TŘICETILETÁ VÁLKA ( ) příčiny: vyvrcholení náboženských sporů mezi katolickou církví a stoupenci reformace: kalvinisty a luterány

Transkript

1

2 TŘICETILETÁ VÁLKA ( ) příčiny: vyvrcholení náboženských sporů mezi katolickou církví a stoupenci reformace: kalvinisty a luterány

3 boj o politickou nadvládu v Evropě: největší boje se odehrály v rozdrobené Svaté říši římské (SŘŘ), kde proti sobě stanuly dvě hlavní síly: Katolická liga (př. Bavorsko) a Protestantská unie (sever SŘŘ, kde své zájmy měly také sousední země Dánsko- Norsko a Švédsko) Dále probíhal boj o moc mezi nizozemskými provinciemi a Španělskem (nizozemská revoluce). Francie se z obavy z přílišné rozpínavosti Habsburků připojila k protestantům.

4

5 1. fáze: válka česko - falcká ( ) České stavovské povstání země Koruny české patřily do mnohonárodnostního soustátí po vládou rakouských Habsburků ve Vídni: císař Matyáš ( ) čeští stavové pod nátlakem museli v r zvolit jeho nástupce, kt. byl: Ferdinand II. Štýrský bezohledný katolík (protireformační opatření v Korutanech a Štýrsku) a zastánce absolutismu čeští stavové ho přijali za příslib respektování Rudolfova majestátu, který zaručoval náboženské svobody šlechty a měšťanů nedodržováno: zavřen protestantský kostel v Broumově a kostel v Hrobě dokonce zbourán

6 březen sjezd nekatolických stavů v Praze stížnost císaři na porušování zemských svobod a majestátu zavřen protestantský kostel v Broumově a kostel v Hrobě dokonce zbourán: stížnost odmítnuta + zákaz pokračovat ve sjezdu shromáždění nekatolické šlechty v Karolinu situaci ovládli radikálové: Albrecht Jan Smiřický Jindřich Matyáš Thurn Václav Budovec z Budova oba tehdejší královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic byli považováni za původce zákazu sněmu vůči nim obrátil hněv nekatolických stavů

7 TŘETÍ PRAŽSKÁ DEFENESTRACE (Víte, kdy a za jakých okolností se odehrály první dvě?) = otevřené vystoupení stavů proti císařovi / Habsburkům = počátek třicetileté války Deputace stavů pod vedením radikálů vydala na Pražský hrad do Starého královského paláce do tehdejších místodržitelských kanceláří v Ludvíkově křídle. Zde proběhla krátké inscenované soudní řízení: po vzrušené debatě byli oba místodržící shledáni vinnými z rušení majestátu, nepřáteli stavů i obecného dobrého a odbojníky království Českého (velezrádci) a byli odsouzeni k smrti vyhozením z oken v druhém patře, která byla kolem metrů nad zemí. Z okna se proletěl také písař Fabricius.

8 Všichni tři defenestrovaní pád přežili

9 ustavena zemská vláda 30 direktorů (dirigere = vést, řídit) - složená ze zástupců všech tří stavů / v čele Václav Vilém z Roupova armáda žoldnéři = v čele: Jindřich Matyáš Thurn spojenci: Slezsko, obojí Lužice + Horní a Dolní Rakousy + sedmihradský vévoda G. Bethlen (cíl Uhersko osvobodit od nadvlády císaře i sultána) + Morava (květen 1619 / Karel starší ze Žerotína) na generálním sněmu v Praze uzavřena konfederace stavů zemí Koruny české a Rakouska Byl detronizován Ferdinanda II. (císař ) a zvolen vůdce Protestantské unie Fridrich Falcký (korunován ) / zimní král

10 Porýní-Falc na mapě dnešního SRN Fridrich Falcký (českým králem ) /

11 3 roky bojů se střídavými úspěchy: Stavovská armáda zprvu slavila úspěchy. Mansfeld dobyl Plzeň Thurn přitáhl až k Vídni, kterou s pomocí rakouských stavů málem oblehl musel se stáhnout poté, co bylo poraženo protestantské vojsko pod vedením hraběte Mansfelda maršálem Buquoyem u Záblatí (obrázek) Ferdinand II. úspěchy: spojenectví s vůdcem Katolické ligy Maxmiliánem Bavorským / příměří s Bethlenem / v létě 1620 se císaři podařilo zlomit odpor Dolních a Horních Rakous

12 1620 obléhání a dobytí Budyšína metropole Horní Lužice / Jan Jiří I. Saský bojoval zprvu na straně protestantů, ale r přislíbil pomoc při potírání revolty v Čechách za příslib obou Lužic ty získal 1635 (Pražský mír).

13 bitva na Bílé hoře stavovské žoldnéřské vojsko poraženo císařskou armádou (Buquoy) a bavorským vojskem (Tilly). Stavovské vojsko mužů; mužů / ztráty pod 5%; 9/10 obětí padlo na poražené straně Praha vydána bez boje příčiny debaklu: demoralizace žoldnéřského vojska (jen 1/4 Čechů) chyběly peníze na žold - ačkoli jednotliví šlechtici disponovali značnými osobními majetky ovšem převládla lakota, neschopnost podstoupit osobní oběti špatná koordinace a nejednotné velení král na počátku bitvy obědval na hradě a vůbec nebyl s vojskem / v Kostelci nad

14 bitva na Bílé hoře (1,5 hodinová bitva důsledky na 300 let)

15 Černými Lesy 8000 mužů uherské jízdy (v době bitvy obědvali). Neschopnost koordinovaného ústupu a využití opevněné Prahy vojsko včetně velitelů se rozprchlo - bezhlavý útěk. F. Falcký utekl i s kolonou vozů naložených cennostmi + vůdci povstání s ním. Potrestání ohavné rebelie : rozsduky smrti / propadnutí majetku: staroměstská exekuce (podium před staroměstskou radnicí) = poprava 27 vůdců povstání (3 páni, 7 rytířů, 17 měšťanů) / kat Mydlář u některých zostřené tresty vytržení jazyka, lámání v kole (J. Jesenius) v nepřítomnosti odsouzeni k smrti uprchlí vůdci povstání

16 staroměstská exekuce

17 konfiskace majetku 75% feudální držby změnilo majitele generální pardon kdo se přizná k účasti na ohavné rebelii, bude omilostněn, ale za peníze hospodářská likvidace Čech ( ): císař souhlasil s vytvořením mincovního konsorcia, která za půjčku zlatých získala právo na rok převzít příjmy z českého mincovniství (členové Karel z Lichtenštejna královský místodržící, František z Dietrichštejna, Abrecht z Valdštejna atd.): právo uskutečnit peněžní reformu stáhnou z oběhu starou minci a vydat novou tzv. dlouhou měla nižší obsah stříbra (představovala hodnotu 1/8 mince přechozí). K výměně oběživa došlo v době, kdy probíhaly konfiskační transakce

18 OBNOVENÉ ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ (Čechy 1627 / 28 Morava) = právní kodifikace porážky českých stavů místo dosavadního stavovství byl uzákoněn absolutismus česká koruna vyhlášena za dědičnou (tedy nepřestala existovat) v habsburském rodě zemské úředníky směl jmenovat pouze panovník (jemu byli také zodpovědní byrokratická centralizace (posílena moc české královské dvorské kanceláře ve Vídni) katolické duchovenstvo zaujalo první místo v zemském sněmu (za ním teprve stav panský, rytířský a královská města ta měla na sněmu jen jeden hlas) katolické náboženství bylo prohlášeno za jediné povolené vyznání v českých zemích (ti, kteří se nechtěli srovnat s

19 panovníkem ve víře, museli se vystěhovat ze země (s výjimkou poddaného lidu, který musel přestoupit ke katolictví buď po dobrém, nebo po zlém) = velká emigrační vlna ztráta elity národa němčina zrovnoprávněna s češtinou (ve skutečnosti mu však byl nadřazen na úřadech, ve školách ) stavům bylo ponecháno povolování, rozvrhování a vybírání daní na obrázku Úvodní list tištěného Obnoveného zřízení zemského (pro Čechy)