Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin

Transkript

1 Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení Geosféry do jednotlivých sfér určili vědci na základě hloubkových vrtů (nejhlubší vrt na poloostrově Kola v Ruské Federaci sahá do hloubky 13 km pod povrch Země) a geofyzikálních měření zemětřesných vln. 1. Zemské jádro - hloubka 6378 km 2900 km pod povrchem Země - zaujímá 31 % zemské hmoty - tvořeno ryzími kovy, např. železo (Fe) a Nikl (Ni) - teplota dosahuje až 6000 stupňů a) Zemské jádro vnitřní polotekuté b) Zemské jádro vnější pevné 2. Zemský plášť - hloubka 2900 km 35 km pod povrchem Země - zaujímá 67,5 % zemské hmoty - tvořen oxidy a sulfidy železe (Fe) a hořčíku (Mg), také sulfidy železa (Fe) a hořčíku (Mg) - dochází zde k pochodům, vyvolaných radioaktivním rozpadem částic, tavení hmoty, přemisťování látek > vlivem otáčení a přitažlivosti Země a) Spodní plášť 2900 km 1000 km pod povrchem Země b) Střední plášť 1000 km 400 km pod povrchem Země c) Svrchní část km pod povrchem Země - nachází se zde tzv. Astenosféra - 60 km 100 km pod povrchem Země - ovlivňuje pohyb litosférických desek 3. Zemská kůra - 35 km 0 km pod povrchem Země - zaujímá 1,5 % zemské hmoty - tvořena kyslíkem (0 2 ) 46 %, křemíkem (Si) 28 %, hliníkem (Al) 8 % a železem (Fe) 18 % - průměrná hustota odpovídá 3,7 g cm od Zemského pláště je oddělena tzv. Mohorovičičovou vrstvou diskontinuity (nespojitosti) Podrobné složení zemské kůry: a) Vyvřelé horniny - vznikají ztuhnutím magmatu - tvoří 95 % zemské kůry - hlubinné (žula), žilné (aplit), výlevné (čedič) b) Přeměněné (metamorfované) horniny - vznikají přeměnou usazených hornin, za působení vysokého tlaku a teploty vzduchu - rula, svor c) Usazené (sedimentární) horniny - vznikají usazením rozrušeného materiálu - eroze > transport > sedimentace 1

2 - pískovec, slepenec d) Zvětraliny I. Fyzikální - vznikly mechanickým rozrušením hornin - chemické složení zůstalo stejné - motor tvoří slunce II. Chemické - chemické složení se změnilo - motor tvoří voda a vzduch - typ závisí na klimatických podmínkách dané oblasti Typy zemské kůry: 1. Pevninská zemská kůra mocnost 20 km 80 km pod povrchem Země 64 % objemu Zemské kůry zahrnuje také oblasti pevninského šelfu (okraje pevniny zatopené oceánem) Významná je svrchní část (mocnost 10 km, usazeniny- žula, čedič) Tvary zemského povrchu - povrch je velmi členitý - střední nadmořská výška pevniny 875 metrů nad mořem - střední hloubka světového oceánu 3150 metrů pod hladinou moře Absolutní členění: I. Nížiny metrů nad mořem II. Vysočiny metrů nad mořem Relativní členění: I. Roviny 0 30 metrů nad mořem II. Pahorkatiny metrů nad mořem III. Vrchoviny metrů nad mořem IV. Hornatiny metrů nad mořem V. Velehory metrů nad mořem 2. Oceánská zemská kůra mocnost 6 km 15 km pod povrchem Země 21 % objemu Zemské kůry zahrnuje vrstvu usazenin, čedičovou vrstvu a vrstvu hlubinných vyvřelin Tvary mořského dna: Pevninský šelf (okraj pevniny zatopený mořem), Šelfové moře (střední hloubka 132 metrů pod hladinou moře), Pevninský svah, Pevninské úpatí, Oceánská lože, Středo oceánské hřbety, Podmořské hory, Oceánské příkopy. 3. Přechodná zemská kůra 15 % objemu zemské kůry oblasti oceánských úpatí významná je čedičová vrstva Litosféra Nalezneme ji v nejspodnější části Zemské kůry a nejsvrchnější části Zemského pláště. Hloubka km pod povrchem Země. 2

3 Je položena na Astenosféře (jednotlivé litosférické desky se pohybují po Astenosféře). Má vliv na pohyb zemského pláště (5 cm rok -1 ). Litosférické desky: Euroasijská, Africká, Jihoamerická, Severoamerická. > pohybují se > vznikají místa doteku > Kontaktní zóny Schéma rozložení litosférických desek na Zemi Kontaktní zóny: Nejvýznamnější kontaktní zónu tvoří Rift. Veškeré litosférické desky se posunují proti Pacifické litosférické desce > postupně zaniká. 1. Rift - divergentní deskové rozhraní - oddálení desek > magma (v uvolněných prostorech) > nová zemská kůra - působení je doprovázeno tzv. čedičovým vulkanismem > vznikají vyvýšeniny - působí na pevnině (Východoafrický rift) a zejména v oceánech (Středo Atlantický oceánský hřbet) 2. Subdukce - konvergentní deskové rozhraní - sbližování desek > propad zemského povrchu na rozhraní > vznikají propadliny - působení je doprovázeno bazaltovým a andesitickým vulkanismem - působí zejména na okrajích kontinentů (Andy) ale také na rozhraní oceánských desek (Filipíny) 3. Transformace - transformní deskové rozhraní - litosférické desky kloužou proti sobě > transformní zlomy - transformace kompenzuje nesourodost pohybu litosférických desek 3

4 Schéma změny rozmístění litosférických desek: Pangea (Prapevnina) Laureasie Gondiana Euroasie Severní Amerika Jižní Amerika Afrika Austrálie Antarktida Studiem pohybů litosférických desek se zabývali odborníci Dr. Wegener a Dr. Taylor. Faktory ovlivňující tvar zemského povrchu Endogenní (vnitřní) faktory pevninotvorné pohyby, sopečná činnost, přeměna hornin vytváří prvotní nerovnosti povrchu Země podminují vznik tektonického reliéfu Tvary reliéfu vzniklé působením endogenních faktorů: 1. Vrásový reliéf synklinály (místa poklesu) a antiklinály (místa vyklenutí) (Apalačské pohoří) 2. Vrásno-zlomový reliéf pohyb podél zemských zlomů (Česká Vysočina) 3. Příkrovový reliéf vrásové a kerné přesmyky (Karpatský oblouk) 4. Sopečný reliéf sopečné kužely a lávové proudy Exogenní (vnější) faktory zdrojem je sluneční záření a přitažlivá síla Slunce a Měsíce zarovnávají povrch Země voda, ledovce, vítr, živé organismy (i člověk) Přehled vnějších faktorů: 1. Svahové pochody příčinou je Zemská gravitace 4

5 a) Pomalé- slézání, půdotok (soliflukce) b) Rychlé řícení (vznik suťových kuželů), sesouvání, laviny, bahenní proudy 2. Tekoucí voda nesoustředěný odtok = Ron soustředěný odtok > erozní rýhy, koryta, strže, údolí > nížiny > koryta řek, kaňony, obří hrnce, vodopády, mrtvá ramena řek Krasové jevy na územích s výskytem vápencových hornin a) Povrch škrapy (ostrohranné prohloubeniny), závrty (menší mísovité prohlubně), polje (větší mísovité prohlubně), ponory, vyvěračky (místo výtoku podzemní řeky na povrch Země), propasti, krasová údolí b) Podzemí jeskyně, sifony, krápníky 3. Stojatá voda rušivá činnost (abraze) abrazní terasy tvořivá činnost (akumulace) pískovcové lavice, pobřežní lavice 4. Sníh horské oblasti tvořivá činnost = nivace > sněžníky > nivační deprese 5. Led Významná je především erozní činnost, při které vznikají: a) Kary kulovité skalní výklenky b) Trogy údolí ve tvaru písmene U přemodelována ledovcem c) Morény akumulační tvary přesouvané ledovcem, vzniká val z neutříděných zvětralin d) Fjordy ledovcová údolí, do kterých se zařezá oceán 6. Vítr Suché oblasti Deflace = odnosová činnost větru, vytváří kamenité pouště (kamada) Koroze = obrušování skal unášeným materiálem (vytváří skalní hřiby, skalní okna, brány, ) Akumulace vytváří písečné přesypy (duny, barchany?) Usazování vytváří písečné pouště (ergy) 7. Živé organismy během života rušivá činnost po smrti tvořivá činnost významné postavení, zejména v poslední době má činnost člověka Vyvýšeniny (stavby), Haldy (těžba uhlí), Vyhloubeniny (průplavy), Podzemní činnost (podpovrchová těžba nerostných surovin). Geomorfologický cyklus Období mladosti (Ostré štíty, hluboká údolí) Horotvorné procesy Období zralosti (Pozvolný ráz krajiny) Období stáří (Zploštění krajiny) 5