Havárie. Přednáška (2/5) v rámci předmětu Havárie a životní prostředí

Transkript

1 Havárie Přednáška (2/5) v rámci předmětu Havárie a životní prostředí Ing. Vilém Sluka Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Praha Přednáška pro posluchače FSv ČVUT Přírodní škody: 2002: 55 mld $, 2003: 60 mld $ (Ekonom 8/2004) Povodně Evropa VIII/2002: 14,7 mld $ (Profit 35/2003) Škody z havárií: Flixborough, Anglie, 1974: 412,2 milionů $ Mexico City, Mexiko, 1984: 31,3 milionů $ Bhopal, Indie, 1984: 470 milionů $ Baia Mare, Rumunsko, 2000: 250 milionů $ Enschede, Holandsko, 2000: 530 milionů $ Toulose, Francie, 2001: miliardy FRF ~? miliony $ Brazilie, exploze na ropné plošině, 2001: 500 milionů $ New York, USA, 2001, terorismus: mld $ 2 1

2 Havárie ve světě - následky Flixborough, Anglie, 1974: 28, 36 až 400 Seveso, Itálie, 1976: zasaženo, 736 evakuováno, 2000 lidí léčeno na otravu dioxinem; řada potratů Mexico City, Mexiko, 1984: 650 mrtvých, > 6400 Bhopal, Indie, 1984: bezprostředně 1754, následně 2000 (jiné údaje 20000), (hospitalizace), (lehce zranění), následek: cca invalidů Baia Mare, Rumunsko, 2000: bezprostřední ohrožení lidí bylo jen dočasné Enschede, Holandsko, 2000: 22, 947, cca evak. Toulose, Francie, 2001: 29 New York, USA, 2001, terorismus: > Havárie v ČR (ČSSR) následky (1) , Chem.závody Záluží, výbuch provozu sirouhlík, 1, , Chem.závody Záluží, výbuch a požár provozu ethanol, 14, , VCHZ Synthesia Pardubice, výbuch, 4, , Spolana Neratovice, výbuch a požár provozu polymerace PVC, , Explosia Pardubice, výbuch při prosévání černého prachu, , VSŽ Košice, výbuch v potrubí, poškození hlavního potrubí vysokopecního plynu (obsahuje i oxid uhelnatý), 11 mrtvých,

3 Havárie v ČR (ČSSR) následky (2) , Farmak Olomouc, únik kyseliny sírové při stáčení, tvorba sulfanu v kanalizaci, , Česká rafinérská, Záluží, požár benzínu srpen 2002, Spolana Neratovice, únik chloru při povodni 21/ , Spolchemie, Ústí n/l, požár výroby epoxidových pryskyřic Spolchemie, únik oxidu sírového , Paramo Pardubice, výbuch zásobníku s asfaltem , LZ Draslovka Kolín, únik kyanidových vod , požár galvanovny v Lanškrouně 5 Z výběru havárií (~ 6000 havárií): Databáze MHIDAS (Major Hazard Incident Data Service) Havárie podle poznání materiálu cca 11% neznámý materiál, 89% známý materiál * (* z toho 53% kapalina, 17% plyn zkapalněný stlačením, 13% plyn, 7% pevná látka, 4% roztok, 2% prášek, prach, 2% plyn zkapalněný podchlazením, aj.) Havárie podle nebezpečných vlastností materiálu cca 3% neznámá rizika, 97% známá rizika * (* z toho % případů s minimálně jednou vlastností: 70% hořlavost, 30% toxicita, 7% výbušnost) 6 3

4 Havárie podle typu havárie cca 4% neznámý typ, 96% známý typ * (* 51% ztráta soudržnosti zařízení, 44% požár, 36% výbuch, 12% mrak plynů) Havárie podle původu havárie cca 3% neznámý původ, 97% známý obecný původ * (* 39% doprava, 25% chemická výrobna, 17% průmyslové skladové zařízení, 8% vykládání a/nebo nakládání, 6% domácnosti a obchod, 4% velkoobchodní skladiště, 1% skládky odpadu) 7 Havárie podle příčiny havárie Pouze u 67 % havárií v databázi uvedena příčina * (* 35 % náraz, 33 % mechanická porucha, 24 % lidský faktor - z toho 33% obecná operace, 18 % postupy, 11 % údržba, 6 % řízení,, 1 % chyba konstrukce) 8 4

5 některé havárie podrobněji 9 Flixborough, Anglie, Havárie: exploze a požár ve výrobně kaprolaktamu (oxidace uhlovodíků v kapalné fázi), únik 30 t uhlovodíku, převážně cyklohexanu Příčina: nesprávná instalace potrubí (by-passu vlnovce) Následky: Mrtví: 28 (v závodě); Zranění: různé údaje: 36 až přes 400 Škoda: 412,2 milionů $ 10 5

6 Lidský činitel: Projekt nebyl konzultován s odborníky Nedbání varovných signálů (pohyby, únik vodíku) Vysoká prahová úroveň do zahájení zásahu Nedostatky v řízení bezpečnosti (nedostatek technicko-inženýrských pracovníků, nebyla technická kontrola změny, chyběla odpovědnost za bezpečnost práce, nebyl použit postup platný pro úpravy, nedostatečná znalost norem pro projekci zařízení, komerční tlaky, časová omezení) foto: < FILE/CEPP+Newsletter+May+June Fines,+PastLessons,PSM+&+RMP+Regs.pdf>

7

8 Seveso, Itálie, Havárie: odtlakování TCP (2,4,5-trichlorofenol) reaktoru po neočekávané exotermní reakci ve výrobně herbicidů a pesticidů v; únik cca 3 t reakční směsi; toxický mrak obsahoval mj. cca 2 kg TCDD (2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-p-dioxin) Příčina: runaway reakce (ujetí reakce) Následky: kontaminovaná plocha po větru 6 x 1 km; žádná přímá úmrtí lidí, exponovaných lidí; 736 evakuovaných lidí (na 6 měsíců); 2000 lidí léčeno na otravu dioxinem; řada potratů; 4 % místních zvířat zemřelo, následně zvířat preventivně usmrceno, aby se nedostala do potravinovéhořetězce 15 Lidský činitel Nebezpečí nezjištěných exotermních reakcí Nebezpečí držení reakční směsi Nedostatečné havarijní plánování Odtlakování zařízení obsahující dioxin přímo do atmosféry Foto: < 16 8

9 17 Mexico City, Mexiko, Havárie: požár a následné exploze v LPG terminálu (kapacita cca m³ LPG) Příčina: ruptura potrubí (pokles tlaku) oblak plynu cca 200 x 150 x 2 m vznícení od hořáku požáry dominoefekty serie BLEVE Následky: Mrtví: 650 Zranění: více než Škoda: 31,3 milionů $ 18 9

10

11 Bhopal, Indie, 2./ Havárie: únik asi 36 t MIC (+ HCN) ve výrobně insekticidů toxický mrak 8 km po větru, přes město ( obyvatel) Příčina: 500 l vody vniklo do zásobníku obsahujícího 40 t MIC zvýšení teploty a tlaku reakce Následky: Mrtví: bezprostředně 1754, následně 2000 (j.ú ) Zranění: hospitalizovaných, lehká zranění, cca invalidů Škoda: zastavená výroba, kompenzační nároky 470 milionů $, finanční krize, Union Carbide klesla z pozice 34 největší společnosti ve světě pod pořadí Lidský činitel Možná sabotáž Nedostatky v systému (neakceptování auditů, rozhodnutí úřadů, nedostatečný výkon povolání, sebeuspokojení) Nedostatky v organizaci a řízení (nedostatečné zdroje pro stav nouze, nedostatečné inspekce, selhání oznámení rizika veřejnosti, omezený kontakt s mateřským závodem, nedostatečná úroveň obsluhy, špatná komunikace, nejasné úkoly, povolení k nebezpečnému postupu, nedostatek výcviku a zkušeností, chyběl havarijní plán, absence bezpečných postupů, chabé územní plánování) 22 11

12 Pracovní prostředí (redukce personálu o 50%, nedostatečné technické znalosti, kalkulace s odprodejem) Technické nedostatky (skladování nadlimitního množství meziproduktu za nevhodných podmínek, nedostatečné oddělení zásobníků, žádná indikace nastavení ventilů, nefunkční bezpečnostní systémy, nedostatečná údržba) <

13 Pasadena, Texas, Havárie: série explozí a požárů po výbuchu reaktoru na výrobu polyethylenu Příčina: exploze po úniku směsi ethylenu a isobutanu, když prasklo těsnění na reaktoru Následky: Mrtví: 23 Zranění: 130 Škody: 1,456 miliardy $ (v cenách roku 1996)

14 Baia Mare, Rumunsko, Havárie: protržení hráze odkaliště zařízení na přepracovávání odpadů ze starší těžby kovů kyanidovým loužením, únik cca m 3 vody s příměsí odpadní horniny, volného kyanidu a kyanidových komplexů těžkých kovů ( t CN) Příčina: konstrukční problémy hráze, přeplnění Následky: bezprostřední ohrožení lidí bylo jen dočasné, kontaminace místních rumunských toků, řeky Szamos (Rumunsko, Maďarsko), Tisy (Maďarsko, Jugoslavie) a méně Dunaje, mrtvé ryby (odhad Maďarsko cca t) aj., škody rybářů 1.odhady cca 250 mil. $

15

16 Enschede, Holandsko, Havárie: malý požár a následné exploze cca 100 t pyrotechnických výrobků Příčina: přítomno větší množství než bylo povoleno včetně vyšší třídy nebezpečnosti; požár (příčina?) začal v místě, kde v době mimo provoz neměly být žádné nebezpečné látky; činnost mimo omezené povolení Následky: tlaková vlna do 30 km; postižená oblast 40 ha Mrtví: 22 Zranění: 947 Evakuováno: cca Škody: 293 zničených domů; cca 50 zničených obchodních a průmyslových budov; cca poškozených domů celkové materiálové škody 1 bilión guldenů

17 33 Toulose, Francie, Havárie: exploze 200 až 300 t dusičnanu amonného ve výrobně umělých hnojiv; ekvivalent zemětřesení síly 3,4 Příčina: zatím neznámá Následky: Mrtví: 29 Zranění: Škoda: kráter hloubka 10 m, šířka 50 m, destrukce 500 domů, očekávané škody miliardy franků Foto: < assessment/azf_case_study_report_v2.doc> 34 17

18 35 Buncefield, UK, Proces: Skladování a distribuce petrolejářských výrobků Událost: Exploze a požáry Úmrtí: 0 Zranění: 43 Škody: millions of pounds Kritická událost: Selhání ochranného systému, který měl zabránit přeplnění zásobníku Foto: < < Publikace: Recommendations on land use planning and the control of societal risk around major hazard sites Buncefield major incident investigation board, 07/08: < Zpráva: <

19

20 : Viareggio, Itálie: vykolejení železničních cisteren na nádraží, exploze a následné požáry cisteren s LPG: 32, 26, evakuovaných < : Mexický záliv: výbuch a požár na plošině Deepwater Horizon: potopení plošiny Úniku ropy z vrtu do Mexického zálivu se dalo zabránit, plyne ze závěrečné zprávy americké prezidentské komise Britská společnost BP a firmy, která s ní spolupracovaly, by však musely dát na první místo bezpečnost. Místo toho se snažily ušetřit čas i peníze. < 6-explozi-na-ropne-plosine-v-mexickemzalivu-se-dalo-zabranit-nebytchamtivosti.html> 40 20

21 protržení hráze odkalovací nádrže hliníkárny u města Ajka: 10, > 130 < Exploze v čínské průmyslové zóně ve skladišti u města Tchien-ťin (skladování nebezpečných látek v nepovoleném množství): 173 <

22 Chropyně požár výrobny plastů < > výbuch nitroglycerinu EXPLOSIA Pardubice-Semtín 4 < > 44 22

23 : výbuch a požár muničního skladu Vrbětice < Unipetrol RPA, Záluží u Litvínova: výbuch a požár ethylénové jednotky < a <

24 : koupaliště v Nýřanech: únik chlóru: 1, : Poličské strojírny v Poličce: výbuch 320 tun střelného prachu : Sellier & Bellot, Vlašim: výbuch střelného prachu ve skladu materiálu : Dřísy u Prahy: vykolejení 4 cisteren s naftou a amoniakem : fa Agba, průmyslový areál Vesecko v Turnově: výbuch v plnírně plynů: 2, : Poličské strojírny v Poličce: výbuch TNT: : Česká rafinérská, Kralupy: výbuch benzinových par: 6, : Poličské strojírny v Poličce: výbuch TNT: 20 <

25 Konec přednášky č. 2/5 Děkuji za pozornost

26 Terminologie, základní pojmy Přednáška (3/5) v rámci předmětu Havárie a životní prostředí Ing. Vilém Sluka Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., Praha Přednáška pro posluchače FSv ČVUT Zákon č. 224/2015 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií) 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) objektem celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních užívaných právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, b) zařízením technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz zařízení, zejména stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory, 2 1

27 Zákon č. 224/2015 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií) c) provozovatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazen do skupiny A nebo skupiny B rozhodnutím krajského úřadu, d) uživatelem objektu právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství menším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazen do skupiny A nebo skupiny B rozhodnutím krajského úřadu, 3 Zákon č. 224/2015 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií) e) nebezpečnou látkou vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování balení látek a směsí, splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce I nebo uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce II a přítomná v objektu jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, meziprodukt nebo zbytek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné havárie, 4 2

28 Zákon č. 224/2015 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií) f) umístěním nebezpečné látky projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo u které lze důvodně předpokládat, že se při ztrátě kontroly nad průběhem průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie může v objektu nahromadit, 5 Zákon č. 224/2015 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií) g) závažnou havárií mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážným následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek, h) zdrojem rizika vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie, 6 3

29 Zákon č. 224/2015 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií) i) rizikem pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností, j) skladováním umístění určitého množství nebezpečných látek pro účely uskladnění, uložení do bezpečného opatrování nebo udržování v zásobě, k) sousedním objektem objekt nacházející se v takové blízkosti jiného objektu, v důsledku které se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nebo následky závažné havárie, l) domino efektem možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo následků závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny objektů a umístění nebezpečných látek, 7 Zákon č. 224/2015 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií) m) zónou havarijního plánování území v okolí objektu, ve kterém jsou uplatňovány požadavky ochrany obyvatelstva a požadavky územního rozvoje z hlediska havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu, n) scénářem variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných, na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících anebo probíhajících jako činnost lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie. 8 4

30 Výkladový terminologický slovník Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií <

31

32 Konec přednášky č. 3/5 Děkuji za pozornost. 13 7

33 Posouzení rizik podle nového zákona o prevenci závažných havárií Přednáška (4/5) v rámci předmětu Havárie a životní prostředí Ing. Vilém Sluka Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. (VÚBP, v.v.i.) Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií (OPPZH) Přednáška pro posluchače FSv ČVUT Posouzení rizik podle nového zákona o prevenci závažných havárií č. 224/2015 Sb. 2 1

34 9 Posouzení rizik závažné havárie (1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B provede posouzení rizik závažné havárie pro účely zpracování bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy. (2) Posouzení rizik závažné havárie obsahuje a) identifikaci zdrojů rizik, b) analýzu rizik a c) hodnocení rizik. (3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu posouzení rizik závažné havárie, rozsah posouzení rizik závažné havárie zpracovávaného pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B a způsob jeho provedení. 3 Vyhláška č. 227/2015 Sb. o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku 4 2

35 2 Náležitosti obsahu posouzení rizik závažné havárie, rozsah posouzení rizik závažné havárie zpracovávaného pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B a způsob jeho provedení (1) Posouzení rizik závažné havárie se provádí pro a) všechny fáze životního cyklu objektu od zpracování projektové dokumentace až po likvidaci, b) běžné i mimořádné provozní podmínky včetně možného selhání lidského faktoru nebo možného vnějšího ohrožení. 5 (2) V rámci posouzení rizik závažné havárie se provádí a) identifikace zdrojů rizik a výběr zdrojů rizik pro podrobnou analýzu rizik za účelem zjištění, jakou měrou jednotlivé zdroje rizika přispívají k celkovému riziku analyzovaného objektu, b) analýza rizik, která zahrnuje 1. určení možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v závažnou havárii, 2. odhad následků scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životního prostředí a majetek, 3. odhad roční frekvence scénářů závažných havárií a 4. stanovení míry rizik scénářů závažných havárií, které vychází z výsledků provedených stanovení následků a frekvencí scénářů, a 6 3

36 c) hodnocení rizik, které obsahuje hodnocení přijatelnosti rizik závažných havárií na základě kritéria skupinového rizika. (3) Způsob provedení posouzení rizik závažné havárie a jeho rozsah je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce. 7 Kapitoly posouzení rizik podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 227/2015 Sb. (1) 1. Identifikace zdrojů rizik 1.1 Přehled nebezpečných látek (NL) v objektu. a) Aktualizovaný seznam NL látek v objektu. b) Bezpečnostní listy NL (digitálně na nosiči dat v příloze). 1.2 Identifikace a výběr zdrojů rizika (ZR) pro podrobnou analýzu rizik. a) Popis použitých metod, odkaz na literární zdroje. b) Přehled jednotlivých zařízení s údaji potřebnými pro aplikaci metody výběru. c) Výběr zdrojů rizik pro podrobnou analýzu rizika, seznam vybraných zdrojů rizika. 8 4

37 Kapitoly posouzení rizik (2) 1.3 Popis vybraných zdrojů rizika a mapové zobrazení jejich umístění v objektu. a) Popis vybraných zdrojů rizika (technologie, výrobního postupu) a jejich zabezpečení. b) Uvedení vzdáleností vybraných zdrojů rizika od zájmových lokalit v závislosti na způsobu ohrožení a příjemci rizika (osoby, životní prostředí, majetek). c) Zakreslení umístění zdroje rizika na mapě objektu Analýza rizik Kapitoly posouzení rizik (3) 2.1 Identifikace možných situací a příčin (podmínek), které mohou vést k iniciační události závažné havárie, identifikace iniciačních událostí a možných scénářů rozvoje závažné havárie. a) Přehled možných situací a příčin (podmínek) uvnitř objektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku, včetně uvážení nebezpečných chemických reakcí. b) Přehled možných situací a příčin (podmínek) vně objektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku. 10 5

38 Kapitoly posouzení rizik (4) c) Systematická komplexní identifikace příčin a popis iniciačních událostí možných scénářů závažné havárie. d) Popis identifikovaných scénářů závažných havárií. 11 Kapitoly posouzení rizik (5) 2.2 Odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí, životní prostředí a majetek a) Určení kritérií a limitních hodnot pro odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií. b) Odhady následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí. c) Odhady následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životní prostředí, zvířata a majetek. d) Grafické znázornění dosahu zvolených limitních hodnot účinků identifikovaných scénářů závažných havárií. 12 6

39 Kapitoly posouzení rizik (6) 2.3 Odhad výsledné roční frekvence závažných havárií. a) Zobrazení popsaných scénářů závažných havárií pomocí stromu událostí. b) Určení výsledných scénářů závažných havárií a jejich frekvencí. 2.4 Stanovení míry skupinového rizika identifikovaných scénářů. Přehled číselného vyjádření složek rizika (frekvence a následků) pro identifikované scénáře závažných havárií ve tvaru R = F h N, kde R míra skupinového rizika scénáře závažné havárie (počet usmrcených osob za rok), F h zjištěná roční frekvence scénáře závažné havárie, N odhad usmrcených osob. 13 Kapitoly posouzení rizik (7) 2.5 Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele. a) Identifikace kritických pracovních pozic. b) Analýza úkolů a činností vykonávaných pracovníky na kritických pracovních pozicích. c) Příčiny selhání lidského činitele na kritických pracovních pozicích a možné důsledky tohoto selhání. d) Realizovaná a plánovaná preventivní opatření pro eliminaci chybování lidského činitele. 14 7

40 Kapitoly posouzení rizik (8) 3. Hodnocení rizik 3.1 Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií. Skupinové riziko scénáře závažné havárie pro okolí hodnoceného objektu se považuje za přijatelné, jestliže platí: F h < F p, kde pro F p platí vztah kde F p - přijatelná roční frekvence závažné havárie, N - odhad počtu usmrcených osob. 15 Kapitoly posouzení rizik (9) V případě, že výsledná frekvence scénáře závažné havárie se jeví jako nepřijatelná, stanoví se organizační a technická opatření ke snížení tohoto rizika a termíny jejich realizace a provede se nová analýza a hodnocení rizika. 3.2 Celkové hodnocení rizika objektu. Celková přijatelnost rizika objektu pro jeho okolí je podmíněna přijatelnou roční frekvencí scénářů závažné havárie zjištěnou podle bodu 3.1 pro všechny hodnocené scénáře, souhrnem hodnocení dopadů závažné havárie na životní prostředí a hodnocením účinnosti a dostatečnosti preventivních a represivních havarijních opatření. 16 8

41 Kapitoly posouzení rizik (10) 4. Seznam informačních zdrojů a veřejně publikovaných i nepublikovaných metodik použitých při analýze rizik a jejich popis. 17 Doplňující materiály Certifikovaná metodika Metodika přístupu k identifikaci zdrojů rizik, analýze rizik a hodnocení rizik průmyslových havárií pro posouzení rizik v rámci prevence závažných havárií Doplňky k Metodice přístupu k identifikaci zdrojů rizik, analýze rizik a hodnocení rizik průmyslových havárií pro posouzení rizik v rámci prevence závažných havárií 18 9

42 z metodiky a doplňku (1) Terminologie: výkladové slovníky, TNI Vstupní data: aktuální informace o objektu a jeho okolí, přítomných NL, způsobu nakládání s NL a další potřebné údaje (meteodata, počty obyvatel a pravděpodobnost jejich přítomnosti, doprava aj.) Výběr zdrojů rizik pro podrobnou analýzu rizik Popis vybraných zdrojů rizik a dalších potřebných informací pro analýzu rizik Příčiny iniciačních událostí, iniciační události, systematická komplexní analýza pro vyšetření možných příčin havárie 19 z metodiky a doplňku (2) Scénáře závažné havárie Kritéria a limitní hodnoty pro odhad následků scénářů Stanovení míry rizika scénářů Posouzení vlivu lidského činitele Hodnocení rizik na základě kritéria přijatelnosti skupinového rizika Metodiky Doporučené zdroje 20 10

43 z metodiky a doplňku (3) z Doplňku k certifikované metodice: Příloha č. 1 Metoda pro výběr zdrojů rizik Příloha č. 2 Iniciační události pro posouzení rizika Příloha č. 3 Probitová funkce Příloha č. 4 Kritéria limitní hodnoty Příloha č. 5 Meteorologická data větrná růžice 21 Zdroje informací

44 Posuzování Posouzení rizik závažné havárie 23 Nedostatky v bezpečnostní dokumentaci: obecné nedostatky Základní informace: objekt/zařízení/ činnost/okolí nedostatečné informace, které neumožňující kvalitní komunikaci mezi provozovatelem a příslušným orgánem státní správy Aktualizované dokumenty: není vždy adekvátně reagováno na požadavek odstranění nedostatků z předchozích vyjádření k předloženým dokumentům Není respektováno doporučení k přípravě bezpečnostní dokumentace 24 12

45 Nedostatky v bezpečnostní dokumentaci: obecné nedostatky Nedostatečná kvalifikace nebo práce zpracovatelů bezpečnostní dokumentace Odsouhlasení bezpečnostního dokumentu prevence závažných havárií odložena do šuplíku? Nedostupnost vstupních údajů pro analýzu Náhodný či neodůvodněný výběr zdrojů rizik 25 Nedostatky v bezpečnostní dokumentaci: nedostatky AHR Neuvedeno stanovení příčin vzniku ZH Nedostatky v hodnocení následků a dopadů ZH Neuvedeno hodnocení spolehlivosti lidského činitele Verbální určení míry rizika Problém s hodnocením rizika Neuveden přehled a hodnocení přiměřenosti preventivních bezpečnostních opatření 26 13

46 Nedostatky v bezpečnostní dokumentaci: analýza a hodnocení rizik Problémy posuzovatele: v objektu nebo zařízení nebyl, předmětnou technologii nezná, výrobní, skladovací a transportní zařízení včetně okolí objektu a zařízení neviděl; otázka jeho vzdělání a praktické zkušenosti v oboru; možnost získat doplňující informace k problému? 27 Nedostatky v bezpečnostní dokumentaci: analýza a hodnocení rizik Problémy provozovatele: náchylnost k analýzám rizik, které jsou laciné, možnost opomenutí zdroje rizika, časové období zhotovení analýzy rizika, sledování vývoje v analýze rizik, organizační útvar pro řešení otázek prevence závažných havárií? 28 14

47 Práva zpracovatele posudku 19 Práva a povinnosti zpracovatele posudku (2) může si vyžádat dílčí podklady k ověření údajů od jiných odborníků (3) je za účelem prověření údajů oprávněn a) vstupovat do objektu b) požadovat použité podklady c) požadovat další informace 29 Klíčové body posuzování posouzení rizik Popisné informace 1. Identifikace a výběr zdrojů rizik 2. Příčiny vzniku závažných havárií 3. Scénáře závažných havárií 4. Kritéria/limitní hodnoty pro odhad následků scénářů 5. Následky a frekvence závažných havárií 6. Posouzení vlivu lidského činitele 7. Míra rizika 8. Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií 30 15

48 Konec přednášky č. 4/5 Děkuji za pozornost

49 Havarijní plánování Přednáška (5/5) v rámci předmětu Havárie a životní prostředí Ing. Vilém Sluka Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Praha Přednáška pro posluchače FSv ČVUT Různé stupně nežádoucích událostí: událost (obecně) (event), chyba (error), porucha 1 (failure) skoronehoda 2 (near miss, řidčeji near accident failure), nehoda, incident 3 (incident) havárie 4 (accident), závažná havárie 5 (major accident) pohroma, katastrofa 6 (disaster, catastrophe) krize (crisis), stav nouze; naléhavá potřeba (emergency) může dojít k dílčímu ohrožení zdraví 2 bez vážného ohrožení nebo vážného dopadu na zdraví a životy lidí 3 může dojít ke ztrátě života jedince nebo k hromadnému ohrožení života 4 může dojít ke ztrátě života několika jedinců a k desítkám raněných 5 ztráta až desítek životů a stovky raněných 6 ztráty desítek až tisíců životů a tisíce raněných 2 1

50 Havarijní plány, zóna havarijního plánování 3 Havarijní a územní plánování Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií vnitřní havarijní plán, vnější havarijní plán a zóna havarijního plánování Vyhláškač. 227/2015 Sb., o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku příloha č. 8: struktura vnitřního havarijního plánu a obsah jeho jednotlivých částí, příloha č. 9: Náležitosti obsahu podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, jejich struktura a obsah jejich jednotlivých kapitol 4 2

51 Vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (IZS), v aktualizovaném znění Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), v akt. znění Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení IZS (stanovuje mj. povinnosti při zpracování dokumentace IZS, v tomto případě havarijního plánu kraje a vnějšího havarijního plánu 5 Doprava silniční Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb.; Zákon č.175/2002 Sb., o silniční dopravě bezpečnostní poradce pro přepravu nebezpečných věcí 6 3

52 Doprava železniční Úmluva o mezinárodní přepravě COTIF, vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., bírka mezinárodních smluv č. 9/2002 Sb. MZV; Příloha C -Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID): stanovuje povinnost dopravcům, odesilatelům a ostatním účastníkům přepravy zpracovat bezpečnostní plány a interních nouzové plány pro seřaďovací nádraží; Nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu bezpečnostní poradce pro přepravu nebezpečných věcí 7 Doprava ostatní Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) Technické instrukce pro bezpečnou dopravu nebezpečného zboží letecky, vydaných Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) Předpisy pro nebezpečné zboží, vydané Asociací pro mezinárodní leteckou přepravu (IATA) 8 4

53 Některé pojmy ze zákonů č. 239/2000 Sb. a 240/2000 Sb. (1) Integrovaný záchranný systém: koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací Mimořádná událost: škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací 9 Některé pojmy ze zákonů č. 239/2000 Sb. a 240/2000 Sb. (2) Krizové řízení: souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace, Krizová situace: mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen "krizové stavy") 10 5

54 Vnitřní havarijní plán (1) (příloha č. 8 k vyhlášce č. 227/2015 Sb.) (zkráceno) Část I. Informační část 1. Identifikační údaje o provozovateli a objektu 2. a 3. identifikace osob s příslušnými pověřeními 4. Popisné informace k objektu (činnost v objektu a v jeho okolí, nebezpečné látky a zdroje rizika) Část II. Operativní část 1. Popis jednotlivých scénářů možných havárií a jejich řešení 2. Bezpečnostní opatření a prostředky likvidace (bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje; síly a prostředky k likvidaci havárie; vyrozumění o havárii a předávání informací; řízení zásahu; spojení; monitoring; havarijní informační systém; asanace) 11 Vnitřní havarijní plán (2) (příloha č. 8 k vyhlášce č. 227/2015 Sb.) (zkráceno) Část II. Operativní část pokračování: 3. Plány konkrétních činností (traumatologický plán; plány varování zaměstnanců; plány individuální ochrany; plány evakuace a ukrytí osob Část III. Grafická část Grafické přílohy (bezpečnostní zóny v provozech; oblasti se zákazy, omezeními, zábranami ; místa vyústění havarijních odpouštěcích armatur; trasy havarijních potrubí; únikové cesty a evakuační trasy, shromaždiště; umístění prostředků ochrana osob, první pomoc, osobní ochranné pracovní prostředky, požární ochrana; systém detekce, poplachové systémy, přístupové cesty 12 6

55 Vnitřní havarijní plán (2) (příloha č. 8 k vyhlášce č. 227/2015 Sb.) (zkráceno) Část IV. Dokumentační část (o seznámení zaměstnanců s havarijními situacemi; podněty ke změnám vnitřního havarijního plánu; výsledky cvičení a odstranění nedostatků; změnový list) Část V. Ostatní plány pro řešení mimořádných událostí (podle jiných právních předpisů) 13 Náležitosti obsahu podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, jejich struktura a obsah jednotlivých kapitol (1) (příloha č. 9 k vyhlášce č. 227/2015 Sb.) (zkráceno) 1. Identifikační údaje o provozovateli a objektu 2. Informace o objektu 3. Popis závažné havárie 4. Přehled možných následků závažné havárie na životy a zdraví lidí a zvířat, životního prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito následky 5. Přehled preventivních bezpečnostních opatření ke zmírnění následků závažné havárie 14 7

56 Náležitosti obsahu podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, jejich struktura a obsah jednotlivých kapitol (2) (příloha č. 9 k vyhlášce č. 227/2015 Sb.) (zkráceno) 6.Seznam a popis technických prostředků provozovatele využitelných při odstraňování následků závažné havárie 7.Uvažované složky integrovaného záchranného systému a dalších havarijních služeb 8.Další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem 9.Informace pro podrobnější vyhodnocení možných následků a rizik 15 Vyhláška č. 226/2015 Sb. o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře (1) (kráceno) Příloha č. 1: I. Základní způsob stanovení výchozí hranice pomocí parametru L (soupis zařízení; určení množství nebezpečných látek; přiřazení typových scénářů havárií; výpočet efektivního množství látky; stanovení předběžného parametru l ; stanovení parametru L ) II. Vzory způsobů stanovení výchozí hranice 16 8

57 Vyhláška č. 226/2015 Sb. o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře (2) (kráceno) Příloha č. 2: Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura A. Informační část B. Operativní část (úkoly příslušných úřadů, způsob koordinace řešení závažné havárie, způsob zabezpečení informačních toků, zásady činnosti při rozšíření dopadů mimo zónu havarijního plánování) 17 Vyhláška č. 226/2015 Sb. o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře (3) (kráceno) Část C. Plány konkrétních činností (vyrozumění, varování a informování obyvatelstva, ukrytí obyvatelstva s využitím ochranných vlastností staveb, evakuace osob, individuální ochrana obyvatelstva, dekontaminace, monitorování, záchranné a likvidační práce, zabránění či omezení domino efektu, regulace pohybu osob a vozidel, traumatologický plán, veterinární opatření, zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou, opatření při hromadném úmrtí, opatření k minimalizaci dopadů na ŽP, zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, komunikace s veřejností a hromadnými informačnímu prostředky, nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii) 18 9

58 Vyhláška č. 226/2015 Sb. o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře (1) 19 Konec přednášky č. 5/5 Děkuji za pozornost

59 Chemická rizika Přednáška (1/5) v rámci předmětu Havárie a životní prostředí Ing. Vilém Sluka Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií (OPPZH) Přednáška pro posluchače FSvČVUT ÚVOD 2 1

60 CHEMIE KOLEM NÁS - PŘÍRODA Sopka Mount St. Helens 9 hodinová erupce : snížení výšky o 400 m; rychlost šíření laviny bahna, kamení a sutě až 75 m/s; výron horkých plynů a kamení dosáhl do vzdálenosti km, zabil 57 lidí, zničil 390 ha lesa (cca 10 miliónů stromů), složení plynů: hlavně sulfan, chlorovodík, pára; popel až do výšky 19 km, cca 490 mil. tun popela spadlo postupně na území km 2 (využito zdroje wikipedie a webové stránky pky.htm ) 3 CHEMIE KOLEM NÁS PŘÍRODA (sopka po erupci) 4 2

61 CHEMIE KOLEM NÁS - PŘÍRODA Borovice je rod rostlin z čeledi borovicovité. Jeho zástupci jsou světlomilné vždyzelené stromy, ojediněle keře, nenáročné na půdu a na vláhu. Některé dorůstají až do výšky 100 m, jiné mají habitus vysloveně keřovitý (klečovitý). ( 5 CHEMIE KOLEM NÁS PŘÍRODA (a člověk) Kalafuna je destilační zbytek z pryskyřice borovic nebo získávaný při výrobě buničiny. Jedná se o směs slabých organických kyselin. Použití: pájení, potírání žíní smyčců, depilace prasečích štětin, při zpracování pryže, impregnace a ochrana dřeva. ( 6 3

62 CHEMIE KOLEM NÁS - PŘÍRODA Uraninit (smolinec) je nejdůležitější rudou uranu a radia, obsahuje hlavně oxid uraničitý a je silně radioaktivní. Použití: dříve jako zdroj radia na léčebné preparáty, nyní hlavně jako zdroj náplní palivových článků do jaderných elektráren; ve vojenství do jaderných hlavic a tzv. ochuzený uran jako protitankové střelivo. ( 7 CHEMIE KOLEM NÁS PŘÍRODA (a člověk) Atol Bikini je neobydlený atol v Tichém oceánu, který je součástí Marshallových ostrovů. Tvoří ho 36 ostrovů, které obklopují lagunu o ploše 591,1 km 2. Celková plocha všech ostrovů je 6 km 2. Ostrov byl znám jako americká jaderná střelnice, na které v letech zde bylo provedeno 23 zkušebních jaderných výbuchů. ( 8 4

63 CHEMIE KOLEM NÁS PŘÍRODA (a člověk) ( 9 Různé stupně nežádoucích událostí: událost (obecně) (event), chyba (error), porucha 1 (failure) skoronehoda 2 (near miss, řidčeji near accident failure), nehoda, incident 3 (incident) havárie 4 (accident), závažná havárie 5 (major accident) pohroma, katastrofa 6 (disaster, catastrophe) krize (crisis), stav nouze; naléhavá potřeba (emergency) může dojít k dílčímu ohrožení zdraví 2 bez vážného ohrožení nebo vážného dopadu na zdraví a životy lidí 3 může dojít ke ztrátě života jedince nebo k hromadnému ohrožení života 4 může dojít ke ztrátě života několika jedinců a k desítkám raněných 5 ztráta až desítek životů a stovky raněných 6 ztráty desítek až tisíců životů a tisíce raněných 10 5

64 trochu statistiky Registrační číslo CAS je jednoznačný numerický identifikátor, používaný pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny (např. chlorid sodný NaCl má CAS ) CAS REGISTRY SM obsahuje > 100 milionů výše uvedených jedinců Denně přibývá záznamů V roce 1930 vyrobeno 1 milion tun chemických látek, v současnosti stovky milionů tun Používá se cca 100 tisíc chemických látek Ve světě jsou stovky milionů tun nebezpečných odpadů 11 Základní právní rámec bezpečnosti při zacházení s chemickými látkami a směsmi 12 6

65 CHEMICKÉ LÁTKY Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, (nařízení REACH ~ Registration, Evaluation and Autorization of Chemicals) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, (nařízení CLP ~ classification, labelling and packaging) Zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon) Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech Zákon č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi (zákon o prevenci závažných havárií) 13 DOPRAVA CHEMICKÝCH LÁTEK Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., sbírka mezinárodních smluv č. 6/2002 Sb. MZV Úmluva o mezinárodní přepravě COTIF, vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., Sbírka mezinárodních smluv č. 9/2002 Sb. MZV; Příloha C -Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) Technické instrukce pro bezpečnou dopravu nebezpečného zboží letecky, vydaných Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) Předpisy pro nebezpečné zboží, vydané Asociací pro mezinárodní leteckou přepravu (IATA) 14 7

66 BOZP (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci) Směrnice Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (tzv. směrnice CAD Chemicals Agent Directive ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (tzv. směrnice CMD Carcinogens and Mutagens Directive) Obě směrnice vychází z Rámcové směrnice Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci 15 Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, v aktualizovaném znění Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, v akt. znění Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v akt. znění Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), v akt. znění a další Normy Technická pravidla a doporučení 16 8

67 REACH (platné od ) Záměr: zvýšení úrovně znalostí o chemických látkách, zvýšení úroveň bezpečnosti při nakládání s těmito látkami, snížení negativních následků na zdraví lidí a na životní prostředí registrace všech chemických látek vyráběných či dovážených u Evropské agentury pro chemické látky ECHA: do předběžná registrace do registrace látek karc., mut. a tox. pro reprodukci kat. 1 nebo kat. 2 > 1 t/rok, látek vysoce toxických pro vodní organismy > 100 t/rok, ostatní > 1000 t/rok do látky > 100 t/rok do látky > 1 t/rok určité výjimky, součástí registrace je předložení technické dokumentace a zprávy o chemické bezpečnosti (> nad 10 t/rok) 17 povinnost hodnocení chemické bezpečnosti látky výrobcem nebo dovozcem kvalitní informace o vlastnostech chemických látek dodávaných na trh (bezpečnostní list) rozhodnutí, zda bude uvedení látky na trh povoleno, omezeno, popř. zakázáno nevztahuje se na radioaktivní látky, látky pod celním dohledem, neizolované meziprodukty a přepravu; látkou, přípravkem ani předmětem není odpad určitá omezení směrnice ohledně použití látky v humánních nebo veterinárních léčivých přípravcích, potravinách a krmivech, kosmetických přípravcích, zdravotnických prostředcích, dále izolované meziprodukty a polymery vytipování látek vzbuzujících velmi vážné obavy (zkratka SVHC), socioekonomická analýza 18 9

68 scénáře expozice registrované chemické látky nebo směsi těchto látek (technický popis a bezpečnostní hodnocení všech stupňů celého jejího životního cyklu) pro tzv. určená užití princip předběžné opatrnosti (např. nanomateriály) látky vyžadující povolení: látky karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, PBT a jiné látky představující vysoké riziko pro zdraví nebo životní prostředí ukončení procesu do konce roku 2018 vysoce náročný proces 19 CLP (platné od ) CLP (evropská verze GHS systému = globální harmonizovaný systém pro klasifikaci chemických látek a směsí, vydaný OSN): Myšlenka: celosvětově sjednotit kritéria pro klasifikaci nebezpečných vlastností chemických látek a směsí tak, aby nemuselo být prováděno nové zkoušení nebezpečných vlastností při obchodu s těmito látkami rozšíření sledovaných nebezpečných fyzikálních vlastností a nebezpečných vlastností pro zdraví a životní prostředí pojmy: třída nebezpečnosti ; kategorie nebezpečnosti a signální slovo: nebezpečí nebo varování ; výstražné symboly nebezpečnosti jsou nové pojem přípravek se nahrazuje pojmem směs látky nově podle CLP od , 2 roky na doprodej starých zásob, směsi nově od , 2 roky na doprodej starých zásob 20 10

69 souběh klasifikací byl až do června 2015 (klasifikace podle zákona č. 350/2011 Sb., včetně R a S vět a klasifikace podle CLP, včetně H a P vět); možnost využít databáze závazně klasifikovaných látek klasifikovat látky a směsi uváděné na trh má povinnost výrobce, dovozce a distributor označovat a balit látky a směsi uváděné na trh má povinnost dodavatel (dodavatel tj. výrobce, dovozce, následný uživatel a distributor) výrobce a dovozce má povinnost klasifikovat i látky, které nejsou uváděny na trh, ale které podléhají registraci dle REACH a oznámení dle CLP výrobce a dovozce má povinnost klasifikovat i látky, které nejsou uváděny na trh, které nepodléhají registraci, ale podléhají oznámení dle CLP následně změna řady zákonů 21 Chemický zákon č. 350/2011 Sb. vztahuje se na chemické látky, chemické látky obsažené ve směsi nebo předmětu a směsi na přípravky na ochranu rostlin, pomocné prostředky na ochranu rostlin a biocidní přípravky se vztahují pouze povinnosti klasifikace, balení a označování povinnosti klasifikace, balení a označování se nevztahují na humánní a veterinární léčivé prostředky, kosmetické prostředky, potraviny, krmiva, radioaktivní látky, odpady, zdravotnické prostředky, které jsou invazivní nebo které jsou používány v přímém fyzickém kontaktu s lidským tělem, pokud ustanovení o klasifikaci a označování nebezpečných látek a směsí v jiném právním předpisu stanoví úroveň informací a ochrany stejnou jako tento zákon nebo vyšší, přepravu nebezpečných látek a nebezpečných směsí včetně jejich přepravy v celním režimu tranzit 22 11

70 povinnosti balení a označování se nevztahují na výbušniny uváděné na trh pro získání výbušného nebo pyrotechnického účinku, a na slitiny, směsi obsahující polymery a směsi obsahující elastomery, pokud ve formě, v níž se uvádějí na trh, nepředstavují žádné fyzikálně-chemické riziko pro zdraví nebo životní prostředí Poznámka k terminologii: (i) chemická látka (dle definice v REACH a v CLP) je chemický prvek nebo sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním procesem včetně všech případných látek nutných k uchování jeho stability a všech nečistot vznikajících v použitém procesu, avšak s vyloučením všech rozpouštědel, která lze oddělit bez ovlivnění stability látky nebo změny jejího složení (ii) směs (dle definice v REACH a v CLP), dříve používaný název přípravek, je směs nebo roztok složený ze dvou nebo více látek (iii) předmět je věc, která během výroby získává určitý tvar, povrch nebo vzhled určující její funkci ve větší míře než její chemické složení 23 zákon zatím používá skupiny nebezpečnosti, CLP užívá třídy nebezpečnosti a v jejich rámci kategorie nebezpečnosti 24 12

71 Staré symboly a označení 25 Staré symboly a označení 26 13

72 Nové symboly a označení CHEMICKÁ RIZIKA OBECNĚ 28 14

73 GHS CLP třídy nebezpečnosti a kategorie nebezpečnosti Třídy nebezpečnosti: Fyzikální nebezpečnost (16 zákl. kat. neb.) Nebezpečnost pro zdraví (10 zákl. kat. neb.) Nebezpečnost pro životní prostředí (1 zákl. kat. neb.) Dodatečná třída nebezpečnosti EU (+ H-věty o nebezpečnosti a doplňující informace o nebezpečnosti EUH + P-věty vyjadřující pokyny pro bezpečné zacházení) (výjimky: látky a směsi, které jsou v konečném stavu a určeny konečnému spotřebiteli: léčivé přípravky; veterinární léčivé přípravky; kosmetické prostředky; zdravotnické prostředky a potraviny nebo krmiva; přeprava látek - kromě určité uvedené výjimky má svá pravidla ) 29 Fyzikální nebezpečnost výbušniny hořlavé plyny hořlavé aerosoly oxidující plyny plyny pod tlakem hořlavé kapaliny hořlavé tuhé látky samovolně reagující látky a směsi samozápalné kapaliny samozápalné tuhé látky samozahřívající se látky a směsi látky nebo směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny oxidující kapaliny oxidující tuhé látky organické peroxidy látky a směsi korozívní pro kovy 30 15

74 Fyzikální nebezpečnost příklady (1) výbušniny (TNT, dusičnan amonný, Semtex) hořlavé plyny (vodík, acetylen) hořlavé aerosoly (prostředek proti korozi a mazací prostředek WD-40 Multi-use product ve spreji) oxidující plyny (kyslík) plyny pod tlakem (acetylen) hořlavé kapaliny (ethanol) hořlavé tuhé látky (hliníkový prášek) samovolně reagující látky a směsi (acetylidy kovů) samozápalné kapaliny (terc. butyllithium) 31 Fyzikální nebezpečnost příklady (2) samozápalné tuhé látky (bílý fosfor) samozahřívající se látky a směsi (bavlněná tkanina znečištěná fermeží) látky nebo směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny (sodík) oxidující kapaliny (kyselina dusičná) oxidující tuhé látky (manganistan draselný) organické peroxidy (dibenzoylperoxid) látky a směsi korozívní pro kovy (kyselina chlorovodíková) 32 16

75 Nebezpečnost pro zdraví akutní toxicita žíravost / dráždivost pro kůži vážné poškození očí / podráždění očí senzibilizace dýchacích cest nebo kůže mutagenita v zárodečných buňkách karcinogenita toxicita pro reprodukci toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice toxicita pro specifické cílové orgány opakovaná expozice nebezpečnost při vdechnutí 33 Nebezpečnost pro zdraví příklady (1) akutní toxicita (sulfan) žíravost / dráždivost pro kůži (amoniak) vážné poškození očí / podráždění očí (fosgen) senzibilizace dýchacích cest nebo kůže (tooluendiisokyanáty) mutagenita v zárodečných buňkách karcinogenita (ethylenoxid) 34 17

76 Nebezpečnost pro zdraví příklady (2) toxicita pro reprodukci (methylisokyanát) toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice (methanol) toxicita pro specifické cílové orgány opakovaná expozice (hydroxylamin) nebezpečnost při vdechnutí (benzin) 35 Nebezpečnost pro životní prostředí nebezpečnost pro vodní prostředí (ropné produkty) 36 18

77 Dodatečná třída nebezpečnosti EU nebezpečnost pro ozonovou vrstvu (freony chlor-fluorované uhlovodíky) 37 Příklady realizace nebezpečí Náhlý únik plynu nebo páry do okolí (např. poškození přípojky zemního plynu při stavebních pracích) Náhlý únik aerosolu do okolí (např. únik LPG ze špatného ventilu na tlakové lahvi) Náhlý únik do jiného prostředí než vzduch (např. únik kyseliny do kanalizace při stáčení železniční cisterny) Velký požár (např. výbuch a požár v lakovně) Výbuch (např. nedodržení bezpečného postupu prací při delaboraci střeliva) Tiché úniky (např. průnik korozivní kapaliny poškozeným těsněním) Záměna obalů (např. nalití zbytku ředidla do potravinové láhve) 38 19

78 Bezpečnostní list 1. Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku 2. Identifikace nebezpečnosti 3. Složení/informace o složkách 4. Pokyny pro první pomoc 5. Opatření pro hašení požáru 6. Opatření v případě náhodného úniku 7. Zacházení a skladování 8. Omezování expozice/osobní ochranné prostředky 9. Fyzikální a chemické vlastnosti 10. Stálost a reaktivita 11. Toxikologická informace 12. Ekologická informace 13. Pokyny pro odstraňování 14. Informace pro přepravu 15. Informace o předpisech 16. Další informace Příloha BL: Expoziční scénář 39 Bezpečnostní list Příklad: Kyselina chlorovodíková 35 % (náhled do bezpečnostního listu) a potřebujeme-li další informace Internet a knihy 40 20

79 3. Posouzení (hodnocení) rizik (na pracovišti) 41 Otázky k riziku: Co může být špatně, co se může přihodit? Jaké z toho mohou být následky a jsou přijatelné? Jsou bezpečnostní opatření a systém řízení bezpečnosti adekvátní existujícímu nebezpečí v daném systému tak, aby zajistily, že riziko bude akceptovatelné? Posouzení rizika je celkový proces, který se skládá z: - identifikace zdrojů rizik (nebezpečí), - analýzy rizika a - hodnocení rizika

80 Obecný postup posouzení (hodnocení) rizik Informace: analyzovaný systém, pracovní činnost, chemické látky a směsi Kategorizace / klasifikace pracovních činností Identifikace nebezpečí u prováděným činností a osob vystavených nebezpečí Stanovení složek rizika (pravděpodobnost a následky) Hodnocení přijatelnosti rizika V případě nepřijatelnosti rizika plán realizace prověřených dodatečných opatření ke snížení rizika Havarijní plány, kontrola opatření, správná praxe při zacházení s nebezpečnými látkami a směsmi Změny nové hodnocení rizik 43 Příklady možných chyb a selhání lidského činitele: - chybná manipulace s ovládacími prvky - odpojení bezpečnostních systémů - chybné nakládání s chemickými látkami a směsmi - chyby v komunikaci obsluhy - nedokonalý nebo neprovedený servis a údržba - špatná technologie zpracování konstrukčního materiálu - chybné řízení výrobního procesu 44 22

81 Obvyklé příčiny chybování lidského činitele: - špatná reflexe rizik u pracovníků obsluhy - nedostatečné kvalifikační, zdravotní a osobní předpoklady personálu - nedostatečné pracovní instrukce - nedostatečný management řízení - nedostatečná informovanost personálu - nepříznivé pracovní podmínky a pracovní prostředí - nedostatečné technologické, bezpečnostní a havarijní postupy - nesoulad mezi organizačními složkami provozovatele 45 Příklad kategorií pro frekvence a následky událostí a matice rizika v kvalitativní analýze rizika 46 23

82 47 Příklad příručky pro hodnocení rizik pro BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Nástroj pro hodnocení rizik Dostupné z WWW: < publications/promotional_material/ rat2007 > 48 24

83 (portál BOZPinfo) 49 Časopis JOSRA Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti = Journal of Safety Research and Applications (JOSRA) JOSRA je prvním recenzovaným odborným časopisem pro oblast výzkumu, vývoje a aplikací v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a souvisejících oborech v České republice

84 Opatření pro omezení rizik 52 26

85 Technická a organizační opatření (1) Např.: vyloučení nebezpečné látky či směsi z daného systému a jejich náhrada jinými látkami, méně nebezpečnými omezení množství látky či směsi omezení expozice technickými opatřeními (úprava strojního a technologického vybavení, použití uzavřených technologických zařízení, odsávání par, různé zábrany kontaktu s chemickou látkou či směsí, jištění zabránění úniku nebezpečné látky aj.) nebo organizačními opatřeními (změna pracovního postupu, zvýšení účinnosti prostředků osobní ochrany aj.) 53 Technická a organizační opatření (2) automatické odstavovací systémy, automatické systémy blokování zařízení, automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem detekční a poplachové systémy zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím, pulty integrované havarijní ochrany (souhrnné informace o funkci ochranných a bezpečnostních systémů) 54 27

86 Konec přednášky č. 1/5 Děkuji za pozornost