystřice či v okolí obce Bílá). Pro svůj život potřebuje velmi specifickou kombinaci biotopových podmínek, vzhledem k malé denzitě populací je vyžaduje relativně velké komplexy vhodných biotopů. Na Valašsku je druh udržován extenzivní pastvou spojenou s přítomností mnoha udržovaných a zarůstajících mezí, lemů, selských lesíků a polních cest. Podporován je i častým výskytem sesuvů, které tímto vytvářejí periodicky ranně sukcesní biotopy. Ochrana druhu je složitá a spočívá v nezměněném tradičním obhospodařováním obývaných lokalit. Významné jsou i nálezy dalších ohrožených druhů: Ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron) V ČR silně ustupující druh, pro podhorské tradičně obhospodařované beskydské louky typický. Vázán je na místní prameniště či jiná podmáčená místa. Zjištěn byl řídce na celém území CHKO Beskydy. Bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla) zákonem chráněný druh (ohrožený druh Příloha č. III vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.). Běžný druh, nejčastěji se vyskytující v jižní a střední části CHKO Beskydy. V severní části již nebyl tak hojný, dáno je to zřejmě celkově vyšší unifikací prostoru a potlačení jemné mozaiky lesíků, mezí a sadů. 24

25 Batolec červený (Apatura illia) zákonem chráněný druh (ohrožený druh Příloha č. III vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.). Nejčastěji se vyskytující v jižní a střední části CHKO Beskydy. V severní části již nebyl tak hojný, dáno je to zřejmě celkově vyšší unifikací prostoru a potlačení jemné mozaiky lesíků. Batolec duhový (Apatuta iris) zákonem chráněný druh (ohrožený druh Příloha č. III vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.). Nejčastěji se vyskytující v jižní a střední části CHKO Beskydy. V severní části již nebyl tak hojný, dáno je to zřejmě celkově vyšší unifikací prostoru a potlačení jemné mozaiky lesíků. V roce 2007 a 2009 byl na území CHKO Beskydy byl mimo hlavní mapování na dvou lokalitách nalezen dlouhodobě nezvěstný druh soumračník bělopásný (Pyrgus alveus). Dále byly nalezeny 2 populace vřetenušky mokřadní (Zygaena trifolii), v minulosti na vlhkých údolních loukách severní Moravy velmi rozšířena, nyní v celé ČR kriticky ohrožená a celkově známá z méně než deseti lokalit. Dály byl potvrzen výskyt hnědáska černýšového (Melitaea aurelia) v jižní části CHKO Beskydy (L. Spitzer lgt., gen. et det.), zelenáčka koulenkového (Jordanita globulariae) po více než 40 letech. V jižní části CHKO Beskydy byl také nalezen modrásek komonicový (Polyommatus dorylas) (Zapletal et Spitzer, lgt. et det.). Druhy v CHKO Beskydy vymizelé Konfrontace s databází pro mapování denních motýlů (srov. Beneš et al. 2002) ukazuje, že zde během posledního půlstoletí velmi pravděpodobně vyhynulo nejméně 9 ekologicky náročnějších druhů: Bělásek ovocný (Aporia crataegi): na celé Moravě vymizelý druh. Okáč šedohnědý (Hyponephele lycaon): kriticky ohrožený, v minulosti značně rozšířený, nyní v ČR znám z méně než deseti lokalit. Vázaný na výslunné krátkostébelné trávníky s velmi řídkou narušovanou vegetací. Okáč stínovaný (Lasiommata petropolitana): pravděpodobně vyhynulý v rámci celé ČR, údajné zprávy o současném výskytu v Beskydech jsou chybné. V roce 2008 došlo v rámci grantu ČSOP k cílenému vyhledávání druhu na posledních známých lokalitách (datace 70. léta 20. století). Přes intenzivní monitoring nebyl druh z území Beskyd potvrzen. Vázaný na výslunné lesní světliny a lemy. Okáč metlicový (Hipparchia semele): ohrožený druh, v minulosti lokálně běžný na lesních lemech a lesostepích s řídkou subxerotermní vegetací od nížin do hor; nyní na Moravě prakticky vymizelý. Recentní výskyt uvedený Zárubou v npp Losový je chybný, stejně jako mnoho dalších Zárubových údajů uvedených v jeho inventarizační zprávě. Autor tyto fantastické, zjevně vymyšlené údaje citoval i při jiných svých inventarizacích v rámci ČR a je proto nedůvěryhodný. Soumračník mochnový (Pyrgus serratulae): celorepublikově ohrožený, vázaný na výslunné krátkostébelné trávníky s velmi řídkou, narušovanou vegetací. Dále se nepodařilo v CHKO Beskydy potvrdit recentní výskyt těchto v ČR ohrožených druhů: 25

26 Satyrium spini, Satyrium ilicis a Plebejus idas. Některé z těchto druhů v CHKO Beskydy pravděpodobně ještě přežívají. Současná fauna denních motýlů CHKO Beskydy je tedy oproti nedávné minulosti výrazně ochuzená. Závěr managementové návrhy V porovnání s jižní částí CHKO Beskydy (údolí Vsetínské Bečvy) se ochranářsky prioritní druhy vyskytují v prostoru údolí Rožnovské Bečvy vzácně a v severní části Beskyd buď nežijí vůbec či tvoří v současnosti již jen poslední izolované populace rozeseté velmi řídce ve zkoumaných kvadrátech. Biologicky nejcennější plochy z hlediska motýlů tak leží hlavně v bočních údolích údolí Vsetínské Bečvy, kde je doposud zachováno maloplošné tradiční zemědělské hospodaření a pastevectví ve velké míře. Nejvýznamnější jsou bohaté nálezy motýlů xerotermních a subxerotermních stanovišť. V Beskydech jsou vázány povětšinou na prostředí extenzivních květnatých pastvin. V severní části Beskyd byly zjištěny druhy podmáčených luk hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina) a mimo hlavní projekt i vřetenušky mokřadní (Zygaena trifolii). Péči je třeba věnovat všem zachovalým územím (přítomnost ohrožených druhů motýlů na podmáčených plochách velmi dobře indikují ohrožené druhy rostlin rosnatka okrouhlolistá či suchopýr). Pro státní ochranu přírody vykonávanou Správou CHKO Beskydy musí byt naprosto prioritní dva úkoly: 1. zajistit dlouhodobě úspěšné přežití populace modráska černoskvrnného (Maculinea arion) na území CHKO Beskydy (stabilizování vhodným managementem všech zjištěných kolonií druhu a snahou o rozšíření vhodného managementu i na okolní, dosud neobývané plochy). Zároveň nesmí být povoleno žádné zalesňování ploch bývalých či činných pastvin, kde se modrásek černoskvrnný vyskytuje. Případy nelegálního zalesňování druhově bohatých luk či pastvin by měly být řešeny prioritně ve směru fyzického odstranění výsadby. Každé zalesňování ploch, na kterých by se mohl modrásek černoskvrnný i potenciálně vyskytovat či ploch, které leží v přirozeném migračním koridoru motýla, by mělo být povoleno až po důkladném zjištění absence druhu zjišťované v době letu motýla či komunikací s externími odborníky na lepidopterologii. 2. Vhodně pečovat o co nejširší území charakteru podmáčených luk lokalizováno v severní části Beskyd (výskyt hnědáska rozrazilového a vřetenušky mokřadní). Tradiční péče o tato území již není možná a ani se v drtivé většině případů ani nepraktikuje. Území tak rychle biologicky degraduje. Péči není možné omezit jen na existující síť maloplošných chráněných území, která je velmi řídká a pro život motýlů nedostatečná. Péči je nutno rozšířit na maximum vhodných ploch. Při péči je třeba následovat pokynů pro management ploch se zjištěnou kolonií modrásků rodu Maculinea (M. teleius a M. nausithous) s přihlédnutím k lokálním specifikům (přítomnost dalších ohrožených druhů motýlů, jejich vývojových stádií či živných rostlin (více v Beneš et al. 2002). Pro zajištění prosperity populací stávajících běžných i ohrožených druhů je nutné na nelesním území CHKO Beskydy ve všech 1. a 2. zónách (vč. ZCHÚ) striktně dodržovat tento extenzivní management: 26

27 Vlhké nivní louky séct striktně mozaikovitě. Na plochách do 5 ha ponechávat vždy plnou třetinu území po jednu sezónu neposečenou, a to ve vertikálních pásech či šachovnici (na větších plochách postačí 1/5 ploch ponechaných do seče v další sezóně). Tyto plochy budou posečeny v následujícím roce, kdy budou ze seče vyňaty další plochy. Praktikovat pouze jednu seč ročně, a to buď do 15. června, nebo provést seč až po 1. září, preferovat lehkou mechanizaci křovinořezy; nepoužívat bubnové sekačky, u lištových sekaček je třeba nastavit lištu na výšku nejméně 15 cm, nepřípustné je hnojení a mulčování. Krátkodobé přepasení jednou za 3-5 let je možné. Seč v jiných termínech zapříčiní odstranění všech vývojových stádií modrásků rodu Maculinea, kteří jsou v této době v hlávkách krvavce nebo mateřídoušky a může způsobit i definitivní zhroucení jejich populací. Mezofilní a subxerotermní louky séct pouze jednou ročně, a to vždy mozaikově - buď do 15. června, nebo provést seč až po 1. září. V případě použití jiného termínu musí být seč provedena velmi opatrně s přihlédnutím k vnitřní struktuře lokality (hlavně s ohledem na místa s bohatým výskytem mateřídoušky vejčité a velmi květnatým místům nabídka nektaru). Vybraná místa musí být sečena na výšku minimálně 15 cm, přičemž je nutno se vyhýbat fyzickému narušení kopečků mravenišť. Na plochách do 5 ha ponechávat vždy plnou třetinu území po jednu sezónu neposečenou, a to ve vertikálních pásech či šachovnici (na větších plochách postačí 1/5 ploch ponechaných do seče v další sezóně). Tyto plochy budou posečeny v následujícím roce, kdy budou ze sečení vyňaty další plochy. Pouze v odůvodněných případech je možné na plochách zarůstajících třtinou či jinými agresivními druhy rostlin provést asanační management více sečí do roka či použití herbicidu). Preferovat lehkou mechanizaci křovinořezy; nepoužívat bubnové sekačky, u lištových sekaček je třeba nastavit lištu na výšku nejméně 15 cm, nepřípustné je hnojení a mulčování. Mozaikové sečení je možné kombinovat s krátkým podzimním přepásáním. Občasné řízené zimní vypalování, především na ploškách zarůstajících ruderální vegetací či třtinou (na malých plochách, jednou za cca 5 let) je možné. Na subxerotemních stráních a na všech lokalitách s výskytem modráska černoskvrnného (Maculinea arion) je vhodnější pastva (či kombinace jedné mozaikové seče ročně s krátkým přepasením): pouze velmi extenzivní pastva malého množství ovcí či smíšeného stáda (max. 2-3 dobytčí jednotky na hektar, nepást plynule celý rok), během sezóny preferovat kratší dobu pastvy či dokonce velmi krátkodobé přepasení ovcemi či smíšeným stádem. Nekosit malé nedopasky nechávat pcháče a šťovíky apod., likvidovat expandující traviny a kopřivy. Na lokalitách s výskytem prioritních druhů je možno přistoupit i k seči jednou za dva roky. Taková seč ale musí být provedena s ohledem na životní nároky druhu a musí být nasměrována hlavně na potlačení expanzivních druhů rostlin. Jestliže je na těchto plochách provozováno nevhodné hospodaření v rámci dotací AgroEnvi, pak je nutné urychleně přejít na dotované hospodaření v rámci programu PPK, který umožňuje citlivější péči o stanoviště. Ve 3. zónách opustit současný způsob celoplošného strojového sečení (které naprosto decimuje populace téměř všech skupin bezobratlých) a přejít na pásové sečení i intenzivně využívaných ploch. Při každé seči nechávat v závislosti na velikosti sečené plochy procentuelní díl v daném roce nesečených pásů do příští seče (při malých plochách do 1 ha cca 30 %, při větších plochách kolem 15%). Zásadně nepraktikovat více než dvě seče ročně, preferovat pouze jednu seč za sezónu. 27

28 Plán na rok 2010 Plošné mapování mělo za úkol vyhodnotit celkovou nabídku mokřadních a podmáčených lučních mikrolokalit. V současné době je plošné mapování ukončeno a bude přistoupeno k detailnímu zkoumání nalezených ploch. Na základě provedeného plošného mapování motýlů budou dále v kooperaci se Správou CHKO a jejich databází rozšíření specifické vlhkomilné vegetace vybrány nejhodnotnější lokality. Tyto budou v roce 2010 podrobeny důkladnému sledování. Dle výsledků bude detailní sledování probíhat především ve střední části CHKO Beskydy horní třetina nivy řeky Rožnovská Bečva, včetně jejích přítoků a navazujících pramenných oblastí; dále pak pramenné oblasti Morávky, Sihelského potoka a Ostravice. V těchto oblastech byly na základě plošného mapování a náhodných hlášení nalezeny sporadické nepočetné populace mokřadních specialistů. V jiných oblastech nebylo plošné mapování úspěšné, navštíveny budou pouze lokality výjimečné z hlediska vlhkomilné vegetace. Literatura Adámek A. (1944): Druhy rodu Parnassius v povodí Moravy. Entomologické Listy 7: Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (editoři) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha, 857 pp. Beneš J., Konvička M., Vrabec V., Zámečník J. (2003): Do the sibling species of small whites, Leptidea sinapis and L. reali (Lepidoptera, Pieridae) differ in habitat preferences? Biologia, 58: Brabec L. (1987): Motýli okolí Valašského Meziříčí ve sbírkách Okresního vlastivědného muzea Vsetín. Zpravodaj Okresního Vlastivědného Muzea ve Vsetíně, pp Černý R. (1972): Výskyt okáče stínovaného v Beskydech. Entomol. Zpravod, Ostrava- Poruba, 2 (1): Darebník J. (2005): Inventarizační průzkum NPR Pulčín Hradisko z oboru zoologie denní motýli (Lepidoptera). Manuskript pro potřeby ochrany přírody. Dernický R. (1945): Lepidopterologické poznámky z Moravy. Příroda, 37: Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.) (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Janáčková H. et Štorkánová A. (eds.) (2004): Metodika inventarizačních průzkumů zvláště chráněných území. AOPK Praha. Konvička M., Maradová M., Beneš J., Fric Z., Kepka P. (2003): Uphill shifts in distribution of butterflies in the Czech Republic: effects of changing climate detected on a regional scale. Global Ecology and Biogeography, 12:

29 Kuras T. (2004): Faunistický inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) npp Losový, CHKO Beskydy. Manuskript pro potřeby ochrany přírody. Kuras T. et Beneš J. (1996) Nález zelenáčka Adscita notata (Zeller, 1874) a vřetenušky Zygaena brizae (Esper, 1800) na severní Moravě (Lepidoptera: Zygaenidae). Čas. Slez. Muz. Opava (A) 45: Kuras T., Beneš J., Čelechovský A., Vrabec V. et Konvička M. (2000): Parnassius mnemosyne (Lepidoptera: Papilionidae) in North Moravia: review of present and past distribution, proposal for conservation. Klapalekiana 36: Laštůvka Z. (ed.) 1998: Seznam motýlů České a Slovenské republiky (Checklist of Lepidoptera of the Czech and Slovak Republics). Konvoj, Brno, 118 pp. Mládek J., Pavlů V., Hejtman M., Gaisler J. (eds.) (2006): Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. VÚRV Praha, 104 pp. Pavelka, J. et Trezner, J. (eds.) (2000): Příroda Valašska. ČSOP ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, pp Povolný D. et Gregor F. (1946): Vřetenušky (Zygaena Fab.) v zemi Moravskoslezské. Entomol. listy, Suppl. 12: Vrabec V., Laštůvka Z., Beneš J, Šumpich J., Konvička M., Fric Z., Hrnčíř J., Matouš J., Marek S., Kuras T., Hula V., Heřman P. (2006): Lepidoptera (motýli). In: Farkač, J., Král, D., Škorpík, M. (Eds.), Červený seznam bezobratlých živočichů. Příroda, Praha. Skala H. (1912): Die Lepidopterenfauna Mahrens I. Verh. naturforsch. Ver. Brünn 50: Skala H. (1923): Beitrag zur Lepidopterenfauna Mährens und öst. Schlesiens. Z. Österr. Ent.- Ver. (Wien) 8: Skala H. (1936): Zur Lepidopterenfauna Mährens und Schlesiens. Acta Musei Moraviae 30 (Suppl.): Spitzer K. (1963): Rozšíření Pararge hiera F. na Moravě (Lep., Satyridae). Čas. Čs. Spol. Entomol., 60: 263. Spitzer L. (2005a): Monitoring modráska černoskvrnného (Maculinea arion) ve Vsetínských vrších v roce Manuskript pro potřeby ochrany přírody. Spitzer L. (2005b): Monitoring jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne) v Javorníkách v roce Manuskript pro potřeby ochrany přírody. Stiova L. (1975) Výskyt denních motýlů v Moravskoslezských Beskydech a Vsetínských vrších. Entomologický Zpravodaj (Ostrava) 5(2, 3): 1-24, 1-8. Stiova L. (1984): Parnassius mnemosyne (Linnaeus, 1758) na území Čech a Moravy (Lepidoptera, Papilionidae). Časopis Slezského Muzea Opava (A) 33:

30 Vaněk J. et al., (1980): Můrovití (Noctuidae) v Severomoravském kraji. Entomol. Zpravod, Ostrava-Poruba, 10: Vaněk J. et al., (1982): Můrovití (Lep., Noctuidae) v Severomoravském kraji (doplňky k článku v EZ č. 5/1980). Entomol. Zpravod, Ostrava-Poruba, 12: Vaněk J., (1975): Vřetenuškovití v Severomoravském kraji. Entomol. Zpravod, Ostrava- Poruba, 5(4): Vicherek P. (2005): Inventarizační průzkum NPR Mionší z oboru zoologie denní motýli (Lepidoptera). Manuskript pro potřeby ochrany přírody. 30

31 1.2 Monitoring výskytu kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na území Moravskoslezského kraje PŘEHLED LOKALIT Na území Moravskoslezského kraje budou sledovány následující lokality tekoucích a stojatých vod s významným výskytem kormorána velkého. Tekoucí vody (řeky) 1) Opava: úsek silniční most (k. ú. Děhylov) až počátek Mlýnské strouhy (k. ú. Dolní Benešov) o délce cca 10,5 km. 2) Odra: úsek severní okraj štěrkopískovny Kališok (k. ú. Starý Bohumín) až soutok s řekou Ostravicí o délce cca 10 km + fragmenty úseku silniční most (k. ú. Polanka nad Odrou) až starý žel. most (k. ú. Studénka n. Odrou). 3) Ostravice: úsek soutok s řekou Odrou (k. ú. Přívoz/Hrušov) o délce 12 km. 4) Olza (úředně Olše): úsek soutok s potokem Petrůvka (k. ú. Závada n. Olší) až ČOV (k. ú. Konská) o délce cca 28,5 km. Stojaté vody 1) Rybníky Nezmar (k. ú. Dolní Benešov), Heřmanický a Lesník (k. ú. Heřmanice) a rybniční soustavy polanecká (část soustavy na území CHKO Poodří), jistebnická, studénecká a novohorecká (celé soustavy; všechny leží v CHKO Poodří) a karvinská (k. ú. Staré Město u Karviné). 2) Štěrkopískovny na k. ú. Dolní Benešov (malá část leží na k. ú. Zábřeh u Hlučína), Hlučín (leží také na k. ú. Kozmice a Dobroslavice), Vrbice n. Odrou (menší část leží na k. ú. Pudlov) a Starý Bohumín. METODIKA SLEDOVÁNÍ V měsících leden březen a říjen budou na všech lokalitách provedeny 2 kontroly za měsíc (v přibližně 14denních intervalech), u vybraných rybničních lokalit (Nezmar, Lesník, Karvinské rybníky) 1 kontrola týdně 3 týdny před výlovem rybníka. V měsících duben září bude na všech lokalitách provedena 1 kontrola za měsíc. Kontroly budou, pokud možno, zahajovány v časných ranních hodinách a budou probíhat pochůzkou okolo vodního toku nebo setrváním min. 15 min. na stojatých vodách. Známá současná nocoviště (po 1 na řekách Opavě, Odře a Olze a 1 v CHKO Poodří; starší údaje viz MARTINCOVÁ et al. 2003) budou kontrolována před setměním podle metodiky uvedené na V rámci sledování rybničních soustav v CHKO Poodří bude rovněž sledováno jediné známé hnízdiště v kraji v PR Kotvice viz ŠINDLEROVÁ (2000), KRESTOVÁ et MUSIL (2001) a MUSIL et al. (2009). Do formulářů budou sčitatelé na jednotlivých lokalitách (definovány názvem, katastrálním územím a kvadrátem síťového mapování) značit datum a čas kontroly, počet jedinců (do 70 ex. přesný počet, při vyšším počtu odhad; v hnízdní době bude navíc značen počet dospělých a nedospělých ex.) s rozlišením na lovící, odpočívající a létající (zvlášť budou zapisováni přeletující ptáci bez užší vazby na lokalitu), stav vodní hladiny (výška vodního sloupce, zamrzlost) a příp. jiná poznámka (datum výlovu rybníka, vysazení ryb, informace o jiných ptačích druzích, doporučení pro praktickou ochranu přírody). EXCERPCE PUBLIKOVANÝCH DAT 31

32 Bude provedena excerpce dřívějších dat o výskytu kormoránů na území MsK z materiálů ČSO (časopisy Zprávy ČSO, Sylvia a pozorování na webu ČSO), MOS (časopisy Zprávy MOS a Ptáci kolem nás) a Slezské ornitologické společnosti (časopis Acrocephalus). LITERATURA KRESTOVÁ, M., MUSIL, P Výskyt a početnost kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v CHKO Poodří v roce Sylvia, 2001, roč. 37, s ISSN MARTINCOVÁ, R., MUSIL, P., MUSILOVÁ, Z Mezinárodní sčítání nocovišť kormorána velkého (Phalacrocorax carbo sinensis) v České republice v roce Zprávy ČSO, 2003, č. 57, s ISSN MUSIL, P., MACHÁČEK, P., MRÁZ, J., MUSILOVÁ, Z., PAVELKA, K., PODHRAZSKÝ, M Počet hnízdících párů kormorána velkého v roce 2008 a Aythya, 2009, č. 2, s ISBN ŠINDLEROVÁ, I Příspěvek k zahnízdění kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v CHKO (IBA) Poodří. Acrocephalus (Ostrava), č. 18, s

33 1.3 Monitoring výskytu jestřába lesního (Accipiter gentilis) na území Moravskoslezského kraje PŘEHLED LOKALIT Na základě publikovaných údajů v materiálech ČSO (zejména v časopisu Buteo, dále Zprávách ČSO a Sylvii), MOS (ve Zprávách MOS a Ptácích kolem nás), S.O.S. (ve zpravodaji Acrocephalus) a také nepublikovaných informacích od členů S.O.S., myslivců a dalších místních ornitologů bude v hnízdní době jestřába lesního (tj. období březen červenec) na území Moravskoslezského kraje provedena v roce 2010 kontrola (ověřování) dřívějších údajů o hnízdištích. METODIKA SLEDOVÁNÍ V období březen červenec bude na území Moravskoslezského kraje probíhat průzkum (ověřování) lokalit, kde bylo v minulých letech nalezeno hnízdo nebo zde bylo hnízdění předpokládáno. Pochůzky budou probíhat v ranních a dopoledních hodinách a jejich cílem bude aktivní vyhledávání hnízd, případně zjištění nasvědčující hnízdění (např. tok dospělců, nošení hnízdního materiálu či potravy apod.). Mapovatelé ve svém formuláři vyplní následující údaje: místní název hnízdní lokality (pokud existuje), k. ú., GPS (podle kvadrát síťového mapování, datum a čas kontroly, počet jedinců (s rozlišením pohlaví, příp. věku), poznámka o chování jestřábů (tok, lov, přelet s potravou apod.), umístění případně nalezeného hnízda (výška, druh stromu), popis biotopu a stav porostu, antropogenní vlivy v lokalitě a případně jinou poznámku (např. informace o nálezu hnízd jiných druhů dravců, čápa černého či sov na lokalitě, doporučení pro praktickou ochranu přírodu apod.) nebo přiloží fotodokumentaci. EXCERPCE Z PUBLIKOVANÝCH ZDROJŮ Z území Moravskoslezského kraje jsou k dispozici dvě publikované práce o jestřábu lesním od ZÁVALSKÉHO (1984, 1991) a jedna od ORLA (1987). Další útržkovité údaje budou k dispozici ve výše uvedených materiálech, především ve sbornících Buteo. LITERATURA OREL, P Populační hustota dravých ptáků v okrese Nový Jičín a některé aktivní přístupy k jejich ochraně. In Dravci 1985: sborník referátů a příspěvků z celostátní pracovní porady:?. díl. Eds. K. Sedláček a P. Pecina (?). Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, s ZÁVALSKÝ, O První zjištěné hnízdění páru jestřába lesního (Accipiter gentilis) v šatu mladých. Sylvia, 1984, č. 23/24, s ZÁVALSKÝ, O Populační dynamika jestřába lesního na Ostravsku v letech Acrocephalus (Ostrava), 1991, č. 13, s

34 1.4 Evidence výskytu rorýse obecného (Apus apus) v sídelní zástavbě na území Moravskoslezského kraje PŘEHLED LOKALIT Výskyt a odhad početnosti populace rorýsa obecného bude sledován na území měst Moravskoslezského kraje seznam měst je uveden na stránkách Pokud v níže uvedeném výčtu měst není uvedeno jinak, budou sledována všechna jejich katastrální území. Okres Bruntál 1) Andělská Hora 2) Bruntál 3) Břidličná (jen k. ú. Břidličná) 4) Horní Benešov 5) Janov 6) Krnov (jen k. ú. Krnov Horní Předměstí a Opavské Předměstí) 7) Město Albrechtice (jen k. ú. Město Albrechtice) 8) Rýmařov (jen k. ú. Rýmařov) 9) Vrbno pod Pradědem (jen k. ú. Vrbno pod Pradědem) Okres Opava 1) Budišov nad Budišovkou (jen k. ú. Budišov nad Budišovkou) 2) Dolní Benešov 3) Hlučín 4) Hradec nad Moravicí (jen k. ú. Hradec nad Moravicí a Branka) 5) Kravaře 6) Opava (jen k. ú. Jaktař, Opava Předměstí, Opava město, Kateřinky u Opavy a Kylešovice) 7) Vítkov (jen k. ú. Vítkov) Okres Nový Jičín 1) Bílovec (jen k. ú. Bílovec město) 2) Frenštát pod Radhoštěm 3) Fulnek (jen k. ú. Jerlochovice a Fulnek město) 4) Kopřivnice (jen k. ú. Kopřivnice) 5) Nový Jičín (jen k. ú. Nový Jičín Dolní Předměstí, Nový Jičín město a Nový Jičín Horní Předměstí) 6) Odry (jen k. ú. Odry) 7) Příbor (jen Příbor a Klokočov u Příbora) 8) Studénka (jen k. ú. Butovice a Studénka nad Odrou) 9) Štramberk Okres Ostrava město 1) Klimkovice 2) Ostrava (všechny k. ú. kromě okrajových k. ú. Stará Plesná, Nová Plesná, Proskovice, Nová Bělá a Antošovice) 3) Šenov 4) Vratimov (jen k. ú. Vratimov) Okres Karviná 1) Bohumín (všechna k. ú. kromě k. ú. Kopytov) 2) Český Těšín (jen k. ú. Český Těšín) 3) Havířov (všechna k. ú. kromě k. ú. Dolní Datyně) 4) Karviná (všechna k. ú. kromě k. ú. Karviná Doly a Louky nad Olší) 34

35 5) Orlová (všechna k. ú. kromě k. ú. Lazy u Orlové) 6) Petřvald 7) Rychvald Okres Frýdek-Místek 1) Brušperk 2) Frýdek-Místek (všechna k. ú. kromě k. ú. Panské N. Dvory) 3) Frýdlant nad Ostravicí (jen k. ú. Frýdlant nad Ostravicí) 4) Jablunkov 5) Třinec METODIKA SLEDOVÁNÍ Terénní průzkum bude probíhat za příhodného počasí (teplé počasí bez silného větru a srážek) v období polovina května polovina července 2010, a to podle metodiky určené ke zjišťování výskytu rorýsa obecného, jejíž plné znění je uvedeno na stránce Hlavní mapovací metodou bude pomalá chůze (do 2 km/hod.) po liniích s krátkými zastávkami, jejichž trasy budou vedeny tak, aby pokryly maximum zájmové oblasti měst. Hnízdní početnost rorýsů na jednotlivých lokalitách (především domech) bude provedena odhadem. Mapovatelé budou do formulářů zapisovat následující údaje: datum nálezu, lokalizace (kvadrát, město a k. ú., ulice a č. p./o.), stupeň průkaznosti hnízdění (možné, pravděpodobné, prokázané kategorie podle výše uvedené metodiky), v případě prokázaného hnízdění uvést počet (příp. relativní) hnízdících párů, popis biotopu (typ stavby s výskytem hnízda: obytná budova s rozlišením panelová stavba, cihlová stavba; veřejná budova s rozlišením škola, muzeum, kostelní věž, tovární budova apod.; typ vletového otvoru (větrací šachta, pod okapem, pod okrajem střechy, škvíry mezi panely); výška budovy tj. zejména počet pater u obytných budov), nepovinná poznámka (počet vletových otvorů, počet obsazených vletových otvorů, počet dospělých jedinců zaletujících k hnízdu, počet lovících rorýsů v okolí nad budovou, antropogenní ohrožení lokalit, návrh doporučení z hlediska ochrany přírody aj.). Při akutním ohrožení bude mapovatelům doporučeno provést fotodokumentaci a případ bude nahlášen ČIŽP. EXCERPCE PUBLIKOVANÝCH DAT Žádná práce o výskytu a početnosti rorýsa obecného z území Moravskoslezského kraje není doposud k dispozici. Útržkovité údaje budou zřejmě k dispozici např. na webu ČSO. 35

36 1.5 Aktualizace ichtyologických dat včetně průzkumu dalších živočichů vázaných na vodní prostředí na území Moravskoslezského kraje SPECIFIKACE CÍLE PRŮZKUMU Aktualizace stávajících podkladů Krajského úřadu Moravskoslezského kraje z r o ichtyocenózách vodních toků na území MSK, včetně monitoringu vranky pruhoploutvé (Cottus gobio) v bystřinách Beskyd (povodí Olše, Ostravice, Lubiny) a monitoringu karase obecného (Carassius carassius) ve vybraných lokalitách povodí Odry. ÚVOD Potřeba zpracování studie o rybí složce vodních biocenóz Moravskoslezského kraje nastala již v minulosti (2004) v souvislosti s potřebou zkvalitnění výkonu státní správy ve vztahu k rybářskému hospodaření ve vodních tocích povodí Odry. Jejím cílem bylo vytvoření písemného materiálu, který by svým obsahem sloužil jako jeden z podkladů při rozhodování o povolování výjimek podle 56 zákona č. 114/1992 Sb. a jako metodický podklad obecním úřadům obcí s rozšířenou působností při vydávání závazných stanovisek k zásahům do vodních toků. Vzhledem k faktu, že říční síť řeky Odry patřila do nedávna k nejméně ichtyologicky prozkoumaným celkům hydrografické sítě České republiky, obsah zadání představoval odborně i časově náročný úkol. V předmětné studii Lojkáska (2004) je provedeno shrnutí dosavadních publikovaných údajů a do té doby nezveřejněných výsledků vlastních výzkumů provedených do srpna Výsledky hodnocení vývoje druhové skladby ichtyofauny toků povodí Odry v dané studii byly zpracovány na základě literárních poznatků, dat z vlastního výzkumu od roku 1986 a podkladů získaných při řešení grantových projektů Grantové agentury akademie věd České republiky v letech Průzkum je orientován na získání znalostí o rozšíření a populačních parametrech vranky pruhoploutvé a karase obecného. V případě vranky pruhoploutvé se jedná o karpatský prvek a zvláště chráněný druh horských bystřin zájmového území. Karas obecný je bioindikačně cenný prvek původní ichtyofauny niv nížinných vodních toků, který není legislativně chráněn, avšak z dílčích informací o aktuálním stavu jeho populací plyne, že v rámci celé ČR náleží k druhům s vysokou mírou ohrožení. Cílem průzkumu ve vztahu k oběma uvedeným druhům je získání věrohodných aktuálních dat o jejich výskytu a stavu populací, aby byla naplněna potřeba zadavatele, tj. vytvoření souboru informací pro podporu výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny v rámci projektu Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje. 36

37 MATERIÁL A METODIKA LOKALITY PRŮZKUMU Lokality průzkumu ve vztahu k vrance pruhoploutvé Na základě posouzení stavu znalostí o ichtyofauně povodí Odry na území Moravy a Slezska bylo rozhodnuto vytvořit přehledný soubor vstupních dat o ichtyofauně Beskyd s důrazem na vranku pruhoploutvou. Důvodem jsou dosavadní kusé informace o složení ichtyocenóz beskydských toků, při čemž většina informací pochází navíc pouze z vodních toků jejich podhůří. Po zvážení místních podmínek bylo rozhodnuto, že k provedení průzkumu budou vybrány vodní toky a pramenné oblasti jejich povodí s předpokládaným nebo v minulosti zjištěným výskytem vranky pruhoploutvé. Jedná se o povodí tří pravobřežních beskydských přítoků řeky Odry. Lubina po profil soutoku s říčkou Lomnou ve Frenštátě pod Radhoštěm s přítoky: Bystr, Lomná, Ráztoka. Ostravice po profil ústí pravobřežního přítoku Morávka ve Frýdku Místku s přítoky: Baraní potok (LB Černá), Bílá Ostravice, Bílý potok (PB Čeladénka), Borsučí (LB Černá), Bučací potok, Břestový, Bystrý potok (Lubno), Cirošok (PB Černá), Čeladénka, Červík, Černá Ostravice (PB Ostravice), Dešťanský potok, Hartisov, Jatný potok, Kyčerov (LB Velký potok), Lučný (PB Černá), Lučovec (LB Bílá), Malý Lipový, Matulákův potok, Mazák, Medvědí, Morávka, Nytrová, Frýdlantská Ondřejnice, Ostravice, Panský potok (PB Velký potok), Poledňana, Psí doliny, Řasník, Říčky (LB Vilčok), Řečice, Řehucí, Salajský potok (PB Bílá), Satina, Sepetný, Skalka, Slavíč, Smradlava, Stolovec, Stříbrník, Škorňanský (PB Černá), Velký Kobylík, Velký Lipový, Velký potok, Vilčok, Vlaský potok, Vysutý potok. Olše po profil ústí levobřežního přítoku Kopytné v Bystřici nad Olší s přítoky: Černý potok, Glovčín, Hluchová, Jasení, Kopytná, Kopytnice, Kostkov, Lomná, Olešnice, Přelač, Ráztoka, Střelma. Lokality průzkumu ve vztahu ke karasu obecnému Stejně jako o vrance pruhoploutvé, bylo i v případě karase obecného rozhodnuto o průzkumu lokalit s jeho předpokládaným výskytem na základě všech dosud známých informací o jeho výskytu. Po zvážení vlastních znalostí, informací hospodářů MO ČRS a místních znalců z řad členů Českého rybářského svazu bylo rozhodnuto, že k provedení průzkumu budou vybrány lokality v nivách vodních toků Odry, Opavy a Olše. 37

38 Lokality nivy řeky Odry CHKO Poodří - Luční tůň u Kotvice, Jezero Slaňáky, Jezero Kaménka, Gelnarovo jezero, Tůň U dubu (Bergerovo jezero) Niva Odry mimo CHKO Poodří - Heřmanický rybník, Nový (Vrbenský) rybník v PR Rezávka, Tůně v PR Přemyšov Lokality nivy řeky Opavy - Komorový rybník Lokality nivy řeky Olše - Zaplavená terénní deprese po těžbě uhlí Louky 1 A. METODIKA TERÉNNÍHO PRŮZKUMU Posouzení druhové skladby rybího osídlení a odhad jeho kvantitativních parametrů je nutné provádět metodickými postupy, které maximálně objektivizují skutečný stav výskytu jedinců a umožňují odhadnout populační charakteristiky zájmových druhů ryb. Za účelem zjištění výskytu, distribuce a kvantitativních parametrů populací vranky pruhoploutvé je průzkum horských bystřin prováděn elektrolovem pomocí bateriových elektroagregátů. Odhady početnosti ryb v loveném úseku (obvyklá délka loveného úseku toku je 100 m) jsou realizovány podle postupu Seber, LeCreen (1967), kdy odhad počtu jedinců je prováděn na základě dvou po sobě následujících odlovů, přičemž odhadovaná početnost v lokalitě se vypočte podle vztahu N = n 2 1 / ( n 1 n 2 ), N = odhadovaný počet jedinců, n 1,2 = počet jedinců ryb v prvním a druhém odlovu. V případě průzkumu lokalit za účelem zjištění výskytu a kvantitativních parametrů populací karase obecného v hlubokých stojatých vodách bude průzkum prováděn síťovými prostředky (tenata, zátahové sítě, vězence). V mělkých tůních a jiných lokalitách zarostlých submerzní vegetací bude kromě sítí používán i elektrolov. Dále je nezbytné, aby osoba provádějící terénní šetření vlastnila osvědčení o absolvování zkoušek pro použití eleltroagregátu, povolení ČRS k průzkumným odlovům a v případě výzkumu populací vranky pruhoploutvé platnou výjimku ze zákazu podle platné legislativy. VÝSLEDKY A) REŠERŠE 1. Orientační přehled publikací o ichtyofauně beskydské části povodí Odry ve vztahu k vrance pruhoploutvé. Výskyt vranek ve vodách povodí Odry je znám dlouhodobě a je zmiňován již v publikacích z 19. století. Nejvýznamnější historické údaje o rybách z území Moravy a 38

39 Slezska publikovali Heinrich (1856) a Jeitteles (1864). Informace o ichtyofauně z daného území severní v obecné formě jsou uvedeny dále v pracích Klvaně (1886), Paxe (1921), Hykeše (1922) a Charwata (1937). První údaje o rybách v konkrétních lokalitách řeky Odry uvádí Oliva (1953). Podrobný seznam ryb řeky Olše v jejím podélném profilu publikoval Balon (1952,1959). Konkrétní informace o rozšíření vranky pruhoploutvé na Moravě, včetně výsledků z Černé Ostravice, zveřejnil poprvé Oliva (1949). Další data o fauně horských potoků Slezských Beskyd a rozšíření obou druhů vranek na Moravě publikoval Zelinka (1950,1951). Výsledky ichtyologického výzkumu řeky Morávky zaměřeného na studium populací střevle potoční jsou uvedeny v práci Lohniského (1957). Druhovou skladbu rybího společenstva říčky Čeladénky a Morávky ve vztahu ke stavbě a funkčnosti balvanitých skluzů popsal Lusk (1979). Řehulka (1983,1996) publikoval výsledky studia ichtyopatologické problematiky ryb řeky Ostravice. Přehled druhů ryb a informace o kvantitativních parametrech jejich populací v řece Morávka jsou uvedeny v práci Lojkáska (1998). Data o populacích mihulovců a chráněných druhů ryb v povodí Ostravice jsou uvedeny v pracích Lojkáska a Luska (2000) a Lojkáska (2000). Komplexní posouzení stavu rybího osídlení, jakosti vody a ekologické funkce toku Ostravice je uvedeno v práci Lojkáska a kol. (2001). Stav populací zvláště chráněných druhů ryb ČR v povodí řeky Odry je přehledně uveden v práci Lojkáska a Luska (2001). Publikace Lojkáska a kol. (2005) přináší informace o rybách řeky Olše a vlivu extrémní povodně 7/1997 na jejich populace. Ichtyologická charakteristika hlavních toků říční sítě povodí Odry v souvislosti s jejich migrační prostupností v podélném profilu je podrobně rozvedena v práci Lojkáska (2003). Shrnutí publikovaných údajů a vlastních, do té doby nezveřejněných výsledků ichtyologických průzkumů v povodí Odry a hodnocení vývoje druhové skladby ichtyofauny na základě vlastních výzkumů od roku 1986 je uvedeno ve studii Lojkáska (2004). Nejnovější a pro právě probíhající ichtyologický průzkum nejcennější informace o ichtyocenózách horských bystřin Beskyd přinesly výzkumy, které byly prováděny v rámci řešení projektu Lesů České republiky, s.p. Biologicko-ekologické aspekty a legislativní požadavky k migrační prostupnosti pramenných částí vodních toků. Dílčí výsledky uvedených výzkumů byly zveřejněny v práci Luska a kol. (2008), Luska a kol. (2009). Komplex výsledků z řešení grantového projektu LČR,s.p. je podrobně rozveden v závěrečné zprávě Luska a Lojkáska (2009). Závěry z rešerše publikací a výzkumných zpráv využitelné v rámci aktuálně řešeného projektu CZ 0138 v roce 2010 v souvislosti s vrankou pruhoploutvou 39

40 Početnost populací vranky pruhoploutvé a jejich věková struktura v tocích s dlouhodobou existencí spádových objektů s bariérovým efektem pro jejich migraci není prokazatelně nižší a nepřirozená ve srovnání s dříve neupravenými úseky vodních toků. Rozšíření, věková struktura a početnost populací vranky pruhoploutvé nejsou makroskopicky prokazatelným způsobem negativně ovlivněny rybářským obhospodařováním malých vodních toků bystřinného charakteru. Během experimentů se sledováním pohybu označených jedinců vranky pruhoploutvé v podélném profilu toků bylo zjištěno, že více než 73 % z nich během pokusů zůstalo na místě vysazení nebo se pohybovalo směrem po proudu. Migrační potřebnost vranky pruhoploutvé ve směru proti proudu se jeví jako relativně malá. V nejvýše položených a vrankou obývaných úsecích není nutné považovat příčné objekty za významnou překážku její migrace. Důvodem je skutečnost, že v minulosti neosídlené úseky jsou pro její jedince pravděpodobně přirozeně neatraktivní (potravně, habituálně). Cílová lokalita migrace sledovaných jedinců vranky pruhoploutvé se nacházela vždy v prostředí s vysokou úkrytovou kapacitou, tj. v lokalitách s vysokou heterogenitou a přiměřenou zrnitostí dnového substrátu. Z výsledku sledování změn hydrologické situace v některých tocích Beskyd bylo zjištěno, že nové osídlení dlouhodobě vyschlých úseků vodního toku vrankou nastalo směrem po proudu, neboť protiproudová migrace byla vyloučena přítomností nepřekonatelných bariér. Nebyl zjištěn rozdíl z hlediska genetické diverzity u populací vranky pruhoploutvé v pramenné části a dolní části sledovaných toků. Obdobně rozdíly mezi lokálními populacemi v přítocích a v kmenovém toku nevykázaly signifikantní rozdíl. Zjištění považujeme za přesvědčivý důkaz existence jedné metapopulace tohoto druhu v rámci povodí kmenové vodoteče. 2. Orientační přehled publikací a nepublikovaných údajů ve vztahu ke karasu obecnému v povodí Odry. Karas obecný je původní druh povodí Odry. O jeho výskytu ve sledovaném území jsou první údaje z období počátku rybníkářství ve Slezsku, kdy byl spolu s kaprem významným druhem chovaným v rybnících (Hurt 1960). V 60. a 70. letech minulého století se jednalo o obecně rozšířený druh v říčních ramenech, inundačních tůních a rybničních soustavách. 40

41 Tento stav v povodí Odry panoval zhruba do konce 70. let minulého století, kdy došlo k obecné známému zavlečení karase stříbřitého do vod Československa a jeho následné mohutné expanzi. V současnosti je výskyt karasa obecného v původních lokalitách ojedinělý a jeho populace mají nízkou početnost, jak ve své práci poprvé upozornili Lojkásek a Lusk (2001). Jediná doposud stálá populace karase obecného je od roku 1989 pravidelně monitorována v Heřmanickém rybníku u Ostravy (Lojkásek 2004). Během ichtyologických průzkumu byl ojedinělý výskyt tohoto druhu zaznamenán Lojkáskem a kol. (2000) i v řece Osoblaze po pravděpodobném úniku z rybníků v Dívčím Hradě. Nejnověji byl karas obecný zjištěn Lojkáskem (2008) na několika lokalitách v CHKO Poodří. Důvod mizení karase obecného z původních lokalit není zcela jasný, je však pravděpodobné, že příčinou je konkurence karasa stříbřitého Carassius auratus gibelio, který se v současnosti vyskytuje ve stejných typech biotopů, jež dříve osídloval karas obecný. V současnosti se ústup karase obecného v důsledku konkurence karase stříbřitého považuje za zřejmý, avšak z literárních údajů plyne, že věc je poněkud složitější a na původnost karase stříbřitého ve vodách povodí horního toku Odry nejsou mezi odborníky jednoznačné názory. Berg (1932) považuje tento druh za autochtonní element evropské ichtyofauny. Tomuto postoji nasvědčují údaje Heinricha (1856), který jej udává např. ze stojatých vod ve Slezsku a nověji Mišíka a Holčíka (1962), kteří jej uvádějí jako lovený druh z důlní propadliny v Horní Suché, tedy rovněž ve Slezsku. Naopak Libosvárský (1962) předpoklad o původnosti tohoto druhu v Evropě zamítá vzhledem k mozaikovitosti výskytu. Předmětem nejasných okolností původu výskytu na území severní Moravy a Slezska je poddruh karas stříbřitý eurasijský Carassius auratus gibelio. Současný výskyt uvedeného podruhu a zejména jeho expanze v letech 1975 až 1985 (Lusk 1986) nemohou souviset se zjištěným výskytem populací v lokalitách povodí Odry před rokem 1975, kdy byl poprvé zjištěn Luskem v Dyji (Lusk a kol. 1997). Od poloviny 80. let minulého století je tento druh stabilním a nežádoucím prvkem v rybničních soustavách v povodí Odry, Opavy a Olše. V povodí Odry se v posledních letech setkáváme s karasem stříbřitým velmi hojně v lokalitách s nejrůznějšími habituálními podmínkami. Jak je z uvedeného textu patrné, karas obecný je druh ryby, který v povodí Odry vyžaduje naléhavou ochranu. Prvním krokem k jejímu úspěchu musí být vyhledání a zjištění skutečného stavu jeho populací. Na základě aktuálních dat je pak možné v souladu s cílem řešeného projektu CZ 0138 zahájit objektivní monitoring druhu a současně provést nezbytné kroky k realizaci plánu péče o jeho lokální populace dané části hydrografické sítě ČR. Předběžně se předpokládá, že pro záchranu a posílení populací karase obecného v povodí Odry bude vyčleněn vhodný rybník, kde bude prováděn jeho soustředěný chov. Jedinci z této 41

42 lokality by pak mohly být posilovány mikropopulace v jiných zjištěných a habituálně vhodných lokalitách. B) VÝSLEDKY TERÉNNÍCH PRŮZKUMŮ Výsledky o nálezech a kvantitativních parametrech zájmových druhů ryb jsou a budou během práce na projektu průběžně vkládány zpracovatelem do databáze nálezových dat (NDOP) AOPK ČR. Lokality vybrané pro monitoring vranky pruhoploutvé v povodí Olše Pořadí Vodní tok Hydrol. dolní hranice výskytu druhu horní hranice výskytu druhu poznámka pořadí 1. Černý potok 2. Glovčín 3. Hluchová 4. Jasení 49 34'55.826"N, 18 44'14.029"E 49 34'10.114"N, 18 41'54.266"E uloženo do NDOP 5. Kopytná 6. Kopytnice 7. Kostkov 8. Lomná 9. Olešnice 10. Přelač 11. Ráztoka 12. Střelma Lokality vybrané pro monitoring vranky pruhoploutvé v povodí Lubiny Pořadí Vodní tok Hydrol. pořadí dolní hranice výskytu druhu horní hranice výskytu druhu poznámka 1. Bystrý 2. Lomná 3. Lubina 4. Ráztoka Lokality vybrané pro monitoring vranky pruhoploutvé v povodí Ostravice Pořadí Vodní tok hydr. pořadí 1. Baraní potok (LB Černá) dolní hranice výskytu horní hranice výskytu poznám ka 2. Bílá Ostravice 49 27'17.69"N, 18 28'3.387"E 49 24'57.261"N, 18 22'46.982"E 3. Bílý potok (PB Čeladénka) 4. Borsučí (LB Černá) / 2009 uloženo do NDOP 5. Bučací potok 49 32'5.838"N, 18 23'38.216"E 49 31'47.221"N, 18 23'1.495"E 10/ 2009 uloženo do NDOP 6. Břestový 7. Bystrý potok (Lubno) 8. Břestový

43 9. Cirošok (PB Černá) 10. Čeladénka 49 34'7.126"N, 18 21'45.614"E 49 27'55.165"N, 18 20'47.383"E 10/2009 uloženo do NDOP 11. Černá Ostravice 49 27'17.942"N, 18 28'3.603"E 49 28'13.21"N, 18 31'22.444"E 10/2009 h.h.upřes nit uloženo do NDOP 12. Červík 13. Dešťanský potok 14. Hartisov 15. Jatný potok 16. Kyčerov (LB Velký potok) 17. Lučný (PB Černá) 18. Lučovec (LB Bílá) 19. Malý Lipový 49 36'13.198"N, 18 30'54.09"E 49 36'57.64"N, 18 31'33.906"E 6/2009 uloženo do NDOP 20. Matulákův potok 21. Mazák 22. Medvědí 23. Morávka 24. Nytrová 25. Frýdlantská Ondřejnice 26. Ostravice 27. Panský potok (PB Velký potok ) 28. Poledňana 29. Psí doliny 30. Řasník 49 33'12.881"N, 18 21'30.833"E 49 32'45.378"N, 18 21'28.746"E 31. Říčky (LB Vilčok) 32. Řečice 33. Řehucí 34. Salajský potok (PB Bílá) 35. Satina 36. Sepetný 37. Skalka 38. Slavíč 39. Smradlava 40. Stolovec 41. Stříbrník 49 32'53.477"N, 18 22'32.076"E 49 32'15.214"N, 18 22'19.134"E 42. Škorňanský (PB Černá) 43. Velký Kobylík 44. Velký Lipový 45. Velký potok 46. Vilčok 47. Vlaský potok 8/2008 uloženo do NDOP 5/2007 uloženo do NDOP 48. Vysutý potok 49 36'50.483"N, 18 30'12.359"E 49 37'6.079"N, 18 30'17.168" uloženo do NDOP Lokality vybrané pro průzkum výskytu karase obecného. Niva řeky Olše 43

44 Pořadí Lokalita Souřadnice středu Výskyt Stav populace poznámka 1. Propadlina Louky 1 A 49 50'4.466"N, 18 33'3.371"E Niva řeky Odry V CHKO Poodří Pořadí Lokalita Souřadnice středu Výskyt Stav populace poznámka 1. Luční tůň u Kotvice 49 42'17.269"N, 18 4'43.115"E + uloženo do NDOP 2. Jezero Slaňáky 3. Jezero Kaménka 4. Gelnarovo jezero 49 43'17.162"N, 18 7'11.579"E 5. Tůň U dubu (Bergerovo jezero) 49 44'57.02"N, 18 10'18.435"E Niva řeky Odry mimo CHKO Poodří Pořadí Lokalita Souřadnice středu Výskyt Stav populace poznámka 1. Heřmanický rybník 49 52'26.816"N, 18 19'39.721"E + uloženo do NDOP 2. Nový rybník v PR Rezávka 49 48'6.796"N, 18 12'8.518"E 3. Tůně v PR Přemyšov 49 47'14.177"N, 18 11'18.823"E Niva řeky Opavy Pořadí Lokalita Souřadnice středu Výskyt Stav populace poznámka 1. Komorový rybník 49 52'47.711"N, 18 10'10.278"E LITERATURA 1. BALON E. K., 1952: Ryby řeky Olzy. Přír.sb.Ostr. kraje, 13, 3-4: BALON E. K., 1959: Ichtiobiologiczna charakterystyka rzek Olzy i Lucyny. 50 lat Jednastol. Szkoly Sredniej z polskim jezykiem naucz. w Orlowej: BARUŠ V., OLIVA O., (Eds.),1995: Fauna ČR a SR Mihulovci a ryby, I. a II. díl. Academia, Praha. 624 a 698 s. 4. BERG L.S., 1932: Über Carrasius carassius und C. gibelio. Zool. Anzeig. Leipzig, 98 (1): HEINRICH A.,1856:Mahrens und K.k. Schlesiens Fische,Reptilien und Vogel.Brun.200 s. 6. HURT R., 1960: Dějiny rybníkářství na Moravě a ve Slezsku. Krajské nakl. Ostrava. 1. díl, 247 s., 2. díl, 374 s. 7. CHARWAT R., 1937: Gewässer und Fishbestände in Schlesien. Opava. 8. JEITTELES L. H., 1864: Die fische der March bei Olmütz. Abth. Jahresbericht über das k.k. Gymnasium in Olmütz während des Schuljahres 1863 end 1864, I: 3-33, II: KLVAŇA J.,1886:Seznam ryb moravských a slezských. Čas. mus. Spolku v Olomouci,3:

45 10. LOHNISKÝ K., Střevle ( Phoxinus phoxinus L. ) z říčky Morávky. Sborník o fauně a floře řek Lučiny a Morávky, Opava: LOJKÁSEK B., 1998 : Ichtyocenóza řeky Morávky. Acta Fac. Rer. Nat. Univ. Ostraviensis, Biologica - Ecologica, 4: LOJKÁSEK B., 2000 : Změny ve výskytu populací mihule potoční Lampetra planeri ( Bloch, 1784 ) v okrese Frýdek Místek následkem povodně v roce Acta Fac. Rer. Nat. Univ. Ostraviensis, Biologica - Ecologica, 6-7: LOJKÁSEK B. 2003: Ichtyologická charakteristika hlavních toků říční sítě povodí Odry a posouzení migrační prostupnosti spádových objektů vodních toků ve správě Povodí Odry. Závěrečná zpráva studie. PovodíOdry, s.p. Ostrava, 104 pp. 14. LOJKÁSEK B., 2004: Ichtyologická studie Moravskoslezského kraje. Krajský úřad MS kraje Ostrava, 57 s. 15. LOJKÁSEK B., LUSK S., 2000: Výskyt vranek ( Cottus) ve vodních tocích na území okresu Frýdek Místek. Biodiverzita ichtyofauny ČR ( III ): LOJKÁSEK B., LUSK S., 2001: Ohrožené a bioindikačně významné druhy mihulovců a ryb v povodí řeky Odry na území Moravy a Slezska. Acta Fac. Rer. Nat. Univ. Ostraviensis, Biologica - Ecologica, 8: LOJKÁSEK B., LUSK S., HALAČKA K., 2000: Fish communities in the drainage area of the Osoblaha river and the effect of the 1997 Flood. Czech Journal of Animal science,45: LOJKÁSEK B., LUSK S., MATÝSKOVÁ B., 2001: Rybí společenstvo, migrační prostupnost a čistota vody řeky Ostravice. Časopis Slezského muzea Opava ( A ), 50 ( supl. ): LOJKÁSEK B., LUSK S., 2001: Ohrožené a bioindikačně významné druhy mihulovců a ryb v povodí řeky Odry na území Moravy a Slezska. Acta Fac. Rer. Nat. Univ. Ostraviensis, Biologica - Ecologica, 8: LOJKÁSEK B., LUSK S., HALAČKA K., LUSKOVÁ V., DROZD P., 2005: The impact of the extreme floods in July 1997 on the ichthyocenosis of the Oder catchment area (Czech Republic). Hydrobiologia 10: LOJKÁSEK, B.; SOVÍKOVÁ, L.; LUSK, S 2008: Weather Loach Misgurnus fossilis (Linnaeus, 1758) as a bioindicator of a hydrologic regime in the Protected Landscape Area of Poodří. Environmental changes and biolobical assessment IV. Ostrava: Ostravská univerzita. ISBN LUSK S., 1979: Rocky chutes and the fish stock of streams. Acta Sc. Nat. Brno, 13 ( 12 ): LUSK S., 1986: Problematika karase stříbřitého ( Carassius auratus ). Živočišná výroba, 31: LUSK S., LUSKOVÁ V., HALAČKA K., 1997: Introdukované druhy ryb ve fauně České republiky.bulletin Lampetra III: LUSK S., BARTOŇOVÁ E., LUSKOVÁ V., LOJKÁSEK B. & KOŠČO J. 2008: Vranka pruhoploutvá Cottus poecilopus rozšíření a genetická diverzita v povodí řek Morava, Odra (Česká republika) a Hornád (Slovensko). Bidodiverzita ichtyofauny ČR (VII): LUSK S., LOJKÁSEK B., 2009: Biologicko-ekologické aspekty a legislativní požadavky k migrační prostupnosti pramenných částí vodních toků. Závěrečná zpráva projektu Grantové služby LČR,s.p. Hradec Králové,51 s. 27. LUSK S., LOJKÁSEK B., LUSKOVÁ V., 2009: Vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus) v systému odchovných potoků. Bulletin Lampetra VI, MIŠÍK V., HOLČÍK J., 1962: A note on Carassius auratus in Czechoslovakian Silesia. Věst. čs. Spol. zool., 26 ( 4 ): OLIVA O., 1949: K rozšíření vranky karpatské ( Cottus poecilopus Heckel, 1848 ) na Moravě. Akvaristické listy, Praha, 21: OLIVA O., 1951: Zpráva o výsledcích ichtyologického výzkumu ve Slezsku a na Bečvě v srpnu Přír. sb. Ostravského kraje, 12, 3:

46 31. OLIVA O., 1953: Ryby a kruhoústí řeky Odry. Přír. sb. Ostr. kraje, 14, 1-2: PAX F., 1921: Die Tierwelt Schlesien. Jena, G.Fischer. 342 s. 33. ZELINKA M., 1951:K zeměpisnému rozšíření vranek na Moravě.Akv.listy, Praha, 23 (3):

47 1.6 Vytvoření databáze výskytu zvláště chráněných druhů ptáků na území Moravskoslezského kraje MATERIÁL Z publikovaných údajů nacházejících se v Atlasech zimního a hnízdních rozšíření ptáků ČR, Ptactvu Slezska, materiálech ČSO (zejména v časopisech Ptačí svět, Sylvia a Zprávy ČSO), MOS (v časopisech Ptáci kolem nás a Zprávy MOS), S.O.S. (ve zpravodaji Acrocephalus) a také z údajů uveřejněných na webu ČSO bude provedena excerpce údajů o zvláště chráněných druzích ptáků na území Moravskoslezského kraje, přičemž důraz bude kladen na údaje z hnízdního období jednotlivých druhů (podle ŠŤASTNÉHO et al. 2006) kritéria pro výběr údajů o jednotlivých druzích jsou uvedena níže. METODIKA Při přepisu do databáze budou ke každému údaji uvedeny následující informace: datum nálezu, lokalizace (co nejpodrobnější bodové zaznačení výskytu v mapovém podkladu), nálezce, zdroj informace, název taxonu a následující doplňkové (nepovinné, dle charakteru dostupných dat) parametry: typ záznamu (počítáno), relativní počet, publikovatelnost, věrohodnost, etologie, metoda sběru, popis biotopu, kvadrát výskytu, poznámka (antropogenní ohrožení lokalit, doporučení z hlediska ochrany přírody). KRITÉRIA VÝBĚRU ÚDAJŮ Prioritní druhy Břehule říční (Riparia riparia) Údaje o hnízdních koloniích a z lokalit majících charakter nocoviště (jde zejména o rybníky s porosty rákosu). Čáp bílý (Ciconia ciconia) Údaje o jedincích na hnízdech. Čáp černý (Ciconia nigra) Údaje z hnízdního období, za které je považováno období duben srpen (bez údajů o přeletujících jedincích bez vazby na konkrétní lokalitu). Chřástal polní (Crex crex) Údaje z hnízdního období, za které je považováno období květen srpen. Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Údaje z hnízdního období, a to měsíců březen červenec. Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) Údaje z hnízdního (březen červenec), tahového i zimního období (bez údajů o přeletujících jedincích bez vazby na konkrétní lokalitu). Ledňáček říční (Alcedo atthis) Údaje z hnízdního období, tedy období polovina března polovina srpna. Moták lužní (Circus pygargus) Údaje z hnízdního období, za které je považováno období květen srpen (bez údajů o přeletujících jedincích bez vazby na konkrétní lokalitu). Moták pochop (Circus aeruginosus) Údaje z hnízdního období, za které je bráno období duben srpen (bez údajů o přeletujících jedincích bez vazby na konkrétní lokalitu). Potápka černokrká (Podiceps nigricollis) 47

48 Veškeré údaje. Rorýs obecný (Apus apus) Údaje z hnízdního období, za nějž je považováno období květen červenec. Ostatní zvláště chráněné druhy U zbývajících zvláště chráněných taxonů bude výběr zaměřen na recentní údaje (z let ) o pravděpodobném a prokázaném hnízdění (kategorie C a D podle ŠŤASTNÉHO et al. 2006) a u vodních nepěvců (viz MUSIL 2000) také na významnější shromaždiště. LITERATURA BEJČEK, V., ŠŤASTNÝ, K., HUDEC, K Atlas zimního rozšíření ptáků v České republice vyd. Jinočany: H&H, ISBN HUDEC, K., KONDĚLKA, D., NOVOTNÝ, I Ptactvo Slezska. 1. vyd. Opava: Slezské muzeum, MUSIL, P Monitoring hnízdních populací vodních ptáků. Sylvia, 2000, roč. 36, č. 1, s ISSN ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V., HUDEC, K Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice vyd. Jinočany: H&H, ISBN ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V., HUDEC, K Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice vyd. Praha: Aventinum, ISBN ŠŤASTNÝ, K., RANDÍK, A., HUDEC K Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973/ vyd. Praha: Academia, s. 48

49 1.7 Komplexní zoologický průzkum na území PR Džungle Koleopterologický průzkum 1. Úvod Dílčí zpráva o realizaci projektu (1. etapa) obsahuje výsledky vyhledávání dostupných zdrojů a historických dat o předmětném chráněném území- Přírodní rezervace Džungle. Proběhlo vyhledání a rámcové zpracování dostupných dat o druzích brouků vyskytujících se na území a dosavadní péči o území. V této dílčí zprávě jsou zahrnuty výsledky k 31. prosinci V následující zprávě zahrnující druhou etapu budou detailněji rozpracována vyhledaná data o chráněných druzích a managementu území s terénním průzkumem a zhodnocením výskytu zjištěných druhů. 2. Název průzkumu Inventarizační průzkum entomologický PR Džungle-brouci (Coleoptera) 3. Cíl průzkumu Zpracování inventarizačního průzkumu entomologického PR Džungle se zaměřením na brouky (Coleoptera), se zvláštním zřetelem na druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 sb. a 175/2006 sb. a druhy uvedené v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky-bezobratlí (Farkač, Král, Škorpík et al., 2005) a návrhu případných managementových opatření v přírodní rezervaci z hlediska brouků (Coleoptera).. 4. Použitá metodika Samotný průzkum v dalších zprávách bude probíhat podle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005). K orientačnímu zjištění výskytu epigeických druhů (žijících na půdním povrchu), bude použito metody zemních pastí. Které budou rozmístěny na vhodných místech, tak aby byly postiženy všechny hlavní porostní typy vyskytující se v PR. Jako pastí bude použito polyetylénových kelímků o obsahu 0,3 litru, jako fixační tekutiny bude použit etylenglykol s příměsí piva ke zvýšení atraktivity. Druhy brouků z půdního povrchu budou sbírány rovněž individuálně pod kaménky, kůrou, kusy dřev a listím za použití exhaustoru a trojzubé zahradnické motyčky. Druhy obývající bylinné patro budou sbírány smýkáním smýkací síťkou. Ke sběru brouků z keřového a nižšího stromového patra bude užito sklepávání vegetace do sklepávadla. Tyto metody budou doplněny individuálním sběrem na rostlinách, květech, pod kůrou apod. Vzhledem k charakteru PR bude zvláštní pozornost věnována studiu mokřadních biotopů, zvláště zde se vyskytujících vodních a fytofágních brouků. 49

50 Databáze významných druhů s povinnými parametry bude po přidělení hesla zadána do prostředí NDOP. 5. Výsledky 5.1 Přírodní rezervace Džungle Přírodní rezervace Džungle s výměrou 9,9 hektarů se nachází v katastrálním území Slezské Pavlovice, v okrese Bruntál. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce Důvodem ochrany je zachování zbytků porostů tvrdého luhu-dubového lužního lesa se starými duby, měkkého vrbo-olšového luhu, rozsáhlých ostřicových mokřadů jako stálého biotopu chráněných obojživelníků, druhově pestré ornitofauny a dále bohaté populace sněženky podsněžníku Plán péče pro toto území na roky vyhotovil Bureš Historický a literární přehled Entomofauna vlastního území PR nebyla dosud zkoumána. Pro sledované území PR nebyly zjištěny žádné literární ani sbírkové fondy řádu brouci (Coleoptera). Z bližšího okolí MZCHÚ byly publikovány nálezy běžnějších druhů střevlíkovitých (Carabidae). Stanovský a Pulpán (2006) uvádí z lokality Slezské Pavlovice nálezy Amara aulica, A. bifrons, A. plebeja, Demetrias atricapillus, Europhilus thoreyi, Harpalus affinis, Leistus ferrugineus, Oodes helopioides, Platynus assimilis, Pterostichus strenuus, Pt. vernalis, Trechus quadristriatus. Z okolí Osoblahy (Osoblaha env.) dále uvádí mokřadní druh Bembidion doris. 6. Seznam použitých informačních zdrojů Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005). Bureš L. (2002): Plán péče pro PR Džungle Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005)-Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí, AOPK Praha, 758 pp. Freude H., Harde K. W., Lohse G. A. ( ): Die Käfer Mitteleuropas, band 1-11, Goecke & Evers- Krefeld. Hůrka K. ( 1996) : Carabidae of the Czech and Slovak Republics, Kabourek, Zlín, 565 pp. Hůrka K., Veselý P., Farkač J. ( 1996): Využití střevlíkovitých ( Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí, Klapalekiana, 32: Jelínek J. eds., (1993) :Checklist of Czechoslovak Insects IV, (Coleoptera), Seznam československých brouků, Folia Heyrovskyana, suppl.1, Praha, 172pp. Kolibáč J., Majer K., Švihla V. (2005): Brouci nadčeledi Cleroidea Česka, Slovenska a sousedních oblastí Laibner St. (2000): Elateridae of the Czech and Slovak Republics, Kabourek, Zlín, 292 pp.. Maršálková J. et al. (1987): Metodika inventarizačního průzkumu chráněného území.- Státní ústav památkové práce a ochrany přírody, Praha. 50

51 Picka J. (1978): Klíče k určování hmyzu 1, Coleoptera-Tenebrionidae, Zprávy Československé společnosti entomologické. Pruner L., Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, Klapalekiana,32 (Suppl.): Reitter E. ( ): Uebersicht der Käfer-Fauna von Mähren und Schlesien, Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn, VIII.Band, II.Heft, 195 pp. Skoupý V.(2004): Střevlíkovití brouci České a Slovenské republiky ve sbírce Jana Pulpána, 213 pp., CD-Rom. Sláma M.(1998): Tesaříkovití-Cerambycidae České a Slovenské republiky (Brouci-Coleoptera, 383 pp. Smetana A.(1958): Drabčíkovití (Staphylinidae) in Fauna ČSR, svazek 12, Nakl.Čs akademie věd, Praha Stanovský J., Pulpán J.(2006): Střevlíkovití brouci Slezska, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek. Weismannová a kol. (2004): Ostravsko. In : Mackovčin P. a Sedláček M.(eds.):Chráněná území ČR, svazek X.Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp. 51

52 Ornitologický, batrachlogický a herpetologický průzkum METODIKA A MATERIÁL Za účelem poznání druhové diverzity obojživelníků (Amphibia), plazů (Reptilia) a ptáků (Aves) PR a jejího ochranného pásma bude v období leden říjen 2010 uskutečněno celkem 10 kontrol, a to 1 kontrola v kalendářním měsíci. V období únor červen budou min. 2 kontroly zasahovat i do nočního období. Během každého terénního průzkumu, jehož trasa povede tak, aby pokryla maximum plochy PR, bude zapisován výskyt všech druhů obojživelníků, plazů a ptáků. Trdliště obojživelníků a hnízdiště ochranářsky významných druhů ptáků budou značeny do mapy a bude pořízena jejich fotodokumentace. Obojživelníci budou sledováni jak vizuálně, a to bezkontaktním pozorováním (vč. pomocí baterky) i přímým odchytem, tak akusticky. Hlavní důraz při průzkumu batrachofauny bude kladen na průzkum mokřadů, které budou v době rozmnožování alespoň 2x ze břehu proloveny síťkou s oky o průměru cca 1 mm. Během každého terénního průzkumu bude značena početnost jednotlivých druhů, a to zvlášť dospělých jedinců a zvlášť juvenilních stadií (larev čolků nebo pulců žab). Chycení jedinci ze skupiny zelených skokanů budou určováni pouze na základě tvaru patního (metatarzálního) hrbolu. Plazi budou sledováni vizuálně na vhodných stanovištích. Během každého terénního průzkumu bude značena početnost jednotlivých druhů, a to zvlášť dospělých jedinců a zvlášť juvenilních stadií. U ptáků budou vizuálně a akusticky zaznamenávány i případné hnízdní projevy [např. hnízdní výskyt ve vhodném prostředí (toto kritérium bude bráno v úvahu pouze u pěvců, výjimečně i u jiných skupin), zpěv, varování, nález nevzletných mláďat apod.]. Hnízdní projevy budou po ukončení posledního průzkumu sumarizovány a každému druhu bude přidělena jedna z kategorií hnízdění (B D podle ŠŤASTNÉHO et al. 2006) používaná během mapování hnízdního rozšíření ptáků. Zjištěné taxony obojživelníků a plazů budou seřazeny podle systému ZWACHA (2009) a taxony ptáků podle HUDCE et al. (1995), přičemž u každého taxonu ptáků bude uvedena nejvyšší zjištěná kategorie výskytu: P přelet (druh bez užší vazby na území), T tahový výskyt a H (B D) hnízdní výskyt v kategorii hnízdění možného (B), pravděpodobného (C) a prokázaného (D). Na základě požadavků v příloze smlouvy o dílo bude v komentáři k jednotlivým druhům (zvláště chráněným a uvedených v červeném seznamu) uvedena: a) velikost populace, b) změny oproti minulosti [konfrontace s nepublikovanými zdroji (BUREŠ 2002, BUREŠ et KOČVARA 2004, ZWACH 1995, 1996) z provedené rešerše souhrnných prací o batrachofauně, herpetofauně a avifauně PR] a c) návrh managementu. LITERATURA BUREŠ, L Plán péče na období Nepubl. BUREŠ, L., KOČVARA, R Přírodní rezervace Džungle: botanický a zoologický průzkum Nepubl. HUDEC, K., CHYTIL, J., ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V Ptáci České republiky. Sylvia, 1995, roč. 31, č. 2, s ISSN ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V., HUDEC, K Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice vyd. Praha: Aventinum, ISBN ZWACH, I Monitoring obratlovců se zaměřením na herpetofaunu v npp Studnice (Džungle) v okrese Bruntál. Rozstání, s. Nepubl. 52

53 ZWACH, I Jarní monitoring 1996 obratlovců, především herpetofauny v PR Studnice Džungle jako dodatek ke zprávě ze dne v okrese Bruntál. Rozstání: s. Nepubl. ZWACH, I Obojživelníci a plazi České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN

54 1.8 Zoologický průzkum na území PR Rybníky v Trnávce Úvod Předmětem zoologického průzkumu bude navázání na předešlé inventarizační průzkumy a pokračování v aktuální inventarizaci výskytu druhů obojživelníků a plazů na území PR Rybníky v Trnávce. Zjištěná data v letošním roce budou srovnána s daty z předchozích inventarizačních průzkumů na území PR Rybníky v Trnávce. Co se týče skupiny vážek (Odonata) a vodních brouků (Coleoptera), tak tyto skupiny nebyly dosud na předmětném území intenzívně studovány. Na základě zjištěných dat v minulosti a v letošním roce budou navržena vhodná managementová opatření ochrany přírody. Metodika a materiál Inventarizační průzkumy výše uvedených studovaných skupin budou provedený podle metodik použitých při obdobných průzkumech jako např. na území PR Skučák (JEZIORSKI 2007a, 2007b, 2008a, 2008b). Inventarizační entomologický průzkum bude provedený podle metodiky uvedené v průzkumech JEZIORSKÉHO (2007a, 2008a), inventarizační batrachologický průzkum bude provedený podle metodiky uvedené v průzkumech také JEZIORSKÉHO (2007b, 2008b) a herpetologický průzkum bude vycházet z metodiky uvedené FISCHEREM (2009b). Použité metodiky jsou standardní a srovnatelné s metodikami HANELA (1995), KOLEČEKA et al. (2009), KRÁSENSKÉHO (2009) a FISCHERA (2009a). Inventarizační výzkum vážek, vodních brouků a obojživelníků bude uskutečněn v průběhu roku 2010, kdy bude sledované území PR Rybníky v Trnávce navštíveno víceméně v pravidelných časových intervalech. A to tak, aby byla zachycena celá sezóna výskytu vážek a vodních brouků ve stadiu dospělců a v případě obojživelníků hlavně v období rozmnožování. Průzkum studovaných skupin bude proveden na odlišných mokřadních biotopech, aby byla zachycena, co možná nejvyšší druhová rozmanitost a pokud to bude možné i relativní početnost. Dospělci vážek budou loveni běžným typem entomologické síťky, a to jak nad vodní hladinou, tak nad břehovými porosty. Ale také na místech vzdálených od vodních mokřadů jako např. na okolních cestách, okrajích lesa a mokřadních loukách. Larvy vážek a dospělci vodních brouků budou loveni kruhovou hydrobiologickou síťkou podél břehů na ponořených částech vegetace, dále mezi kořeny keřů a stromů sahajících do vody a také se svrchní vrstvy substrátu dna. Některé druhy vodních brouků budou vyplavovány vodou z vlhkého bahna na břehu nebo vyšlapovány z vlhkého substrátu. Vedle entomologické a hydrobiologické síťky bude materiál studovaných skupin získáván také pomocí síta ve tvaru polokoule o průměru 20 cm s velikostí ok do 1 mm. Svlečky vážek budou sbírány individuálně na vegetaci kolem břehů. Determinace dospělců vážek by byla v případě potřeby provedena podle prací, které publikovali ASKEW (1988) a WENDLER & NÜß (1994). Larvy a svlečky vážek budou určovány podle publikací, které uveřejnili ASKEW (1988), HEIDEMANN & SEIDENBUSCH (1993) a ZELENÝ (1980). K determinaci dospělců vodních brouků budou použity následující práce: GALEWSKI (1990), GALEWSKI & TRANDA (1978) a NILSSON & HOLMEN (1995). Nomenklatura a systém vážek bude podle JEZIORSKÉHO (1998). Nomenklatura a systém vodních brouků bude podle katalogu vodních brouků České republiky (BOUKAL et al. 2007). Obojživelníci budou určováni jak vizuálně s pomocí odchytů do rukou nebo síťky ze břehů, případně při brodění ve vysokých holinkách podél břehů a na mělčinách, tak podle hlasových projevů. Determinace snůšek vajíček a larev obojživelníků bude provedena podle následujících prací: MAŠTERA (2008a,b), ZAVADIL & LEYPOLD (1984) a ZWACH (1990). Literární rešerše Na území PR Rybníky v Trnávce nebyl do současné doby prováděn ucelený průzkum vážek a vodních 54

55 brouků. Nicméně v publikaci AŠMERY & DOLNÉHO (1990) nalezneme výskyt 3 druhů vážek rodu Leucorrhinia Brittinger, 1850 na této lokalitě a dalších 9 druhů nalezneme v nálezové databázi AOPK ČR na portálu Informačního systému ochrany přírody (ISOP). První informace o obojživelnících na území PR Rybníky v Trnávce nalezneme v práci ZWACHA (1996), který průzkumem zjistil 8 taxonů obojživelníků. V nálezové databázi AOPK ČR na portálu Informačního systému ochrany přírody (ISOP) je ze sledovaného území uvedeno 12 taxonů obojživelníků a 3 druhy plazů. Do současné doby bylo zjištěno na území PR Rybníky v Trnávce 12 taxonů obojživelníků a 3 druhy plazů. Literatura ASKEW R. R. 1988: The Dragonflies of Europe. - Harley Books, London, 291 pp. AŠMERA J. & DOLNÝ A. 1990: K výskytu vážek rodu Leucorrhinia Brittinger, 1850 v ČSFR. - Acta Fac. paedag. (Ostrava) 122, Ser. E-20: BOUKAL S. D. et al. 2007: Katalog vodních brouků České republiky. (Catalogue of water beetles of the Czech Republic (Coleoptera: Sphaeriusidae, Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Hygrobiidae, Dytiscidae, Helophoridae, Georissidae, Hydrochidae, Spercheidae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Scirtidae, Elmidae, Dryopidae, Limnichidae, Heteroceridae, Psephenidae)). - Klapalekiana, 43 (Suppl.): FISCHER D. 2009a: Metodika provádění batrachologického průzkumu v EVL a MZCHÚ, pp In: JANÁČKOVÁ H., ŠTORKÁNOVÁ A., VÍTEK O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. - AOPK ČR, 223 pp. FISCHER D. 2009b: Metodika provádění herpetologického průzkumu v EVL a MZCHÚ, pp In: JANÁČKOVÁ H., ŠTORKÁNOVÁ A., VÍTEK O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. - AOPK ČR, 223 pp. GALEWSKI K. 1990: Chrząszce (Coleoptera). Rodzina: Kałużnicowate (Hydrophilidae). - Fauna słodkowodna Polski, Zeszyt 10 A. Państ. Wydaw. Nauk., Warszawa, 261 pp. GALEWSKI K. & TRANDA E. 1978: Chrząszce (Coleoptera). Rodziny Pływakowate (Dytiscidae), Flisakowate (Haliplidae), Mokrzelicowate (Hygrobiidae), Krętakowate (Gyrinidae). - Fauna słodkowodna Polski, Zeszyt 10. Państ. Wydaw. Nauk., Warszawa - Poznań, 396 pp. HANEL L. 1995: Metodika sledování výskytu vážek (Odonata). - AOPK ČR, Praha, 78 pp. HEIDEMANN H. & SEIDENBUSCH R. 1993: Die Libellenlarven Deutschlands und Frankreichs. - Handbuch für Exuviensammler. Erna Bauer, Keltern, 391 pp. JEZIORSKI P. 1998: Check list of dragonflies (Odonata) of the Czech Republic. - Čas. Slez. Muz. Opava (A), 47: JEZIORSKI P. 2007a: Průzkum vážek a vodních brouků, pp In: MANDÁK M. (ed.): Komplexní monitorovací průzkum PR Skučák v roce Manuscriptum je deponováno na Krajském úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě, 42 pp. a XXI pp. příloh. JEZIORSKI P. 2007b: Průzkum obojživelníků, pp In: MANDÁK M. (ed.): Komplexní monitorovací průzkum PR Skučák v roce Manuscriptum je deponováno na Krajském úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě, 42 pp. a XXI pp. příloh. JEZIORSKI P. 2008a: Průzkum vážek a vodních brouků, pp In: MANDÁK M. (ed.): Komplexní monitorovací průzkum PR Skučák v roce Manuscriptum je deponováno na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje v Ostravě, 41 pp., XXII pp. příloh. JEZIORSKI P. 2008b: Průzkum obojživelníků, pp In: MANDÁK M. (ed.): Komplexní monitorovací průzkum PR Skučák v roce Manuscriptum je deponováno na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje v Ostravě, 41 pp., XXII pp. příloh. KOLEČEK J., HEJDA R., WALDHAUSER M. 2009: Metodika monitoringu vážek, pp In: JANÁČKOVÁ H., ŠTORKÁNOVÁ A., VÍTEK O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. - AOPK ČR, 223 pp. KRÁSENSKÝ P. 2009: Metody sběru brouků jako podklad pro inventarizaci bezobratlých, pp In: JANÁČKOVÁ H., ŠTORKÁNOVÁ A., VÍTEK O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. - AOPK ČR, 223 pp. 55

56 MAŠTERA J. 2008a: Poznámky k určování snůšek obojživelníků ČR. - Elektronická prezentace je deponována na AOPK ČR v Havlíčkově Brodu, 17 pp. MAŠTERA J. 2008b: Poznámky k určování larev obojživelníků ČR. - Elektronická prezentace je deponována na AOPK ČR v Havlíčkově Brodu, 22 pp. NILSSON A. N. & HOLMEN M. 1995: The aquatic Adephaga (Coleoptera) of Fenoscandia and Denmark. II. Dytiscidae. - Fauna Entomologica Scandinavica 32, 192 pp. WENDLER A. & Nüß J.-H. 1994: Libellen. - DJN, Hamburg, 129 pp. ZAVADIL V. & LEYPOLD J. 1986: Snůšky našich žab. - Naší přírodou, 6: ZELENÝ J. 1980: Vážky - Odonata, pp In: ROZKOŠNÝ R. (ed.): Klíč vodních larev hmyzu. - Academia, Praha, 524 pp. ZWACH I. 1990: Naši obojživelníci a plazi ve fotografii. SZN, Praha, 144 pp. ZWACH I. 1996: Návrh řešení tahových cest pro obojživelníky na silnici Trnávka Brušperk na hrázi u n-chú pro rybníky v Trnávce. - Manuscriptum je deponováno na AOPK ČR v Ostravě, 8 pp. 56

57 1.9 Malakozoologický výzkum na území CHKO Jeseníky Historické průzkumy malakofauny v CHKO Jeseníky Oblast Hrubého Jeseníku, potažmo CHKO Jeseníky, patří v rámci ČR z hlediska malakofauny mezi relativně dobře prozkoumané regiony. Již v první polovině 19. stol. tu bádal F. Kolenati a také několik německých autorů (Ložek 1954). Soustavnější průzkum zdejší měkkýší fauny však započal teprve kolem roku 1949, kdy tu působil V. Ložek, který výsledky své činnosti publikoval v roce Tato práce představuje dosud nejucelenější pohled na jesenickou malakofaunu. Významné jsou však také průzkumy a práce J. Brabence (1958), V. Hudce (1950a, 1950b, 1954, 1957), S. Máchy (1997) a S. Máchy a J. Martinovského (1968). Na vodní měkkýše se zaměřil O. Kapler (1956, 1958) a L. Beran (2003). S výjimkou výsledků Berana (2003) se jedná o práce, které jsou již poměrně staré a zasluhují aktualizaci. Celkem bylo dosud v této oblasti nalezeno 96 druhů měkkýšů. Z toho 82 druhů připadá na terestrické plže, 9 na vodní plže a zbylých 5 druhů náleží k mlžům. Je však potřeba upozornit na několik případů, u nichž je jejich determinace diskutabilní. U rodu Aegopinella nebyly dříve rozlišovány některé druhy, takže determinace ve starších pracích nemusí odpovídat současným poznatkům, s výjimkou i dříve bezpečně rozpoznávaného druhu Aegopinella pura (Alder, 1830). Z těchto důvodů je uvádím jako Aegopinella sp. Mácha (1997) však bez bližší lokalizace bezpečně potvrzuje druhy A. epipedostoma (Fagot, 1879) a A. nitens (Michaud, 1831). Juřičková (2005) také uvádí z hradu Rabštejn druh A. minor (Stabile, 1864), který tu potvrdil i nynější průzkum, takže u této lokality byla udělána výjimka a předchozí údaje byly přisouzeny tomuto druhu. Problematický je také rod Deroceras s výjimkou druhu D. laeve (Müll., 1774). Ve starších pracích se rozlišuje pouze D. agreste (Linnaeus, 1758), kterého je proto nutno považovat za Deroceras sp. Hudec (1967) a Vater (1970) však udávají nález druhu D. praecox Wiktor, Tento výzkum již potvrdil i druh D. reticulatum (O. F. Müller, 1774). Vater (1970) z Jeseníků udává i druh Lehmannia macroflagellata Grossu et Lupu, 1962, proto je nutné starší nálezy druhu L. marginata (Müll., 1774) hodnotit jako Lehmania sp. Do současnosti přetrvává zaměňování druhů Arion silvaticus Lohmander, 1937 a A. circumscriptus Johnston, Přítomnost druhu A. circumscriptus Johnston, 1828 nelze v CHKO Jeseníky bezpečně vyloučit, avšak předpokládám, že s největší pravděpodobností všechny údaje s tímto druhem patří ve skutečnosti druhu A. silvaticus Lohmander, V práci Máchy a Martinovského (1968) lze nalézt i sporný druh Limax bielzi Seibert 1874, který je pro naše území považován za nepotvrzený (Horsák, pers. comm.). Nálezy je proto možné automaticky převést na druh L. cinereoniger Wolf V práci Ložka (1954) nebyly ještě rozpoznávány druhy Carychium tridentatum (Risso, 1826) a C. minimum Müll., Vzhledem k charakteru studované oblasti je pravděpodobné, že zde převládá C. tridentatum (Risso, 1826), kterému byly Ložkovy nálezy přisouzeny. Mácha (1997) však z oblasti udává i C. minimum Müll., Dosavadní záznamy o jesenické malakofauně jsou přehledně uvedeny v samostatné tabulce. Z údajů Berana (2003) jsou vybrány pouze ty, které leží přímo v CHKO Jeseníky nebo v nejbližším okolí. Na závěr tabulky jsou doplněna i data zjištěná již v rámci tohoto průzkumu, který byl veden na území PR Rabštejn. Tato lokalita byla hodnocena také kvantitativně. V posledním sloupci jsou uvedeny kategorie ohrožení podle Berana et al. (2005) a Checklistu měkkýšů ČR (Juřičková et al. 2008). BERAN L., 2003: Příspěvek k poznání vodní malakofauny Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor, Zlatohorské vrchoviny a Žulovské pahorkatiny (severní Morava, Česká republika). [Contribution to the knowledge of aquatic molluscs of the Hrubý Jeseník mountains, The Rychlebské hory Mountains, the Zlatohorská vrchovina Highlands and the 57

58 Žulovská pahorkatina Highlands (Northern Moravia, Czech Republic)]. Malacologica Bohemoslovaca, 2: BERAN L., JUŘIČKOVÁ L. ET HORSÁK M., 2005: Mollusca (měkkýši) In: FARKAČ J., KRÁL D. ET ŠKORPÍK M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. BRABENEC J., 1958: Malakozoologický výzkum povodí řeky Moravice. Přír. čas. Slezska, 19(4): HUDEC V., 1950a: Plži čeledi Arionidae a Limacidae v Nízkém Jeseníku. Přírodovědecký sbor. Ostrav. Kraje, Opava, 11: HUDEC V., 1950b: Příspěvek ku poznání malakozoologické fauny v Nízkém a Hrubém Jeseníku. Přírodovědecký sbor. Ostrav. Kraje, Opava, 11: HUDEC V., 1950c: 3. Zpráva z malakozoologického průzkumu Jeseníků a Rychlebských hor. Přírodovědecký sbor. Ostrav. Kraje, Opava, 11: p HUDEC V., 1954: Arion empiricorum Fér. V Nízkém a Hrubém Jeseníku. Přírodovědecký sbor. Ostrav. Kraje, Opava, 14: HUDEC V., 1967: Neue Funde der Nacktschnecken Lytopelte herculana Grossu, 1964 in Bulgarien und Deroceras praecox Wiktor, 1966 in der Tschechoslowakei (Mollusca). Věst. Čs. spol. zool. = Acta Soc. Zool. Bohemoslov., Praha, 31(4): JUŘIČKOVÁ L., 2005: Měkkýši (Mollusca) hradů jako ekologického fenoménu (Česká republika) [Molluscs (Mollusca) of castles as an ecological phenomenon (Czech Republic)]. Malacologica Bohemoslovaca, 3: JUŘIČKOVÁ L., HORSÁK M., BERAN L., DVOŘÁK L., 2008: Checklist of the molluscs (Mollusca) of the Czech Republic. last update 26- -August KAPLER O., 1956: Malakozoologické poznámky z prameniště Moravice. Přírodovědecký sbor. Ostravského kraje, Opava, 17: KAPLER O., 1958: Příspěvek k poznání vodních měkkýšů Hrubého Jeseníku. Přírodovědecký sbor. Ostravského kraje, Opava, 19: LOŽEK V., 1954: Měkkýši Hrubého Jeseníku. Acta rer. nat. dist. Ostraviensis, Opava, 15: MÁCHA S., 1997: Přehled výzkumů měkkýšů ve Slezsku a na severní Moravě (ČR). Čas. Slez. Muz., Opava, 46: MÁCHA S., MARTINOVSKÝ J., 1968: Nové poznatky o rozšíření a ekologii plže Pseudalinda (P.) riloensis moravica (Brabenec, 1952). Přírodovědecký sborník k 60. výročí přírodovědecké spol. v Ostravě, 24: MÁCHA S., 1970: Malakologické poměry chráněné Jesenické oblasti. Campanula, Ostrava, 1: VATER G., 1970: Lehmania macroflagellata Grossu et Lupu 1962 und Deroceras praecox Wiktor 1966 im Hrubý Jeseník (Altvatergebirge). Čas. Slez. Muz., Opava, 19: Doplnění metodiky Průzkum bude prováděn do podzimu Ve sledované oblasti se vyberou lokality, které by měly reprezentovat v maximální možné míře biotopovou i mikrobiotopovou heterogenitu studované oblasti. Na každé lokalitě poté proběhne ruční sběr (Ložek 1956) k získání bezulitnatých a také dendrofilních druhů plžů. Z vybraných lokalit se dále odebere vzorek hrabanky (do hloubky cca 2 cm, v závislosti na substrátu) o objemu 5-7 l. Vzorky se pak prosejí na místě standardní prosevovou metodou (Ložek 1956) prosévadlem o velikosti ok 8 x 8 mm. Takto prosetá hrabanka bude odvezena, usušena a následně přebrána suchou cestou, popřípadě i mokrou cestou (Ložek 1956). Tato metoda umožňuje i podchycení drobných 58

59 suchozemských druhů (Juřičková et al. 2006). V případě vzorků odebíraných z vlhkých ploch (okolí vodních toků a ostatní mokřady) bude postupováno metodou mokrý výplav (Horsák 2003). Vodní druhy budou získávány pomocí síta tvaru polokoule o průměru 20 cm s velikostí ok 1 x 1 mm, kterým se bude sediment a vodní rostliny propírat, případně také z hrabankových vzorků (vyplavené ulity). K determinaci se použije literatura (Ložek 1956, Beran 1998, Beran 2002, Wiktor 2004). Použitý systém a nomenklatura bude podle Juřičkové et al. (2008). Kategorie ohroženosti měkkýšů budou podle Berana et al. (2005) a Checklistu měkkýšů ČR (Juřičková et al. 2008). Data budou hodnocena kvalitativně i kvantitativně a budou rozlišováni živí jedinci a prázdné schránky. V případě druhů, které od sebe nejdou bezpečně rozeznat na základě konchologických znaků (rody Deroceras či Aegopinella), bude materiál ukládán a fixován k pozdější determinaci pomocí anatomických znaků. Bude také vytvořena dokladová sbírka. BERAN L., 1998: Vodní měkkýši ČR. Metodika ČSOP, Vlašim, (17): 113 pp. BERAN L., 2002: Vodní měkkýši České Republiky rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam. [Aquatic molluscs of the Czech Republic distribution and its changes, habitats, dispersal, threat and protection, Red List]. Sborník přírodovědeckého klubu v Uherském Hradišti, Supplementum 10, 258 pp. BERAN L., JUŘIČKOVÁ L. ET HORSÁK M., 2005: Mollusca (měkkýši) In: FARKAČ J., KRÁL D. ET ŠKORPÍK M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. HORSÁK M., 2003: How to sample mollusc communities in mires easily. Malacologica Bohemoslovaca, 2: JUŘIČKOVÁ L., HORSÁK M. ET HRABÁKOVÁ M., 2006: Měkkýši PR Peliny u Chocně [Molluscs of the Peliny Natural Reserve near Choceň (East Bohemia, Czech Republic)]. Malacologica Bohemoslovaca, 5: Online serial at < 27- Feb JUŘIČKOVÁ L., HORSÁK M., BERAN L., DVOŘÁK L., 2008: Checklist of the molluscs (Mollusca) of the Czech Republic. last update 26- -August LOŽEK V., 1956: Klíč československých měkkýšů. Vydavatelstvo SAV, Bratislava, 437 pp. WIKTOR A., 2004: Ślimaki lądowe Polski. Mantis, Olsztyn, 302 pp. Příloha 1 dílčí zprávy: Přehled publikovaných záznamů malakofauny Jeseníků 59

60 1.10 Lepidopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky 1. CÍLE PROJEKTU Aktuální inventarizace denních motýlů (Lepidoptera) ve vybraných lučních komplexech na území CHKO Jeseníky Vytvoření nálezové databáze dat s doplňkovými údaji Srovnání aktuálního stavu s daty z předchozích mapování a inventarizačních průzkumů na území CHKO Jeseníky Vyhodnocení současného způsobu hospodaření na jednotlivých lokalitách Doporučení vhodných managementových opatření ochrany přírody 2. METODIKA Celoroční monitoring denních motýlů vybraných lučních enkláv na území CHKO Jeseníky vychází z metodiky inventarizačních průzkumů AOPK ČR (AOPK ČR 2005). Každá lokalita bude v průběhu vegetační sezóny pětkrát navštívena, tak aby byly zachyceny všechny sezónní aspekty výskytu motýlů. Načasování exkurzí bude následující: 1. návštěva: třetí dekáda dubna až první dekáda května 2. návštěva: druhá dekáda května až první dekáda června 3. návštěva: druhá dekáda června až první dekáda července 4. návštěva: druhá dekáda července až polovina srpna 5. návštěva: polovina srpna až první dekáda září Délka návštěvy bude odpovídat rozloze lokality, přičemž lokality budou kontrolovány formou osobohodin. Níže uvedený přehled upřesňuje čas strávený jednou osobou na lokalitě při jedné exkurzi. Alojzovské louky (130 ha) 4 hod Louky nad Novými Losinami (250 ha) 5 hod Horní Údolí (80 ha) 3 hod Bělská stráň (100 ha) 3 hod Louky nad Maršíkovem (110 ha) 4 hod Na lokalitách budou procházena všechna přítomná stanoviště a čas věnovaný jednotlivému biotopu bude proporčně úměrný jeho zastoupení v daném území. Exkurze budou probíhat za příhodného počasí, tzn. minimální teplota 17 ºC, slunce alespoň částečně prosvítající přes mraky, bezvětří nebo pouze mírný vítr. Motýli budou odchytáváni entomologickou síťkou a po úspěšné determinaci budou jedinci vypuštěni zpět na lokalitu. Snadněji určitelné druhy budou kontrolovány vizuálně. V případě obtížněji determinovatelných druhů (Leptidea reali/sinapis, Zygaena minos/purpuralis aj.) bude odchyceno 7 jedinců, kteří budou následně určeni v zázemí (laboratoře Katedry ekologie a životního prostředí UP v Olomouci). Součástí výzkumu bude i zaznamenávání kvantity jednotlivých druhů. Veškeré údaje o výskytech motýlů budou zapisovány do sčítacích formulářů vycházejících z doporučené metodiky (Konvička et Beneš 2004). Následně budou data převedena do záznamové databáze NDOP. V případě chráněných druhů a ekofaunisticky 60

61 významnějších zástupců náležících do Červeného seznamu (Farkač et al. 2005) budou zaznamenávány bližší polohy výskytu a následně budou tyto údaje zaneseny do mapových výstupů. Součástí terénní práce bude i pořizování fotodokumentace lokalit a motýlů. V rámci projektu bude zjištěn historický a současný způsob využívání zájmového území. Vytvoření tohoto rámcového přehledu hospodaření ve studovaných lokalitách v konfrontaci s faunistickými údaji doplněnými o znalost ekologických nároků jednotlivých druhů, umožní zhodnotit vliv aktuálního hospodaření na motýly a zároveň umožní vytvořit návrh vhodného managementu, který bude podporovat bohatá společenstva motýlů. Jedním z cílu projektu je i vytvoření podrobné faunistické literární rešerše a shrnutí dosavadních faunistických nálezů v oblasti. Za tímto účelem budou navštívena regionální muzea (Jeseník, Šumperk a Olomouc), odkud budou získány další údaje o výskytech motýlů. 3. HISTORIE LEPIDOPTEROLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ ŠIRŠÍ OBLASTI JESENÍKŮ Přírodovědný průzkum Jeseníků má sice poměrně dlouhou tradici, jejíž počátky lze vystopovat již začátkem 19. století (Koschatzky 1819), velká část prací, publikovaných zhruba od poloviny 19. století až do současnosti, je však primárně zaměřena na nejcennější partie pohoří, tj. hřebenovou oblast Hrubého Jeseníku. První lokalizované údaje o motýlech z širšího okolí Pradědu přináší již v polovině 19. století M. F. Wocke, a to především z okolí Švýcárny a Malého Dědu (Wocke 1848, 1850). Lokalizace některých údajů je poměrně nepřesná ("Altvatergebiete") a nelze tak vyloučit, že se jedná o lokality, ležící mimo hlavní hřebenovou zónu pohoří, tedy potenciálně v zájmovém území požadovaného lepidopterologického průzkumu podhorských luk. Wocke pokračuje v pravidelných exkurzích do oblasti i v dalších letech a výsledky shrnuje do dvoudílné publikace "Verzeichniss der Falter Schlesiens" (Wocke 1872, 1874). Tyto práce se staly výchozím materiálem pro další systematický faunistický průzkum regionu. K poznání motýlů regionu přispěli kromě Wockeho i další němečtí entomologové (viz Assmann, Neustädt). Velká část prací z území však nepřináší nové informace, ale pouze shrnuje již známá fakta. Poprvé se pokusil o zevrubný přehled fauny motýlů Pradědu Kolenati (1859) v práci "Fauna des Altvaters (hohen Gesenkes der Sudeten)". V tomto případě se však jedná o motýly Praděda s. strict. V širším kontextu pak shrnuje výsledky faunistického poznání motýlů Moravy (vč. Pradědu) Skala (1912, 1913, 1931). Pro Slezsko vypracoval obdobný prodromální přehled Wolf (1927, 1935). Z předválečného a meziválečného období můžeme doplnit již jen dílčí studie Skaly (1923, 1924, 1942) a Heina ( ), které jsou zaměřeny rovněž na lepidopterofaunu širšího regionu. V poválečném období systematický přírodovědný průzkum Slezska upadá. Jistou výjimkou jsou komentované přehledy motýlů rašeliniště u Rejvízu a vrcholu Pradědu (Gregor & Povolný 1947; Povolný & Gregor 1950). Výsledky z příležitostných návštěv Jeseníků přinášejí Novák a Moucha (1955). Oživení faunistického výzkumu Hrubého Jeseníku nastává až v 70. letech. Významnou se v tomto ohledu stává studie Kudly (1970) "Macrolepidoptera Hrubého Jeseníku". Pozitivní roli sehrává také založení Entomologického klubu při Krajské stanici mladých přírodovědců v Ostravě-Porubě, jehož ústřední činností je entomologický průzkum fauny bývalého Severomoravského kraje a vydávání Entomologického zpravodaje (Stiova 1973, 1984, 1988). Dílčí faunistické poznatky o jednotlivých druzích můžeme čerpat z krátkých faunistických zpráv, nebo z prací, jež jsou zaměřeny na jinou problematiku, ale zahrnují také nálezy motýlů (Bureš 1993, 1994; Karisch 1995). 61

62 Recentně pochází z Jeseníků několik studií primárně věnovaných ekologii a faunistice dvou významných zástupců motýlů, okáčů Erebia sudetica a E. epiphron (Kuras et al. 2001a,b; 2003). V obou uvedených případech se ale jedná o druhy alpinského bezlesí, tedy opět pouze nejvyšších partií hřebenové zóny pohoří. Přílohou textu je přehledná tabulka dostupných faunistických dat, shrnující historické až recentní údaje o rozšíření jednotlivých zaznamenaných druhů denních motýlů v předmětných čtvercích síťového mapování oblasti (Beneš et al. 2002). 4. ZMĚNY DRUHOVÉHO SLOŽENÍ LEPIDOPTEROFAUNY V KONTEXTU HISTORICKÉHO VÝVOJE KRAJINY Dnešní krajina podhůří Jesenicka se výrazně liší od její podoby před sto lety. Stačí srovnat fotografie obcí a jejích okolí z 1. poloviny 20. století se současným stavem. Nejvýraznějším rozdílem je v současnosti mnohem vyšší procento zalesněných ploch a přeměna pestré mozaiky polí, sadů, luk, pastvin, polních cest, mezí a úhorů na uniformní lány. Jednoduše řečeno, mozaika krajiny se stala více hrubozrnnou. Tyto faktory jednoznačně ovlivňují druhové spektrum denních motýlů, jejichž populace vyžadují pro přežití pestře strukturované plochy biotopů. Protože mnozí motýli využívají různé typy zdrojů, je shoda mezi jejich nároky a vegetačně definovanými biotopy často velmi slabá a spíše než o floristické složení vegetace jde motýlům o prostorovou strukturu stanovišť, míru heterogenity vegetační mozaiky nebo rozmístění vegetačních jednotek v krajině (Beneš et al 2002). Proměna krajinného rázu Jesenicka úzce souvisí se změnou způsobu hospodaření. Počet místních obyvatel sice klesal, ale celková poptávka po zemědělských produktech neustále narůstala, což vedlo k intenzifikaci zemědělství spojené se scelováním pozemků. Slučováním drobných pasekářských majetků vznikala velkoplošná pastevní družstva. Zarůstání zemědělské půdy lesem je způsobeno migrací obyvatelstva z venkova do měst, kdy po generace udržované bezlesí a stepi tam, kde se daří lesním porostům, skončilo. Řada menších obcí a usedlostí zanikla. Tyto v ČR obecné socio-demografické změny osídlení jsou v oblasti Sudet v poválečných dobách ještě zvýrazněny náhlým odsunem většiny obyvatelstva (Baše et al 2006). Výše uvedená změna charakteru krajiny se pak bude logicky odrážet i na skladbě společenstev denních motýlů, což naznačuje i dosavadní rozbor faunistických dat, kdy je zřejmé, že některé ekologicky vyhraněnější druhy nebyly v posledních desítkách let v oblasti zaznamenány. Přestože víme, že během 20. století vyhynulo 17 druhů (11 %), našich denních motýlů, dalších 20 druhů je kriticky ohrožených a téměř polovina přežívající fauny (44 %) je řazena do různých stupňů ohroženosti (Beneš et al. 2002), což poukazuje na dramatické ochuzení naší fauny, bližší zhodnocení vlivu historického a současného hospodaření na denní motýly v předmětných lokalitách bude možné provést až po ukončení terénního monitoringu v letošní sezóně. 5. LITERATURA Assmann A. (1852): Erste Nachtrag zur Schlesischen Lepidopteren-Fauna. - Zeitschr. Entomol. (Breslau), p Baše M. et al (2006): Proměny sudetské krajiny. Antikomplex, Praha, 238 pp. Beneš J., Konvička M. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I., II. 857 pp., Společnost pro ochranu motýlů, Praha. 62

63 Bureš S. (1993): Food of water pipit nestlings, Anthus spinoletta, in changing environment. - Folia Zool., 42: (1994): Segregation of diet in water pipit (Anthus spinoletta) and meadow pipit (Anthus pratensis) nestlings in an area demaged by air polution. - Folia Zool., 43: Farkač J. Král D. et Škorpík M. (eds.) 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of the threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. AOPK ČR, Praha Gregor F. & Povolný D. (1947): Příspěvky k poznání Lepidopter Jeseníků I. - Entomol. listy, 10: Hein S. ( ): Beitrag zur Kenntnis der Macrolepidopteren-Fauna Mährens. - Zeitschr. Österr. Entomol. Ver., 13: , , 14: 10-12, 22-23, 34-36, 44-48, 66-68, 76, 82-84, 89-91, Karisch T. (1995): Die Schmetterlinge der Fichtenwälder des Hochharzes (Insecta: Lepidoptera). - Faun. Abh. Mus. Tierkd. (Dresden), 20 (7): Kolenati F. (1859): Fauna des Altvaters (hohen Gesenkes der Sudeten). 83 pp., Buchdruckerei Rudolf Rohrer s Erben, Brünn. Konvička M. et Beneš J. 2004: Denní a noční motýli. In: Janáčková H. et Štorkánová A. (eds.) 2005: Metodika inventarizace zvláště chráněných území. AOPK ČR, Praha Koschatzky C.R. (1819): Über Schlesien und dessen Naturkunde. - Erneurste vaterländische Blätter für den österr. Kaiserstadt, 94: Kudla M. (1970): Macrolepidoptera Hrubého Jeseníku. - Práce Oboru Přír. Věd Vl. Úst. Olomouc, č. 19: Kuras T., Beneš J., Fric Z. & Konvička M. (2003): Dispersal patterns of endemic alpine butterflies with contrasting population structures: Erebia epiphron and E. sudetica. - Popul. Ecol., 45: Kuras T., Beneš J., Konvička M. & Honč L. (2001a): Life histories of Erebia sudetica sudetica and E. epiphron silesiana with description of immature stages (Lepidoptera: Nymphalidae, Satyrinae). - Atalanta, 32: Kuras T., Konvička M., Beneš J. & Čížek O. (2001b): Erebia sudetica and Erebia epiphron (Lepidoptera: Nymphalidae, Satyrinae) in the Czech Republic: review of present and past distribution, conservation implications. - Čas. Slez. Muz. Opava (A), 50: Neustädt A. (1855): Beitrag zu den im Monat Juli um Gräfenberg und am Altvater (in Oestr. - Schlesien) vorkommenden Falterarten. - Zeitschr. Entomol. (Breslau), p Novák I. & Moucha J. (1955): K poznání motýlů (Lepidoptera) Slezska. - Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, 16: Povolný D. & Gregor, F. (1950): Příspěvky k poznání Lepidopter Jeseníků II. - Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, 11: Skala H. (1912): Die Lepidopterenfauna Mährens I. - Verh. Naturforsch. Ver. Brünn, 50(1912): (1913): Die Lepidopterenfauna Mährens II. - Verh. Naturforsch. Ver. Brünn, 51(1913):

64 - (1923): Beitrag zur Lepidopterenfauna Mährens und öst. Schlesiens. - Zeitschr. Österr. Entomol.-Ver., 8: 69-74, (1924): Beitrag zur Lepidopterenfauna Mährens und öst. Schlesiens. - Zeitschr. Österr. Entomol.-Ver., 9: 42-44, 53, 73-75, 80-85, 93-95, , (1931): Zur Lepidopterenfauna Mährens und Schlesiens. - Acta Mus. Moraviensis, Suppl. 30: (1942): Falter aus Mähren und Schlesien. - Zeitschr. Österr. Entomol.-Ver., 27: , Stiova L. (1973): Výskyt denních motýlů v oblasti Oderských vrchů, Jeseníků a Hlučínské pahorkatiny. - Entomol. Zpravodaj (Ostrava-Poruba), 3(2,3): 1-20, (1984): Parnassius mnemosyne (Linnaeus, 1758) na území Čech a Moravy (Lepidoptera, Papilionidae). - Čas. Slez. Muz. Opava (A), 33: (1988): Výskyt okáčů rodu Erebia (Lepidoptera: Satyridae) v Hrubém Jeseníku. - Čas. Slez. Muz. Opava (A), 37: Wocke M.F. (1848): Eine Exkursion in s Altvatergebirge. - Jahres-Bericht. d. Gesellschaft f. vaterl. Cultur., p (1850): Eine Wanderung durch s Altvatergebirge und die Grafschaft Glatz. Zeitschr. Entomol. (Breslau), p (1872): Verzeichniß der Falter Schlesiens. - Zeitschr. Entomol. (Breslau), 3: (1874): Verzeichniss der Falter Schlesiens. II Microlepidoptera. - Zeitschr. Entomol. (Breslau), 4: Wolf P. (1927): Die Großschmetterlinge Schlesiens. 60 pp. Schlesische Buchdruckerei Karl Vater, Breslau. - (1935): Die Großschmetterlinge Schlesiens. Auf Veranlassung des Vereins für schlesische Insektenkunde zu Breslau bearbeit. Dritter Teil. I Bd., Breslau, p PŘÍLOHY Tab. 1.: Přehled druhů vyskytujících se v širší zájmové oblasti CHKO Jeseníky a jejich status ohrožení podle Beneše et al. (2002), resp. Farkače et al. (2005). Taxon Ohrožení dle Poslední záznam Farkače et al. (2005) 1 (popřípadě období) Adscita statices LC 2007 Aglais urticae LC 2007 Anthocharis cardamines LC 2007 Apatura ilia LC 2001 Apatura iris LC 2007 Aphanthopus hyperanthus LC 2007 Araschnia levana LC 2007 Argynnis addipe VU 2007 Argynnis aglaja LC 2007 Argynnis niobe EN Argynnis paphia LC 2007 Boloria dia LC

65 Boloria euphrosyne VU 2007 Boloria selene LC Brenthis ino LC 2007 Callophrys rubi LC Carterocephalus palaemon LC 2007 Celastrina argiolus LC 2006 Coenonympha arcania LC Coenonympha glycerion LC 2007 Coenonympha pamphilus LC 2006 Colias hyale LC Cupido argiades LC Cupido minimus LC 1975 Cyaniris semiargus VU 2007 Erebia euryale LC 2007 Erebia ligea LC 2007 Erebia medusa LC Erynnis tages LC Gonepteryx rhamni LC 2007 Hesperia comma VU Inachis io LC 2007 Issoria lathonia LC 2007 Lasiommata maera LC 2007 Leptidea reali LC 2007 Leptidea reali/sinapis LC/VU Limenitis camilla VU 2007 Limenitis populi LC 2006 Lycaena alciphron VU 2007 Lycaena hippothoe LC 2007 Lycaena virgaureae LC 2007 Lycaena tityrus LC Taxon Ohrožení dle Farkače Poslední záznam et al. (2005) (popřípadě období) Lycaena phlaeas LC 2007 Maculinea nausithous NT Maniola jurtina LC 2007 Melanargia galathea LC 2007 Melitaea athalia LC 2007 Nymphalis polychloros LC 1998 Nymphalis antiopa LC 2007 Ochlodes venatus LC 2007 Papilio machaon LC 2006 Pararge aegeria LC 2007 Parnassius apollo RE do 1950 Parnassius mnemosyne CR 2006 Pieris brassicae LC 2007 Pieris rapae LC 2007 Pieris napi LC 2007 Polygonia c-album LC 2007 Polyommatus ammandus LC 2008 Polyommatus icarus LC

66 Pontia daplidice LC Pyrgus alveus VU Pyrgus malvae LC Pyrgus serratule VU Quercusia quercus LC Satyrium pruni LC 2006 Satyrium w-album VU Thymelicus lineola LC 2007 Thymelicus sylvestris LC 2007 Vanessa cardui LC 2007 Vanessa atalanta LC 2007 Zygaena filipendulae LC 2007 Zygaena purpuralis LC 2007 Vysvětlivky 1 RE pro území ČR vymizelý, CR kriticky ohrožený, EN ohrožený, VU zranitelný, NT téměř ohrožený a LC málo dotčený. Příloha 2 dílčí zprávy: Tabulka dostupných faunistických dat, shrnující historické až recentní údaje o rozšíření jednotlivých zaznamenaných druhů denních motýlů v předmětných čtvercích síťového mapování oblasti (Beneš et al. 2002) 66

67 1.11 Koleopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky Literární rešerše Cílem inventarizačního průzkumu brouků (Coleoptera) jsou vybrané lokality a MZCHÚ na území CHKO Jeseníky: 1) PR Jelení bučina výzkum saproxylických druhů 2) pralesovité porosty údolí Bílé Opavy (NPR Praděd) výzkum saproxylických druhů 3) Bílá Opava v úseku cca 4 říčních km od pramene (viz poznámka níže) výzkum hydrofilních a terikolních druhů, ekologicky vázaných na původní aluvium vodního toku a okolí prameniště 4) Merta v úseku cca 2,5 říčních km od pramene (viz poznámka níže) výzkum hydrofilních a terikolních druhů, ekologicky vázaných na původní aluvium vodního toku a okolí prameniště 5) Divoká Desná a přítoky (Velký Dědův důl, Sviní důl) v úseku cca 2,5 říčních km od pramenů (viz poznámka níže) výzkum hydrofilních a terikolních druhů, ekologicky vázaných na původní aluvia vodních toků a okolí pramenišť Pozn.: Vzdálenostní termíny uvedené v příloze 1 ke smlouvě ( Bílá Opava cca do 4. ř.km, Merta, Divoká Desná a přítoky - Velký Dědův důl, Sviní důl cca do 2,5. ř.km ) jsou z hydrologického hlediska nesprávné; říční kilometry se v hydrologické nomenklatuře měří od ústí toku směrem k jeho prameni (E. Vávrová, ČHMÚ Ostrava, pers. comm.). Studované lokality a MZCHÚ patří svými přírodními charakteristikami mezi nejvýznamnější horské biotopy nejen v CHKO Jeseníky, ale specifickými klimatickými podmínkami v masivu Hrubého Jeseníku i v rámci celého území státu. Jediné komplexnější práce, zabývající se brouky Jeseníků pocházejí z konce 19. století (Roger 1856, Kolenati 1859, Letzner 1871, Letzner & Gerhardt ), ale mnoho údajů v nich obsažených není možno při současných znalostech již bohužel zcela akceptovat. Ačkoli existuje řada soudobých prací (viz literatura), jedná se většinou pouze o jednotlivé údaje nebo dílčí skupiny. Navíc je mnoho údajů často lokalizováno jenom názvem obce nebo vrcholu (např. Kouty nad Desnou, Karlova Studánka, Praděd a pod.), proto lze pouze předpokládat vzhledem k bionomii daného druhu, že mohl být nalezen na některé ze sledovaných lokalit. Konkrétní údaje z výše uvedených pěti lokalit se v literatuře objevují velmi sporadicky a vždy jsou pouze součástí jinak zaměřené faunistické práce. Z PR Jelení bučina a z okolí říčky Merta neexistují v literatuře údaje žádné. Z ostatních 3 sledovaných lokalit jsou v literatuře obsaženy údaje z údolí vodních toků Divoká Desná a Bílá Opava. Z údolí Bílé Opavy a Divoké Desné uvádí více druhů střevlíků (Carabidae) Volák (1947), později z údolí Divoké Desné několik druhů drabčíků (Staphylinidae) Nohel (1971) a některé druhy tesaříků (Cerambycidae) Vavroušek (1983). O několika druzích brouků různých čeledí se z Bílé Opavy zmiňuje Vysoký (1995). Ucelenou studii o broucích NPR Praděd a jeho okolí recentně zpracoval Vávra (2003), kde uvádí více druhů brouků ze sledovaných lokalit. Literatura (obsahující konkrétní faunistická data z NPR Praděd a jeho okolí): BENEDIKT S. & TĚŤÁL I. 1988: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae) v Československu v roce Zpravodaj Západočes. Poboč. ČSE v Plzni, 6-7 ( ): BENEDIKT S. & TĚŤÁL I. 1991: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae) v Československu v roce 1990 a doplněk sběrů z předcházejícího období. Zpravodaj Západočes. Poboč. Čs. Společ. Entomol., Plzeň, Carabidol., 1:

68 BOHÁČ J. 1979: Nové a zajímavé nálezy drabčíkovitých z Československa. Zprávy Čs. Spol. Entomol., 15: BOHÁČ J. 1988: Nové a zajímavé nálezy drabčíků podčeledi Aleocharinae (Coleoptera, Staphylinidae) v Československu. Zprávy Čs. Spol. Entomol. ČSAV, 24: ČÍŽEK P. 1987: Příspěvek k poznání brouků čeledi Chrysomelidae (Coleoptera) v Československu. Zprávy Čs. Spol. Entomol. ČSAV, 23: ČÍŽEK P., FORNŮSEK R. & JENIŠ I. 1991: Příspěvek k poznání brouků čeledi Derodontidae a Melyridae Československa (Coleoptera). Zprávy Čs. Spol. Entomol. ČSAV, 27: ČÍŽEK P., HEJKAL J. & STANOVSKÝ J. 1995: Příspěvek k poznání brouků čeledi Chrysomelidae (Coleoptera) Čech, Moravy a Slovenska. Klapalekiana, 31: FLEISCHER A : Přehled brouků fauny Československé republiky. Mor. Mus. Zemské, Brno, 485 pp. HEYROVSKÝ L. 1930: Seznam brouků republiky Československé. 1. Cerambycidae. Entomologické příručky 15. Čs. Spol. Entomol., Praha, 61 pp. HEYROVSKÝ L. 1936: Třetí příspěvek k poznání skupiny Lepturini. Čas. Čs. Spol. Entomol., 33: HEYROVSKÝ L. 1955: Fauna ČSR. Cerambycidae. ČSAV, Praha, 346 pp. JANÁK J. 1993: Zajímavé nálezy drabčíků na Moravě a Slovensku (Coleoptera: Staphylinidae). Klapalekiana, 29: JELÍNEK J. & PFEFFER A. 1984: Faunistic Records from Czechoslovakia. Coleoptera: Helodidae. Acta Entomol. Bohemoslovaca, 81: 305. JUŘENA D. 1996: Příspěvek k faunistice listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea) Čech, Moravy a Slovenska. Klapalekiana, 32: JUŘENA D., BEZDĚK A. & TÝR V. 2000: Zajímavé nálezy listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea) na území Čech, Moravy a Slovenska. Klapalekiana, 36: KOČÁREK P. 1996: Příspěvek k rozšíření Silpha tyrolensis Laicharting, 1781 (Coleoptera, Silphidae) v Jeseníkách (Česká republika). Čas. Slez. Muz. Opava (A), 45: KOČÁREK P., HUDEČEK J. & ŠUHAJ J. 1995: Rozšíření a bionomie Acanthocinus griseus (Fabricius, 1792) ve Slezsku a na severní Moravě (Coleoptera, Cerambycidae). Čas. Slez. Muz. Opava (A), 44: KOLENATI F. 1859: Naturhistorische Durchforschung des Altvatergebirges. Jahresheft Natuwiss., Sect. K. K. Mähr. Schles. Ges. Ackerbau, Brünn, 1: KRÁL D. & VITNER J. 1993: Faunistické síťové mapování listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea) Československa výběr výsledků, získaných v létech Klapalekiana, 29: KUDLA M. 1949: K výskytu vzácného tesaříka Cornumutila quadrivittata Gebl. (Letzneria lineata Letz.) ve Vys. Jeseníku. Časopis Vlastivědného Spolku Musea v Olomouci, 58: 1-2. LABLER K. & ROUBAL J. 1933: Seznam brouků republiky Československé. 3. Histeridae. Mršníci. Entomologické příručky 17. Čsl. Společ. Entomol., Praha, 59 pp. LAIBNER S. 1975: Rozšíření druhů rodu Lacon Laporte 1836 (Col., Elateridae) v Československu a stavba jejich samčích kopulačních orgánů. Práce a studie Přír., Pardubice, 6-7: LAIBNER S. 1976: The key and the distribution of the genus Sericus Eschscholtz 1829 in Europe and USSR (Coleoptera, Elateridae). Acta Mus. Silesiae Series A, 25: LAIBNER S. 1979: Horizontální a vertikální rozšíření Ctenicera heyeri (Saxesen, 1838) v Československu (Col., Elateridae). Entomol. Probl. (Bratislava), 15: LAIBNER S. 1985: Klíč a rozšíření karpatských druhů Athous carpathicus Rtt., Athous mollis Rtt., Athous austriacus Desbr. (Coleoptera, Elateridae). Biológia (Bratislava), 40 (2):

69 LETZNER K. 1871: Verzeichniβ der Käfer Schlesiens. J. Hoffmann, Breslau, xxiv+328 pp. LETZNER K. & GERHARDT J : Verzeichniβ der Käfer Schlesiens. 2. Auflage. Zeitschrift für Entomologie, Breslau, xxvi+438+xxvii pp. LIKOVSKÝ Z. 1965: Československé druhy rodu Aleochara Gravenhorst (Coleoptera, Staphylinidae). Acta Rer. Natur. Mus. Nat. Slov., 11: MALEC B. 1976: Tesaříkovití v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (Cerambycidae, Coleoptera). Zprávy Čs. Spol. Entomol. ČSAV, 12: MATĚJÍČEK J. & BOHÁČ J. 2001: Faunistic Records from the Czech Republic 141. Coleoptera: Staphylinidae. Klapalekiana, 36: MÍKA P. 1995: Faunistic Records from the Czech Republic 33. Coleoptera: Lathridiidae. Klapalekiana, 31: MÍKA P. 1996: Faunistic Records from the Czech Republic 55. Coleoptera: Lathridiidae. Klapalekiana, 32: MORAVEC P. 1986: Příspěvek k faunistice střevlíkovitých Československa (Coleoptera, Carabidae). Zprávy Čs. Spol. Entomol. ČSAV, 22: NIEDL J. 1987: Bionomické a systematické poznámky k rodu Acalles Schönherr (Coleoptera, Curculionidae). Zprávy Čs. Spol. Entomol. ČSAV, 23: NOHEL P. 1971: Příspěvek k faunistice drabčíků československého Slezska (Coleoptera, Staphylinidae). 3. příspěvek k poznání Coleopter Slezska. Acta Rer. Natur. Mus. Nat. Slov., 17 (2): PFEFFER A. 1955: Fauna ČSR. Sv. 6. Kůrovci Scolytoidea (Brouci Coleoptera). ČSAV, Praha, 324 pp. REITTER E. 1870: Uebersicht der Käfer-Fauna von Mähren und Schlesien. Verhandlungen des Naturforschenden Vereines in Brün, 8 (2) (1869): i-vii REŠKA M. 1967: Příspěvek k poznání československých druhů rodu Dromius Bonelli (Coleoptera, Carabidae). Acta Rer. Natur. Mus. Nat. Slov., 13 (2): ROGER J. 1856: Verzeichniβ der bischer im Oberschlesien aufgefundenen Käferarten. Zeitschrift für Entomologie, Breslau, 10: ROUBAL J. 1941: Monografie evropských a kavkazských druhů rodu Denticollis Pill. et Mitterp. (Col., Elateridae). Sborník Entomol. Odděl. Zemského Musea v Praze, 19: RŮŽIČKA J. & VÁVRA J. 1993: Rozšíření a ekologie brouků rodu Choleva (Coleoptera: Leiodidae: Cholevinae) na území Čech, Moravy a Slovenska. Klapalekiana, 29: SLÁMA M. E. F. 1998: Tesaříkovití - Cerambycidae České republiky a Slovenské republiky (Brouci - Coleoptera). Milan Sláma, Krhanice, 383 pp. SMETANA A. 1958: Fauna ČSR, svazek 12. Drabčíkovití Staphylinidae. I. Staphylininae. (řád: Brouci Coleoptera). ČSAV, Praha, 435 pp. STREJČEK J. 1988: Zajímavé nálezy brouků ze skupin čeledí Heteromera a Clavicornia v ČSSR. Zprávy Čs. Spol. Entomol. ČSAV, 29: STREJČEK J. 1993c: Faunistické, bionomické a taxonomické poznámky k mandelinkovitým (Chrysomelidae s. lat.) a nosatcovitým (Curculionidae s. lat.) České a Slovenské republiky (Coleoptera). Klapalekiana, 36: STREJČEK J. 2000: Faunistic Records from the Czech Republic 111. Coleoptera: Chrysomelidae, Curculionidae. Klapalekiana, 36: ŠTOURAČ P. 1998: Faunistic Records from the Czech Republic 77. Coleoptera: Staphylinidae. Klapalekiana, 34: 135. ŠUSTEK Z. 1981: Mrchožroutovití Československa (Coleoptera, Silphidae). Klíče k určování hmyzu. Zprávy Čs. Spol. Entomol. ČSAV, 2: TÝR V. 1997: Příspěvek k faunistice brouků nadčeledi Scarabaeoidea (Coleoptera) Čech, Moravy a Slovenska. Klapalekiana, 33:

70 VÁVRA J. Ch. 2002: Faunistic Records from the Czech Republic 149. Coleoptera: Carabidae; Staphylinidae: Oxytelinae, Staphylininae, Aleocharinae; Nitidulidae; Salpingidae; Anthribidae. Klapalekiana, 38: VÁVRA J. Ch. 2003: Brouci (Coleoptera) NPR Praděd. [Přehled dosavadních poznatků o fauně brouků (Coleoptera) NPR Praděd a nejbližšího okolí]. Nepubl. MSC pro Správu CHKO Jeseníky, 31 pp. VAVROUŠEK J. 1983: Střevlíkovití a kovaříkovití v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (Coleoptera Carabidae, Elateridae). Zprávy Čs. Spol. Entomol. ČSAV, 19: VESELÝ P., RESL K. & TĚŤÁL I. 2002: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) z České republiky v letech a doplněk údajů o sběrech z předchozích období. Klapalekiana, 38: VOLÁK J. 1947: Pokus o zoogeografické zpracování Carabid Jeseníků. Entomol. listy, 10: VONDŘEJC J. 1997: Výsledky determinace sběrů modelových skupin brouků (Coleoptera; Carabidae, Silphidae, Lathriidae, Scarabaeidae, Elateridae, Curculionidae, Chrysomelidae, Hydrophilidae, Coccinelidae a Staphylinidae) z monitorovací plochy Velká kotlina (1995) + doplnění Zpráva o hodnocení epigeionu na dvou lokalitách v Jeseníku NPR Velká kotlina a NPR Rejvíz. Nepubl. MSC pro AOPK Praha a Správu CHKO Jeseníky, 10 pp. VYSOKÝ V. 1995: Poznámky k výskytu některých brouků na Pradědu (Coleoptera: Staphylinidae, Silphidae). Fauna Bohemiae Septentrionalis (Ústí nad Labem), 20: Upřesnění metodiky výzkumu Sběr dokladového materiálu bude probíhat od listopadu 2009 do října Mozaikovitě budou vybírány přírodně bohaté biotopy s předpokládanou vyšší diverzitou ekologicky vyhraněných druhů. Mimo klasické sběrací metody, uvedené v Příloze 1 ke smlouvě bude navíc využita také metoda nočního lovu na světelný zdroj (výbojka 2 x 8 W) a noční individuální sběr s čelovou lampou. Sběr v noci bude použit především na lokalitách saproxylických druhů (PR Jelení bučina a pralesní formace Bílé Opavy). Touto metodou bude možné zachytit krepuskulární a nokturnální druhy, vzhledem k jejich etologii ve dne nezjistitelné. Pro výzkum hydrofilních a terikolních druhů původních aluvií vodních toků Bílé Opavy, Divoké Desné a Merty bude především využita metoda vyplavování břehů. Vzorkově budou vybírány původních štěrkové a štěrkopískové pláže vodních toků v různých etážích. Mimo vyplavování bude také použita specifická metoda pro zjištění terikolní fauny periodicky zaplavovaných břehů. Jedná se o namáčení vzorků půdy (z hloubky do 10 cm), mokrého detritu či mechu v nádobě s vodou. Druhy, žijící v těchto biotopech následně vyplavou na povrch vody, kde jsou teprve zjistitelné. Takto je možné postihnout druhy mikroskopických velikostí (okolo 1 mm), často ekologicky významné nebo zcela nové pro území. Dokladové exempláře budou zpreparovány klasickým způsobem a uloženy v entomologických krabicích standardního formátu ve sbírce autora výzkumu. Pro determinaci bude použita literatura především zahraniční (např. edice Freude, Harde & Lohse ), ale i české provenience. Použitý systém a nomenklatura bude vycházet ze Seznamu československých brouků (Jelínek 1993) a recentního palearktického katalogu brouků (Löbl & Smetana ). Kategorie ohroženosti budou převzaty z Červeného seznamu ohrožených druhů ČR - bezobratlí (Farkač, Král & Škorpík 2005). 70

71 1.12 Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky Cíl průzkumu Základní jednorázové mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Jeseníky v průběhu roku 2010 Vyplnění karet hnízdního rozšíření ptáků Pro vybrané druhy ptáků vytvoření nálezové databáze dat s doplňkovými údaji Zpracování komentáře k jednotlivým kvadrátům Doporučení vhodných managementových opatření pro potřeby orgánů ochrany přírody Kvalitativní zhodnocení aktuálního stavu ptačího společenstva s možností využítí výsledků pro podrobnější mapování v budoucnu, kvantitativní údaje budou zaznamenávány jako doplňující údaj v řádech, dle metodiky mapování hnízdního rozšíření Specifikace metodiky průzkumu Mapování hnízdního rozšíření ptáků, dle metodiky publikované Šťastným & Bejčkem (2001) Vyplnění karet uvedených v přílohách Pokynů pro mapování hnízdního rozšíření ptáků (Šťastný & Bejček 2001), ke každému kvadrátu vytvoření zprávy zvlášť s komentářem ke zjištěným zvláště chráněným druhům a druhům uvedeným v příloze č. 1 směrnice o ptácích Data o výskytu druhů, které jsou předmětem ochrany ptačí oblasti Jeseníky a kriticky ohrožených druhů, s výjimkou sokola stěhovavého, budou společně s doplňkovými údaji zanesena do prostředí NDOP Specifikace lokality CHKO Jeseníky kvadráty 5768, 5769, 5770, 5868, 5869, 5870, 6068, Vybrané transekty pro monitoring ptáků: 1. Praděd Skřítek (hřeben) 2. Rejvíz Heřmanovice Mnichov (vedoucí převážně nelesními biotopy) 3. A.Hora Suchá Rudná Podlesí M. Morávka 4. D.Moravice N.Ves PR Franz Franz PR Růžová Janovice Ferdinandov 5. N.Malín Rudoltice a zpět 6. Františkov Pasák Ostružná (vedoucí převážně nelesními biotopy) 7. Lesní transekty (počet transektů, resp. sčítacích bodů bude upřesněn v druhé průběžné zprávě) Zvolené transekty č. 1-6 jsou dlouhé každý cca 15 km. Na každém transektu č. 1-6 budou provedeny 2 kontroly v průběhu dubna června Následně mohou být provedena některá zpřesňující pozorování. Na lesních transektech bude provedena jedna kontrola v průběhu května června Transekty č. 1-6 budou procházeny pomalou chůzí, všechny evidované druhy a počty ptáků zaznamenané po obou stranách linie budou zaznamenány do pracovního sešitu. 71

72 Časový harmonogram realizace průzkumu Leden březen zajištění mapových podkladů - zajištění týmu spolupracovníků - podrobnější zpracování metodické části pro mapovatele - seznam publikovaných prací z předmětné oblasti Duben srpen realizace terénních průzkumů - příprava podkladů pro kontrolní den (monitorované transekty, dílčí výsledky terénních prací zatím bez podrobnějšího zpracování dat) Září listopad zpracování dat - zpracování závěrečné zprávy - implementace výsledků průzkumu do nálezové databáze AOPK ČR - předání dat objednateli dle smlouvy o dílo Výstupy průzkumu Výstupy Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky jsou obsaženy ve smlouvě o dílo, obsahují zejména Data a časy návštěv (od do) Výsledky budou obsahovat údaje o aktuální velikosti populací druhů ve sledovaném území, popis aktuálního stavu druhů, srovnání aktuálního stavu druhů s daty z předchozích mapování a inventarizačních průzkumů Definice ohrožujících faktorů druhu/druhů a jeho/jejich biotopu na lokalitě Závěry a doporučení pro plánování managementových zásahů nebo hospodářského využívání Bibliografické údaje k zájmovému území Další údaje uvedené v bližší specifikaci konkrétního průzkumu (příloha č.1 smlouvy) Seznam použitých informačních zdrojů Zpracování výstupů průzkumu Zpracování karet uvedených v přílohách metodiky (viz Šťastný & Bejček 2001) s doplňkovými komentáři. Zpracování databáze výskytu předmětů ochrany ptačí oblasti Jeseníky a kriticky ohrožených druhů, s výjimkou sokola stěhovavého, s doplňkovými údaji o těchto druzích a s ochranářsko-ekologickým komentářem. V závěrečné textové zprávě uvést použitou metodiku, tabelární přehled zjištěných druhových dat (karty hnízdního rozšíření) s komentářem ke každému kvadrátu zvlášť, ke zjištěným zvláště chráněným druhům a druhům uvedeným v příloze č. 1 směrnice o ptácích, závěry a doporučení vhodných managementových opatření z hlediska ochrany přírody, seznam použitých informačních zdrojů Požadavky na zpracování tištěných výstupů Text závěrečné zprávy (strukturované dle jednotlivých kvadrátů) včetně tabelárních přehledů (karty mapování hnízdního rozšíření ptáků), fotodokumentace. Celkem ve 4 vyhotoveních 72

73 Požadavky na zpracování digitálních výstupů Karty mapování hnízdního rozšíření ptáků zpracované dle příloh metodiky (Šťastný & Bejček 2001), vytvoření zprávy ke každému kvadrátu zvlášť s komentářem ke zjištěným zvláště chráněným druhům a druhům uvedeným v příloze č. 1 směrnice o ptácích ve formátu.doc, případně.xls. Karty s komentářem (závěrečnou zprávou) zadat do elektronického formuláře (Software 602) a na CD (4 ks) Databáze údajů o výskytu předmětů ochrany ptačí oblasti Jeseníky a kriticky ohrožených druhů, s výjimkou sokola stěhovavého, s doplňkovým komentářem, zadaných v prostředí NDOP s udáním následujících (povinných) parametrů: datum nálezu, lokalizace (co nejpodrobnější bodové zaznačení výskytu v mapovém podkladu), nálezce, zdroj informace, název projektu, název taxonu, typ záznamu (počítáno), relativní počet, publikovatelnost, věrohodnost, etologie, metoda sběru, popis biotopu, kvadrát výskytu, poznámka (antropogenní ohrožení lokalit, doporučení z hlediska ochrany přírody) Fotografie (.jpg,.tiff) s doprovodným komentářem (.doc,.rtf) zadané do elektronického formuláře (Software 602) a na CD (4 ks) Mapové výstupy Požadavky na tištěné výstupy: mapa recentního výskytu předmětů ochrany ptačí oblasti Jeseníky a kriticky ohrožených druhů, s výjimkou sokola stěhovavého, na podkladu základní mapy ČR přiměřeného měřítka ve výsledném tiskovém formátu A3. Podoba mapových výstupů bude před odevzdáním konzultována se zadavatelem. Celkem 4 ks Výstupy v GIS Vektorová data zadaná do prostředí NDOP Vektorová data vektorová data zadaná do prostředí NDOP Rastrová data Mapa recentního výskytu předmětů ochrany ptačí oblasti Jeseníky a kriticky ohrožených druhů, s výjimkou sokola stěhovavého, na podkladu základní mapy ČR ve formátu.jpg či.tiff zadaná do elektronického formuláře (Software 602) a na CD (4 ks) Druhá dílčí zpráva V termínu dle smlouvy do Druhá dílčí zpráva bude obsahovat upřesňující a doplňující metodologické aspekty. Jelikož mapování ptáků v terénu bude intenzivně probíhat do konce června a následně budou příp. prováděna upřesňující pozorování v terénu, je časově nereálné výsledky mapování do pro druhou dílčí zprávu zpracovat. Literární rešerše Baby, J. K., 1945: Ptactvo Pradědu. Československý ornitolog, 4: Balát, F., 1953: Ptactvo Jeseníků. Přírod. sborn. Ostrav. kraje, Opava, 14: Baláž, P., 1982: Inventarizační průzkum SPR Malá kotlina. Dep. AOPK ČR, Praha a Správa CHKO Jeseníky, Jeseník, msc., 10 pp.+ 1 mapka. Baláž, P., 1982: Inventarizační průzkum SPR Velká kotlina. Dep. AOPK ČR, Praha a Správa CHKO Jeseníky, Jeseník, msc., 10 pp.+ 1 mapka. 73

74 Baláž, P., 1982: Inventarizační průzkum SPR Petrovy kameny. Dep. AOPK ČR, Praha a Správa CHKO Jeseníky, Jeseník, msc., 11 pp. + mapka. Baláž, P., 1982: Inventarizační průzkum SPR Vrchol Pradědu. KSSPPOP Ostrava, dep. AOPK ČR, Praha a Správa CHKO Jeseníky, Jeseník, msc., 9 pp. + mapka. Baláž, P., 1982: Inventarizační průzkum SPR Šerák Keprník. Dep. AOPK ČR, Praha a Správa CHKO Jeseníky, Jeseník, msc., 10 pp. + mapka. Baláž, P., 1983: Ornitologický průzkum. Dep. Správa CHKO Jeseníky, Jeseník, msc. Baláž, P., 1983: Inventarizační průzkum SPR Divoký důl. Dep. AOPK ČR, Praha a Správa CHKO Jeseníky, Jeseník, msc., 8 pp. + mapa. Baláž, P., 1983: Faunistický přehled zjištěných druhů (výsledky 1983). Dep. AOPK ČR, Praha a Správa CHKO Jeseníky, Jeseník, msc., 5 pp. (úplné?) Baláž, P., 1984: Inventarizační průzkum - ornitologický státní přírodní rezervace Bílá Opava. Dep. AOPK ČR, Praha a Správa CHKO Jeseníky, Jeseník, msc., 9 pp. + přílohy (1 mapa + 8 foto) Baláž, P., 1984: Inventarizační průzkum ornitologický státní přírodní rezervace Vrchol Pradědu. KSSPPOP Ostrava, dep. AOPK ČR, Praha a Správa CHKO Jeseníky, Jeseník, msc., 10 pp. + přílohy (1 mapa + 4 foto). Baláž, P., 1987: Inventarizační průzkum ornitologický v státní přírodní rezervaci Vrchol Pradědu. KSSPPOP Ostrava, dep. AOPK ČR, Praha a Správa CHKO Jeseníky, Jeseník, msc., 10 pp. + přílohy (1 mapa + 19 foto). Baláž, P. & Hajný, L., 1992: ČR-18 Jeseníky (Chráněná krajinná oblast Jeseníky). Pp a in Hora, J., Kaňuch, P. a kol.: Významná ptačí území v Evropě. Československo. Československá sekce ICBP, Praha. Banaš, M., 1998: Příspěvek k poznání antropických vlivů a stanovení ekologické únosnosti NPR Praděd se zvláštním zřetelem na rekreační a sportovní aktivity. Dipl. práce, UP, Olomouc, msc., 69 pp. Beneš, B., 1968: Čečetka zimní (Carduelis flammea L.) v Jeseníkách. Čas. Slez. Muz., Opava, ser. A, 17: Beneš, B., 1974: Poznámky k výskytu ptáků ve Slezsku. Čas. Slez. Muz., Opava, ser. A, 23: Beneš, B., 1986: Säugetiere in der Nahrung des Rauhfusskauzes (Aegolius funereus) aus Rejviz (Jeseniky-Gebirge). Čas. Slez. Muz., Opava, Ser. A, 35: Beran, J., 1972: Pěvuška podhorní v Hrubém Jeseníku. Ochrana přírody, 27: Bureš, S., 1996: Jeseníky. Zpravodaj IBA, listopad 1996: 5. Bureš, S., 1993: Food of water Pipit nestlings, Anthus spinoletta spinoletta, in changing environment. Folia zool., 42(3): Bureš, S., 2000: Sledování vlivu antropických faktorů na vybrané druhy ptáků v NPR Praděd se zaměřením na studium modelového druhu lindušky luční. Zpráva dílčího úkolu grantu Vav 610/10/00 Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích. Ornitologická laboratoř PřF UP, Olomouc, msc. Bureš, S., 2001: Sledování vlivu antropických faktorů na vybrané druhy ptáků v NPR Praděd se zaměřením na studium modelového druhu lindušky luční. Zpráva dílčího úkolu grantu Vav 610/10/00 Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích. Ornitologická laboratoř PřF UP, Olomouc, msc. Bureš, S., 2001: Závěrečná zpráva o výsledcích výzkumu lindušek v NPR Praděd za roky Ornitologická laboratoř PřF UP, Olomouc, msc., 3 pp. Bureš, S., 2002: Sledování vlivu antropických faktorů na vybrané druhy ptáků v NPR Praděd se zaměřením na studium modelového druhu lindušku luční. Ornitologická laboratoř PřF UP, Olomouc, msc., 6 pp. Bureš, S. & Václavíková, K., 1996: Hnízdění koroptve polní (Perdix perdix) na hřebenech Jeseníků. Zprávy MOS, 54:

75 Dornbusch, M. & Dornbusch, CH., 1977: Zum Vorkommen des Mornell, Eudromias morinellus /L., 1758/ im Hrubý Jeseník (Altvater-Gebirge, CSSR). Orn. Jber. Mus. Hein., 2: Doupal, L. & Hajný, L., 1996: Výsledky odchytu ptáků v nivě řeky Moravice v Jeseníkách v letech Zprávy ČSO, 43, říjen 1996, Doupal, L. & Hajný, L., 2008: Pohnízdní společenstva ptáků v nivě řeky Moravice v Jeseníkách. Správa CHKO Jeseníky, msc., 6 pp. Hajný, L., 1991: Monitoring ohrožených druhů ptáků v CHKO Jeseníky. Správa CHKO Jeseníky, Jeseník, msc., 20 pp. Hajný, L., 1992: Avifauna spojené rezervace Praděd, seznam pro projekt IBA. Správa CHKO Jeseníky, Jeseník, msc., 3 pp. Hajný, L. & Baláž, P., 1992: Významné chráněné a ohrožené druhy avifauny v CHKO Jeseníky. Pp in Hora, J., Kaňuch, P. a kol.: Sbor. Významná ptačí území v České a Slovenské republice, Třeboň, Československá sekce ICBP, Praha. Hajný, L., 2009: Fauna CHKO Jeseníky monitoring ptáků. IX. Svatováclavské česko polsko německé setkání v Jeseníku Sborník referátů, VM Jeseník, Hajný, L., 2009: Úspěšný návrat sokolů do Hrubého Jeseníku. Ptačí svět, 1/2009, ČSO, 8. Havlín, J. & Lelek, A., 1957: Příspěvek k poznání příčin kvalitativního i kvantitativního rozšíření ptactva v Jeseníkách. Přírod. sborn. Ostravského kraje, zvláštní příloha, Slezský studijní ústav v Opavě,18 (1): Kočí, K., 1984: Státní přírodní rezervace Rejvíz. Inventarizační průzkum zoologický /třída: Ptáci (Aves)/ dle metodiky SÚPPOP Dep. AOPK ČR, Praha, msc., 21 pp. + přílohy (1 mapa + 12 foto) Kočí, K., 2007: Chráněná krajinná oblast Jeseníky. ACTAEA & Správa CHKO Jeseníky, 220. Kočvara, R., 2004: Analýza antropických vlivů v nejcennějších částech CHKO Jeseníky. Ornitologická část. Mapování rozšíření ptáků v NPR Praděd. Práce pro Správu ochrany přírody ČR ve spolupráci s Ekoservisem Jeseníky. 48 p. Kolenati, F., 1859: Fauna des Altvaters (hohen Gesenkes der Sudeten). Buchdruckerei Rudolf Rohrer s Erben, Brünn, 83 pp. Kostroň, K., Hromas, J. & Růžička, J., 1968: Současné rozšíření tetřeva hlušce (Tetrao urogallus L.) v oblasti Hrubého Jeseníku. Čas. Slez. Muz., Opava, ser. A, 17 (2): Kostroň, K., Hromas, J. & Růžička, J., 1969: Příspěvek k poznání současného rozšíření jeřábků (Tetrastes bonasia rupestris /BREHM/) v Hrubém Jeseníku. Čas. Slez. Muz., Opava, ser. A, 18: Kostroň, K., Hromas, J. & Růžička, J., 1969: Rozšíření tetřívků (Lyrurus tetrix L.) v oblasti Hrubého Jeseníku. Čas. Slez. Muz., Opava, ser. A, 18 (2): Koubek, P. & Banaš, M., 2000: Tetřevovití v Jeseníkách: možnosti přežití. Pp in Málková, P., ed.: Sborník příspěvků z mezinár. konf. Tetřevovití Tetraonidae na přelomu tisíciletí. České Budějovice března Koubek, P. & Červený, J., 1998: Záchranný program kriticky ohroženého druhu živočicha tetřeva hlušce v ČR oblast II.3 Jeseníky. Studie MŽP, msc., 13 pp. Kovářová, S, 1984: Státní přírodní rezervace Šerák-Keprník. Inventarizační průzkum zoologický - Ptáci. Dep. AOPK ČR, Praha a Správa CHKO Jeseníky, Jeseník, msc., 25 pp. + přílohy (1 mapa + 13 foto) Souček, J., 1970: Hýl rudý (Carpodacus erythrinus) hnízdí v Hrubém Jeseníku. Campanula 1: Souček, J., 1971: Krkavec velký středoevropský Corvus roax corax L. v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Campanula, Ostrava, 2:

76 Suchý, O., 1988: Čáp černý (Ciconia nigra) v jižní části Jeseníků. In: Sborník referátů Vodní ptáci 1987, Přerov, p Suchý, O., 2001: Vývoj populace výra velkého (Bubo bubo) v Jeseníkách v letech Buteo, 12: Šafář, J. a kol., 2003: Olomoucko. In Mackovčin, P. & Sedláček, M., eds.: Chráněná území ČR, svazek VI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Štefan, P., 1984: Ornitologický průzkum. Dep. Správa CHKO Jeseníky, Jeseník, msc. Štěpán, P., 1970: Výskyt pěnkaváka sněžního (Montifringilla nivalis) na Hrubém Jeseníku. Sylvia 18: 249. Teplíček, E., 1947: Jeřábci v Jeseníkách. Československý ornitolog, 6:70. Vlčková, H., 1997: Studium hnízdní bionomie, potravy a růstu mláďat lindušek (Anthus spp.) v CHKO Jeseníky. Dipl.Pr. PřF UP Olomouc. Weber, H., 1979: Akce Balt v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Akce Balt studie č. 3, sekce ČSSR. Zprávy MOS, 37: Weber, H., 1984: Akce Balt v Jeseníkách. Zprávy MOS, 42: Weber, H., 1985: Hnízdění kulíka hnědého (Eudromias morinellus L.) v Jeseníkách. Prunella, 11: Literatura Šťastný, K. & Bejček V. 2001: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Aventinum. 76

77 1.14 Zoologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Koleopterologický průzkum 1. Úvod Dílčí zpráva o realizaci projektu (1. etapa) obsahuje výsledky vyhledávání dostupných zdrojů a historických dat o předmětném chráněném území- Přírodní rezervace Les Na rozdílné Proběhlo vyhledání a dostupných dat a údajů o tomto území a dosavadní péči o něj. V této dílčí zprávě jsou zahrnuty výsledky k 31. prosinci V následující zprávě zahrnující druhou etapu budou detailněji rozpracována vyhledaná data o chráněných druzích a managementu území s terénním průzkumem a zhodnocením výskytu zjištěných druhů. 2. Název průzkumu Inventarizační průzkum entomologický PR Les Na rozdílné-brouci (Coleoptera) 3. Cíl průzkumu Zpracování inventarizačního průzkumu entomologického PR Les Na rozdílné se zaměřením na brouky (Coleoptera), se zvláštním zřetelem na druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 sb. a 175/2006 sb. a druhy uvedené v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky-bezobratlí (Farkač, Král, Škorpík et al., 2005) a návrhu případných managementových opatření v přírodní rezervaci z hlediska brouků (Coleoptera). 4. Použitá metodika Samotný průzkum v dalších zprávách bude probíhat podle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005). K orientačnímu zjištění výskytu epigeických druhů (žijících na půdním povrchu), bude použito metody zemních pastí. Které budou rozmístěny na vhodných místech, tak aby byly postiženy všechny hlavní porostní typy vyskytující se v PR. Jako pastí bude použito polyetylénových kelímků o obsahu 0,3 litru, jako fixační tekutiny bude použit etylenglykol s příměsí piva ke zvýšení atraktivity. Druhy brouků z půdního povrchu budou sbírány rovněž individuálně pod kaménky, kůrou, kusy dřev a listím za použití exhaustoru a trojzubé zahradnické motyčky. Druhy obývající bylinné patro budou sbírány smýkáním smýkací síťkou a to zvláště v bylinně bohatších částech i na vegetaci při hranicích PP. Ke sběru brouků z keřového a nižšího stromového patra bude užito sklepávání vegetace do sklepávadla. Tyto metody budou doplněny individuálním sběrem na rostlinách, květech, pod kůrou apod. 77

78 Zvláštní pozornost bude věnována potoku protékajícímu při východní hranici PP. Průzkum v potoce a jeho okolí bude proveden individuálním sběrem se zaměřením na ripicolní a hygrofilní druhy brouků. Databáze významných druhů s povinnými parametry bude po přidělení hesla zadána do prostředí NDOP. 5. Výsledky 5.1 Přírodní rezervace Les Na Rozdílné Přírodní rezervace Les Na Rozdílné s výměrou 5,55 hektarů se nachází v katastrálním území Kunčice pod Ondřejníkem, v okrese Frýdek-Místek. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce Nadmořská výška území se pohybuje od 462 do 488 m. n m. Předmětem ochrany je smíšený porost v jihozápadní části lesního komplexu Rakovec cca 2 km východně od Frenštátu pod Radhoštěm. Weismannová et al.(2004) uvádí, že se jedná o jednotlivě i skupinovitě smíšenou kmenovinu ve stáří více než 100 let. Z dřevin je udán výskyt Abies alba, Fagus sylvatica, Quercus robur a Tilia cordata Historický a literární přehled Entomofauna vlastního území PR nebyla dosud zkoumána. Pro sledované území PR nebyly zjištěny žádné literární ani sbírkové fondy řádu brouci (Coleoptera). Stanovský a Pulpán (2006) uvádí z lokality Kunčice pod Ondřejníkem 10 druhů běžných střevlíkovitých brouků. Z ostatních skupin živočichů uvádí Weismannová et al.(2004) výskyt čápa černého a krkavce velkého. 6. Seznam použitých informačních zdrojů Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005). Plán péče pro PR Les Na rozdílné pro období Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005)-Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí, AOPK Praha, 758 pp. Freude H., Harde K. W., Lohse G. A. ( ): Die Käfer Mitteleuropas, band 1-11, Goecke & Evers- Krefeld. Hůrka K. (1996) : Carabidae of the Czech and Slovak Republics, Kabourek, Zlín, 565 pp. Hůrka K., Veselý P., Farkač J. (1996): Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí, Klapalekiana, 32: Jelínek J. eds., (1993) :Checklist of Czechoslovak Insects IV, (Coleoptera), Seznam československých brouků, Folia Heyrovskyana, suppl.1, Praha, 172pp. Kolibáč J., Majer K., Švihla V. (2005): Brouci nadčeledi Cleroidea Česka, Slovenska a sousedních oblastí Laibner St. (2000): Elateridae of the Czech and Slovak Republics, Kabourek, Zlín, 292 pp.. 78

79 Maršálková J. et al. (1987): Metodika inventarizačního průzkumu chráněného území.- Státní ústav památkové práce a ochrany přírody, Praha. Picka J. (1978): Klíče k určování hmyzu 1, Coleoptera-Tenebrionidae, Zprávy Československé společnosti entomologické. Pruner L., Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, Klapalekiana,32 (Suppl.): Reitter E. ( ): Uebersicht der Käfer-Fauna von Mähren und Schlesien, Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn, VIII.Band, II.Heft, 195 pp. Skoupý V.(2004): Střevlíkovití brouci České a Slovenské republiky ve sbírce Jana Pulpána, 213 pp., CD-Rom. Sláma M.(1998): Tesaříkovití-Cerambycidae České a Slovenské republiky (Brouci- Coleoptera, 383 pp. Smetana A.(1958): Drabčíkovití (Staphylinidae) in Fauna ČSR, svazek 12, Nakl.Čs akademie věd, Praha Stanovský J., Pulpán J.(2006): Střevlíkovití brouci Slezska, Muzeum Beskyd Frýdek- Místek. Weismannová a kol. (2004): Ostravsko. In : Mackovčin P. a Sedláček M.(eds.):Chráněná území ČR, svazek X.Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp. 79

80 Ornitologický a herpetologický průzkum METODIKA A MATERIÁL Za účelem poznání druhové diverzity obojživelníků (Amphibia), plazů (Reptilia) a ptáků (Aves) PR a jejího ochranného pásma bude v období leden říjen 2010 uskutečněno celkem 10 kontrol, a to 1 kontrola v kalendářním měsíci. V období únor červen budou min. 2 kontroly zasahovat i do nočního období. Během každého terénního průzkumu, jehož trasa povede tak, aby pokryla maximum plochy PR, bude zapisován výskyt všech druhů obojživelníků, plazů a ptáků. Trdliště obojživelníků a hnízdiště ochranářsky významných druhů ptáků budou značeny do mapy a bude pořízena jejich fotodokumentace. Plazi budou sledováni vizuálně na vhodných stanovištích. Během každého terénního průzkumu bude značena početnost jednotlivých druhů, a to zvlášť dospělých jedinců a zvlášť juvenilních stadií. U ptáků budou vizuálně a akusticky zaznamenávány i případné hnízdní projevy [např. hnízdní výskyt ve vhodném prostředí (toto kritérium bude bráno v úvahu pouze u pěvců, výjimečně i u jiných skupin), zpěv, varování, nález nevzletných mláďat apod.]. Hnízdní projevy budou po ukončení posledního průzkumu sumarizovány a každému druhu bude přidělena jedna z kategorií hnízdění (B D podle ŠŤASTNÉHO et al. 2006) používaná během mapování hnízdního rozšíření ptáků. Zjištěné taxony plazů budou seřazeny podle systému ZWACHA (2009) a taxony ptáků podle HUDCE et al. (1995); u každého taxonu ptáků bude navíc uvedena nejvyšší zjištěná kategorie výskytu: P přelet (druh bez užší vazby na území), T tahový výskyt a H (B D) hnízdní výskyt v kategorii hnízdění možného (B), pravděpodobného (C) a prokázaného (D). Na základě požadavků v příloze smlouvy o dílo bude v komentáři k jednotlivým druhům (zvláště chráněným a uvedených v červeném seznamu) uvedena: a) velikost populace, b) změny oproti minulosti [konfrontace s jediným nepublikovaným zdrojem (BARTOŠOVÁ 2002) z provedené rešerše souhrnných prací o herpetofauně a avifauně PR] a c) návrh managementu. LITERATURA BARTOŠOVÁ, D PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ Nepubl. HUDEC, K., CHYTIL, J., ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V Ptáci České republiky. Sylvia, 1995, roč. 31, č. 2, s ISSN ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V., HUDEC, K Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice vyd. Praha: Aventinum, ISBN ZWACH, I Obojživelníci a plazi České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN

81 1.15 Entomologický průzkum na území PR Rybníky Koleopterologický průzkum 1. Úvod Dílčí zpráva o realizaci projektu (1. etapa) obsahuje výsledky vyhledávání dostupných zdrojů a historických dat o předmětném chráněném území- Přírodní rezervace Rybníky. Proběhlo vyhledání a rámcové zpracování dostupných dat o druzích brouků vyskytujících se na území a dosavadní péči o území. V této dílčí zprávě jsou zahrnuty výsledky k 31. prosinci V následující zprávě zahrnující druhou etapu budou detailněji rozpracována vyhledaná data o chráněných druzích a managementu území s terénním průzkumem a zhodnocením výskytu zjištěných druhů. 2. Název průzkumu Inventarizační průzkum entomologický PR Rybníky-brouci (Coleoptera) 3. Cíl průzkumu Zpracování inventarizačního průzkumu entomologického PR Rybníky se zaměřením na brouky (Coleoptera), se zvláštním zřetelem na druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 sb. a 175/2006 sb. a druhy uvedené v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky-bezobratlí (Farkač, Král, Škorpík et al., 2005) a návrhu případných managementových opatření v přírodní rezervaci z hlediska brouků (Coleoptera).. 4. Použitá metodika Samotný průzkum v dalších zprávách bude probíhat podle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005). Vzhledem k charakteru lokality bude v průzkumu kladen důraz na sledování fytofágních a hygrofilních brouků. Druhy obývající bylinné patro budou sbírány smýkáním smýkací síťkou Ke sběru brouků z keřového a nižšího stromového patra bude užito sklepávání vegetace do sklepávadla. Tyto metody budou doplněny individuálním sběrem na rostlinách, květech. Zvláštní pozornost bude věnována studiu mokřadních biotopů, zvláště zde se vyskytujících vodních brouků, hygrofilních druhů čeledí Carabidae a Staphylinidae a fytofágních brouků čeledi Chrÿsomelidae a Curculionidae vázaných na hygrofilní vegetaci.. Databáze významných druhů s povinnými parametry bude po přidělení hesla zadána do prostředí NDOP. 81

82 5. Výsledky 5.1 Přírodní rezervace Rybníky Přírodní rezervace Rybníky s výměrou 7,32 hektarů se nachází v katastrálním území Kozlovice, v okrese Frýdek-Místek. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce Nadmořská výška území se pohybuje od 384 do 419 m. n m. PR je tvořena lesíkem s mokřadem a zarostlým rybníčkem. Lokalita je obklopena poli a loukami a tvoří výrazný krajinný prvek v Podbeskydské pahorkatině. Geologické a botanické charakteristiky území uvádí Weismannová et al.(2004) Historický a literární přehled Weismannová et al.(2004) uvádí výskyt 15 druhů střevlíků (střevlík ullrichův-carabus ullrichi je dle vyhl.395/1992 druh ohrožený) a 59 druhů ploštic (Heteroptera). Sbírkové doklady střevlíkovitých jsou uloženy ve sbírce Muzea Beskyd ve Frýdku Místku a částečně byly publikovány (Petřík, Roháčová, Roháčová 1999). Stanovský&Pulpán (2006) udávají z území PR 19 druhů střevlíkovitých. Z dalších významných druhů brouků zde byl nalezen lokální druh krasce Aphanisticus pusillus vázaný na sítiny (Juncus sp.) (Boža, in print.) a na sítiny vázaný dřepčík Chaetocnema sahlbergi, (P. Boža det.). Dle sdělení P. Boži se jedná o jedinou recentní lokalitu tohoto dřepčíka na severní Moravě. Farkač, Král, Škorpík et al., (2005) uvádí oba tyto druhy v kategorii EN (ohrožený). 6. Seznam použitých informačních zdrojů Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005). Boža P., (2009, in print) Nález krasce Aphanisticus pusillus v PR Rybníky, Práce a studie Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku. Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005)-Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí, AOPK Praha, 758 pp. Freude H., Harde K. W., Lohse G. A. ( ): Die Käfer Mitteleuropas, band 1-11, Goecke & Evers- Krefeld. Hůrka K. ( 1996) : Carabidae of the Czech and Slovak Republics, Kabourek, Zlín, 565 pp. Hůrka K., Veselý P., Farkač J. ( 1996): Využití střevlíkovitých ( Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí, Klapalekiana, 32: Jelínek J. eds., (1993) :Checklist of Czechoslovak Insects IV, (Coleoptera), Seznam československých brouků, Folia Heyrovskyana, suppl.1, Praha, 172pp. Kolibáč J., Majer K., Švihla V. (2005): Brouci nadčeledi Cleroidea Česka, Slovenska a sousedních oblastí Laibner St. (2000): Elateridae of the Czech and Slovak Republics, Kabourek, Zlín, 292 pp.. Maršálková J. et al. (1987): Metodika inventarizačního průzkumu chráněného území.- Státní ústav památkové práce a ochrany přírody, Praha. Petřík F. & Roháčová M. 1997: Katalog sbírky brouků I. Rod Carabus. Edice Katalogy a soupisy sbírek č. 3. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 15 pp map. 82

83 Picka J. (1978): Klíče k určování hmyzu 1, Coleoptera-Tenebrionidae, Zprávy Československé společnosti entomologické. Pruner L., Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, Klapalekiana,32 (Suppl.): Reitter E. ( ): Uebersicht der Käfer-Fauna von Mähren und Schlesien, Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn, VIII.Band, II.Heft, 195 pp. Roháčová M. 1999: Katalog sbírky brouků II. Coleoptera, Carabidae: Pterostichini. Edice Katalogy a soupisy sbírek č. 5. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 14 pp + 27 map. Skoupý V.(2004): Střevlíkovití brouci České a Slovenské republiky ve sbírce Jana Pulpána, 213 pp., CD-Rom. Sláma M.(1998): Tesaříkovití-Cerambycidae České a Slovenské republiky (Brouci- Coleoptera, 383 pp. Smetana A.(1958): Drabčíkovití (Staphylinidae) in Fauna ČSR, svazek 12, Nakl.Čs akademie věd, Praha Stanovský J., Pulpán J.(2006): Střevlíkovití brouci Slezska, Muzeum Beskyd Frýdek- Místek. Weismannová a kol. (2004): Ostravsko. In : Mackovčin P. a Sedláček M.(eds.):Chráněná území ČR, svazek X.Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp. 83

84 Orthopterologický průzkum k.ú.: Kozlovice kategorie ochrany: přírodní rezervace rok vyhlášení: 1990 výměra: 7,32 ha nadm. výška: m souřadnice: 49 34'31.98"N; 18 14'45.30"E faunistický čtverec: 6475 Stručná charakteristika území Ostřicovo-rašelinná louka svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis obklopená lesem. Na rašelinných loukách se hojně rozrůstají především ostřice (Carex sp.) a sítina klubkatá (Juncus conglomeratus). Druhovou pestrost zvyšuje na vlhčích místech suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), pcháč potoční (Cirsium rivulare), pcháč bahenní (C. palustre) a prstnateclistenatý (Dactylorhiza longebracteata). Porosty dřevin tvoří ochranný pás kolem louky. Svým druhovým složením částečně odpovídají přirozené skladbě - dub letní (Quercus robur), lípa malolistá (Tilia cordata), bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a další listnáče. Přirozený charakter byl narušen dosadbou smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Pravidelným ručním kosením louky se daří udržovat populace ohrožených druhů rostlin. Hospodaření v lesních porostech je zaměřeno na postupnou redukci nepůvodních dřevin a dosadbu listnatých dřevin, zejména buku lesního (Fagus sylvatica). Historie průzkumů Na lokalitě doposud nebyl proveden průzkum sledované skupiny, jediný publikovaný údaj o nálezu saranče Psophus stridulus pochází z náhodného nálezu uskutečněného při inventarizaci ploštic (Holuša 2005). Metodika Materiál řádu Orthoptera byl vyhledáván pomocí smýkání entomologickou síťkou, vizuálním pozorováním a poslechem stridulace. Ke smýkání byla použita smýkací síť o průměru 40 cm. Lokalita byla celá liniově procházena a průběžně byla zaznamenávána druhová skladba a početnost rovnokřídlých. Vzhledem k dosavadnímu zaznamenání pouze běžných a snadno determinovatelných druhů nebyl uložen žádný dokladový materiál. Orientační průzkum byl v roce 2009 prováděn ve dvou typech lučních biotopů, které byly označeny A a B. Segment A představuje rašelinná louka uprostřed rezervace, segment B mezofytní louka na východní hranici rezervace (viz mapa, obr. 1) Početnost je v této zprávě definována stupni: ojedinělý nalezen jen v jenom až třech exemplářích vzácný pozorováno pouze několik exemplářů, většinou lokálně (4-10) hojný početný výskyt v celém území (>> 10 ex.) Lokalita byla navštívena v termínu Průzkum probíhal po dobu 4 hodin. 84

85 Obr. 1. Letecký snímek s PR Rybníky a vyznačením segmentů A a B viz. text. Publikované údaje: Výsledky Na lokalitě doposud nebyl proveden průzkum řádu Orthoptera. Jediný publikovaný údaj o nálezu saranče Psophus stridulus pochází z náhodného nálezu uskutečněného při inventarizaci ploštic (Holuša 2005). Výsledky inventarizace: V rámci předběžného inventarizačního průzkumu provedeného v roce 2009 byl v rámci zkoumané lokality PR Rybníky zaznamenán výskyt 9 druhů řádu Orthoptera (Tab. 1). Mezi zaznamenanými druhy není žádný zvláště chráněný druh ani druh uvedený v aktuálním červeném seznamu sledovaných skupin (Holuša, Kočárek 2005). Zaznamenané druhy patří mezi hojné v rámci Podbeskydské pahorkatiny. Tab. 1. Tabelární přehled zaznamenaných druhů a jejich početnost. Zkratky: oj. ojedinělý; vz. vzácný, hoj. hojný. Druh/segment A B Metrioptera roeselii vz oj Pholidoptera griseoaptera h h 85

86 Tettigonia cantans oj - Chrysochraon dispar h h Omocestus viridulus h h Chorthippus oj - albomarginatus Chorthippus montanus h vz Chorthippus paralellus h h Chorthippus biguttulus - h Charakteristika zjištěných druhů Orthoptera Tettigoniidae Tettigonia cantans (Füssli, 1775) Eurosibiřský druh; v ČR hojný od pahorkatin až po hory, v nížinách se vyskytuje pouze lokálně. Imaga na křovinách a vyšších bylinách na mezích a lesních pasekách. Na sledované lokalitě ojedinělý druh v segmentu A. Metrioptera roeselii (Hagenbach, 1822) Celá Evropa včetně j. Skandinávie, na východě po Sibiř. Pět poddruhů, v ČR a SR pouze nominotypická ssp., velmi hojný druh od nížin do hor. Široce rozšířený druh; louky, meze, pole apod. Na sledované lokalitě ojedinělý až vzácný druh. Pholidoptera griseoaptera (De Geer, 1773) Celá Evropa od Britských ostrovů po Ural a od j. Skandinávie po s. Španělsko a Malá Asie; v ČR a SR velmi hojný druh s výskytem od nížin do hor. Ve vysoké vegetaci nebo v keřích, zejména na okrajích lesů. Na sledované lokalitě hojný druh. Acrididae Chrysochraon dispar (Germar, 1834) Druh rozšířený v celé kontinentální Evropě vč. jižní Skandinávie, na východ zasahuje až do Japonska. Čtyři poddruhy; v ČR nominotypická ssp. Druh lokálně hojný po celém území. Středně vlhkomilný; vlhké nebo podmáčené louky, ale i suché lokality. Vyžaduje přítomnost stařiny, kterou využívá pro kladení vajíček. Na sledované lokalitě hojný druh. Omocestus viridulus (Linnaeus, 1758) Druh rozšířený v celé Evropě s výjimkou s. Skandinávie a jižních částí Iberského, Apeninského a Balkánského polostrova; na východ zasahuje na Sibiř a do Mongolska. Středně vlhkomilný, široce rozšířený luční druh; v ČR hojný zejména v pahorkatinách a horách. Na sledované lokalitě velmi hojný hojný, dominantní druh. Chorthippus albomarginatus (De Geer, 1773) Druh rozšířený od Španělska, přes severní, střední a východní Evropu, po Kazachstán a západní Sibiř. Čtyři poddruhy, v ČR se lokálně hojně vyskytuje nominotypická ssp. Středně vlhkomilný druh. Obývá vlhké louky, slaniska, ale i sušší lokality. Na sledované lokalitě ojedinělý druh, zaznamenaný pouze v segmentu A. Chorthippus parallelus (Zetterstedt, 1821) 86

87 Druh široce rozšířený v celé Evropě včetně s. Skandinávie; na východě zasahuje přes Turecko a Kazachstán až do Mongolska. V ČR velmi hojný euryekní druh. Obývá vlhké, ale i suché lokality, louky, paseky, stepi apod. Na sledované lokalitě všude velmi hojný, dominantní druh. Chorthippus montanus (Charpentier, 1825) Druh široce rozšířený v celé Evropě včetně s. Skandinávie; na východě zasahuje přes Turecko a Kazachstán až do Mongolska. Vlhkomilný druh, obývá především vlhké louky a mokřady. Na sledované lokalitě zaznamenán hojný výskyt v segmentu A, v segmentu B jen vzácně. Chorthippus biguttulus (Linnaeus, 1758) Celá Evropa s výjimkou Britských ostrovů, dále v s. Africe a palearktické části Asie. Vytváří pět poddruhů, z nichž se v ČR vyskytují dva nominotypický Ch. bigittulus biguttulus a Ch. biguttulus hedickei Ramme, 1942, zjištěný zatím pouze na Pálavě. Severomoravské exempláře náležejí nominotypické ssp. Středně suchomilný až suchomilný druh, obývá louky, stepi, paseky. V rámci sledované lokality zaznamenán pouze v segmentu B, kde byl hojný. Komentář k dosavadním výsledkům V rámci inventarizačního průzkumu provedeného v roce 2009 byl v rámci zkoumané lokality PR Rybníky zaznamenán výskyt 9 druhů řádu Orthoptera. Mezi zaznamenanými druhy není žádný zvláště chráněný druh ani žádný druh uvedený v aktuálním červeném seznamu sledovaných skupin. V rámci rovnokřídlého hmyzu byla zjištěná společenstva tvořena převážně graminikolními (travními) druhy s centrem výskytu v zoogeografické provincii listnatých lesů eurosibiřské podoblasti. Dominovaly druhy s širokými ekologickými valencemi s afinitou vlhkým i suchým biotopům. Druhově se jedná o chudé společenstvo s dominancí euryvalentních travních druhů. Teplomilné prvky chybí. Na rašelinné louce (segment A) dominovaly vlhkomilné druhy Omocestus viridulus a Chorthippus montanus, na mezofytní louce (segment B) dominoval druh Chorthippus biguttulus. Z území PR Rybníky byl publikován náhodný nález jednoho samce saranče vrzavé (Psophus stridulus), který byl nalezen v rámci inventarizačního průzkumu ploštic M. Roháčovou a publikován Holušou (2005). Saranče vrzavá je mizející druh naší fauny rovnokřídlých (v Červeném seznamu v kategorii téměř ohrožený ), který vyžaduje komplexy krátkostébelné spoře porostlých pastvin a v současnosti se na Moravě vyskytuje pouze v oblasti Vsetínských vrchů a Bílých Karpat (Spitzer 2007). Vzhledem k zániku těchto lokalit druh pravděpodobně v celé oblasti Moravskoslezských Beskyd vyhynul (Holuša 2005). Recentní výskyt v rámci sledované lokality je vzhledem k současnému stavu biotopu málo pravděpodobný, nicméně nelze vyloučit přežívání izolované populace v blízkém nebo vzdálenějším okolí rezervace. Další průzkumy budou zaměřeny na prověření této alternativy. Získané výsledky jsou pouze předběžné, protože vycházejí z pouze jedné terénní exkurze v pozdně letním aspektu. V sezóně 2010 bude lokalita podrobně prozkoumána také v jarním a ranně letním aspektu. Cíle a harmonogram dalších průzkumů Výzkumy budou v roce 2010 probíhat s cílem podrobně zdokumentovat faunu rovnokřídlých v jarním a ranně letním aspektu. Terénní exkurze budou realizovány v měsících: květen, červen a červenec. 87

88 V rámci výzkumu bude věnována pozornost ověření nebo vyvrácení výskytu saranče vrzavé nejen v rámci sledované lokality, ale i v navazujících nelesních biotopech. Seznam použité literatury HOLUŠA J. 2000: K poznání sarančí (Caelifera) a kobylek (Ensifera) Moravskoslezských Beskyd. Klapalekiana 36: HOLUŠA J. & KOČÁREK P. 2005: Orthoptera (rovnokřídlí), pp In: Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. KOČÁREK P., HOLUŠA J. & VIDLIČKA Ľ. 2005: Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera of the Czech and Slovak Republics. Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské republiky. Nakladatelství Kabourek, Zlín, 349 pp. SPITZER L. 2007: Současné rozšíření saranče vrzavé (Psophus stridulus, L.) (Caelifera: Acrididae) na Valašsku (Česká republika). Čas. Slez. Muz. Opava (A) 56: Obrazová příloha Obr. 2. PR Rybníky, pohled na segment A ( , foto P. Kočárek). 88

89 Obr. 3. PR Rybníky, pohled na segment B ( , foto P. Kočárek). 89