13157/16 dhr/mo 1 DGG 1A

Transkript

1 Rada Evropské unie Brusel 11. října 2016 (OR. en) 13157/16 ECOFIN 893 ENV 653 CLIMA 139 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Předmět: Financování opatření v oblasti klimatu závěry Rady o financování opatření v oblasti klimatu (11. října 2016) Delegace naleznou v příloze závěry Rady o financování opatření v oblasti klimatu, které přijala Rada pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) na zasedání konaném dne 11. října 2016 v Lucemburku /16 dhr/mo 1

2 Závěry Rady pro hospodářské a finanční věci 11. října VÍTÁ, cíl Pařížské dohody, jímž je snaha, aby finanční toky důsledně směřovaly k nízkým emisím skleníkových plynů a k rozvoji odolnému vůči změně klimatu. ZNOVU PŘIPOMÍNÁ, že to vyžaduje individuální i společná opatření všech zúčastněných stran. 2. ZNOVU POTVRZUJE, že EU a její členské státy jsou odhodlány navýšit prostředky mobilizované na financování opatření v oblasti klimatu jakožto součást celosvětového úsilí vedeného rozvinutými zeměmi, zejména ve snaze napomoci rozvojovým zemím v souvislosti se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně provádět jejich vnitrostátní strategie, především pak vnitrostátně stanovené příspěvky. ZDŮRAZŇUJE, že EU a některé členské státy EU v Paříži na 21. zasedání konference smluvních stran úmluvy UNFCCC oznámily plánované navýšení částek veřejných prostředků na financování opatření v oblasti klimatu v nadcházejících letech, čímž se také zvýší předvídatelnost. ZDŮRAŇUJE, že EU a její členské státy jsou poskytovateli podstatné části veřejných prostředků na financování opatření v oblasti klimatu, a PODTRHUJE nutnost spravedlivého rozdělení zátěže mezi rozvinuté země a zapojení širšího spektra přispěvatelů v budoucnu. ZDŮRAZŇUJE, že je důležité přistupovat k financování opatření v oblasti klimatu z perspektivy zaměřené na výsledky, čímž se zajistí maximální možný dopad poskytovaných a mobilizovaných prostředků. 3. VÍTÁ činnost rozvinutých zemí zaměřenou na přípravu konkrétního plánu pro dosažení cíle, v jehož rámci má být nejpozději do roku 2020 pro účely zmírňování a přizpůsobování společně mobilizována částka 100 miliard USD ročně ze široké škály zdrojů, veřejných i soukromých, dvoustranných i vícestranných, včetně alternativních zdrojů financování, a to v kontextu účelných zmírňujících opatření a transparentnosti při provádění. SE ZÁJMEM OČEKÁVÁ finalizaci tohoto plánu před 22. zasedáním konference smluvních stran úmluvy UNFCCC /16 dhr/mo 2

3 4. POTVRZUJE, že EU a její členské státy jsou odhodlány mobilizovat svůj podíl v rámci cíle pro rozvinuté země, jímž je nejpozději do roku 2020 a poté až do roku 2025 společně mobilizovat částku 100 miliard USD ročně ze široké škály zdrojů, nástrojů a kanálů pro účely zmírňování a přizpůsobování. 5. OPĚTOVNĚ PŘIPOMÍNÁ, že veřejné prostředky na financování opatření v oblasti klimatu budou i nadále hrát významnou úlohu. POTVRZUJE, že EU a její členské státy budou i nadále poskytovat veřejné prostředky na financování opatření v oblasti klimatu též pro účely zmírňování a přizpůsobování. 6. ŽÁDÁ Komisi, aby předložila přehled financování opatření v oblasti klimatu ze strany EU a jejích členských států za rok 2015, aby Rada mohla tento příspěvek potvrdit ještě před 22. zasedáním konference smluvních stran úmluvy UNFCCC. 7. ZDŮRAZŇUJE, že je třeba navýšit prostředky na podporu rozvojových zemí, které jsou vůči nepříznivým dopadům změny klimatu obzvláště citlivé a které mají významná kapacitní omezení. 8. Rovněž VÍTÁ závazky, které v nedávné době učinila většina mezinárodních rozvojových bank za účelem výraznějšího začleňování aspektů zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a odolnosti vůči ní do všech svých portfolií a mandátů, včetně závazků týkajících se navýšení investic v oblasti klimatu. VYZÝVÁ mezinárodní a regionální finanční instituce a agentury OSN, aby prostřednictvím sekretariátu úmluvy UNFCCC poskytovaly smluvním stranám informace o tom, jak začleňují cíle v oblasti klimatu a opatření ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu do svých programů rozvojové pomoci a programů financování opatření v oblasti klimatu /16 dhr/mo 3

4 9. VÍTÁ významné příspěvky k financování opatření v oblasti klimatu ze strany některých rozvíjejících se ekonomik a rozvojových zemí. ZDŮRAZŇUJE, že Pařížská dohoda apeluje na strany, které úmluvou vázány nejsou, aby poskytly nebo nadále poskytovaly finanční prostředky na dobrovolné bázi. 10. UZNÁVÁ, že klíčovým zdrojem prostředků pro financování opatření v oblasti klimatu a dalších důležitých toků investic je soukromý sektor. UZNÁVÁ TÉŽ, že finanční prostředky soukromého sektoru nenahrazují prostředky veřejného sektoru tam, kde jsou tyto prostředky zapotřebí, ale že je doplňují. PODOTÝKÁ, že EU zavedla a bude nadále rozvíjet širokou škálu nástrojů sloužících k mobilizaci finančních prostředků ze soukromého sektoru na mezinárodní opatření v oblasti klimatu, včetně mobilizovaných prostředků ze soukromého sektoru na místní úrovni; 11. VÍTÁ SKUTEČNOST, že Pařížská dohoda vysílá jasný signál soukromému sektoru, aby přesměroval finanční toky ve prospěch nízkouhlíkových investic odolných vůči změně klimatu. BERE NA VĚDOMÍ pokračující úsilí v rámci EU sladit investiční pobídky s cíli EU v oblasti klimatu, například prostřednictvím unie kapitálových trhů a investičního plánu pro Evropu; a v této souvislosti VÍTÁ činnost skupiny G20 a Rady pro finanční stabilitu jakožto významný přínos k přeorientování soukromých investic. ZDŮRAZŇUJE, že jednou z klíčových součástí prostředí příznivého pro přesun investic je stanovení ceny uhlíku, jehož lze dosáhnout prostřednictvím různých nástrojů, včetně regulace, obchodování s emisemi a daní. V této souvislosti PODPORUJE iniciativy v oblasti stanovení ceny uhlíku, jakož i iniciativy na podporu postupného rušení dotací, které mají nepříznivý vliv na životní prostředí nebo na hospodářství, a mimo jiné i iniciativy na podporu postupného omezování finančních prostředků na projekty, které jsou intenzivní z hlediska emisí /16 dhr/mo 4

5 12. UPOZORŇUJE na úsilí EU a jejích členských států o navýšení prostředků mobilizovaných na financování opatření v oblasti klimatu, jak je uvedeno v návrzích týkajících se strategií a přístupů z roku PŘIPOMÍNÁ, že navyšování prostředků na financování opatření v oblasti klimatu je opakující se proces, který probíhá v úzké provázanosti s tím, jak vlády vytvářejí příznivá prostředí, investiční strategie, projekty a programy, přičemž součástí všech těchto prostředí, strategií, projektů a programů by měla být opatření za účelem zapojení soukromého sektoru. V této souvislosti VÍTÁ úsilí ze strany rozvojových zemí. 13. UPOZORŇUJE, že je důležité podporovat přizpůsobování se změně klimatu ve snaze napomoci rozvojovým zemím začlenit cíle v oblasti klimatu do vlastních rozvojových strategií a vyvinout způsoby obživy, které budou odolnější vůči změně klimatu. ZDŮRAZŇUJE, že je důležité dosáhnout rovnováhy mezi financováním opatření na přizpůsobování se změně klimatu a opatření na její zmírňování v souladu s prioritami a cíli jednotlivých zemí, a VYZDVIHUJE skutečnost, že EU a její členské státy společně vyvíjejí a nadále budou vyvíjet úsilí v zájmu toho, aby podstatná část veřejných prostředků na financování opatření v oblasti klimatu směřovala na opatření týkající se přizpůsobování se změně klimatu, a to zejména tím, že se zaměří na potřeby nejchudších a obzvláště citlivých rozvojových zemí, jako jsou nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy. 14. UPOZORŇUJE na to, že klíčovým prvkem úspěšného provádění Pařížské dohody prostřednictvím zvyšování odpovědnosti při financování opatření v oblasti klimatu bude rámec transparentnosti. ZDŮRAZŇUJE, že tento rámec by měl zajistit jasnost ohledně poskytované, mobilizované a získané podpory, mimo jiné i pokud jde o opatření k zajištění toho, aby finanční toky důsledně přispívaly k nízkým emisím skleníkových plynů a k rozvoji odolnému vůči změně klimatu, a to i s ohledem na poskytování podkladů pro globální hodnocení. Tento rámec by měl být doprovázen jasnými a společnými metodikami vycházejícími ze stávajících metodik a z pokroku, jehož bylo dosaženo při přípravě studie OECD/CPI. PODPORUJE vypracování účetních mechanismů pro finanční prostředky poskytované a mobilizované prostřednictvím veřejných intervencí za účelem věrohodného zohlednění úsilí zúčastněných stran, pokud jde o všechny relevantní zdroje. SE ZÁJMEM OČEKÁVÁ posouzení a přehled toků finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu, jež jednou za dva roky připravuje Stálý výbor pro finance a podle nichž se bude řídit další práce na vyhodnocování, vykazování a ověřování podpory /16 dhr/mo 5

6 15. ZDŮRAZŇUJE význam podpory budování kapacit pro účely plánování a účinného a efektivního provádění v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Dále ZDŮRAZŇUJE, že je nutné vytvořit seznam atraktivních projektů a programů s cílem maximalizovat finanční zdroje a účinnost a že je důležitá dostupnost prostředků, které jsou rozvojovým zemím k dispozici, a zapojení soukromého financování. ZDŮRAZŇUJE, že EU a členské státy neustále podporují budování kapacit pro rozvojové země, jež to potřebují, mimo jiné i pokud jde o spolupráci v oblasti technologie. PODTRHUJE význam zajištění účinného přístupu k finančním prostředkům na podporu strategií, které vycházejí z priorit jednotlivých zemí a za něž jsou dané země odpovědné, prostřednictvím zjednodušených postupů schvalování v rámci finančního mechanismu a větší ochoty podporovat rozvojové země, zejména nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy. 16. UZNÁVÁ a PODPORUJE význam ambiciózní celosvětové realizace vnitrostátně stanovených příspěvků. ZDŮRAZŇUJE, že rozvojová spolupráce EU a jejích členských států se třetími zeměmi by měla plně zohlednit synergie mezi cíli v oblasti klimatu a cíli udržitelného rozvoje, jak byly přijaty v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, akčního programu z Addis Abeby o financování rozvoje a dalších mezinárodních programů. ZDŮRAZŇUJE, že pokud jde o financování na podporu provádění vnitrostátně stanovených příspěvků, bude velmi důležitá koordinace mezi zúčastněnými stranami: každý orgán bude muset postupovat v partnerství a koordinaci s ostatními, aby byl zajištěn co největší dopad na konkrétním místě /16 dhr/mo 6

7 17. VÍTÁ skutečnost, že finanční mechanismus úmluvy má sloužit jako finanční mechanismus Pařížské dohody. ZDŮRAZŇUJE úlohu Zeleného klimatického fondu jakožto klíčového mnohostranného nástroje na podporu rozvojových zemí při prosazování systémové změny, jež vede k rozvoji vyznačujícímu se nízkými emisemi a odolností vůči změně klimatu. VÍTÁ schválení dalších projektů a programů a DÁLE VÍTÁ potvrzení strategického plánu vypracovaného Zeleným klimatickým fondem a jeho cíle posílit transformační dopad tohoto fondu. UPOZORŇUJE, že podstatná část (47 %) prostředků, které byly vyčleněny a zpřístupněny, pochází z členských států EU; VÍTÁ příspěvky rozvojových zemí do Zeleného klimatického fondu a NALÉHAVĚ VYZÝVÁ všechny země, které tak mohou učinit, aby do tohoto fondu přispěly; 13157/16 dhr/mo 7