Geologická činnost povrchové vody
|
|
- Blažena Pešková
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Geologická činnost povrchové vody soubor veškeré vody na Zemi = hydrosféra voda vzdušná (atmosférická), voda oceánů a moří, voda v jezerech, vodních tocích, v ledovcích a voda podzemní geologická činnost vody rozdílná dle způsobu výskytu hydrogeologie studuje všechny zákonitosti oběhu a stavu vody v přírodě, plynoucí z klimatických poměrů i z povahy hornin Oběh vody v přírodě voda na zemském povrchu v neustálém oběhu nepřetržitá geologická činnost vody na zemském povrchu umožněna koloběhem vody porušování hornin, přenášení uvolněného horninového materiálu, usazování na jiném místě změna tvarů zemského povrchu vliv klimatu poměr mezi vodními srážkami a vypařováním vody dešťové srážky: vydatnost (množství za 24hod), mohutnost (množství např. za 1min), počet deštivých dnů v roce voda vázána ve sněhu, ledovcích do oběhu až jejich táním (rychlost tání, míra vsaku do země / stečení po povrchu) rostliny pozvolný odtok po povrchu (vyšší průsak do země) + zachycení a odpaření vody na listech propustnost hornin pro vodu pórovitost, rozpukání Geologická činnost deště humidní klima srážkové vody = důležitý činitel modelující tvary souší srážková voda stékající po zemském povrchu dešťový ron rozmývá a splachuje zvětraliny ze svahu, porušuje málo pevné horniny a chemicky snadno porušitelné horniny podmínky příznivé pro dešťový ron vznik sítě rýh, stružek a zářezů ve svahu za zvláštních podmínek v měkkých horninách: zemní pyramidy (kuželovité, jehlanovité, hranolovité útvary na vrcholu mohou být chráněny kamenem) humidní klima vyrovnávání nerovností, zaoblování svahů (částice splavované ronem jsou postupně ukládány na svahu) x aridní klima ostře modelované svahy (přívalové deště rychle splachují zvětraliny ze svahů) oblasti, kde jsou horniny dobře propustné pro vodu omezena činnost dešťového ronu voda se rychle vsakuje puklinami, které rozšiřuje a prohlubuje vznik skalních měst (Prachovské skály) Geologická činnost vodních toků dešťové vody stékají po svazích sbíhají se v potoky (hlubší a trvalejší zářezy, než ronové rýhy) spojení potoků řeky říční údolí potoky, řeky voda z dešťových srážek + tajícího sněhu a ledovců + podzemní vody vyvěrající z pramenů povodí území, ve kterém sbírá vodní tok své vody pomoří oblast všech povodí, z nichž vodní toky odvádějí vody do jednoho moře rozvodí předělová čára oddělující jednotlivá povodí
2 geografické rozvodí vymezeno hřbetnicí vody stékající do vodního toku přímo z povrchu (obr. 1) hydrologické (geologické) rozvodí povodí jako sběrná oblast i podzemních vod čára spojující nejvýše ležící místa styku pro vodu propustných a nepropustných vrstev ukloněných k vodnímu toku (obr. 1) kontinentální rozvodí oddělení jednotlivých pomoří (Českomoravská vrchovina: evropské rozvodí oddělující povodí Labe a Dunaje) říční soustava řeka se svými přítoky soubor říčních soustav vytváří vodní síť (hustota sítě závisí na klimatických poměrech, geologické povaze oblasti) ústí ukončení vodních toků buď ve větším vodním toku, v moři nebo v jezeru zvláštní okolnosti vodní toky nekončí ústím: krasové oblasti (ponory, propadání), pouštní oblasti aridního klimatu: vsáknutí a vypaření Obr. 1 Rozdíl mezi geografickým a hydrogeologickým povodím (podle A. Desia); tečkovaně propustné horniny; hustě čárkovaně nepropustné horniny (převzato ze Záruba et al., 1972) Pohyb vody ve vodních tocích laminární pohyb rovnoběžná vlákna, malé rychlosti, přímá koryta přemisťuje jen malé částečky hornin jen ve směru pohybu vody turbulentní pohyb větší rychlost, větší spád, rychle se měnící směr a průřez koryta rychlost vody ve vodních tocích závisí na sklonu koryta toku (spádu) výškový rozdíl dvou od sebe odlehlých míst na vodním toku rychlost zmenšována třením vody o dno a břehy koryta, i o vzduch (vnější tření) a třením mezi částicemi vody pohybujícími se různou rychlostí (vnitřní tření) největší rychlost: nehluboko pod hladinou v místech nad největší hloubkou toku proudnice spojnice míst s největší rychlostí vody (klikatý tok proudnice se přibližuje k vnějšímu, nárazovému, břehu) průtočné množství množství vody protékající korytem v časové jednotce (sekundě) není stálé, mění se během roku, ovlivněno i rostlinným porostem výška hladiny v řece spjata s průtočným množstvím její průměrná hodnota = normální stav toku vodní stavy řeky závislé na množství a charakteru atmosférických srážek a klimatických poměrech celého povodí
3 Přenosná činnost vodních toků do koryt vodních toků množství zvětralinového materiálu dostatečně velká rychlost transport (přenos) z místa na místo transport: vlečením (trakcí), skokem (saltací), unášením v suspenzi rychlost řeky větší, než rychlost, při níž dochází k usazování částice se ve vodě vznášejí přenos v suspenzi takto je transportováno velmi mnoho horninového materiálu, převážně prachový písek a jílové částice větší úlomky, dostatečná rychlost proudu válení (trakce) po dně množství se směrem po toku řeky zmenšuje (cestou se rozbíjejí a zmenšují) částice velikostně mezi těmi, které jsou unášeny v suspenzi a těmi, které se pohybují v trakci pohyb saltací podle měnící se rychlosti vířivých proudů vody se střídavě vznášejí a klesají ve vodním proudu transportovaný materiál po dně se odírá, odlamuje, zmenšuje, zaobluje rychlost vodního toku dostatečná pro transport všech splavenin = transportační rychlost; menší než transportační (část materiálu se usazuje na dně) = sedimentační rychlost; větší než transportační (tok prohlubuje koryto, vymílá) = erozní rychlost geologická činnost vodních toků eroze + transport + sedimentace (obr. 2) Obr.2 Hjulströmův diagram ukazující vztah mezi transportační, erozní a sedimentační rychlostí vodního toku a velikostí zrn (převzato ze Záruba et al., 1972) Erozní činnost vodních toků vodní tok prohlubuje koryto vymíláním, erozí spojeno s rozrušováním hornin narážejí na ně úlomky hornin unášené řekou, odlamují je a rozbíjejí = koraze obří hrnce prohlubně válcovitého, mísovitého tvaru v korytech bystřin, pod vodopády, v peřejích pod balvany uvízlými v prohlubních dna, kterými vířivý pohyb proudu otáčí na jednom místě balvany erodují do hloubky i do stran obří hrnec se rozšiřuje eroze podmíněná vířivým pohybem = evorze intenzita říční eroze závislá na charakteru hornin na tvrdých horninách vznik stupňů, přes něž voda padá tvoří peřeje, vodopády, katarakty eroze vodního toku ve dvou směrech: do hloubky, do šířky
4 velký spád toku horninový materiál neustále odnášen horniny na dně obnažovány a vystaveny korazi působí jako hloubková, vertikální eroze (hlavní příčina prohlubování vodního toku) přírodní překážky vychylování proudnice do stran větší erozní činnost u některého břehu = boční, laterální eroze (nejúčinnější v říčních zákrutech podporována odstředivou silou) břeh je podemílán zřícení přesun toku řeky do prohlubujícího se zákrutu nárazový břeh příkrý, obnažené horniny skalního podkladu x nánosový břeh usazování materiálu transportovaného řekou, mírně se svažující erozní činnost řeky vznik říčního údolí intenzivní hloubková eroze říční prameny se postupně posunují proti toku směrem k rozvodí = zpětná eroze toky s větším spádem pronikají do povodí toků s menším přesunují rozvodní čáru, zvětšují své povodí = boj o rozvodí (pirátství vodního toku), obr. 3 Obr. 3 Blokdiagramy znázorňující pirátství vodního toku (podle J. Kunského) (převzato ze Záruba et al., 1972) zpětná eroze vývoj vodopádů: voda padající přes přepadový práh vodopádu silně eroduje u paty vodopádu zpětnou erozí se podemílá stěna vodopádu ztrácí stabilitu, řítí se vodopád ustupuje proti směru toku erozní činnost řeky podmíněna jejím celkovým spádem (výškový rozdíl pramene a ústí, tj. svrchní a spodní erozní bází, základnou, a jejich horizontální vzdáleností) erozní činnost tím větší, čím je při určité vzdálenost větší výškový rozdíl erozních bází křivka podélného profilu korytem řeky spojující svrchní a spodní erozní bázi = spádová křivka řeky, obr. 4 většina řek nevyrovnaná spádová křivka (různá tvrdost hornin, tektonické zvedání / klesání části území) stupně na křivce, které řeka postupně hloubkovou a zpětnou erozí odstraňuje a křivku vyrovnává profil rovnováhy v každém místě profilu tok dosáhne a udrží unášecí rychlost úplné vyrovnání spádové křivky
5 Obr. 4 Nevyrovnaná spádová křivka se mění ve vyrovnanou spádovou křivku působením hloubkové a zpětné eroze (podle R. Kettnera); 1, 2, 3 nevyrovnaná spádová křivka, 4 vyrovnaná spádová křivka (převzato ze Záruba et al., 1972) Usazování ve vodních tocích může být vyvoláno zvětšením množství materiálu, který se dostane do koryta nebo snížením rychlosti vodního toku pod jeho transportační rychlost (menší množství vody v řece, vyzdvižení spodní nebo pokles svrchní erozní báze) je podmíněno gravitací způsobuje současně i třídění splavenin podle tíhy již při transportu a při usazování nejdříve zůstávají ležet balvany, pak štěrk, valouny, písek, jílovitý kal povodňové vody ukládají jemný písek a kal i mimo říční koryto údolní nivy vstup vodních toků s větším spádem do hlavního údolí vytváření vějířovitě rozprostřeného dejekčního kužele ze splavenin (náhlé zmenšení spádu pokles transportační rychlosti toku ukládání splavenin) říční delta velké řeky ústící do moře i jezer ukládají své nánosy v podobě rozlehlých a plochých kuželů říční sedimenty utřídění a střídání vrstev hrubšího a jemnějšího materiálu (např. štěrku a písku) a šikmé, často i křížové zvrstvení Vývoj vodních toků spádová křivka geologická činnost vodního toku není stejná v celé jeho délce horní část: příkrý sklon, střední část: mírnější, dolní část: velmi mírný horní, střední a dolní tok horní tok počíná v pramenní oblasti (zpravidla v horách), velký spád velká hloubková eroze zesilovaná přemisťováním hrubých horninových úlomků a balvanů (dostávají se do koryta z příkrých svahů údolí, které má profil ve tvaru písmene V) koryto skalnaté dno (vznik obřích hrnců), časté peřeje (nízké vodopády následující schodovitě za sebou), vodopády silná hloubková eroze, zpětná eroze střední tok větší vodnatost, mírnější spád, zákruty, hloubková eroze, zvláště boční eroze zaklesnuté meandry postupující boční eroze proříznutí ostruhovitého
6 výběžku napřímení koryta řeky opuštění koryta v meandru = opuštěný meandr (zbytek ostruhovitého výběžku = okrouhlík), obr. 5 Obr. 5 Blokdiagramy znázorňující vznik opuštěného meandru na Kocábě u Masečína (podle R. Kettnera) (převzato ze Záruba et al., 1972) snížení unášecí rychlosti toku hromadění splavenin v řečišti akumulační činnost řeky povodňové vody zde vytvářejí údolní nivu dolní tok velmi mírný spád, velké množství vody; údolí široké, ploché řeka nanáší jemnozrnný materiál, její koryto je zahloubeno ve vlastních nánosech, teče klikatě četnými zákruty, dělí se i v několik ramen zákruty na dolním toku = volné meandry při povodni je řeka opouští, přeloží svoje koryto mrtvá ramena ústí ústí do moře závislost na tom, zda se mořské pobřeží při ústí řeky sekulárně zvedá nebo klesá, na množství a povaze splavenin, na velikosti přílivu a odlivu, na síle mořského příboje a pobřežních mořských proudů slabý příliv a odliv, příboj, pobřežní proudy říční delty jako ploché kužely větvení řeky do mnoha ramen výplňové delty vznikly v mořském zálivu, který během doby vyplnily (Nil, Dunaj) některé delty postoupily dále do moře výběhové delty (Mississippi) sekulárně klesající mořské pobřeží otevřená ústí řek (estuarie) příliv a odliv je udržují stále otevřené pásmo smíšené vody (brakické) při ústí řek do moře říční plaveniny zde rychleji sedimentují usazují se v podobě hrázovitých útvarů pobřežní mořské proudy + příbojové vlny valy rovnoběžné s pobřežím kosy aridní klima řeky i bez ústí velký výpar pokles transportační rychlosti nánosy se hromadí v podobě rozlehlých náplavových kuželů vodní tok v nich zvolna mizí Říční terasy morfologicky výrazné plošiny vyvinuté buď souměrně na obou svazích říčních údolí, nebo střídavě na jednom nebo druhém svahu v různých výškových úrovních (střídání období eroze a akumulace) pokles říční eroze zanesení říčního údolí naplaveninami
7 oživení říční eroze řeka eroduje ve svých starších nánosech i ve skalním podkladu příčiny střídání eroze a akumulace: pohyby v zemské kůře (změny ve velikosti spádu), změny klimatických podmínek (množství vody v řece) změny klimatu v pleistocénu: glaciály x interglaciály erozní, výmolové terasy vzniklé výmolnou i abrazní činností řeky ve skalním podkladu akumulační, nánosové terasy stupně tvořeny říčními nánosy říční údolí velmi zahloubená v pleistocénu, dnes vyplněná mocnými říčními nánosy, které dosud řeka neodstranila = přehloubená údolí v nich vývoj vložených teras (podložím není skalní stupeň, ale starší říční nánosy) údolí většiny našich řek několik terasových úrovní, převážně pleistocenního stáří, obr. 6 (ale i miocenního, pliocenního, holocenního) Obr. 6 Profil pleistocenními terasami ve vltavském údolí u Veltrus; L lysolajská terasa, I pankrácká, II vinohradská, III Karlova náměstí, IV maninská (převzato ze Záruba et al., 1972) z inženýrskogeologického hlediska: cenný stavební materiál (písek, štěrk), významné horizonty podzemních vod (zdroje vodovodů), štěrkové terasy dobrá základová půda Tvary a typy říčních údolí tvary závislé na geologické činnosti řeky (ovlivněna povahou hornin, klimatickými a tektonickými poměry území) velký spád řeky a dostatek vody eroze koryta ve směru největšího spádu (bez ohledu na ostatní parametry) zmírňování spádu řeky uplatňování vlastností hornin i tektonických poměrů ve vývoji řečitě řeka následuje horniny snadněji podléhající erozi = výběrová, selektivní eroze pokud se ve vývoji údolí uplatňuje především eroze erozní údolí vodní tok teče na větší vzdálenost ve směru poruchového pásma tektonické údolí antecedentní říční údolí údolí vytvořené vodním tokem uchovávající si svůj směr i při změnách způsobených pomalým, dlouhodobým (sekulárním) zvedáním skalního podkladu na úseku svého toku u nás: průlom Labe Českým středohořím, údolí Tiché a Divoké Orlice epigenetické údolí řeka původně tekla v měkkých horninách prohloubila se do podloží tvrdých hornin směr jejího údolí předurčen původním údolím v měkkých horninách musí pokračovat při dalším zahlubování v původním směru, přestože se v jejím korytě vyskytly horniny vzdorující erozi
8 v některých horninách (např. vápence, vápnité pískovce) rychlé zařezávání řeky erozí úzké údolí s příkrými až převislými stěnami často na horských vodních tocích větší řeky rychlé zařezávání vodního toku hluboká říční údolí s příkrými údolními svahy, tzv. kaňony Geologická činnost moře moře (díky své rozloze a objemu) nevýznamnější exogenní činitel na Zemi rušivá činnost mohutné rozrušování hornin na pobřeží, rozmělňování přemisťovaného úlomkovitého horninového materiálu tvořivá činnost ukládání mocných vrstev usazenin, které tvoří důležitou složku zemské kůry teplé i studené mořské proudy ovlivňují klimatické poměry rozsáhlých oblastí sedimenty na dně moří podstatná složka mnohých horstev, která byla vyvrásněna a vztyčena z někdejších mořských pánví moře spojená s oceány úžinami a průlivy oceány i moře vnikají do pevniny zátokami a zálivy mnohdy ve značné míře rozčleňují mořská pobřeží zvětšení styku moře s pevninou rozšíření jeho erozní činnosti Reliéf mořského dna povrch mořského dna nerovný, v jeho reliéfu jsou časté tvary s mnohonásobně většími výškovými rozdíly, než jaké známe na souších mořské dno směrem od pobřeží tvořeno kontinentální plání (šelfem) ploché, do moře mírně sklonité nepřesahuje na svém hlubším okraji hloubku 200m, k hornímu okraji kontinentálního svahu (obr. 7) Obr. 7 Schematické znázornění mořských oblastí (podle R. Kettnera) (převzato ze Záruba et al., 1972) šířka pláně závisí na charakteru pobřeží tektonicky stabilní pobřeží: pláň široká i desítky km; tektonicky mobilní pobřeží: malá šířka šelfů kontinentální pláň končí směrem do oceánu příkřejším kontinentálním stupněm přechází v kontinentální svah jednoduchý nebo stupňovitý, klesá do hloubky až přes 2000m pod kontinentálním svahem dno oceánské pánve: někde ploché, jinde se ze dna tyčí vysoké podmořské hřbety
9 hlubokomořské příkopy (hojnější v Tichém oceánu) velmi úzké, příkré svahy, ploché dno, velká délka (až 3 800km) hloubky až m podmořské kaňony úzká a hluboká údolí se strmými svahy; začínají na šelfu v různé vzdálenosti od pobřeží, jsou zaříznuty do kontinentálního svahu, kde meandrují, přijímají přítoky a ústí do hlubokomořských oceánských pánví; některé jsou pokračováním koryt velkých řek (Kongo, Hudson), jiné představují podmořské pokračování suchozemských údolí Vlastnosti mořské vody salinita obsah rozpuštěných solí, průměrně 34 35, není stejná ve všech mořích (vyšší salinita vnitrozemská moře spojená úžinami s oceány, např. Rudé moře (přes 38 ); nižší salinita pokud do nich ústí velké řeky a je malý výpar vody brakické vody mísení slané mořské vody se sladkou říční vodou pokles salinity až na nepatrnou míru ústí velkých řek do moře, laguny, polozavřené zálivy teplota mořské vody kolísá s teplotou ovzduší; teplé a studené mořské proudy; vliv slunečního záření cca do hloubky m, v hloubce ovlivnění proudy studené vody z polárních oblastí směrem k rovníku Pohyby mořské vody vlnění, dmutí, proudění vody téměř stálý pohyb, způsobuje rušivou i tvořivou činnost moře vlnění vody nárazy větru na mořskou hladinu částice vody uváděny do krouživého pohybu výška vln běžně max. 2m, za bouří i 8 16m délka vln na volném moři max. 60m vlnění největší při hladině, do hloubky klesá třením mezi částicemi vody na pobřeží přechází v mořský příboj pohyb vody naspodu zpomalen třením o dno, hřbety vln přepadávají a tříští se příbojové vlny až do výšky 40m způsobeno též zemětřesením, vulkanickými explozemi, podmořskými sesuvy dmutí moře pravidelný příliv a odliv, vždy 2x během dne vyvoláno slapovými silami Měsíce a Slunce výška přílivu ovlivněna tvarem pobřeží, větší v prostorově těsných zálivech, zátokách a průlivech uzavřená moře málo znatelný přiliv i odliv zasahují i do otevřených ústí řek (Amazonka projevy až na cca 1000km, Labe 148km od ústí) mořské proudy způsobují oběh vody změny ve fyzikálních i chemických vlastnostech vod pobřežní mořské proudy při pohybu vln narážejících šikmo na břeh charakteristické tvary na některých pobřežích (pobřežní písečné valy, kosy, aj.) obr. 8
10 Obr. 8 Delta řeky Visly a kosy vzniklé činností pobřežních mořských proudů (převzato ze Záruba et al., 1972) mořské proudy v otevřeném oceánu závislé na teplotních poměrech vod a na působení větrů povrchové mořské proudy Golfský proud (teplý proud, vznik v rovníkové oblasti Atlantiku hlubinné mořské proudy vyvolané gravitací, pomalé proudění těžší studené vody z polárních oblastí směrem k rovníku přemisťování vod různé teploty Rušivá činnost moře nejzřetelnější projevy na pobřeží vznik různých tvarů, závisí na povaze hornin a jejich uložení, na morfologii pobřeží a tektonických pohybech mořský příboj neúčinnější projevy trhání skalních bloků, rozrušování pobřežních skal skalnatá pobřeží tvorba přímořských srubů (cliffů) až několik desítek metrů vysoké příkré stěny ovlivnění sekulárními pohyby: pevnina klesá moře do ní vniká v podobě zálivů a zátok vytváří ostrovy a poloostrovy ze starého pobřeží rychlejší rozrušování pobřeží pobřeží se zvedá moře ustupuje, rušivá činnost se přenáší na nově vynořené části pevniny původní abrazní plošina se stává mořskou terasou Tvořivá činnost moře oceány a moře oblasti rozsáhlé sedimentace mořské (marinní) usazeniny různé podle hloubek, ve kterých dochází k sedimentaci a podle původu materiálu (z pevnin, mořského dna, podmořských sopečných erupcí) vznik chemických sedimentů vyrážením látek rozpuštěných v mořské vodě značná část ze zbytků odumřelých mořských organismů nahromaděných na mořském dně
11 Jezera a jejich geologická činnost přírodní vodní nádrže nejrůznějšího původu bez přímého spojení s mořem zásobovány vodou v povrchových vodních toků, z pramenů vyvěrajících v jezerních pánvích, z atmosférických srážek jezera protékaná řekami = říční jezera, jezera bez povrchového odtoku = bezodtoková jezera hojná oblasti starého zalednění karová jezera největší rozloha: Kaspické moře ( km 2 ), nejhlubší: Bajkalské jezero (1741m, největší světová kryptodeprese / skrytá proláklina) Vznik jezer Hloubená jezera vznik: tektonické pohyby, sopečná činnost, erozní činnost ledu a vody tektonická jezera velké příkopové propadliny Mrtvé moře, Bajkalské jezero, Tanganika sníženiny zemského povrchu, z nichž ustoupilo moře stoupáním a vyklenutím zemské kůry Wetternské jezero, Venernské jezero v depresích vzniklých zvrásněním (v synklinálách) a uzavřeným kerným posunem některá alpská jezera ve Švýcarsku vulkanická jezera zaplavením kráterů vyhaslých sopek Lago di Bolsena, Crater Lake glaciální jezera erozní činnost horských i kontinentálních ledovců ledovcové kary vyplněné vodou Tatry, Alpy zaplnění rýh a prohlubní vodou Finsko, severní Polsko, Kanada krasová jezírka vyplňují závrty a jezera vzniklá zaplavením poljí (Mostarsko blato, Popovo polje, Ochridské jezero, Skadarské jezero) Hrazená jezera v prohlubních za překážkami lávové proudy, sesuvy, ledovcové splazy, morény, nánosy řek a moře jezera za sesutými, zřícenými horninami, které přehradily údolí většinou nevydrží dlouho vodní tok brzy protrhá hráz jezera za morénami ledovců (např. velká kanadská jezera, Lago di Garda) oddělení mořských zálivů hrázemi vytvořenými činností moře Činnost jezer jezero z geologického hlediska relativně krátkodobý jev humidní klima poměrně rychle zanesena říčními nánosy malá jezera časem zarostou rostlinnými porosty močály a rašeliniště (slatiny) suché klima zanesení sedimenty, nadměrný výpar vody příliv a odliv neznatelný
12 materiál ukládaný v klidných jezerních vodách jezerní, limnické sedimenty při ústí potoků a řek do jezer ploché kužely štěrku a písků se šikmým i křížových zvrstvením chemické jezerní sedimenty soli vznikající v bezodtokových jezerech v aridních oblastech ukládání na dně jezera v pánvích zaniklých jezer solné pouště (severní Afrika, Arábie, Velké solné jezero v Utahu) Význam jezer schopnost zadržet povodňové vody toků vtékajících do jezera zabránit vzniku povodní retenční schopnost vyrovnává vodní stavy řeky vytékající z jezera její průtok je pravidelnější zachytávání velkého množství jemného materiálu suspendovaného ve vodách protékajících jezerem čištění ovlivnění klimatických poměrů okolí vyrovnávání tepelných rozdílů, zvyšování vlhkosti vzduchu udržování hladiny podzemních vod na určité výši
EXOGENNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY
EXOGENNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY Exogenní procesy Tendence zarovnat zemský povrch Zdroje energie: sluneční záření zemská gravitace Působení: 1) rozrušení(zvětrávání) materiálu 2) transport rozrušeného materiálu
VíceJakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek. Delty
Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek Delty DELTY Delta - typ ústí řeky do moře (jezera, laguny), ve kterém převažuje akumulace nad erozní činností vlnění, dmutí nebo příbřežních proudů Podle
VíceDUM č. 2 v sadě. 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země
projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země Autor: Lukáš Plachý Datum: 15.06.2013 Ročník: 1C, 2AF, 2BF Anotace DUMu: Tvary zemského povrchu: říční, svahové,
VíceTvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok
Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Vodní toky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů v krajině. Vznik vodního toku pramen zdrojnice soutok 2 a více řek (Labe-Vltava, Labe-
VíceEnvironmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk
Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré
VíceGeologická činnost vody 1 Třetinové pravidlo tzv. koloběh vody (1/3 srážek s vypaří, 1/3 se vsákne a 1/3 steče) Dešťové srážky: dešťová eroze - ron v málo zpevněných horninách vznikají: ronové rýhy výmoly
VíceTVARY VYTVOŘENÉ TEKOUCÍ VODOU
TVARY VYTVOŘENÉ TEKOUCÍ VODOU Literatura Strahler, A. Strahler, A. (1999): Introducing Physical Geography. Wiley, New York, 575 s. Kapitola: Landforms Made by Running Water, s. 380 405. 1. Úvod většina
VíceExogenní jevy (pochody)
Exogenní jevy (pochody) snižují členitost zemského povrchu. činnost vody (koryta řek, krasové jevy, činnost mořské vody.) činnost větru činnost ledovců působení teplotních rozdílů (mrazové zvětrávání,...)
VíceExogenní procesy a tvary. eroze transport akumulace
Exogenní procesy a tvary eroze transport akumulace Fluviální povrchově tekoucí vodou Kryogenní v kryosféře procesy glaciální, nivační, periglaciální Eolické činností větru Marinní činnost v pobřežní oblasti
VíceHYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná
HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar
VíceHYDROSFÉRA. Opakování
HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v
VíceExogenní procesy a tvary
Exogenní procesy a tvary eroze transport akumulace Fluviální povrchově tekoucí vodou Kryogenní v kryosféře procesy glaciální, nivační, periglaciální Eolické činností větru Marinní činnost v pobřežní oblasti
VíceLITOSFÉRA. OSNOVA: I. Struktura zemského tělesa II. Desková tektonika III. Endogenní procesy IV. Exogenní procesy
LITOSFÉRA OSNOVA: I. Struktura zemského tělesa II. Desková tektonika III. Endogenní procesy IV. Exogenní procesy EXOGENNÍ PROCESY = děje působené činností vnějších sil Země - zdrojem energie: sluneční
VíceVY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra
VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace
VíceJaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu?
4.7.2. Svahová modelace Tíže zemská (nebo-li gravitační energie) je jedním z nejdůležitějších geomorfologických činitelů, který ovlivňuje vnější geomorfologické pochody. Působí na souši, ale i na dně moří.
VíceExogenní procesy a tvary. eroze transport akumulace
Exogenní procesy a tvary eroze transport akumulace Fluviální Kryogenní glaciální, nivační, periglaciální Eolické Marinní Biogenní Fluviální eroze Erozní procesy Erozní báze = dolní hranice erozních procesů
VícePřednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř
Přednáška č. 3 Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř vnější činitele zvětrávání hornin, atmosférické vlivy, zemská gravitace, geologická činnost větru, deště, povrchových
VíceVY_32_INOVACE_04.13 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovce, větru Činnost ledovců
1/8 3.2.04.13 Činnost ledovců cíl analyzovat činnost ledovců - rozlišit typy ledovců a rozdíl v jejich činnosti - důležitým modelačním prvkem - ve vysokých horách horské ledovec, pevninské ledovce (ledové
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Geografie PODYJÍ Pracovní listy ÚDOLÍ DYJE 1. Povodí Dyje Podle mapy v atlasu doplňte
VícePříčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace
Pohyby mořské vody Příčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace 2 Příčiny - atmosférické nerovnoměrné ohřívání vody v různých zeměpisných šířkách gradienty tlaku větrné proudy
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 % 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice JS pro S2G a G1Z TERÉN 2 terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU Definice
Více4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3.
4. VYTVÁŘENÍ KORYTA Vnitřní horotvorné síly: vulkanické + seismické vytváření PRIMÁRNÍHO ZEMSKÉHO RELIÉFU Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ Práce vody
VíceEXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY
EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY pochody, které modelují reliéf zvnějšku, mají význam při velmi detailní modelaci zemského povrchu terén převážně snižují a zarovnávají, tzn. působí proti endogenním (vnitřním)
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍVÝUKOVÁPREZENTACE REGIONŮ SEVERNÍ AMERIKA HYDROLOGIE USA A KANADY Mgr. Iva Svobodová Hydrologická charakteristika příznivé orografické podmínky pro vznik řek
VíceTéma 2: Voda jako biotop vnitrozemské vody
KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 2: Voda jako biotop vnitrozemské vody Vnitrozemské vody toto téma je pouze přehledem hlavních kategorií vnitrozemských vod jednotlivým
VíceGEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF
GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF ZÁKLADNÍ STRUKTURNÍ PRVKY DNA OCEÁNŮ podmořské okraje pevnin (zemská kůra pevninského typu) přechodná zóna (zemská kůra přechodného typu) lože oceánu (zemská kůra oceánského
VíceSeminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceGeologická činnost gravitace 1. kameny - hranáče
Geologická činnost gravitace 1 Skalní řícení Skalní sesuvy Vznik osypů a suťových kuželů kameny - hranáče Vznik kamenných moří Geologická činnost gravitace 2 Sesuvy plošné proudové vliv vody v pórech (zatížení,
VíceEroze vodní. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 26. 9. 0212. Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Eroze vodní Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 26. 9. 0212 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Součástí tohoto materiálu je soubor pochodů, které prostřednictví sladkéči
VíceSedimentární horniny. Přednáška 4. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ
Sedimentární horniny Přednáška 4 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Sedimentární horniny - nejrozšířenější horniny na zemském povrchu - na rozdíl od hornin magmatických
VíceJEZERA. Iveta Navrátilová, Brno 2011. Zdroj:www.photoearth.cz
JEZERA Iveta Navrátilová, Brno 2011 Zdroj:www.photoearth.cz CHARAKTERISTIKA JEZER jezera jsou přirozené vodní nádrţe ve sníţeninách zemského povrchu (označovaných jako jezerní pánve), které nejsou přímo
VíceNázev: Vodstvo Evropy
Název: Vodstvo Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 10. Voda jako podmínka života Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceNázev vzdělávacího materiálu
Název vzdělávacího materiálu Tematická oblast fyzická geografie Datum vytvoření 14.11. 2012 Ročník 1. Stručný obsah Hydrologie - Jezera, rybníky, bažiny, přehradní nádrže Způsob využití gymnázium Autor
Víceobr. 1 Vznik skočných vrstev v teplém období
Stojatá voda rybníky jezera lomy umělá jezera slepá ramena řek štěrkoviště, pískovny Stručný výtah HYDROLOGIE PRO ZACHRÁNCE Charakteristika stojaté vody Je podstatně bezpečnější než vody proudící, přesto
VíceVlastnosti a klasifikace jezer
Příloha č. 4 Vlastnosti a klasifikace jezer Výuková prezentace Magdaléna Rylková, GÚ PřF MU Brno, 2013 Zdroj: svetnadosah.com Osnova 1. Charakteristika jezera 2. Vodní bilance jezera 3. Teplotní poměr
VíceObsah. Obsah: 3 1. Úvod 9
Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.
VíceHYDROSFÉRA. Moře a oceány. - 71% povrchu Země - jednotlivý celek - Tichý oceán o 180 000 000 km 2 - Atlantský oceán.
HYDROSFÉRA - vodní obal Země - tvořena povrchovou vodou, podpovrchovou vodou, vodou v atmosféře a vodou v živých organismech - světový oceán 96,5 % veškeré vody - vědy: hydrologie, hydrogeografie, oceánografie,
VíceHydrologie a pedologie
Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška + 1 hodina cvičení
VíceZákladní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029
VíceUčit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin
Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
VíceSedimentární horniny. Sedimentární horniny.
Sedimentární horniny Sedimentární horniny Sedimentární horniny - zvětrávání 1. Zvětrávání fyzické Sedimentární horniny - zvětrávání 2. Zvětrávání chemické - Rozpouštění - Karbonitizace - Hydratace Sedimentární
VíceÚstav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Ing. Zdeněk Konrád Energie vody. druhy, zařízení, využití
Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Ing. Zdeněk Konrád 17.4.2008 Energie vody druhy, zařízení, využití Kapitola 1 strana 2 Voda jako zdroj mechanické energie atmosférické srážky
VíceHYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok
HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě
VíceSopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory
Sopečná činnost a zemětřesení Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Magma = roztavený horninový materiál a) čedičové řídké, vzniká roztavení hornin
VíceInterakce oceán atmosféra
Interakce oceán atmosféra Klima oceánů a moří těsná souvislost mezi hydrosférou a atmosférou atmosférické pohybové systémy ovlivňují povrch oceánu vlněním, dodávkou vody ze srážek, změnou salinity oběh
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/38
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/38 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl
VíceVnitřní geologické děje
Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní
Více1. Hydrosférou rozumíme (vyberte nejsprávnější tvrzení):
VODSTVO Voda je nejdůležitější složkou přírodního prostředí. Voda má v krajinné sféře funkci látky umožňující nejen pohyb hmoty, ale i její nepřetržitě probíhající výměnu. Je i velmi významným přírodním
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE POVRCH, VODSTVO Mgr. Iva Svobodová Austrálie geografické vymezení pevnina na jižní polokouli obklopena vodami Indického a Tichého oceánu
VíceVY_32_INOVACE_18_SVETOVY_OCEAN
Kód materiálu: Název materiálu: VY_32_INOVACE_18_SVETOVY_OCEAN Světový oceán Předmět: Zeměpis Ročník: 6. Časová dotace: 45 minut Datum ověření: 28. 1.2013 Jméno autora: Klíčová slova: Výchovné a vzdělávací
VíceGeologickáčinnost ledovců, krasové jevy
Geologickáčinnost ledovců, krasové jevy Přednáška 11 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Ledovec - akumulace ledu pohybující se účinky gravitace po svahu - vznik tlakovým
VíceEROZE PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
EROZE PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_259 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 EROZE EROZE JE TRANSPORT MATERIÁLU
VíceOtázka 1: Říční niva Na kterém obrázku jsou správně označená místa, kde probíhá nejintenzivnější eroze břehů? Zakroužkujte jednu z možností.
ŘÍČNÍ NIVA Text 1: Říční niva Říční niva je část údolí, která je zaplavována a ovlivňována povodněmi. Z geomorfologického hlediska se jedná o ploché říční dno, které je tvořeno říčními nánosy. V nivě řeka
VíceJednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VíceKryogenní procesy a tvary
Kryogenní procesy a tvary Kryogenní pochody kryosféra 1923 Dobrowolski nivace = destrukční působení sněhu sněžná čára - hranice, která omezuje plochu ZP se souvislou sněhovou pokrývkou sněžníky (trvalé,
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA PŘÍRODNÍPOMĚRY SKANDINÁVIE Mgr. Iva Švecová DÁNSKO geografickévymezení nížinatá země S Evropy na Jutském poloostrově na
VíceObrázek 1: Havárie zemního a skalního svahu
Zemní tělesa či skalní stěny jsou během své návrhové životnosti namáhány nejrůznějšími erozivními vlivy, které negativním způsobem ovlivňují nejen jejich funkčnost, ale také bezpečnost. Při opomenutí účinků
VíceVznik a vývoj litosféry
Vznik a vývoj litosféry O čem bude řeč Stavba zemského tělesa a zemské kůry. Desková tektonika a pohyb litosférických desek. Horotvorná činnost. Sopky a sopečná činnost. Vznik a vývoj reliéfu krajiny.
VíceSplaveniny. = tuhé částice přemísťované vodou anorganický původ organický původ různého tvaru a velikosti
SPLAVENINY Splaveniny = tuhé částice přemísťované vodou anorganický původ organický původ různého tvaru a velikosti Vznik splavenin plošná eroze (voda, vítr) a geologické vlastnosti svahů (sklon, příp.
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA JIŽNÍAMERIKA -HYDROLOGIE Mgr. Iva Svobodová Hydrologické vymezení poloha: Jižní Amerika se rozkládá na západní polokouli, ze západu ji omývá Tichý oceán,
VíceHydrosféra. = vodní obal Země. = voda v. oceánech mořích řekách jezerech ledovcích sněhové pokrývce horninách atmosféře
HYDROLOGIE Hydrosféra = vodní obal Země = voda v oceánech mořích řekách jezerech ledovcích sněhové pokrývce horninách atmosféře Zásoby vody na Zemi I. Oceán (70,8 % povrchu Země): 1 338 mil. km 3 vody
VíceZáznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů
Záznam klimatických změn v mořském prostředí a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Globální změny klimatu v kvartéru oscilace hladin světových oceánů Úroveň
VíceNázev: Lze ukáznit řeku? aneb Co dokáže voda
Riziko a bezpečí aneb Co se stane, když se něco stane Název: Lze ukáznit řeku? aneb Co dokáže voda Seznam příloh Motivační texty 1 až 5 Ilustrační obrázky k úvodní diskuzi Pracovní list Záznamový list
VícePlošná urychlená eroze (nesoustředěný odtok), plošný splach
Urychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích Narušení vegetačního krytu (odlesnění, požáry, rekreační a sportovní účely, pastva apod.) hlavní příčina ovlivnění fluviálních procesů, přívalové
VíceGeografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor
Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky bakalářský studijní obor Geografie kombinovaná forma studia verze 2016/2017 Státní závěrečné
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceR E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S
R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice
VícePodle chemických vlastností vody 1. sladkovodní jezera 2. slaná jezera 3. brakická jezera 4. smíšená jezera 5. hořká jezera
JEZERA Jezero je vodní nádrž, jež se nedá jednoduchým způsobem vypustit (na rozdíl od přehradních nádrží a rybníků), je napájena povrchovou vodou přítoky řek, podzemní vodou a není součástí světového oceánu.
VícePůdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceFyzická geografie Karel Kirchner, Zdeněk Máčka. Pobřežní a eolické tvary reliéfu
Fyzická geografie Karel Kirchner, Zdeněk Máčka Pobřežní a eolické tvary reliéfu Úvod při proudění vzduchu vzniká na styku atmosféry a zemského povrchu smykové napětí, které vyvolává pohyb hmot na zemském
VícePovrchové vody - tekoucí. Motto : Řeky jsou tesařem svého vlastního obydlí Luna B. Leopold (1994)
Povrchové vody - tekoucí Motto : Řeky jsou tesařem svého vlastního obydlí Luna B. Leopold (1994) Odtok povrchových vod řeky říční sítě a jejich charakteristiky pozorování vodních stavů zpracování údajů
VíceGeografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor
Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky bakalářský studijní obor Geografie prezenční i kombinovaná forma studia verze 2017/2018
VíceKARTOGRAFIE. 6. Polohopisný a výškopisný obsah map
KARTOGRAFIE 6. Polohopisný a výškopisný obsah map Vodstvo Základní orientační prvek na mapách. Zahrnuje veškerou stojatou a tekoucí vodu na zemském povrchu i pod povrchem. Na topografických mapách lze
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍVÝUKOVÁPREZENTACE REGIONŮ SEVERNÍAMERIKA POVRCH USA A KANADY Mgr. Iva Svobodová USA a Kanada - geografické vymezení USA kontinentální část v J polovině SA kontinentu
VíceEolické sedimenty (sedimenty naváté větrem)
Eolické sedimenty (sedimenty naváté větrem) Transport prachu větrem Růžičková et al., 2003 Spraše pokrývají až 10 % povrchu kontinentů, stepní oblasti, intenzivní proudění vzduchu tvořeny prachem (~ 0,05
VíceJméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země
Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem
VíceCVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU.
CVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU. Podélný profil toku vystihuje sklonové poměry toku v podélném směru. Zajímají nás především sklon hladiny vody v korytě a její umístění
VíceČerné jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut
ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň
VíceEVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY
EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ 5. třída ZŠ BŘEŢANY Evropa VODSTVO Slané vody Evropu oblévají slané oceánské vody Atlantského a Severního ledového oceánu. Součástí těchto oceánů
VíceLitosféra v pohybu. Kontinenty rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty.
Litosféra v pohybu Vznik a vývoj kontinentů Kontinent = pevnina vyčnívající nad hladinu oceánů Světadíl = odlišný historický společenský a kulturní vývoj Kontinent Světadíl Eurasie Evropa + Asie Amerika
Více28.Oceány a moře Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra a její zákl.části 28.Oceány a moře Oceány a moře Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VícePředmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy
VíceKde se vzala v Asii ropa?
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro
VíceRozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu
HORNINY 1.2016 Rozdělení hornin tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu Usazené (sedimentární) zvětrávání přenos usazení Přeměněné
VíceEU V/2 1/Z27. Světový oceán
EU V/2 1/Z27 Světový oceán Výukový materiál (prezentace PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Světový oceán. Prezentace slouží jako výklad i motivace v podobě fotografií
VíceNázev školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Tematický celek: Asie úvod do studia regionální geografie, vodstvo Asie
Název: Vodstvo Asie Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický
VíceTvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů
Zdeněk Máčka Z8308 Fluviální geomorfologie (10) Tvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů Cesty pohybu vody povodím celkový odtok základní podpovrchový (hypodermický) povrchový Typy povrchového
VíceŠkola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník
Autor: Mgr. Simona Mrázová Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník VODA Obsah 1. SVĚTOVÝ DEN VODY... 2 2. VODA V PŘÍRODĚ... 3 3. TYPY VODY... 4 4. VLASTNOSTI A SKUPENSTVÍ VODY...
Více1. Hydrosférou rozumíme (vyberte nejsprávnější tvrzení):
VODSTVO Voda je nejdůležitější složkou přírodního prostředí. Voda má v krajinné sféře funkci látky umožňující nejen pohyb hmoty, ale i její nepřetržitě probíhající výměnu. Je i velmi významným přírodním
Více