Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ

Transkript

1 Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíle praktického cvičení z Botaniky bezcévných rostlin: - na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci nejdůležitějších skupin bezcévných rostlin - prezence, zápočty - typy výukových objektů, kresebná dokumentace - technika mikroskopování, opatrná a zodpovědná práce s mikroskopem a stereolupou, zkušební preparát - řazení informací o prezentovaném materiálu

2 Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení TYPY VÝUKOVÝCH OBJEKTŮ V úvodním přehledu pozorovaných objektů je u každého rodového či druhového jména objektu v závorce uveden typ pozorování. PP = příprava preparátu ze živé kultury nebo přírodní populace a jeho pozorování mikroskopem nebo stereolupou TP = mikroskopické pozorování trvalého preparátu HB = makroskopické pozorování herbářové položky FIX = makroskopické pozorování fixovaného materiálu ŽM = makroskopické pozorování přírodní populace OP = pouze obrazová prezentace

3 Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení ZÁKLADY PRÁCE S MIKROSKOPEM zapínání a vypínání mikroskopu, práce s reostatem výměna objektivů, hrubé a jemné zaostřování práce se clonou, kompenzace zaclonění zvýšením světelného výkonu LED žárovky orientace v obsahu preparátu při malém zvětšení volba optimálního zvětšení pro daný objekt praktická zkouška pozorování zkušebního preparátu technika zakreslování mikroskopických objektů

4 Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení ŘAZENÍ INFORMACÍ O PREZENTOVANÉM MATERIÁLU V úvodu přehled probíraných objektů, jejich systematického zařazení a způsobu prezentace. Stručné informace jsou většinou podávány o třídě, do které probírané objekty patří. Někteří zástupci doprovázeny dalšími údaji na úrovni nižších systematických jednotek (řády). Vyobrazení jednotlivých objektů případně s biotopem výskytu doprovázeno stručným textem.

5 Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení Základní morfologická terminologie (slovníček) stélka = tělo (tj. třeba buňka, kolonie, vlákno) kokální stélka = jednobuněčná, nepohyblivá, s buněčnou stěnou monadoidní stélka = bičíkovec koloniální stélka = shluk nediferencovaných buněk, typicky tvořený buňkami více generací cenobiální stélka = mnohobuněčná stélka tvořená typicky buňkami jedné generace trichální stélka = vláknitá mnohobuněčná stélka (nevětvená nebo nediferencovaně větvená) heterotrichální stélka = vláknitá, větvená, s diferencovaným osním a bočními vlákny sifonální stélka = vláknitá, mnohojaderná, tj. nediferencovaná na jednojaderné buňky autospora = nepohyblivá, nepohlavní, jednobuněčná spora vzniklá uvnitř autosporangia a morfologicky podobná dospělé buňce zoospora = bičíkatá spora (vzniklá uvnitř zoosporangia) gameta = pohlavní buňka isogamie = pohlavní proces, při němž splývají dvě morfologicky identické gamety oogamie = pohlavní proces, při němž splývá pohyblivá samčí gameta a relativně větší a nepohyblivá gameta samičí (vaječná buňka = oosféra)

6 Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů Eubacteria, Cyanophyceae (= Cyanobacteria, Cyanoprokaryota, sinice) a) sinicový vodní květ (Microcystis, Anabaena) (PP) b) Nostoc (PP, ŽM) c) Rivularia (PP) d) Calothrix (PP) e) Tolypothrix (TP) f) Stigonema (OP) Eukaryota, Plantae (= Archaeplastida), Glaucophyta g) Cyanophora (PP) h) Glaucocystis (PP)

7 Sinice - ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA prokaryotické fototrofní organismy stélka kokální nebo vláknitá, vždy s buněčnou stěnou mořské, sladkovodní i aerofytické; organismy s širokou ekologickou amplitudou: např. plankton eutrofních rybníků, rašeliniště, horké prameny, mořský fytoplankton, subaerické biofilmy, atd.

8 sinicový vodní květ (pozorování přírodního vzorku) Planktonní společenstvo tvořené dominantně sinicemi. Hlavní sladkovodní zástupci: Microcystis (kokální koloniální stélka) Anabaena (vláknitá stélka s heterocyty) heterocyty specializované buňky pro fixaci vzdušného dusíku Výskyt: eutrofní sladké vody, typicky v letním období a při přebytku fosforu. POZOR!! Přírodní vzorek obsahuje i jiné organismy; nyní je ale žádoucí soustředit se na sinice. Microcystis (buňky ve společném slizu) Anabaena (buňky ve společném slizu)

9 Nostoc sp. (příprava preparátu a pozorování přírodní populace) Vláknitá sinice s heterocyty. Vlákna uložená ve slizu. Vytváří makroskopické kolonie. heterocyt Výskyt: aerofyticky, na povrchu půdy; ostatní druhy ale žijí i benticky

10 Nostoc sp.

11 Rivularia atra / R. mesenterica (příprava preparátu z přírodní populace) Vláknité sinice s heterocyty. Heteropolární (tj. zužující se) nevětvená vlákna jsou uložená koncentricky v pevném slizu. Heterocyt se většinou vytváří na bázi vláken (uprostřed kolonie). Vytváří makroskopické kolonie. Jeden z mála makroskopických bakteriálních organismů. zdroj: yhteiso.luontoon.fi centrální část kolonie s heterocyty na bázi vláken Výskyt: sladkovodní i mořský fytobentos; často v horských bystřinách; druhy R. atra a R. mesenterica jsou typické pro eulitorál evropských temperátních a subtropických moří

12 Calothrix (příprava preparátu z přírodní populace) Heterocytární sinice s bazálním heterocytem a heteropolárně se zužujícími vlákny, která jsou často zakončena chlupem, tvořeným odumřelými apikálními buňkami. Na rozdíl od rodu Rivularia netvoří pevné slizovité kolonie. sladkovodní i mořský fytobentos

13 Tolypothrix sp. (trvalý preparát) Vláknitá sinice s heterocyty a akinetami, někdy s podélně vrstevnatou pochvou. Na rozdíl od rodu Calothrix jsou vlákna u rodu Tolypothrix izopolární, tj. nezužují se a nejsou morfologicky diferencované od báze směrem k rostoucím apikálním částem vláken. Nepravé větvení boční vlákna vyrůstají protržením společné slizové pochvy. Výskyt: roste na kamenech v potocích nebo epifyticky na ponořených rostlinách.

14 Stigonema sp. (obrazová prezentace) Vláknitá sinice s pravým větvením. Kolem trichomů má výrazný sliz. Vlákna jsou uni- nebo polyseriátní (vlákno tvoří jedna nebo více řad buněk). Větví se na všechny strany. Výskyt: aerofyticky, v půdě, v nárostech, častější v tropech.

15 Stigonema sp.

16 Glaucophyta ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA: monadoidní nebo kokální eukaryotické organismy plastidy (cyanelly) vzniklé primární endosymbiózou strukturně stále relativně podobné volně žijícím sinicím (peptidoglykanová buněčná stěna, pigmentové složení - pouze chlorofyl a a fykobiliny, thylakoidy uspřádané koncentricky jako sinice typu Synechococcus velmi malá a řídce se vyskytující skupina, zatím známo pouze cca pět druhů, výhradně ze sladkovodního prostředí

17 Cyanophora (příprava preparátu z kultury) Bičíkovec se dvěma stejně dlouhými (isokontními) bičíky. Buněčná stěna je tvořena polysacharidovými destičkami, fixuje tvar buněk. V každé buňce jsou dva plastidy (tzv. cyanelly). Cyanophora paradoxa je velmi vzácnou řasou oligo-/mezotrofního sladkovodního fytoplanktonu. Známa je například z některých alpských lokalit nebo z mezotrofních tůní na východní Ukrajině.

18 Glaucocystis (příprava preparátu z kultury) kokální řasa s oválnými buňkami obsahujícími dvě až několik cyanell rozmnožování pomocí autospor autosporangia Glaucocystis nostochinearum se vzácně a řídce vyskytuje ve fytobentosu rašelinných tůní; jeho lokality jsou známy také např. z horských vrchovišť Šumavy a sudetských pohoří (Krušné hory)