zpravodaj Rok 2018 Významná výročí 100 let od vzniku Československé republiky ÚVODNÍ SLOVO MÍSTOSTAROSTY města Kostelce nad Labem 10 říjen

Transkript

1 zpravodaj v města Kostece nad Labem 10 říjen tomto číse Pitná voda Podpis smouvy Bezpečné přechody Kub přáte škoy Mateřská škoa Skauti Vodáci Střeka Hasiči Baráčníci Komunání voby 2018 Rodinné oznámení Inzerce 2018 ÚVODNÍ SLOVO MÍSTOSTAROSTY Vážení spouobčané, dostáváte do rukou říjnové číso Zpravodaje, které je díky bížícím se komunáním vobám touto tématikou ovivněné, ať se nám to íbí nebo ne. Voby jsou nedínou a důežitou součástí fungující demokracie, a tak je jistě správné, pokud se o voby zajímají jak kandidující poitické strany a sdružení a ještě důežitější je, aby se o ně zajímai především voiči. Především Vy všichni, kteří dosáhnete nejpozději 6. října 2018 pnoetosti a věku 18 et, máte možnost rozhodovat svobodně o tom, komu dáte svůj has. Voby do zastupitestva maého města, jakým náš Kosteec bezesporu je, mají výhodu v tom, že až na výjimky každý občan ví, koho voí. Jsou to právě jména a osobnosti, která jsou Vám dobře známá a za kterými stojí buď odvedená práce nebo spoečenská aktivita, ae především, Pokračování na str. 3 Rok 2018 Významná výročí 100 et od vzniku Českosovenské repubiky Když 28. června roku 1914 v Sarajevu zastřei srbský atentátník Gavrio Princip násedníka rakousko uherského trůnu Františka Ferdinanda d Este a jeho choť Žofii Chotkovou, nikdo v té době netuši, jaké budou důsedky jeho činu. Sarajevský atentát by záminkou k vyhášení váky Srbsku a násedně by i jednou z příčin vzniku první světové váky. Násedný čtyřetý krvavý konfikt, nejhorší jaké idstvo ve své dosavadní historii poznao, ved v roce 1918 k rozpadu mocnářství a ke vzniku mnoha nových samostatných států, které se osamostatniy z nadvády Rakousko-Uherska. Českosovenská repubika bya jedním z nich a na rozdí od mnoha jiných bya koncipována jako kasická paramentní demokracie. Cesta k samostatnosti bya ovšem douhá a především sožitá. Profesor T. G. Masaryk, dr. Edvard Beneš a Sovák Mian Rastisav Štefánik byi havními strůjci snahy o samostatnou repubiku. Jejich trpěivá a každodenní práce v exiu bya zpočátku spíš utopií, než reánými pokusy o napnění směých pánů. Vždyť mnoho českých poitiků viděo budoucnost českého národa stáe v pevném svazku s Vídní a jen neústupnost a tvrdošíjnost stařičkého mocnáře Františka Josefa I. při pokusech o úpravu národnostních poměrů a změnu zemského uspořádání veda nakonec ke změnám postoje i u mnoha vůdců poitických stran v Praze. Trvaá Masarykova snaha o národnostní emancipaci a samostatnost bya máem zmařena na přeomu et V istopadu roku 1916 umírá císař František Josef I. a na trůn nastupuje císař Kare I. Ten si uvědomova jak špatnou situaci rakouské armády na váečných bojištích, tak neudržitenost stávajícího zemského uspořádání. Země koruny České měy získat stejné postavení jako Pokračování na str. 3 1

2 Kosteecké udáosti nejen sovem Podpis smouvy (str. 4) Podpis smouvy (str. 4) Aktuaity z MŠ (str. 6) Skauti Letní skautský tábor (str. 6) Aktuaity z MŠ (str. 6) Skauti Letní skautský tábor (str. 6) Skauti Letní skautský tábor (str. 6) 2

3 ÚVODNÍ SLOVO MÍSTOSTAROSTY Pokračování ze str. 1 a to v první řadě, sušnost, dobrá pověst a morání kredit. Záeží tedy jen na Vás a na vašem rozhodnutí, zda podpoříte programy reaizace připravených projektů dašího rozvoje všech obastí našeho města nebo uvěříte vzetným frázím a hesům ve styu sibem neurazíš. Věřím, že se k nadcházejícím vobám dostavíte v co největším počtu a že Vaše voba bude správná a nejepší možná. Nejde o nic víc, než o budoucnost města, kde spoečně žijeme, o daší rozvoj místa, které je naším domovem. Pan starosta v minuém vydání Zpravodaje zrekapituova upynué čtyři roky a já bych rád na tomto místě poděkova za odvedenou práci našim zastupiteům. Musím po pravdě konstatovat, že zastupitestvo byo po ceé voební období vždy připraveno konstruktivně a věcně řešit rozvoj města a jeho každodenní probémy bez poitických šarvátek a osobních zájmů či vivů. Poděkování za věcnost, rozumný přístup k řešení probémů a zdravý patriotismus tak patří všem zastupiteům bez rozdíu jejich stranického původu. Upřímné poděkování za ochotu a spoupráci patří i všem zaměstnancům městského úřadu. Jesti je nějaké téma důežitější, než bížící se voby, pak je to určitě říjnové výročí 100 et vzniku Českosovenské repubiky. Od začátku etošního roku se na stránkách tohoto měsíčníku pravideně věnuji jednotivým historickým tématům, která ovivnia ať v dobrém nebo v tom špatném, ceé upynué stoetí. Je nesporné, že jsme prožii chvíe a okamžiky, na které můžeme být právem Rok 2018 Významná výročí Pokračování ze str. 1 Rakousko a Uhersko s tím, že by vznika jakási federace samostatných států v rámci monarchie. Díky dipomatické neobratnosti emisarů císaře Kara, kteří mě i zahájit jednání o míru a ukončení váečného utrpení, bya však Karova snaha prozrazena a císař muse síbit svému spojenci, německému císaři Viémovi, oajaitu a sib věrnosti. Tím bya vemi osabena jeho pozice i v samotném Rakousko-Uhersku, a díky tomu byy na deší čas zapomenuty i jakékoiv daší pokusy o samostatnost českých zemí. Toho okamžitě využi Masaryk a jeho spoupracovníci k ještě větší intenzitě v boji za vznik nového státu. Vemi důežitou kapitoou ve snaze o uznání nároků obyvate Čech, Moravy a Sovenska na vznik samostatného státu bya činnost a aktivita českých vojenských oddíů na bojištích ceé Evropy. Mnoho vojáků, kteří narukovai k obraně své vasti, stařičkého a často nenáviděného mocnářství, záhy dezertovao a přeběho do zajetí k nepřítei. Z těchto zajatců se postupně stay oddíy Českosovenských egií v Rusku, Itáii, ve Francii i v mnoha daších zemích Evropy. Vojenské úspěchy těchto oddíů pomohy významnou měrou k úspěchům při jednání o dipomatickém uznání nároků na naši budoucí samostatnost. A to i v situaci, kdy napříkad ve známé bitvě u Zborova bojovai Češi z rakouského Pzeňského a Jindřichohradeckého puku proti egionářům z Českosovenské střeecké brigády a kde ztráty na obou stranách byy obrovské. Snaha o samostatnost repubiky zde bya často vykoupena bojem otců proti vastním synům, bratra proti bratru či souseda proti sousedu. Všichni, kteří zde poožii své životy, bez rozdíu toho, na jaké straně fronty bojovai, mají dodnes na návsích a náměstích našich vesnic a měst a nebo na hřbitovech po ceé repubice své udržované pomníky. Jména padých, kteří mají na pomnících stejná příjmení, jsou tak často němými svědky dnes již téměř zapomenutých rodinných tragédií. Ovšem hrdinství egionářů byo obrovskou pomocí jak pro Masaryka, tak pro Beneše, kteří jednai v Evropě i v Americe o nové, samostatné repubice. Již v průběhu roku 1918 by Českosovenský stát mezinárodně přijat a akceptován, Českosovenské egie byy de facto uznány jako spojenecká armáda bojující na straně Dohody a by potvrzen vznik Národního výboru českosovenského. Definitivně bya samostatnost Českosovenska potvrzena v poovině října roku Tehdy učini rakouský císař Kare I. posední pokus o záchranu monarchie a posa dopis americkému prezidentovi Wisonovi s návrhem autonomie pro země České. Návrh, který vůbec neřeši otázku Sovenska a ostatních evropských států, prezident Woodrow Wison odmít, a tím by rozpad Rakousko-uherské monarchie zpečetěn. Den na to, 17. října, zasa T. G. Masaryk americkému prezidentovi Prohášení nezávisosti českosovenského národa. Tento text, později známý jako Washingtonská dekarace, se sta zákadem definitivního uznání nároku Čechů a Sováků na svůj vastní a samostatný stát. Na zákadě Masarykových požadavků odpovědě americký prezident Wison rakousko-uherské vádě, že váečný mír bude uzavřen pouze za podmínky uznání samostatnosti Čechosováků a Jihosovanů. Tuto odpověď se dozvědě od amerického vevysance v Paříži dr. Beneš dne 20. října odpoedne a toho dne přestao Rakousko-Uhersko mezinárodně, právně a dipomaticky pro spojence existovat. Dva dny na to se seše císař Kare I. s místopředsedou Národního výboru Českosovenského Vácavem Kofáčem a požáda ho, aby udáosti násedujících dní proběhy v kidu a bez krveproití. Zároveň veení 3 hrdí a že jsme byi také svědky udáostí, které byy smutné a tragické. Přesto je nadcházející výročí jistě důvodem k osavě, určitě i k zhodnocení ceé epochy a možná i k zamyšení. Třeba nad tím, jak jsme se za těch sto et posunui od Masarykova hesa Pravda vítězí, přes Havovo Pravda a áska zvítězí nad ží a nenávistí až k dnešku, kdy vrchoní poitici tohoto státu povýšii ež na trvaou a běžnou součást našeho života. Na sobotu 27. října jsme pro vás připravii osavu sta et repubiky, na kterou jste všichni srdečně zváni. Program najdete na stránkách Zpravodaje a těším se, že se na pánovaných kuturně spoečenských akcích na konci října setkáme v co největším počtu. Připravený program je maým dárkem pro všechny občany města. Vadimír Těšínský, místostarosta města pražské vojenské posádky přisíbio, že nebude kást udáostem žádný odpor. Vyhášení samostatnosti repubiky už nic nebránio v cestě. 28. října byo v Ženevě zahájeno jednání o podobě samostatného českosovenského státu. Byo mimo jiné definitivně potvrzeno, že nový stát bude repubikou a ne monarchií, prezidentem se stane T. G. Masaryk a předsedou vády Kare Kramář. V Praze se téhož dne rozšířia zpráva o kapituaci monarchie a o uznání podmínek míru. Propuko všeobecné veseí a jásot a nadšené davy idí ničiy všechny symboy nenáviděné monarchie. Antonín Šveha a František Soukup převzai z rozhodnutí Národního výboru obiní ústav v Praze a večer vyda Národní výbor první zákon nové repubiky. By to zákon o zřízení samostatného státu českosovenského. Pod dokumentem byi podepsáni Antonín Šveha, Aois Rašín, František Soukup, Vavro Šrobár a Jiří Stříbrný, později označovaní jako Muži 28. října. Beneš i Masaryk byi toho dne ještě v zahraničním exiu. Dva dny po osmadvacátém říjnu podepsai Sováci svoji Martinskou dekaraci, ve které vyhásii samostatnost Sovenska a potvrdii českosovenskou vzájemnost, aniž by tou dobou věděi o vyhášení samostatného Českosovenska. Koem Martinské dekarace existuje dodnes mnoho nejasností, které byy zmiňovány vždy, když to mezi oběma národy žijícími ve spoečném státu začao skřípat. Tečkou za těmito historickými udáostmi uděao rozděení Českosovenska na samostatný stát Čechů a Sováků dne 1. edna A definitivní tečkou za uskutečněním touhy po samostatnosti repubiky v roce 1918 by návrat prezidenta T. G. Masaryka do nové vasti. Triumfání příjezd prezidenta osvoboditee dne 21. prosince 1918 by po ceé trase žeeznice z Horního Dvořiště až do Prahy

4 emován davy nadšených občanů, kteří upřímně a radostně vítai svého prezidenta. Na každé větší žeezniční stanici muse prezidentský vak, který se skáda z 19 vagonů a dvou okomotiv, zastavit a T. G. Masaryk se svým doprovodem by pokaždé svědkem nefašované radosti a národní hrdosti. Vak zastavi v Českých Budějovicích, ve Veseí- Mezimostí, v Táboře a v Benešově. Po příjezdu na pražské Wisonovo nádraží odje prezident v doprovodu předsedy sněmovny Františka Tomáška sožit oficiání savnostní prezidentský sib Národnímu shromáždění. Zajímavostí z triumfání cesty prezidenta Masaryka rozjásanou Prahou bya voba dopravního prostředku. Masaryk odmít jízdu císařským kočárem, který pro tuto příežitost opatři ve Vídni vysanec Vastimi Tusar a použi automobi Laurin Kement 200 řady S, jako symbo nových a moderních časů. V císařském kočáru je nakonec syn prezidenta Masaryka Jan se sestrou Ogou Masarykovou. Před sto ety začaa nová Českosovenská repubika psát své dějiny. Těch sto et existence, které v těchto dnech savíme, je důvodem k osavám, ae i k zamyšení. Ohédneme i se nazpět časem, máme být na co hrdí, ae máme za sebou i okamžiky, které nepatří k těm nejepším. Naše stoetá novodobá historie je napněna osudy budovateů a hrdinů, prostých a obyčejných pracovitých idí, ae také zrádců a koaborantů. Čeká nás daší stoetí, byť v repubice menší, než bya ta před sto ety. Přesto je dobře mít na paměti text naší hymny, kde se zmiňují Čechy krásné, Čechy mé. Zkusme je za daších sto et předat našim potomkům tak, aby byy pořád krásné a stáe naše. Držme si pace, abychom to dokázai. Pro čtenáře Zpravodaje připravi Vadimír Těšínský Hurá! I v době sucha má Kosteec nad Labem pitnou vodu Jak je obecně známo, město Kosteec nad Labem provozuje vastní úpravnu vody, která je používána pro potřeby našich obyvate. Tato úpravna vody je zásobována z přiehého jímacího území (prameniště), jehož vydatnost se počítá na desítky itrů surové vody za vteřinu. Já osobně jsem vemi rád, že jsme v minuosti nepodehi takům nadnárodní skupiny Veoia, jejíž zástupci se nás vemi snažii přesvědčit, abychom upustii od provozování našeho prameniště a napojii se na jejich vodárenskou soustavu KSKM. Jsem rád i z toho důvodu, že město má tím pádem i nadáe v rukou cenu vody pro své obyvatee. Rád proto, že zisky z provozování vodovodu a kanaizace neodtékají do zahraničí, ae určitě jsem rád i z důvodů ekoogických. O nesmysnosti trendu z dob sociaismu, kdy se houfně rušiy drobné zdroje vody, rozeseté po ceém našem území a byy nahrazovány megaomanskými vodárenskými soustavami, snad už dnes není pochyb. Naše krajina i přírodní bohatství byy pundrovány v zájmu tehdejší ekonomiky. Ae i dnes dáváme zásobám pitné vody pořádně zabrat, zatím nejsme příiš zvykí vodou šetřit. Mnoho vesnic ve Středočeském kraji byo nuceno omezovat spotřebu pitné vody ve svých agomeracích. To naštěstí neby náš případ a dosud jsme se nemusei touto otázkou zabývat. To jen potvrzuje, že rozhodnutí, které učinio město za mého vedení, byo správné. Díky tomu jsme měi přes éto dostatek pitné vody. Neznamená to však, že se nemusíme čerpáním surové vody nadáe nikterak zabývat. Po etošním suchém étě očekávám, že stát, respektive Státní fond životního prostředí, vyhásí dotace vedoucí k epšímu hospodaření s vodou i na revitaizaci vodních zdrojů. Jsme připraveni (v případě vypsání vhodného dotačního tituu) o revitaizaci vodních zdrojů požádat. Současné sucho nám potvrzuje, že o vodu je třeba pečovat, protože tato komodita je nenahraditená. Josef Chaupa, starosta Podepsáno přístavba škoy může začít Konečně jsme se dočkai - stavba rozšíření kapacity zákadní škoy T. Stozové nabírá konkrétních obrysů. Již od začátku tohoto voebního období jsme se intenzivně zabývai myšenkou na rozšíření kapacity kosteecké zákadní škoy. Pro město bya vypracována demografická studie, ze které byo zcea zjevné, že dětí v Kosteci bude v násedujících etech přibývat a v horizontu tří et již současná kapacita škoských zařízení nebude postačovat. Přistoupii jsme tedy nejprve k vybudování daší třídy mateřské škoy, kterou jsme umístii do nově zrekonstruovaného objektu bývaé knihovny a poséze jsme začai řešit i zákadní škou. Na podzim roku 2016 byy zastupitestvu města předoženy první informace o chystané akci Rozšíření kapacity T. Stozové a zastupitestvo pověřio starostu daším jednáním. A začaa douhá doba vastní přípravy bya vypracována hmotová studie, ve spoupráci s vedením škoy a Ing. arch. Ivo Hermanem byy navrženy varianty řešení přístavby. Byo třeba se vypořádat s nepříznivými geoogickými podmínkami pro zaožení stavby, řešii jsme rozsah stavby, připomínky orgánů památkové péče, hygieny i hasičů a v neposední řadě jsme hedai ten nejvhodnější dotační titu, protože od počátku byo zřejmé, že město novou škou ze svého rozpočtu samo financovat nemůže. V mezidobí byy 4 zpřísněny některé parametry stanovené závaznými právními předpisy pro škoské objekty. Přesto byo jasné, že přístavba je jediné možné řešení za posední tři roky byo přijato do stávajících prostor škoy 100 nových dětí. V přístavbě bude 11 učeben, z toho kmenových bude 7 pro 1. stupeň a 4 odborné učebny. Dáe by zde měa vzniknout sborovna pro 1. stupeň a kabinety. Samozřejmě zde bude výdejna jíde a jídena a šatny. Jako nejvýhodnější se ukázaa dotace 90 mi. Kč z Ministerstva financí ČR (rozožená do tří et), spojená s příspěvkem Středočeského kraje a s příspěvkem obce Mratín, se kterou je uzavřena veřejnoprávní smouva na umístění dětí do zákadní škoy. Zastupitestvo města Kosteec nad Labem proto v prosinci 2017 rozhodo o podání žádosti o poskytnutí dotace na MF ČR. Projektová dokumentace na rozšíření kapacity bya dokončena v jarních měsících tohoto roku. Okamžitě jsme zahájii výběrové řízení na reaizátora uvedené stavby. Přes éto výběrové řízení proběho a rada města na zákadě doporučení hodnotící komise schváia nabídku spoečnosti ALSTAP s.r.o., Praha 10, (spoečníkem je firma ZEPRIS s.r.o.) za nabídkovou cenu ,- Kč. Násedně dne zastupitestvo města na svém zasedání schváio smouvu o dío. Dne firma ALSTAP s.r.o. jako zhotovite předožia všechny požadované dokady

5 a bankovní záruky. Ihned v úterý proběho na radnici savnostní podepsání smouvy s jednateem firmy ALSTAP s.r.o. Tím byo dokončeno naše někoikaeté úsií, které spočívao v přípravě projektové dokumentace ruku v ruce s hedáním vhodného dotačního tituu. To se podařio a v násedujících etech máme z ministerstva financí přisíbeno 90 mi. Kč. Středočeský kraj také přispěje minimáně 7,5 miiony Kč. Určitě Výrazných červených koberců s refexním bezpečnostním nástřikem na přechodech pro chodce u zákadní a mateřské škoy si všim určitě každý. Vedení města se trvae snaží o zvyšování bezpečnosti dopravy v Kosteci nad Labem a také toto dopravně bezpečnostní opatření, které stáo 432 tisíc korun bez DPH, pně zapadá do koncepce kidné a bezpečné dopravy ve městě. Kosteec eží na křižovatce dvou provozem vemi zatížených komunikací, a proto dbáme především na bezpečnost chodců a dětí zvášť. Téměř všechny přechody pro chodce jsou nasvícené, a navíc se snažíme i o výstavbu daších nových přechodů tam, kde to je vhodné a kde se stavbou souhasí dopravní poicie a odbor dopravy. Především o přechodu u zákadní škoy na kraji náměstí Komenského se vedou douhodobě diskuze, jak zde co nejépe ochránit přecházející škoní děti. Asi se shodneme na tom, že bezpečnost, zdraví a idský život mají hodnotu, kterou neze vyvážit penězi. Nejde tak vůbec o to, jesti uděáme nátěr za pů miionu korun nebo semafor za miion. Jde především o to, aby bya co nejépe zajištěna ona někoikrát zmiňovaná bezpečnost chodců a dětí především. Jeikož odborníkem na dopravu je skoro každý a každý ví naprosto přesně, jak by se mě probém přechodu budeme muset zajistit i vastní spouúčast na reaizaci stavby zastupitestvo za tím účeem aokovao v rozpočtu prostředky ve výši 44 mi. Kč. Ve vemi krátké době začne stavební firma novou škoní budovu v areáu škoního dvora a zahrady reaizovat. Při výstavbě budeme samozřejmě brát ohed i na výuku škoáků. Nebude to jednoduché, oba požadavky skoubit (stavbu a výuku), ae jiné místo na rozšíření škoy nemáme. Bezpečné přechody vyřešit, obrátii jsme se na skutečné odborníky. Na Dopravní fakutě ČVUT v Praze jsme si nechai vypracovat posudek stávajícího stavu a návrh nejvhodnějšího bezpečnostně dopravního řešení na tuto konkrétní okaitu v našem městě. Výsedek je možná pro někoho překvapující, ae výsedný návrh řešení je cekem jednoznačný. Na rovném a poměrně přehedném úseku není kasický semafor Zároveň připravujeme v areáu škoy i výstavbu nové těocvičny (sportovní hay), na kterou rovněž sháníme vhodný dotační titu tak, aby se obě budovy mohy stavět souběžně. Přáním nás všech je, aby rozšíření kapacity zákadní škoy T. Stozové proběho bez kompikací a abychom v nové škoe uvítai žáky v předpokádaném termínu 1. září Josef Chaupa, starosta vůbec vhodný a patří naopak k nejrizikovějším variantám řešení. Řidič, který má na semaforu zeenou ví, že nemá žádné omezení a střet s chodcem, který mu v tu chvíi vstoupí do vozovky je fatání. Zvášť u dětí, které jsou živé, se často stává, že nerespektují červenou barvu svého semaforu a vběhnou přímo pod jedoucí automobi. Doporučení bezpečnostních prvků se svisou dopravní značkou přechod pro chodce s výstražným oranžovým bikajícím světem, stáá sužba proškoeného pracovníka u přechodu v největší ranní špičce škoní docházky a nedávno uděaný nástřik vozovky s vysokou brzdnou adhezí jsou pode vypracované studie nejepší bezpečnostní variantou právě pro toto konkrétní místo přechodu u zákadní škoy. Jsme přesvědčeni, že reaizace navržených opatření od odborníků z dopravní fakuty je optimání odpovědí na otázku jak probematiku přechodů vyřešit. Jsme rádi, že od začátku etošního škoního roku mohou naše děti využívat k cestě do škoy bezpečnější cestu. Možné riziko neze nikdy stoprocentně vyoučit, ae výchova v rodině a ve škoe je v tomto případě stejně důežitá jako instaace bezpečnostních opatření. Veďme prosím naše děti k bezpečnému chování v siničním provozu. Vadimír Těšínský, místostarosta města Nový škoní rok již odstartova a my bychom Vám rádi představii podobu grafického ztvárnění vítězného oga navrženého žákyní druhého stupně naší zákadní škoy. informace ze škoy KPŠ Kub přáte Zákadní škoy v Kosteci nad Labem Vítězka Eiška Kůová obdržea za svůj návrh vstupenky do kina v Brandýse nad Labem s občerstvením. Na druhé pozici se umístia Radka Peštová, třetí místo obsadiy Pavína Bečanová s Heenou Peprnou. Přejeme všem žákům, pedagogům a zaměstnancům škoy do nového škoního roku prostředí pné vzájemné úcty, podpory a radosti. Za KPŠ Lenka Benešová kps.kosteecnadabem@gmai.com 5

6 informace z mateřské škoy A jsme opět na začátku. Zača nám nový škoní rok a ve škoce s kapacitou 133 dětí, rozděených do 5 tříd, jsme přivítai 42 nových dětí. Pro děti chystáme spoustu akcí. Budeme také pokračovat v našich projektech, v díčích programech. Již tradičně osovíme rodiče, aby se zapojii do spoečných aktivit. O akcích vás budeme informovat. Během éta se nám za přispění rady města Kosteec nad Labem podařio zrekonstruovat schodiště i s podestami na pravé straně budovy, za které vemi děkujeme. Na chodbě a schodišti byo inoeum vyměněno za dažbu a aminát. Obkady zdí z paubek vystříday nové moderní bíé aminátové desky. Na suníčkových stěnách vás vítají obrázky maované Aktuaity z MŠ ze života skautů dětmi. Na havní stěně chodby jsou krásné zeené nepřehédnutené hodiny s černými ručičkami. Rekonstrukci proveda firma p. Remera. Dáe byo kompetně vyměněno osvětení v ceé budově a u havních vchodů do MŠ a zrekonstruována šatna paní učiteek. Ještě jednou děkujeme všem, kteří významných díem přispěi k rekonstrukci naší škoky. Dáe bychom rádi poděkovai p. M. Hoému za finanční dar věnovaný třídě Kuřátek a také pí. Savíčkové za krásně ušité poštářky do všech pěti tříd. Děti na nich rády odpočívají. Za koektiv MŠ Aex Vadyková, uč. Letos jsme si na naše prázdninové dobrodružství musei počkat až na přeom července a srpna. Vydai jsme se znovu na tábořiště nedaeko Haškovcovy Lhoty u Bechyně. Tento tábor by opět výjimečný. Nejen, že se oba oddíy vyday opět na stejné tábořiště, ae etos jsme pro děti připravii i spoečnou táborovou hru. Tématem byo Jumanji. Ceých 14 dní nás provázeo házení kostkou a postupování po pánu deskové hry. Vždy, když nějaký tým hodi kostkou, bya přečtena básnička, která nám napověděa, co nás čeká. Úkoem táborníků byo dohrát hru až do konce, což se všem podařio. Během pobytu v džungi se táborníci někoikrát musei postarat o svoje jído sami, bojovai proti různým zvířatům (např. hrochům, opicím), vyráběi ochranné obeky, stavěi stany, spoupracovai ve skupinkách s různým postižením (sepota, stravování bez pomoci Letní skautský tábor rukou.). Nechyběi ani různé tábornické dovednosti jako stavění večerního táboráku, pomoc v kuchyni a pnění skautských stezek. I etos jsme vzai s sebou oddíové hamaky, které jsme hojně využívai k reaxaci v úmorně tepém počasí. Nesmíme zapomenout ani na nesčetné koupání v potoce, který protéká koem tábořiště. K vyvrchoení skautského roku patří i savnostní sibový oheň. Letní tábor je také ideáním prostorem k pnění bobříků. Nejčastěji jsme zkoušei mčení. Anet zváda spnit Tři orí pera (tj. zkoušku mčení, samoty a hadu a to vždy na 24 hodin). Po oňském hedání cesty do tábořiště jsme etos očekávai pohodovou cestu. Opak se sta však pravdou. Hned v Kraupech nám uje navazující spoj a my jsme musei dvě hodiny čekat na daší vak. Při čekání v tom úmorném horku jsme se aespoň osvěžii zmrzinou. Zpáteční cesta bya již naštěstí bez kompikací. I přes veké vedro jsme zvádi dva výety. Nejprve jsme navštívii muzeum ega v Táboře. Druhým našim cíem se stao město Bechyně, ve kterém jsme si nejprve zahrái vědomostní hru s bechyňskými zajímavostmi, násedovaa návštěva muzea s výstavou o mostech. Výet by neobvyký, protože jsme si k obědu objednai pizzu a ceý den zakončii návštěvou koupaiště. Kvůi počasí nám bohuže etos nevyšo sputí Lužnice na kánoích, protože řeka bya nesjízdná. Snad si to vynahradíme někdy jindy. Původně by v pánu putovní výet, ae nechtěi jsme riskovat výet s pnými batohy. Vydai jsme se proto aespoň na jednu noc spát mimo tábořiště pod nedaekou skáu. Napsaa Léňa 6

7 naši vodáci 7

8 MOV Střeka Prázdninové touky 2018 diční akci P.P.O. Posední prázdninový oheň v Orických horách na zákadně pražského STTO (sdružení turistických tábornických oddíů) v Nebeské Rybné u Rokytnice v Orických horách. Hned do úvodu musíme uvést, že počasí byo po tropickém étu příjemnější, dokonce jsme se musei potýkat s deštěm a nižšími tepotami, což nám vůbec nevadio. Sjeo se nás tam dohromady 25, 12 dětí a 13 dospěých. Sjei jsme se v průběhu středečního odpoedne a večera, takže jsme aktivní činnost zahájii ve čtvrtek. Ceá výprava bya většinou rozděena na 3 skupiny, které samostatně brázdiy okoím Rokytnice v Orických horách a v průběhu pobytu si okruhy většinou prostříday. První obastí byo okoí zákadny, převážně situované do povodí říčky Zdobnice. Trasa nás doveda i do maebného prostoru soutoku říček Zdobnice a Říčka, kde jsme Anenském vrchu na rozhednu Anna. Daší obastí se staa křižovatka cest nad Říčkami Pěticestí odkud jsme po červené magistráe doši až na vrcho Orických hor Vekou a maou Deštnou a násedně na Šerich s jeho Masarykovou chatou až k Šerišskému mýnu. V sobotu byo nejhorší deštivé počasí a tak jsme se ukidii do žeezničního muzea v Rokytnici v Orických horách a byi jsme vemi příjemně překvapeni jeho úrovní i rozsahem, takže většina z nás tam prožia téměř 2 hodiny, byť to tak zpočátku na expozici v bývaé výtopně a dvou žeezničních vagónech, nevypadao. Kromě historické parní okomotivy muzeum nabízí ceou historii podorické žeeznice, svezení drezínou a ve vagónech pastické paneové stoy se žeezničními váčky, nádražími a vším co k žeeznici patří. Prázdninové aktivity 2018 na Pionýrské skupině MOV STŘELKA Kosteec nad Labem vygradovay v závěru srpna na tra- se, v hezkém počasí, čvachtai ve studené, báječně osvěžující vodě. Druhou obastí se sta prostor koem děostřeecké tvrze Hanička, s okoím pným pěchotních srubů. Dužno dodat, že stavem pevnosti Hanička jsme byi poměrně zkamáni, protože tam nedochází k nijakým úpravám a pode nás se stav stáe zhoršuje, na rozdí od řady pěchotních srubů, které jsou opatrovány čeny Kubů vojenské historie nebo Českosovenských opevnění a jsou pro návštěvníky příjemným zážitkem v nabývání poznatků o přípravě naší repubiky k obraně v etech Navštívii jsme zejména pěchotní sruby RS 74 Na hoém, RS 72 Nízká, RS 88 Průsek a RS 87 Mází, kde nám bya mj. umožněna kompetní prohídka srubu včetně podzemních prostor. Nedaeko od RS 87 jsme vyezi na Za pomoci aut jsme se dostai i k tzv. Zemské bráně, kde říčka Divoká Orice tvoří přirozenou hranici s Poskem a je vstupem do naší repubiky. No a tím náš pobyt skonči. Po sbaení a úkidu jsme vyrazii zpět do Středních Čech s nachozenými až 35 km, což je za 3 reaizační dny vemi sušné, když přihédneme k tomu, že profi tras v Orických horách není žádná rovina. Na zpáteční cestě ještě někteří navštívii nedaeké hrady Litice a Potštejn. Nyní je před námi stěžejní akce 15. ročník Podzimní stezky Poabím, který pořádáme v sobotu 6. října a na který Vás všechny zveme samostatnou pozvánkou. Jiří Vostře, vedoucí PS, te

9 Pionýrská skupina MOV Střeka Kosteec nad Labem zve širokou veřejnost na 15. ročník turistického pochodu a jízdy na koe Podzimní stezka Poabím který se koná v sobotu 6. října 2018 ve Staré Boesavi a jejím širokém okoí Start: n Stará Boesav dvorana sokoovny TJ Savoj (před náměstím ve Staré Boesavi, po pravé straně ve směru od Brandýsa n. L. v průčeí u sinice je jídena u Kara IV.) od 7,30 do 10,30 hod. n Kosteec nad Labem, fotbaové hřiště u Labe od 7,30 do 10,30 hod. n Lysá nad Labem, nádraží ČD (nad info) od 8,00 do 10,30 hod. n Neratovice, nádraží ČD (vestibu) od 8,00 do 10,30 hod. Cí: n Stará Boesav dvorana sokoovny TJ Savoj do 17,00 hod. (viz start ve St. Boesavi) Startovné: děti předškoní: 5,- Kč, žáci a studenti: 15,- Kč, dospěí: 25,- Kč Trasy: ze Staré Boesavi: 5 pěších 11, 14, 19, 26, 30 km 3 cyko 21, 42, 73 km z Lysé n. L.: 3 pěší 17, 24, 33 km 3 cyko 16, 23, 58 km z Neratovic: 2 pěší 19, 30 km 3 cyko 18, 33, 85 km z Kostece n. L.: 3 pěší 10, 18, 25 km 3 cyko 11, 23, 51 km V cíi budou k dispozici vizitky pochodu, trička pochodu a daší suvenýry. Na havních trasách zajištěno občerstvení. Přímo v cíi je pro snídani i oběd otevřena Jídena u Kara IV. Daší informace získáte na uvedených kontaktech a webových stránkách. Pořadate si vyhrazuje právo díčích úprav tras v návaznosti na počasí a situaci v prostoru tras. Odměna: Dipom, odznáček pochodu a pocit příjemně prožitého dne... Informace: , generajirka@seznam.cz nebo Výběr z itineráře pěších tras PSP 2018 Start Kosteec nad Labem prostor za fotbaovým hřištěm kubovna vodáků Trasa K1 12 km Ze startu se napojit na náměstí na zeenou po ní projít koem hřbitova do ZÁRYB po zeené po cykostezce do BRANDÝSA N. L. k mostu napojit se na modrou, přejít most a na konci mostu u zdymada sejít doprava doů a pokračovat do HOUŠTKY a na prvním rozcestníku v HOUŠTCE odbočit doeva a projít bez značení až do STARÉ BOLESLA- VI, kde za náměstím ve směru na BRANDÝS N.L. je cí (sokoovna na evé straně sinice, v průčeí baner Podzimní stezka Poabím). Na trase není kontroa. Trasa K2 18 km Ze startu jako trasa K 1 až ke zdymadu ve STARÉ BOLESLAVI, u zdymada sejít doprava doů, pokračovat protiproudně až pod dánici, cca 150 m za ní a pak se protizvratně vrátit na cestu odbočující doprava do HOUŠTKY, tam se napojit na modrou a odbočit doprava, po ní přejít po žuté nad dánici až do uice Vestecká. Z ní odbočit po žuté a Lesní uicí dojít na zeenou, odbočit doeva, a dojít až do centra STARÉ BOLE- SLAVI, kde za náměstím ve směru na BRANDÝS N.L. je cí (sokoovna na evé straně sinice, v průčeí baner Podzimní stezka Poabím). Na trase není kontroa. Trasa K3 25 km Ze startu jako trasa K 1 až do BRANDÝSA N.L. k mostu a pokračovat dáe po modré cykostezce po pravém protiproudním břehu do TOUŠENĚ a přejít TOUŠEŇSKOU LÁV- KU. Za ní odbočit doeva a dojít až na soutok LABE a JIZERY. Odtud se vrátit zpět k ávce a násedně do KÁRANÉHO. Násedně po červené dojít k mostu přes JIZERU v NOVÉM VESTCI (KONTROLA). Odtud skrz obec po pravém poproudním břehu JIZERY pokračovat s využitím modrého značení až na soutok LABE a JIZERY a dáe po břehu Labe až ke zdymadu ve STARÉ BOLESLAVI. Na sinici odbočit doprava a pokračovat do STARÉ BOLESLAVI, kde před náměstím je cí (sokoovna na pravé straně sinice, v průčeí baner Podzimní stezka Poabím). Start Neratovice vestibu havního nádraží Trasa N 1 17 km Ze startu po modré do LOBKOVIC dáe po zeené na břeh Labe do KOSTELCE N. L., zezadu k fotbaovému hřišti (KON- TROLA do 13,30 hod.) vrátit se na zeenou a jít do ZÁRYB po břehu LABE po zeené po cykostezce do BRANDÝSA N. L. k mostu přejít Labe a pokračovat do STA- RÉ BOLESLAVI, kde před náměstím je cí (sokoovna na pravé straně sinice, v průčeí baner Podzimní stezka Poabím). 9 Trasa N 2 23 km Ze startu jako trasa N 1 až do BRANDÝ- SA N. L. k mostu, napojit se na modrou, přejít most přes Labe a na konci mostu u zdymada sejít doprava doů a pokračovat po modré do HOUŠTKY a dáe po modré na žutou, odbočit po ní doeva do centra STA- RÉ BOLESLAVI, kde za náměstím ve směru na BRANDÝS N. L. je cí (sokoovna na evé straně sinice, v průčeí baner Podzimní stezka Poabím). Trasa N 3 30 km Ze startu jako trasa N 1 až do BRANDÝ- SA N. L. k mostu a pokračovat dáe po modré cykostezce po pravém protiproudním břehu do TOUŠENĚ, přejít TOUŠEŇSKOU LÁVKU do KÁRANÉHO, pokračovat po červené na most přes JIZERU v NOVÉM VESTCI, kde je KONTROLA, napojit se doeva na modrou a po ní pokračovat až ke zdymadu ve STARÉ BOLESLAVI, odbočit doprava a pokračovat do STARÉ BOLE- SLAVI, kde před náměstím je cí (sokoovna na pravé straně sinice, v průčeí baner Podzimní stezka Poabím). POMOC v NOUZI: teefon

10 Naše první setkání po prázdninách s tetičkami a sousedy se uskutečnio v úterý 4. září 2018 na sezení konšestva I. župy na zámku v Brandýse nad Labem. Probíray se zážitky z dovoené v Černovicích, čet se zápis ze sezení z 5. června 2018 a proběho hodnocení baráčnických akcí. Ve Staré Boesavi 120 et od zaožení obce, svěcení praporu ve Suhách a 85. výročí zaožení baráčnické obce v Mratíně. Za účast na všech akcích jsme získai pochvau a Mratínští za přípravu sezení a průvodu byi vemi kadně hodnoceni. Měsíc září je výjimečný pro osavence, na sezení konšestva jsou dva Vácavové, dvě Marie a jedny narozeniny tetičky. Za gratuaci jsme byi od osavenců pohoštěni. Jako daší se projednávaa účast na osavách zaožení baráčnictva, která se koná 15. září 2018 ve Starém Koíně. Za naši OB Kosteec nad Labem se přihásio 8 tetiček a sousedů. O této významné baráčnické udáosti budeme informovat v příštím číse. Naše sousedské sezení OB Kosteec nad Labem se jako již tradičně konao v restauraci naši baráčníci Akce baráčníků v září Na Kondajku, tentokrát již ve středu 5. září. Někteří z nás, tak jako již každý rok jedou na zájezd seniorů. Čeká nás vemi zajímavý program. Nejprve jsme si prohédi vodní eektrárnu Štěchovice. Zde jsme vysechi vemi poutavý a zasvěcený výkad o výstavbě a provozu eektrárny, nás jako Kosteáky vemi zaujay snímky z povodně roku Poté jsme opět nastoupii do autobusu a pokračovai dáe do Staré Huti k památníku Kara Čapka. Místo je opravdu vemi poutavé a vystihuje atmosféru života spisovatee, jeho ženy Ogy a jejich nezapomenutené Dášenky. Zámek Jemniště a jeho park nás zase osovi svojí pokidnou atmosférou. Nakonec jsme se občerstvii v Benešově v restauraci Na Bejkárně. tetička H. Nováková - škrabák 10

11 Dne jsme se po roce vydai se seniory na náš zájezd. V 6,30 jsme vyrazii z Kostece, směrem na Jíové u Prahy, vastně na Sapy, do Štěchovické vodní eektrárny, která bya původně vybudována jako druhý čánek vtavské kaskády, postavena bya v etech Betonová přehrada s žuovým obkadem je 22,5 m vysoká, 120 m douhá s pěti přeivnými hrazenými poi. Kapacita přeivů činí 2400 m 3 /s. Středotaká eektrárna je vybavena jako kasická průtočná eektrárna se 2 soustrojími s Kapanovými turbínami. Její součástí je i venkovní rozvodna 110 kv a vývodové a distribuční transformátory. Exkurse bya vemi zajímavá, krásný výhed by na vodní hadinu. Dáe jsme pak pokračovai na Dobříš, spíše do Staré Huti u Dobříše, kde se nachází památník spisovatee Kara Čapka. Po seznámení s historií etního sída spisovatee a o samotném Karu Čapkovi, který tu pobýva jen 3 roky do své náhé smrti v r (vyprávění paní průvodkyně byo veice zajímavé), jsme se vydai na samotnou prohídku památníku, který má 3 patra. V expozici, zaměřené na život a dío Kara Čapka, jeho manžeku Ogu Scheinpfugovou, známou Prázdniny nám definitivně skončiy, a začaa opět škoa. Každý proži prázdniny tak, jak chtě. My jsme s vnoučaty tradičně spíše cestovai po bižším okoí, kuturní okénko Zájezd seniorů herečku, která od r působia v Národním divade v Praze. Bya to všestranná uměkyně s mimořádným taentem. Psaa verše, romány, divadení hry, knihy pro děti. Jejím havním oborem byo ae divadení herectví. A Ferdinanda Peroutku, který by novinářem a spisovateem a zároveň Čapkovým příteem. byo mnoho fotografií a dokumentů ze života spisovatee a jeho manžeky. Po maé přestávce v kavárně jsme pokračovai na zámek Jemniště, který vastnia do roku 1943 Terezie Mensdorff-Pouiy, ta žia až do své smrti (1985) v nedaekých Postupicích, protože zámek by v roce 1951 zestáněn komunisty. Její manže František Mensdorff-Pouiy Prázdninové zamyšení vzhedem k vekému vedru, které panovao ceý červenec i srpen. A tak jsme se byi podívat v nedaekém Kostením Havně na rozhedně, která je ze strážní věže a je z ní zemře roku Protože byi bezdětní, zdědi nárok na Jemniště jejich synovec, Jan Bosko Sternberg ( ). Do rukou Sternbegů se zámek s vekostatkem navráti roku Současným majiteem Jemniště je jeho syn Jiří, který se svou rodinou obývá evé křído zámku. Paní průvodkyně vemi poutavě a zajímavě vyprávěa a prováděa nás po zámku. který jako mnoho jiných by v dezoátním stavu a muse být pomau pár et opravován, je nyní hezky upraven a dokonce některé zařízení je původní. Naše závěrečná zastávka bya v restauraci Na Bejkárně v Benešově u Prahy, kde jsme povečeřei po douhé cestě a pak jsme se vydai k domovu, kam jsme dorazii koem 21. hodiny večerní. Výet by vemi zajímavý, v eektrárně jsme se vrátii o pár desíte et zpět a viděi fim o začátcích stavby a pak také co v roce 2002 uděaa s eektrárnou povodeň, v památníku jsme se nadechi atmosféry domu, kde ži Kare Čapek, paní Oga, ae také Dášeňka, pode které je jedna z jeho knih, a na zámku Jemniště zase prožii krásný snový příběh s českou šechtou. Děkujeme paní Vaďce Urbanové za výběr krásných a zajímavých míst. (s) vidět opravdu daeko. Navštívii jsme Havenec, výjimečnou barokní památku z díny Matyáše Bernarda Brauna vystavěnou hrabětem F. A. Šporkem. Připomíná 11

12 ov pořádaný za účasti císaře. Poté jsme také jei autem do obce Káraný a odtamtud jsme ši pěšky po krásné stezce pro pěší i koa, přeši ávku přes Labe do Čeákovic, a po druhé straně Labe zase zpět k Toušeni a opět po ávce zpět do Káraného, uši jsme 8,5 km. V Lázních Toušeň jsme se zastavii na soutoku Labe a Jizery, byi jsme se podíva v Nehvizdech, kde asi 2 km od centra obce se nachází památník, který připomíná místo seskoku Josefa Gabčíka a Jana Kubiše na území tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Právě zde se zača odvíjet posední životní příběh těchto dvou mužů, který vyvrchoi atentátem na Heydricha, a který se poséze uzavře v kryptě pravosavného kostea sv. Cyria a Metoděje v pražské Ressově uici. A také jsme proši Pražský hrad, viděi střídání stráží, a Zatou uičku a projei se stařičkou historickou tramvají ceou Prahou ze Střešovic do Hoešovic. Navštívii muzeum v Měníku a jeho výstavu Ano, pane doktore z dob první repubiky, podívai se do skaního obydí ve Lhotce u Měníka, kam jsme dojei váčkem motoráčkem, viděi pechové hračky v brandýském muzeu, a víme kde byde kat v Brandýse nad Labem. A na cestě domů k maminkám jsme se podívai do města Doksy, kde má muzeum Čtyřístek, tzn. Myšpuín, Bobík, Pinďa a Fifinka. V Brně jsme už jen s vnučkou navštíviy ZOO s medvědy, emury,ori a jinými zajímavými zvířaty. Ovšem nejvíce budeme vzpomínat na návštěvu obrovské hračkárny HAMLEYS v uici Na Příkopě 14 v Praze, tam jsme si to pořádně užii. A jak jste si to užii Vy se svými dětmi nebo vnoučaty? Napište mi na emai svetanka@emai.cz, nejepší příběh vyhodnotím a odměna bude sadká. Můžete připojit i foto. (s) Tak ještě jedno zastavení u kosteeckých kosteů, ae vyskádané pouze vzpomínkami. V předchozích čáncích jsme navštívii koste sv. Víta, koste sv. Martina, Husův dům ano všechny dosud stojí a my do nich můžeme zavítat. Ae nejsou to všechny kostey, které s naší obcí souvisejí. Do kosteecké Kosteecké kostey IV. historie patří i synagogy. Ne, teď se nejedná o překep, skutečně synagogy, byy totiž dvě. Takže zkusme seskádat ze střípků nějaké informace. Synagoga neboi svatostánek židů. První zmínku o židech v Kosteci nad Labem nacházíme v roce V pozdějších záznamech se uvádí, že zde byo 7 a pů židovských osob ke zdanění (r. 1570). Koncem 16. stoetí je zmiňován první kosteecký rabín a v Kosteci existuje stará židovská obec, která zakádá židovský hřbitov. I když je spoehivých informací jako šafránu, tak bezpečně víme, že už v 17. stoetí stáa v Kosteci stará synagoga. Situována bya mezi jižní branou města a náměstím, dnes na třídě T. G. Masaryka čp. 90. Jedná se o dům vede 1. stupně zákadní škoy, nyní je zde pekařství. Ano, bízkost katoického kostea a synagogy je poněkud nezvyká, ae židů v Kosteci byo máo a bydei rozptýeni mezi křesťanským obyvatestvem. Synagoga pravděpodobně nebya úpně soitérní stavba, ae nejspíše moditebna v prvním patře soukromé obytné budovy (moha tam být také maá škoa nebo příbytek rabína či kantora, pokud je tehdy vůbec obec měa), případně v zadním traktu budovy, takže nic nedávao najevo, že tam probíhají bohosužby. Jak a proč zanika tato synagoga, nebo stará židovská obec, nevíme. Neznáme ani rok zániku, ae jednao se pravděpodobně o období 2. pooviny 17. stoetí. V r bya ustanovena novodobá židovská obec a stanovy této obce. O dva roky později ve východní části Neratovické uice, kupuje starší sýpku, kterou přestaví na novou synagogu (r. 1869). Židovská obec se rozrůstá a za daších 20 et (v r. 1889) je synagoga stavebně upravena mj. opatřena ozdobnými stupňovitými štíty. Je to zároveň i rok, kdy židovská obec v Kosteci dosahuje svého vrchou, židé zde tvoří neceá 4 % procenta obyvate (84 osob). Bohosužby se zde konají až do konce období 1. repubiky (r. 1938) a do kosteecké synagogy se sjíždějí i idé z okoních obcí. Na počátku 2. světové váky je pak synagoga pravděpodobně vypáena (pamětníci si pamatují začouzená okna) a násedně je využívána jako skad konfiskovaných židovských movitostí. Zbytek těchto věcí je pak po váce vydražen. O někoik měsíců později je v Kosteci zaoženo jednotné zeměděské družstvo, které začne synagogu využívat, nicméně ne k moditbám. Do synagogy je umístěna mátička a provádí se zde výmat obií. Ovšem skutečný konec pro synagogu znamená rok 1952, kdy je rozhodnuto o zbourání synagogy. Důvodem pak měo být to, že zastiňovaa okoní domy, popř. že není důstojné, aby v synagoze měi zeměděci mátičku na každý pád synagoga bya roku 1952 zbourána a to staviteem 12 Kouškou, kterému pomáha jeden zedník. Co se týká kosteeckých synagog, bohuže nejsou k dispozici téměř žádné fotografie nebo jiné obrazové záznamy Jsou k dispozici pouze 2 fotografie budovy z venku. A přitom třeba strop by vymaován jako noční oboha, jeho fotografie však není. Obracím se na Vás tedy s výzvou, pokud byste měi k dispozici nějakou fotografii synagogy, nebo obraz, prosím nechte mi vzkaz na obecním úřadě. V rámci pátrání jsem neuspě ani v Židovském muzeu v Praze, ani v muzeu Měník. Je to přece jen kus naší historie, který by nemě zapadnout. Ještě bych rád na tomto místě poděkova za ochotnou pomoc a poskytnutí množství informací, které se ani všechny nevešy do tohoto čánku, panu Arno Paříkovi z Židovského muzea v Praze. Pokud se Vám seriá o kosteeckých kosteech íbi, nemusíte být smutní. Ještě nekončíme. V daším příspěvku Vás seznámíme s kosteeckými hřbitovy a protože čánek vyjde v čase dušičkovém, zároveň bych vás rád informova, že etos připadají na pátek 2. istopadu, kdy v 17:00 hodin proběhne mše svatá v kostee sv. Martina (u hřbitova) k uctění památky zemřeých. Přijďte na ně zavzpomínat do kostea i Vy, zapate za ně zde svíčku a spoečně se za ně pomodeme. Koste bude otevřen už od 16:00 hod. Za kosteecké farníky Jan Fecman a Dana Bryksiová

13 13

14 14

15 15

16 Proč voit kandidáty do zastupitestva za KSČM? Ve městě neřešíme poitickou ideoogii ae potřeby nás občanů města. Douhoetá zkušenost a znaost místních poměrů je naší výhodou. Vždy vycházíme vstříc názorům a požadavkům občanů. Nesibujeme nereaizovatené projekty. Rozvoj města budeme vždy podporovat s vědomím dobrého hospodáře. Sibujeme intenzivně pracovat v zájmu občanů Kostece a Jiřic. Naše douhoeté působení na radnici je důstojné, konstruktivní a respektované ostatními zastupitei. O co chceme usiovat v násedujícím voebním období? Opravy a rekonstrukce komunikace a chodníků (Jiřice, Letná, Neratovická atd.). Vytváření parkovacích míst ve staré zástavbě. Propojení nových okait na daší komunikace (Dvořákova-Jahodovka, Letná-Nitkova, na Turnách-škvárovka na Záryby). Revitaizace prostoru na Sídišti včetně parkování. Podpora výstavby ZŠ včetně nové těocvičny. Reaizace nového sběrného dvora a daších míst pro tříděný odpad. Park na náměstí Komenského a pod Martinem upravit na odpočinkové zóny. Prostory Huchova, fotbaového hřiště a koupaiště upravit pro aktivní odpočinek a reaxaci. Intenzivně jednat s vastníky nemovitostí (církvemi) o opravách a údržbě jejich majetku na území města (kostey, fara, hřbitov). Podporovat místní spokovou činnost. Mimořádnou podporu a pomoc věnovat organizacím pracující s mádeží. Aktivně pracovat v obasti bezpečnosti, dopravě a obecné kriminaity. Občanům v seniorském věku pomáhat řešit jejich probémy (bydení, pomoc pečovateské sužby, úřední záežitosti v kompetenci města). Podpora podnikateů z našeho města (minimání pronájmy, rekama zdarma). Zapojení místních podnikateů do veřejných zakázek formou větší informovanosti (zpravodaj, internetové stránky). Podpora kuturně spoečenských akcí (propagace, bezpatné poskytování vastních prostor, úhrada nákadů za pronájmy) Proto zvažte komu dáte svůj has. Jsme zde a připraveni hájit vaše zájmy, nasouchat vám a být na vaší straně. Žijeme tu s vámi a pracovat chceme pro vás. Jiří Kaina za kandidáty KSČM 16

17 Regionání muzeum Měník říjen 2018 Brandýský Kruh přáte hudby koncerty v říjnu 2018: Čtvrtek v hod., synagoga v Brandýse nad Labem KLENOTY BAROKNÍ ŽIDOVSKÉ HUDBY Kristýna Hodinová barokní house, Lucie a Jan Duškovi barokní fétny, Fiip Dvořák cembao Čtvrtek v hod., synagoga v Brandýse nad Labem SBOROVÝ KONCERT K 100. VÝROČÍ VZNIKU ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY Účinkují Chrámový sbor Vácav, Dětský sbor Kantiéna, Pěvecký sbor Bojan MŇAAAU! ANEB KOČKY V MUZEU Výstava nejen hraček koček ve spoupráci se sběratekou Miuší Fiaovou a Sofií Krejčířovou s herním a čtenářským koutkem nejen pro děti. Maý sá. K výstavě probíhá pátrací SOUTĚŽ v uicích Měníka ZACHRAŇTE KOČIČKU ANEB ZATOULANÁ KLUBÍČKA DO MĚLNÍK NA CESTĚ K 28. ŘÍJNU 1918 Externí výstava na nám. Míru představuje spoečensko-poitický vývoj v zemi a život ve městě na soutoku před a během 1. světové váky s důrazem na udáosti roku Výstava je součástí osav 100. výroční od zaožení ČSR. Komentované prohídky: (10:00 hod.), (14:00 hod.) OHLÉDNUTÍ Výstava fotografií Jiřího Čermáka. Veký sá. Měnický fotograf se své záibě věnuje již od devadesátých et minuého stoetí. Náměty pro své fotografie naézá zejména v architektuře a přírodě LET MĚLNICKÉHO MUZEA Maý exkurz do historie Regionáního muzea Měník od jeho vzniku v roce 1888 až do současnosti. Výstava v muzejní kavárně. CYKLUS PŘEDNÁŠEK K 100. VÝROČÍ OD ZALOŽENÍ ČSR: , od 17:00 hod. NÁBOŽENSKÉ POMĚRY PRVNÍ ČESKO- SLOVENSKÉ REPUBLIKY Přednáška Doc. PhDr. Et PaedDr. Marka Šmída, Ph.D. z historického ústavu FF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v kavárně muzea , od 17:00 hod. MĚLNICKÉ DĚTI A UČITELÉ ZA CIZÍ VÁLKY Přednáška Dr. Daibora Státníka, ředitee SOkA Měník v kavárně muzea , od 15:00 hod. (v rámci programu Dne Středočeského kraje) EDITH STEIN ( ), ŽIDOVSKÁ INTELEKTUÁLKA VE VÍRU DĚJIN 20. STOLETÍ Přednáška Mirosava Líra v kavárně muzea , 8:00-11:00 FESTIVAL PTACTVA MĚLNÍK Ornitoogická vycházka do okoí Měníka s ukázkou odchytu a kroužkování ptáků (za vhodného počasí). Sraz v sobotu v 8.00 před hořínským zámkem , 8:30-11:00 FESTIVAL PTACTVA VELTRUSY Ornitoogická vycházka do vetruského zámeckého parku. Sraz v sobotu v 8.30 u žeezniční stanice Neahozeves. Vede: L. Praus (e-mai: praus@muzeum-menik.cz, mob.: ) a P. Lumpe. Pořádá Regionání muzeum Měník ve spoupráci s AOPK RP Správa CHKO Kokořínsko - Máchův kraj MEZINÁRODNÍ DEN ARCHEOLOGIE Vycházka do archeoogické okaity Minice u Kraup nad Vtavou , od 17:00 hod. HOUBY PŘÍRODNÍ REZERVACE MAŠ- TALE Přednáška Mykoogického kroužku Měník v kavárně muzea. Přednáší Bc. Tereza Tejková CO NÁM DÁVÁ MUZEUM? Výstava prezentující douhoetou spoupráci Zákadních ško Jindřicha Matiegky Měník a Jungmannovy sady Měník s Regionáním muzeem Měník v obasti environmentání výchovy. Vstupní prostory , 9:00-17:00 DEN STŘEDOČESKÉHO KRAJE 9:30 Derniéra výstavy Mňaaau aneb Kočky v muzeu - Švarcíkova dínička 11:00 Savnostní předá ní cen vítězům soutěže Zaketá kubíčka 14:00 Komentovaná prohídka výstavy Měník na cestě k 28. říjnu na nám. Míru 15:00 Edith Stein ( ), židovská inteektuáka ve víru dějin 20. stoetí Přednáška Mirosava Líra v kavárně muzea. Komentované prohídky nové douhodobé výstavy Dětských houpade a pyšových medvědů NOVÁ STÁLÁ VÝSTAVA UNIKÁTNÍ SBÍRKY DĚTSKÝCH HOUPADEL A PLYŠOVÝCH MEDVĚDŮ je otevřena denně kromě ponděí 9-12 a 12:30-17 hod. Novinkou etošní turistické sezóny je PREGÉŘ - HISTORICKÁ RAZNICE, na které si návštěvníci mohou vastnoručně vyrazit svou pamětní minci - kopii denáru kněžny Emmy. Raznice je umístěna v pokadně muzea a popatek za ražbu 1 mince je 10,- Kč. menik.cz Facebook: Regionání muzeum Měník ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA! 17

18 inzerce Město Kosteec nad Labem nabízí občanům MOŽNOST VYUŽITÍ CHATY MĚSTA v Josefově Doe v Jizerských horách Bižší informace k ubytování a fotografie chaty jsou k dispozici na webových stránkách města Objednávky ubytování se přijímají na odboru vnitřních věcí, te Daší informace na: INZERCE inzerce inzerce inzerce inzerce Oficiání webové stránky našeho města: rodinné oznámení Dne 1. října upynou 2 roky od úmrtí naší maminky Boženky Pujmanové a 2. října 25 et od úmrtí tatínka Libora Pujmana. Stáe vzpomínají Jana a Libor s rodinami řádková inzerce n Provádím instaatérské práce voda, topení, výměna kuchyňských desek a dřezů. Teefon: n Maířské a akýrnické práce, Vadimír Hofmann. Te.: , info@maovani-hofmann.cz n STŘÍHÁNÍ PSŮ Kosteec nad Labem 30 et praxe, kvaitní práce Te.: , Surovcová Irena, nám. Odboje 405, Kosteec nad Labem 18

19 19 inzerce

20 inzerce KAMENICTVÍ TIŠICE Nabízíme kompetní kamenické sužby. Bezpatné poradenství včetně kakuace. Veký výběr materiáů, krátké dodací hůty. Prodej a montáž náhrobních dopňků. & Renovace hrobů a pomníků, takové čištění, broušení uměého kamene. Jsme držitei osvědčení na hrobnické práce, výkopy hrobů, exhumace, ukádání uren. Josef Šimonek Ke Křížku 280, Tišice te info@kamen-tisice.cz VZORKOVNY POMNÍKŮ A NÁHR. DOPLŇKŮ Neratovice Brandýs nad Labem v pohřební sužbě ELPIS, více na webu. 20

21 21 inzerce

22 inzerce BEZDRÁTOVÝ INTERNET JMdata s.r.o. n Připojení internetu z Kostece nad Labem, Záryb, Martinova, Ovčár a okoí!!! n V naší široké nabídce bezdrátového připojení naeznete tarify s imitem i bez imitu!!! n První měsíc užívání internetu zdarma!!! n U nás nejste vázáni žádnou smouvou!!! n Provádíme opravy stoních počítačů, notebooků a daší spotřební eektroniky!!! n Navštivte náš internetový obchod shop.jmdata.cz, kde naeznete široký výběr počítačů, tabetů, mobiních teefonů, tiskáren a daších produktů!!! JM DATA spo. s. r. o., provozovate sítě jmdnet poskytovate připojení k internetu, prodej a servis výpočetní techniky. T. G. Masaryka 253 (pod žeezářstvím), Kosteec nad Labem Te.: , GSM: , e mai: info@jmdata.cz, facebook: jmdata s.r.o. Servis domácností n servis eektrospotřebičů bojer, pračka, tiskárna n rekonstrukce a opravy starší eektroinstaace n servis eektrického ručního nářadí a zahradní techniky n seřizování a oprava past. oken a dveří n sítě proti hmyzu n zámečnické opravy potů a bran n interiérové úpravy, opravy a výroba nábytku Te

23 Kosteecké udáosti nejen sovem Střeka Čvachtání na soutoku (str. 8) Střeka Děostřeecká věž RS 78 Na pasece (str. 8) Střeka Děostřeecký srub RS 79 Na mýtině (str. 8) Střeka Pěchotní srub RS 76 U omu (str. 8) Střeka Přechod Divoké Orice (str. 8) Střeka V pěchotním srubu RS 88 (str. 8) Střeka V žeezničním muzeu (str. 8) Střeka Žeezniční modey (str. 8) 23

24 Kosteecké udáosti nejen sovem Střeka Zákadna v Nebeské Rybné (str. 8) Střeka Zemská brána s Divokou Oricí (str. 8) Zájezd seniorů (str. 11) Zájezd seniorů (str. 11) Prázdninové zamyšení (str. 11) Prázdninové zamyšení (str. 11) Prázdninové zamyšení (str. 11) ZPRAVODAJ MĚSTA KOSTELCE NAD LABEM Periodický tisk územního samosprávného ceku. Vydává MěÚ v Kosteci nad Labem, IČO Povoena MK ČR č. E Sazba a tisk Iva Vodáková DURABO, Čeákovice. Vychází 10 x ročně. ZDARMA