První dílčí zpráva o realizaci zoologických průzkumů

Transkript

1 Název projektu: Číslo projektu: CZ 0138 Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Řešitel projektu: Doba řešení projektu: Zprávu sestavili: Tým participujících specialistů: Daphne ČR Institut aplikované ekologie Ing. Mgr. Lenka Vokasová a Mgr. Jan Dušek, Mgr. Pavel Marhoul, Mgr. Jiří Reif odborní garanti RNDr. Michal Horsák RNDr. Petr Jeziorski Mgr. Josef Kašák RNDr. Petr Kočárek, Ph.D. Doc. RNDr. Bohumír Lojkásek, CSc. RNDr. Zdeněk Majkus Mgr. Martin Mandák Mgr. Jan Myšák RNDr. Karel Poprach RNDr. Magdaléna Roháčová RNDr. Lukáš Spitzer Ing. Jiří Stanovský, Ph.D. Ing. Jiří Vávra Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu

2 Úvod Dne 9. prosince 2009 byla uzavřena smlouva o dílo na zpracování zoologických průzkumů v rámci projektu Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje mezi Moravskoslezským krajem a DAPHNE ČR Institutem aplikované ekologie. Předmětem této smlouvy je zpracování zoologických průzkumů v rámci projektu Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje, číslo projektu CZ 0138 (dále jen projekt ) financovaného z Finančních mechanismů EHP/Norsko (dále jen FM EHP/Norsko ), prioritní oblasti 2 Ochrana životního prostředí, zaměření priority Monitorovací systémy v regionech a systémy pro následné využívání výsledků monitorování (dále jen dílo ). Účelem této smlouvy je pořízení dat potřebných pro podporu výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny. V rámci tohoto projektu se DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie zavázala zpracovat 22 dílčích zoologických průzkumů. Jejich přehledná tabulka je uvedena níže, spolu se zpracovateli, kteří budou průzkumy provádět. Na realizaci díla se podílí tým specialistů, který je koordinován třemi odbornými garanty projektu: Mgr. Janem Duškem, Mgr. Pavlem Marhoulem a Mgr. Jiřím Reifem. Při realizaci průzkumů bude postupováno v souladu s metodikami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. Vzhledem k dosavadnímu krátkému času na plnění díla obsahuje tato první dílčí zpráva především rešerši dostupných poznatků a zpřesnění metodik pro jednotlivé dílčí zoologické průzkumy a jednotlivé živočišné skupiny. Součástí zprávy nejsou dílčí průzkumy, jejichž realizace nebyla dosud z metodického a organizačního hlediska dořešena. Jedná se o tyto průzkumy: 1.13 Monitoring sukcesních změn v prostoru odtrženého meandru v PP Hraniční meandry Odry zoologická část, a dílčí průzkumy: lepidopterologické v průzkumech 1.15 a 1.20 a mamaliologické v průzkumech 1.7, 1.17 a Dořešení těchto průzkumů je v současné chvíli prioritní, s předpokládaným termínem V Praze dne 14. ledna Mgr. Jan Dušek, ředitel Daphne ČR Institut aplikované ekologie 2

3 Přehled tematického rozdělení 22 dílčích zoologických průzkumů s uvedením čísel průzkumů Číslo a název průzkumu měkkýši motýli brouci rovnokřídlí ploštice vážky pavouci ptáci obojživelníci plazi ryby savci obecně 1.1 Monitoring vybraných druhů a skupin entomofauny na území CHKO Beskydy Monitoring výskytu kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na území Moravskoslezského kraje Monitoring výskytu jestřába lesního (Accipiter gentilis) na území Moravskoslezského kraje Evidence výskytu rorýse obecného (Apus apus) v sídelní zástavbě na území Moravskoslezského kraje Aktualizace ichtyologických dat včetně průzkumu dalších živočichů vázaných na vodní prostředí na území Moravskoslezského kraje Vytvoření databáze výskytu zvláště chráněných druhů ptáků na území Moravskoslezského kraje Komplexní zoologický průzkum na území PR Džungle Zoologický průzkum na území PR Rybníky v Trnávce Malakozoologický výzkum na území CHKO Jeseníky Lepidopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky Koleopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky Monitoring sukcesních změn v prostoru odtrženého meandru v PP Hraniční meandry Odry zoologická část Zoologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Entomologický průzkum na území PR Rybníky Entomologický průzkum na území PP Hradní vrch Hukvaldy Zoologický průzkum na území PR Palkovické hůrky Zoologický průzkum na území PR Skalka Zoologický průzkum na území PR Suchá Dora Zoologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky Zoologický průzkum na území PR Štěpán Zoologický průzkum na území PR Skučák

4 Přehled zpráv pro první dílčí zprávu První dílčí zpráva o realizaci zoologických průzkumů Č. průzkumu Název průzkumu Monitoring vybraných druhů a skupin entomofauny na území CHKO Beskydy Monitoring výskytu kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na území Moravskoslezského kraje Monitoring výskytu jestřába lesního (Accipiter gentilis) na území Moravskoslezského kraje Evidence výskytu rorýse obecného (Apus apus) v sídelní zástavbě na území Moravskoslezského kraje Zpracovatel RNDr. Lukáš Spitzer Mgr. Martin Mandák Mgr. Martin Mandák Mgr. Martin Mandák Aktualizace ichtyologických dat včetně průzkumu dalších živočichů vázaných na vodní prostředí na území Moravskoslezského kraje Vytvoření databáze výskytu zvláště chráněných druhů ptáků na území Moravskoslezského kraje Doc. RNDr. Bohumír Lojkásek, CSc. Mgr. Martin Mandák Coleopterologický průzkum na území PR Džungle Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Ornitologický průzkum na území PR Džungle Mgr. Martin Mandák Batrachologický průzkum na území PR Džungle Mgr. Martin Mandák Herpetologický průzkum na území PR Džungle Mgr. Martin Mandák 1.8. Zoologický průzkum na území PR Rybníky v Trnávce RNDr. Petr Jeziorski 1.9. Malakozoologický průzkum na území CHKO Jeseníky Mgr. Jan Myšák Lepidopterologický průzkum na území CHKO Jeseníky Mgr. Josef Kašák Koleopterologický průzkum na území CHKO Jeseníky Ing. Jiří Vávra Ornitologický průzkum na území CHKO Jeseníky RNDr. Karel Poprach Koleopterologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Ornitologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Mgr. Martin Mandák Herpetologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Mgr. Martin Mandák Koleopterologický průzkum na území PR Rybníky Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Orthopterologický průzkum na území PR Rybníky Heteropterologický průzkum na území PR Rybníky RNDr. Petr Kočárek, Ph.D. RNDr. Magdaléna Roháčová Entomologický průzkum na území PP Hradní vrch Hukvaldy Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Koleopterologický průzkum na území PR Palkovické hůrky Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Arachnologický průzkum na území PR Palkovické hůrky RNDr. Zdeněk Majkus Ornitologický průzkum na území PR Palkovické hůrky Mgr. Martin Mandák Malakologický průzkum na území PR Skalka RNDr. Michal Horsák Koleopterologický průzkum na území PR Skalka Ing. Jiří Stanovský, Ph.D. 4

5 Arachnologický průzkum na území PR Skalka RNDr. Zdeněk Majkus Ornitologický průzkum na území PR Skalka Mgr. Martin Mandák Malakologický průzkum na území PR Suchá Dora RNDr. Michal Horsák Koleopterologický průzkum na území PR Suchá Dora Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Ornitologický průzkum na území PR Suchá Dora Mgr. Martin Mandák Koleopterologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky Ing. Jiří Stanovský, Ph.D Ornitologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky Mgr. Martin Mandák Malakologický průzkum na území PR Štěpán RNDr. Michal Horsák Koleopterologický průzkum na území PR Štěpán RNDr. Petr Jeziorski Odonátologický průzkum na území PR Štěpán RNDr. Petr Jeziorski Ornitologický průzkum na území PR Štěpán Mgr. Martin Mandák Batrachologický průzkum na území PR Štěpán RNDr. Petr Jeziorski Malakologický průzkum na území PR Skučák RNDr. Michal Horsák Koleopterologický průzkum na území PR Skučák RNDr. Petr Jeziorski Odonátologický průzkum na území PR Skučák RNDr. Petr Jeziorski Ornitologický průzkum na území PR Skučák Mgr. Martin Mandák Batrachologický průzkum na území PR Skučák RNDr. Petr Jeziorski 5

6 Obsah 1.1 Monitoring vybraných druhů a skupin entomofauny na území CHKO Beskydy Monitoring výskytu kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na území Moravskoslezského kraje Monitoring výskytu jestřába lesního (Accipiter gentilis) na území Moravskoslezského kraje Evidence výskytu rorýse obecného (Apus apus) v sídelní zástavbě na území Moravskoslezského kraje Aktualizace ichtyologických dat včetně průzkumu dalších živočichů vázaných na vodní prostředí na území Moravskoslezského kraje Vytvoření databáze výskytu zvláště chráněných druhů ptáků na území Moravskoslezského kraje Komplexní zoologický průzkum na území PR Džungle Zoologický průzkum na území PR Rybníky v Trnávce Malakozoologický výzkum na území CHKO Jeseníky Lepidopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky Koleopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky Zoologický průzkum na území PR Les na Rozdílné Entomologický průzkum na území PR Rybníky Entomologický průzkum na území PP Hradní vrch Hukvaldy Zoologický průzkum na území PR Palkovické hůrky Zoologický průzkum na území PR Skalka Zoologický průzkum na území PR Suchá Dora Zoologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky Zoologický průzkum na území PR Štěpán Zoologický průzkum na území PR Skučák Přílohy: Příloha 1: Přehled publikovaných záznamů malakofauny Jeseníků Příloha 2: Tabulka dostupných faunistických dat, shrnující historické až recentní údaje o rozšíření jednotlivých zaznamenaných druhů denních motýlů v předmětných čtvercích síťového mapování Jeseníků Příloha 3: Přehled nálezů ploštic v PR Rybníky 6

7 1.1 Monitoring vybraných druhů a skupin entomofauny na území CHKO Beskydy Mapování potenciálních, entomologicky zajímavých mokřadních ploch (se zaměřením na skupinu Lepidoptera) na území CHKO Beskydy Úvod Chráněná krajinná oblast Beskydy je plošně největší CHKO v České republice. Na své rozloze, která činí více než 1238 km 2, zahrnuje unikátní mozaiku rozsáhlých přirozených lesů, pozůstatků pastevních lesů, remízků, činných i opuštěných pastvin a luk. Tato mozaika byla vytvořena prací a činností mnoha generací místních obyvatel a až do současnosti skýtá nepřeberné množství stanovišť pro mnoho druhů živočichů a rostlin. Krajina a její vnitřní uspořádání je v rámci České republiky unikátní. Kouzlo a přírodní kvality mnoha ostatních regionů České republiky byly značně poškozeny, ba mnohdy i přímo zničeny necitlivými zásahy v době po druhé světové válce. Kolektivizace zemědělství a důraz, který byl kladen hlavně na rozvoj průmyslových oblastí a měst, naštěstí nedopadl na krajinu a lidi žijící v Beskydech tak výrazně, jako se tomu stalo mnohde jinde. Výsledkem toho je dosud velmi dobře zachovalá mozaika přírodních i člověkem vytvořených biotopů, na kterých se až do současnosti šetrně tradičně zemědělsky hospodaří. Přestože je CHKO Beskydy plošně největším chráněným krajinným komplexem v ČR, její jižní a jihovýchodní část byla lepidopterologicky ve srovnání s atraktivnějšími regiony dlouho zanedbávána a nedoceněna. Ucelenější plošné poznatky o rozšíření motýlů na území CHKO Beskydy byly publikovány až v práci Beneš et al. (2002). Většina údajů o výskytu motýlů však pocházela z 60. až 80. let 20. století, údaje ze současnosti téměř chybí a severovýchod a jihovýchod CHKO Beskydy patřil vždy k lepidopterologicky nejméně prozkoumaným oblastem v rámci celé ČR. Ostatní publikace se Beskydami zabývaly pouze okrajově nebo šlo pouze o dílčí zprávy o rozšíření vzácnějších druhů: Adámek (1944), Brabec (1987), Černý (1972), Dernický (1945), Kuras & Beneš (1996), Kuras (2000), Povolný (1996), Skala (1912), Spitzer (1963), Stiova (1975), Vaněk (1975), či o inventarizace maloplošných chráněných území (Darebník 2005; Vicherek 2005). Velká sbírka denních motýlů (i běžných druhů) dokumentující stav společenstev motýlů na počátku druhé poloviny 20. století je deponována v Muzeu regionu Valašsko ve Vsetíně (jádro sbírky pochází z let ). Od poloviny 90. let 20. století probíhá intenzivní průzkum komplexu luk a pastvin v údolí Huslenky-Losový prováděný odborníky a studenty z Entomologického ústavu BC AVČR a Univerzity Palackého v Olomouci (Kuras 2004). Podobných stejně krajinářsky i přírodovědně kvalitních avšak naprosto neprozkoumaných údolí můžeme v jižní části CHKO Beskydy najít desítky. Soustavný průzkum denních motýlů v CHKO Beskydy započal v roce 2005, kdy byly podle standardní metodiky provedeny inventarizace heliofilních motýlů v NPR Pulčín- Hradisko a NPR Mionší. Ve stejném roce byl zároveň započat dlouhodobý monitoring dvou kriticky ohrožených druhů chráněných evropskými směrnicemi o stanovištích modráska černoskvrnného (Maculinea arion) a jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne)(spitzer 2005a,b; 2006a,b; 2007a; 2008a,b; 2009,Valchářová 2007). Mnohé z ohrožených druhů motýlů, kteří v na území CHKO Beskydy žijí, jsou existenčně přímo vázány na člověkem v minulých staletích vytvořené biotopy, hlavně extenzivní pastviny a tradičně sečením obhospodařované louky. V případě plošného upouštění od 7

8 tradičního hospodaření, což se v této dekádě stále stává smutnou realitou, tyto na lidské činnosti závislé druhy (jako například modrásek černoskvrnný či perleťovec maceškový) během několika let výrazně sníží své populační hustoty a následně pravděpodobně následkem zhroucení metapopulační struktury své populace vymřou. Stejně se tomu stalo v dalších oblastech České republiky od druhé světové války až dodnes. V roce 2006 bylo ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy přistoupeno k plošnému mapování denních druhů motýlů. V roce 2006 byla zpracovávána jižní část CHKO Beskydy, nejvíce energie bylo věnováno mapování prostoru údolí Vsetínské Bečvy. Výsledky získané externími mapovateli v roce 2006 přinesly mnohá překvapení. Jednalo se jak o potvrzení častého rozšíření druhů motýlů, které jsou v rámci České republiky na pokraji vymření, tak i potvrzení výskytu několika druhů po mnoha letech, kdy byly v jižní části CHKO Beskydy považovány za nezvěstné a pravděpodobně již vymřelé. Celkem byl potvrzen výskyt 92 druhů motýlů (tzv. skupiny denních motýlů a vřetenušek). Nejvýraznější a nejhodnotnější bylo detailní zmapování široké metapopulace kriticky ohroženého druhu modráska černoskvrnného. Vedlejším výsledkem byla i nová zjištění výskytu ohrožené saranče vrzavé. V roce 2007 byla pozornost zaměřena na zpracování střední části CHKO Beskydy, a to údolí Rožnovské Bečvy. Zároveň bylo zpracováno několik jednotlivých chybějících kvadrátů v jižní části a bylo pokročeno v mapování severní části CHKO Beskydy. Celkem bylo zpracováno 45 kvadrátů. Výsledky jasně ukázaly na odlišný charakter obou údolí Bečev. Přestože procházela v dobách před polovinou 20. století přibližně stejným kulturně-přírodním vývojem, změny v zemědělském hospodaření, ke kterým došlo po roce 1950, dopadly na obě dvě údolí nestejně silně. Kvalita biotopů údolí Rožnovské Bečvy byla poškozena výrazně více, než jak se tomu stalo v sousedním údolí Vsetínské Bečvy. Především masivní úpadek maloplošného hospodaření ( záhumenků ) a rozsáhlá unifikace luk a pastvin pod taktovkou JZD zapříčinila celkový pokles kvality i kvantity druhového spektra denních motýlů. V roce 2008 byl zpracováván prostor severovýchodní části území CHKO Beskydy. Rovněž byla dopracována území v okolí obce Velké Karlovice. Celkem bylo zpracováno 37 kvadrátů. Oblast ležící na katastrálním území Velkých Karlovic byla přes vyšší nadmořskou výšku bohatá na ohrožené druhy denních motýlů, podobně jako níže položená místa v údolí Vsetínské Bečvy. Byly nalezeny nejvýše položené lokality s výskytem modráska černoskvrnného, hnědáska kostkovaného nebo perleťovce maceškového. V kontrastu s tímto se ukázala být situace v severovýchodní části CHKO Beskydy Jablunkovsko, severní podhůří Beskyd, kde nebyl nalezen ani jeden druh ze skupiny sledovaných prioritních druhů denních motýlů. Velmi negativně se zde projevilo několik faktorů, které se dosud v dalších oblastech Beskyd neuplatňují v takové míře takřka totální opuštění maloplošného zemědělství spojené s intenzifikací velkoplošného zemědělství, dále pak postupné vysídlení krajiny a náhrada trvale žijících obyvatel zahrádkáři a rekreanty z blízkých městských aglomerací. Obojí má na přírodu zdrcující vliv. Velkoplošné zemědělství nedokáže zajistit potřebnou heterogenitu přístupů k péči o bezlesí, bez které dochází k podstatnému poklesu populací druhů i nakonec k jejich vymírání. Podobně rekreanti mají podstatně jinou představu o údržbě svého pozemku či blízkého okolí, než jakou měli místní obyvatelé. Výsledkem je oplocená krajina s každý týden minimálně jsou sečeným trávníkem v kombinaci s opuštěnou zarostou krajinou, kde nikdo již mnoho let nemá zájem hospodařit. V takovém prostředí nemůžeme očekávat bohatá motýlí společenstva, což se na základě výzkumu i potvrdilo. V roce 2009 bylo přistoupeno k dokončení plošného mapování denních motýlů, a to především v oblasti severní části CHKO Beskydy. Tato oblast je typická masivním útlumem maloplošného soukromého hospodaření a je využívána takřka výhradně pro rekreační účely. 8

9 V této oblasti patří mezi poslední velmi hodnotné biotopy mokřadní plochy s navazující vegetací, podmáčené louky ale i pomístní maloplošné luční prameniště. Mapování bylo prováděno plošně, mapovatelé měli za úkol zdokumentovat současný stav zájmových biotopů, popsat jeho biologické kvality z pohledu skupiny Lepidoptera a odhadnout prováděný management a v případě, že jej neshledají pro ochranu přírody vhodným, navrhnout nový. Metodika Mapováno bylo na základě rozdělení prostoru CHKO Beskydy do běžně používaných faunistických kvadrátů (Zelený 1972). Na mapování se v letech podílelo celkem 15 externích mapovatelů pod vedením koordinátorora mapování (RNDr. Lukáš Spitzer, MRV Vsetín). Pro mapování byla použita upravená standardní metodika vypracovaná kolektivem Entomologického ústavu BC AVČR a Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně pro mapování maloplošných ZCHÚ (Konvička, Beneš & Spitzer). Obr. č. 1. Světle modře jsou vyznačeny kvadráty mapované v roce 2006, tmavě modře pak kvadráty mapované v roce 2007, zeleně kvadráty mapované v roce V roce 2009 byly domapovány bíle zbarvené kvadráty. Inventarizace denních motýlů ve vybraných kvadrátech byla provedena opakovaným sledováním vybraných kvadrátů metodou pozorování za jednotku času ( sightings per unit effort ), která je kompromisem mezi pravidelným sledováním na fixních transektech a prostými sběratelskými návštěvami. Umožňuje totiž získat údaje o druhové bohatosti i rámcové údaje o početnosti, které budou využitelné pro vzájemné porovnání lokalit, a dále pro srovnání časových změn (dlouhodobý monitoring), bude-li projekt v budoucnu opakován. Inventarizace denních motýlů zahrnovala tyto heliofilní taxony řádu Lepidoptera: čeleď Zygaenidae (vřetenuškovití); nadčeleď Hesperioidea; nadčeleď Papilionoidea; čeleď Arctiidae 9

10 - podčeleď Syntominae (běloskvrnáči) + ostatní druhy motýlů zařazené do příloh II a IV Směrnice o stanovištích EU jejichž výskyt připadal v CHKO Beskydy do úvahy šlo o přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) a lišaje pupalkového (Proserpinus proserpina). Základem byly opakované návštěvy území (5x v roce), a to za příhodného počasí po fixní dobu odstupňovanou podle rozlohy území (do 1 ha 45 osobominut (= 45 minut na jednu osobu); do 5 ha 90 osobominut; do 10 ha 2 osobohodiny; do 100 ha 3 osobohodiny). Dospělci motýlů byli sledováni zrakem, případně odchytáváni do síťky a po identifikaci vypouštěni. Pouze u determinačně náročných druhů (nešlo o zvláště chráněné druhy Leptidea sinapis & L. reali, Colias hyale & C. alfacariensis, Zygaena minos & Z. purpuralis, Jordanita spp. a případně další) byly odebírány menší série (do pěti jedinců) pro pozdější determinaci v laboratoři (preparace genitálií). Obtížně determinovatelné druhy revidoval RNDr. Lukáš Spitzer (Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích). Dokladový materiál je uložen v depozitáři Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně (kde také probíhala genitalizace) a malá část ve sbírkách externích mapovatelů. Ve sbírkách mapovatelů jsou také uloženy exempláře takřka všech zaznamenaných druhů v průběhu projektu (rok 2006 a 2007). Kvadrát či polygon byl navštěvován 5krát v roce v těchto termínech: 1) jarní aspekt 3. dekáda dubna polovina května 2) časně letní aspekt polovina května 1. dekáda června 3) vrcholné léto 2. dekáda června 1. dekáda července 4) pozdní léto 2. dekáda července polovina srpna 5) časný podzim polovina srpna první dekáda září Výjimkou jsou vysoko položené zkoumané plochy (střední nadmořská výška 800 m. n m.), kdy se počet návštěv redukuje na tři. První návštěva je posunuta na konec května a poslední na první polovinu srpna odpadá tudíž jarní návštěva a návštěva v časném podzimu. Při každé návštěvě pracovník procházel celé území, respektive jeho nelesní segmenty, a to po trase která obsáhne všechny hlavní typy stanovišť (např. na úrovni křoviny step skála, nikoli na úrovni rostlinných společenstev!). Trasu lze adaptivně měnit podle roční/denní doby, a tím maximalizovat počet zjištěných druhů (návštěvy ploch, na kterých je dostatek nektarujících rostlin pouze v části sezóny, kontroly keřů a okrajů lesa v poledne, kdy se sem motýli ukrývají (ostruháčci, okáči apod.). Všechny druhy denních motýlů byly ihned po prvním spatření zapisovány do pracovního protokolu, po ukončení pobytu v území (či polygonu) byly pak u každého druhu zaznamenány semikvantitativní abundance (početnosti jednotlivých druhů). Použitá standardní škála: 1 jedinec 1; 2 jedinci 2; do pěti jedinců 3; do 10 jedinců 4; do 20 jedinců 5; do 100 jedinců 6; stovky jedinců 7; tisíce jedinců 8. Mapovatel zapisoval do samostatného protokolu všechny druhy motýlů a jejich odhadnuté početnosti v rámci každého zkoumaného kvadrátu a segmentu zvlášť. Zároveň byly v mapě kódovány výskyty prioritních druhů (druhy zařazených do příloh II a IV Směrnice o stanovištích EU: Lycaena dispar, Parnassius mnemosyne, Maculinea arion, Maculinea nausithous, Maculinea teleius, Proserpinus proserpina a Callimorpha quadripunctaria; a druhy kriticky ohrožené a další vybrané ohrožené druhy typické či významné pro CHKO 10

11 Beskydy (Beneš et al. 2002): Maculinea alcon-rebeli, Plebejus idas, Satyrium ilicis, Hamearis lucina, Argynnis niobe, Melitaea diamina, Melitaea aurelia komplex, Melitaea cinxia, Hipparchia semele, Hyponephele lycaon, Hesperia comma, Lasiommata petropolitana, Polyommatus bellargus, Erebia aethiops, Thymelicus acteon, Spialia sertorius, Pyrgus alveus komplex, Pyrgus serratulae, Adscita geryon, Zygaena brizae, Zygaena trifolii, Zygaeana carniolica, Jordnanita notata a Jordanita spp.). Pozice nálezů prioritních druhů byla pro pozdější přesnou lokalizaci nálezů uváděna i v odevzdávaném protokolu. Nálezová data byla převedena do programu Janitor, do interní databáze Společnosti pro ochranu motýlů a vybrané sbírkové exempláře budou zapsány do sbírky Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně. Seznam externích mapovatelů (tučně koordinátor mapování): Jiří Darebník Jankovice 93, Holešov Libor Fiala Jasenická 1796/60, Vsetín Martin Mandák Hrušovská 2, Ostrava Lukáš Spitzer Tichá 1789, Vsetín Filip Tyralík Oznice 64, pošta Bystřička Petr Vicherek Dlouhá tř. 107, Havířov-Podlesí Jan Hrnčíř Na Vyhlídce 591, Rájec-Jestřebí Seznam a počet kvadrátů mapovaných jednotlivými externími mapovateli Jiří Darebník 4 kvadráty ( ; ; ; ) Libor Fiala 7 kvadrátů ( ; ; ; ; ; ; ) Martin Mandák 3 kvadráty ( ; ; ) Lukáš Spitzer 4 kvadráty ( ; ; ; ) Filip Tyralík 3 kvadráty ( ; ; ) Petr Vicherek 5 kvadrátů ( ; ; ; ; ) Jan Hrnčíř 27 kvadrátů ( ; a; a,b; ; ; ; ; ; ; ; a,b; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ) Výsledky Výsledky mapování V roce 2009 bylo na území CHKO Beskydy zpracováno celkem 53 mapovacích kvadrátů. Plošně malé kvadráty, jen částečně zasahující do vlastní CHKO Beskydy (ležící na jejích hranicích) byly mnohdy členěny na dvě části, tyto byly pro potřeby analýzy následně sloučeny. Celkem byl zaznamenán výskyt 76 druhů motýlů, a to 8 druhů vřetenušek a zelenáčků, 1 druh přástevníka a 67 druhů denních motýlů. Celkový počet jedinců pozorovaných ve všech mapovaných kvadrátech byl po převedené ze semikvantitativní škály exemlářů. (Celkové počty motýlů jednotlivých druhů v kvadrátu včetně dat z polygonů byly odhadnuty z použité záznamové semikvantitativní stupnice jednoduchou transformací početnosti (1-1 ex.; 2-2 ex.; 3-5 ex.; 4-10 ex.; 5-20 ex.; ex.; ex.; ex.) 11

12 Nejpočetnější populace byly zjištěny u následujících druhů (pořadí dle hojnosti): okáč luční (Maniola jurtina), okáč prosíčkový (Aphantopus hyperanthus), babočka bodláková (Vanessa cardui)*, bělásek řepný (Pieris rapae), bělásek řepkový (Pieris napi), babočka paví oko (Inachis io), okáč bojínkový (Melanargia galathea), okáč poháňkový (Coenonympha pamphilus), okáč bojínkový (Melanargia galathea), okáč pýrový (Pararge aegeria) a žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni). V porovnání s předchozími lety výrazně poklesl podíl pastvinných druhů motýlů a zvýšil se podíl lesních druhů a druhů lučních bez specifických požadavků na vnitřní strukturu a management lokality. Celkově velmi výrazně poklesla početnost druhů teplomilných a druhů vyžadujících suchá, subxerotermní stanoviště, z nichž většina nebyla zaznamenána ani v jednom exempláři. Vzrostl naopak podíl motýlů lesních a horských biotopů (okáč pýrový (Pararge aegeria) či okáč ječmínkový (Lasiommata maera). Rovněž se zvýšil podíl běžných motýlů intenzivní zemědělské krajiny, hlavně obou druhů bělásků běláska řepného (Pieris rapae) a běláska řepkového (Pieris napi). *V porovnání s minulými roky, kdy byla babočka bodláková velmi vzácná jde o nejmarkantnější zvýšení početnosti. Tento jev je v přímé souvislosti s masivní migrační vlnou babočky bodlákové na jaře roku 2009, kdy byli první přilétnuvší jedinci pozorováni na území ČR již na konci dubna. Druhy, které se vyskytovaly v největším počtu čtverců: Ve všech 53 kvadrátech se vyskytovaly oba výše zmíněné druhy bělásků, bělásek řepný (Pieris rapae) a bělásek řepkový (Pieris napi). Plošně (přítomnost ve 48 kvadrátech) se vyskytoval i bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines). Jinak byla struktura společenstva 10 nejrozšířenějších druhů motýlů takřka stejná, jako v případě nejhojnějších motýlů, s jedinou výjimkou ve 42 kvadrátech se vyskytovala babočka bílé C. Průměrný počet druhů ve čtverci činil pouze 23,22 (aritmetický průměr, průměrná odchylka: 10,3). Nejčastěji se ve čtverci vyskytovalo ještě méně, pouze 21 druhů (medián). V porovnání s výsledky mapování jižněji položenáých části CHKO Beskydy v letech došlo k výraznému poklesu druhové bohatosti. Celkem 12 druhů bylo zaznamenáno pouze v jednom kvadrátu: žluťásek tolicový (Colias erate), ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron), modrásek čermolemý (Plebeius argus), ostruháček březový (Thecla betulae), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), ostruháček trnkový (Satyrium pruni), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), ostruháček jilmový (Satyrium w-album), bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), perleťovec kopřivový (Brenthis ino), vřetenuška pětitečná (Zygaena lonicerae) a přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria). Z hlediska na mokřady vázaných druhů motýlů nebyl výzkum příliš úspěšný. Zjištěny byly jen velmi malé populace celoevropsky chráněných druhů modrásků (M. nausithous a M. teleius) a na mokřady částečně vázaných druhů denních motýlů celoevropsky chráněného ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) a v podhůří běžného perleťovce kopřivového (Brenthis ino). Další druhy, zjištěné na mokřadech, vykazují ekologicky širší valenci, nelze tudíž na znalosti jejich výskytu činit ochranářsky uchopitelné závěry. Druhově nejbohatší kvadráty byly v oblasti konce údolí obce Valašské Bystřice. Zde se dosud zachovalo maloplošné hospodaření i na malých lučních mokřadech důkazem je tomu silná populace modráska lesního (Cyaniris semiargus) a ohniváčka modrolemého (Lycaena hippothoe). Nejchudší kvadráty jsou naopak vždy lokalizovány na samé hranici CHKO (i po odfiltrování velikosti plochy kvadrátu nacházející se uvnitř CHKO Beskydy). Zde je kvalita přírodních biotopů pravděpodobně narušena nejvíce. 12

13 Tabulka č. 1: Systematický přehled zjištěných druhů (nomenklatura dle Laštůvka 1998). Druh Ohrožení Σ ex. % ex. Σ kvadrátů % kvadrátů Hesperiidae Hesperia comma VU 110 0,31 2 3,77 Thymelicus lineola 70 0, ,62 Pyrgus malvae 47 0, ,08 Carterocephalus palaemon 82 0, ,08 Thymelicus sylvestris 903 2, ,51 Erynnis tages 21 0, ,32 Ochlodes venatus 366 1, ,17 Papilionidae Papilio machaon 7 0,02 4 7,55 Pieridae Pieris brassicae 762 2, ,26 Anthocharis cardamines 421 1, ,57 Colias crocea 7 0,02 3 5,66 Colias erate 1 0,00 1 1,89 Colias hyale 19 0, ,64 Pieris napi , ,00 Pieris rapae , ,00 Leptidea reali 285 0, ,96 Gonepteryx rhamni , ,25 Lycaenidae Lycaena alciphron VU 2 0,01 1 1,89 Cupido argiades 12 0,03 3 5,66 Celastrina argiolus 12 0, ,98 Plebejus argus 1 0,00 1 1,89 Thecla betulae 2 0,01 1 1,89 Lycaena dispar 3 0,01 2 3,77 Lycaena hippothoe 347 0, ,40 Polyommatus icarus 239 0, ,06 Cupido minimus 5 0,01 4 7,55 Maculinea nausithous 10 0,03 1 1,89 Lycaena phlaeas 61 0, ,74 Satyrium pruni 2 0,01 1 1,89 Neozephyrus quercus 3 0,01 3 5,66 Cyaniris semiargus 20 0,06 4 7,55 Maculinea teleius 105 0,29 1 1,89 Lycaena tityrus 81 0, ,98 Lycaena virgaureae 85 0, ,74 Satyrium w-album 1 0,00 1 1,89 Nymphalidae Argynnis adippe VU 71 0, ,30 Argynnis aglaja 180 0, ,28 Nymphalis antiopa 80 0, ,83 Vanessa atalanta 396 1, ,58 Melitaea athalia 224 0, ,53 13

14 Polygonia c-album 491 1, ,25 Limenitis camilla VU 1 0,00 1 1,89 Vanessa cardui , ,45 Melitaea cinxia EN 35 0,10 5 9,43 Boloria dia 32 0, ,64 Boloria euphrosyne VU 86 0, ,08 Apatura ilia 12 0, ,75 Brenthis ino 17 0,05 1 1,89 Inachis io , ,02 Apatura iris 10 0, ,98 Issoria lathonia 24 0, ,42 Araschnia levana 30 0, ,42 Argynnis niobe EN 121 0,34 2 3,77 Argynnis paphia 666 1, ,28 Nymphalis polychloros 4 0,01 4 7,55 Boloria selene 53 0, ,42 Aglais urticae 460 1, ,92 Pararge aegeria , ,68 Melanargia galathea , ,40 Coenonympha glycerion 146 0, ,64 Aphantopus hyperanthus , ,02 Maniola jurtina , ,02 Erebia ligea 681 1, ,40 Lasiommata maera 617 1, ,17 Erebia medusa 15 0, ,21 Lasiommata megera 14 0, ,75 Coenonympha pamphilus , ,26 Zygaenidae Adscita statices 36 0, ,21 Zygaena loti 27 0,08 3 5,66 Zygaena viciae 109 0, ,32 Zygaena angelicae 11 0,03 3 5,66 Zygaena filipendulae 53 0, ,64 Zygaena lonicerae 1 0,00 1 1,89 Zygaena minos 200 0,56 2 3,77 Zygaena purpuralis 113 0,31 2 3,77 Acrtiidae Callimorpha quadripunctaria VU 2 0,01 1 1,89 Poznámka: Kategorie ohrožení: NT téměř ohrožený; VU zranitelný; EN ohrožený; CR kriticky ohrožený. Kategorie ohrožení byly přejaty z publikace Červený seznam bezobratlých Farkač et. al. (2005). Příliš nízký procentuální podíl je znázorněn pomocí 0,00%. Komentáře k mokřadním a podmáčeným biotopům (dle mapovaných kvadrátů) (mapovatel J. Darebník) V tomto mapovacím čtverci, který se rozprostírá na okraji CHKO Beskydy, se nenacházejí žádné mokřadní biotopy. Mapování probíhalo především v okolí potoka Čeladenka, v okolí chatové zástavby a na lesních světlinách. Celé území je velmi zalesněné a drobné luční plochy 14

15 jsou majiteli poměrně často koseny. Na tomto území přežívají pouze běžné druhy denních motýlů (mapovatel J. Darebník) Toto území navazuje dále jižně na výše uvedený kvadrát. Jižní hranici tohoto území tvoří osada V Jámě, kde se také soustřeďovala největší koncentrace motýlů. Jedná se o velmi hluboké údolí, které je z 90% zalesněno. Mokřadní biotopy se zde nevyskytují a celé území je na motýly velmi chudé zastoupené pouze nejběžnějšími druhy naší krajiny (mapovatel J. Darebník) Území čtverce opět navazuje jižně na předchozí plochu. Jedná se o závěr údolí potoka Čeladenky. Na ploše se vyskytuje již více bezlesí. Tyto plochy jsou však poměrně intenzivně obhospodařovány a spektrum druhů koresponduje s výše uvedenými částmi tohoto údolí. Na ploše kvadrátu se taktéž nevyskytují mokřadní biotopy (mapovatel J. Darebník) Poslední z mapovaných území opět sousedící s jižní hranicí předchozího čtverce je na tom o poznání lépe. Luční plochy zde tvoří zhruba 30 % území. Díky rozmanitému hospodaření jednotlivých vlastníků lze říci, že jde o jakousi mozaiku biotopů, která poskytovala útočiště pro poměrně bohatou škálu druhů. Za zmínku stojí hojný výskyt druhů ohniváčka Lycaena hippothoe a malé populace hnědáska Melitaea cinxia a soumračníka Hesperia comma. Mokřadní biotopy ani podmáčené louky se na mapované ploše nevyskytují (mapovatel L. Fiala) Jde o velmi malý výsek na samém okraji CHKO. Výskyt motýlů jen v okolí žel. trati u žst. Hostašovice, bez mokřadů či podmáčených luk. Pro mapování využit násep tratě a lesní cesty v těsné blízkosti žel.trati (mapovatel L. Fiala) Velmi podobný charakter jako u , okraj CHKO. Výskyt motýlů jen v okolí žel.trati Hostašovice- Veřovice. V tomto malém výseku čtverce je část, kde jsou květnaté louky (sečené 2x v roce). Jde o částečně podmáčené louky (okolí dvou potůčků, které tyto louky protínají od Veřovických vrchů po žel. trať). Ze zajímavých nálezů snad jen ohniváček Lycaena dispar (mapovatel L. Fiala) V tomto čtverci se nevyskytují žádné mokřady či podmáčené louky. Převážně zalesněný čtverec (smrkové lesy) s mnoha lesními cestami. Výskyt motýlů na světlinách, mýtinách a podél cest (mapovatel L. Fiala) Celý čtverec zalesněný bez mokřadů či podmáčených luk. Velmi podobný čtverci Výskyt motýlů jen podél cest na světlinách a mýtinkách (mapovatel L. Fiala) Jedná se opět jen o výsek v těsné blízkosti okraje CHKO Beskydy. Zde se vyskytuje již více květnatých luk, v části u žel. trati. Louky jsou proťaté potůčky, stékající s Veřovických vrchů. Louky v okolí těchto potoků jsou mokré (sečené 2x ročně). Pro výskyt motýlů již méně vhodné, jde o louky zemědělsky ošetřované, tedy s malým množstvím květů. Jen při okrajích lze počítat s monitorováním alespoň běžných druhů motýlů. Zajímavý je jen nález Lycaena dispar. 15

16 (mapovatel L. Fiala) Poměrně velký výsek čtverce v CHKO je tvořen loukami a jeho SV okraj má i malou část mokřadu a podmáčených luk. Mokřad asi 300 m x 300 m se nachází na soukromém pozemku. Jedním okrajem přiléhá k žel. trati, horním okrajem pak k okolním loukám. Rostou zde typicky mokřadní rostliny např.: pcháč potoční, kyprej vrbice, rdesno červivec, krvavec toten a suchopýr. Zdá se,že do tohoto mokřadu nejsou dělány žádné škodlivé zásahy. Poměrně silný výskyt Maculinea nausithous a M. teleius. Čtverec opět protíná několik potůčků stékajících s Veřovických vrchů (mapovatel L. Fiala) Celý čtverec je zalesněný. Výskyt motýlů jen kolem lesních cest, na mýtinách a světlinách. Jen v malé části jsou zahrady s bohatší květenou. Není zde žádný mokřad ani podmáčené louky (mapovatel M. Mandák) Jedná se o značně zalesněný kvadrát s mimimem mokřadních biotopů zajímavých pro motýly jde především o prameniště, které se v kvadrátu nacházejí roztroušeně především na loukách, např. u rekreačního střediska Kyčmol, u lesní cesty nad PP Kyčmol (osluněné prameniště bez louky), u Hrušky aj. (vše bez nálezů ochranářsky zajímavých druhů motýlů). Ohrožujícím faktorem na lučních prameništích je celoplošná seč okolních luk, která v roce 2009 proběhla v druhé polovině července. K zlepšení stavu by vedlo zavedení částečné seče nebo alespoň ponechávaní širších nevysečených okrajů okolo pramenišť (mapovatel M. Mandák) Jedná se o značně zalesněný kvadrát s nízkým zastoupením mokřadních biotopů. Ty se nacházejí zejména v JZ části (potok Skalka s navazujícími loukami, většinou nemokřadního charakteru a bez nálezu typicky mokřadních druhů motýlů). Nejcennější nálezy byly učiněny jinde nemokřadní loučky v různém stadiu sukcese okolo chátrající (?) usedlosti (49 32'35.697"N, 18 35'49.819"E), kde byl nalezen modrásek lesní (Cyaniris semiargus), a květnatá louka (JZ část je pastvinou s několika jalovci) nad rozcestím Pod Lačnovem (49 32'9.831"N, 18 37'9.243"E), kde byl zjištěn druh Melitaea cinxia. Louka s lučním prameništěm se nachází také v JV rohu kvadrátu (bez zajímavého nálezu mokřadních druhů). Ohrožujícími faktory těchto lokalit (luk) jsou celoplošná seč, která v roce 2009 proběhla v druhé polovině července na většině lokalit, nebo naopak jejich neúdržba (v budoucnu možná okolo usedlosti). Zlepšení stavu na loukách okolo Skalky by napomohlo zavedení částečné nebo mozaikové seče, nebo alespoň ponechávaní širších nevysečených okrajů, což platí i pro louku Pod Lačnovem, kde by bylo na místě uvažovat i o zavedení extenzivní pastvy (probíhá v JZ polovině; o této lokalitě byla informována ZO ČSOP Salamandr) (mapovatel M. Mandák) Jedná se o značně zalesněný kvadrát s nízkým zastoupením mokřadních biotopů. Ty se nacházejí zejména v Z a JZ části potoky Morávka a Lúčka s navazujícími loukami (většinou ale nemokřadního charakteru a bez nálezu ochranářsky zajímavých mokřadních druhů motýlů). Výjimkou je menší květnatá louka na levém břehu Rykalího potoka (49 31'59.599"N, 18 32'54.274"E), pravděpodobně občas využívaná i jako pastvina (louka sousedí s hospodářstvím). Zde byl nalezen nejzajímavější druh v kvadrátu Melitaea cinxia. Společným ohrožujícím faktorem těchto mokřadních lokalit (luk) je celoplošná seč, která v roce 2009 proběhla v druhé polovině července na většině lokalit. Zlepšení stavu by napomohlo zavedení částečné nebo mozaikové seče, nebo alespoň ponechávaní širších 16

17 nevysečených okrajů. Na nejcennější lokalitě by bylo žádoucí uvažovat o extenzivní pastvě. O této lokalitě byla informována ZO ČSOP Salamandr (mapovatel F. Tyralík) Většinu plochy tohoto kvadrátu tvoří lesnatá společenstva na svazích Radhoště a přilehlých hřebenů MS Beskyd. Bezlesí je tvořeno obhospodařovanými loukami v těsné blízkosti frekventované silnice spojující města Rožnov a Frenštát. Lokální mokřady pouze v okolí rybníka (49 30'30.934"N, 18 11'52.992"E) a jeho přítoku. Tyto velmi malé a rozptýlené lokality jsou však zcela zalesněny a zastíněny a bez jakéhokoliv výskytu mokřadních druhů motýlů (mapovatel F. Tyralík) Kvadrát ležící v bezprostřední blízkosti města Frenštát a jeho periferii. Převážně lesnatá oblast, bezlesí tvoří zastavěná území a intenzivně obhospodařované louky. Druhově pestřejší lokality pouze na okolních svazích MS Beskyd a ve větší vzdálenosti od periferie města. Bez jakýchkoliv mokřadů. Lokální a velmi malé plochy podmáčených luk (49 31'51.18"N, 18 10'33.636"E, 49 31'50.039"N, 18 10'56.254"E) mají spíše charakter příležitostně zaplavovaných terénních depresí při větších deštích. Jsou koseny dvakrát ročně a bez specifických druhů motýlů (mapovatel F. Tyralík) Kvadrát ležící v katastru obce Trojanovice. Bezlesí tvořeno zastavěnými plochami převážně rodinných domků s několikrát ročně kosenými pozemky. Menší část tvoří pastviny s intenzivní pastvou dobytka a nadměrnou chemizací. Bez mokřadů či podmáčených luk (mapovatel P. Vicherek) Mapované území se nachází mezi obcemi Smilovice a Komorní Lhotka a tvoří jej převážně pole a louky využívané k zemědělství. Větší louky byly strojově posečeny již při 3. návštěvě, tzn. v polovině července. Bez výskytu mokřadních ploch větších rozměrů, bez nálezů mokřadních motýlů (mapovatel P. Vicherek) Mapované území se nachází v údolí řeky Ropičanky, v obci Řeka a jejího nejbližšího okolí. Většina ploch je využívána jako zahrady, které jsou sečeny několikrát do roka. Ostatní plochy jsou převážně středně velké louky podél cesty. Ty jsou sečeny 1x do roka. V roce 2009 to bylo v červnu. Zbytek byl dokosen do konce července. Většina mapovaného území se nachází v obci Řeka. Bez výskytu mokřadních ploch větších rozměrů, bez nálezů mokřadních motýlů (mapovatel P. Vicherek) Mapované území se nachází v severovýchodní části čtverce a navazuje na mapované území čtverce Nachází se také v údolí řeky Ropičanky, ale obytná zástavba je zde menší. Některé plochy jsou vyžívány jako pole. Zbytek tvoří louky, letos posečené v červnu. Bez výskytu mokřadních ploch větších rozměrů, bez nálezů mokřadních motýlů (mapovatel P. Vicherek) Mapované území se nachází mezi obcemi Guty a Řeka. Přes mapované území protékají 2 potoky, Bystrý (soutok s Gutským potokem) a Oldřichovický. Tvoří jej převážně pole a louky využívané k zemědělství. Větší louky byly strojově posečeny již při 3. návštěvě, tzn. v polovině července. Bez výskytu mokřadních ploch větších rozměrů, bez nálezů mokřadních motýlů. 17

18 (mapovatel P. Vicherek) Mapování proběhlo na loukách a lesních cestách nacházejících se kolem řeky Ropičanka a potoku Javorová. Na tomto čtverci dochází k soutoku těchto vodních toků. Koryta jsou hluboká a řeka se nerozlévá a tudíž louky nejsou podmáčené. Veškeré plochy byly posečeny již v červnu, popř. červenci. Výjimku tvoří jen část kvadrátu (louky po pravé straně řeky Ropičanka), kde soukromý majitel seče mozaikovitě a dokonce odstraňuje náletové dřeviny ze svých pozemků (mapovatel L. Spitzer) Jedná se o velmi zalesněný kvadrát na hranicích se Slovenskou republikou. Vzhledem k horskému charakteru kvadrátu bylo zjištěno jen málo druhů motýlů, bez výskytu motýlů vázaných na mokřadní plochy. Motýli se sdružovali na květnatých místech, nejvíce v okolí lesních cest a svážnic (mapovatel L. Spitzer) Jedná se o velmi zalesněný kvadrát na hranicích se Slovenskou republikou. Vzhledem k horskému charakteru kvadrátu bylo zjištěno jen málo druhů motýlů, bez výskytu motýlů vázaných na mokřadní plochy. Motýli se sdružovali na květnatých místech, nejvíce v okolí lesních cest a svážnic (mapovatel L. Spitzer) Jedná se o lesnatý kvadrát, na jehož území zasahuje kvalitnější bezlesí jen z velmi malé části. Přesto se zde vyskytovaly i druhy podmáčených luk např. soumračník Carterocephalus palaemon, ohniváček Lycaena hippothoe nebo modrásek lesní Cyaniris semiargus. Rovněž výskyt vřetenušky Zygaena viciae hovoří pro přítomnost velmi malých podmáčřených ploch (velmi pravděpodobně lučních mikropramenišť) (mapovatel L. Spitzer) Z hlediska zjištěné struktury společenstva denních motýlů velmi hodnotný kvadrát. Vyskytuje se zde pestrá mozaika druhů s vazbou na subxerotermní pastvinné lokality, ale i motýli preferující spíše podmáčené plochy. V nivě údolí se vyskytují rozsáhlejší bažinky a mokřady s typickou vlhkomilnou květenou. Zde žije velmi početné společenstvo druhu ohniváčka Lycaena hippothoe, ojediněle zde byl nalezen i ohrožený ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron). Hojný je i hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia). Mokřady byly v roce 1 x posečeny. Management se zdá být vhodný (mapovatel J. Hrnčíř) Zalesněné území Z od obce Trojanovice v oblasti Nořičí hory, na severním úbočí v řídce obydlené oblasti sečené,obhospodařované louky a pole. Výskyt motýlů soustředěn na lesní cesty a paseky, okraje polí a luk, vodoteče Bystrého potoka Loc: 49 31'0.974"N, 18 16'49.462"E a několika menších potůčků stékajících z Nořičí hory Loc: 49 31'18.313"N, 18 15'46.143"E, bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu a (mapovatel J. Hrnčíř) Velmi malý výsek čtverce v okrajové části CHKO- bez mokřadních stanovišť druhů a zvláštního managementu a (mapovatel J. Hrnčíř) 18

19 Výsek čtverce v řídce obydlené oblasti Pod Stolovou, vlhčí stanoviště na okrajích několika potůčků protékajících územím Loc: 49 31'35.875"N, 18 18'5.044"E, bez výskytu mokřadních druhů a zvláštního managementu b (mapovatel J. Hrnčíř) Nepatrná výseč kvadrátu, bez významu ke sledovanému území (mapovatel J. Hrnčíř) Zalesněné území malé a Velké Stolové, na S úpatí malé území s roztroušenými loukami a pastvinami, vlhčí stanoviště podél potoka Stolovec Loc: 49 31'21.762"N, 18 18'45.488"E jinak bez mokřadních stanovišť druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Zalesněné území v oblasti Kněhyně, bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Malá výseč kvadrátu, zalesněná bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Převážně zalesněné území oblasti Smrku a Malého Smrku, v SV části kvadrátu, jednotlivé louky v převážně rekreační oblasti. Do sledovaného území zasahuje část vodního díla Šance Loc: 49 30'35.582"N, 18 24'52.447"E a malý úsek řeky Ostravice a Loc: 49 30'44.116"N, 18 25'1.796"E, Loc: 49 31'26.498"N, 18 24'21.764"E, avšak bez mokřadních druhů a vzhledem k četnosti komunikací a kulturizace krajiny i bez managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Zalesněné území v oblasti 3,5 km SZ od obce Staré Hamry, oblastí protéká Břestový potok Loc: 49 28'45.895"N, 18 23'44.758"E, Kyčerov Loc: 49 29'17.01"N, 18 23'52.879"E, a několik menších vodotečí, ale nevytváří žádné mokřadní stanoviště bez mokřadních, druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Zalesněné území v oblasti 3,5 km JZ od obce Staré Hamry, v oblasti se nachází několik menších vodotečí např. Medvědí potok Loc: 49 28'10.204"N, 18 24'17.675"E,Červík Loc: 49 27'11.497"N, 18 23'47.37"E, avšak bez většího významu pro tvorbu příhodných mokřadních stanovišť bez mokřadních druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Zalesněné území spadající do oblasti hory Lučovec Loc: 49 26'14.244"N, 18 23'11.623"E, oblastí protéká několik menších potoků např. Lučovec Loc: 49 25'35.631"N, 18 23'11.743"E a Lučkov Loc: 49 26'8.952"N, 18 23'41.853"E, avšak bez většího významu pro tvorbu příhodných mokřadních stanovišť bez mokřadních druhů a zvláštního managementu a (mapovatel J. Hrnčíř) Velmi malá výseč kvadrátu na okraji CHKO, 1 km JVV od obce Malenovice, obhospodařované louky v okolí hospodářských stavení, okraje lesa, přírodní koupaliště Loc: 49 34'26.078"N, 18 24'39.052"E bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu. 19

20 b (mapovatel J. Hrnčíř) Výseč kvadrátu na okraji CHKO v oblasti Ostré hory,převážně zalesněný biotop, pouze v okolí hospodářských stavení intenzívně sečené pastviny bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Území mezi Lysou horou a Kyčerou, celé zalesněné,pouze v okolí hospodářských budov několik obhospodařovaných luk a pastvin bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Z velké části zalesněné území v oblasti hory Kyčery, pouze v Údolí Borové Loc: 49 35'12.679"N, 18 27'30.5"E menší vlhčí okraj louky s výskytem vstavačů, avšak bez výskytu mokřadních druhů motýlů, a vlhčí louka cca 50*100 m v údolí Bystrého potoka Loc: 49 35'54.409"N, 18 25'1.963"E, též bez výskytu mokřadních druhů bez managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Převážně řídce osídlená kulturní krajina s četnými poli, loukami a pastvinami 1 1,5 km SSZ od obce Malenovice, územím protéká Bystrý potok Loc: 49 35'41.567"N, 18 24'22.995"E a pramení potok Lubenec Loc: 49 35'30.321"N, 18 23'55.703"E, avšak bez zásadního vlivu na tvorbu mokřadních stanovišť, pouze drobné enklávky v bezprostřední blízkosti toku. Bez výskytu mokřadních druhů, bez managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Malá výseč kvadrátu při okraji CHKO velká asi 800*100 m tvořená pastvinou, asi 1 km SV od osady Lubno bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Menší výseč kvadrátu při hranici CHKO asi 3m JZ od obce Pražmo, tvořená z větší části kulturní krajinou, z menší části zalesněná bez mokřadních stanovišť, druhů a zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Kvadrát se nachází asi 3 km J od obce Krásná a z převážné většiny je zalesněný, pouze v údolí říčky Mohelnice Loc: 49 32'30.926"N, 18 29'46.003"E, Loc: 49 33'8.567"N, 18 29'18.025"E a Suchého potoka Loc: 49 33'5.853"N, 18 28'56.324"E se tvoří vlhkomilná společenstva rostlin (tužebník, pcháče, vstavače), výskyt mokřadních druhů však nebyl zaznamenán, není potřeba zvláštního managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Zalesněné území vrcholu Travný, sporadicky se vyskytující motýli pouze na lesních cestách, nejsou vhodné podmínky pro výskyt mokřadních druhů a stanovišť, bez managementu (mapovatel J. Hrnčíř) Zčásti zalesněné území, zčásti tvořené mozaikou polí,luk a pastvin. Území využíváno i pro rekreační činnost, zvláště v okolí obce Morávka. Část území tvoří vodní nádrž Morávka Loc: 49 34'50.771"N, 18 32'13.495"E z větší části obklopená lesem, a tok říčky Morávky v délce asi 2 km Loc: 49 35'2.577"N, 18 32'8.77"E, Loc: 49 36'0.359"N, 18 31'17.934"E, dále údolí Vlaského potoka v délce asi 2 km Loc: 49 34'37.085"N, 18 30'38.46"E, Loc: 20