DĚJINY JZD V PEKLE NAD ZDOBNICÍ V LETECH

Transkript

1 2009 MGOH RYCHNOV N. KN., ISSN DĚJINY JZD V PEKLE NAD ZDOBNICÍ V LETECH Zdeněk Tomáš Žamberecká 338, Vamberk, e mail: zdenek.tomas@ .cz PRŮBĚH KOLEKTIVIZACE V ČSR V období let Komunistická strana Československa spěla postupnými politickými intrikami a složitými mechanizmy k uchopení moci. Po 25. únoru 1948 začala ideologie této strany pronikat ještě úporněji do všech sfér a resortů. Nevyhnulo se jí ani zemědělství, které mělo být kolektivizováno po vzoru SSSR. Ještě v březnu 1948 však komunisté zemědělce ujišťovali, že se u nás kolektivizace typu sovětských kolchozů provádět nebude. Relativně klidní mohli rolníci být do října stejného roku, kdy se poprvé objevily nepotvrzené zprávy o likvidaci soukromého vlastnictví v zemědělství. Později se však komunističtí funkcionáři ve svých projevech zmiňovali o kolektivizaci stále častěji. Jedním z hlavních příspěvků byl referát ministra zemědělství Júlia Ďuriše na schůzi ÚV KSČ ze listopadu týkající se poúnorové zemědělské politiky. O podobě kolektivizace se diskutovalo ještě několikrát. V závěru se vedení KSČ usneslo, že základní organizační jednotkou by mělo být jednotné zemědělské družstvo. Většina vedení KSČ však nebyla pro uspěchanou kolektivizaci, sám prezident Gottwald navrhoval vytvořit nejprve vhodné podmínky (dle jeho slov v horizontu dvou či tří let) a pak provést rychlou a masovou kolektivizaci. Aby vůbec mohlo JZD v Pekle nad Zdobnicí vzniknout (a samozřejmě i ostatní JZD v ČSR), musela být schválena patřičná zákonná norma. 23. února 1949 byl přijat parlamentem zákon č. 69/1949 Sb. o jednotných zemědělských družstvech. Hned v prvním paragrafu se můžeme dočíst, že V zájmu zajištění blahodárného rozvoje zemědělského družstevnictví a odstranění dosavadní roztříštěnosti družstevní činnosti v zemědělství jako dědictví minulosti budou zakládána na podkladě dobrovolnosti jednotná zemědělská družstva, která mají sjednotiti dosavadní různá zemědělská družstva a přinésti významný prospěch pracujícím zemědělcům. 1/ Zdůraznil bych hlavně ono použité sousloví na podkladě dobrovolnosti. Na tato tři slůvka velice často (a dá se říci, že schválně) agitátoři a komunističtí funkcionáři zapomínali, když přemlouvali zemědělce ke vstupu do JZD. 249

2 První etapa kolektivizace začala právě na jaře 1949, kdy byl schválen zákon o JZD. Druhá vlna této etapy byla dána směrnicí ÚV KSČ o urychleném vybudování výrobních zemědělských družstev z 16. ledna 1950 (schváleno února stejného roku). Zároveň byla rozdělena do čtyř typů v JZD I. typu se meze nerozorávaly, ale společně se v nich obdělávala půda. Ve II. typu se meze musely rozorat, ale rolníci mohli provozovat individuální živočišnou výrobu. JZD III. typu se vyznačovalo společnou rostlinnou i živočišnou výrobou, ve IV. typu JZD nevyplácelo svým členům podíly podle velikosti pozemku, se kterým do něj vstoupili. 2/ Důležitou právní normou, která ovlivnila chod nově vzniklých JZD, byl zákon z 9. října roku 1951 č. 83/1951 Sb. o organizaci strojních a traktorových stanic (upravuje zákon č. 27/1949 Sb. o mechanizaci zemědělství). Strojní a traktorové stanice (STS) byly zřizovány od 1. ledna 1952 jako národní podniky, aby lépe a účinněji pomáhaly při přechodu vesnice k socialismu, hospodárněji využívaly zemědělských strojů a zvyšovaly výrobnost zemědělství 3/ Zkrátka tyto stanice měly technicky vypomáhat nově vzniklým JZD. Kde však zemědělskou techniku vzaly? Vykupovaly ji od samostatně hospodařících rolníků. Peněžní částka ale ve většině případů neodpovídala hodnotě strojů a zemědělci bývali často okradeni. 4/ Druhá etapa kolektivizace nastala po usnesení strany a vlády ze 3. června 1952 (při ní také vzniklo námi sledované JZD v Pekle nad Zdobnicí). Jejími hlavními úkoly bylo hromadně získat střední rolníky, přeměnit menšinová JZD ve většinová (tam, kde bylo málo rolníků z vesnice) a zakládat co nejvíce družstev III. a IV. typu. Těch bylo do června roku 1952 založeno přibližně 5848, jejich počet se pak do konce roku více než zdvojnásobil. V prvním čtvrtletí roku 1953 bylo založeno dalších 400 JZD (mezi nimi JZD v Pekle nad Zdobnicí). První etapa kolektivizace zanechala na vesnici a v zemědělství hluboké stopy s dlouhodobými důsledky. Ve většině případů rolníci zaujali nevraživý postoj až odpor k zemědělské politice KSČ a celkově k této straně vůbec. Kolektivizace však také měla své příznivce, vesnice se tedy v mnoha případech rozdělila na dva tábory. Dřívější přátelské vztahy byly narušeny spory o to, zda jsou zemědělská družstva správným krokem či nikoliv. 5/ Situace se uvolnila až v létě 1953 po projevu prezidenta Antonína Zápotockého (blíže v další kapitole). Třetí kolektivizační etapa proběhla po dvou letech útlumu na konci června roku Hlavním zastáncem myšlenky kolektivního zemědělství byl první tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný, jehož hlavní snahou bylo stoprocentně jednotně hospodařit do r Byl ale 250

3 TOMÁŠ Z.: DĚJINY JZD V PEKLE NAD ZDOBNICÍ V LETECH zmírněn nátlak na některé majetné zemědělce, kteří tak mohli do družstev vstoupit. Jednalo se o velice zkušené rolníky, kteří se často dostali přímo do funkce předsedy a zanedlouho se to projevilo na prosperitě družstva. Když však výsledky nebyly nejlepší, bývali hned mezi prvními, kteří byli perzekuováni. Zpočátku kolektivizace neprobíhala podle představ vedení KSČ. Vstupovali opět pouze střední rolníci či bezzemci, a to navíc v omezené míře. Důvodem bylo částečné zlepšení ekonomické situace většiny zemědělců kvůli uvolnění mezi srpnem 1953 a červencem Společné hospodaření jednotlivcům příliš dobrých perspektiv neposkytovalo. Městečka a vesnice stále více navštěvovaly tzv. agitační brigády, které po dvojicích přesvědčovaly rolníky ke vstupu do JZD. Někde se pořádaly společné schůze, proběhla prohlídka už dříve založených družstev nebo se promítaly agitační filmy. Když ani toto nepomohlo, byly zvednuty už tak dosti vysoké dodávky ať už živočišných či rostlinných produktů. Za neplnění mohl rolníka čekat kriminál, v lepším případě zodpovídání se na zemědělském odboru ONV, vyloučení dětí ze školy či přímo vystěhování pryč z vesnice. Masovost zakládání proběhla nejvíce asi na přelomu let 1956 a 1957, kam by patřilo také trvalé založení JZD v Pekle nad Zdobnicí. Rolníci vstoupili v převážné většině do družstev nedobrovolně za dlouhého přesvědčování. Zbytek samostatně hospodařících rolníků si postupně uvědomil, že zemědělská politika KSČ s nimi do budoucna vůbec nepočítá. Po uvolnění, ke kterému došlo před červencem 1955, už neměli výraznější naději na nějakou podobnou liberalizaci. Stát navíc družstva podporoval finančně, materiálně a někde také vysokoškolsky vzdělanými lidmi. Samostatní rolníci tedy nemohli takové konkurenci čelit dlouho. Na přelomu let 1959 a 1960 byla kolektivizace opravdu téměř u konce. Skoro ve všech krajích bylo okolo 80 % půdy pod přímou správou JZD. Některá družstva se ale navzdory tomu nacházela těsně před krachem. Důvodů bylo hned několik rozkrádání družstev ního majetku, neochota spolupracovat či špatná ekonomická hospo dárnost a plánování. V 60. letech tak docházelo k jinému trendu v zemědělství slučování JZD v obcích do větších celků. Pro některá družstva to byla záchrana, jiná se spolčovala nedobrovolně. 6/ Vedení JZD v Pekle nad Zdobnicí, kterému se v této době poměrně dařilo, se do spolčování s okolními družstvy dvakrát nechtělo. O tom ale až dále. Kolektivizace zemědělské půdy tedy postupně vyhrála na plné čáře na úkor samostatně hospodařících rolníků dříve nebo později je pohltila. Převedení zemědělské malovýroby do velkovýroby zanechalo na rázu dnešní krajiny stopy do dneška. Otřáslo také některými životními osudy, tradičními hodnotami a sousedskými vztahy na vesnici. 251

4 POČÁTEK KOLEKTIVNÍHO HOSPODAŘENÍ V PEKLE NAD ZDOBNICÍ Počátek kolektivizace v Pekle nad Zdobnicí předznamenal vznik místní rolnické komise 15. října roku / Jejím předsedou byl zhruba půl roku Karel Vondra, poté ho kvůli vleklé nemoci vystřídal jeho zástupce Rudolf Herman. S nástupem nového předsedy se také pozvolna začaly projednávat záležitosti týkající se konfiskací nevyužitých nemovitostí v obci. Zabrané objekty a pozemky měly v budoucnu sloužit kolektivnímu hospodaření konkrétně usedlosti čp. 2 a 12 pro plemennou stanici či krmivovou základnu. Čp. 2 spadalo po hlasování pod přímou správu obce, o čp. 12 se měl starat buď František Lukavský nebo Stanislav Štěrba. Situaci rozhodlo stejné hlasování, ve kterém zvítězil František Lukavský. Nezaujatému pozorovateli by se věc zdála jako vyřízená, ne však panu Štěrbovi. Na zasedání rolnické komise 11. srpna 1948 obvinil její členy ze zaujatosti a nezákonného jednání. Zřejmě měl pak nepříjemnosti u okresní rolnické komise, protože neuváženě nahlas pronesl, že v pozdější klidné době se mohl majetek vrátit. 8/ Tuto větu si tehdy mohli funkcionáři vyložit všelijak. Za necelé čtyři roky se situace výrazně přiostřila. Uvedu alespoň pro představu, jak probíhalo přesvědčovaní rolníků v Pekle nad Zdobnicí zhruba půl roku před založením místního JZD. Dochovaný záznam pochází ze schůze, jež se konala 16. července Jedním z jejích hlavních bodů bylo projednávání žňového plánu. Předseda MNV vysvětlil důležitost a význam jakož i výhody ze společné práce, která přináší i finanční užitek. Dále upozornil, že bude stanoven termín dodávek, ve kterém se bude za opožděné dodávky vypláceti méně, než je normální cena. Přes všecko vysvětlování komise neprojevila nejmenšího zájmu alespoň v jedné skupině pracovati. Mimo jiné výmluvy říká Bohumil Steklík, že je to pro kočku a pohádka pro malý děti. Zemědělský referent dodává, že si to zemědělci udělají sami, a že by to stejně nešlo. Předseda organizace podotýká, že když dosud společnou práci nezačli, že nemohou říkat, že to nejde a navrhuje, aby se aspoň v jedné skupině o to pokusili. K tomuto návrhu vzešly námitky, že každý dělá dost. 9/ Jak je vidět, tak se místním rolníkům společné hospodaření příliš nezamlouvalo. Nátlak a přemlouvání je ale brzy udolal. V kronice JZD v Pekle nad Zdobnicí se o jeho založení píše, že vzniklo v důsledku neustálého (takřka sedmitýdenního) přesvědčování ze strany pracovníků ONV Rychnov nad Kněžnou, MNV v Pekle nad Zdobnicí a KSČ (ať už okresního výboru či vesnické organizace VO KSČ). 252

5 TOMÁŠ Z.: DĚJINY JZD V PEKLE NAD ZDOBNICÍ V LETECH Nakonec se podařilo na 4. února roku 1953 svolat ustavující schůzi. Představenstvo JZD bylo zvoleno přesně o týden později, 11. února. Předsedou se stal František Kapucián, místopředsedou František Kvasnička, účetním Jan Kosek a agronomem a zároveň zootechnikem byl Bohumil Steklík. Vedoucí jednotlivých pracovních skupin a členy výboru zřejmě netřeba jmenovat. Vedení JZD pak v průběhu jara schválilo výhledový plán, počítalo také s hospodářsko technickou úpravou půdy, kterou mělo obdělávat. ONV v Rychnově nad Kněžnou novému JZD slíbilo, že poskytne prostředky na nový kurník, 200 ovocných stromů, starší traktor a semena na osev travin. Ze všech těchto naslibovaných věcí ONV dodrželo pouze tu poslední. Mezi pracovníky JZD se projevily i nesouhlasy s rozoráváním mezí. K tomu nakonec opravdu nedošlo, a proto rolníci toho roku o žních sklízeli úrodu každý na svém poli. Stalo se tak částečně díky nesplnění slibů od ONV, ale hlavní podíl nesla provedená reforma financí. Zemědělci měli především nedostatek peněz. Po žních byly těm rolníkům, kteří vlastnili např. samovazače sena, tyto stroje odkoupeny za 1 5% původní ceny nebo odebrány bez náhrady. 10/ O založení několika JZD v zimních měsících z přelomu let 1952 a 1953 (mezi nimi také Peklo n. Zdobnicí) se zmiňuje zápis z plenárního zasedání OV KSČ z 28. února Peklo nad Zdobnicí je zde uvedeno spolu s menšími vesnicemi v okolí Rychnova nad Kněžnou a to Rampuší, Hláskou a Liberkem. Píše se zde pochvalně, jak se soudruzi v Pekle nad Zdobnicí dobře vypořádali nejen s přesvědčovací akcí ke vstupu do JZD, ale také s odstraněním bývalého starosty a většiny kulaků. 11/ Je samozřejmé, že řadoví komunističtí funkcionáři na vesnické úrovni museli na okresních zasedáních zviditelnit i malé ryby v podobě vesnických JZD. Přeci jen malé ryby, také ryby. O dva měsíce později bylo zahájeno projednávání o socialistickém soutěžení mezi jednotlivými obcemi. JZD Peklo nad Zdobnicí mělo začít soutěžit se vzdálenějším JZD v Potštejně. 12/ V květnu ale soudruh Žďárský, který měl projedná vání mezi oběma družstvy na starost, ve svém referátu musel s politováním přiznat, že se socialistickou soutěží těchto dvou JZD to nevypadá nejlépe. Organizace JZD v Potštejně prý ještě nebyla dostatečně upevněna. 13/ Počáteční problémy v pekelském JZD snad ani netřeba připomínat. V dubnu roku 1953 se konala okresní konference KSČ. Po volbě nového okresního výboru strany došlo k dnes spíše úsměvnému závazku. V jednom z referátů zaznělo: na počest zvolení nového výboru KSČ se Josef Šaic zavázal k odpracování 50ti hodin na instalaci elektrického zařízení v JZD Peklo n. Zdobnicí 14/ Pracovní nadšení 253

6 některých lidí v té době zřejmě neznalo mezí, na druhou stranu mělo nové JZD instalován přívod elektřiny takřka zdarma. Z nadpisu této kapitoly je patrné, že činnost JZD v Pekle nad Zdobnicí byla ukončena ještě téhož roku, ve kterém započala. Kronika vypovídá, že se tak stalo přesně dne 27. srpna Od počátku založení prý nikdo z ONV s místními družstevníky nespolupracoval, pouze přednosta katastrálního úřadu ing. Starý, zde prováděl HTÚP (hospodářsko technickou úpravu půdy). 15/ Proč ale bylo JZD v Pekle rozpuštěno tak náhle po více než půlroční činnosti? Odpověď musíme hledat ve vysoké stranické politice. Po smrti J. V. Stalina se ze Sovětského svazu začala pomalu šířit vlna kritiky tzv. kultu osobnosti, která postupně nabírala na intenzitě. Nový prezident Antonín Zápotocký se vypravil do Moskvy v červenci roku Vyslechl si zde kritiku KSČ a byl také svědkem prvních pochybovačných útoků na Stalinovu vládu. Vše si vzal k srdci a po návratu podle vyslechnuté kritiky chtěl chyby napravovat sám. Začal kritizovat stranické metody v citlivé oblasti, která stála v podstatě v základech fungování státu, v zemědělství. Situace vyvrcholila na konci srpna téhož roku, po sérii projevů prezidenta Zápotockého, které se týkaly zemědělství a kolektivizace. Proti nim vždy nekompromisně vystupoval pozdější první tajemník ÚV KSČ (a následně i prezident) Antonín Novotný. V projevu, který prezident pronesl 1. srpna na staveništi přehrady Klíčava 16/, se zaměřil na nespokojenost rolníků v nově založených JZD. Řekl, že nikdo nebude držen v JZD za žádných okolností. Pokud bude chtít rolník dle svého rozhodnutí z JZD vystoupit, bude mu to umožněno. Zdůraznil ale, že výstup z JZD není doživotní, rolníci se stejně budou muset jednoho dne do družstev vrátit. Novotnému se prezidentovy projevy příčily a byl jejich odpůrcem. V otázce kolektivizace byl neústupný a vždy ji tvrdě prosazoval. Dal ihned prověřit, jak byl Zápotockého projev v celé ČSR zemědělci přijat. Snad ve všech krajích rolníci prezidentův projev pochopili jako možnost vystoupení z JZD bez jakýchkoliv následků. 17/ To byl také případ jednotného zemědělského družstva v Pekle nad Zdobnicí. Datum rozpuštění družstva dne 27. srpna 1953 koresponduje s projevy Zápotockého z konce léta. Kronika JZD přesný důvod, proč se družstvo rozešlo, nikterak nenaznačuje. Jisté však je, že uvnitř vládla určitá nespokojenost a výše uvedený projev prezidenta Zápotockého spíše napjaté poměry na čas uvolnil. Náhradu za způsobené škody rolníkům však už nikdo nevrátil. Prozatím jim alespoň zbylo vlastní pole (po dobu svého trvání v roce 1953 bylo JZD v Pekle nad Zdobnicí družstvem I. typu). To se však mělo za několik let změnit. 254

7 TOMÁŠ Z.: DĚJINY JZD V PEKLE NAD ZDOBNICÍ V LETECH DRUHÝ POČÁTEK KOLEKTIVNÍHO HOSPODAŘENÍ V PEKLE NAD ZDOBNICÍ Znovuobnovení činnosti JZD v Pekle nad Zdobnicí předcházel nátlak z vyšších míst. Jednalo se znovu o vysokou stranickou politiku, postupně přenášenou na jednotlivé podřízené správní složky. Už v roce 1955 Antonín Novotný (navzdory původnímu záměru Zápotockého) prosadil své pojetí zemědělství, které zakládal na modelu uplatněném v Sovětském svazu. Ke združstevnění venkova mělo dojít za každou cenu. Na případné škody a finanční ztráty se nehledělo. ÚV KSČ ke konci června roku 1955 vyzval k masovému zakládání JZD a ke konečné likvidaci soukromého vlastnictví v zemědělství. 18/ Pro rychnovský okres byl vybrán soudruh Hofman (zástupce ÚV KSČ), aby na místní okresní konferenci KSČ osobně tlumočil usnesení vrcholného stranického orgánu, které bylo v r přijato. Konference se konala o rok později a soudruhu Hofman vyzval ve svém projevu všechny zemědělce rychnovského okresu, aby se co nejvíce snažili vytvářet základy pro vznik nových JZD. Dle jeho dalších slov měla být nejen posílena dosavadní fungující družstva, ale také rozšiřována jejich členská základna. 19/ Stranické funkcionáře a agitátory tedy opět čekalo nemálo obchůzek po vsích a přemlouvání rolníků, aby vstupovali do JZD. V Pekle nad Zdobnicí se nový zemědělský program samozřejmě neprojevil ihned. Agitátoři museli na zemědělce naléhat ze všech sil. Podobně jako jinde, také na Rychnovsku z nich byly utvářeny dvojice, které se snažily od rolníků získávat přihlášky do JZD pochopitelně vyplněné. Nedá se říci, že by agitátorské nábory dopadly fiaskem. Naopak. V rozmezí měsíců července a září roku 1957 bylo v rychnovském okresu založeno 14 nových družstev, mezi nimi také JZD v Pekle nad Zdobnicí. Ke konci září patřilo 42 % veškeré půdy v tomto okrese do socialistického sektoru (tj. dohromady cca ha pod správou jednotlivých JZD v okrese). 20/ Plán dalšího postupu v socializaci vesnice počítal v r se získáním dalších 25 % půdy od soukromého sektoru (asi ha), v r % půdy (což představovalo cca 2850 ha) a v r asi 1705 ha. 21/ V kronice pekelského JZD se píše, že se družstvo sešlo až po opětovném desetitýdenním přesvědčování a naléhání. Agitátorům se podařilo umluvit pro vstup do JZD 31 zemědělců, ti dohromady vlastnili 2/3 zemědělské půdy v obci (což v té době činilo přibližně 197,14 ha). Ustavující schůze proběhla 10. září roku 1957 ve zdejším hostinci Jednota. Byli přítomni hlavní zástupci ONV v Rychnově nad Kněžnou předseda Koráb a jeho náměstek Rypka dále zástupci z Železáren Antonína Zápotockého (sídlícího v sousedním Vamberku) a nakonec několik vybraných družstevníků z jiných JZD v rychnovském okresu. 255

8 Jako předseda byl zvolen Jaroslav Luňáček, místopředsedou se stal Josef Zeman, agronomem František Kvasnička, zootechnikem Václav Chle boun a účetním Bohumil Steklík. Jako skladník zde měl pracovat František Kapucián, funkci pokladníka pak vykonával Václav Kotyza. Před ustavující schůzí se na polích okolo Pekla deset dní nepracovalo. Rolníci prý nevěděli, kam se jednotlivé plodiny budou sázet. Raději vyčkali, s jakými závěry přijde ustavující schůze. Promeškané dny se musely po založení JZD chtě nechtě odpracovat. Tyto dny vlastně tvořily jakýsi druhý začátek zdejšího kolektivního hospodaření. A nutno podotknouti, že byl podobně nepříjemný, jako kdysi před čtyřmi lety. Chyběla mechanizace, k přepravě různých nákladů se užívalo koňských a kravských potahů. Navíc se dvakrát do týdne konaly schůze, které se většinou protáhly hluboko do pozdních nočních hodin a pracovníky JZD vyčerpávaly. Po několika týdnech STS v Rychnově nad Kněžnou zapůjčila pekelskému JZD traktor, kterým byly provedeny některé práce na polích. Později zemědělcům posloužil k orbě pásový traktor nebo také starší traktor značky Buldog, který darovaly ŽAZ (již zmíněné Železárny Antonína Zápotockého). Tím se všechny práce urychlily a snížilo se také pracovní vypětí zemědělců. Podle kronikáře p. Bohumila Steklíka se pomocí traktorů ve vsi oralo poprvé. Prvně byly také rozorány některé meze a cesty (tuto práci prý zemědělcům platilo přímo ministerstvo zemědělství!). 22/ Takto přešlo JZD z I. ke II. typu. S národním podnikem ŽAZ mělo JZD v Pekle nad Zdobnicí spolu pracovat i nadále. Zemědělské družstvo od ŽAZu ještě (kromě daro vaného traktoru) odkoupilo traktor jiný, tentokrát značky Vierson v hodnotě Kčs. 23/ JZD mělo také v průběhu roku 1958 sepsat s ŽAZem patronátní smlouvu. 24/ Patronátní smlouva mezi ŽAZem Vamberk a JZD v Pekle nad Zdobnicí ve složce, kde byly smlouvy uloženy, chyběla. JZD v Pekle však bylo zapsáno mezi ostatními družstvy v seznamu smluv na obálce složky. ŽAZ měl patronaci nejen nad družstvem v Pekle nad Zdobnicí, ale také v Merklovicích a v Záměli (oboje poblíž Vamberka). 25/ Podle dosud žijícího pamětníka, pana Aloise Mimry, patronát konkrétně představoval provoz elektrodovny ŽAZu. Brigádníci a dělníci odsud prý měli značné pracovní nadšení. Ne vždy však spolupráce mezi JZD a patronátním podnikem vycházela podle představ obou zúčastněných stran. Ředitelem ŽAZu byl v této době František Knechtl. Byl zároveň členem OV KSČ a instruktorem pro pekelské JZD. Ve svém referátu si při zasedání pléna OV KSČ z 11. ledna 1958 stěžoval na špatnou spolupráci se zemědělci JZD v Pekle. Kvůli své pracovní vytíženosti většinou nestihl přijít včas, aby se zemědělci hovořil, dával jim rady a společně s nimi postupoval podle vytyčeného plánu 256

9 TOMÁŠ Z.: DĚJINY JZD V PEKLE NAD ZDOBNICÍ V LETECH zkrátka prováděl instruktorskou práci. Zemědělci v JZD nebyli prý schopni pracovat samostatně, i když už bylo vše předem naplánováno. 26/ Špatná spolupráce v této době, dle dalšího referátu Františka Knechtla, byla také s MNV v Pekle nad Zdobnicí. Podle jeho slov zde je živelnost a nedobrý poměr k zajišťování úkolů. 27/ Určité problémy nastaly také při snaze stavět hospodářské budovy ve vytyčeném areálu JZD. Proti uskutečněnému vymezení a přezkoumání stavební plochy nebylo 31. října 1957 ze strany odboru pro výstavbu rady ONV nic namítnuto. Přesně o dva měsíce později byly družstvu vydány detailnější pokyny pro provedení stavby. Vše bylo v podstatě připraveno, ale 22. dubna následujícího roku proběhlo další šetření připravovaného staveniště. Nastaly neshody o vlastním umístění budov JZD. Zemědělci byli pro co největší prostor a nesouhlasili s původním, značně stísněným návrhem. Chtěli nechat vypracovat nový plán. Zástupci MNV (a okresní hygienik MUDr. K. Klícha) dávali naproti tomu přednost původnímu plánu, protože nové umístění by bylo v podstatě vedle školy a navíc zde bylo zamýšleno vybudovat nové obytné jednotky. 26. června 1958 odbor pro výstavbu rady ONV nakonec rozhodl o původním umísťovacím plánu. Hygienické požadavky a výstavba nových bytů dostaly přednost. 28/ Mezitím se typ družstva změnil z II. na III., protože od 1. ledna 1958 byl protokolárně proveden svod dobytka. K vlastnímu svodu zvířectva (krav, koní, prasat) a jeho ustájení došlo přesně o 7 měsíců později. 29/ Jeden spor se vyřešil, ale vzápětí přišel další problém. K 1. červenci vzdal svoji funkci předsedy JZD Jaroslav Luňáček. V kronice JZD nejsou uvedeny žádné bližší důvody. Vedení JZD do konce roku nového předsedu nezvolilo, všechny administrativní funkce a dozor nad účetnictvím musel obstarat Bohumil Steklík. Osobně vzpomíná, že schůze se v roce 1958 také protahovaly do časných ranních hodin (někdy až do třetí hodiny ranní) a od sedmi hodin na zemědělce opět čekala práce. Ta se také neodvíjela zrovna podle představ vedení JZD. Např. umělých hnojiv nebyl dostatek a muselo se s nimi velice šetřit. Také obdělávání půdy bylo složitější. Někde se např. musela ihned po ovsu zasít pšenice, aby se splnily předepsané dodávky. Přes všechny problémy byl nakonec překročen roční plán celkové tržby o zhruba Kčs. V polovině roku byla dovezena z Doudleb nad Orlicí mlátička na obilí a byly odkoupeny dva starší elektrické motory z Týniště nad Orlicí, což práci opět o něco ulehčilo. Ke konci roku 1958 byly provedeny některé stavební práce v areálu JZD. Na místě, kde měl v budoucnu stát kravín, byla buldozerem odsunuta půda, a tím vzniklo místo pro sklepy a siláž. Byl také přikoupen další traktor (zn. Zetor 25 Hp) s vlekem dohromady za Kčs. Pracovníci JZD dokonce vyjeli na exkurzi po vybraných 257

10 prosperujících družstvech na Hořicko a Chlumecko. Navštívili kon krétně družstva v Šárovcově Lhotě, Mlázovicích, Káranicích a Chýšti. 30/ Až ze vzdáleného Liberce byl dovezen již použitý dřevěný skladovací objekt ( vojenský barák ), který byl později poupraven na drůbežárnu. O možnosti úpravy rozhodl odbor pro výstavbu rady ONV dne 10. ledna Drůbežárna s výběhem o celkové ploše 1 ha měla být schopna uživit až 400 kusů slepic. 31/ Takto tedy vypadal druhý počátek kolektivního hospodaření v Pekle nad Zdobnicí. V krátkém čase přešlo od I. typu takřka rovnou ke III. Problémů s jeho provozem vyvstalo mnoho, ale vždy se po určité době vyřešily. S tržbou za první rok bylo družstvo dokonce v plusu, ne v červených číslech. OBDOBÍ PROSPERITY POD VEDENÍM BOHUMILA STEKLÍKA Právoplatně zvoleným předsedou se Bohumil Steklík stal až při výroční schůzi dne 3. února Účetním byl zvolen Vladimír Šefc, do té doby úředník v n. p. ŽAZ ve Vamberku. Jako skupináři byli do funkce zvoleni Josef Freyvald a Josef Pavlišta. 32/ Se stavební činností se v průběhu roku 1959 samozřejmě pokračovalo. Zmíněn byl už výkop pro základy kravína, který měl v budoucnu pojmout až 96 krav. Jeho vlastní výstavba započala v posledním březnovém týdnu roku Stavbyvedoucím měl být Josef Blažek. Ten se však práce neujal a jiného volného zedníka vedení JZD nenašlo. Průběh stavby tedy musel zaštítit sám Bohumil Steklík. Vyhloubený výkop přes zimu rozbředl a bylo velmi namáhavé vykopat základy. To se nakonec podařilo i přes několik menších sesuvů půdy, které způsobila voda hromadící se uvnitř výkopu. Dá se říci, že se na stavbě podíleli snad všichni občané Pekla nad Zdobnicí. Velikou zásluhu měli ti nejstarší věkový průměr starších lidí účastnících se stavby byl prý 62 let! Vedle nich se zde našla také mladší krev konkrétně to byli zedničtí učňové z Náchoda, jednotlivci a kolektivy z patronátního podniku ŽAZ, dále pracovníci MNV v Pekle nad Zdobnicí, požárníci nebo místní organizace KSČ. 33/ O průběhu stavby kravína se zmiňuje také Rypka, člen ONV v Rychnově nad Kněžnou. Pochvalně se vyjádřil o nápaditosti vedoucího stavby a všech pracovníků, kteří si poradili s nedostatkem cihel. Vypůjčili si je prý od ostatních pekelských občanů, aby byla stavba uspíšena. Zbourány byly také některé stodoly bývalých soukromých zemědělců. Spolu s bouráním stodol a rozoráním cest a mezí JZD získalo dalších 11 ha půdy. 34/ Kravín byl na podzim roku 1958 hotov a povolení k jeho trvalému provozu bylo vydáno odborem výstavby a vodního hospodářství rady ONV dne 26. ledna 1960 (mezi tím se samozřejmě využíval). Celkem se na stavbu vynaložilo Kčs, ušetřilo se rovných Kčs (z předpokládaných ). 35/ Dobré 258

11 TOMÁŠ Z.: DĚJINY JZD V PEKLE NAD ZDOBNICÍ V LETECH hospodaření s penězi v tomto JZD je tedy očividné. Lví podíl na skvělé ekonomické situaci družstva měl především Bohumil Steklík. Důkazem je např. opět socialistická soutěž v roce Nyní již mezi JZD Roveň, Peklo nad Zdobnicí a Merklovice. JZD v Rovni sice soutěž vyhrálo sklidilo nejdříve Peklo nad Zdobnicí však mělo nejlépe splněné dodávky. JZD v Merklovicích soutěž vůbec nedokončilo. 36/ Zde dodává mnou oslovený pamětník pan Alois Mimra důležitou poznámku pan Bohumil Steklík byl dle jeho vzpomínek velice ctižádostivý typ člověka. Lze také říci, že celkem prospěchářský a nezdravě snaživý. Na jedné straně nesmírně pracovitý a cílevědomý, ovšem na straně druhé dokázal lidově řečeno přehánět či zveličovat různé údaje. Tomu také odpovídá jím psaná kronika, kde takovéto drobné detaily podtrhují převážně jeho úspěchy například právě socialistické soutěžení. 4. a 5. března roku 1959 se ÚV KSČ hlouběji zabýval růstem životní úrovně a zemědělskou politikou. Zásadním obratem v zemědělství chtěli komunisté zvýšit životní úroveň pracujících rolníků. Na Rychnovsku se s usnesením měli vypořádat řádnou přípravou na senoseč a žně. Bylo stanoveno, že se musí důkladně provést ošetření cukrové řepy, kultivace brambor, hubení plevelů a připravit dostatek krmiva pro dobytek. Pokyny měl ke všemu vydávat OV KSČ. Rozhodnuto také bylo o zvyšování kvalifikace pracovníků JZD a hlavně získávání mládeže do družstev. OV KSČ pověřil ONV v Rychnově nad Kněžnou vybudováním sítě zemědělských škol v okrese. Do roku 1961 mělo být dostavěno základní středisko zemědělského školství při zemědělské škole v Kostelci nad Orlicí. V Doudlebách nad Orlicí, Černíkovicích a Merklovicích měla být vystavěna střediska odborného výcviku učňů pro chov vepřů. Dále bylo zdůrazněno, že v každém JZD měl být alespoň jeden absolvent zemědělské mistrovské školy, předseda, zootechnik a agronom. 37/ JZD v Pekle nad Zdobnicí stranou osvěty rozhodně nestálo. V roce 1959 naopak žilo čilou kulturní a vzdělávací angažovaností Jaroslav Luňá ček ml. obdržel výuční list z odborného zemědělského učiliště, jeho otec, Jaroslav Luňáček st. (bývalý předseda JZD), se zúčastnil týdenního školení pro mechanizátory. Členové družstva pak byli např. na exkurzích v JZD Vraclav či Borovnice, při tom ještě stihli prohlídku zemědělské školy v Litomyšli. 38/ S kulturní a vzdělávací činností JZD v Pekle nad Zdobnicí problémy nebyly, v jiné vzdělávací stranické povinnosti však ano. Okresní revizní komise KSČ si v červenci roku 1959 stěžovala na nedostatečnost práce stranických vesnických organizací, mimo jiných právě v Pekle n. Zdobnicí. Nebyly placeny stranické příspěvky a nedostatkové také bylo stranické školení. Rovněž nevyhovovalo ani 259

12 přijímání nových kandidátů do strany, navzdory dobrým pracovníkům v JZD, kteří by se do KSČ hodili. 39/ Ke konci září roku 1959, přesněji 23. a 24., se konalo jedno z dalších zasedání ÚV KSČ. Projednávaly se hlavní zásady III. pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství na roky Podle předpokladu mělo hlavní těžiště jeho druhé etapy ležet v podnicích, závodech a JZD. Základní organizace podle příkazu OV KSČ měly všechny pracovníky JZD se směrnicemi III. pětiletého plánu seznámit. 40/ JZD v Pekle nad Zdobnicí podle plánu počítalo v roce 1960 zbudovat silážní jámu, dílnu pro opravu strojů, sklad píce a upravit cesty. O rok později měla být postavena kolna pro stroje, další drůbežárna a pojízdné kurníky. Předpokládané náklady byly Kčs. Na rok 1962 bylo naplánováno vybudovat sklad za cca Kčs. V příštím roce se zase počítalo s výstavbou porodnice pro 32 prasnic za předpokládaných Kčs. V předposledním roce III. pětiletky se měla postavit stáj pro 100 kusů mladého dobytka v hodnotě Kčs. Na poslední rok přicházela v úvahu stavba další siláže v hodnotě Kčs. 41/ V roce 1960 nadále zůstal předsedou Bohumil Steklík, také představenstvo družstva setrvávalo vesměs stejné. Brzy z jara byl omítnut dostavěný kravín a poté se mohlo přistoupit k plánované výstavbě skladu píce. 42/ Stavba byla rozhodnutím odboru výstavby a vodního hospodářství rady ONV povolena dne 29. června Po žních se tedy už mohlo v novém objektu uskladnit obilí a plevy. Trvalé užívání skladu píce však bylo povoleno až 11. dubna / Na jaře roku 1960 opět probíhala konference OV KSČ. Soudruh Peřina, pracovník národního podniku ŽAZ, zde pronesl referát o patronátní činnosti jejich závodu. Zmínil se o utváření patronátních smluv s JZD Merklovice, Peklo n. Zdobnicí a Záměl. 44/ K tomu účelu byly sestaveny následující komise: soutěžní komise, která měla rozvíjet socialistickou soutěž mezi družstvy, organizačně ekonomická komise (organizace práce či vedení účetnictví), komise pro odměňování, k. pro mechanizaci práce a k. ochra ny a bezpečnosti práce. Naproti tomu družstva měla vstoupit do smluv ního závazku se šesti tisíci Kčs z kulturního fondu, aby poskytla odměny pro skupiny a jednotlivce v socialistické soutěži. JZD se ještě navíc zavazovala zvýšit dosavadní tržní produkci. 45/ V kronice JZD se můžeme dočíst, že zhruba uprostřed roku 1960 byl patronát změněn. Důvody zde uvedené nejsou. Je tedy možné, že družstvu se smluvní podmínky nezamlouvaly, a proto se rozhodlo patronátní podnik změnit. Patronaci převzala pobočka Státní banky československé se Státní spořitelnou v Rychnově nad Kněžnou. Během roku bylo patronátním podnikem odpracováno dohromady 790 hodin. 46/ 260

13 TOMÁŠ Z.: DĚJINY JZD V PEKLE NAD ZDOBNICÍ V LETECH JZD také v tomto roce nakoupilo dohromady 24 strojů v celkové hodnotě Kčs. Patřila mezi ně např. automatická mlátička obilí (zn. MAR 90), traktor (zn. Zetor 25 Hp) nebo ruční motorová sekačka (zn. Rotax). V roce 1960 po tři měsíce (kronika neuvádí přesnější datování) v JZD probíhala akce s názvem Zemědělská lidová univerzita. Byla tvořena z jednotlivých přednášek, které se zaměřovaly hlavně na semenářství. Přednášelo zde dohromady 8 lektorů a vystřídalo se zde celkem 67 posluchačů z 27 obcí. K největší události roku ale došlo na podzim 3. října. Do JZD zavítala čtyřčlenná zahraniční delegace. Byli v ní tři pracovníci z továren v tehdejší NDR a jeden iránský inženýr. Delegaci provázel ing. Zdeněk Lehký z národního podniku ŽAZ. Na návštěvě zde byl také pracovník Československé akademie zemědělských věd dr. Valoušek. 47/ Stejného dne družstvo oficiálně zažádalo odbor výstavby a vodního hospodářství rady ONV o výstavbu siláže. 48/ 20. října 1960, po předchozím usnesení vyšších orgánů, zástupci OV KSČ spolu s ONV v Rychnově nad Kněžnou vydali rozhodnutí o předčasném splnění pětiletého plánu a zároveň směrnice, které se týkaly připravovaného V. celostátního sjezdu JZD v příštím roce. Družstva byla rozdělena do tří skupin. V první skupině měli vypracovávat plán funkcionáři JZD, samostatně za kontroly skupin zemědělských odbor níků. Druhá skupina pak měla plány zpracovávat (opět za občasného dohledu zemědělských odborníků). Třetí skupina měla úzce spolupra covat s funkcionáři JZD, a tak postupně vypracovávat III. pětiletku, aby mohla být předčasně splněna. Pro středisko ve Vamberku byl vybrán ing. Kalous ze zemědělské školy v Kostelci nad Orlicí. JZD v Pekle nad Zdobnicí a v Merklovicích patřila do první skupiny. Ve druhé skupině byla družstva ve Vamberku, Lupenici, Záměli a v Polomi. Třetí skupina pro tuto oblast nebyla zorganizována. Kontrolorem v Pekle nad Zdobnicí byl za OV KSČ Jaroslav Čižinský, za ONV Věra Mertová. 15. listopadu se měl uskutečnit informační seminář o pomoci patronátních závodů družstvům. Promluvit zde měli hlavně vedoucí pracovníci Železáren Antonína Zápotockého ve Vamberku. 49/ Veškeré příjmy JZD v Pekle za rok 1960 byly Kčs, původní plán počítal s příjmy menšími o pouhý tisíc. V tomto roce se zde velice dařilo trávě zvané kostřava červená. Pracovníci JZD s ní oseli plochu o velikosti 2,1 ha. Při sklizni pak byla tržba z 1 ha Kčs. Družstvo tak mělo nejlepší tržbu z dohromady čtyřech JZD na Rychnovsku, která kostřavu v tomto roce sklízela (JZD v Tutlekách, Libli a Záměli). Bohumil Steklík v kronice vzpomíná, že semenářský instruktor a znalec pan Kulhánek pěstovanou kostřavu po odkvětu prohlédl a prohlásil: Za své praxe viděl jsem velmi pěkné kultury, ale něco takového, jako je toto, 261

14 jsem neviděl.. 50/ Zde je nutné opět poukázat na sklony Bohumila Steklíka zveličovat své úspěchy na stránkách různých kronik. Následující rok 1961 byl pro JZD nejúspěšnější. Oproti roku předchozímu produkce stoupla jak v živočišné, tak v rostlinné výrobě (v živočišné výrobě se však nepodařilo splnit dodávky mléka). Sklizeň se obešla beze ztrát, píce na seno se sekla dokonce třikrát! 51/ V celostátním měřítku se na přelomu 50. a 60. let uvolněnější ekonomická samo statnost podniků a družstev dobře odrazila na jejich výsledcích. V roce 1961 však prezident Antonín Novotný naznačil, že této samostatnosti je nutno učinit přítrž. Podniky ji prý sobecky využívají a řídí se místo plánovací disciplínou lokálním patriotismem. Místo rozmachu národní ekonomiky se tak její rozvoj zpomalil, v některých odvětvích pak zcela zastavil. V rámci kulturní činnosti JZD v Pekle nad Zdobnicí byl např. toho roku uspořádán třikrát zájezd na divadelní hry do Rychnova nad Kněžnou a podniknut byl také výlet do polské části Slezska a do Kladska. Ze stavební činnosti lze zmínit další velkokapacitní kurník o celkové výměře 109 m 2, jenž byl postaven na jaře a měl opět jednohektarový výběh. 52/ Dne 8. května JZD podalo na odbor výstavby a vodního hospodářství rady ONV žádost o výstavbu kůlny pro hospodářské stroje. 20. června odbor odpověděl kladně a potvrdil výběr vhodné polohy nové stavby vzhledem k přístupnosti cest, o 7 dní později jím bylo vydáno povolení k samotné výstavbě. 53/ V červenci bylo plénem OV KSČ rozhodnuto o důkladnější schůzovní činnosti stranických orgánů, národních výborů a družstev. Pro organizování spoluúčasti JZD v Pekle nad Zdobnicí na těchto schůzích byl opět vybrán člen OV KSČ a pracovník patronátního podniku pobočky Státní banky československé Jaroslav Čižinský. OV KSČ také rozhodlo o brigádnické pomoci z řad pracovníků ONV a patronátních podniků. Celkem 37 obcí z rychnovského okresu bylo rozděleno do pěti obvodů podle jejich vzájemné blízkosti. JZD v Pekle nad Zdobnicí patřilo do obvodu čtvrtého, kde se nacházela ostatní družstva v okolí Vamberka. Za rozdělení pracovníků v tomto obvodu zodpovídal František Volf. 54/ O počtu odpracovaných hodin patronátem v tomto roce se bohužel kronika JZD nezmiňuje. Snaha o větší schůzovní činnost se také projevila na JZD v Pekle. Z konce roku 1961 se z ní dochovaly dva zápisy. První byl z 21. listopadu, kdy se sešlo vedení JZD, MNV, patron JZD (ředitel pobočky SBČs Jurníček) se zástupci výkupních podniků (mlékárny a Jednoty). Účast níci schůze řešili nedostatečné dodávky mléka za probíhající rok, které byly JZD zdůvodněny a posléze vůči nim učiněny patřičné kroky. Podařilo se také schválit krmný plán na rok Druhý zápis byl ze schůze 8. prosince, kdy se sešlo pouze užší vedení JZD bez předsedy 262

15 TOMÁŠ Z.: DĚJINY JZD V PEKLE NAD ZDOBNICÍ V LETECH Bohumila Steklíka. Na této schůzi se podařilo schválit osevní plán na rok Dohromady v tomto roce vedení JZD schůzovalo šestadva cetkrát. 55/ Mezi tím se 2. prosince OV KSČ pochvalně vyjádřil o míře vzdělání v pekelském JZD. Podle referátu mělo v příštích letech družstvo počítat se dvanácti nově vyškolenými pracovníky s přesným urče ním oboru. Mladých lidí, kteří studovali zemědělství v oborových školách, bylo v tomto roce v JZD zatím šest. Jejich řady se tedy v bu doucnu měly rozšířit. 56/ V tomto období JZD v Pekle nad Zdobnicí zaznamenalo bezesporu mnoho unikátních výsledků (v rámci poměrů v okresu Rychnov nad Kněžnou). Přes počáteční problémy dokázal Bohumil Steklík dovést své pracovníky k velice dobrým výkonům. Organizoval nejen vzdělávací přednášky, ale také různé kulturní akce, o kterých už byla řeč. Ani pracovní výkony v oblasti zemědělské nezůstaly bez povšimnutí. Pracovníci a vedení JZD však ještě netušili, že s jejich samostatností v rámci obecního JZD bude brzy konec. POMALU SE BLÍŽILO SLOUČENÍ S OKOLNÍMI JZD Počátek roku 1962 byl pro JZD v Pekle nad Zdobnicí výborný. Hned 10. ledna zazněla pochvala z byra OV KSČ týkající se soutěže v kompostování, kterou vyhlásil rychnovský ONV pro celý okres. JZD v Pekle nad Zdobnicí vykazovalo (spolu s družstvy v Kostelci nad Orlicí, Opočně, Spáleništi nebo Mělčanech) v této soutěži nejlepší výsledky. 57/ O pět dní později byl družstvu v Pekle nad Zdobnicí udělen čestný štít za vynikající ošetření ustájených krav. U žádné z nich nebyla zjištěna tuberkulóza. 58/ Už delší dobu se vedení družstva rozhodovalo pro lepší meliorační podmínky svých pozemků. Řešením mělo být vystavění tzv. kejdy čili melioračního odtoku vody. 31. ledna vydal Okresní ústav národního zdraví v Rychnově nad Kněžnou usnesení, ve kterém byl se stavbou vyjádřen souhlas. Jediná podmínka byla vystavět odtok ve vzdálenosti 200 m od místní školy. 9. února pak bylo v kanceláři MNV v Pekle nad Zdobnicí rozhodnuto o výstavbě čtyř bytových jednotek. Tyto byty byly přímou investicí místního JZD a měly stát na jejich pozemku, tedy měly v budoucnu sloužit pracovníkům JZD. 59/ V měsíci březnu bylo pekelské JZD znovu mezi kladně hodnocenými družstvy, tentokrát v příspěvku ředitele STS v Rychnově nad Kněžnou, Resla. Pochvala se nyní týkala vzorné mechanizátorské činnosti, kterou zde v tomto roce vykonával Jaroslav Luňáček st. Kontrolou zemědělské techniky v březnu prošla všechna družstva v rychnovském okrese. K odstranění závad na všech zemědělských strojích mělo dojít nejpozději do 15. března / Po pracovní stránce bylo JZD kladně hodnoceno snad ve všech směrech, 263

16 nikdo z vedení ONV či OV KSČ neměl větších výtek nebo připomínek. Podle Dobeše však po stránce ideologické pracovníci místního JZD mírně zaostávali. V Pekle nad Zdobnicí (spolu s obcí Vysoký Újezd) nebyl ve vesnické organizaci KSČ angažován ani jeden družstevník. Na obranu JZD v Pekle nad Zdobnicí vystoupil Vyskočil, který tvrdil, že schopných pracovníků a kandidátů pro vstup do strany je sice dost, ale jejich přesvědčování nikam nevede. Jako malé uspokojení pro okresní konferenci KSČ uvedl, že po masivní přesvědčovací akci (provedené spolu s patronátním podnikem) přihlášku ke vstupu podali dva pracovníci JZD. 61/ Květnové zasedání pléna OV KSČ přineslo dnes spíše úsměvnou poznámku o socialistické soutěži, která probíhala mezi družstvy v Pekle a v Merklovicích. Ne že by se družstva zdráhala do soutěže zapojit (jako např. JZD ve Velké Čermné nebo Malé Čermné), ale stížnost se vztahovala na vlastní vyhodnocení soutěže. Výsledky si prý JZD v Pekle nad Zdobnicí a v Merklovicích sdělila pouze telefonickým nahlášením čísel. Vedení OV KSČ tento přestupek velmi nesmlouvavě kritizovalo. 62/ Pracovníci JZD si však zřejmě, podle způsobu vyhlášení soutěže, z telefonátu příliš velkou hlavu nedělali. Obě družstva od sebe sice byla vzdálena cca 2,5 km a jejich pracovníci se mohli bez problémů navzájem navštívit, ale telefonát byl samozřejmě poněkud rychlejším řešením. V této soutěži opět zvítězilo JZD v Pekle nad Zdobnicí. 63/ Ke konci června šestičlenná komise zkontrolovala plán výstavby melioračního odtoku a 12. července se mohlo začít stavět. Stavba byla pod dozorem Melioračního družstva Kostelci nad Orlicí. V JZD se v tomto roce také objevilo několik dalších přírůstků mezi zemědělskými stroji. Lze např. jmenovat transportér na chlévskou mrvu, cepový sklízeč nebo kombajn na len. Ještě ze začátku jara JZD v Pekle nad Zdobnicí získalo od JZD ve Vamberku (které bylo ke dni 26. února 1962 sloučeno s JZD v Lupenici 64/ ) půdu o celkové výměře 17,89 ha, a tím také čtyři nové družstevníky. 65/ Od srpna stejného roku pak mělo JZD v Pekle nad Zdobnicí zájem na vybudování čtyř chovných rybníčků v areálu bývalého tzv. Vondrova mlýna. 66/ Areál sice patřil JZD, ale půda se zde nedala řádně využít. Proto JZD chtělo po převodovém řízení především převzít vyhloubenou půdu pro další hospodářské účely, pod svrchní půdou využít písek a štěrk pro úpravu cest (dříve se zde také těžil štěrkopísek) a do budoucna spolupracovat s Československým svazem rybářů po stránce zemědělské i kulturní. 8. srpna se u mlýna sešli zástupci všech zúčastněných stran, aby vyhodnotili přímo na místě všechny klady a zápory. Shledali, že ve výstavbě nestojí nic v cestě. Z rozhodnutí, které pak dne 21. srpna 1962 vydal odbor výstavby a vodního hospodářství ONV, vyplývá, že Čs. svaz rybářů zbudoval chovné sádky svými prostředky 264

17 TOMÁŠ Z.: DĚJINY JZD V PEKLE NAD ZDOBNICÍ V LETECH a brigádnickou činností z vlastních řad. JZD tak přišlo o cca 2,78 ha nevyužité půdy, z níž později vzniklo dohromady 1,72 ha vodní plochy. 67/ Z kulturně vzdělávací činnosti lze zmínit exkurzi na Jižní Moravu září, již podnikli Bohumil Steklík spolu s Františkem Pavlištou. Byla zaměřena na ovocnářsko zelinářské zemědělství a průmyslové objekty. 25. září se pak všichni členové vydali na exkurzi do Hronova, kde si prohlíželi památky. Odborný výklad a doprovod jim prý poskytl (blíže nejmenovaný) současník Aloise Jiráska. Na počátku září (konkrétně 8.) byly také dokončeny žně. S osevem se tedy mohlo začít 23. září. Ke sklizni Bohumil Steklík podotkl, že např. zásoby obilí z loňského roku ve výkupním závodě v Kostelci nad Orlicí byly natolik dostačující, že se sklizeň musela odvézt jinam. 68/ Na zasedání pléna OV KSČ se 1. října 1962 (mimo jiné) také projednávala různá plánování týkající se JZD v rychnovském okrese v nastávajícím roce Tak například ve výčtu plánované výstavby pro všechna JZD v okrese bylo družstvo v Pekle nad Zdobnicí jedno z mála, které nepotřebovalo žádný příspěvek na výstavbu. Prakticky již mělo všechny stavby v této době dokončeny (čekalo se však ještě na kolaudaci kolny pro zemědělské stroje a také na kolaudaci silážní jámy). Na rok 1963 se také počítalo s drobnou opravou sýpky nebo sklepení. Částky potřebné k opravě však byly minimální. V plánu bylo také zahr nuto vyhloubení výkopů pro potrubí, kam měl být posléze sveden potok v Pekle nad Zdobnicí. Práce měla proběhnout svépomocí družstva v rámci Akce Z. 69/ Ve dnech října proběhla tzv. Národní směna, která měla uspíšit sklizeň a výkup brambor. Pod heslem V sobotu a v neděli znovu všichni na Národní směnu vyzýval Zemědělský odbor ONV v Rychnově nad Kněžnou funkcionáře, aby opět organizovali ve dnech práce při sklizni brambor v JZD a v patronátních podni cích. Netýkalo se to však JZD v Pekle nad Zdobnicí, zde sklizeň ohrožena nebyla. 70/ Akce byla zaměřena na 12 vybraných obcí rychnovského okresu, kde se mělo docílit 100 % výkupu brambor do 27. října / 20. listopadu proběhla již dříve zmíněná kolaudace kolny pro zemědělské stroje a také kolaudace silážní jámy. Povolení k trvalému užívání bylo vydáno o osm dní později odborem výstavby a vodního hospodářství ONV v Rychnově nad Kněžnou. Silážní jáma byla 25 m dlou há a 5,5 m široká. Na její výstavbu bylo uvolněno celkem Kčs. 72/ Ke konci listopadu se OV KSČ stále zaobíral bramborovou politikou. Tentokrát se však jednalo o přípravy na nadcházející rok Po shrnutí výsledků z předchozího měsíce se plénum OV KSČ rozhodlo vyslat do všech JZD své členy a pracovníky, kterým měli pomáhat poslanci ONV a vybraní odborní pracovníci. Měli zde dohlédnout na usklad 265

18 něnou sadbu brambor pro nadcházející rok a snažit se zapojit pracovníky JZD do socialistické soutěže o největší výnos brambor na 1 ha. 73/ Celkový roční příjem družstva v roce 1962 činil Kčs. Výsledky JZD nebyly nejhorší, ale i přes to si jeho předseda Bohumil Steklík stěžoval, že rok 1962 byl jeden z nejhorších roků v poslední době. Celostátně byl plán zemědělské výroby plněn na 88 %. Vliv na tento fakt měl zajisté také postoj Antonína Novotného, o kterém zde již byla řeč. I přes nespo kojenost předsedy Steklíka mělo JZD v Pekle nad Zdobnicí okresní prven ství v dodávce vajec. Určité ztráty se však projevily v zisku z dojivosti mléka (ztráta Kčs) a také v zisku z brambor (ztráta Kčs), a to i přes fakt, že dodávky brambor byly splněny na 100 %. Nejspolehlivějším přínosem bylo znovu trávní semeno a nyní také len. Na okraj snad ještě několik informací o schůzovní činnosti v roce 1962 schůzí členů JZD bylo devět, schůzí představenstva JZD pak o rovných dvacet více. 74/ V 60. letech minulého století přicházel další kolektivizační trend sdružování vzniklých JZD ve větší celky. Jak bylo naznačeno v názvu této kapitoly, ani JZD v Pekle nad Zdobnicí nebylo výjimkou. Už v prosinci roku 1962 se ONV a OV KSČ snažily sloučit JZD v Rovni, Jahodově a v Pekle nad Zdobnicí v jeden celek. Akci podporovaly MNV a VO KSČ. Dosáhly však pouze sloučení JZD v Rovni a v Jahodově (k 1. lednu 1963). V Pekle nad Zdobnicí sloučení podporoval tajemník MNV František Luňáček a bývalý zootechnik JZD Václav Chleboun (ani jeden z nich nebyl členem JZD). Podle Bohumila Steklíka si členové JZD v Pekle spojení s ostatními nepřáli, protože byli spokojeni jak s výsledky, tak s vedením. Zemědělci prý pracují mnohem lépe, když se jeho obvod (myšleno JZD) kryje s katastrem samostatné obce. Na počátku roku 1963 se konaly tři poslední schůze v dějinách samostatnosti tohoto JZD. První byla členská a sešla se dobrovolně dne 8. ledna. Druhá schůze už byla nařízená shora a naplánovaná na 22. ledna. Za stranu příznivců sloučení JZD zde bylo dohromady 9 účastníků z KSČ, MNV v Pekle nad Zdobnicí, ONV a JZD v Rovni. Proti nim stálo přítom ných pouhých 19 členů družstva z celkového počtu 58. Pro závěrečné usnesení, jež mělo být správně zastoupeno nadpoloviční většinou, tak na schůzi chybělo 11 členů, kteří by hlasovali pro sloučení. Bohumil Steklík vzpomíná, že na rozkaz se musela schůze zahájit, i když to odporovalo zákonným předpisům. Z přítomných 19ti členů jich bylo 16 pro sloučení s JZD v Rovni a v Jahodově (což představovalo 27 % z celkového počtu 58 členů). Těchto pouhých 27 % stačilo ke sloučení družstev! Bylo tedy rozhodnuto. Poslední schůze se konala 12. února a byla výroční 10 let od prvního pokusu o jednotné zemědělské hospodaření v Pekle nad Zdobnicí. 75/ Oficiálně bylo družstvo k JZD 266

19 TOMÁŠ Z.: DĚJINY JZD V PEKLE NAD ZDOBNICÍ V LETECH v Rovni přičleněno 25. února / Samostatná kapitola JZD v Pekle nad Zdobnicí tak byla uzavřena. Určitě je bez pochyb, že neprávem. Přihlédneme li k nařízené schůzi (a jejímu průběhu) a k výborným výsledkům družstva, odpověď se jen potvrdí. Bohumil Steklík v kronice zachytil názory čtyř osob, které hovořily o kladech JZD v Pekle, a tím v neprospěch sloučení družstev. Prvním z nich byl s. Pátek, zástupce patronátního podniku: My jsme byli s výsledky hospodaření v JZD Peklo n. Zdob. vždy spokojeni. Když v sezeních probíráme situaci v JZD, o Pekle nemluvíme, je dobré. Dalším byl lnářský instruktor Karásek: Když k vám přijdu a chci něco připomenout, aby se provedlo, vy již to máte hotové. Pracovník výkupu Barvínek zase pronesl toto: Vaše družstvo jest hotová velmoc v prodeji trávních semen. Přitom odvedené semeno je suché, čisté a dobré klíčivosti. Posledním, jehož výpověď o dobré činnosti JZD Bohumil Steklík zachytil, byl Josef Krsek: Je radost se dívat na zaseté lány máte to jako v zahrádce. Je to srovnané a uhrabané a od dřívějšího soukromého hospo daření k nerozeznání. V celku jest viděti pečlivost a šetrnost ve všem. 77/ S naří zením shora se však již nedalo nic dělat. Družstvo bylo sloučeno s JZD v Rovni a v Jahodově i přes odpor jeho členů a vedení. NĚKOLIK SLOV ZÁVĚREM Cenným pramenem pro tuto studii byla pečlivě vedená kronika JZD v Pekle nad Zdobnicí, kterou sepsal pan Bohumil Steklík (nar. 7. dubna 1901 v Ještěticích, zemř. 24. června 1979 v Rychnově nad Kněžnou). Jeho kronikářský přínos vesnici Peklo nad Zdobnicí byl nesmírný, ovšem někde za cenu přílišného zveličování a zdůrazňování drobných úspěchů, což potvrdil i pamětník pan Alois Mimra. Údaje z kroniky byly ponejvíce porovnávány s údaji okresní úrovně fondy ONV a OV KSČ Rychnov nad Kněžnou. Ne všude však byly všechny potřebné materiály. Ve fondu OV KSČ například chyběl cenný zdroj informací, a to zápis z konference OV KSČ pro rok Celkově byly v dokumentech o činnosti JZD v Pekle nad Zdobnicí pouze marginální zmínky. Ty větší se pak týkaly především ideologické stránky, ne výkonu práce v družstvu. JZD v Pekle mělo (z hlediska kvality odvedené práce) výsledky dobré, komunistická ideologie zde však nenašla valného ohlasu. Rolníci kolektivizaci na přelomu let 1952 a 1953 nevěřili, ba co víc, odmítali ji. Když byli ke vstupu do JZD nakonec přemluveni, zpočátku nemohli najít společnou řeč a spolupracovalo se jim hůře. Úplně si na kolektivní práci museli zvyknout po rozorání mezí na sklonku roku Z hlediska celostátní zemědělské politiky v 50. a 60. letech minulého století byl vývoj JZD v Pekle nad Zdobnicí jejím odrazem. Dalo by se snad přímo říci vzorovým příkladem družstva, které v podstatě reagovalo 267

20 na změny a rozhodnutí ve vysoké stranické politice. Nestrannost členů JZD a naproti tomu zájmy stranické politiky vytvářely zajímavý protiklad, ve kterém docházelo k jistému kompromisu. Zemědělci v JZD (i s jeho vedením) měli výborné pracovní výsledky, nebyli však v této době politicky činní. JZD v Pekle nad Zdobnicí bylo po sloučení pod správou JZD v Rovni dalších 10 let. 15. února roku 1973 byl tento celek, zahrnující katastr Jahodova, Pekla nad Zdobnicí a Rovně, sloučen v ještě větší zemědělský podnik, a to JZD Rozvoj v sousední Dlouhé Vsi. Toto družstvo spravovalo půdu v obcích: Dlouhá Ves, Jahodov, Javornice, Peklo nad Zdobnicí, Přím a Roveň. 78/ SUMMARY Theme of this article deals with agricultural situation in Peklo nad Zdobnicí between years Article itself is divided into six chapters. In the first chapter one can find prime reasons of establishing JZDs as the basic agricultural units in villages and information about collectivization of agrarian soil in Czechoslovakia ( ). The second chapter points on beginning of collectivization in Peklo nad Zdobnicí, shows its main problems, disadvantages and early disintegration of local JZD. The next chapter continues with resumption of JZD in Peklo nad Zdobnicí and its consequential problems, duties and tasks in second beginning. Phase of prosperity (circa from 1959 till beginning of 1962) is described in fourth chapter. This part is closely bound with person of Bohumil Steklík, new leader of JZD with economical abilities and creative potential. Between these years the area of JZD was developed with new agrarian buildings, work was facilitated with new machines, workers and local inhabitants were educated by various lectures, etc. In the fifth chapter one can read about last year of independence of collective agriculture in Peklo nad Zdobnicí. In February 1963 the JZD in Peklo nad Zdobnicí was incorporated to JZD in Roveň, which lies next to Peklo. As the reader may read, the incorporation was lawless and politically ordered to leaders of JZD. The last chapter recapitulates agricultural situation in Peklo nad Zdobnicí and compares its activity with the agricultural trends and tendencies in Czechoslovakia at the same era. Objective of this historical theme was to study agricultural situation in Peklo nad Zdobnicí in era of collectivization and compare its development with national agrarian policy. Asset of this local research is in contribution to mapping the era of collectivization in former Czechoslovakia. 268

21 TOMÁŠ Z.: DĚJINY JZD V PEKLE NAD ZDOBNICÍ V LETECH POUŽITÉ PRAMENY A LITERATURA PRAMENY Internetové odkazy (v pořadí, jak šly za sebou): F 71AF57 Státní okresní archiv v Rychnově nad Kněžnou: Fond OV KSČ v Rychnově nad Kněžnou Fond ONV v Rychnově nad Kněžnou Fond MNV v Pekle nad Zdobnicí Kronika JZD v Pekle nad Zdobnicí Kronika starostů, předsedů a zasloužilých osob a rodáků 79/ VÝPOVĚĎ PAMĚTNÍKŮ Rozhovor poskytnutý panem Aloisem Mimrou (nar. 22. prosince 1921 v Merklovicích) dne 29. října LITERATURA 80/ BLAŽEK, Petr KUBÁLEK, Michal: Kolektivizace venkova v Československu a středoevropské souvislosti. Dokořán, Praha 2008, 359 s. HÁVA Václav MIMRA, Alois PAVLÍK, Zdeněk: 35 let socialistického zemědělství v okrese Rychnov nad Kněžnou. Okresní zemědělská správa a OV Svazu družstevních rolníků Rychnov nad Kněžnou, 1984, 186 s. JIZBA, Jiří: Místopis a veřejná správa Kostelecka a Rychnovska. Knihtiskárna Jar. Čermáka ve Vamberku, Vamberk 1936, 264 s. JUZA, Josef ŠROM, Jindřich: Správní vývoj okresu Rychnov nad Kněžnou, stav k Okresní archiv v Rychnově nad Kněžnou, 1982, 117 s. JECH, Karel: Soumrak selského stavu Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2001, 252 s. KAPLAN, Karel: Československo v letech , 1. část. SPN, Praha 1991, 153 s. KAPLAN, Karel: Československo v letech , 2. část. SPN, Praha 1991, 146 s. KAPLAN, Karel: Kronika komunistického Československa, doba tání Barrister & Principal, Brno 2005, 768 s. KAPLAN, Karel KOSATÍK, Pavel: Gottwaldovi muži. Paseka, Praha a Litomyšl 2004, 334 s. LENFELD, Miroslav: Almanach obce Peklo nad Zdobnicí vydaný k výročí 100 let národní školy, 100 let od založení ochotnického divadla, 100 let od výstavby železniční dráhy. Svaz požární ochrany a Město Vamberk, 2005, 15 s. STEKLÍK, Bohumil: Almanach obce Peklo nad Zdobnicí vydaný k 50letému jubileu národní školy, 50 tiletému jubileu ochotnického divadla, 30tiletému jubileu státní spořitelny. Osvětová beseda v Pekle nad Zdobnicí, 1955, 18 s. STEKLÍK, Bohumil: Pekelský zpravodaj, číslo 2, ročník 1960, JZD a MNV Peklo nad Zdobnicí, 1960, 2 s. 269

22 Obr. 1. Areál bývalého JZD v Pekle nad Zdobnicí dnešní pohled shora s popisem budov, popisy autor. 270

23 TOMÁŠ Z.: DĚJINY JZD V PEKLE NAD ZDOBNICÍ V LETECH Obr. 2 a 3. Kresba kravína (z kroniky JZD v Pekle nad Zdobnicí) tak, jak ho zachytil Josef Korejz Blatinský. Dole k porovnání stav k 27. srpnu Na horním obrázku ještě není za kravínem zbudován sklad píce. Kravín dnes slouží k chovu prasat a je v užívání zemědělského družstva v Javornici (stejně jako celý areál bývalého JZD). Kronika Historie zemědělství JZD Peklo n. Zd , foto autor. 271

24 Obr. 4. a 5. Kolna na stroje. Kresba a fotografie dnešního stavu. Kronika Historie zemědělství JZD Peklo n. Zd , foto autor. 272

25 TOMÁŠ Z.: DĚJINY JZD V PEKLE NAD ZDOBNICÍ V LETECH Obr. 6. a 7. Na obou obrázcích můžeme vidět sklad píce, napravo je část budovy kravína. Dnes se za skladem nachází nevyužitá budova teletníku, která byla vystavěna v době po sloučení družstev (po r. 1963). Kronika Historie zemědělství JZD Peklo n. Zd , foto autor. 273

26 Obr. 8. Portréty nejstarších účastníků stavby kravína a jiných staveb. Kronika Historie zemědělství JZD Peklo n. Zd , foto autor. 274

27 TOMÁŠ Z.: DĚJINY JZD V PEKLE NAD ZDOBNICÍ V LETECH Obr. 9. Portréty hlavních pracovníků JZD v Pekle nad Zdobnicí. Kronika Historie zemědělství JZD Peklo n. Zd , foto autor. 275

28 Obr O těchto čtyřech lidech byla ve studii zmínka. Jejich fotografie byly zároveň uvedeny v Kronice starostů, předsedů a zasloužilých osob a rodáků. Josef Šaic (vlevo nahoře) předseda MNV Peklo n. Zd. od 29. května 1957 do 1. června V JZD instaloval elektrické vedení. Václav Chleboun (vpravo nahoře) v této kronice byl také portrétován, fotografie chyběla. Předsedou MNV Peklo n. Zd. od 15. prosince 1973 do 31. prosince Bohumil Steklík (vlevo dole) starostou Pekla n. Zd. v letech Karel Vondra (vpravo dole) předseda rolnické komise od 15. října 1947 do 5. dubna Patřil mu mlýn poblíž dřevěného mostu v Pekle nad Zdobnicí. V roce 1945 také zasedal jako zásobovací referent v Revolučním národním výboru ve Vamberku. Kronika Historie zemědělství JZD Peklo n. Zd , foto autor. 276